obrzek domeku-home logo-FB


Ramadán, měsíc klidu nebo měsíc hladu?

Průběh ramadánu na muslimských i nemuslimských územích

Úvod

Každý rok 9. měsíc lunárního kalendáře se více než jedna pětina lidstva postí. Muslimové se za posledních 80 let doslova rozprostřeli po celé západní Evropě a nehodlají se vzdát svých zvyků a tradic, mezi které nesporně patří i ramadán, postní měsíc a zároveň jeden z nejvýznamnějších svátků islámu, kterým se tato práce zabývá.

Ramadán patří do jednoho z pěti pilířů islámu, které by měli muslimové dodržovat. Hlavní myšlenkou ramadánu je srovnání se s chudými, kteří nemají každý den prostředky na to, aby se mohli dosyta najíst a napít. Pro muslimy je cílem ramadánu nejen samotné dodržování určitých pravidel, jako je například nejíst, nepít a nekouřit, ale hlavně by se měli snažit co nejvíce přiblížit a zalíbit Alláhovi.

Alláh muslimy vyzývá, aby se modlili, postili, a také aby znásobili dobré skutky a dobročinnost, aby bylo jejich srdce prostoupeno dobrem a náboženstvím. Měsíc ramadán by měli muslimové přijmout jako očištění od úmyslů a záměrů, rozhodně by to neměl být měsíc plný lenosti a nicnedělání. Muslim by měl být po celý měsíc klidný, mírný a vyrovnaný.

Cíl práce

Cílem této práce bylo zejména odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, její podotázky a poskytnout tak čtenářům bližší informace o průběhu ramadánu. Výzkum se zaměřuje zejména na muslimy žijící na území ČR, na jejich chování, stravování, oslavy a další zvyklosti během ramadánu.

Hlavní výzkumná otázka

Do jaké míry dodržují muslimové ramadán na území nemuslimského státu ČR ve srovnání se zeměmi, ve kterých islám dominuje?

Podotázky

  • Existují nějaké výjimky, které nemusí tradice ramadánu dodržet?
  • Jak se muslimové chovají během ramadánu?
  • Jak vypadá večeře muslimů v průběhu ramadánu?
  • Jsou s ramadánem spojené nějaké oslavy, jak se slaví?

Literární rešerše

Ramadánu se věnuje kapitola z diplomové práce Jany Virágové. Diplomová práce nese název Sunnitský islám jako způsob života aneb Každodennost muslimských rodin v českém prostředí 1). Kapitola je nazvána Půst - sawm. Autorka zde srovnává způsob, jakým muslimové slaví ramadán v muslimských zemích a naopak v nemuslimské zemi, České republice. Co to pro muslimy znamená, v čem nastávají problémy a jak odlišné prostředí působí na jejich odhodlání a vůli tuto tradici dodržovat. V diplomové práci Jany Virágové jsou obsaženy výpovědi muslimů žijících v Brně. Z tohoto textu je zřejmé, jak mnoho ovlivňuje prostředí chování muslimů v tento svátek.

Tématem ramadánu se také zabývá Bakil Aklan ve svém článku The meaning of Ramadan 2). Autor zde pojednává o pravém smyslu ramadánu, který by měl být dodržován muslimy a zároveň zde uvádí zkušenosti s nedodržováním hlavních zásad a myšlenek ramadánu. Avšak někteří lidé špatně chápou význam půstu. Prospí celý den, nemodlí se ani nepřednáší Korán. Zavřou si dveře do jejich pokojů a nechtějí být rušeni. Hodně lidí je znepokojeno koukáním na televizní programy. Avšak nemají čas na modlení v mešitě nebo na pomoc chudým lidem. 3). Článek je napsán na základě vlastního pozorování a snaží se čtenáři nastínit problematiku ramadánu a povinnosti muslimů obecně.

Další knihou, která pomohla při výzkumu lépe pochopit smysl a pravidla ramadánu je kniha Zaostřeno na Islám 4), kde je možné dočíst se, z jakého důvodu se ramadán dodržuje, kdo všechno je od dodržování osvobozen a naopak, kdo všechno by měl půst dodržet. V knize se čtenář nejen dozví, jak je samotný půst zdravý pro lidské tělo a co sám prorok Muhammad doporučuje, ale také vysvětlí, že ten, kdo ramadán dodrží, stoupne v Alláhových očích. Kniha muslimy upomíná, že hlavní myšlenkou vykonávání ramadánu je výraz poslušnosti vůči Bohu a také výraz vděčnosti, upřímné lásky a odevzdání se mu. Dočteme se zde i o zakátu, náboženské almužně, která se během ramadánu daruje chudým.

Naopak článek Eid al-Fitr in United States 5) se zabývá důležitým svátkem na konci ramadánu, kterým je Eid al-Fitr. Článek pojednává o tradicích a zvyklostech během tohoto svátku. V článku je možné dočíst se o každém kroku během toho dne, kdy se brzy ráno chodí modlit, daruje se almužna chudým, dětem se kupuje nové oblečení a dávají dárky. Večer se koná velká večeře pro celou rodinu, která trvá několik hodin a samotný svátek trvá celé 3 dny.

Zmínku o ramadánu lze nalézt i v knize Česká sestra v arabském světě 6) od Markéty Ryšlinkové. Autorka působila v Saúdské Arábii jako zdravotní sestra v tamní nemocnici a její kniha je především výpovědí člověka přesazeného do zcela nového geografického, pracovního a kulturního prostředí a slouží také jako poučení o práci v zahraničí a styku Evropanky s muslimským světem. V kapitole nazvané Ramadán autorka detailně popisuje, jak v Saúdské Arábii prožívala svátek ramadán, jaké jsou jeho hlavní znaky a jak tento svátek ovlivňuje i cizince, jako byla sama autorka. „Neměla by se například ani žvýkat žvýkačka. I my, cizinci, máme jako vyznavači jiného náboženství přísný zákaz jíst a pít na veřejnosti. Pak mi něco vyprávějte o toleranci islámu.. Nejvíc mě snad dostalo, když jsem byla nakupovat potraviny a u pultu se sýry, které se prodávají na váhu a kde máte možnost je i ochutnat, jsem požádala, že bych ráda vyzkoušela jistý druh. Prodavač odpověděl, že by mi dal ochutnat, ale je ramadán, co kdyby ho pak kvůli mně zavřeli“. Muslimský svátek ramadán ovlivňuje také lékařství, ve kterém se autorka pohybovala. „Dokonce i v nemocnici se orální léky musí podávat pacientům pouze během noci, aby se pravidla neporušovala“. Autorku toto téma natolik zaujalo, že sama pátrala po smyslu a důvodech ramadánu. „Jedni vlastně ani nevěděli, ale jelikož je to Mohammedovo poselství od Boha, tak se to musí dodržovat. Jiní říkají, že je to zkouška vůle a vnitřní síly odolávat pokušení“.

Metodologie

Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou rozdíly v dodržování zásad ramadánu na území ČR ve srovnání s jinými muslimskými státy.

Při výzkumné práci bylo využito zejména kvalitativní výzkumné metody, která umožnila získat velmi podrobné informace o muslimských jedincích žijících na území České republiky, kteří ovšem z České republiky nepochází.

Před zahájením výzkumu bylo hodně času věnováno odborné literatuře, která významně pomohla prohloubit znalosti daného tématu a získat tak nezbytné informace, které byly použity jako teoretický základ vlastní práce. Hlavním zdrojem informací se stal internet, kde se nachází několik zajímavých odborných článků a knižních publikací, ale také užitečné informace pro téma této práce, o Islámské nadaci v Praze.

K dispozici pro tento výzkum byli respondenti z České republiky, kteří mají s dodržováním ramadánu zkušenost a dovedou odpovědět na všechny výzkumné otázky.

Vybranými respondenty se stali:

  • Sami Salama (Egypťan, 50 let, muslim žijící v České republice 25 let)
  • El Amar (Ázerbájdžánec, 22 let, muslim žijící v České republice 10 let)
  • Abdelhamid Nejim (Maročan, 35 let, muslim žijící 15 let v České republice)
  • Nagly Al Samsanova (Syřanka, 21 let, která žije od svých 5 let v České republice)

Ideální metodou pro sběr dat se jevila metoda řízeného rozhovoru za pomocí techniky online dopisování (chatu) na internetovém portálu Facebook. Pro zjišťování odpovědí bylo připraveno schéma otázek a pana Samiho Salamu a slečnu Nagly Al Samsanovou výzkumný tým požádal o zodpovězení otázek. Výhodou byla nesporně částečná anonymita respondenta a zároveň i časová nenáročnost, protože respondent měl na zodpovězení otázek delší dobu a nebyl nijak stresován. Nevýhodou se ovšem zdála nemožnost pozorovat reakci respondentů.

Dále byla aplikována metoda polořízeného interview v přímém kontaktu s dotazovanou osobou, a to konkrétně s panem El Amarem a panem Abdelhamidem Nejimem, kteří byli ochotni podělit se o jejich vlastní zkušenosti s dodržováním ramadánu v České republice. Otázky byly předem připravené, ale respondenti měli částečnou volnost na zodpovězení položených otázek. V průběhu rozhovoru byly pokládány doplňující otázky.

Praktická část

Obecně o Islámu

Islám je nejmladší ze tří monoteistických náboženství, druhý nejrozšířenější hned po křesťanství. Muslimové jsou nejrychleji rostoucí komunitou na světě, a proto se dá jen těžko geograficky určit, kde všude muslimy najdeme. Území bychom mohli vymezit jako oblast mezi Marokem na západě, Indonésií na východě, Somálskem na jihu a Uzbekistánem na severu. 7) Nejvíce muslimů žije na asijském a africkém kontinentu, kde mezi státy s nejpočetnějšími vyznavateli islámu je Indonésie a Indie. Islám je státním náboženstvím ve všech arabských státech kromě Libanonu, dále také v Indonésii, Pákistánu, Íránu a Bangladéši. Mnoho muslimů nalezneme i v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu či Uzbekistánu. V Islámu existují dvě větve – sunnité a šíité. Za šíity jsou bráni ti muslimové, kteří za legitimní vůdce islámské obce považují jen potomky Muhammadovy rodiny, počínající Muhammadovým bratrancem Alím ibn Abú Tálibem. Sunnité jsou muslimové, kteří po Muhammedově smrti uznali nástupcem Abú Bakra. Sunnité tvoří kolem 90% všech muslimů ve všech muslimských státech s výjimkou Iráku, Íránu a Bahrajnu. 8)

Základní knihou islámu je Korán, veršovaná sbírka božích sdělení, která podle muslimů obsahuje doslovné zjevení Muhammedovi. Podle muslimů nadiktoval Korán sám Bůh prostřednictvím archanděla Gabriela. Korán se skládá ze 114 súr a je rozdělen do 4 období. Jakožto svatá kniha islámu bývá často srovnávána s křesťanskou biblí, ačkoli se odlišuje formou i obsahem. Korán stanovuje konkrétní pravidla, zákazy a dokonce i tresty za porušení některých z pravidel. Muslimové Korán považují i za základ islámského práva (šaríi). 9)

Pět pilířů islámu je základem života každého muslima, do kterého patří:

  • Vyznání víry (Šaháda)
  • Modlitba (Salát)
  • Náboženská daň (Zakát)
  • Pouť (Hadždž)
  • Půst (Saum)

ŠAHÁDA

„Není boha kromě jediného Boha a Muhammad je poslem božím.“ Tato jednoduchá věta je prohlášením víry a nazývá se šaháda. Pronášejí ji všichni věřící během modliteb. 10) Člověk, který vede modlitby, je vzdělaný člověk, který zná velmi dobře Korán a muslimové si jej vyberou ze svých řad. I přesto, že se doporučuje, aby se muslimové modlili spolu s ostatními v mešitě, mohou se modlit i jinde (v kanceláři, ve škole, doma). Muslim, který nedodržuje modlitby a nemá pro to rozumnou omluvu, se dopouští přestupku a velkého hříchu.

SALÁT

Modlitby, kterým se říká salát, by měly být vykonávány pětkrát denně a jsou považovány za základ náboženství. Modlitby se konají brzy ráno, v poledne, odpoledne, při západu slunce a po setmění.

Během modlitby by měly být splněny následující podmínky:

Čistota těla - do mešity se vstupuje bez obuvi, před každou mešitou je umístěna kašna s vodou, aby se mohli muslimové před modlitbou dobře umýt. Pokud nemají po ruce vodu, mohou použít písek a pokud ani to ne, tak by měli alespoň napodobovat pohyby jako při umývání. Pokud se muslimové modlí na jiném místě, měli by všechna uvedená pravidla dodržet také.

Čistota místa a oblečení – šaty nesmí být ušpiněné či mokré, stejně tak místo, kde se muslim modlí. Vše by mělo být hezké a upravené.

Oblékání – během modlení by měla být zakryta všechna choulostivá místa. U mužů je to oblast od břicha ke kolenům, u žen celé tělo kromě obličeje a rukou od zápěstí dolů.

Správný směr a čas – muslimové se modlí směrem k Mekce a Korán pronášejí v arabštině. Ve velkých městech svolává k modlitbě muezzin (služba mešity).

ZAKÁT

Náboženská daň zakát je finanční povinnost muslimů. Důležitým principem Islámu je to, že vše patří Alláhovi a Alláh pouze majetek svěřil lidem. 11) Zakát znamená „očištění a růst“. Tím, že část majetku dávají muslimové chudým, se jejich majetek očišťuje. Každý muslim si vypočítává zakát sám. Započítává se sem roční platba 1/40-tiny majetku s výjimkou věcí jako příbytek, auto a pracovní nástroje. Každý může dát i více, než je jen zakát, a to ve formě almužny, která bývá často tajná. Zakát se má darovat první den svátku Íd al-Fitr, oslavy konce ramadánu.

HADŽDŽ

Pouť do Mekky je povinností pro všechny muslimy, avšak ne všichni mají dostatek finančních prostředků k uskutečnění této cesty a jsou na ni fyzicky připraveni. Ročně navštíví Mekku kolem 2 miliónů poutníků z celého světa. Pouť začíná ve 12. měsíci islámského kalendáře. Poutníci na sobě mají oblečen speciální oděv, který bývá obvykle z jednoho nebo dvou kusů a je bílý, protože před Alláhem jsou si všichni rovni. Pouť, která pochází z abrahámovského období, se skládá z toho, že poutník obejde 7krát Kaabu a 7krát přejde mezi vrchy Safa a Marwa, přesně tak, jako to udělala Hádžar, Abrahámova žena, když hledala vodu. Poutníci se poté shromáždí na široké planině Arafat a modlí se za Boží odpuštění. Závěrem poutě je svátek Íd al-Adha, který se slaví modlitbami a výměnou darů.

SAUM

Každý rok se všichni věřící muslimové v měsíci ramadánu od východu do západu slunce postí. Zakázané je požívat jídlo a pití, musí se zdržovat intimních vztahů a nesmí dokonce ani žvýkat. Oproštěni od ramadánu jsou staří lidé, těhotné, kojící a menstruující ženy, které si ovšem mohou ramadán nahradit až budou zdravé a schopné postit se. Děti začínají obvykle držet půst v období puberty, ale není zakázáno začít i dřív. Půst prospívá zdraví a je nejlepší metodou sebe očisty a posílení vůle. Rannímu jídlu se říká suhur a večernímu iftár. Mezi první pokrmy patří datle, které se namáčejí do mléka a pak následují další chody. Oslavou ramadánu je svátek Íd al- Fitr, který trvá 3 dny. 12)

  • Muslimský kalendář

Islámský kalendář je lunárním kalendářem. Má 12 měsíců, o délce střídavě 30 a 29 dnů, první měsíc muharram má tedy dnů 30. Jeho rok má 354 dnů a je o 11 dnů kratší než rok Gregoriánského kalendáře. Oba kalendáře se tak vůči sobě pohybují a to vysvětluje posun ramadánu každý rok o 11 dnů zpět. Přibližně jednou za 33 let se rozdíl mezi letopočty sníží o jeden rok. 13) I to vysvětluje míru dodržování ramadánu, protože je nesporně jednodušší dodržet ramadán v zimě, kdy je příjemnější sychravo, než během letních teplých měsíců, kdy nelze bez vody téměř přežít.

  • Měsíce muslimského kalendáře

1 muharram

2 safar

3 rabí' al-awwal

4 rabí' al-thani

5 džumádal-úlá

6 džumádal-thni

7 radžab

8 ša'ban

9 ramadán

10 šawwal

11 dzul-ka'dah

12 dzul-hidždža

Vlastní výzkum

Dodržování ramadánu

Přivítejme požehnaný měsíc Ramadán s láskou a bohabojností k Bohu

pravil Vznešený Alláh ve významu:

„Měsíc Ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří měsíc, nechť se postí! Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha za to, že správně vás vede - snad budete vděční!“ 14)

Ramadán by měl být všemi muslimy bez pochyby dodržován. Realita je ovšem jiná a z celkového počtu 1,5 miliardy muslimů dodržuje opravdový ramadán pouhá jedna pětina.

Prvním respondentem, který poskytl všechny odpovědi na otázku ohledně dodržování ramadánu, se stal Sami Salama, který odpověděl, že ačkoliv žije v České republice dlouho, ramadán vždy dodržuje. Přiznává, že místní atmosféra mu nijak nenapomáhá, ba právě naopak, že mu lidé žijící v jeho okolí období ramadánu ztěžují. Ale zároveň ho to utvrzuje v tom, že je správný muslim. Říká, že z hlediska atmosféry je to jako slavit Vánoce v Afganistánu, Vánoce tam jednoduše nepatří. Pan Sami vypověděl, že existuje něco nad rámec ramadánu, co se může brát spíše jako doporučení. Půst by se měl dodržovat každé pondělí a čtvrtek během celého roku, ale tento zvyk dodržuje opravdu jen hrstka lidí. Jeho názor na dodržování ramadánu v Egyptě je také velmi jasný. V Egyptě ramadán dodržuje drtivá většina, alespoň na oko. Ne všichni dokáží ramadán dodržet se všemi zákazy a hodně mladých lidí už není tak tradičně založeno, aby ramadán dodržovali. Rozhodně se ale všichni lidé respektují na veřejnosti, a tak nikoho neuvidíte během dne, aby si zapálil cigaretu, nebo se napil vody.

Naopak druhá respondentka Nagly Al Samsonová se přiznala, že od té doby, co žije v České republice, ramadán nedodržuje, protože je to velmi těžké ve společnosti, kde ramadán nedodržuje téměř nikdo. Potvrzuje ale, že část rodiny ramadán dodržuje, dokonce i chodí do mešity. Ona sama se stydí za to, že ramadán nedodržuje.

El Amar se nejdříve pyšnil, že ramadán vždy dodržuje, ale v průběhu rozhovoru přiznal, že ramadán nedodržuje vůbec. Jí a pije během celého dne, občas pije i alkohol a celkově se myšlenkou islámu nijak neřídí. Na tomto respondentovi bylo zajímavé to, že nejdříve zarputile tvrdil, že vše dodržuje a až po delší době se přiznal, že tomu tak není. Řekl, že to tady není ani možné dodržovat, že okolí tomu nenapomáhá a mnoho lidí myšlenku ramadánu vůbec nechápe.

Posledním respondentem byl Abdelhamid Nejim, který říká, že ramadán je možné dodržet se vším všudy, ale lehké to rozhodně není. Řekl, že první dva týdny ramadánu dodržuje úplně a poté si nějaký den udělá volno a chová se jako každý jiný všední den. Svoje odlehčení zdůvodňuje hlavně prací, kde nikoho nezajímá, že je zrovna období ramadánu. ,,Víte, v Maroku se celý den nepracuje, můžete odpočívat, spát nebo se koukat na televizi, ale tady jste všem jedno. Buď pracujete pořádně, nebo dostanete vyhazov.“ 15)

Pan Salama říká, že se přístup k víře a ramadánu na území nemuslimského státu neliší. Samozřejmě v Egyptě nalezneme spíš nějakého extremistu, který bude dodržovat vše spolehlivě a pokud uvidí někoho nedodržovat ramadán podle tradice, rozčílí se nebo tohoto člověka odsoudí a řekne, že je to špatný muslim. Pokud ale někdo opravdu chce, tak ramadán dodrží stejně dobře, ať už na muslimském území je, nebo není. ,,Já sám mám přátele, kteří ramadán tady v ČR dodržují a nemají s tím žádný problém. Chodíme společně do mešity a po západu slunce hodujeme spolu.“16)

V období, kdy Abdelhamid Nejim žil v Maroku, ramadán dodržoval kvůli rodině, která všechny tradice ctila. Bylo by neslušné jíst a pít během dne, nebo si zapálit cigaretu na veřejnosti, když ostatní nemohou. A tak ramadán dodržoval, ale smysl v něm nenacházel. V České republice nezná mnoho muslimů, kteří ramadán dodržují a sám říká, že většina muslimů na našem území prožívá ramadán stejně jako on. První dva týdny zachovávají všechna pravidla a v dalších dnech půst zmírňují a některé dny půstu zcela vypouští.

Vše, co je během ramadánu tabu

Všechny zákazy mají své opodstatnění a jsou myšleny pro dobro člověka. Hlavní myšlenkou je posílení člověka po fyzické i psychické stránce, přiblížení se k Bohu a snaha o pochopení chudých lidí, kteří nemají možnost hodovat každý den a posílit tak empatii k nim. 17)

Ramadán nemusí dodržovat nemocní lidé, těhotné ženy, malé děti a lidé, kteří jsou na dlouhých cestách. Ti by pak měli dny, během kterých ramadán nedodrželi, nahradit jinými dny půstu po skončení ramadánu. Pokud omylem někdo něco sní a nechce si den ramadánu nahrazovat, může to odčinit tak, že nakrmí 60 chudých lidí, tvrdí pan Sami Salama.

Respondentka Nagly Al Samsonová se na mnohém s panem Salamem shodla a dodává, že myšlenkou by mělo být také modlení se k Alláhovi. Během její cesty ze Sýrie do České republiky se ocitla v měsíci ramadánu a Nagly vzpomíná, že někteří muži v letadle začali jíst a pít až po zapadnutí slunce a během letu se také modlili.

Chování muslimů v měsíci ramadánu

Je všeobecně známo, jak by se muslimové měli během ramadánu chovat. Měli by být slušní ke svému okolí, pomáhat rodině a zmnohonásobit dobré skutky. Během dne by měli recitovat Korán a 5 krát se modlit. Rozhodně by neměli celý den prospat nebo sledovat televizi, ale často stává, že místo modlení se a recitování Koránu lidé poslouchají rádio, sledují telenovely nebo hrají poker.

Všichni respondenti vypověděli, že se během ramadánu chovají normálně. S touto odpovědí se náš výzkumný tým ovšem nespokojil, a tak byly položeny další doplňující otázky, co pro ně „normálně“ znamená. Od všech respondentů přišla odpověď, co vše je zakázané (jíst, pít, kouřit, žvýkat, mít pohlavní styk..), co by měli dělat (5krát se modlit, chovat se mírumilovně..), ale až po hlubším pátrání bylo zjištěno, jak se opravdu muslimové, dodržující ramadán, ve skutečnosti chovají.

Abdelhamid Nejim řekl, že většina lidí je unavená a nervózní. Všichni se těší, až se budou moci najíst a nemyslí ani tak na to, že by měli porozumět chudým, kteří nemají co jíst a pít, ale hlavně se těší, až skončí jejich hlad a žízeň. Během jeho života stráveného v Maroku několikrát viděl, jak se muži hádali a prali, a to jen proto, že byli unavení a hůře tak snášeli jakoukoli narážku na jejich osobu nebo nějakou výtku.

Typická večeře během ramadánu

Přes den během ramadánu panuje v městech muslimského světa relativní klid. Naopak po západu slunce jsou v ulicích měst běžné oslavy, hostiny a jiné „noční dýchánky“, včetně živé hudby a vášnivých konverzací na různá témata. 18)

Na této otázce můžeme vidět, jak se zvyky ohledně večeře v každé zemi alespoň částečně liší.

Slečna Nagly Al Samsonová sdělila, že když ještě žila v Sýrii, tak se rodina každý večer setkala, sedla si k jednomu stolu a čekala až zazní pokyn k modlitbě (Azaan). Každý den se tento pokyn posouvá o několik minut a až nastane čas, tak se všichni napijí vody, mléka nebo džusu. Následuje zeleninová polévka, hlavní jídlo, které se často skládá z rýže a masa a nakonec si každý dá něco sladkého. Všichni se pak baví, hrají karty, nebo se koukají na televizi.

Abdelhamid Nejim naopak pověděl, že se večeře neodehrává jen v rodinném kruhu, ale že vždy chodili v Maroku, Saidii, na večeři na menší náměstí, kde ženy společně připravily večeři pro celou vesnici. Jako první se pilo mléko, do kterého se namáčely datle, které byly často plněny máslem. Následovala harcha (placka ze semolinové mouky), na kterou se dávalo máslo, med nebo marmeláda. K hlavnímu chodu se jedlo tajine - dušené maso se zeleninou a omáčkou a jako zákusek se často servírovaly marocké fekkas, místní mandlové sušenky nebo různé sladké koláčky.

Pan Sami Salama říká, že ačkoli má být jednou z myšlenek ramadánu přiblížení se k chudým, tak ne všichni správně pochopili toto přiblížení a slovo postění se. Mnoho lidí celý den nejí ani nepije, ale když zapadne slunce, tak začnou ve velkém hodovat a dokáží jíst i několik hodin v kuse. Ještě než se rozední, tak si někteří dají několik sklenic mléka a posilní se bagetou, aby celý den lépe zvládli.

Oslava konce ramadánu

Svátek, který oslavuje konec ramadánu, se nazývá Íd al-fitr a jeho tradice a zvyky všichni respondenti popsali stejným způsobem.

Svátek Íd al-fitr je svátkem přerušení půstu, který trvá 3 dny a ukončuje ramadán. Nejpozději první den po skončení ramadánu by měl věřící muslim darovat almužnu (zakát) chudým, která by měla odpustit muslimovi jeho jakékoli pochybení během ramadánu. Ženám a dětem je zvykem dávat nové bankovky a navštěvuje se rodina.

V první den toho svátku je běžné vstávat velmi brzo a po modlitbě (fadžru) se vykoupat a oholit. Ženy i muži si oblečou nejlepší šaty a hezky se upraví, šaty si nazdobí a některé ženy se pomalují hennou. Před odchodem na modlitbu se sní něco malého a je slušností a zároveň povinností darovat almužnu. Na modlitbu by se mělo přijít tak brzy, jak jen je to možné a tradice praví, že by se na modlitbu mělo přijít jinou cestou, než tou, kterou budete odcházet. Cestou na modlitbu se má odříkávat takbír.

Takbír:

Alláhu Akbar, Alláhu Akbar

La-llaána ill-Alláh

waAlláhu Akbar, Alláhu Akbar

wa-lilláh-il-hamd

Alláh je převeliký, Alláh je převeliký

Není boha kromě Alláha

A Alláh je převeliký, Alláh je převeliký

A všechna chvála náleží Alláhu.

Závěr

Cílem práce bylo zodpovědět otázku, do jaké míry dodržují muslimové ramadán na území nemuslimského státu České republiky ve srovnání se zeměmi, ve kterých islám dominuje.

Z provedeného řízeného a polořízeného interview bylo zjištěno, že míra dodržování ramadánu v České republice muslimy je mizivá. Nalezneme zde výjimky, které ramadán dodrží, ale příliš jich opravdu není. Nejčastějším důvodem bylo uvedeno prostředí, které muslimům nenapomáhá a také společnost, která často myšlenku ramadánu nechápe. Například dodržování všech zákazů během ramadánu je sice všemi vnímáno jako velmi důležité, avšak ne všichni mají tak pevnou vůli, aby všechny „nástrahy“ ramadánu zvládli, nebo pro ně není až tak velký prohřešek, pokud nějaký ze zákazů poruší, případně ramadán na několik dní přeruší. Na muslimských územích dle výpovědí respondentů ramadán dodržuje většina lidí, a pokud někteří ne, tak ti se alespoň na veřejnosti nebo pro klid v rodině tváří, že ano.

Během výzkumu bylo překvapivě zjištěno, že většina zvyků a tradic se na různých muslimských územích liší. Někde se po večerech během ramadánu hrají karty, jinde se sejde rodina a povídá si. To samé platí o ramadánské večeři. V Maroku v Saidii se celá vesnice schází a hoduje společně, naopak v Sýrii se schází rodina pouze v úzkém rodinném kruhu.

Zajímavostí a také jedinou odpovědí, která byla odpovězena stejným způsobem, je oslava konce ramadánu svátku Íd al-Fitr, který na všech územích probíhá stejným způsobem, na rozdíl od stravovacích a dalších zvyků během ramadánu, které jsou v každé zemi alespoň částečně odlišné.

Závěrem by se dalo říci, že vždy záleží na samotném člověku, zda bude pravidla ramadánu dodržovat i v nemuslimské zemi, kde tento svátek slaví minimální počet lidí, nebo se přizpůsobí místní kultuře a přestane ramadán částečně, či zcela dodržovat.

Zdroje

Internetové zdroje

AKLAN, Bakil. The meaning of Ramadan. [online] Yemen Times, Aug 26,2010. Získáno přes databázi ProQuest.

Autor neuveden. Eid al-Fitr in United States. [online] Dostupné z: http://www.timeanddate.com/holidays/us/eid-al-fitr

DISCOVER ISLAM. What are the five pillars of Islam? [online] Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/indexp.htm

ISLÁM. [online] cit. [30.6.2015] Wikipedie. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Islám

ISLÁMSKÝ KALENDÁŘ. [online]. cit. [30.6.2015] Wikipedie. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Islámský_kalendář

Ramadán. [online] cit. [30.6.2015] Dostupné z: http://muslimskaunie.cz/ramadan---------.html

RAMADÁN. [online] MUSLIMSKÁ UNIE. cit. [19.7.2015] Wikipedie. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ramadán

RYŠLINKOVÁ, Markéta. Česká sestra v arabském světě. Praha: Grada, 2009. 978-80-247-2856-8. Získáno přes Google Books

VIRÁGOVÁ, Jana. Sunnitský islám jako způsob života aneb Každodennost muslimských rodin v českém prostředí. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Fakulta filozofická. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/th/163109/ff_m/MASARYKOVA_UNIVERZIT1.pdf

Knižní zdroje

ABD AL-ÁTÍ, Hammudah. Zaostřeno na Islám. Islámská nadace v Praze, 2010. ISBN 978-80-904373-6-4.

CROFTER, Warren. Velká kniha Islámu. Praha : BVD, 2006. ISBN 80-903754-0-5

KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Vydání 2. Česká zemědělská univerzita v Praze. © 2015, 264 s. ISBN 978-80-213-2551-7

1) VIRÁGOVÁ, Jana. Sunnitský islám jako způsob života aneb Každodennost muslimských rodin v českém prostředí. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Fakulta filozofická. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/th/163109/ff_m/MASARYKOVA_UNIVERZIT1.pdf
2) AKLAN, Bakil. The meaning of Ramadan [online]. Yemen Times, Aug 26,2010, [citováno 16.3.2015]. Dostupné z WWW : http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/747505064/205BBC1785F04DD8PQ/7?accountid=26997
3) „However, some people misunderstand the meaning of fasting. They sleep throughout the day neither praying nor reciting the Quran. They close the doors to their rooms and don't want to be disturbed. Many people are concerned about watching television programs. However, they don't take time to pray in the mosque or help poor people“
4) , 17) ABD AL-ÁTÍ, Hammudah. Zaostřeno na Islám. Islámská nadace v Praze, 2010. 978-80-904373-6-4.
5) Autor neuveden. Eid al-Fitr in United States. [online] Dostupné z: http://www.timeanddate.com/holidays/us/eid-al-fitr
6) RYŠLINKOVÁ, Markéta. Česká sestra v arabském světě. Praha: Grada, 2009. 978-80-247-2856-8. Dostupné z WWW: https://books.google.cz/books?id=jfTVBprJeJ0C&pg=PA55&dq=ramad%C3%A1n&hl=cs&sa=X&ei=c7sCVeztDI7WapXFgbgC&redir _esc=y#v=onepage&q=ramad%C3%A1n&f=false
7) ISLÁM. [online] Wikipedie. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Islám
8) KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Vydání 2. Česká zemědělská univerzita v Praze. © 2015, 264 s. ISBN 978-80-213-2551-7
9) CROFTER, Warren. Velká kniha Islámu. Praha : BVD, 2006. ISBN 80-903754-0-5
10) DISCOVER ISLAM. What are the five pillars of Islam? [online] Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/indexp.htm
11) DISCOVER ISLAM. What are the five pillars of Islam? [online] Dostupné z: http://www.islamweb.cz/objevte_islam/
12) RAMADÁN. [online] Wikipedie. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ramadán
13) ISLÁMSKÝ KALENDÁŘ. [online] Wikipedie. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Islámský_kalendář
14) Ramadán. [online] MUSLIMSKÁ UNIE. Dostupné z: http://muslimskaunie.cz/ramadan---------.html
15) NEJIM, Abdelhamid. Praha 2015.
16) SALAMA, Sami. Praha 2015.

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako