Ve své práci ze začátku obecně uvedu, co vlastně lingvistická antropologie vůbec je a čím se zabývá. A poté uvedu a popíši pár jejich představitelů, kteří se nějakým způsobem podíleli na vývoji lingvistické antropologie.

Toto téma zásadně přispívá k lidskému poznání jako celku. Dle mého názoru je proto dobré si o něm něco více dozvědět. Může aplikovat své výsledky výzkumu v široké praxi a to díky tomu, že se jedná o interdisciplinární obor, který právě propojuje různé disciplíny a jejich metodologie.

Lingvistický relativismus některých antropologů měl za následek „postmoderní obrat“ západní filosofie a civilizace.

„Lingvistická antropologie v dnešním smyslu je pak především studiem fungování jazyka v jeho kulturním a společenském kontextu. Studuje řečové chování a jeho vazby na kulturní představy a podmínky života svých nositelů“.¹⁾

Podle Salzmanna by se výzkumy ohledně jazyka a kultury měly provádět v terénu, což znamená, aby antropologové nějaký čas žili ve společnosti, kterou chtějí studovat. A nemělo by se jednat o jednorázový pobyt, ale opakovaný. Právě zúčastněné pozorování je základní složkou pro metodologii antropologa. ²⁾

Lingvistická antropologie je podoborem sociální a kulturní antropologie. Zkoumá vztah kultury, jazyka a myšlení v různých sociokulturních systémech. Jedná se hlavně o:

• výzkum vlivu jazyka na formování osobnosti v procesu socializace enkulturace
• výzkum jazyka jako symbolické báze kultury a určující složky lidské činnosti
• výzkum jeho vztahu k poznávacím procesům a vzorům chování typickým pro členy zkoumané kultury. ³⁾

Alessandro Duranti představil lingvistickou antropologii jako interdisciplinární studium jazyka jako kulturního zdroje a mluvy jako kulturní praxe. Interdisciplinarita je vlastně kombinování metod z oblastí antropologie, sociolingvistiky a lingvistiky. ⁴⁾

„Role lingvistické antropologie však nemůže být ve vztahu k jiným oborům pouze pasivní, protože bez znalosti jazykové a kulturní diverzity, kterou nám lingvistická antropologie zprostředkovává, nelze hodnotit obecně platné hypotézy“ . ⁵⁾

Ohledně vztahu kultury, jazyka a myšlení se již ve svých dílech zmiňovali W. von Humboldt nebo J. G. Herder. Ale k jejímu rozvoji pomohla hlavně moderní lingvistika 20. století jíž se zabývali představitelé jako jsou R. Jakobson nebo N. Chomsky. Jako samostatná disciplína se lingvistická antropologie rozvíjí v americké kulturní antropologii mezi jejíž základy se řadí lingvistická antropologie, etnografie, etnologie a archeologie.

F. Boas - americký antropolog a lingvista položil základy lingvistické antropologie v první polovině 20. století. Teoretické a empirické studium nativních jazyků považoval za důležitou část antropologických výzkumů kultury. Rozhodující změnou v jeho životě se stala expedice do Baffinovy země (1883) , kde zkoumal eskymácké kultury.Jako jeden z prvních antropologů prováděl výzkum indiánů severozápadního pobřeží Ameriky. Jeho hlavní zájem se upínal na kmen Kwakiutlů z ostrova Vancouver. Hlavní témata, jimiž se F. Boas zabýval: umění, folklór, mytologie a jazyk. Díla:

• Antropology and Modern life (1928)
• Primitive art (1927)
• The Social Organization and Secret Societies of the Kwakiuti Indians (1897)
• The Mind of Primitive Man (1911) ⁶⁾

E. Sapir a B. L. Whorf přišli s hypotézou - Sapir-Whorfova, že jazyk, jakým mluvíme, má silný vliv na poznání. Cílem této hypotézy bylo nalézt vztah mezi myšlením a jazykem. Tato hypotéza se setkala s velmi odlišnými reakcemi, což nebylo moc obvyklé. ⁷⁾

E. Sapir - byl žákem F. Boase a přispěl k dalšímu rozvoji lingvistické antropologie. Byl to americký jazykovědec a antropolog. Byl z prvních, co zvážili možnost využití lingvistických metod v kulturní antropologii. Jeho práce měly za následek vznik konfiguracionismu a trvale se zaměřilo na empirický výzkum vztahu kultury a jazyka. Dle Sapirovy hypotézy - jazyk vystupuje jako aktivní činitel při utváření našeho obrazu světa. Byl hlavním představitelem lingvistického strukturalismu. Díla:

• Swadesh, Morris (1939)
• Language: An introduction to the study of speech (1921)
• Time Perspective in Aboriginal American Culture, A Study in Method (1916) ⁸⁾

B. L. Whorf - americký antropolog a lingvista, který navázal na myšlenky Sapira. Whorf byl žákem Sapira. Přišel s názorem na základě výzkumu indiánských jazyků, že hlavně systém jazyka a gramatika ovlivňuje způsoby lidského vnímání, organizaci zkušenosti a vzory chování. Jeho hlavním zájmem byl kmen Hopi a mayské písmo. B. L. Whorf nevěřil, že jazyky mají stejný základ na rozdíl od Noama Chomského. Dle Whorfa je rozdílnost příliš velká a při utváření jazyka hrály roli nahodilé okolnosti. Díla:

• An American Indian Model of the Universe (1950)
• Languages and Logic (1941)
• The Comparative Linguistics of Uto-Aztecan (1935) ⁹⁾

„Tezi, že různé kultury vnímají na základě specifické lingvistické výbavy svět různým způsobem, se Benjamin Lee Whorf pokusil doložit především při studiu jazyka Hopiů, který srovnával se „standardními“ evropskými jazyky (SAE – Standard Average European)“ ¹⁰⁾

Noam Chomsky - americký filosof, společenský kritik a logik židovského původu, lingvista. Je znám i jako tvůrce Chomského hierarchické klasifikace formálních jazyků. Je autorem generativní gramatiky, která je některými považována za velký přínos v teoretické lingvistice 20.století. Zpochybnil behavioristický přístup ke studiu chování a jazyku a tím podnítil kognitivní revoluci v psychologii. Podle Chomského existuje univerzální gramatika a tudíž vývoj řeči je vymezen geneticky, tzn. že člověk se narodí s vrozenou šablonou gramatiky a jakýkoli jiný světový jazyk do ní zapadne. Díla:

• Logical Structure of Linquistic Theory (1955)
• Conversation on Palestine (plánováno 2015) ¹¹⁾

R. Jakobson - ruský lingvista, představitel strukturalismu. Před 2. světovou válkou žil v Československu a podílel se na založení Pražského lingvistického kroužku. Už jako student patřil k avantgardě a byl inspirován otcem strukturalismu - F. de Saussure. R. Jakobson rozšířil šest složek komunikace, které jsou přítomny v každém jazykovém projevu: kontext, vlastní sdělení, mluvčí, adresát, kanál a kód. Díla:

• Cyrilometodějské studie (1996)
• Lingvistická poetika (1991)

Mezi zakladatele Pražského lingvistického kroužku se mimo R. Jakobsona řadí i čeští lingvisti jako jsou V. Mathesia, R. Wellka, J. Mukařovský. ¹²⁾

Dle mého názoru, univerzální gramatika neexistuje. Už jen pro srovnání náš český jazyk a jazyk anglický nebo francouzský. Je tolik odlišností v gramatice, že univerzální gramatika nemůže fungovat.

V závěru bych chtěla říct, že jazyk je nedílnou součástí našeho života a poznáním nových jazyků se rozvíjíme i my sami. Však jak se říká:„Kolik jazyků umíš, tolikrát si člověkem.“

1.Benjamin Lee Whorf. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benjamin_Lee_Whorf

2. BUDIL, I. T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. 4. vyd. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254-321-0. str. 294

3. Edward Sapir. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_Sapir

4.Franz Boas. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Boas

5. Lingvistické antropologie. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lingvistick%C3%A1_antropologie

6. Noam CHomsky. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Noam_Chomsky

7. POKORNÝ, J. Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2843-8. str.8

8. Roman Jakobson. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Roman_Jakobson

9. Sapir-Whorfova hypotéza. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://moodle.czu.cz/mod/resource/view.php?id=184310

10. VLACHOVÁ, Eliška. K obecným otázkám lingvistické antropologie. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://theses.cz/id/f07i5w/BP_Elika_Vlachov_K_obecnm_otzkm_lingvistick_antropologie.pdf

11. Základy lingvistické teorie. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.referaty10.com/referat/Ostatni/4/tema-4-30-Ostatni.php

Počet shlédnutí: 122