obrzek domeku-home logo-FB


Lingvistická antropologie


Úvod

Ve své práci ze začátku obecně uvedu, co vlastně lingvistická antropologie vůbec je a čím se zabývá. A poté uvedu a popíši pár jejich představitelů, kteří se nějakým způsobem podíleli na vývoji lingvistické antropologie.

Toto téma zásadně přispívá k lidskému poznání jako celku. Dle mého názoru je proto dobré si o něm něco více dozvědět. Může aplikovat své výsledky výzkumu v široké praxi a to díky tomu, že se jedná o interdisciplinární obor, který právě propojuje různé disciplíny a jejich metodologie.

Lingvistický relativismus některých antropologů měl za následek „postmoderní obrat“ západní filosofie a civilizace.

Lingvistická antropologie v dnešním smyslu je pak především studiem fungování jazyka v jeho kulturním a společenském kontextu. Studuje řečové chování a jeho vazby na kulturní představy a podmínky života svých nositelů“.1)

Podle Salzmanna by se výzkumy ohledně jazyka a kultury měly provádět v terénu, což znamená, aby antropologové nějaký čas žili ve společnosti, kterou chtějí studovat. A nemělo by se jednat o jednorázový pobyt, ale opakovaný. Právě zúčastněné pozorování je základní složkou pro metodologii antropologa. 2)

Obecně

Lingvistická antropologie je podoborem sociální a kulturní antropologie. Zkoumá vztah kultury, jazyka a myšlení v různých sociokulturních systémech. Jedná se hlavně o:

  • výzkum vlivu jazyka na formování osobnosti v procesu socializace enkulturace
  • výzkum jazyka jako symbolické báze kultury a určující složky lidské činnosti
  • výzkum jeho vztahu k poznávacím procesům a vzorům chování typickým pro členy zkoumané kultury. 3)

Alessandro Duranti představil lingvistickou antropologii jako interdisciplinární studium jazyka jako kulturního zdroje a mluvy jako kulturní praxe. Interdisciplinarita je vlastně kombinování metod z oblastí antropologie, sociolingvistiky a lingvistiky. 4)

Role lingvistické antropologie však nemůže být ve vztahu k jiným oborům pouze pasivní, protože bez znalosti jazykové a kulturní diverzity, kterou nám lingvistická antropologie zprostředkovává, nelze hodnotit obecně platné hypotézy“ . 5)

Představitelé

Ohledně vztahu kultury, jazyka a myšlení se již ve svých dílech zmiňovali W. von Humboldt nebo J. G. Herder. Ale k jejímu rozvoji pomohla hlavně moderní lingvistika 20. století jíž se zabývali představitelé jako jsou R. Jakobson nebo N. Chomsky. Jako samostatná disciplína se lingvistická antropologie rozvíjí v americké kulturní antropologii mezi jejíž základy se řadí lingvistická antropologie, etnografie, etnologie a archeologie.

F. Boas - americký antropolog a lingvista položil základy lingvistické antropologie v první polovině 20. století. Teoretické a empirické studium nativních jazyků považoval za důležitou část antropologických výzkumů kultury. Rozhodující změnou v jeho životě se stala expedice do Baffinovy země (1883) , kde zkoumal eskymácké kultury.Jako jeden z prvních antropologů prováděl výzkum indiánů severozápadního pobřeží Ameriky. Jeho hlavní zájem se upínal na kmen Kwakiutlů z ostrova Vancouver. Hlavní témata, jimiž se F. Boas zabýval: umění, folklór, mytologie a jazyk. Díla:

  • Antropology and Modern life (1928)
  • Primitive art (1927)
  • The Social Organization and Secret Societies of the Kwakiuti Indians (1897)
  • The Mind of Primitive Man (1911) 6)

E. Sapir a B. L. Whorf přišli s hypotézou - Sapir-Whorfova, že jazyk, jakým mluvíme, má silný vliv na poznání. Cílem této hypotézy bylo nalézt vztah mezi myšlením a jazykem. Tato hypotéza se setkala s velmi odlišnými reakcemi, což nebylo moc obvyklé. 7)

E. Sapir - byl žákem F. Boase a přispěl k dalšímu rozvoji lingvistické antropologie. Byl to americký jazykovědec a antropolog. Byl z prvních, co zvážili možnost využití lingvistických metod v kulturní antropologii. Jeho práce měly za následek vznik konfiguracionismu a trvale se zaměřilo na empirický výzkum vztahu kultury a jazyka. Dle Sapirovy hypotézy - jazyk vystupuje jako aktivní činitel při utváření našeho obrazu světa. Byl hlavním představitelem lingvistického strukturalismu. Díla:

  • Swadesh, Morris (1939)
  • Language: An introduction to the study of speech (1921)
  • Time Perspective in Aboriginal American Culture, A Study in Method (1916) 8)

B. L. Whorf - americký antropolog a lingvista, který navázal na myšlenky Sapira. Whorf byl žákem Sapira. Přišel s názorem na základě výzkumu indiánských jazyků, že hlavně systém jazyka a gramatika ovlivňuje způsoby lidského vnímání, organizaci zkušenosti a vzory chování. Jeho hlavním zájmem byl kmen Hopi a mayské písmo. B. L. Whorf nevěřil, že jazyky mají stejný základ na rozdíl od Noama Chomského. Dle Whorfa je rozdílnost příliš velká a při utváření jazyka hrály roli nahodilé okolnosti. Díla:

  • An American Indian Model of the Universe (1950)
  • Languages and Logic (1941)
  • The Comparative Linguistics of Uto-Aztecan (1935) 9)

„Tezi, že různé kultury vnímají na základě specifické lingvistické výbavy svět různým způsobem, se Benjamin Lee Whorf pokusil doložit především při studiu jazyka Hopiů, který srovnával se „standardními“ evropskými jazyky (SAE – Standard Average European)“ 10)

Noam Chomsky - americký filosof, společenský kritik a logik židovského původu, lingvista. Je znám i jako tvůrce Chomského hierarchické klasifikace formálních jazyků. Je autorem generativní gramatiky, která je některými považována za velký přínos v teoretické lingvistice 20.století. Zpochybnil behavioristický přístup ke studiu chování a jazyku a tím podnítil kognitivní revoluci v psychologii. Podle Chomského existuje univerzální gramatika a tudíž vývoj řeči je vymezen geneticky, tzn. že člověk se narodí s vrozenou šablonou gramatiky a jakýkoli jiný světový jazyk do ní zapadne. Díla:

  • Logical Structure of Linquistic Theory (1955)
  • Conversation on Palestine (plánováno 2015) 11)

R. Jakobson - ruský lingvista, představitel strukturalismu. Před 2. světovou válkou žil v Československu a podílel se na založení Pražského lingvistického kroužku. Už jako student patřil k avantgardě a byl inspirován otcem strukturalismu - F. de Saussure. R. Jakobson rozšířil šest složek komunikace, které jsou přítomny v každém jazykovém projevu: kontext, vlastní sdělení, mluvčí, adresát, kanál a kód. Díla:

  • Cyrilometodějské studie (1996)
  • Lingvistická poetika (1991)

Mezi zakladatele Pražského lingvistického kroužku se mimo R. Jakobsona řadí i čeští lingvisti jako jsou V. Mathesia, R. Wellka, J. Mukařovský. 12)

Závěr

Dle mého názoru, univerzální gramatika neexistuje. Už jen pro srovnání náš český jazyk a jazyk anglický nebo francouzský. Je tolik odlišností v gramatice, že univerzální gramatika nemůže fungovat.

V závěru bych chtěla říct, že jazyk je nedílnou součástí našeho života a poznáním nových jazyků se rozvíjíme i my sami. Však jak se říká:„Kolik jazyků umíš, tolikrát si člověkem.“

Zdroje

1.Benjamin Lee Whorf. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benjamin_Lee_Whorf

2. BUDIL, I. T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. 4. vyd. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254-321-0. str. 294

3. Edward Sapir. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_Sapir

4.Franz Boas. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Boas

5. Lingvistické antropologie. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lingvistick%C3%A1_antropologie

6. Noam CHomsky. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Noam_Chomsky

7. POKORNÝ, J. Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2843-8. str.8

8. Roman Jakobson. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Roman_Jakobson

9. Sapir-Whorfova hypotéza. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://moodle.czu.cz/mod/resource/view.php?id=184310

10. VLACHOVÁ, Eliška. K obecným otázkám lingvistické antropologie. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://theses.cz/id/f07i5w/BP_Elika_Vlachov_K_obecnm_otzkm_lingvistick_antropologie.pdf

11. Základy lingvistické teorie. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.referaty10.com/referat/Ostatni/4/tema-4-30-Ostatni.php

1) POKORNÝ, J. Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2843-8. str.8
2) VLACHOVÁ, Eliška. K obecným otázkám lingvistické antropologie. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://theses.cz/id/f07i5w/BP_Elika_Vlachov_K_obecnm_otzkm_lingvistick_antropologie.pdf
3) Základy lingvistické teorie. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.referaty10.com/referat/Ostatni/4/tema-4-30-Ostatni.php
4) Lingvistické antropologie. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lingvistick%C3%A1_antropologie
5) POKORNÝ, J. Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2843-8. str. 8
6) Franz Boas. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Boas
7) Sapir-Whorfova hypotéza. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://moodle.czu.cz/mod/resource/view.php?id=184310
8) Edward Sapir. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_Sapir
9) Benjamin Lee Whorf. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benjamin_Lee_Whorf
10) BUDIL, I. T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. 4. vyd. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254-321-0. str. 294
11) Noam CHomsky. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Noam_Chomsky
12) Roman Jakobson. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Roman_Jakobson

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako