obrzek domeku-home logo-FB


VÝZNAM DIFUZIONISTICKÉ ANTROPOLOGIE V SOUČASNOSTI

Úvod

Pro zpracování mé práce jsem si vybrala význam difuzionistické antropologie v současnosti. Nejprve bych představila difuzionistickou antropologii jako celek a vymezila obdobi jejího působení. Difuzionistickou antropologii můžeme rozdělit do tří směru, jimiž jsou extémisté neboli jiným názvem hyperdifuzionisté, německé škola a jako poslední americký difuzionismus. Použijeme toto rozdělení a vymezíme období jejich působení. Dále budou podrobně představeni nejvýznamější představitelé daného směru. A především bude uveden význam difuzionismu v současnosti. Jestli nám tyto směry něco přinesly a jak ovlivnily budoucí poznatky lidstva.

Cíl práce

Primárním cílem práce bude představení tří směrů difuzionistické antropologie a jejích hlavních představitelů. Dílčím cílem bude význam difuzionistické antropologie v současnosti, kterým ovlivnila výzkum lidstva.

Metodika

Veškeré informace budou založeny na prostudování odborné literatury daného tématu difuzionistické antropologie, díky kterým bude téma podrobně vysvětleno.

Difuzionistická antropologie

Difusionismus vymezujeme od konce 19. století. Tento směr působí až do 30 let 20. století. Difuzionismus se vyznačuje především studiem kultury a národů. Narozdíl od předchozího směru evolucionismu, který bych charakterizován vývojem a časem, difuzionismus upřednostňuje prostor před časem. A proto hlavním mezníkem difuzionistů byl prostor. Na kultury by měla působit především vnější změna okolí. Jednotlivé kultury si mezi sebou vyměňovali své poznatky a dovednosti.Difuzionisté ale netvrdí, že by s novým přijatým prvkem kultura přebírala i původní smysl a účel jiné kultury. K přijímání nových poznatků může docházet i v moderní společnosti, která využívá moderní komunikační prostředky.1)

Hyperdifuzionisté

Hyperdifuzionisté přicházeli s tvrzením, že původem celé civilizace bylo jediné středisko a tím bylo nilské údolí ve starověkém Egyptě. Celá kultura se měla vyvinou pouze zde a dále se šířit do celého světa.2)

Představitelé

Grafton Elliot Smith, William James Perry

Grafton Elliot Smith

Patří mezi hlavní představitele Hyperdifuzionismu. Žil v letech 1871 - 1937.Narodil se v australském městě Grafton v severním Walesu.V sedmnácti letech začal studovat medicínu na univerzitě v Sydney. Po ukončení studia se zaměřil na zkoumání anatomie mozku u savců. Byl velmi uznávaným odborníkem na evoluci centrálního mozkového systému primátů. Podílel se i na dalších studii, které jsou dobrým podkladem pro další zkoumání dnešních vědců. Smith je pokládán za zakladatele britské heliotické školy. Která říká, že všechny stavby mají nějakou souvislost se starověkým Egyptem. Chtěl především objasnit způsob vzniku a šíření kultury do celého světa. Myšlenky a city ovlivňují naše chování. Lidé chtějí zachovat svůj život a přemýšlejí jak to udělat. K tomu používají různé amulety či panenky pro štěstí.3)

Jeho dílo Dějiny člověka

Kniha je zajímavá z hlediska tehdejšího vědeckého myšlení. Hlavním cílem bylo objasnit způsob, jak vznikají jednotlivé kultury a jejích celosvětové rozšíření. V první kapitole se zabývá studiem člověka. Každá lidská bytost podléhá společnosti, která ji také ovlivňuje. Každý den nás ovlivňují různé situace, myšlenky a city. Lidé chtějí být nesmrtelní, používají k tomu různé amulety, panenky pro štěstí a podobné další předměty. Ve svém díle také zohledňuje člověka jako samotného, který se liší od ostatních stavbou těla či inteligencí.4)

Willian James Perry

Byl to také představitel Hyperdifuzionismu a úzce spolupracoval s Graftonem Elliotem Smithem. Žil v letech 1887-1949. Hledal příbuznost mezi kulturami Egypta, Japonska i Ameriky.Jeho dílo Původ magie a náboženství, které se zabývá přenosem různých náboženských prvků mezi kulturami.5)

Význam hyperdifuzionistů v současnosti

Hyperdifuzionisté přispěli společnosti především v oblasti vědeckého myšlení. Jako první je důležité zmínit hlavního představitele hyperdifuzionistů G.E. Smitha, který jako první při svých výzkumech použil rentgen, když se zabýval anatomii mozku. A také rozdělil lidstvo do 6 třid jimiž jsou: Mediteranní, Nordické, Alpinské, Mongolské, Negerské a Australské. Smith poukazuje na to, že lidé se špatnému chování pouze učí. Každý člověk je totiž ve svém nitru slušný a nepřemýšlí nad válčením či agresí. Dnes ale máme důkazy, které se tolik neshodují s myšlením hyperdifuzionistů. Víme, že dnes už jsou na světě starší stavby než v Egyptě, hyperdifuzionisté označují za kolébku lidstva. 6)

Německá škola

Německá škola navzdory od hypedifuzionistů předpokládá, že se všechny kultury vyvinuly z malého počtu původních kultur. Což je i dodnes více pravděpodobnější. Vše bylo ovlivněno Fridrichem Ratzelem . Kulturní okruh je určitá společnost lidí či obyvatel určitého území, které spojuje alespoň podobná kultura“. Tyto okruhy používal například i známý americký politolog Samuel P. Huntington. Nejvíce s teorií okruhů pracoval Wilhelm Schmidt. Podle něho existovala jakási prakultura, která byla tou nejlepší. Pro tuto kulturu je typická monogamie a monoteismus a ze které se později vyvíjely další skupiny.7)

Představitelé: Friedrich Ratzel, Leo Frobenius, Wilhelm schmidt

Friedrich Ratzel

Byl to německý zoolog a zakladatel antropogeografie, která zkoumala lidské bytí v závislosti na geografických podmínkách. Žil v letech 1844-1904. Zkoumal vzájemné působení a vztahy mezi zemí, přírodou a člověkem. Mezi kulturní kontakt je považováno stěhování národů, míšení lidských ras a také války. Každé národy se mění nebo zanikají časově odlišně. Ratzel byl výrazně ovlivněn evoluční teorií Ch. Darwina a myšlenkou sociálního darwinismu. Ratzel při svých výzkumech používal pojem samotny stát, který přirovnával k živému organismu.8)

Americký difuzionismus

Franz Boas

Byl to německý antropolog, který žil v letech 1858 - 1942. Patřil mezi nejvýznamější představitele Amerického difuzionismu. Dodnes je považován za zakladatele americké antropologie.Ve svých výzkumech používá různé vědecké metody. Za průlom v jeho životě je označována účast na expedici do Baffinovy země, kde se věnoval výzkumu eskymácké kultury. Po této zkušenosti začal přednášet jako profesor na univerzitě v Berlíně. Jako první začal provádět výzkum indiánů na severozápadním pobřeží Ameriky. Také se podílel na vzniku nejvýznamnějšího časopisu, který se zabýval výzkumem amerických domorodých jazyku.Podle Boase antropologie představuje vědu o člověku, která zahrnuje poznatky anatomie, etnologie, lingvistiky a psychologie. Antropologii rozdělil na kulturní a fyzickou. Do kulturní antropologie spadá i lingvistická antropologie a archeologie. Při svém studiu terénních výzkumu kladl důraz na poznání jazyka národu, aby lépe pochopil jejich kulturu. Boas je také zakladatelem kulturního determinismu. Kde na člověka působí především kultura a společnost. Ovlivnil celou řadu mladých antropologů. 9)

Význam difuzionistické antropologie v současnosti

Velmi se snažili o to zastínit předchozí směr jimž byl evolucionismus. Pro dnešní společnost jsou poměrně velkým přínosem především v oblastech kultur a vědeckého myšlení. Největší osobností byl F. Boas, který se odlišoval od svých předchůdců. Jeho poznatky z terénních výzkumů jsou významné dodnes. Difuzionisté se pokoušeli vysvětlit každou kulturní změnu pomocí difuze a migrace. Pod difuzí si představíme rozptýlení v prostoru, což je typické právě pro difuzionisty. Také přispěli k zformulování teorie exogenní změny. Dnes je prokázáno, že v průběhu dějin se oblasti s vyspělou kulturou proměnily v „kulturní periferie“ a z původních periferií vyrostla kulturní centra.10)

Závěr

V referátu jsem se především snažila co nejpřesněji a srozumitelně vysvětlit základy difuzionistické antropologie. Na její rozdělení a významné autory všech tří směrů. Chtěla jsem představit jejich životy a poznatky, kterými se zařadili do určitého směru. Difuzionisté určitě přinesli dnešní civilizaci jisté poznatky, které jsem již zmínila.

Seznam použitých zdrajů

1. CROOK, David-Paul. Grafton Elliot Smith, Egyptology and the Diffusion of Culture. Sussex Academic Press, 2012, 160s. ISBN 978-1-84519-481-9.

2. Difuzionistická antropologie. Potrál s.r.o. [ online ]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=3623

3. Friedrich Ratzel. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-04-27], Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Ratzel

4. JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 258 s. ISBN 978-80-247-3679-2. str. 58.

5. KOKAISL, Petr. Základy antropologie. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2.

6. SMITH, Grafton Elliot.Dějiny lidstva. V Praze: Jan Laichter, 1938. .Laichterův výbor nejlepších spisů poučných

7. SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury, Praha: Portál, 2000. 229 s. ISBN 8071783285.

1) JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 258 s. ISBN 978-80-247-3679-2. str. 58.
2) , 5) KOKAISL, Petr. Základy antropologie. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2.
3) CROOK, David-Paul. Grafton Elliot Smith, Egyptology and the Diffusion of Culture. Sussex Academic Press, 2012, 160s. ISBN 978-1-84519-481-9.
4) SMITH, Grafton Elliot.. Dějiny člověka. V Praze: Jan Laichter, 1938, 580 s.Laichterův výbor nejlepších spisů poučných.
6) KOKAISL, Petr.Základy antropologie. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2.
7) KOKAISL, Petr.Základy antropologie. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2.
8) Friedrich Ratzel. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-04-27], Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Ratzel
9) SOUKUP, Václav.Přehled antropologických teorií kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 229 s. ISBN 8071783285.
10) Difuzionistická antropologie, Potrál s.r.o, [ online ]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=3623

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako