obrzek domeku-home logo-FB


URBÁNNÍ ANTROPOLOGIE

ÚVOD

Jako téma tohoto referátu jsem si zvolil urbánní antropologii, což je dle mého názoru poměrně mladá antropologická subdisciplína sociální a kulturní antropologie. Jak posléze vysvětlím, zabývá se studiem města, respektive lidí ve městech a jejich chováním. V České republice je urbanizace přibližně 75%, což znamená, že každý třetí člověk žije ve městě, a proto mi přijde zajímavé se tímto tématem zabývat.

CÍL PRÁCE

Cílem této práce je vysvětlit co je urbánní antropologie, zaměřit se na související téma urbanizace a dozvědět se něco o poměrně živém tématu – squattingu v ČR.

CO JE TO URBÁNNÍ ANTROPOLOGIE

Jak píše ve své magisterské diplomové práci Bc. Jan Semrád: „Považovat město za prostředí i předmět výzkumu bylo dlouhou dobu v antropologii i etnologii chápáno jako nemyslitelné už z principu definování těchto disciplín a jejich předmětu studia. Tyto vědní disciplíny se věnovaly tradičním prostředím, archaickým jevům nebo populacím, které zůstaly zachovány a hlavně nezměněny po dlouhý čas až do našich dob. Výzkum ve městě se také neprováděl z toho důvodu, že etnology odrazovalo město svými základními charakteristikami, jakými jsou velikost, hustota (obyvatel, budov i sítí) a heterogennost.“

Počátek zkoumání města pochází z amerických měst na přelomu 19. a 20. století a je spjato se stěhováním velkého množství obyvatel do průmyslových měst, ve kterých později své antropologické výzkumy prováděli američtí sociologové. Jedná se například o Williama Thomase, Floriána Znanieckiho, nebo Ernesta Burgesse.

Antropologové Edwin Eames a Judith Goodeová rozdělují urbánní antropologii do tří kategorií, podle kterých můžeme rozlišovat různé druhý výzkumů, jež nějakým způsobem využívají město: 1. Antropologii ve městě, která se zabývá a studuje rozličné aspekty života v určitém městě, které je pouze místem, kde se provádí výzkum. 2. Antropologii města, která je jediným aspektem urbánní antropologie, jenž zdůrazňuje vliv kontextu města a chápe jej jako hlavní činitel, který ovlivňuje život v něm. 3. Antropologie současné městské a moderní společnosti, jenž se zabývá a studuje složité procesy a formy života v moderním městě, které ale nemusí být výlučně urbánním fenoménem. 1)

Přesná definice urbánní antropologie není lehká a možná ani neexistuje, ale jako shrnutí bych použil slova českého antropologa Václava Soukupa, který píše že: „Můžeme chápat dnešní urbánní antropologii jako snahu o holistický výzkum obyvatel měst a jejich způsobu života na různých geografických úrovních. Současně s tím popisuje široké zaměření dnešní urbánní antropologie, která se zabývá tradičními tématy – migrace z vesnice do města, adaptace na městský způsob života a problémy spojené s městským životem (kriminalita, kultura chudoby, multikulturní vztahy), ale také se zaměřuje na nové problémy – vliv města na kulturní pluralitu a sociální stratifikaci, městské sociální sítě, funkce rodiny a příbuzenství v městském prostředí, růst měst, městskou infrastrukturu, architekturu, demografii, využití městského prostoru, genderové vztahy apod.“ 2)

CO JE TO URBANIZACE

Co se týče urbanizace, je to s definicí mnohem snadnější a lze ji dohledat například v sociologickém slovníku. Jedná se o proces koncentrace obyvatelstva do měst a s tím související změny kultury. 3)

Jak napsal Zdeněk Chudoba: „Urbanistické teorie specifikují tuto definici ve dvou základních pojetích. V úzkém pojetí je urbanizace označení pro soustřeďování obyvatel do městských sídel. Široké pojetí naproti tomu pojímá urbanizaci jako mnohostranně sociálně-ekonomický proces vyznačující se stěhováním obyvatel do měst, růstem měst, změnami funkčního využití územních sídel, koncentrací městských druhů činnosti a výroby. Přičemž dochází ke vzniku nových forem a prostorových struktur osídlení a rozšíření městského způsobu života se specifickou strukturou styků, kulturou, systémem hodnotových orientací. Dodejme ještě, že míra urbanizace se dá vyjádřit jako podíl počtu obyvatel žijících ve městech oproti počtu obyvatel žijící v dané lokalitě.“ 4)

Protože je urbanizace úzce spojena s průmyslovou revolucí – stěhováním lidí zaměstnaných v zemědělství z vesnic do městských továren – je dnes Spojené království státem s jednou z největších urbanizací na světě (90% obyvatel žije ve městě). Austrálie, taktéž s vysokou mírou urbanizace, má většinu obyvatel žijících ve městech z důvodu nepřístupnosti australských pouští.

Naopak mnohem menší míru urbanizace mají rozvojové státy jako například Indie nebo Nigérie. V těchto státech míra urbanizace stoupá. Naproti tomu ve vyspělých zemích spíše stagnuje. Světově se ale stále jedná o růst a to společně se současnou hodnotou 46,8% předznamenává, že v blízké době populace žijící ve městech předčí obyvatele vesnic. 5)

CO JE TO SQUATTING

Squatting je většinou neoprávněné obsazování prázdných domů a jejich obydlování a využívání pro kulturní a společenské aktivity, často spojené s politickým protestem. 6)

Heslo squatterů zní „Obsaď a žij!“ a mají dokonce svůj mezinárodní symbol. Squatter je většinou mladý, volnomyšlenkářský, nekonformní člověk hlásící se k autonomní nebo anarchistické scéně. Často se vyznačuje nestandartní až výstřední vizáží – netypické účesy, oblečení a doplňky. Stává se ovšem, že jde i obyčejného (průměrného) člověka, který nijak nevybočuje ze standartu. Jedná se o lidi, kteří bojují proti společnosti, touží rozvíjet kulturu, umění, ale nechtějí propadnout konzumní společnosti a proto se jí straní.

Obsazením starých, dlouhou dobu neobydlených a chátrajících budov chtějí upozornit na špatnou bytovou politiku státu, kdy je bydlení hlavně pro mladé lidi špatně dostupné. V České republice je toto jednání posuzováno jako trestný čin podle § 208 trestního zákoníku – neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. Squatterům za toto jednání může hrozit odnětí svobody až na dva roky.

Squatt je poměrně uzavřený celek, nová rodina a proto se do něj nedostane každý. Každý kolektiv má vlastní pravidla pro přijetí, ale obecně nemá šanci na přijetí nezletilý člověk na útěku z domova, nebo člověk hledaný policií. Často je pro přijetí nutné i doporučení věrohodné osoby, takže se mezi ně nedostane nikdo úplně cizí.

Ve squatech jsou přísně zakázané tvrdé drogy a nejedná se o žádné bezdomovce, co touží jen po noclehu. Naopak se pokouší zabezpečit objekty proti chátrání a vytvořit z nich například kulturní centra pro pořádání koncertů, výstav a divadelních představení, především pak alternativních umělců. Z tohoto důvodu se také pokouší o kontakt a vyjednává s majitelem nemovitosti. 7)

Nejznámějšími squaty v České republice se nachází především v Praze. Jde například o Zlatou loď – dům v centru města, obsazený v roce 1990 skupinou studentů, umělců a přistěhovalců. Fungoval jako galerie, bydleli v něm i rodiny s dětmi a duch domu byl poklidný a relaxační. Dalšími známými objekty jsou Kolonie Buďánka, Squat pplk. Sochora, autonomní centrum Ladronka, Squat 96 (v Karlových Varech) a vila Milada.

ZÁVĚR

Co je tedy urbánní antropologie? Je to disciplína, která zkoumá vazby mezi lidmi, vazby mezi pracovištěm a bydlištěm, zdraví, různé subkultury a život na sídlištích.

Co je to urbanizace? Podíl lidí žijících ve městech na celkové populaci. Trend je takový, že se blíží doba, kdy bude více lidí ve městech než na vesnicích, což dle mého názoru velká škoda. Jelikož jsem 18 let žil na sídlišti a poté se přestěhoval na „vesnici“ – okraj města (který je ovšem od města poměrně dost izolován), mohu myslím soudit. Ve městě je nepochybně velkým plusem dostupnost služeb, ale rušnost ulic a celkový shon tento klad podle mě přebíjí. Klidné vesnické dny, kdy vám soused donese domácí vejce, králíka, nebo jiné plody jeho činnosti, jsou prostě k nezaplacení.

Co se týče squattingu, chtěl bych zdůraznit, že nejsem žádným členem této skupiny, ani se o ni nijak aktivně nezajímám. V rámci urbánní antropologie mi to pouze přišlo jako zajímavé téma a šance něco zjistit. Pryč jsou doby, kdy byly v hlavních večerních zprávách reportáže o squatu Milada, který byl policií vyklizen. Domníval jsem se proto, že je tato subkultura na ústupu. Z omylu mě vyvedl pořad Kmeny, ve kterém o této problematice velmi poutavě hovořil umělec a bývalý squatter Vladimír 518, vlastním jménem Vladimír Brož. Toto sRpení je stále aktivní a vidím v něm do budoucna možnou záchranu pro staré chátrající domy. A když ne, tak věřím, že z něho alespoň může vzejít nějaký nový hudebník, malíř, herec apod. který oživí českou uměleckou scénu.

1) Eames, Edwin – Goode, Judith G.: Anthropology of the city. An Introduction to Urban Anthropology, c. d., s. 31–33.
2) Soukup, Václav: Antropologie. Teorie člověka a kultury, c. d., s. 390.
3) PETRUSEK, M. Velký sociologický slovník, s. 673
4) CHUDOBA, Z. Urbanizace Jičína v letech 1948 – 1989
5) Urbanizace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Urbanizace
6) MELTZER, Albert. Anarchismus: argumenty pro a proti. Praha: Anarchistický nakladatelský kolektiv, 2002. ISBN 80-239-2185-1. Kapitola Vysvětlivky, s. 36
7) Life is…: Squat. [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.somethingaboutlife.estranky.cz/clanky/squat/co-je-to-squat_.html

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako