obrzek domeku-home logo-FB


Jaký životní styl má Hare Krišna v 21. století v ČR a jak se liší jejich život na vesnici a ve městě?

Výzkumné podotázky

1. Jaká je míra využívání moderních technologií na ekofarmě Kršnův dvůr a jak moderní technologie prostoupily do života městských příslušníků Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, žijících ve městech? 2. Jak probíhá výchova a vzdělávání dětí příslušníků této organizace a jaký je jejich všeobecný přehled? 3. Jak se člověk může stát členem některé z komunit, jaká pravidla musí dodržovat, jaké jsou případné sankce, a kdy dojde k jeho vyhoštění?

Úvod

Každý člověk ve svém životě cítí potřebu patřit někam a něco tam dokázat. Jsme členy rodin, spolků a někteří z nás i náboženských skupin. Touha věřit v něco či někoho je v každém z nás, a většina z nás má volnou ruku na to si zvolit svou vlastní cestu.

Víra v boha nám umožňuje jistou cestu sebepoznání, míru disciplíny a především naději na naši budoucnost. Vidina lepších zítřků nás často nutí dělat věci, které se vymykají normálnímu chování. Měníme náš zevnějšek podle pravidel náboženské sekty, nebo omezujeme veškeré svoje volnočasové aktivity. Náboženství ať už přímo, či nepřímo ovlivňuje životy nás všech, ač si to nepřiznáváme.

Tato seminární práce se zaměřuje na mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, neboli International Society for Krishna Counsciousness (ISKCON). Hnutí Háre Krišna byla založena v roce 1966 v New Yorku. Založil jí A.Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda. V České republice Hare Krišna působí oficiálně až od roku 1989. Neoficiálně tu hnutí bylo ještě před revolucí, ale bylo zakázáno a příslušníci byli komunistickým režimem stíháni.

Cíl práce

Cílem naší práce je porovnat způsob života těch příslušníků výše zmíněné organizace, kteří žijí v komunitě na eko farmě v Postupici a těch, kteří tráví svůj život ve městě. V rámci našeho výzkumu bychom rádi navštívili farmu Kršnův Dvůr a Góvindu v Praze na Palmovce. Zaměřit bychom se chtěli zejména na oblast výchovy a vzdělávání dětí, míru využívání moderních technologií a na každodenní rutinu v dnešní moderní době.

Literární rešerše

Odpověďmi dvou z našich podotázek se věnuje krátká, však velmi čtivá publikace od Miloše Mrázka, a sice Děti modrého boha – Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. Kniha o necelých osmdesáti stranách se snaží čtenáři v co možná nejlepším poměru množství informací a množstvím stran vysvětlit vše o Haré Kršna. Kniha je vlastně takový rychlokurz tohoto hnutí, začínaje u otázky – „Kdo je Kršna?“ a konče setkáním Kršny se samotným křesťanstvím.

Ve 4. kapitole Miloš Mrázek ve své knize uvádí na téma využití moderní techniky, že na venkově se budují sice farmy, kde se členové komunity snaží žít, co nejvíce védským způsobem života, k obdělávání půdy tedy například moderní techniku nepoužívají a i jinak se řídí heslem: „Jednoduchý život, hluboké myšlení“

Zde jsme také nalezli informace o způsobu života v hnutí, o aktivitách na veřejnosti a jak hnutí vypadá v českých zemích. Miloš Mrázek uvádí, že denní aktivity jsou ve všech komunitách v podstatě stejný. Oddaní vstávají obvykle ve 4 hodiny ráno, poté následuje ranní hygiena, sprcha studenou vodou a potom nastává série modliteb. Během dne se každý věnuje své práci a spánek přichází až na desátou hodinu. Díky tomu, že je kniha napsaná v roce 2000, je zcela ideální pro naše výzkumné otázky, protože situace v roce 2000 mohla být jiná, než dnes v roce 2015 a právě zde bychom rádi navázali.


Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako