obrzek domeku-home logo-FB


KULTURNÍ DETERMINISMUS

Úvod

Pojem kulturní determinismus začal prosazovat americký difuzionista Frank Boas, který byl také zakladatel americké antropologie a který rozdělil antropologii na dvě hlavní složky (fyzickou a kulturní). Při výzkumech používal vědecké metody a měl také důraz na kulturní dufuzi. Avšak Boas nejčastěji upřed'nost'noval kulturní determinismus (člověk je takovým, jakým ho udělá kultura).V tomto směru navázeli jeho žáci (Ruth Benedictová, Margaret Meadová). Ruth Benedictová měla komplexní pohled na kulturu - kulturu tvoří celek a její jednotlivé části nelze vnímat odděleně. Také tvrdila, že každá jednotlivá kultura je osobitá a má vlástní morální zásady. Margaret Meadová svým výzkumem dokazovala Boasovu hypotézu, že na člověka má největší vlivi kultura, ve které vyrůstá. Tyto tři hlavní zástupce kulturního determinismu Vám níže představím mnohem blíže.

Vysvětlení pojmu kulturní determinismus

Kulturní vzory, hodnoty a společenské normy si člověk osvojuje prostřednictvím výchovy a procesu učení. Specifické lidské vlastnosti musíme chápat v kontextu určité kultury. Kulturní vzorce jsou chápány jako základní stavební prvky kultury. Ukazují nám, jak je kultura uspořádána – jejich studiem zjišťujeme zvláštnosti dané kultury a to, jak v této kultuře fungují vztahy mezi lidmi, které se projevují určitými pravidly chování. Pokud se tato nepsaná pravidla nedodržují, nastupují sankce, zatímco jejich dodržování vede k začlenění do společnosti. Kulturní determinismus navazuje na tradice empirismu. Empirismus je směr, který za jediný zdroj poznání pokládá smyslové zkušenosti. Stojí v protikladu k racionalismu, který klade důraz na rozumovou složku poznání. Na rozdíl od filosofického empirismu, který se týká veškerého poznání a zkušenosti, empirismus jako součást metodologie přírodních věd rozumí „empirií“ čili zkušeností pouze opakovatelný pokus s měřitelnými výsledky.

Racionalismus vs. Empirismus

Od první poloviny dvacátého století probíhá zejména v rámci americké kulturní antropologie polemika mezi stoupenci biologického (genetického) a kulturního determinismu. Obvykle se též hovoří o kontroverzí nature vs. nurture. Jedná se o novodobou verzi tradičního sporu mezi racionalismem a empirismem o „vrozených idejích“. Názor, že veškeré lidské chování a myšlení je determinováno biologickými faktory (genetickými, ontogenetickými aj.) a může být jimi zcela vysvětleno. Dílčím vyjádřením je např. teorie identity. Biologický determinismus je jednou z odpovědí na problém myšlení – tělo.

Frank Boas

Antropolog německého původu Frank (Franz) Boas (1858 – 1942), který bývá označován za zakladetele americké antropologie v pojetí, které se udržovalo dodnes. I díky Boasovi má americká antropologie zcela samozřejmě dvě součásti – fyzickou a kulturní. Boas sám zažil v Něměcku perzekuci židovského obyvatelstva o to citlivěji, že sám pocházel ze židovské rodiny. Také ho to vedlo k tomu, aby Německo opustil a usadil se v Americe. V Německu byla Boasova díla zničena a to potom co napsal otevřený dopis prezidentovi Hindenburgovi s protestem proti antisemitskému vystupování. Zřejmě z tohoto důvodu zcela odmítal všechny formy biologického determinismu a jednoznačně upřednostňoval determinismus kulturní (člověk je takovým, jakým ho udělá kultura).

Ruth Benedictová

Ruth Benedictová (1887 – 1948) také patřila mezi ty Boasovy žáky, kteří poměrně významně ovlivnili dějiny oboru. S Margaret Meadovou ji pojilo kromě společných profesních zájmů zřejmě více, než pouhé přátelství a po její smrti se Meadová ujala i jejího literárního odkazu. První knihou, kterou dala o sobě velmi výrazně vědět, byla Patterns of Culture (Kulturní vzorce). Teoretický základ pojmu kulturní vzorce rozpracovala právě v této knize. Hlavní myšlenkou knihy je konfigurace kultury, kterou Benedictová také nazývá „duchem kultury“. Snaží se ukázat, že každá kultura má své morální prvky, kterým nemůžeme porozumět odděleně, pochopíme je pouze tehdy, pokud budeme na kulturu nahlížet jako na celek. Stejně tak i jednotlivce musíme chápat v souvislosti s jeho kulturou a stylem života. Systém estetického vnímání i hodnotového žebříčku je podle ní přímo podmíněný právě kulturou, a ne jednotlivcem. Podle Benedictové se nikdo nerodí se zcela nepředpojatým názorem na svět, ale je podmíněn kulturou, do které se narodí. Ruth Benedictová napsala další známé dílo a to Chryzanténa a meč , kde popisuje japonskou kulturu. Za dílo byla velmi krittizována, jelikož výzkum neporváděla v samotném Japonsku, ale pouze prostřednictvím četby.

Margaret Meadová

Margaret Meadová se narodila 16. prosince 1901 ve Filadelfii jako nejstarší z pěti dětí. Její otec Edward Sherwood Mead byl profesorem ekonomiky na Pensylvánské univerzitě a matka Emily Fogg byla socioložkou a pedagožkou. Rodina se velice často stěhovala, proto Meadová navštěvovala několik škol. Pokud zrovna nedocházela do školy, učila ji její matka doma. Zpočátku Meadová studovala na DePaul univerzitě v Indianě, po roce přešla na Barnard College v New Yorku, kde začala studovat psychologii. Meadová také velmi známá jako Boasova žákyně, která při svých výzkumech intenzivně spolupracovala i s Ruth Benedictovou. Od roku 1923 se začala věnovat antropologii, kterou vystudovala na Kolumbijské univerzitě. Hlavním jejím tématem byla velká proměnlivost psychologických typů v různých kulturách, předmětem výzkumu pak problematika dospívání jedince a role a postavení žen. Meadová odjela provádět výzkum na Samou v Oceánii, aby dokazovala původní Boasovu hypotézu, že na člověka má největší vliv kultura, ve které vyrůstá. Výzkum, který měla provést, je dobrým příkladem toho, jak výzkum provádět nelze. Hlavní vadou takto prováděného výzkumu je především v tom, že zkoumaná hodnota je natolik předpokládána, že výsledek není výsledkem, ale „potvrzením“ původního předpokladu. Zaměřila se na tři vesnice na západním pobřeží ostrova Tau – Luma, Siufaga, Faleasao, kde pozorovala 68 mladých dívek, zaměřila se na každou domácnost, a to především na vztahy, věk, pohlaví, lokalitu, postavení a majetek rodiny. Výsledkem jejího zkoumání byla kniha vydaná v roce 1928 Coming of Age in Samoa. Pro účel výzkumu si vybrala adolescenty (problematické, konfliktní období, který chápeme jako důsledek nedozrálosti) a to z toho důvodu, že nejproblematičtějším úsekem v životě jednotlivce v naší kultuře má být dospívání. Na ostrově s necelou tisícovkou domorodců badatelka Meadová pobývala pod jedinou tamější americkou střechou. Nikterak buržoazní netýkavka, nechala se tetovat, zpovídala mládež, zejména děvčata. Kulturu Samoanů popsala jako ráj, nedotčený ani Američany, ani jejich zbožím. V její verzi domorodci žili bezstarostně, bez konfliktů, bez tyranie konvencí, autority rodičovské, či jiné.

„Zdvořilost, skromnost, dobré chování, shoda na určitých etických norem jsou univerzální, ale co představuje zdvořilost, skromnost, dobré vychování a konečné etické normy není univerzální. Je poučné vědět, že standardy se liší v nejvíce neočekávaných cestách“

V roce 1935 vydala další knihu nazvanou Sex and Temperament in Three Primitive Societies (Pohlaví a temperament ve třech primitivních společnostech). V roce 1935 uveřejnila Margaret Meadová v knize Sex a temperament analýzu kulturní podmíněnosti mužské a ženské role ve společnosti, založenou na poznatcích z Nové Guineje. Meadová se zaměřila na kmen Arapešů, obývající horské oblasti. Příslušníci kmene jsou vychováváni podle kulturního vzoru, který nerozlišuje psychiku muže a ženy a preferuje vlastnosti v západní kultuře považované za ženské, například poddajnost, mírnost a citovost. Pravým opakem Arapašů je kanibalský kmen lovců lebek Mundrugumor, vychovávající muže i ženy k agresivitě, bojovnosti a svou těživosti, tedy hodnotám, které Evropan pokládá za mužské. Kmen Čampuli rozeznává ženskou i mužskou úlohu, ale z pohledu naší civilizace je převrací. Ženy se věnují lovu, práci na poli a vystupují energicky a dominantně, zatímco muži, považovaní za slabší pohlaví, se zabývají ručními pracemi, jsou mírní, nesamostatní a upovídaní. Uspořádání tohoto společenství připomíná klasické pojetí matriarchátu.

Meadová – Freeman

O patnáct let přichází na Samou Derek Freeman, který o vlastních dlouhodobých výzkumech, naproste odlišných od toho, co překládala Meadová, vydává publikaci až pět let po její smrti. Na rozdíl od ní se zaměřil ve svých výzkumech na konflikty. Tento australský antropolog tvrdí, že nezkušenost a určitá metodologická předpojatost, způsobily, že Margaret Meadová podává o samojské společnosti deformovaný, ide¬alizující obraz. Sám Freeman je považován za největšího znalce samojské kultury, neboť jako australský antropolog na Samoi strávil 6 let. Přijali ho zde do kmene a naučil se plynule samojštinu. Meadovou kritizuje za její nezkušenost, mládí a určitou metodologickou předpojatost, díky níž podávala idealizující obraz samojské společnosti. Freeman tvrdí, že Meadová měla mylné představy o samojské kultuře, protože nedokázala úplně proniknout do jejich kultury, jelikož se neúčastnila politického života na ostrově, krátce se učila jejich jazyku a nebydlela přímo ve vesnici. Dále ji kritizoval za její představy o svobodě sexuálního života a o mládeži na Samoi, která zřídkakdy trpí žárlivostí či soutěživostí. Freeman se domníval, že dívky neříkaly Meadové úplnou pravdu a vymýšlely si, proto Meadová měla zkreslené údaje o jejich životech. Často se Meadové vytýká, že příliš generalizuje a používá zevšeobecňující tvrzení. Podle Freemana Meadová sbírala informace pouze povrchově. Freeman zastával názor, že udělal lepší práci v terénu než Meadová především proto, že používala špatné metody výzkumu v terénu.

„Když se jako třiadvacetiletá rozhodla odejít na Samou, byla nezkušená a špatně připravená, takže to, co na ostrově uviděla, nebyla skutečná společnost, která tam existovala, ale fiktivní představa. V důsledku toho zdědila americká antropologie zkreslený pohled na Samou a s ním i předpojatost Meadové a jejích učitelů, že lidské chování může být analyzováno bez ohledu na biologii člověka.“

Ralph Linton

Ralph Linton (1893 – 1953) byl americký antropolog, vlivný především v polovině 20. století. Jedním z jeho hlavních přínosů bylo zkoumání vztahu mezi statusem a rolí. Linton se narodil ve Filadelfii, v kvakerské rodině, která vlastnila restaurace. Jak už to je u tehdejších antropologů časté, jeho oficiální vzdělání probíhalo z větší části v jiném oboru, v jeho případě v archeologii. V roce 1911 začal studovat na Swartmore College a přestože jeho otec chtěl, aby pokračoval v rodinném podnikání, rozhodl se pro studia archeologie a už v té době se podílel na vykopávkách v Guatemale. Školu absolvoval v roce 1915 a pokračoval ve studiu archeologie na Pensylvánské Univerzitě. Zde se podílel na vykopávkách ve státech New Jersey a Nové Mexiko. Poté začal studovat postgraduálně na Kolumbijské Univerzitě, ale nebyl příliš ovlivněn tehdy zde působícím Franzem Boasem, asi nejvlivnějším americkým antropologem té doby. Když vypukla první světová válka, Linton bojoval jako dobrovolník ve Francii a po návratu svá studia dokončil na Harvardu. Po roce stráveném na Harvardu se Linton rozhodl více soustředit na terénní práci, nejprve v pueblu Mesa Verde a na Markézách ve Francouzské Polynésii. Během pobytu v Pacifiku se jeho zájem přesunul od archeologie směrem ke kulturní antropologii, přestože se stále velice zajímal o studium kulturních artefaktů a primitivního umění. Z Markéz se vrátil v roce 1922 a doktorský titul získal v roce 1925. Podle něj je kultura - konfigurace naučeného chování a jeho výsledků, jehož komponenty jsou sdíleny a předávány členy dané společnosti. Výsledky chování se projevují jednak jako psychické stavy jednotlivce a jednak jako produkty lidské činnosti.

forma – tu je možné postihnout empirickým pozorováním

význam – informátoři si nemusí být určitého významu vědomi a chápou je jen podvědomě

užití – zachytit vztah k ostatním složkám kulturního systému

funkce – analýza toho, jak tento kulturní prvek přispívá k uchování a fungování kulturního systému

Závěr

Podle mého názoru kulurní detereminismus ovlivnil celou antropologickou disciplínu, avšak se v posledních letech teprve usazuje. Výzkum, který například prováděla Margaret Meadová na Samoa, bych sice nezpochybnovala, avšak bych v terénních výzkumech pokaždé prosazovala metodu zúčastněného pozorování. Jelikož pokud se vědec (antropolog) nenaučí jejich místní jazyk či se nenajde opravdové přátelé mezi domorodci, tak to pro mě rozhodně není důvěryhodný nebo úspěšný výzkum.

Bibliografie

(2008). Načteno z https://is.muni.cz/th/145796/pedf_b/Tabula_rasa_v_dejinach_filozofie.pdf cogn.uhk.cz. (nedatováno). Načteno z cogn.uhk.cz: http://fim.uhk.cz/cogn/?Module=dictionary&Letter=B Columbia 250. (nedatováno). Načteno z Columbia 250: http://c250.columbia.edu/c250_celebrates/remarkable_columbians/margaret_mead.html Encyclopeadia britannica. (nedatováno). Načteno z Encyclopeadia britannica: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/342635/Ralph-Linton Kokaisl, P. (2013). Základy antropologie. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta. Lende, D. (29. červen 2012). Plos. Načteno z Plos: http://blogs.plos.org/neuroanthropology/2012/06/29/franz-boas-and-neuroanthropology/ Primát. (13. prosinec 2011). Načteno z Primát: http://www.primat.cz/cuni-fhs/predmety/kapitoly-z-kulturni-antropologie/poznamky-z-prednasky-kulturni-determinismus-margaret-meadova-ralph-linton/108598 Wikipedia. (nedatováno). Načteno z Wikipedia: http://en.wikipedia.org/wiki/Coming_of_Age_in_Samoa wikipedie. (nedatováno). Načteno z wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Empirismus wikipedie. (nedatováno). Načteno z wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kulturn%C3%AD_vzorce


Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako