obrzek domeku-home logo-FB


Nadvláda Číny v Tibetu, může to současný Dalajláma změnit?

Úvod

V této práci se budeme zabývat hlavně politikou Číny působící v Tibetu. Je zřejmé, že v tomto sporu hraje také velkou roli 14. tibetský dalajláma - Tändzina Gjamccha a také buddhismus jakožto místní náboženství. Chtěli bychom ukázat, že tento problém je stále aktuální a měl by se dotýkat každého z nás, zda s tímto „nekonečným atakem“ souhlasíme, či zda s tím něco uděláme. A k tomu, aby se začalo něco měnit k lepšímu je důležitá informovanost a znalost problému.

V naší práci vám představíme tibetský buddhismus a také práci Dalajlámy, jak bojuje proti utlačování Tibetu ze strany Číny.

Cíl práce

  • Výzkumná otázka:

- Jak ovlivňuje politiku Číny Dalajlámova činnost v Tibetu?

  • Podotázky:
  1. Kdo je Dalajláma?
  2. Kdy a jak vznikly spory mezi Tibetem a Čínou?
  3. Jak se Tibet může bránit proti politickým aktům Číny?

Literární rešerše

Vzhledem k tomu, že Tibet je dosti uzavřená země, moc knih o něm se nevydává. Dějiny Tibetu od Tsepona D. W. Shakabpy jsou tak velice ojedinělým dílem nejen proto, že sám byl obyvatelem Tibetu, byl dokonce jedním z hlavních mluvčích tibetského Národního shromáždění a také cestoval po světě, ale zejména proto, že jde o ucelený pohled na dějiny Tibetu a první dílo svého druhu psané Tibeťanem v angličtině. Shakabpa popisuje jaký je život v Tibetu, jak se lidé oblékají, jaké je složení vlády a hlavně o dějinách Tibetu začínající říší dávných králů až po současnost.

Ve čtrnácté kapitole se zabývá čínskou invazí do Lhasy v roce 1910 a tibetském boji o nezávislost. Píše o střetech čínského a tibetského vojska, kdy se Číně podařilo zabrat velkou část území, či o zavírání stovek tibetských mnichů do vězení. V této době byl v Tibetu 13. dalajláma, který se snažil získat pro Tibet nezávislost, ale aby ochránil svůj vlastní život byl nucen utéci do Indii stejně jako to o pár let později udělal jeho nástupce - současný dalajláma. Shakabpa popisuje, jak dalajláma z Indie, kde dostal azyl díky dobrým vztahům s Británií, posílal dopisy do Pekingu s žádostí o stáhnutí čínských vojsk. Všechny prosby však byly ignorovány a dalajláma tak prožíval krušné časy. Se svým zástupcem - regentem - neměl žádné spojení, všechna jejich písemná korespondence byla Číňani cenzurována. Dále autor vypráví o dohodě z roku 1912 s Čínou, aby jejich vojska opustili Tibet. Než se však dalajláma vrátil zpět do Lhasy vyhlásil nezávislost Tibetu. Nadále úzce spolupracoval s Brity a podařilo se mu sjednat konferenci společně s Čínou - ta však vše odmítla a i přes pomoc Británie byl Tibet rozdělen na Vnitřní a Vnější. V roce 1933 třináctý Dalajláma zemřel.

V roce 1949 byla Čína pod nadvládou komunistů a vyhlásila Tibet svou součástí. Čtrnáctý dalajláma musel stejně jako jeho předchůdce opustit Lhasu, přesunul se do Indie a později do Ameriky. USA i Británie odmítli Tibetu pomoct, jediná Indie poslala vojenské posily.

V 18té kapitole se dočteme o jednání dalajlámy a desátého pančelámy s Indií, Mao Ce-Tungem nebo také zasedání UNESCO. Od roku 1958 Číňané ostřelovali tibetské kláštery a města, rozšířily se také případy genocidy. 10. března 1959 měl Dalajláma navštívit čínské velitelství bez svých osobních strážců. Třicet tisíc Tibeťanů začalo protestovat proti Číňanům, aby dalajlámu ochránili před obávaným únosem. Ten v noci 17. března raději v přestrojení uprchl do Indie, kde dostal azyl. Dva dny poté co uprchl ze Lhasy, Číňané rozpustili tibetskou vládu a vytvořili novou, následovalo bombardování a útoky, při kterých zemřelo přes 12 tisíc lidí. Při pobytu v Indii dalajláma jednal s OSN o zařazení otázky Tibetu do projednávání. V konečném výsledku bylo 45 států pro, 9 proti a 26 se zdrželo hlasování.

Autor také píše, že Tibet byl vždy suveréním státem, který měl právo uzavírat mezinárodní smlouvy. Za první světové války také nabídl vyslání svých vojáků, aby bojovali po boku Britů. Měl také vlastní měnu, vlajku a obchodoval se svými sousedy. Jak se tedy mohlo stát, že se nedokázal postavit Číně a odolat invazi? Jak mohla být porušena jeho nezávislost? Shakabpa se domnívá, že to bylo nedostatečnou informovaností o důkazech nezávislosti ve světě, inklinování Indie ke komunistické Číně po 2. SV, čímž Indie zanevřela kvůli vlastním problémům na Tibet a jeho situaci. Čína tak měla lehčí vstup na území Tibetu, kde se čínští komunisté nacházejí dodnes a dokud z Tibetu neodejdou nikdy zde nebude mír.

Tibetský lid si prošel krutým útiskem a terorem, který otřásá lidmi po celém světě. Tisíce obyvatel Tibetu museli ze země odejít a najít útočiště v Indii a další zemích. Musí usilovat o přízeň zemí OSN, aby konečně dosáhli své jistě zasloužené nezávislosti a svobody. Je tedy ještě více než kdy jindy důležité, aby se o situaci v Tibetu dozvěděl celý svět, pod vedením dalajlámy si musí být vědomi svých práv a snažit se neustále bojovat za svůj svobodný stát. Lidové noviny, 2000, 428 s. Dějiny států (Nakladatelství Lidové noviny). ISBN 8071064106.

Metodologie

Hlavní metodou pro získání informací o zvoleném tématu byla studie literatury a článků na internetu.


Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako