obrzek domeku-home logo-FB


Sámové ve Švédsku

Úvod

Tato práce se zabývá životem Sámů neboli Laponců ve Švédsku. Sámové jsou menšina, která žije na severu Evropy, konkrétně v severních částech Švédska, Norska, Finska a Ruska. A ačkoli se to tak může jevit, Sámové rozhodně nejsou homogenní skupina. Dodnes se o jejich původu moc neví. Někteří „lapologové“ si myslí, že jsou to potomci Finů, jiní hledají jejich původ od Altaje po Norsko a téměř až k jihu Evropy. Dříve panovala domněnka že Sámové jsou původní obyvatelé Severu, avšak dnes již víme že je tato teorie velice nepravděpodobná. Na území se dodnes nenašel jeden jediný důkaz.

O Sámech se toho vlastně neví moc ani co se týče jejich rasy. Dříve byli považováni za trpaslíky, později se pro ně našlo označení lapoidi. Sámové jsou totiž nižší postavy, mírně širokolebí, mají světlou pleť, vlasy kaštanové, ale i světlé či černé. Říkalo se o nich, že jsou šerední, pokřivení, že mají křivé nohy, že jsou líní, zlí, že lžou a čarují, a říká se to dosud. 1)

Obrázek č. 1: Rozdělení sámské oblasti 2)

Cíl práce

Cílem této práce je zjistit, jak se etnicky vymezují Sámové ve Švédsku, tedy odpovědět na otázku: Jak se kulturně vymezují Sámové ve Švédsku? Tato práce dále zjišťuje:

  • Jaké mají Švédové obecné povědomí o historii a zvycích Sámů
  • Jak se liší sámský způsob obživy, oblékání a stavby od skandinávských?
  • Jakou víru vyznávají Sámové a jak zasahují do politiky?
  • Jaký na ně mají názor, co všechno o Sámech ví Švédové žijící v jiných částech Evropy?
  • Jak na sebe nazírají sami příslušníci zkoumané minority?

Dále se tato práce zaměřuje na způsob obživy Sámů v minulosti a dnes. Zjišťuje, jak vypadaly tradiční oděvy, obydlí a jaké svátky či zvyky Sámové dodržovali. Následně tyto informace porovnává se současným životním stylem Sámů.

Literární rešerše

Rozdíly mezi sámskou a skandinávskou kulturou se ve svém článku s názvem Assimilation of the Sámi: Its Unforeseen Effectson the Majority Populationsof Scandinavia 3) zabývá John Weinstock, konkrétně asimilací Sámů mezi Nory, Finy a Švédy. Podle autora žije na území celé Skandinávie asi 80.000 Sámů a téměř desetkrát tolik jich již bylo plně asimilováno mezi ne-Sámy. Snahy skandinávců, zejména Finů, o asmiliaci Sámů trvala přibližně od poloviny devatenáctého století a nejvíce vygradovala kolem roku 1980, kdy byly sámské děti nuceny chodit do internátních škol a nesměly používat rodný jazyk. Autor také v článku uvádí, že v minulosti nebyly sňatky mezi Sámy a Švédy či Nory a Finy ničím zvláštním, a tak dnešní Skandinávci v sobě nesou velké množství sámské DNA, aniž by si toho byli vědomi. Autor zmiňuje také Švédskou politiku segregace, díky které se Sámové asimilovali spíše do Finské kultury nebo si uchovali vlastní tradice.

Dalším autorem, který se zabývá sámskou kulturou, je Lappolog Václav Marek. Ten se ve svém článku s názvem Život Sámů 4) zabývá jejich původem a také organizací. Dle Marka existují velké rozdíly nejen mezi Sámy a skandinávskou společností, ale také mezi Sámy samotnými. Tyto rozdíly se týkají hlavně jazyka a způsobu chovu sobů a jsou jedním z důvodů, proč Sámové nejsou schopni sjednotit se. Marek také tvrdí, že tradičním chovem sobů se v dnešní době zabývají spíše mládenci, jelikož mladí lidé, zejména děvčata, mnohem raději odejdou do města, kde žijí jako každý jiný Švéd, než aby tvrdě pracovali někde v horách a příležitostně se nechali ukazovat turistům jako atrakce. Je pravda, že skandinávské státy jsou vůči Sámům tolerantní. Ale tato otcovská laskavost a péče kupodivu pobuřuje mladou krev: „jinde potlačují minority násilím, tady je umoří touhle péčí a zájmem“, řekl mi jednou jeden takový rebel. Něco na tom skutečně je: Sámové se stali turistickou atrakcí.

Problematikou náboženství v sámské kultuře se zabývá kniha Václava Marka s názvem Staré Laponské náboženství 5) Laponci či Sámové jsou považováni za nejlepší a nejzbožnější křesťany v celých farnostech. Mnoho lidí je také označuje za velmi pověrčivé, pobloudilé dokonce i za kouzelníky. Někdy se můžeme setkat i s označením primitivní a méněcenné osoby. Václav Marek poukazuje na vývoj náboženství a k původu a vývoji laponského šamanismu na Severu. Hlavním důkazem o vzniku laponské nomádské kultury je kladívko ke kouzelnému bubnu, vyřezané ze sobího parohu. Autor dále popisuje tradiční způsob lovu za pomoci magických předmětů a rituálů.

Metodologie

V této práci byly použity jak kvalitativní metody s využitím kvantitativních dat ze sekundárních zdrojů. Kvalitativní výzkum je „měkká a lehká“ věda, která se zaměřuje na vymýšlení a vytváření hypotéz a jejími hlavními elementy jsou slova, věty a zakládá si na jedinečnosti. Kvalitativní metody se tématem zabývají do hloubky a snaží se zjistit podstatu věci, ovšem není jimi možno postihnout větší okruh respondentů a východiska zobecňovat. Kvantitativní výzkum je „tvrdá, těžká“ věda, která se zaměřuje na stručné a jasné usuzování. Základními elementy jsou čísla a statistická analýza.6) Kvalitativní metody tedy slouží spíše k seznámení se s tématem a doložení určitých teorií pomocí statistik, grafů a nejrůznějších plošných šetření. ?? Práce vychází z kvantitativních údajů, které byly čerpány z proběhlých statistických výzkumů a literatury. Dále však bylo potřeba využít zejména metody kvalitativní, konkrétně metodu dotazování . Dále byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru,ten dovoluje respondentům nejen odpovědět na pokládané otázky, ale zároveň ve výpovědi reflektovat své názory a poukázat na to, co je pro ně důležité a co by výzkumníka ani nemuselo napadnout. Technika chatování má tu výhodu, že respondent si může svou odpověď dobře promyslet a zbytečně „neplká“, avšak při telefonickém rozhovoru je možné zaznamenat okamžitou reakci respondenta na otázku, což může být přínosné.

Aby práce byla objektivní bylo potřeba získat respondenty, kteří se k dané problematické Sámů mohou vyjádřit z různých pohledů. Osloveni byli následující respondenti:

  • Emma Kvevik, studentka, 18 let, narozena v Gothenburgu, žijící v ČR,
  • Ronnie Celander, učitel angličtiny, 41 let, žijící v Malmö,
  • Sune Johansson, příslušník sámské minority ve Švédsku, 52 let, spolupracuje se švédským velvyslanectvím v Praze

Historie Švédska

Mezi původní obyvatele Švédska patří Sámové a později Vikingové, kteří patřili mezi germánské kmeny a žili především ve Skandinávii. V 11. století došlo ke sjednocení Švédska a přijetí křesťanství. Ve 12. století obsazují Švédové území dnešního Finská. V 15. století se Švédsko (i Finsko, které pod Švédsko tehdy patřilo) stává součástí Kalmarské unie, která je pod taktovkou Dánska. Z unie však po mnoha sporech a povstání proti Dánům, Švédové odcházejí. Ve 30. leté válce získali Švédové na úkor Dánska mnohá území, některé, například na jihu, jim zůstala dodnes. Na přelomu 18. a 19. století prohrálo Švédsko válku s Ruskem a ztratilo tak území dnešního Finska.

Historie Sámů

První písemný dokument, který zmiňuje Sámy, se datuje k roku 98 našeho letopočtu. Zmínil se o nich i Římský historik ve své knize, který psal, že tito lidé loví, jedí bylinky, jsou oblečení ve zvířecí kůži a spí na zemi. V letech 1000 až 1200 se v místě zvané Vivallen nacházel hřbitov Sámů. Těla byla zabalena v březové kůře spolu s pohřebními dary. Dříve si však vědci mysleli, že se zde nacházel hřbitov Vikingů. Sámové po celá staletí obývali severní část Skandinávie a jsou považováni za původní obyvatele. Až do 16. století byli Sámové především rybáři, lovci a kočovali podle migrace sobů. Později začal díky nadměrnému lovu počet sobů klesat, a tak Sámové začali chovat také dobytek. Během 2. světové války byla zničena většina sámských domů a známek jejich kultury. Sámů je celkově kolem 70 000. Žijí v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku, přičemž nejvíce jich žije v Norsku. Švédsko je v počtu Sámů na druhém místě.

Sámové se sami označují jako Sámové (people of Sápmi) avšak ve spoustě zemí pro ně najdeme i označení Laponci (Laps, Laplanders). Tento název je však poněkud hanlivý jelikož pochází se slova „lapp“ nebo „lapen“ což v překladu znamená kus hadru. Normané tak hanili Sámy že chodí oblečení do hadrů. 7)

Sámský parlament

Obrázek č. 2: Sámský parlament 8)

Sámové se snaží udržet svou kulturu, zvyky, jazyk, způsob života a spravovat území, na kterém žijí. K tomu jim pomáhá sámský parlament, který je ve Švédsku, Finsku i Norsku. Jde o volený orgán. V každém státu má různé úkoly a možnosti ve svém působení. Pracuje v první řadě v sámštině, ale ne každý Sám tímto jazykem mluví, což vede k potřebě tlumočníků. Za účelem sjednocení právních předpisů se vytváří „Severská Sámská úmluva“, která má být dokončena v roce 2016.

Švédsko bylo kromě Ruska (kde sámský parlament není) poslední zemí, která ho ustavila, a to v roce 1993. Má 31 členů a pouze 1 politickou stranu. Od roku 2007 je odpovědný za problematiku chovu sobů. Převzal také správu rady pro zemědělství a průmysl – pastevectví, rozvoj venkova, životní prostředí, klima apod. Všechny tři parlamenty mají společnou „Sámskou parlamentní radu“, kde se řeší problémy, které jsou pro všechny Sámy stejné. Každý parlament zastupuje 7 členů, dohromady má tedy 21 členů.

Jazyk

Sámština neboli laponština patří mezi uralské jazyky. Jen necelá polovina Sámů hovoří sámštinou, ale v posledních letech dochází tzv. obrození, kdy u mladých lidí roste zájem o udržení sámské kultury a jazyka. Částečně je to díky sámským školám, kde mají malé děti možnost se jazyk naučit.

Sámština se dělí na 9 dialektových variant. Tyto dialekty jsou od sebe však velmi odlišné, dalo by se tak říci, že se jedná spíše o devět různých jazyků. Jednoznačně nejpoužívanějším dialektem je tzv. Severní sámština. Ta má i kodifikouvanou psanou formu. Používá mimo jiné háčky a čárky, které byly v 19. století převzaty dle českého vzoru.

Průmysl

Tradičním způsobem obživy je pro Sámy odjakživa chov sobů, na který mají podle zákona výhradní právo. Ve Švédsku je Sámům pro tyto účely vyhrazena až třetina území země, přičemž počet sobů je asi 230 000. V posledních několika letech působí Sámové také jako dřevoobráběči, myslivci či rybář. Velký rozmach zažívá také jiné odvětví – cestovní ruch, média, potravinářské zpracování a design. Velký podíl na tom mají cizinci a turisté, kteří se původní sámskou kulturu čím dál více zajímají.

Sámové v číslech

Poslední sčítání lidu ve Švédsku se konalo v roce 1945. V 70. letech šetření zjistilo, že ve Švédsku žije asi 20 tisíc příslušníků sámské minority. Některé odhady ale hovořily až o 50 tisícech Sámů. Jak ale spravedlivě rozlišit kdo je Sám a kdo je Švéd? Podle jazyka? Oblékání? Nebo podle toho kdo se hlásí k Sámům dobrovolně?

V roce 1977 prohlásil švédský parlament, že Sámové jsou oficiálně považování za švédské domorodé obyvatelstvo. Od roku 2011 jsou Sámové uznáni jako menšina i jako domorodé obyvatelstvo ve švédské ústavě, a to i díky faktu, že Sámové mají ochranu i podle mezinárodního práva. Podle OSN patří Sámové mezi jednu z největších menšin světa.

Oblast na chov sobů zahrnuje asi polovinu rozlohy země. To však neznamená, že všechny pozemky jsou vhodné pro pastvu. Území je rozděleno do 51 Sami vesnic.

Ve vesnicích se podle odhadů nachází asi 4 677 pastevců, z toho je 69% mužů. Devět z deseti majitelů sobů žije v Norrbotten, mezi největší vesnice se také řadí Västerbotten a Jämtland County. Ve Švédsku žije asi 260 tisíc sobů a jejich chov a prodej masa stojí přibližně 230 milionů švéských korun za rok.

Odhaduje se, že 45% příslušníků sámské minority hovoří laponsky.

Graf č. 1: Počet Sámů, hovořících sámskými jazyky, 100% v grafu představuje 45% Sámů. Vlastní zpracování. 9)

Graf č. 2: Počet Sámů žijících v Norsku, Švédsku, Rusku a Finsku.Vlastní zpracování. 10)

Významná místa

Kiruna

Velmi významné město ve Švédsku je Kiruna. Toto město je především známé pro svoji těžbu železné rudy. Nachází se za severním polárním kruhem. Název města pochází ze sámského slova giron, které znamená bělokur. Bělokur je bílý pták, žijící v severních oblastech. Tento pták je součástí znaku města společně se znakem železa, který symbolizuje těžařský průmysl. Opravdovým skvostem města je kostel, který je postaven v laponském stylu. Tento kostel Švédové zvolili v roce 2001 za nejhezčí veřejnou budovu ve Švédsku.

Obrázek č. 3: Kostel ve městě Kiruna 11)

Abisko

Dalším významným místem je Národní park Abisko. Tento park je významný především pro zdejší stromy. Plošina skalního masivu, která se nazývá Lapp-porten sloužila a slouží jako orientační bod. Sámové díky specifickému vzhledu tohoto masivu vždy bezpečně poznali, kudy se dostanou domů.

Obrázek č. 4: Lapp-porten, skalní masiv se specifickým tvarem. 12)

Lovecká magie

Sámové jsou často spojeni s loveckou magií. Co ovšem stojí za zmínku, jsou kamenné labyrinty, které stavěli. Výskyt těchto labyrintů najdeme v době mezolitu, tedy střední doba kamenná. Jednalo se o veliké obrazce spirál či soustředěných kruhů, sestavené z kamenů na plochém pobřeží, kam dosahoval pravidelný příliv. Uprostřed labyrintu se nacházel vztyčený kámen, kterému později říkali mazací kámen. Těmto kamenným labyrintům říkali Trojburg. Postupem času byly rozšířeny v celé severní Evropě, z Anglie až do Ruska. Jsou dvě domněnky, k jakým účelům takový Trojburg sloužil. První se domnívá, že toto zařízení sloužilo k lovu tuleňů, zatímco druhá se domnívá, že sloužil, jako základna pro vztyčení kůlů na sítě k lovu ryb. V době odlivu se toto místo hemžilo zvěří a rybami. Mazacím kamenům později začali říkat Seita. Tento kámen sloužil k návnadě zvěře. Nemuselo se jednat pouze o pobřeží. Sámové své loviště přemísťovali do hor, a to především na jejich vrcholky, kde si nejlépe mohli zmapovat krajinu a zároveň loviště. Obdobné myšlení, měla zvěř, která nikdy nezapomněla vylézt na každý příhodný kopeček v kraji a obhlédnout si loviště. Zejména když na vrcholku bylo několik velikých kamenů, bylo takové místo pro zvěř oblíbené a sloužilo, jako dočasný úkryt. Na takových místech zanechávala zvěř svůj trus, moč a svůj parfum. Tohoto poznatku si všimli lovci. Aby taková místa udělali ještě více atraktivní, záměrně zde odkládali různé odpadky, parohy a kosti. S vědomím, že tím navnadí lov a zároveň si ho tak usnadní. Seity později začali mazat vnitřnostmi zvířat a tukem. Věřili, že to zvýší atraktivitu místa ještě více. Později, když lov ztratil význam, který původně měl, stávalo se zvykem pokládat za seity jen zvlášť utvářené veliké kameny. Kmeny věřili, že se tím označuje místo, kde sídlí duch a kde byl hrob předka, nebo označení pro posvátné místo. Seity dnes znají pouze starší generace. Mladší sámové často ani neznají význam slova Seita.

Náboženství

O původním náboženství Sámů toho není mnoho napsáno. První zmínky pocházejí z 11. století z Norska. Tehdy Sámové uctívali přírodu a přírodní bohy. Měli šamany, kteří přiváděli obyvatele vesnic do transu pomocí bubnu.

V 16. století přivezli misionáři na sever křesťanství, konkrétně katolicismus. Během druhé poloviny 16. a 17. století pak v sámské oblasti probíhala násilná křesťanizace. Sámům byly spáleny jejich bubny a tradiční modly, byly jim odebírány děti, které byly následně posílány do internátních škol, kde se vyučovalo křesťanství. V 18. století již sami Sámové nechávali dobrovolně křtít své děti, což jim vydrželo dodnes. „V dnešní době je nás většina křesťanů, avšak setkávám se i se sámskými ateisty.“ řekl Sune.

Způsob života

Ačkoli mezi příslušníky sámské kultury nacházíme stále více asimilovaných lidí, či takových, kteří by rádi opustili sobí farmu a šli bydlet do města, někteří Sámové jsou stále ještě ve velké míře odděleni od okolního světa a zachovali si svůj tradiční způsob života.

DUODJI je název pro sámské tradiční ruční práce. Je to součást jejich životního stylu a způsobu života. Také má pro ně silnou symbolickou hodnotu. Je to nositel kultury, sekundární povolání a součást celého společenství.

Sámové si podle svých potřeb vyráběli nástroje a šaty z dostupných materiálů. Využívaly hlavně kořeny, březové kůry, kůže, kožešiny a šlachy ze sobů. Akorát látky si později kupovali. Vyrábí si například své nože, bez kterých by se dříve neobešli. V dnešní době se dá řemeslu naučit spíše v sámských školách.

Tradičnímu kostýmu Sámů se říká kolt. Je pestře barevný a bohatý. Sámové si potrpí na barevné pásy, šály, krajky a bärmklade, což jsou ozdoby okolo krku. Kolty jsou nošeny především ve významné dny. Oděvy se liší dle kraje, věku, pohlaví a osobnosti. Vyrábějí ho především z kožešiny, kůže soba a vlny. Boty si vyrábějí ze srsti sobů, kterou berou z hlavy. Vnitřek bot vyplňují proutím z vrby - Skohö. „Každá správná sámská rodina se snaží zachovávat alespoň nějaké tradice a předávat zvyky na své děti. Nejrozšířenější tradicí v dnešní době jsou asi tradiční kostýmy. Moje žena má například 70 let staré boty, které se v její rodině dědí z generace na generaci. Já sám vlastním galerii Vinka blízko oblasti Tärnaby ve Švédsku. Tam můžete nalézt mnoho krásných tradičních kostýmů.“ řekl Sune.

Laponci se od pradávna zabývají chovem sobů. V dnešní době existuje zákon, díky kterému se můžou pouze Sámové zabývat chovem sobů. Celkově se nachází ve Švédsku 230 000 sobů a 4000 chovů sobích stád. V Norrbotten se nachází nejvíce vlastníků stád (90%), dále pak ve Västerbotten a Jämtlandu. Vyhrazené území pro chov je 137 000 km2, což je 1/3 Švédského území. Když je zima, soby se pasou v jehličnatých lesích. Pokud není v létě sníh, přesouvají se do hor a Sámové je následují. Každý rok se porazí kolem 2000 tun sobího masa. V dnešní době se například jejich pochoutka suovas dováží po celém Švédsku. Suovas je solené uzené sobí maso.

Dříve existoval rituál, který byl brán jako nejvyšší oběť bohům. Sob nebo sobí hlava se přivázala na šňůru a do vykopané díry se sob vložil jako návnada rybám.

Sámové mají také národní svátek. Vznikl v roce 1917 kdy se v Norsku konal první sámský kongres. V roce 1992 bylo v Helsinkách rozhodnuto, že právě den konání prvního kongresu, tedy 6. února, bude považován za sámský národní den (samefolkens dag). „Je to náš nejdůležitější svátek v roce. Lidé se oblékají do tradičních kostýmů, vaří tradiční jídla, věší sámskou vlajku a zpívají Sámi soga lávlla, což je něco jako sámská hymna.“ řekl Sune

Závěr

Cílem práce bylo odpovědět na otázku: Jak se kulturně vymezují Sámové ve Švédsku? Pravdou je, že velká část příslušníků této menšiny se nevymezuje vůbec. Mnoho Sámů totiž bylo ve Švédsku násilně asimilováno a mnoho se jich pro asimilaci rozhodlo dobrovolně. Zvláště v dnešní moderní době se velká část mladých lidí rozhodne upustit od života v horách a dá přednost „obyčejnému“ životu ve městě. Švédská široká veřejnost tak nemá na Sámy nijak vyhraněný názor, protože o spoustě lidí, se kterými přichází do styku, ani neví, že mají sámské kořeny.

Asimilace Sámů ve Švédsku však nebyla úplná, a tak můžeme stále najít tisíce lidí, kteří dodnes chovají soby v horách, nosí tradiční kroje a žijí ve vesnicích daleko od civilizace. Mnoho Sámů se ale v dnešní době snaží tradiční sámskou kulturu znovu co nejvíce oživit a představit světu. Sámové tak pořádají sjezdy, přednášky a všelijak se snaží proniknout do politiky, aby si zajistili své místo pod sluncem.

Veřejnost ve Švédsku toho mnohdy o Sámech moc neví a Švédi, žijící mimo Švédsko, už vůbec ne. Je to způsobeno tím, že Sámové nikdy nevyvolávali žádné konflikty ani spory, neúčastnili se válek ani nebojovali o území. V dřívějších dobách byli Sámové zesměšňování díky svému vzhledu, ale v dnešní době často nelze rozeznat Sáma od Švéda či Fina. Veřejnost tak nemá se Sámy žádné problémy a bere je prostě jako „ti lidi co chovají soby“. „O Sámech vím jen to, že chovají soby a žijí v horách. Žádné osobně neznám. Nebo o tom nevím, Sáma totiž nepoznáte hned na první pohled. Vypadají většinou stejně jako Švédi nebo Norové.“ řekla Emma. Sámové se ale ze všech sil snaží, aby je bylo vidět a slyšet, a mnohdy se jim do daří. Ve Švédsku se zvyšuje počet sámských škol a i lidí, kteří hovoří laponsky. Je tedy zřejmé, že Sámové jsou na své kořeny hrdí a za žádnou cenu o svou kulturu nechtějí přijít. „Jednou jsme byli na zájezdu do jedné ze sámských vesnic. Viděli jsme jak chovají soby a co nosí na sobě. Překvapilo nás, že v dnešní době ještě stále existují lidé, co žijí ve stanech bez civilizace. Ve 21. století je to velmi zvláštní úkaz. Nedokážu si představit, že bych do práce místo v autě jezdil na sobovi.“ řekl Roonie.

„Naštěstí jsem se nikdy v životě nesetkal s žádnou diskriminací a ani se mi nikdo nikdy nevysmíval kvůli mému původu. Naopak se setkáváme s velmi pozitivními reakcemi. Když se někdo dozví že jsme sámové, většinou je to velice zajímá a chtějí vědět víc.“ řekl Sune

Obrázek č. 5: Jon Henrik Fjällgren, vítěz Švédské talentové soutěže, zpěvák tradičního joik. 13)


Seznam zdrojů:

Jon Henriks livsuppdrag. [online]. 2015. [cit. 28.3.2015]. Dostupné ze stránek sámského parlamentu: http://samer.se/4821

Samefolkets dag i februari. [online]. 2015. [cit. 10.3.2015]. Dostupné ze stránek sámského parlamentu: http://samer.se/nationaldagen

Tradition och nytänkande. [online]. 2015. [cit. 1.3.2015]. Dostupné ze stránek sámského parlamentu: http://samer.se/1122

MAREK, V. Severské listy, Život Sámů. [online]. 2015. [cit. 1.3.2015]. Dostupné z: http://www.severskelisty.cz/saam/sami0001.php

MAREK V, Staré laponské náboženství, Pavel Mervart: 2009, ISBN: 978-80-87378-15-1. 285s.

WEINSTOCK, J. Assimilation of the Sámi: Its Unforeseen Effectson the Majority Populationsof Scandinavia. University of Texas: 2013, ISSN: 0036-5637. 20 s. Získáno z databáze: http://eds.a.ebscohost.com/eds/search/basic?sid=1b8de630-50f3-4e95-b96f-561040608471%40sessionmgr4005&vid=0&hid=4111

KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství, Grada publishing, a.s.:2009, ISBN: 978-80-24727-134. 175 s.

ROBINOS, D. B. The Sami of Northern Europe. Lerner Publications: 2002. ISBN: 97-80-822-541-752. 48s.Získáno z databáze: http://eds.a.ebscohost.com/eds/search/basic?sid=1b8de630-50f3-4e95-b96f-561040608471%40sessionmgr4005&vid=0&hid=4111

HORNÁ, T. Lidé a země, Sámské joikování, [online]. 2008. [cit. 20.2.2015]. Dostupné z: http://www.lideazeme.cz/clanek/samske-joikovani

Seznam obrázků:

Obrázek č. 1: Rozdělení sámské oblasti, Dostupné z: http://www.samer.se/1002

Obrázek č. 2: Sámský parlament, Dostupné z: http://www.samer.se/1009

Obrázek č. 3: Kostel ve městě Kiruna, Dostupné z: http://derstandard.at/1363710245047/Groesste-Stadt-der-Erde-Kiruna-in-Nordschweden

Obrázek č. 4: Lapp-porten, skalní masiv se specifickým tvarem, Dostupné z: http://www.visitsweden.com/sweden/Regions--Cities/Northern-Sweden/Abisko-National-Park/

Obrázek č. 5: Jon Henrik Fjällgren, vítěz Švédské talentové soutěže, zpěvák tradičního joik., Dostupné z: http://www.samer.se/4821

Graf č. 1: Počet Sámů, hovořících sámskými jazyky, 100% v grafu představuje 45% Sámů. Vlastní zpracování.Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1msk%C3%A9_jazyky

Graf č. 2: Počet Sámů žijících v Norsku, Švédsku, Rusku a Finsku.Vlastní zpracování, Dostupné z: http://www.samer.se/1002

1) , 4) MAREK V, Život Sámů [online]. Severské listy 2001 [Citováno 6.3.2015] Dostupné z WWW: http://www.severskelisty.cz/saam/sami0001.php
2) Obrázek č. 1: Rozdělení sámské oblasti, Dostupné z: http://www.samer.se/1002
3) WEINSTOCK, J. Assimilation of the Sámi: Its Unforeseen Effectson the Majority Populationsof Scandinavia. University of Texas: 2013, ISSN: 0036-5637. 20 s. Získáno z databáze: http://eds.a.ebscohost.com/eds/search/basic?sid=1b8de630-50f3-4e95-b96f-561040608471%40sessionmgr4005&vid=0&hid=4111
5) MAREK V, Staré laponské náboženství, Pavel Mervart: 2009, ISBN: 978-80-87378-15-1. 285s.
6) KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství, Grada publishing, a.s.:2009, ISBN: 978-80-24727-134. 175 s.
7) ROBINOS, D. B. The Sami of Northern Europe. Lerner Publications: 2002. ISBN: 97-80-822-541-752. 48s.Získáno z databáze: http://eds.a.ebscohost.com/eds/search/basic?sid=1b8de630-50f3-4e95-b96f-561040608471%40sessionmgr4005&vid=0&hid=4111
8) Obrázek č. 2: Sámský parlament, Dostupné z: http://www.samer.se/1009
9) Graf č. 1: Počet Sámů, hovořících sámskými jazyky, 100% v grafu představuje 45% Sámů. Vlastní zpracování.Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1msk%C3%A9_jazyky
10) Graf č. 2: Počet Sámů žijících v Norsku, Švédsku, Rusku a Finsku.Vlastní zpracování, Dostupné z: http://www.samer.se/1002
12) Obrázek č. 4: Lapp-porten, skalní masiv se specifickým tvarem, Dostupné z: http://www.visitsweden.com/sweden/Regions--Cities/Northern-Sweden/Abisko-National-Park/
13) Obrázek č. 5: Jon Henrik Fjällgren, vítěz Švédské talentové soutěže, zpěvák tradičního joik., Dostupné z: http://www.samer.se/4821

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako