obrzek domeku-home logo-FB


Bratrské církve a jejich odlišnosti

Jan Musil, Lukáš Fiala, Alexandr Mostýn, Tereza Kučerová, Tereza Zobánková

Úvod

Náboženství bylo a je důležitou součástí společenského života. V celosvětové společnosti se setkáváme s existencí mnoha církví, náboženství a sekt. Práce se bude zabývat bratrskými církvemi, které vznikly jako součást protestantského hnutí v katolické církvi. Jednou z nich je i Církev bratrská, o které také bude tato práce. Důvodem tohoto výběru byla odlišnost mezi bratrskými církvemi a všeobecná neznalost jejich vzniku. Práce se také zaměří na současné postavení bratrských církví v České republice a hlavně na rozdíly a vztahy mezi těmito protestantskými církvemi.

Cíl práce

Tato práce poukazuje na historii a vznik vybraných protestantských církví, na rozdíly mezi církevními obřady, svátky a občanskou příslušností k těmto církvím, jak v minulosti, tak v současné době. Určitě je to velice zajímavé téma, protože v České republice jsou z části rozšířené i protestantské církve a je zřejmé, že mnoho lidí nezná rozdíly mezi protestantskými církvemi, jelikož i názvy církví, kterými se bude tato práce zabývat, jsou matoucí. Jak vůbec chápou tyto rozdíly sami příslušníci církví? Jaké měly mezi sebou jednotlivé církve vztahy v minulosti a v současnosti? Práce poukáže na znaky protestantství a bude znázorňovat rozdíly chápání církve bratrské v Praze, ale také na Slovensku a v Německu.

Hlavním cílem je také zodpovědět výzkumné otázky:

Jaké jsou odlišnosti mezi Jednotou bratrskou, Církví bratrskou a Českobratrskou církví evangelickou?

  1. Jaké jsou rozdíly v historii vzniku těchto církví?
  2. Jaké jsou rozdíly v církevních obřadech? (křest, svatby, pohřby)
  3. Jaké jsou vztahy Církve bratrské u nás a na Slovensku a v Německu?

Literární rešerše

Obdobnou tématikou jako v naší práci, to jest historií jedné z církví se zabývala již Daniela Kořínková 1) ve své diplomové práci. Autorka v této práci zpracovává historii a částečně i současnost Církve bratrské na ulici Kounicova v Brně a snaží se tak o celkový obraz historického vývoje tohoto sboru. V rámci úvodu ke své práci se Kořínková věnuje mimo jiné i samotnému vzniku protestantských církví a situaci k tomu vedoucí. Rovněž zmiňuje některé historické milníky i další protestantské církve na našem území a to Jednoty českobratrské. Její vznik a proměnu v minulosti zahrnující například změnu názvu Svobodné církve reformované na Jednotu českobratrskou, dopad 2.světové války či její působení v Brně. Po zbytek práce se autorka věnuje převážně samotnému brněnskému sboru Církve bratrské, jeho historii, vnitřní hierarchii a současné situaci.

Při konzultaci s faráři z Českobratrské církve evangelické a Církve bratrské jsme v rámci výzkumných otázek této práce probírali kromě historie námi zvolených církví i průběh jejich církevních obřadů. Touto tématikou se zabýval i Jan Nohavica2). Ve své knize Evangelický katechismus začíná vysvětlením křesťanství od úplných počátků. V první kapitole s názvem“ V co věříme a vyznáváme“ představuje Nohavica Ježíše Krista, vysvětluje jeho jméno a spojení se znakem ryby. Zároveň se snaží vysvětlit či poradit, jak v sobě nalézt víru, jak ji přijmout a jak se zapojit do církevního společenství příchodem do některého ze sborů. V dalších kapitolách se Nohavica věnuje vysvětlení základních pojmů, jako jsou modlitba, desatero či význam duchovního zpěvu při mších. Jako kněz evangelické církve v knize velmi dobře popisuje i význam a průběh církevních obřadů, který je velmi shodně popsán z námi získaných informací v jedné z našich výzkumných otázek. V kapitole „Z církevních dějin“ Nohavica určuje pro lepší pochopení vývoje křesťanství a evangelických církví několik orientačních období. Začíná dobou biblickou, kde zmiňuje prvotní apoštolskou církev. Dále zmiňuje postavu Konstantina Velikého a jeho Edikt milánský, papežské schizma roku 1054 až do počátků a průběhu reformace církví ve světě i v Čechách. Ve většině kapitol Nohavica zmiňuje několik historických postav, jež nějakým způsobem danou problematiku ovlivnily. Na konci knihy se autor Nohavica věnuje instituci manželství, životu a práci správného křesťana.

Za zmínku stojí uvést podobný článek Evangelical church, od autora J.G. Meltona3), který pojednává o historii a vývoji evangelické církve od dob Martina Luthera a Jana Kalvína až do dnešních dob.

Metodologie

Tato práce se věnuje porovnání tří protestantských církví, zabývá se historií vzniku těchto církví, rozdíly v církevních obřadech a odhaluje vztahy, které mezi jednotlivými církvemi panují. Pro tuto práci jsme použili výzkumné techniky kvalitativní i kvantitativní.

V počáteční fázi byla zvolena výzkumná technika kvantitativní a to konkrétně studium dokumentů. Použitím této techniky jsme zjistili statistické údaje, které jsou v práci uvedeny. Také nám tento způsob pomohl k bližšímu seznámení s daným tématem a hlavně k vypracování části praktické.

Velkou výhodou studia dokumentů je, že pokud jej vytvořil odborník, mívá vysokou kvalitu a díky tomu poskytuje kvalitní a věrohodný materiál k práci. Další výhodou je úspora času, také je levnější než výzkum v terénu. Naopak nevýhodou je, že nám chybí živá informace, která nám případně pomůže věci lépe pochopit a doplnit. Například při špatném porozumění dokumentu, což může způsobit časové zdržení či nekvalitní práci.

Kvantitativní technika sběru dat byla použita i v průběhu tvorby práce ve formě dotazníku pro získání informací od samotných respondentů. Zasílání dotazníku pomocí internetové komunikace a to konkrétně emailu pro nás bylo výhodou pro svou úsporu času, protože jsme každého z respondentů nemuseli navštívit osobně. Na druhou stranu nevýhodou může být v tomto případě špatné porozumění otázkám a díky tomu neuspokojivé odpovědi.

Z kvalitativních technik byl během výzkumu při osobních návštěvách některých z respondentů použit semistandardizovaný rozhovor. Při využití semistandardizovaného interview máme předem připravené otázky, kromě kterých klademe během rozhovoru i otázky doplňující na základně odpovědí respondenta. Tento způsob kladení otázek tak pomáhá k lepšímu a hlubšímu vyjádření respondenta a tak lepšímu porozumění daného tématu výzkumníkem.

Pro naši výzkumnou práci jsme respondenty vybírali z počátku z kruhu známých a příbuzných, kteří jsou členy některých z námi zvolených církví. Osobní vztah s nimi byl pro nás jako výzkumníky výhodou, zajistili nám jednodušší vstup do prostředí a seznámili nás s ostatními členy. Při osobních rozhovorech byli jak členové církví, tak jejich představení při odpovídání velmi ochotní a milí. V odpovědích na dotazníky se snažili být co nejkonkrétnější a odpovědět, i když alespoň částečně na každou námi položenou otázku. Oproti tomu naše snaha získat informace ze zahraničí, konkrétně z Německa a Slovenska, se setkala s neúspěchem. Většina námi oslovených respondentů nereagovala na naše telefonní dotazy či emaily vůbec, někteří se odmítli našeho výzkumu zúčastnit.

Praktická část

1. Historie vzniku bratrských církví u nás

Protestantské církve vznikly v rámci protestantismu. Pojem protestantismus čtenáři stručně vysvětluje Všeobecná encyklopedie Universum4), a to jako náboženské hnutí, které vzešlo z Velké náboženské reformace. Velká náboženská reformace probíhala na území Evropy v 16. století a jejím hlavním cílem byla obnova původního stavu církve a očista církve od korupce a hromadění majetku. Hlavním reformátorem byl Martin Luther5), který pocházel z Německa a je považován za zakladatele reformního hnutí. V roce 1536 napsal dílo Christianae Religionis Institutio (Instituce křesťanského náboženství), v němž vymezil reformační snahy. Směr, který následoval jeho učení, se nazývá luteránství. Dalšími reformátory byli Ulrich Zwingli6), průkopník reformních snah ve Švýcarsku (novokřtěnci neboli anabaptisté) a Jan Kalvín7), francouzský teolog, který sídlil a své názory hlásal také ve Švýcarsku, konkrétně v Ženevě (kalvinismus). Názory těchto reformátorů byly přijímány jak kladně, tak i záporně. Záporně se k reformacím logicky stavěla katolická církev. Její úsilí o potlačení reformací a získání opětovné nadvlády vedlo k vytvoření protireformace8).

V českých zemích reformace proběhly již v 15. století (zhruba v polovině tohoto století vznikla Jednota bratrská), tedy o století dříve než jinde v Evropě. Nejdůležitější osobou tohoto období byl český myslitel, kněz a kazatel Jan Hus9), který se ve svých kázáních otevřeně vyjadřoval k morálním otázkám a úpadku církve. Díky jeho názorům na tehdejší stav církve na něj byla uvalena klatba (zákaz účasti na svátostech). V roce 1415 byl prohlášen za kacíře a následně 6. července upálen v Kostnici, kam byl původně pozván již v roce 1414 na Kostnický koncil, kde měl obhajovat své učení. Rok před smrtí strávil v kostnickém vězení. Po upálení Jana Husa se proti koncilu postavila šlechta, která za Husem stála, a vzniklo bojové hnutí za uskutečnění Husových myšlenek, nazvané po něm – husitské. Upálením Jana Husa koncil chtěl, aby jeho učení zaniklo, což se nestalo. Naopak právě kvůli smrti Jana Husa povstalo nové hnutí (již zmíněné husitské). Mezi úspěchy husitské revoluce patří osamostatnění měst, zavedení češtiny jako úředního jazyka ve městech a ztráta moci katolické církve v českých zemích. Na druhou stranu české země po husitských válkách zůstaly zpustošené a oslabené. Husitská revoluce způsobila oslabení státní moci a negativně ovlivnila tehdější ekonomiku, a to především hospodářskou blokádou, do níž se české země v průběhu revoluce dostaly. Války, vedené za Husovy myšlenky, dále vedly ke snížení počtu obyvatel a kulturní izolaci českých zemí.10)

Jednota bratrská

Nejstarší ze zmíněných církví je Jednota bratrská, z jejíhož učení pak vychází i učení Církve bratrské. Jednota bratrská, která je ve světě známa jako Unitas Fratrum či Iglésia Morava či česky Moravská církev, vznikala v době husitské, kdy na území našeho státu probíhaly velké náboženské proměny. Byla založena v letech 1457-1458 v Kunvaldu (východní Čechy) a byla ovlivněna učením Petra Chelčického. V této době nesla název Jednota českých bratří nebo jinak Čeští bratří. Církev se rychle rozrůstala a šířila se z Moravy do Čech11) Mezi nejvýznamnější osobnosti této církve patřil například Jan Amos Komenský, Jan Jessenius nebo Jan Blahoslav12). Od svých počátků byli příslušníci této církve pronásledováni. Úlevy se jim dostalo na počátku 17. století, avšak ne na dlouho. Po prohrané bitvě na Bílé hoře (v roce 1621) a následném nástupu doby temna bylo Jednotě bratrské (stejně jako ostatním reformačním církvím) zakázáno působení v Čechách. Příslušníci církve měli na výběr ze dvou možností - mohli zůstat na našem území a přejít na katolickou víru, nebo odejít do exilu. Mnoho rodin raději, než by se staly katolickými, odešlo do Německa. Ti věřící, kteří by evangelickou víru nějakým způsobem prosazovali na území Čech a Moravy, nebo se k ní veřejně hlásili, by byli pronásledováni a pokud by byli chyceni, čekal by je krutý trest. Byli však i tací, a nebylo jich málo, kteří si víru uchovávali v tajnosti. Ti byli podporováni ze zahraničí, udržovali si svou víru a zúčastňovali se i tajných setkání s ostatními bratry13). Ke znovuobnovení Jednoty bratrské došlo až po vydání protestantského patentu císařem Ferdinandem V. v roce 1861. Protestantský patent příslušníkům protestantských církví zaručoval relativně stejná práva jako příslušníkům katolických církví, ale pouze na rakouském území.14) První sbor Jednoty bratrské byl založen v roce 1870 v Potštejně15) a poté i v Dubé. V období před 1. světovou válkou vzniklo mnoho dalších sborů, např. v Jablonci nad Nisou, Praze, Turnově a v dalších městech. Obnovená církev užívala názvy jako Evangelická církev bratrská nebo Ochranovská církev bratrská16). Až v roce 1921 byl přijat název Jednota bratrská. V současné době Jednota bratrská působí ve 27 městech České republiky a má na 29 sborů a misijních míst17).

Církev bratrská

Do 70. let 19. století spadá kromě znovuobnovení Jednoty bratrské i vznik Církve bratrské. Ta se vyvíjela mezi roky 1860 až 1880. Této době se říká doba duchovního oživení v Čechách a na Moravě. V roce 1868 došlo k založení sboru první Svobodné evangelické církve české v Bystrém v Orlických horách. Tento sbor navazoval na odkaz staré Jednoty bratrské. K jeho vzniku přispěla i Svobodná církev skotská, která působila v Prusku na území dnešního Polska. Poté došlo k založení sboru Svobodné církve reformované v Praze, jež se mimo jiné stala i působištěm amerických misionářů z Bostonu. Spojením těchto dvou církví došlo dne 3.6.1880 v Praze k ustanovení Svobodné církve reformované, která dále rozšiřovala řady svých členů18). V současnosti ji tvoří svazek zhruba 80 nezávislých sborů, z nichž každý má svého kazatele19). Příslušníci Církve bratrské se hlásí k odkazu domácí i světové reformace a k odkazu Jednoty bratrské.

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická vznikla v roce 1918 sloučením dvou evangelických církví augsburského a helvetského vyznání20). 21) Českobratrská církev evangelická navazuje na tradici České reformace, na hnutí husitské, církev podobojí i Jednotu bratrskou. Augsburské neboli luterské vyznání je stěžejním dokumentem evangelíků luterského směru, je to výklad základních článků reformního vyznání. Dokument byl zpracován roku 1530 spolupracovníkem Martina Luthera (který dokument schválil) Filipem Melanchthonem. Je prvním vyznáním této církve.22) Helvétské konfese jsou dva vyznavačské spisy švýcarských reformovaných církví. Pro Českobratrskou církev evangelickou je důležitá druhá helvétská konfese, která je druhým ze 4 vyznání této církve. Dalšími 2 vyznáními jsou vyznání bratrské a vyznání české.23) Tyto dvě církve působily v České republice už od konce 18. století. O spojení bylo rozhodnuto v Praze 17. a 18. prosince 1918 generálním sněmem.24) Následující rok byl schválen a přijat název Českobratrská církev evangelická. V současnosti je církev tvořena 275 sbory25).

Shrnutí

Nejstarší ze zmíněných církví je Jednota bratrská (tehdy ještě Jednota českých bratří nebo jinak Čeští bratří), která následovala učení pocházející z reformačních období. Překonala náročné období protireformací, kdy byla její existence oficiálně zakázána a mnoho jejích příslušníků odešlo do exilu. Po dvě století byla tradice Jednoty bratrské udržována tajně a oficiálně obnovena byla až v 19. století Protestantským patentem. Době, kdy v Českých zemích byla znovu povolena jiná, než katolická náboženství se říká doba duchovního oživení v Čechách a na Moravě. Téměř ve stejné době došlo k znovuobnovení Jednoty bratrské a vzniku Církve bratrské, jež podobně jako Jednota bratrská navazovala na odkaz Českých bratří. Českobratrská církev evangelická je nejmladší ze tří zmíněných církví. Vznikla až v 1. čtvrtině 20. století a na rozdíl od dvou již zmíněných církví, vznikla sloučením církví augsburského a helvetského vyznání.

Každá z církví vznikla v jiném století, všechny církve si však zachovávají úctu a víru k Bohu, ctí nejstarší křesťanské tradice, které jsou popsány níže a které spadají hluboko do minulosti a sahají až do dob prvotních církví.

2. A) Křesťanské svátky

Křesťanské svátky jsou dny, kdy se na rozdíl od ostatních všedních dnů prokazuje zvláštní úcta k Bohu. Každý křesťanský svátek připomíná různé události dějin spásy, prožívaní tajemství spásy, připomínat si hlavní události, které se staly pro naše vykoupení, spasení, záchranu. Svátky jsou spjaty s konkrétními daty v kalendáři, jiné se mění a závisejí na datu Velikonoční neděle. Slavení svátků u římskokatolické církve, pravoslavné církve a protestantské církve probíhá obdobně a není zde žádná jiná odchylka od slavení svátků.

Církevní rok

Církevní rok začíná 1. nedělí adventní na přelomu listopadu a prosince. Advent je období 4 týdnů, které se vyznačuje dobou příprav na Vánoce a příchod Ježíše Krista. Advent z latinského slova znamená příchod. Vánoce se slaví 25. prosince - narození Ježíše Krista v Betlémě. Zvyk slavit Štědrý večer vychází ze slavení v předvečer Ježíšova narození a s tím, že velké svátky vždy začínají už v jejich předvečer. 26. prosince - svátek svatého Štěpána – umučení prvního křesťanského mučedníka. 27. prosince - svátek svatého Jana Evangelisty. 6. ledna - příchod 3 králů do Betléma, klanění před jesličkami, kde byl Ježíš Kristus. Neděle po 6. lednu - svátek křtu Páně.

Popeleční středa

Tímto dnem začíná posvátné čtyřicetidenní období půstu před Velikonocemi. Jsou to dny pokání za odpuštění hříchů a záchranu duše. Název dne pochází ze zvyklosti pálit palmy či kočičky z Květné neděle minulého roku. Takto získaného popela se užívá při bohoslužbě na Popeleční středu, kdy jsou věřící znamenáni popelem – popelcem na čele. Tento symbol upomíná na blízkovýchodní tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání před Bohem. Pro mnoho křesťanů představuje Popeleční středa připomínku vlastní konečnosti a cíle či směřování vlastního života. Jedním z častých vysvětlení symboliky je i to, že si má člověk uvědomit vlastní nicotnost a bezvýznamnost před Bohem. V katolictví je Popeleční středa dnem přísného půstu.

Doba postní

Znamená připomínku čtyřicetidenního půstu Ježíše na poušti. Začíná Popeleční středou a končí Velikonoční nedělí. Poslední postní týden před Velikonocemi začíná Květnou nedělí - tzv. pašijový týden z latinského slova passio utrpení - trvá až do vzkříšení Páně. Květná neděle je připomínka slavného vjezdu Krista do Jeruzaléma. Jmenuje se tak proto, že připomíná květy, kterými lidé vítali přijíždějícího Krista. V kostelích se světí větvičky jívy - kočiček.

Velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, spojený se zpřítomněním Ježíšova umučení, ukřižování a vzkříšení. V jednotlivých dnech si připomínáme poslední události ze života Ježíše Krista. Význam je liturgicky zdůrazněn dlouhou přípravou v podobě 40 dnů půstu od Popeleční středy do Božího hodu velikonočního. Součástí Velikonoc je velikonoční triduum (třídenní) – Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota. Zelený čtvrtek je den poslední večeře Krista s jeho učedníky. Velký pátek je den, kdy se připomíná smrt Ježíše Krista. Bílá sobota je den, kdy končí postní doba. Připomínání pomazání Ježíše Krista a uložení do hrobu. Název pochází z lidových zvyků velkého úklidu a bílení, konaných před dnem Zmrtvýchvstání. Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční – slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Tímto dnem si připomínáme Kristovo vzkříšení. Jde o největší svátek církevního roku. O Velikonoční pondělí si věřící připomínají, že Kristus se zjevil dvěma učedníkům. Křesťané prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení.

Letnice – Boží hod svatodušní je svátek slavený 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Svátek, kdy se připomíná splnění slibu Nanebevstoupení Krista a s příslibem, že za sebe sešle Ducha svatého.26)

2. B) Církevní svátosti

Křest

Křest vyjadřuje stvrzení spojení člověka s Kristem. Každému pokřtěnému osobně potvrzuje podíl na údělu Ježíše z Nazaretu, který žil a zemřel jako svědek a prostředník boží odpouštějící lásky a byl vzkříšen jako přemožitel smrti a zhoubné moci zla. Křtem je každý pokřtěný také spojen se všemi, které si Kristus povolává a vytváří z nich na zemi svou církev. Úkon křtu, ponoření do vody či polití vodou převzala církev hned ve svých počátcích z činnosti Jana Křtitele. V evangelické církvi se křtí dospělí i děti, zpravidla při bohoslužebném shromáždění, politím vodou či ponořením. Křtu dospělého předchází vyučování základům víry. U křtu dítěte se požaduje, aby se alespoň jeden z rodičů hlásil ke křesťanské víře. Ke křtu mohou být přizváni i svědkové křtu (kmotři), kteří se zavazují, že budou svého kmotřence doprovázet životem na cestě víry. Proto i kmotři musejí být křesťané. Celý křesťanský život je chápán jako stále obnovená odpověď na boží přízeň, vyjádřenou ve křtu.27)

Svatby

Při svatebním shromáždění v evangelické církvi je snoubencům připomínáno boží zaslíbení po uzavření manželství a zvěstováno boží požehnání pro jejich společný život. Svatební shromáždění má podobu bohoslužeb s modlitbami, kázáním na základě Písma, manželským slibem, požehnáním manželství a písněmi. Podle zákonů České republiky může být úřední uzavření sňatku součástí svatebních bohoslužeb, zástupcem státu je pak kazatel či kazatelka. Svatební shromáždění se koná zpravidla ve sboru, jehož je jeden ze snoubenců členem. Při svatbě snoubenců, kteří jsou členy různých církví, mohou být přítomni duchovní obou příslušných církví. Oddáni mohou být také lidé, kteří nejsou členy církve, ale touží po božím požehnání pro své manželství. Svatbě obvykle předchází příprava, která má podobu jednoho či více osobních setkání snoubenců s kazatelem či kazatelkou. Tyto předsvatební rozhovory umožňují mluvit o představách o budoucím společném životě, vyjasnit si postoje a společně přemýšlet o biblických textech, které se týkají vztahu muže a ženy. Rozvedení lidé mohou být v evangelické církvi znovu oddáni. Českobratrská církev evangelická věří, že je možné přemýšlet o příčinách a důsledcích ztroskotání minulého vztahu, prosit o odpuštění i o požehnání pro nový svazek.

Pohřby

Smrt blízkého je jednou z nejtěžších událostí v životě. Církev nabízí pozůstalým lidskou solidaritu a možnost důstojného rozloučení se zemřelým také při pohřebních bohoslužbách. Jádrem pohřebních bohoslužeb je ujištění o boží milosti a Kristově vzkříšení, z něhož plyne naděje odpuštění hříchů a věčného života v boží blízkosti. V rámci bohoslužeb zazní také připomenutí života zesnulého a jeho odevzdání Pánu Bohu. Pohřeb je příležitostí sdílet zármutek a pláč, i vděčnost a naději v širším společenství. Sílící tendence nekonat žádnou veřejnou formu rozloučení se zemřelým nepomůže vyhnout se bolesti, ani se vyrovnat se ztrátou. Veřejné a společné rozloučení může pomoci přijmout skutečnost smrti, současně mohou pozůstalí najít ve společenství sboru lidskou blízkost i praktickou podporu. Pohřeb se koná v kostele, na hřbitově, v obřadní síni nebo v krematoriu podle místních podmínek a zvyklostí. Je vhodné, aby pozůstalí přišli nejprve za kazatelem a domluvili s ním datum, podobu a místo pohřbu, případně obsah smutečního oznámení a teprve potom dojednali vše ostatní s pohřební službou. Kazatel pozůstalým také nabídne setkání před pohřbem, při kterém je možné hlouběji hovořit o zesnulém, o nastalé ztrátě, o naději, kterou lze nalézt u boha.28)

Rozdíly mezi sledovanými církvemi při výkonu obřadů

Mezi Jednotou bratrskou, Církví bratrskou a Českobratrskou církví evangelickou nejsou velké rozdíly v církevní praxi. Každá bohoslužba má svojí architekturu, která obsahuje písně, modlitbu, čtení a kázaní.29) Církve staví na tradici katolické mše. Liturgie u protestantských církví dává důraz na volnost a svobodu. A nechce být anti-liturgickou, nebo liturgicky chaotickou. Teologie je u všech tří zmiňovaných církví stejná. Podle respondentů se shoduje i průběh vykonávání obřadů a slavení bohoslužeb při svátcích. Lze konstatovat, že při porovnání církevních obřadů zmiňovaných církví je jejich praxe velmi podobná, až shodná. Odpovědi respondentů na otázku rozdílů v církevních obřadech -

David Průša, člen Církve bratrské řekl: „Upřímně moc nevím, možná jiné písně (kancionály nebo modernější chvály).”
Dana Kvačková, členka Českobratrské církve evangelické řekla: „Myslím, že minimální.”
Renata Průšová, členka Církve bratrské a Tomáš Průša, člen Církve bratrské řekli: „Žádné, a pokud ano, tak jsou zanedbatelné.”

3. Vztahy Církve bratrské u nás a na Slovensku a v Německu

V poslední řadě se bude tato práce zabývat srovnáním Církve bratrské v ČR, Slovensku a Německu. Práce poukáže na vztahy, které církve udržují a jakými odlišnostmi se liší. Nejdříve lehký přehled statistických údajů všech bratrských církví, které se v práci zmiňují. Posléze se kapitola bude věnovat Církvi bratrské v jednotlivých zemích.

K obnovení Jednoty bratrské došlo v Sasku. V dnešní době je v Německu 23 milionů protestantů, konkrétně v Sasku jich je okolo 750 tisíc. To je obrovský rozdíl oproti Jednotě bratrské, kterou při posledním sčítání lidu v roce 2011 v České republice zapsalo do kolonky vyznání víry 2 152 lidí. Zajímavostí je, že to byl pokles oproti roku 2001 o více než tisíc lidí. Naproti tomu Církev bratrská má každým rokem více členů, od roku 1991 v České republice stoupl jejich počet o 8 tisíc na 10 865, toto číslo bylo uvedeno při sčítání lidu v roce 2011. Tato církev má zastoupení také na Slovensku. U našich východních sousedů se k této víře v roce 2011 přiznalo 3 396 lidí. Největší protestantskou církví v ČR je Českobratrská církev evangelická, která měla v roce 2011 51 858 členů. Je však potřeba zmínit, že před 23 lety překročil jejich počet 200 tisíc.30) Bohužel je potřeba brát všechny tyto údaje s rezervou, protože pro občany není povinností při sčítání lidu zapisovat své vyznání víry (jde o dobrovolnou odpověď), a tudíž ne každý vyplní tento údaj.

Církev bratrská v České a Slovenské republice

Ve Slovenské republice je několik církví, které mají ve svém názvu bratrská, slovensky bratská, ale jen jedna vychází ze stejné historie jako české bratrské církve a to je Církev bratská. Mají také stejnou teologii a liturgii jako Církev bratrská. V roce 2013 došlo k rozdělení Církve bratrské a Církve Bratské podle území. Každá církev má jiný řád, ale stále stejnou ústavu. U nás v České republice je nejstarší sbor v Bystré v Orlických horách, který vznikl v 80. letech 19. století. Zde se také nacházel nejstarší kostel Církve bratrské, bohužel byl před rokem a půl zbořen. Na jeho místě se postavil kostel nový, který je zároveň nejnovějším kostelem Církve bratrské u nás. Nejstarší sbor se u našich východních sousedů nachází v Prešově. Předloni tento sbor oslavil 90 let od svého založení roku 1923. V Bardějově se potom nachází nejstarší kostel. Církev bratská je s 3 396 členy menšinovou církví.31) Co se týče vztahů mezi českou a slovenskou stranou, tak jsou více než dobré. Oficiálně mají tyto církve pět sešlostí. Konferenci zástupců zemí, která probíhá každé tři roky, dále Pastorální konferenci. Ta se koná vždy v lednu a srpnu. Poté jsou další dvě setkání, která jsou jednou ročně a to je Setkání kazatelů a Setkání rad. Rady jsou výkonnou složkou církví.

Spolková republika Německo

V Německu není žádná bratrská církev, která by vycházela ze stejné historické podstaty jako ty v České nebo Slovenské republice. Jsou zde, ale jiné bratrské církve, které se autoři této práce snažili kontaktovat, bohužel ale neúspěšně. Ačkoliv autoři neuspěli v kontaktu se západními sousedy, respondent z Bratrské církve u nás se pokusil situaci v Německu trochu přiblížit. Přestože se v Německu nenachází žádná stejná nebo velmi podobná církev těm, které jsou u nás. Je zde sesterská církev, která se aspoň trochu podobá. S touto církví probíhá jedno oficiální setkání a to je sraz organizace IFFEC (International Federation of Free Evangelical Churches), nebo-li Mezinárodní federace svobodných evangelických církví, kde se setkávají i zástupci bratrských církví z vybraných zemí. Další oficiální setkání neprobíhají, ani nejsou navázány oficiální vztahy. Co se týče neoficiálních setkání, ty s velkou pravděpodobností probíhají, ale k tomu nejsou žádné bližší informace

Pro zajímavost práce uvádí fotografie tří protestantských kostelů ve zmíněných zemích v ČR, Slovensku a Německu.

Česká republika

Slovenská republika

Spolková republika Německo

Závěr

I když je naše současná společnost značně sekularizovaná, ukazuje se, že náboženství a víra hraje v životě dnešního člověka stále významnou roli. Bratrské církve jsou nedílnou součástí křesťanství a náboženské obce na celém světě. Největší rozdíl mezi bratrskými církvemi u nás je v jejich historii a době jejich vzniku. Nejstarší z nich je církev s názvem Jednota bratrská, která má v současnosti nejmenší zastoupení mezi obyvatelstvem u nás. Naopak nejmladší církví je Českobratrská církev evangelická, která vznikla až po vzniku Československé republiky v roce 1918 sloučením několika protestantských církví. Tato církev je mezi bratrskými církvemi v České republice nejpočetnější. Ačkoliv mají různou historii vzniku, jejich náboženská praxe je poměrně podobná, až shodná. Vztahy mezi Církví bratrskou u nás a na Slovensku jsou výborné i díky tomu, že se po zjištění v podstatě jedná o stejnou církev. V práci je také zmíněna IFFEC, tato mezinárodní organizace také zčásti slouží jako upevňovaní bratrských církví mezi sebou.

Zdroje

Internetové zdroje

BERAN, Aleš. Křesťanské svátky a církevní rok. [online]. Eapraha. [cit. 18. 6. 2015] Dostupné z http://www.eapraha.cz/beran/docs/kr2s/krsvatky.pdf

ČERNÝ, Pavel. Liturgie v Církvi bratrské. [online]. Cb. [cit. 29. 6. 2015] Dostupné z http://www.cb.cz/vydavat-odbor/pastoralka/liturgie.htm

Historie Českobratrské církve evangelické. [online]. [cit. 18. 5. 2015] Dostupné z http://www.e-cirkev.cz/rubrika/625-Historie/index.htm

Historie Církve bratrské. [online]. [cit. 12. 5. 2015] Dostupné z http://portal.cb.cz/historie-a-soucasnost-cirkve-bratrske

Historie. Jednota bratrská [online]. [cit. 2015-07-24]. Dostupné z: http://www.jbcr.info/index.php?option=com_content&view=article&id=96&

Historie Jednoty bratrské. [online]. [cit. 12. 5. 2015] Dostupné z http://www.jednotabratrska.cz/index.php?clanek=43

Historie. Jednota bratrská [online]. [cit. 2015-07-24]. Dostupné z: http://www.jbcr.info/index.php?option=com_content&view=article&id=96&Itemid=119

Sbory a misijní místa. JEDNOTA BRATRSKÁ [online]. [cit. 2015-07-24]. Dostupné z: http://www.jbcr.info/index.php?option=com_content&view=article&id=114&Itemid=29

Sbory a stanice Církve bratrské - interaktivní mapa. Církev bratrská [online]. [cit. 2015-07-24]. Dostupné z: https://portal.cb.cz/sbory/mapa

Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011: TAB. 118 Obyvateľstvo podľa pohlavia a náboženského vyznania. [online] Štatistický úrad SR. [cit. 18. 6. 2015] Dostupné z: http://census2011.statistics.sk/tabulky.html

Křest. [online]. E-církev. [cit. 20. 5. 2015] Dostupné z http://www.e-cirkev.cz/rubrika/635-Krest/index.htm

Obřady. [online]. E-církev. [cit. 20. 5. 2015] Dostupné z http://www.e-cirkev.cz/rubrika/511-Obrady/index.htm

Počty věřících registrovaných církví a náboženských společností podle sčítání lidu. [online] Ministerstvo kultury České republiky. [cit. 12. 6. 2015] Dostupné z http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=382

Odborné zdroje

MELTON, John Gordon. Evangelical church. [online] Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-06-14]. Dostupné z databáze odborných časopisů EBSCO WWW: http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail/detail?sid=ce91d087-596d-4a74-b13d-57af2154a1c9%40sessionmgr4004&vid=14&hid=4208&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=ers&AN=87322037

Knižní zdroje

KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. První dotisk. Česká zemědělská univerzita v Praze. © 2009, 262 s. ISBN 978-80-213-1935-6

KOŘÍNKOVÁ, Daniela. Z dějin brněnského sboru Církve bratrské. Brno: Pedagogická fakulta, Katedra historie, Masarykova univerzita, 2014. Diplomová práce. Další dostupnost: http://is.muni.cz/th/322657/pedf_m/Diplomova_prace_Korinkova_i9lav.txt

NOHAVICA, Jan. Evangelický katechismus. Olomouc: Sbor Českobratrské církve evangelické, 2003. s. 107

HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie: všeobecná encyklopedie. Čes. vyd. 1. Praha: Svojtka, 1999, 792 s. Universum (Knižní klub). ISBN 80-723-7256-4

Nové universum A-Ž: všeobecná encyklopedie. 1. vyd. V Praze: Knižní klub, 2003, 1303 s. Universum (Knižní klub). ISBN 80-242-1069-X

Zdroje použitých obrázků

https://de.wikipedia.org/wiki/Bund_Freier_evangelischer_Gemeinden_in_Deutschland#/media/File:Ottobrunn_Freie_evangelische_Gemeinde.jpg

http://www.nockostolov.sk/?pg=kost668

http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=4229

http://www.pribramzije.cz/velikonocni-special-beranek-a-koledy/

http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99est

1) KOŘÍNKOVÁ, Daniela. Z dějin brněnského sboru Církve bratrské. Brno 2014; Pedagogická fakulta, Katedra historie, Masarykova univerzita, Diplomová práce. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/322657/pedf_m/Diplomova_prace_Korinkova_i9lav.txt
2) NOHAVICA, Jan. Evangelický katechismus. Olomouc: Sbor Českobratrské církve evangelické, 2003. s. 107
3) MELTON, John Gordon. Evangelical church. [online] Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-06-14]. Dostupné z databáze odborných časopisů EBSCO WWW: http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail/detail?sid=ce91d087-596d-4a74-b13d-57af2154a1c9%40sessionmgr4004&vid=14&hid=4208&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=ers&AN=87322037
4) , 8) , 10) , 14) , 22) , 23) Nové universum A-Ž: všeobecná encyklopedie. 1. vyd. V Praze: Knižní klub, 2003, 1303 s. Universum (Knižní klub). ISBN 80-242-1069-X
5) , 6) , 7) , 9) HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie: všeobecná encyklopedie. Čes. vyd. 1. Praha: Svojtka, 1999, 792 s. Universum (Knižní klub). ISBN 80-723-7256-4
11) , 13) Historie. Jednota bratrská [online]. [cit. 2015-07-24]. Dostupné z: http://www.jbcr.info/index.php?option=com_content&view=article&id=96&Itemid=119
12) , 15) , 16) Historie Jednoty bratrské. [online]. [cit. 12. 5. 2015] Dostupné z http://www.jednotabratrska.cz/index.php?clanek=43
17) Sbory a misijní místa. JEDNOTA BRATRSKÁ [online]. [cit. 2015-07-24]. Dostupné z: http://www.jbcr.info/index.php?option=com_content&view=article&id=114&Itemid=29
18) Historie Církve bratrské. [online]. [cit. 12. 5. 2015] Dostupné z http://portal.cb.cz/historie-a-soucasnost-cirkve-bratrske
19) Sbory a stanice Církve bratrské - interaktivní mapa. Církev bratrská [online]. [cit. 2015-07-24]. Dostupné z: https://portal.cb.cz/sbory/mapa
20) , 24) Historie Českobratrské církve evangelické. [online]. [cit. 18. 5. 2015] Dostupné z http://www.e-cirkev.cz/rubrika/625-Historie/index.htm
21) KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. První dotisk. Česká zemědělská univerzita v Praze. © 2009, 262 s. ISBN 978-80-213-1935-6
25) Výpis sborů. Českobratrská církev evangelická [online]. 2015 [cit. 2015-08-31]. Dostupné z: http://www.e-cirkev.cz/sbory
26) BERAN, Aleš. Křesťanské svátky a církevní rok. [online]. Eapraha. [cit. 18. 6. 2015] Dostupné z http://www.eapraha.cz/beran/docs/kr2s/krsvatky.pdf
27) Křest. [online]. E-církev. [cit. 20. 5. 2015] Dostupné z http://www.e-cirkev.cz/rubrika/635-Krest/index.htm
28) Obřady. [online]. E-církev. [cit. 20. 5. 2015] Dostupné z http://www.e-cirkev.cz/rubrika/511-Obrady/index.htm
29) ČERNÝ, Pavel. Liturgie v Církvi bratrské. [online]. Cb. [cit. 29. 6. 2015] Dostupné z http://www.cb.cz/vydavat-odbor/pastoralka/liturgie.htm
30) Počty věřících registrovaných církví a náboženských společností podle sčítání lidu. [online] Ministerstvo kultury České republiky. [cit. 12. 6. 2015] Dostupné z http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=382
31) Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011: TAB. 118 Obyvateľstvo podľa pohlavia a náboženského vyznania. [online] Štatistický úrad SR. [cit. 18. 6. 2015] Dostupné z: http://census2011.statistics.sk/tabulky.html

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako