obrzek domeku-home logo-FB


Interhelpo: Češi v Kyrgyzstánu

1 Úvod

Oblast Střední Asie, tedy pěti prostovětských států Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu je etnicky velmi pestrá. Žije zde mnoho etnických minorit, které se do Střední Asie dostaly v průběhu dějin,1) zejména pak v období, kdy tato oblast byla pod nadvládou Ruska. Není však moc známé, že mezi četné etnické minority se řadí i ne příliš početná etnická minorita Čechů a Slováků. Ti se do Střední Asie dostávali již v 19. století, a to zejména jako malé skupinky dobrodruhů, kteří osidlovali středoasijské stepi. Největší počet krajanů se do Střední Asie dostal v rámci programů na podporu budování socialismu v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech 20. století. 2) Hledali zde nový domov. Většina krajanů se však záhy po příjezdu, v 50. letech, nebo v rámci kolektivního přesidlování krajanů do České republiky organizovaných v 90. letech 20. století vrátilo zpět. 3)

2 Cíl práce a metodika

Cílem seminární práce je představit etnickou minoritu Čechů ve Střední Asii. Dílčími cíli je: představit jak se dostala česká minorita do Střední Asie, co je družstvo Interhelpo a jaké bylo postavení české minorit v zemích Střední Asie.

Seminární práce je založena na sekundárních zdrojích dat, konkrétně na technice studia dokumentů. Jedná se o neinvazivní techniku sběru dat, při které je vyžíváno již zpracovaných materiálů. Jde tedy o techniku méně časově i finančně nákladnou než u technik založených na sběru dat z primárních zdrojů.

3 Teoretická část

Největší česká komunita ve Střední Asii žije v Kyrgyzstánu, menší počet osob hlásících se k českým kořenům pak žije i v Kazachstánu. Do Kazachstánu Češi přesidlovali v průběhu 19. století při osidlování okrajových oblastí carského Ruska, kam spadaly i oblasti Střední Asie. Do Kyrgyzstánu se většina Čechů a Slováků dostali ve 20. a 30. letech 20. století, když jako členové výrobně hospodářských družstev vyrazili do kyrgyzského hlavního města Biškeku pomáhat s budováním socialismu. Střední Asie, a tedy i Kyrgyzstán, tehdy byla součástí Sovětského svazu. Odchod Čechů do nehostinné Střední Asie je většinou spojen s nedostatkem volné půdy v českých zemích či špatnou ekonomickou situací, možnost odejít do neosídlené krajiny a dostat vlastní půdu byla pro řadu lidí lákavá. Ve 30. letech 20. století byly ekonomické důvody velmi silné, i přes nepříznivé podmínky v Sovětském svazu se tam lidé stěhovali kvůli velké hospodářské krizi. 4)

3.1 Interhelpo

Největší zásluhu na osídlení Kyrgyzstánu českou komunitou má družstvo Interhelpo. Interhelpo je československé výrobně hospodářské družstvo, které bylo založeno v Žilině dne 1. 5. 1923 za účelem pomoci budování socialismu v Sovětském svazu. Byla to reakce českých komunistů na výzvu Komunistické internacionály ke všem proletářům, kdy prosili o pomoc s budováním nově vzniklého socialistického státu. 5) Členem družstva byli nejen čeští a slovenští dělníci, řemeslníci a odborníci, ale také němečtí, maďarští a rusínští. 6)

Utvoření družstva Interhelpo bylo reakcí na výzvy Sovětského svazu o pomoc s budováním. Tato pomoc se měla týkat zaostalých částí Sovětského svazu tedy zejména Střední Asie. Na tuto výzvu reagovala celá řada lidí a začala vznikat družstva za účelem pomoci Sovětskému svazu, v Československu vzniklo 5 družstev Pragomašina, Slovácká komuna, Kladenská komuna, Reflektor a již zmiňované Interhelpo, které mělo největší členskou základnu a vytvořilo největší projekty. 7)

Aby mohlo Interhelpo fungovat a pracovat na projektech v Kyrgyzstánu, každý člen družstva musel složit nemalou finanční částku, celkem 5000 korun československých (3000 Kčs na nákup technického vybavení a strojů, 2000 Kčs na dopravu do Biškeku). Československý stát iniciativu družstva na pomoc Sovětskému svazu nepodporoval, a tak musel být provoz družstva hrazen výhradně z finančních prostředků jeho členů. První vlak s 303 osobami a 14 nákladními vagony plnými technického vybavení, stroji a pracovním náčiním pro řemeslníky odjel z Žiliny roku 1925. Další vlak byl vypraven ještě téhož roku, ten vezl zejména technické vybavení. Největší transport vyjel ze Žiliny o rok později, vlak čítal celkem 60 nákladních a osobních vagónů a převážel do Biškeku 606 osob. Roku 1928 vyjížděl vlak se členy družstva z Brna. Poslední vlak byl vypraven ze Žiliny roku 1932.8)

Interhelpo bylo ve svých projektech, i přes špatné podmínky panující v té době v Kyrgyzstánu, úspěšné. Do Biškeku se dostala řada československých řemeslníků a dělníků a ti významně přispěli k modernizaci Kyrgyzstánu, a to zejména v oblasti průmyslu. V rámci projektů vznikla v kyrgyzské stepy celá řada továren, například na textil či nábytek a řada řemeslných dílen. Byla postavená celá čtvrť domů pro rodiny členů družstva. Zasloužili se také o modernizaci zemědělství, přinesli do Kyrgyzstánu pěstování cukrové řepy. 9) Další projekty zlepšovaly celkovou úroveň života Kyrgyzských obyvatel. Za pomoci členů Interhelpa byla postavena první elektrárna v Kyrgyzstánu, ale byly také postaveny nemocnice, školy a zřízeny úřady. Dále pomáhali při výstavbě hlavního města Biškeku, železnice a přehrady. 10) Budování továren a celá modernizace byla velmi náročná, jelikož se všechny stroje (zemědělské stoje, traktory, nákladní auta) a veškerá technika (veškeré technické vybavení továren) museli dovážet až z Československa. 11) Celková hodnota výrobních prostředků, které byly dovezeny družstvem Interhelpo do Kyrgyzstánu, činila 2,5 milionu československých korun. 12)

Působení Interhelpa a život jeho členů v Kyrgyzstánu však byl velmi náročný a naprosto odlišný od idealistických představ, které stály u zrodu družstva. Přesto, že družstvo bylo do Kyrgyzstánu pozváno přímo Sovětským svazem, nemělo od něj žádné záruky ani ochranu. 13) Přesto, že Interhelpo spravovalo významné projekty na podporu modernizace a bylo za to roku 1925 oficiálně vyhlášeno za nejlepší družstvo v Sovětském svazu, 14) bylo v rámci sílící kolektivizace roku 1928 zařazeno do sdružení výrobních družstev Kyrgyzie a chod družstva začal být řízen sovětskými orgány. To vedlo až k represím a perzekucím členů družstva. 15) Ještě v roce 1934 bylo Interhelpo jedním z největších a nejproduktivnějších podniků v Kyrgyzstánu, vytvářelo 20 % průmyslové výroby této svazové republiky. Roku 1943 kyrgyzská vláda rozhodla, že bude družstvo zrušeno. Došlo ke znárodnění majetků a na místě původního družstva Interhelpo vzniklo družstvo nové. 16)

3.2 Česká menšina

Češi se dostávali do Střední Asie, zejména do Kyrgyzstánu, v souvislosti s poskytnutím mezinárodní pomoci Sovětskému svazu při budování socialismu. Do Kyrgyzstánu se během 20. a 30. let 20. století dostalo 1078 osob spojených s družstvem Interhelpo, 407 členů družstva a s nimi 671 rodinných příslušníků. Nejpočetněji byli zastoupeni Češi, těch odjelo do Kyrgyzstánu celkem 405. Slováků však bylo jen o něco málo méně, celkem jich do Kyrgyzstánu odjelo 380. 17)

Pro mnohé bylo prostředí, které je v Kyrgyzstánu velmi odlišné od českého, šokující. Do Sovětského svazu odjížděli většinou s idealistickou představou a byli tak zklamaní ze skutečnosti. Kyrgyzské podnebí je značně kontinentální a suché, což znamená, že zde jsou velké výkyvy teplot mezi dnem a nocí a mezi létem a zimou. Navíc je zde málo srážek a tudíž i nedostatek vody, a proto je velmi ceněná. Oproti podmínkám v České republice, kde je podnebí více přímořské a půda je zde úrodnější, je Kyrgyzstán nehostinné prostředí. Hospodařit v takových podmínkách je náročnější. Problémem byly také časté epidemie nemocí, které byly zejména pro děti často smrtelné. 18) Někteří členové družstva odešli zpět záhy po příjezdu, když zjistili, že situace v Kyrgyzstánu není tak idylická, jak jim bylo prezentováno agitátory. Do Československa se v několika vlnách vrátilo velké množství členů Interhelpa. 19)

Češi a Slováci přicházeli do Kyrgyzstánu s celými rodinami a zakládali zde komunitu, pracovali i žili v rámci družstva. Zbudovali zde školu, mateřskou školu, kulturní centrum, řadu zájmových klubů a dalších zařízení pro společenský život. Češi si v rámci komunity udržovali svou kulturu. To vše nasvědčuje tomu, že se zde chtěli usadit natrvalo, to však překazily události konce 30. let. 20) Češi, kteří v Kyrgyzstánu zůstali, byli ve 30. letech nuceni přijmout sovětské občanství. Poté dokonce začaly perzekuce členů družstva, kteří byli jakožto cizinci bráni jako nepřátelé Sovětského svazu a docházelo k popravám, uvězňování či přemisťování do pracovních táborů. 21) Byly také zakázány krajanské spolky i české školy. Česká kultura v komunitě začala upadat. 22) Po těchto událostech došlo k další vlně návratu do Československa, ne všem Čechům však byl odchod ze Sovětského svazu dovolen. 23) Po české komunitě a činnosti družstva v Biškeku zůstala celá čtvrť, které se dodnes říká Interhelpo, s výrobními halami, továrnami, parky a stadionem Sokola. Lidí hlásících se k českým kořenům tu však moc nežije. Tato oblast je považována za jednu z nejhorších v Biškeku. 24)

Pamětníci, kteří přijeli z Československa ve 20. a 30. letech do Sovětského svazu budovat socialismus a nalezli zde nový domov, již nežijí. Česká komunita se skládá jen z jejich potomků, kteří se sice hlásí k českým kořenům, ale jejich znalost české kultury je velmi malá. Česká komunita čítá přibližně 250 lidí. Vedle české komunity je zde i slovenská, která čítá asi 120 osob. 25)

V roce 2002 byl v Kyrgyzstánu založen český krajanský spolek Nazdar. Cílem spolku je sdružovat českou komunitu a podporovat její členy, členů má 90. Spolek je podporován českou ambasádou v Kazachstánu. 26) Avšak naráží na problémy, jelikož žádný z jeho členů neumí česky, a komunikace s českou stranou je tak velmi složitá. Spolek se neúspěšně snažil o zavedení kurzů výuky češtiny, spolku byla nabídnuta i pomoc od české vlády v podobě pozvání krajanů do České republiky na výuku, avšak ani tento pokus se nesetkal s úspěchem zejména z finančních důvodů. Krajanský spolek měl i své internetové stránky, které jsou však v současné době nefunkční. Četné snahy o obnovení českého jazyka u kyrgyzských krajanů jsou zatím neúspěšné. Problémem je i neznalost českých zákonů a předpisů, což pro spolek znamená problém v komunikaci s úřady při žádostech o podporu. S tímto problémem jim pomáhají čeští stážisté. Dalším významným problémem české komunity je, že někteří Češi, respektive lidé s českými kořeny, by se chtěli přestěhovat do České republiky, ale narážejí na finanční problémy. Jejich nízké příjmy jim nedovolují ani s podporou českých úřadu se do České republiky přestěhovat. U mladších generací však zájem o české kořeny slábne. 27)

4 Závěr

Česká komunita v Kyrgyzstánu je velmi malá a potýká se s řadou problémů. Mezi největší patří to, že po několik desetiletí nebyla podporována a prakticky nefungovala. V roce 2002 byl založen jako v mnohých dalších zemích český krajanský spolek, avšak desetiletí represí, kdy české kořeny byly spíše zátěží, se neblaze podepsaly na stavu české kultury. Žádný z žijících potomků českých přistěhovalců neovládá češtinu a je tak velmi těžké obnovit českou kulturu. Snahy o obnovení české komunity a českého kulturního života také narážejí na nezájem mladé generace.

5 Zdroje

Co bylo mezinárodní družstvo Interhelpo v Kyrgyzstánu? [online] © 2001-2015 RONA International CZ. 13. 9. 2004 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/117-stredni-asie/11700-/-/405-historie/4593-co-bylo-mezinarodni-druzstvo-interhelpo/>

DURAJ, Martin. Rada bezpečnosti: Střední Asie [online] Asociace pro mezinárodní otázky © 2003 The Associated Press (AP). 2011 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://www.studentsummit.cz/data/1408813549398SC_Stredni-Asie.pdf>

HALAJ, Dušan. Interhelpo: Žilina a Interhelpo [online] 8. 12. 2007 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://zilina-gallery.sk/wiki/Interhelpo>

Krajanské spolky a organizace: Nazdar [online] krajane.net © 2004-2015 Radio Prague. [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://archiv.krajane.net/societyDetail.view?id=225>

ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. V kyrgyzském Biškeku jsou dodnes stopy po československém družstvu Interhelpo [online] © 1996–2015 Český rozhlas. 9. 2. 2008 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/krajane/v-kyrgyzskem-biskeku-jsou-dodnes-stopy-po-ceskoslovenskem-druzstvu-interhelpo>

VALÁŠKOVÁ, Naďa. Češi na území Ruského impéria a historické vědomí [online] EÚ AV ČR, Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů. 2012 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://www.zahranicnicesi.com/docs/prispevek_valaskova.pdf>

VLACH, Tomáš. Fučíkovy děti [online] © 2001 - 2015 CZECH NEWS CENTER a.s. 9. 6. 2006 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://www.ruskerealie.zcu.cz/texts/text2-12-3.php>

1) DURAJ, Martin. Rada bezpečnosti: Střední Asie
2) , 22) VALÁŠKOVÁ, Naďa. Češi na území Ruského impéria a historické vědomí
3) , 4) , 6) , 7) , 9) , 11) , 13) , 15) , 19) , 21) ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. V kyrgyzském Biškeku jsou dodnes stopy po československém družstvu Interhelpo
5) , 8) , 10) , 12) , 14) , 16) , 17) HALAJ, Dušan. Interhelpo: Žilina a Interhelpo
18) , 20) , 23) Co bylo mezinárodní družstvo Interhelpo v Kyrgyzstánu?
24) , 25) , 27) VLACH, Tomáš. Fučíkovy děti
26) Krajanské spolky a organizace: Nazdar

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako