obrzek domeku-home logo-FB


Košer či nekošer?

Úvod a cíl práce

Judaismus je považován za jedno z nejstarších monoteistických náboženství. Monoteistické znamená, že vyznává pouze jediného Boha. Tento Bůh nemá žádnou podobu ani jméno. Za zakladatele je primárně považován prorok Mojžíš. Ten vyvedl Izraelity z otroctví a získal pro ně od Boha na hoře Sinaj Desatero přikázání. Tato přikázání jsou uvedena v Tóře, tzv. pěti knihách Mojžíšových, neboli Pentateuchu. Ten je hlavním zákonem judaismu a je základem pro další významná náboženství jako islám a křesťanství.

Tato semestrální práce se zabývá stravováním židů, kteří mají konkrétní pravidla ohledně výběru vhodných potravin a jejich přípravy. Takové informace jsou uvedené v Tóře, která určuje vhodnost nápojů a pokrmů, které se smí konzumovat. Jsou zde přesně stanoveny druhy potravin a zvířat, které jsou košer. Řídí se židé stále těmito pravidly, nebo došlo k podlehnutí moderní době a následné úpravě pravidel či jejich obcházení? Práce porovnává situaci v židovském státě a v České republice. Počet židů na celém světě se dnes odhaduje na 14 milionů, z toho 5 milionů žije v USA, 4 miliony v Izraeli, 3 miliony ve státech bývalého Sovětského svazu a zbytek po celém světě. V 10 židovských obcích v ČR je registrováno cca 3 000 členů, avšak celkový počet židů na území ČR se pohybuje kolem 20 000 1). V takovém počtu by tedy mohl nastat problém se sháněním potravin, protože Česká republika nepatří mezi země, kde se běžně dodržuje košer stravování.

Cílem této práce je objasnit, jak tato předepsaná pravidla stravování ovlivňují běžný život židů v České republice v porovnání se situací v Izraeli. K tomu účelu byla zvolena základní výzkumná otázka:

Jak ovlivňuje židovský zákon týkající se stravovaní běžný život židů v České republice a jak v Izraeli?

K hlubšímu porozumění výzkumné otázky pomohou podotázky:

  • Co se skrývá pod pojmem košer?
  • Jak problematické je obstarávání vhodných potravin v České republice oproti Izraeli?
  • Jak probíhá stravování na židovských školách v České republice a jak v Izraeli?
  • Jaká je možnost stravovat se v restauracích, které podávají košer pokrmy?

Literární rešerše

Paul Spiegel2) ve své knížce Kdo jsou Židé? osvětluje pojem košer. Snaží se poukázat na fakt, že pod pojmem košer by si lidé neměli představit jen seznam potravin, které se mohou a nesmí jíst, ale především by za tím měli vidět vyšší smysl. Běžný den Židů je provázen zákazy a příkazy a tím každá minuta dne získá onen vyšší smysl, protože je naplněna jistým účelem. Z toho je patrné, že způsob košer stravování podporuje nejen tělesnou, ale i duševní čistotu každého Žida. Spiegel dále rozvádí rozsáhlá pravidla stravování, tj. kašrut, která se netýkají jen čistých a nečistých pokrmů, ale i přípravy jídla a následné konzumace. Speciální postup práce se praktikuje už od porážky zvířete a jeho porcování, protože je nutné zachovávat respekt před Božím stvořením a nesmí dojít k narušení jeho duše. Autor v neposlední řadě zmiňuje i skutečnost, že v moderní době vždy nedochází ke striktnímu dodržování stravovacích předpisů, nicméně následování pravidel kašrutu, byť částečně, významně přispívá k tomu, že se Židé neasimilují, neuzavírají smíšené sňatky a mají v úctě dodržování svátků.

Význam slova košer popisuje i Jaakov Newman a Gavriel Sivan ve své knize Judaismus od A do Z 3).

Na webových stránkách Federace židovských obcí je publikován rozsáhlý průvodce košer potravinami pro rok 20144). Dokument poskytuje ucelený přehled o potravinách, které jsou košer, ale také o látkách, aditivech a ingrediencích, které košer nejsou. Dále podává detailní informace o košer značkách potravin, které musí být často vyrobeny v konkrétní zemi. Přehled se týká i nápojů. Židé mají, stejně jako u potravin, přesně vymezené značky a druhy nápojů, které mohou požívat. U druhů alkoholu je stanoveno, v jaký svátek jej pít nemohou. V dokumentu se také uvádí, kde se v Praze vyskytují kavárny, restaurace a obchody s košer potravinami a pokrmy. V závěru přehledu je doporučený seznam mycích a čisticích prostředků, které neobsahují ocet a jsou tím pádem košer. Je zde také nastíněna problematika užívání léčiv, vitamínů a kosmetických přípravků, kde bývá problém s obsahem živočišného tuku nebo želatiny.

Dokument České televize od S. Zemana5) přibližuje židovské tradice vaření a stolování. Hovoří o židovské košer jídelně v Brně, která je plně přizpůsobena zvyklostem. Dodržení nečinnosti při šabatu zde například zajišťuje programovatelný konvektomat. Ten je automaticky nastaven dle potřeby, aby nebylo nijak manuálně zacházeno s ohněm. Autor také částečně objasňuje, jak se různí židovská kuchyně ve světě a uvádí, že stejné jsou pouze principy a základy košer. Dodržována jsou pravidla stolování a vaření, ale rozdíl je v konkrétních pokrmech. Například při šabatu je nutno konzumovat jídlo připravované v průběhu celého svátku. To mohou ale být jak brambory na Ukrajině, tak rýže na Dálném východě.

Metodologie

V této práci jsou použity především kvalitativní metody výzkumu. Pokud jde o kvalitativní techniky výzkumu, je v práci použita technika pozorování a rozhovoru. Rozhovor byl proveden s respondenty v Lauderových školách, konkrétně s kantory, kteří žili v Izraeli, a s odpovědnými osobami za přípravu jídla. K získání informací byla užita semistandardizovaná technika rozhovoru, což znamená, že tazatel pokládá určité základní a připravené otázky a podle odpovědí respondenta otázky rozvíjí a doplňuje. To zaručí, že se rozhovor bude ubírat směrem, kterým tazatel chce. Tento typ výzkumu je velice efektivní, protože zajistí, že se výzkumníci dozvědí přesné a detailní informace. Úskalím by mohl být nevhodný výběr respondentů, kteří by nebyli sdílní a danou problematiku dostatečně neosvětlili. Dále byla uskutečněna návštěva obchůdku s košer jídlem v Praze. Zde se ovšem vyskytl problém, protože obchod je střežen ochrankou, která nepustí dovnitř nikoho jiného než členy obce, popřípadě osoby, které jsou předem nahlášeny kompetentním člověkem z Lauderových škol nebo z židovské obce. Po projevení hlubšího zájmu o židovskou kulturu a po uskutečnění rozhovorů se členy Lauderových škol nám bylo umožněno do obchůdku nahlédnout. Dalším typem dotazování, použitým v této práci, je e-mailová korespondence, kde dochází k nepřímé interakci mezi výzkumníkem a dotazovaným. Tato technika sběru dat byla použita při korespondenci s židy žijícími v Izraeli. Výhodou je zjištění aktuální situace přímo v Izraeli a také možnost provádět výzkum kdykoliv má výzkumník či dotazovaný volnou chvíli. Díky tomu je tato technika časově nenáročná a některým respondentům může vyhovovat více než osobní rozhovor.

V praktické části této práce byla využita data z rozhovorů s následujícími respondenty:

Prvním respondentem je Veronika Avital Dubová, která pracuje jako zástupkyně ředitele pro židovskou výchovu Lauderových škol. Paní Dubová poskytla veškeré základní informace a také zajistila prohlídku školy. Dále se rozpovídala o tom, jak probíhá shánění potravin a příprava jídla v její domácnosti, jestli se stravuje v židovských restauracích v Praze a jak to s dodržováním košer pravidel chodí u jejích přátel.

Dalším důležitým respondentem je vedoucí jídelny v Lauderových školách, která poskytla informace o tom, jak probíhá veškerá příprava jídla. Je neobvyklé, že se tato žena živí přípravou židovských jídel, ovšem sama židovkou není. Práce v židovské škole nijak zřetelně neovlivňuje její domácí kuchyni. Pouze se inspiruje seznamem košer potravin 6) a více dbá na kvalitu produktů, které nakupuje. Rozhovor s ní přinesl spoustu cenných informací, potřebných k hlubšímu porozumění zkoumané problematiky.

K porovnání situace s Izraelem pomohli Danny Kont, Bar Chapati, Eve Mccoy a Shahar, kteří v Izraeli žijí a prostřednictvím e-mailu byli ochotni poskytnout k práci aktuální informace z jejich bydliště. V příloze je uvedena originální e-mailová konverzace s výše zmíněnými respondenty.

Posledním respondentem je kantor Lauderových škol, který pochází přímo z Izraele, tudíž potvrdil a doplnil informace získané od předchozích respondentů.

Praktická část práce

Stravování v judaismu tvoří nedílnou součást tohoto náboženství. Židé mají mnoho pravidel pro stravování, které vycházejí z Tóry, Talmudu a také kodexu Šulchan Aruch. Soubor pravidel pro rituální způsobilost, především pro stravování, se nazývá kašrut (košer). Ten také popisuje způsoby, jak připravit jídla z „čistých“ zvířat, jinými slovy, jak získat košer pokrmy.

CO SE SKRÝVÁ POD POJMEM KOŠER?

Košer se obecně používá ve vztahu ke gastronomii, v širším slova smyslu ale označuje v judaismu vše, co je povolené, vhodné nebo správné. Nejdůležitější zákaz z kašrutu je zákaz míšení masitých a mléčných potravin jak při vaření, tak při konzumaci. Tento fakt dotvrzuje v e-mailové komunikaci i respondent Danny Kont žijící v Izraeli. Je také zakázáno používat na úpravu masitých a mléčných potravin stejné nádobí. Při konzumaci je taktéž zakázáno používat stejné talíře a příbory, vše musí být od sebe odděleno. Správně by měly být odděleny kuchyně na vaření, ledničky a vše, co souvisí s daným jídlem. Důvod pro rozdělení nádobí je ten, že každý pokrm, který je uvařen v nádobě, zanechává v této nádobě „chuť“ (ta’am). Tento ta’am pak mohou získat i pokrmy, které se vaří v nádobě později a tak by mohlo dojít ke smíšení masitého a mléčného ta’am. Ta’am není možné odstranit pouhým umytím, ale nádobí se musí „vykošerovat“. Jsou dva důvody, kdy se nádobí musí vykošerovat. Za prvé, když se nádoba stala trejfe. Což znamená, že došlo ke smíchání masa s mlékem nebo s nekošer potravinou. Za druhé, jestliže nastává svátek Pesach, a tak je nádobí potřeba očistit od kvašeného.

Vykošerovat lze nádobí vyrobené z kovu, hliníku či kamene. Podmínkou je, aby nádobí bylo z jednoho materiálu (před košerováním je nutné odmontovat všechny části např. z plastu), následně bylo vyčištěno a nebylo 24 hodin používáno. Nádobí může být vykošerováno pouze tím způsobem, jakým bylo znečištěno. Nádobí, které bylo znečištěno vařením nebo podáváním horkých jídel (což se týká především hrnců, talířů a příborů), je vykošerováno převařením. V praxi to znamená, že se nádobí ponoří na několik sekund do vroucí vody. V případě pánví a grilů, do kterých se nečistota dostává skrze plamen, je nutné použít rovněž plamen.

Jedno z pravidel uvedených v kašrutu dělí zvířata na rituálně „čistá“ (nebo též vhodná ke konzumaci) a „nečistá“. Porážku vykonává vyškolený řezník (šochet), který zabije zvíře rituálně správným postupem, což se nazývá Šchita. Šchita se provádí nožem bez špičky, kterým šochet bez přerušení přetrhne hrtan a jícen zvířete. Jelikož jsou přitom zpravidla přeříznuty i krční tepny zvířete, zvíře rychle vykrvácí a umírá. Před dalším zpracováním masa je nejprve důkladně odstraněna krev, zpravidla nasolením (melichou). Zvíře usmrcené jakýmkoli jiným způsobem je, stejně jako zvíře, které zemřelo samo od sebe, považováno za zdechlinu (nevelu) a je židům přísně zakázáno ke konzumaci 7).

Termíny „humánní“ a „porážka“ dohromady představují určitý paradox. Porážka nemůže být ze své podstaty humánní, i kdyby se použila sebelepší metoda. Jelikož je však konzumace masa dosud všeobecně považována za lidskou nezbytnost, musí být porážka uskutečněna co nejhumánněji. Šchita je pak jako metoda porážky středem pozornosti určitých vrstev lidí, kteří ji prohlašují za nehumánní. Argumenty proti šchitě lze shrnout do tří bodů: 1. Zvíře zůstává při vědomí, a tudíž je citlivé na bolest dokonce i po podříznutí. 2. Řez je sám o sobě bolestivý. 3. Příprava na porážku, včetně povalení zvířete, je krutá. Argumenty, na kterých setrvávají, lze jen s obtížemi vyvrátit či potvrdit 8).

Opakem košer potravin jsou potraviny nazývané trejfe. Trejfe jsou i všechna zvířata, která jsou Tórou zapovězená. Jedná se především o masožravce, býložravé savce, lichokopytníky a zvířata bez kopyt, plody moře, dravé a zakázané ptáky a vepře. Z ryb jsou to jeseteři, úhoři, žraloci a veškeré mořské plody (kraby, ústřice, krevety atd.). Ani obojživelníci nejsou považováni za „čisté“. Ryby není třeba zbavovat krve a patří do skupiny „parve“ potravin. Parve jsou všechny potraviny rostlinného původu (zelenina, ovoce, houby), ovšem pouze za předpokladu, že byly zkontrolovány, zda neobsahují červy, hmyz a jiné 9).

OBSTARÁVÁNÍ VHODNÝCH POTRAVIN

Pokud by chtěl člověk striktně dodržovat košer pravidla stravování, nebude to mít jednoduché. Vzhledem k tomu, že v České republice žije pouze malá skupina ortodoxních židů, obstarávání košer potravin je vcelku problematické. Košer maso se musí objednávat a též vyzvedávat v pražské židovské obci, tudíž židé žijící mimo hlavní město nemají možnost pravidelně košer maso odebírat. Dále je v Praze přístupný jeden obchod s košer potravinami, nicméně vstup je tam umožněn pouze židům. Pokud by ho chtěl navštívit někdo jiný, musí být ochrance objektu předem nahlášený židovskou obcí nebo Lauderovými školami. Při výběru vhodných potravin se židé nejvíce řídí seznamem produktů pro daný rok. Znamená to, že mohou nakupovat v běžných supermarketech a obchodech, jen je nutné pečlivě vybírat. Židé, kteří si se stravováním příliš hlavu nedělají, si obstarávají potraviny tak, jak je to pro ně pohodlné a na seznam až tolik nedbají. Obdobná situace je i v Izraeli. Ortodoxní židé striktně dodržují všechna pravidla košer stravování, ale najdou se i tací, kteří se pravidly neřídí, dodávají Eve Mccoy a Bar Chapati.

Dotazující: „Je v Izraeli problém s obstaráváním košer potravin?

Lektor Lauderových škol: „Vůbec ne. V Izraeli je spíše problém s pořízením nekošer potravin.

Danny Kont napsal: „Košer potraviny jsou dostupné v každém obchodě a košer pokrmy je možné objednat téměř v každé restauraci.

Bar Chapati z Izraele poznamenal: „Nezáleží na tom jestli jste žid nebo ne, v Izraeli může kdokoliv nakupovat v košer obchodu.

I světově známý fastfood McDonald’s je v Izraeli košer. Seznam košer potravin a dodavatelů v Izraeli vůbec neznají.

LAUDEROVY ŠKOLY V POROVNÁNÍ SE ŠKOLAMI V IZRAELI

Základní škola a gymnázium Lauderových škol tvoří vzdělávací program v duchu židovských tradic a historie. Respektuje židovské svátky, v rámci výchovného působení poskytuje košer stravování, dává široký prostor pro výchovu a vzdělávání dětem z židovských obcí. Kromě všeobecně vzdělávacích předmětů, vyučovaných na základních školách a gymnáziích, je výuka rozšířena o hebrejštinu a židovskou výchovu. Škola ovšem není uzavřena dětem z nežidovských rodin. Pokud se rodiče a děti rozhodnou respektovat požadavky školy, včetně celkové organizace školního roku (např. i prázdniny jsou určeny cyklem židovského roku, na což škola získává pravidelně výjimku od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR), mohou být jejich děti do základní školy i gymnázia zapsány. Škola nabízí žákům každodenní ranní 15 minutovou modlitbu. Účast na ní je dobrovolná. Na konci týdne pořádá škola pro děti v rámci družiny krátký šabatový program ve školní jídelně. Děti společně jedí svačiny a obědy ve školní jídelně. Před a po každém jídle odříkávají požehnání nad jídlem podle pravidel židovské tradice. Všechny tyto programy jsou dobrovolné 10).

Jak výběr, tak příprava i konzumace pokrmů se v Lauderových školách v ČR dodržuje velmi striktně. Nejen, že potraviny musí být uvedeny v oficiálním průvodci košer potravin vydávaným Vrchním zemským a pražským rabinátem vždy na aktuální rok, ale musí být také schváleny mašgiachem, tj. osobou pověřenou důkladnou kontrolou potravin a dodržováním zásad při přípravě jídla. Mašgiach je určován rabínem a musí být židovského původu. Je to jediná kompetentní osoba ve škole, která může přebírat dodávky masa a mléčných výrobků. Hovězí maso se do školy dováží z Polska, kde probíhají košer porážky, a pernaté bývá dováženo z Belgie. Jelikož porážky neprobíhají tak často, škola dostává naráz velkou dodávku hluboce zmrazeného masa. Jak bylo uvedeno výše, při porážkách je nutné dodržovat velmi striktní pravidla, a proto jsou časově velmi náročné. Mašgiach dohlíží také na přípravu jídel, přebírá rýži, hrách, všechny potraviny kam by se mohl dostat hmyz. Kontrolou dodavatelů a správnou výrobou potravin se v České republice zabývá pan Pitner. Při zjištění nekošer přípravy potravin informuje obec a jídlo od dodavatelů okamžitě přestávají odebírat. Pro židy je tedy velmi důležité sledovat aktualizace seznamu. Košer stravování je mimo jiné vysoce kvalitní, vzhledem k detailnímu výběru vhodných potravin. Respondentka, která připravuje jídla v Lauderových školách poznamenala: „Máme zakázáno vařit z polotovarů, protože přesné složení dané potraviny je velmi nejisté. Může se zdát, že vaření dle košer pravidel je značně obtížné nebo omezené. Opak je pravdou, v jídelně vaříme všechna jídla, jen je potřeba volit vhodnou alternativu, například místo klasického mléka používáme sójové mléko.

V Lauderových školách v Praze probíhá snídaně, svačina i oběd. Škola získává dotace od Židovské obce v Praze. Dodržují se zde povinné pauzy mezi konzumací mléčných a masitých pokrmů, stejně jako modlitby před jednotlivými chody.

Dotazující: „Jak probíhá modlitba při stravování v Lauderových školách?

Hospodářka Lauderových škol: „Žáci dostávají ke každému jídlu chléb, ke kterému se modlí. Kdyby k jídlu chléb neměli, museli by odříkávat různé modlitby podle druhu jídla. Modlitbám se ve škole učí již od dětství.

Kuchyň je zde rozdělena na dvě části. V jedné části se připravují živočišné pokrmy a v té druhé všechny ostatní. Potraviny se nesmí přenášet z jedné části do druhé, a to ani ochucovadla jako je sůl apod. Obdobně mají v kuchyni rozdělenou myčku i druhy talířů. Nádobí a utěrky jsou odlišené barevně, aby nedošlo k záměně. Dodržují se zde všechny tradice, takže o svátcích se podávají typické pokrmy a vykonávají se tradiční činnosti. Například při Pesachu se v kuchyni zapečeťuje sklad s potravinami. Chlapci musí mít v jídelně pokrývku hlavy, nejčastěji nosí kipu. Ale v ostatních částech školy není nošení pokrývky hlavy pro kluky/muže povinné. Stejně ji více jak polovina kluků nosí.

Shahar píše: „V Izraeli jídelny ve školách vůbec nemáme, máme ale možnost koupit nějaké občerstvení v malých obchůdkách, kde je samozřejmě vše košer.“ Školní den tady bývá tedy kratší, aby si studenti mohli oběd obstarat jinde. Pokud chtějí konzumovat nějaké jídlo v průběhu dne, nosí si ho převážně připravené z domova. Byť v Izraeli proběhl pokus o zavedení jídelen, tak se nápad neuchytil. Již zavedený systém bez jídelen jim vyhovuje.

Příprava na šabat v Lauderových školách

KOŠER RESTAURACE V ČR

Židovské restaurace lze najít spíše v hlavním městě, tedy v Praze. Jsou zde jak mléčné, tak masité košer restaurace. Paní Veronika Dubová z Lauderových škol říká: „Židé tam převážně nechodí, protože neberou taková zařízení jako místo pro setkávání s přáteli, pro odpočinek či pro oslavy významných událostí. Restaurace lákají spíše turisty, a i proto jsou ceny vysoké.“ Není to ovšem jediný důvod, jak již bylo zmíněno výše, náklady na nákup košer potravin jsou vyšší, a proto se to musí odrazit i na cenách. Například, drůbež zpracovaná dle pravidel košer může být i o 100 procent dražší. Pokud jde o hovězí maso, může toto procento být až sedmkrát vyšší. Dokonce i konzervované a zavařené položky prodávané v supermarketech mohou stát několikanásobně víc, pokud nesou certifikaci košer. 11)

Závěr

Soubor pravidel pro rituální způsobilost, jinými slovy košer, vychází z Tóry, Talmudu a kodexu Šulchan Aruch. Jsou to pravidla, která jsou stejná pro všechny židy, ať žijí kdekoliv ve světě. Význam slova košer přikládáme všemu co je čisté, povolené, vhodné či správné, hlavně ve vztahu k pokrmům a nápojům. Zákonů týkajících se košer stravy je poměrně velké množství, počínaje složením jednotlivých potravin, rituálně vhodně provedené porážky zvířete, přes míšení masitých a mléčných pokrmů až po košerování nádobí. Dalším významným specifikem, kterým se košer vyznačuje, je dělení zvířat na rituálně „čistá“ a „nečistá“. Opakem slova košer je trejfe, takto označujeme vše, co košer není a tím pádem je pro židy nevhodné. Pravidla ustanovují ještě jednu kategorii potravin zvanou parve, ta zahrnuje ryby a potraviny rostlinného původu (zelenina, ovoce, houby).

Jedním z nejdůležitějších aspektů ovlivňujících stravování židů je jejich ortodoxnost. Od respondentů víme, že v České republice je z těch mála židů, kteří zde žijí, ortodoxních opravdu jen hrstka. Sehnat zde košer potraviny není zdaleka tak lehké jako v Izraeli. Zájmem české židovské obce je ulehčit jejím členům přístup ke košer stravě, a proto Federace židovských obcí v ČR každým rokem zveřejňuje nový seznam košer potravin a produktů, který židovskému obyvatelstvu usnadňuje nákup surovin pro přípravu košer jídel a výběr vhodných produktů. V Praze je také provozován jeden přísně střežený obchod. Kvůli omezené dostupnosti košer potravin do něj vůbec nemají přístup lidé, kteří židovství nevyznávají. V Praze je ale možné najít, mimo košer obchodu, i několik volně přístupných košer restaurací a kaváren. To ovšem nelze říct o ostatních českých městech, kde je výskyt košer obchodu, restaurace nebo kavárny téměř nulový. Oproti tomu v Izraeli je spíše problém se sehnáním potravin a produktů, které nejsou košer.

V Lauderových školách v ČR se přísně dodržuje židovský zákon a ctí se tradice. Košer stravování je zde samozřejmostí, tudíž dochází k detailnímu výběru dodavatelů veškerých potravin, což bývá kontrolováno mašgiachem. Ve škole mají žáci možnost snídaně, oběda a svačiny, přičemž dochází k modlitbám před každým jídlem. Oproti tomu v Izraeli jídelny ve školách vůbec nemají. Studentům končí výuka dřív, aby měli čas na oběd doma. Paradoxem zůstává, že v Izraeli, kde je téměř každý obchod košer, nemají žáci ve školách zajištěnou stravu. V České republice se v jidelnách striktně dodržuje seznam košer potravin a produktů, takže je v židovských školách strava na nejvyšší úrovni, a to v průběhu celého dne. Důvod pro toto opatření je také ten, že některé rodiny doma košer kuchyni nepraktikují, nicméně děti by určitě nějaký základ mít měly, přeci jen košer stravování patří do židovské kultury.

V České republice existuje několik málo košer restaurací a všechny se vyskytují v jejím hlavním městě. Restaurace jsou zde jak mléčné tak masité, ve většině případů jsou podle výpovědí respondentů velmi předražené. Ve skutečnosti představují spíše zajímavost pro turisty, než aby zastávaly pozici oblíbené restaurace místního židovského obyvatelstva.

Z tohoto výzkumu lze vyvodit, že dodržování košer pravidel se velmi liší v ČR a v Izraeli. Tento fakt je dán především možnostmi stravování v daných zemích. Tyto možnosti jsou pro židovské obyvatelstvo v České republice a v Izraeli nesrovnatelné. Zatímco izraelští židé nemají prakticky žádné problémy se sehnáním košer stravy, naopak je pro ně složité obstarat trejfe, v České republice je velice problematické přesné dodržování košer zákonů. Z obecného hlediska lze říci, že dodržování košer zákonů u židů v ČR není až tak striktní jako v Izraeli, právě kvůli podmínkám v naší zemi. Výzkum dokazuje, že možnosti košer stravování v České republice nejsou valné, ale i přes to je možné pravidla dodržovat. Běžný život židů je tedy v České republice poněkud komplikovaný, a tedy mnohem více ovlivněný než život židů žijících v Izraeli.

Abstrakt

Tato práce si za svůj cíl vytyčila bližší porozumění v oblasti stravování se u židů. Konkrétně toho, jakým způsobem se v České republice a také v Izraeli dodržují židovské zásady ohledně konzumace potravin. V praktické části práce bylo využito především kvalitativních metod a to zejména pozorování a semistandardizovaných rozhovorů. V této práci se čerpá nejvíce z návštěvy Lauderových škol, která velice přispěla k porozumění dané problematiky. Tato práce je přínosná tím, že odhaluje fakta zejména o českých židech a jejich stravovacích návycích. Jedním z výsledků této práce je zjištění, že v ČR se pravidla kolem košer stravy příliš nedodržují, což je způsobeno určitě i tím, že zde proto nejsou příliš vhodné podmínky. Příkladem pro toto tvrzení je zejména to, že při návštěvě Lauderových škol bylo zjištěno, že z celé třídy jsou pouze dva žáci ortodoxní židé.

Klíčová slova

košer, židé, problematika stravování, Česká republika, Izrael, židovská škola, košerování, judaismus, židovský zákon, košer jídlo

Vysvětlení pojmů

Židovská obec - sdružuje občany židovského vyznání nebo židovského původu v daném městě a přilehlých oblastech a zajišťuje řádný chod života svých členů v záležitostech náboženských, kulturních a sociálních

Šabat - je v judaismu sedmý den v týdnu, věnovaný odpočinku a upuštění od pracovní a všední činnosti

Tóra - pět starozákonních knih Mojžíšových

Kipa - je pokrývka hlavy, kterou nosí židé, kvůli tradici, která říká, že pokrývka hlavy ochrání člověka, aby nestál před Bohem nahý.

Zdroje

ABRAMSON, Samuel. Maskil. Praha: Bejt Simcha, 2002 [cit. 12. 5. 2015]. Dostupné z: http://http://www.maskil.cz/14/index.htm

Co je to košer?: Pravidla košer stravovacích zvyků. OM Kosher [online]. [cit. 30. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.omkosher.com/cz/koser-pravidla

LE-CHAJIM TOVIM. Lauderovy školy [online]. 2013. [cit. 9. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.lauder.cz/cs/zakladni_skola/svp_zs.html

NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z: slovník pojmů a termínů. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4.

Průvodce košer potravinami v České republice pro rok 2014 – 5774 [online]. Vrchní zemský a pražský rabinát 5774, 2014 [cit. 13. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_content

SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-07-7.

Statistika. Federace židovských obcí [online]. [cit. 12. 6. 2015]. Dostupné z: http://www.fzo.cz/o-nas/statistika/

WERTHEIMER, Jack. Commentary: The High Cost of Jewish Living. New York: Commentary, 2010 [cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/195866804/889A492B4D5D439BPQ/13?accountid=26997

ZEMAN. S.. Duchovní kuchyně: Židovské zvyky a mravy kolem vaření a stolování [online]. 2007. [cit. 27. 6. 2015]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122711478-duchovni-kuchyne/307298380030003-judaismus/

Přílohy

KONVERZACE S ŽIDY Z IZRAELE

Dannykont - Danny Kont, Chapati - Bar Chapati, ChipsAhoyMccoy - Eve Mccoy, FaithNoMore1 - Shahar, Elon0ezra zůstává anonymní, zrušil/a účet

Are Jews in Israel strictly comply with all the rules of kosher?

ChipsAhoyMccoy: Only traditional and hasidic jews keep kosher, and than there's the non traditional Jews only some of them keep kosher.

Elon0ezra: Yes I keep all the rules. Its like any other food but there are some things we can't eat.

Chapati: Most of the Jews keep kosher, but there is a part not keep kosher. Personally i don't eat kosher but most of my friends and family eats only kosher.

Dannykont: Well kosher food is almost everywhere in israel, especially in shops and resturants. Well the basic law of kosher food is not to mix milk products with meat product, though there is a thing that called parve that is not considered as meat nor milk. And the second law speaks about the meat, a kosher animal that is etable in kosher category must have Artiodactyla and are Ruminantia.

FaithNoMore1: most of jewish people here eat kosher :) even if they are not religious.

Is it a problem to go to kosher restaurant or shop if you’re not a jew?

Dannykont: In Israel kosher food is standard, it's hard to find not kosher food, like for me that I like eating bacon, it's kinda hard to find, it is legal to open a not kosher food, but basiclly most of the places are kosher, and if they are known as kosher, and someone finds out that they didn't do the things acording the law of the kosher, it may cost a big problemes for the bussiness.

Chapati: Most of the shops in israel are kosher, there's few shops that aren't kosher, and it's not problem to buy in this shops. It doesn't matter if your'e Jew or not, you can buy in kosher stores.

Elon0ezra: There are some who against it like in any societies. But most of the israeli have no problem with the kosher food.

ChipsAhoyMccoy: As for Jewish restaurants I wouldn't have a problem to go to one if they have good food.

FaithNoMore1: Here in israel all the stores are kosher, we cant sell food which is not kosher, only in some places where christians live so they can buy pork for example.

How about jewish schools? Are there kosher canteens for children or something like that?

Dannykont: kosher canteens? The jewish schools have kosher food, of course you can do whatever I want, like buy a milkshake and then eat meat, but they have separate, milk products from, meat products; about the canteens, water is kosher.

ChipsAhoyMccoy: I don't know what kinds of Jewish food there. Never heard about kosher canteens…

FaithNoMore1: Well look this is a jewish country i mean most of the people here are jews so we have schools and only jews go there.. the arabs have their own schools with their language and so on. we dont have food served at school but yea we have like a little place to buy food like canteen with sandwiches candies drinks that stuff..its kosher of course. Its not a religuous country but in every place - school, ministry offices, police, army, every jewish office or a official place you have kosher.

Pobočka fast foodového řetězce McDonald's v Izraeli, která nabízí košer jídlo. [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.shekel.cz/31810/zit-koser-cast-prvni

Jídlo nabízené v košer restauracích. [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://cz.prague-stay.com/lifestyle/clanek/1657-chabads-shelanu-koser-restaurace-deli/

Vchod do pražské košer restaurace. [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://cz.prague-stay.com/lifestyle/clanek/1657-chabads-shelanu-koser-restaurace-deli/

Pražská pekárna, která nabízí košer pečivo. [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.svoboda-williams.com/lifestyle/clanek/385-koser-lahudkarstvi-a-pekarstvi-king-solomon/

České víno, původem z Moravy, které bylo vyráběno podle správných košer postupů. [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/161315-pocet-zajemcu-o-koser-potraviny-v-cr-stale-stoupa/

Česká košer slivovice. [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/161315-pocet-zajemcu-o-koser-potraviny-v-cr-stale-stoupa/

1) Statistika. Federace židovských obcí [online]. [cit. 12. 6. 2015]. Dostupné z: http://www.fzo.cz/o-nas/statistika/
2) SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-07-7.
3) NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z: slovník pojmů a termínů. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4.
4) , 6) Průvodce košer potravinami v České republice pro rok 2014 – 5774 [online]. Vrchní zemský a pražský rabinát 5774, 2014 [cit. 13.5.2015]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_content
5) ZEMAN, S.. Duchovní kuchyně: Židovské zvyky a mravy kolem vaření a stolování [online]. 2007. [cit. 27.6.2015]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122711478-duchovni-kuchyne/307298380030003-judaismus/
7) , 9) Co je to košer?: Pravidla košer stravovacích zvyků. OM Kosher [online]. [cit. 30.3.2015]. Dostupné z: http://www.omkosher.com/cz/koser-pravidla
8) ABRAMSON, Samuel. Maskil. Praha: Bejt Simcha, 2002. [cit. 12. 5. 2015]. Dostupné z: http://http://www.maskil.cz/14/index.htm
10) LE-CHAJIM TOVIM. Lauderovy školy [online]. 2013. [cit. 9. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.lauder.cz/cs/zakladni_skola/svp_zs.html
11) WERTHEIMER, Jack. Commentary: The High Cost of Jewish Living. New York: Commentary, 2010 [cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/195866804/889A492B4D5D439BPQ/13?accountid=26997

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako