obrzek domeku-home logo-FB


Vánoce očima pravoslavných

Jakým způsobem se slaví pravoslavné Vánoce v Rusku, Gruzii a České republice?

Úvod

Pravoslaví patří mezi jedno z nejrozšířenějších světových náboženství. Vánoce jsou po Velikonocích nejvýznamnějším ortodoxním církevním svátkem. Z tohoto důvodu bychom se chtěli dozvědět, jakým způsobem probíhají oslavy u pravoslavných. Pro názornost porovnáme tyto ortodoxní vánoční zvyky a tradice s katolickými. Významné odlišnosti ukážeme na příkladu několika zemí (ČR, Rusko a Gruzie).

Cíl práce

Cílem práce je odpovědět na základní výzkumnou otázku: Jakým způsobem se slaví pravoslavné Vánoce v Rusku, Gruzii a České republice?

Téma rozvineme odpovědmi na následující podotázky:

  1. Význam pravoslavných Vánoc
  2. Zvyky a tradice
  3. Porovnání pravoslavných Vánoc v Rusku, Gruzii a ČR
  4. Rozdíl mezi Vánocemi katolickými a pravoslavnými

Literární rešerše

Průběhem svátku a jeho tradicemi se zabývá článek ze stránky rozhlas.cz od archimandrita Martina Marka Krupici z Chrámu svatého Václava v Litoměřicích Vánoce v pravoslaví1).
Na začátku textu autor vysvětluje, co pravoslavné Vánoce znamenají. Poté se věnuje době postní, která se nazývá půst Filipovský, nebo půst před Narozením Páně. Ta začíná 15. listopadu (podle juliánského kalendáře) do 25. prosince, což je den svátku. Tato doba je chápána jako doba příprav svátku. Takovéto období příprav, nemá jen tento svátek, ale i Pascha (Kristovo vzkříšení), svátek svatých apoštolů Petra a Pavla, a svátek Zesnutí přesvaté Bohorodičky. Půst se dodržuje také v postní dny - středa a neděle. Během postní doby se mění intenzita půstu. První delší část před slavením Vánoc je bezmasá, o středách a pátcích je přísný půst. Stejně jako v posledním týdnu před samotným svátkem. Autor tímto nechce říci, že tento svátek je pouze o stravovacích návycích, ale že je to především o intenzivních modlitbách a celkovém duchovním životě.
Dále nás archimandrita informuje o nedělích, ty jsou zasvěcené svatým. Přesněji druhá neděle před Narozením Páně oslavuje svaté praotce a neděle před Narozením Páně svaté otce. V tyto dny se zpívají písně a připomínají se dějiny spásy.
V článku se dočítáme, že v předcházejícím dnu svátku, tedy 24.12. (juliánského kalendáře), jsou zvláštní bohoslužby, je to jeden z mála dní, kdy se mohou číst královské hodinky. Bohoslužby také závisí na dni v týdnu, ve který se svátek slaví. Slavení každého svátku, začíná již v jeho předvečer. První bohoslužbou dne je večerní bohoslužba, podle tradice den začíná setměním. Další bohoslužbou je jitřní, která má tropu (krátká píseň, která oslavuje Boha a svaté) na začátku, na rozdíl od večerní bohoslužby.Po jitřní bohoslužbě následuje eucharistická liturgie. Je-li svátek v neděli či pondělí, slouží se liturgie sv. Basila, v ostatní dny liturgie sv. Jana Zlatoústého. Při liturgii se zpívá místo trojsvaté písně píseň Kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, tato změna má ukazovat na vazbu svátku se křtem.

Významem pravoslavných Vánoc a pravoslavím se obecně zajímá arcikněz Ioan Klimenko. Ve svém odborném článku Pravoslavné svátky2) kněz Ioan popisuje podstatu a smysl těch nejvýznamnějších ortodoxních svátků. Na začátku se autor snaží vystihnout zázrak existence Boha a vzácnost Boží víry a síly. Jak jinak prožívá člověk svůj život, jestli je duševně spojen s náboženstvím, tedy s Bohem. Další otázkou, kterou se zabývá autor, je význam Vánoc. Mnoho lidí vnímá Vánoce jako historickou událost narození Ježíše Krista a spojují to se zimní oslavou Silvestra. „Nejde pouze o oslavu narozenin Spasitele, ale o mnohem víc. S Narozením Páně dochází ke změně vztahu mezi člověkem a Bohem; změně obecně všech zásad existence člověka; obnovení a znovuzrození přírody; je to začátek nové éry ve smyslu naplnění bytí.“ Také zde se autor zmiňuje o neuvěřitelném jevu, a to o převtělení všemohoucího Boha do omezené podstaty člověka. „To, že se na světě objevil Ježíš Kristus rozzářilo nejen přírodu, ale i člověka. Lidstvo tím získalo energii, sílu a obrovský životní impuls.“

O pravoslavných Vánocích se také zmiňují autorky Šporková Sylva, Hátleová Karla a kolektiv v knize Vánoce3)) Kniha je zaměřena především na tradice, tradiční výzdobu a pokrmy křesťanských Vánoc. Najdeme v ní symboly, které neodmyslitelně patří k době předvánoční (adventní), vánoční, k Novému roku a k Tříkrálovým oslavám. O Pravoslavných Vánocích se zde píše toto: “V zemích s pravoslavným vyznáním se Vánoce slaví až 6. ledna. Pravoslavné Vánoce (Rožděstvo) jsou po Velikonocích nejdůležitějším církevním svátkem. O půlnoci ze 6. na 7. ledna začínají ve všech pravoslavných chrámech mše, které trvají až do ranních hodin. Novoroční oslavy začínají ve slavnostně vyzdobených domácnostech 31. prosince, kdy se lidé sejdou u vánočního stromku (jolky), dětem naděluje dárky Děd Moroz, kterého doprovází Sněguočka. O Půlnoci pak lidé vyjdou do ulic a vítají Nový rok. K jídlu se o Vánocích předkládá vepřová pečeně s křenem, chybět nesmí slané pečivo, kaviár, kyselé okurky a vodka.”

Metodologie

Pro získání dat byly využity dvě základní metody výzkumu, a to kvantitativní a kvalitativní.

Kvalitativní metody zkoumají menší počet respondentů, ale snaží se proniknout více do hloubky daného problému. Nevýhodou kvalitativního výzkumu je značná časová náročnost, malé množství respondentů a zobecnění daného výzkumu nebo odchýlení se od tématu. Kvalitativní techniky, které jsou použity při sběru dat, jsou polo-standardizovaný rozhovor, čtení a získávání informací z literatury.
Pro tento výzkum byly použity techniky jako je sběr dat z literatury a polo-standardizovaný rozhovor s respondenty. Jedním z respondentů je studentka ČZU Keti Sepherteladze, která se narodila v Gruzii. Další respondentkou je Andrea Dolininová, jejíž babička je z Ruska. Babička Andreu vychovávala, tudíž s ní prožila veškeré svátky a pravoslavné zvyky. Další dívka, která pomáhala pochopit výzkumné otázky byla Marina Sozonchuk, která před 5 lety přijela z Ruska do Prahy. Respondentky byly vyzpovídány jak osobně, tak pomocí dopisování.

Při používání kvantitativních metod výzkumu se vychází z grafů, tabulek a statistik - tyto údaje lze vyjádřit čísly. Výhodou výzkumu je časová nenáročnost, velká škála respondentů a možnost vytvořit vlastní statistiky. Mezi velké problémy tohoto výzkumu patří to, že i přes rozsáhlé množství informací, které jsou k dispozici, se nemůžeme dostat k jádru daného problému.

Jak k metodám kvalitativním tak kvantitativním patří informace vyhledané v archívech. Mohou to být jak tištěné knihy, tak odborné články z internetové databáze. Problémem takto získaných informacích může být jejich neaktuálnost, nepřesnost anebo také zaujatost autora. Proto je vhodné ověřovat dané informace z několika zdrojů.

Pravoslaví

Pravoslavná církev je jedna svatá, všeobecná a apoštolská církev. Založena byla samotným Ježíšem Kristem. Ten si vyvolil 12 apoštolů a vyslal je hlásat Evangelium nejdříve do Izraele a po svém zmrtvýchvstání po celém světě. 50. den po Velikonocích, o svátku Letnic, sestoupil v Jeruzalémě na 12 apoštolů Duch Svatý, toto datum je považováno za okamžik založení svaté Církve. Pravoslavná církev navazuje na tuto prvotní církev apoštolů. Díky své víře i apoštolské posloupnosti uchovává pravoslavná církev stále milost Ducha Svatého, která byla na apoštoly seslána o Letnicích.4)

Symboly

Ježíš Kristus ukazuje Boha jako jednotu tří osob – otce, syna a ducha svatého. Každá z nich je na úrovni nekonečna, dokonalosti, všemohoucnosti, vševědoucnosti a věčné neměnnosti, účastna na plnosti Boží a spojena s ostatními dokonalou milostí.5)

Pravoslavný kříž má rozšířené konce a nazývá se krucifix. Každé ze tří příčných břemen na vertikální ose má svůj význam. Prostřední břevno, je určeno pro ruce ukřižovaného Krista. Horní břevno zpodobňuje tabulku s nápisem „Ježíš Nazaretský, Král Židů“. Nápis je ve třech jazycích – řeckém, latinském a hebrejském. A nakonec dolní břevno je určeno pro nohy Ukřižovaného. Jeden jeho konec je mírně zvednutý. Tento zvednutý konec ukazuje na nebe, kam se odebral kající lotr ukřižovaný spolu s Kristem. Druhý, snížený konec břevna, ukazuje na peklo – místo pro druhého lotra, jenž neprojevil lítost.6)

Rozšíření pravoslavné církve ve světě

Tato víra je nejvíce rozšířená na Balkáně a ve východní Evropě, například v Řecku, Kypru a Rumunsku.

K roku 2013 bylo v Ruské Federaci 14,5 milionů obyvatel, což Rusko staví na 9. nejlidnatější zemi. Z toho se k pravoslavné církvi hlásí 68%, což je přibližně 97,5 milionů věřících. Přestože v Rusku je velký počet věřících, velmi málo obyvatel chodí pravidelně do kostela, pouhých 13% věřících navštěvuje chrámy a praktikují Písmo. Jsou i tací, co se hlásí k pravoslaví a nikdy nebyli v chrámu.7)

V posledních letech pouze jeden z deseti dotazovaných chodí do kostela pravidelně (nejméně jednou měsíčně), většina (46%) navštěvuje kostel několikrát ročně, nejméně jednou (ve spojení s hlavními církevními svátky, především Velikonocemi a v menším rozsahu i Vánocemi)8)

V Gruzii žijí necelé 4 miliony obyvatel. Roku 2002 se k pravoslavné víře přihlásilo 84% občanů. Také v této zemi žijí muslimové (9,9%) a arménští Gregoriánci (3,9%)

V České republice je 10,4 milionů obyvatel. Podle statistického úřadu, který provedl v roce 2011 sčítání lidu, se k pravoslaví hlásí přes 20 tisíc obyvatel (0,2%), což je méně než v roce 2001.9)
Nejde přesně zaznamenat, kolik věřících Čechů, navštěvuje chrámy, protože liturgie navštěvují i cizinci například z Ruska, Ukrajiny dokonce i řečtí studenti. 10)

Vánoce

Narození Páně

Evangelia Lukáše a Matouše obsahují příběh o narození Ježíše Krista. Za vlády Heroda v Judeji, která bylo pod vedením Říma, císař Caesar Augustus vydal rozkaz o provedení celostátního sčítání lidu. Židé byli zaznamenáváni podle svých kmenů a rodů; každý rod měl své místo, kde dříve žili jejich předci. Příběh se odehrává v Betlémě, kam se šli Josef a Marie, potomci krále Davida, zapsat. Podle evangelia, nemohli najít volné místo ani v domech, ani v hostincích v Betlémě, proto byli nuceni zůstat mimo město, v jeskyni, kde pastýři schovávali svá zvířata při nepříznivém počasí. Právě v tu noc, v této jeskyni, se Panně Marii narodilo dítě - Boží Syn, Ježíš Kristus. První, kdo přišel, aby uctil narozeného Ježíše, byli pastýři, kteří se dozvěděli o této radostné zprávě od anděla. Na obloze byla odhalena nádherná hvězda, která přivedla mágy (mudrce) k Ježíšovi. Mudrci (mágové) přinesli dary Kristu - zlato, kadidlo a myrhu. V osmý den po narození Spasitele, podle zákona, dítě dostalo jméno Ježíš, které bylo dáno Pánem skrze anděla.

Půst

Před samotným svátkem probíhá půst. Přípravné období má kromě Pánova narození také Pascha (Kristovo vzkříšení), svátek svatých apoštolů Petra a Pavla (půst za misionáře) a svátek Zesnutí přesvaté Bohorodičky. Mimo postní období jsou ještě jednotlivé postní dny. Běžně se jedná o středy a pátky během roku a o některé svátky, například Stětí Jana Křtitele. Půst může mít nejenom různou délku, ale i intenzitu. Přísným postem se míní doba, kdy se požívá jen rostlinná strava. Jindy může být vyloučeno pouze požívání masa, vajec, mléčných výrobků a jindy dokonce ryb. Půst před Narozením Páně má dvě části. První delší část je bezmasá, o středách a pátcích je přísný půst. Stejně jako v posledním týdnu před samotným svátkem. Postní doba ovšem není jen změnou stravovacích návyků. Patří k ní především intenzivnější modlitební a celkově duchovní život, častější přistupování ke svátosti pokání, dále omezení zábav všeho druhu. 11)

Oslava pravoslavných Vánoc

Celý a přesný název svátku zní Tělesné narození našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista. Církev při nich oslavuje vtělení Božího Syna, který byl Otcem zrozen dříve, než byl stvořen svět. Obsahem svátku je tedy skutečnost, že Bůh Syn se stal člověkem. Vzal na sebe lidství, aby mohl svět vykoupit z hříchu a navrátit mu krásu a dokonalost, jakou měl při stvoření. Bůh přijal lidství z ženy - Panny Marie - a sjednotil tím božství i lidství v osobě Ježíše Krista. Proto o Ježíši Kristu hovoříme jako o Bohočlověku. Podle dogmatické definice IV. všeobecného sněmu, který se sešel roku 451 ve městě Nikáji, je Ježíš Kristus pravý Bůh a pravý člověk.

Žádný svátek, kromě Velikonoc, není pravoslavnými slaven s takovou vážností, jako hlavní bod vánočních svátků – svátek narození Krista nebo-li Rožděstvo.

Církevní reformy Petra I., roli církve v kulturní a společenské sféře velmi posílily. I v současnosti však jsou ruské vánoční svátky syntézou pohanských pověr, zvyků a rituálů s křesťanskou připomínkou narození Spasitele.

Oslava Kristova narození začíná dlouho před samotným svátkem, jak je již napsáno v odstavci Půst.V předvečer svátku se slouží v chrámu zvláštní bohoslužba nazvaná podle dřívější pravidelné účasti cara Carskije časy. Při bohoslužbě jsou zpívány žalmy a pro lepší srozumitelnost se doplňují zpíváním vánočních písní. K předvečeru samozřejmě patřily také lidové zvyky, rituály a koledy. Koledníci byli všude vítáni, protože svými písněmi o narození Krista a příchodu mudrců z východu vyjadřovali také přání štěstí, hojnosti a bohaté úrody. Ruská respondentka, Marina, na otázku co pro ní znamenají Vánoce a jak je oslavuje, odpověděla: „Vánoce je nejdůležitějším svátkem v naší rodině. Není to pro nás jen oslava narození Ježíše, ale i začátek nového roku, a přesvědčení o tom, že Nový rok bude lepší než minulý, a také víra v zázrak. Předvánoční půst se už pár let snažím dodržovat s moji maminkou. Táta a brácha půst nedodržují. Je to těžší se v Praze postit, není tu moc postních jídel v obchodech ve srovnaní s domovem. Bez ohledu na to, s mamkou děláme brambory a jíme hodně zeleniny a chleba. Někdy mají postní jídla v ruských obchodech, který jsem našla tady v Praze.V předvánoční večer, 6.ledna celá naše rodina se schází, abychom společně oslavili pro všechny významný pravoslavný den - narození Ježíše Krista. Maminka a babička připravují vánoční jídlo, hodně masného a sladkého. U slavnostního stolu zpíváme koledy (vánoční písně) a vychvalujeme Ježíše. O půlnoci všichni jdeme do kostela na noční bohoslužbu. Bydlím v Praze s rodiči již 5 let, několikrát jsme na Silvestra a Vánoce jeli domů do Ekaterinburgu. Mám moc rada Vánoce a slavení jich s celou svou rodinou. Bohužel poslední dva roky jsme zůstali v Praze o Vánocích 7. ledna, já a maminka jsme šli do kostela sv. Nikolaje, na Dejvicích, kde proběhla Vánoční liturgie. Večer jsme to oslavili s bráchou, tatínkem a maminkou doma. Chyběla mi moje babička, teta i ostatní příbuzní, se kterými jsem vždy oslavovala Vánoce. Jako tradice u nás ve městě 6. ledna v noci malé děti chodí koledovat. Za odměnu dostávají peníze nebo cukroví. Ale jinak, kdybych mluvila obyčejně o Vánocích v Rusku tak bych hlavně zdůraznila rodinnou oslavu a Vánoční liturgie v kostele. Myslím, že pro všechny věřící, obzvláště pro pravoslavné, je to velký náboženský a rodinný svátek.“

Vánoční oslava v pravoslavném kostele

Oslava každého dne i svátku začíná v předvečer, podle starobylého obyčeje, že den začíná setměním. První bohoslužbou dne je proto večerní. Ta je ve své podstatě poděkováním Bohu za stvoření světa. Ve večerní bohoslužbě jsou dva bloky textů, které se vztahují ke konkrétnímu dni či svátku, totiž stichiry a aposticha. V případě větších svátků, jakým svátek Narození Páně samozřejmě je, přibývá navíc blok třetí - litijní stichiry. Ve všech těchto textech je vtělení Božího Syna vykládáno i oslavováno. Další proměnnou částí večerní bohoslužby jsou paremie, tedy čtení ze Starého zákona. Běžně jsou tři, ale svátek Narození Páně jich má osm. Jsou rozděleny do tří skupin (3 - 3 - 2), mezi nimi se zpívají nádherné tropary, prokládané verši ze žalmů. Večerní bohoslužba má i své čtení apoštola (z listu Židům, 1,1-12) a evangelia (Lukášovo evangelium 2,1-20). Od tohoto místa by večerní měla pokračovat liturgií sv. Basila Velikého. Protože se ale v české praxi zpravidla neslouží velké povečeří, texty této další bohoslužby se mohou použít do večerní, která pak může obsahovat i litii, tedy žehnání chlebů, vína a oleje.

Další používanou bohoslužbou je jitřní. Ta má výrazný christologický charakter, založený na obrazu Krista jako světla světa. Zatímco večerní má tropar svátku ke konci, jitřní jej má na začátku bohoslužby. Tropar svátku zní: „Narození tvé, Kriste Bože náš, zjevilo světu světlo poznání, neboť ti, kteří hvězdám sloužili, hvězdou naučeni byli, klaněti se tobě, Slunci spravedlnosti, a znáti tebe, Východ s výsosti. Pane, sláva tobě! Těmi, kteří sloužili hvězdám, jsou míněni tři mágové, kteří se přišli z východu poklonit nově narozenému Spasiteli světa.“ Je obrazem každého člověka, který v Ježíši Kristu rozpoznává Slunce spravedlnosti, což je obraz pro jeho mesiášství.

Dalším krásným až dojemným textem svátku je tzv. velebení (řecky megalynarion, církevně slovansky veličanije): „Velebíme tě, velebíme tě, Dárce života, Kriste, jenž jsi se pro nás tělesně narodil z neporušené a přečisté Panny Marie.“ Velebení se opakovaně zpívá uprostřed chrámu před ikonou Narození Páně, která je slavnostně okuřována kadidlem.

Jitřní bohoslužba svátku má také čtení evangelia (Matouš 1,18-25). Po něm následuje kánon. Kánon je strukturálně značně složitý útvar, který se považuje za základní část jitřní. V textech kánonu (či více kánonů) je poetickým způsobem slaven svátek. Po kánonu následuje velká doxologie Sláva na výsostech Bohu, vroucí a prosebná ektenie a po závěrečné modlitbě běžný závěr. Pozoruhodné je, že jitřní v české praxi obsahuje i tradiční české koledy.12)

Lidové tradice vánočních oslav v Rusku

Datum slavení Vánoc - 25. prosince přijala církev od IV. století. V roce 337 římský papež Julius I. schválil datum 25.prosince jako den Narození Páně. Od té doby, celý křesťanský svět oslavuje Vánoce 25.prosince. Ruská pravoslavná církev také slaví Vánoce 25. prosince podle juliánského kalendáře, když podle nového stylu, gregoriánskému kalendáře církev slaví Vánoce až 7.ledna.

Vánoce končí čtyřiceticím Vánočním postem. Po Vánocích přichází svátky, dvanáctidenní sváteční vánoční dny. Dvanáct vánočních dnů - to jsou dny, kdy lidé oslavují narození Božího dítěte. Začínají na Štědrý den (6.ledna), a končí 19.ledna, kdy byl Spasitel křtěn. Těmto dvanácti dnům se říká Sváté dny, při kterých je zrušen půst.

Povinné atributy a zvyky oslav byly koledy, mládežnické hry a věštění. Na Štědrý den k vánoční večeři se jedlo maso s kaší, dort s preclíky. Poté pečené figurky zvířat z pšeničného těsta, kterými se zdobily stoly, okna chat a nebo je posílali jako dárky svým příbuzným a přátelům. Když se rodina scházela u stolů, starší členové rodiny připíjeli a vzpomínali na všechno dobré i špatné v uplynulém roce. Zbývající jídlo děti odnášely prarodičům, aneb bezdomovcům a chudým, aby i oni mohli oslavit Vánoce. V některých místnostech v domě nebylo jídlo a tkaniny odebrané ze stolu až do rána příštího dne, a to kvůli pověře, že ke stolu se přijdou najíst duše zemřelých předků. Poté se tančilo, zpívalo a stavěla se divadelní představení v domech a na ulicích. V době Vánoc, se projevují ozvěny pohanských pověr, jako je věštění. V některých vesnicích pálili slámu – věřili, že v těchto chvílích se mrtví přicházeli ohřívat k ohni. Církev se s pohanskými obřady a různými pověrami neztotožňovala, ale na té „neškodné“ zvyky asimilovala, což přivedlo začlenění těchto obřadů a zvyků do každodenního života.13)

Pravoslavná Gruzie na Vánoce

Vánoce v křesťanském světě patří k největším duchovním oslavám. Lidé je vítají modlitbami, půstem, zpověďmi a dalšími tradicemi. Pravoslavná Gruzie slaví Vánoce podle starého stylu, tedy podle juliánského kalendáře. 7. ledna ve všech kostelech probíhají vánoční liturgie. Slavení tohoto svátého dne se v různých regionech Gruzie odlišuje. Pečlivě se připravují různorodá vánoční jídla a lahůdky. Východ a západ Gruzie má svoje odlišné zvyky a tradice, ale na obou stranách existuje jedna společná a staletá tradice vánočních zpěváků a poslů radosti „alilo“ („ალილო“). 14)

„Mealiloebi“ - zpěváci ohlašující Krista. Je to skupina několika mužů nebo žen, která chodí od jedné rodiny k druhé na návštěvu, aby poblahopřála hezký svátek narození Krista. Přání jsou ve formě krátkých vánočních skladeb a písniček, které jsou známé po celé Gruzii v různých provedeních. 15)

Vánoční oslavy se tradičně začínají zpěvem skupin „alilo“. Tato tradice má svůj původ od  5. - 6. století. Každá rodina vítala vánoční návštěvníky „alilo“ s velkou radostí. Po jejích zpěvu jim členové rodiny dávali různé dárky, jako jsou například sladkosti, cukrovinky, ovoce, koláče, vepřové maso, vajíčka a také peníze. Po ukončení liturgie v kostelu se všichni křestané připojili k alilo zpěvákům. Průvod pokračoval od kostela zpět do ulic měst.

Také máme jednu zvláštní tradici. V noc Štědrého dne se zapalují svíčky, tím se obracíme na Pannu Marii a jejího syna Krista, vítáme je a přejeme si jen dobro a světlo v naších domovech, rodinách a srdcích. 6. ledna v noci jsou krásně vidět rozzářená a svítící okna v každém domě v celé zemi.

Vánoční půst, který trvá 40 dní, začíná od 28. listopadu a končí 7. ledna v den narozenin Ježíše Krista. V tuto postní dobu, v období do 25. prosince, si věřící mohou dovolit jíst ryby v jakýkoliv den kromě pondělí a pátku. Od 25. prosince do 7. ledna tato výjimka končí a půst pokračuje dál se svými pravidly.16)

Půstem se pravoslavní křestané připravují na Vánoce, aby se mohli modlitbami a pokáním přiblížit k čistému životu a k narozenému na naší zem, Božímu Synu Kristu

Rozmanitá gruzínská kuchyně má svou tradici na přípravu jídel o Vánocích v každém regionu Gruzie jinou. Na západě Gruzie je typické na slavnostním stole mít vepřové maso. V regionu s názvem Samegrelo je známé „gomi“ („ღომი”), což je hustá kukuřičná kaše, s gruzínským sýrem „sulguni“ („სულგუნი“). V Gurii se pečou vánoční koláče, které se nazývají „gvezeli“ („ღვეზელი“), a jsou to koláče z pšeničného těsta, sýra a vařeného vejce, které mají tvar půlměsíce. „Gvezeli“ se peče tolik, kolik je v rodině členů. Dělají se také koláče pro zemřelé členy rodiny. Ve východní části Gruzie lidé pečou sladké koláče „kada“ („ქადა“). V horních oblastech jsou známé „xinkali“ („ხინკალი“), slané maso uvařené v těstě. Ve Svaneti jsou typické sýrové koláče „xachapuri“ („ხაჭაპური”), a hodně masných jídel. Na Vánoce v západní Ajarii jsou nejznámější ajarské xachapuri, sýrový koláč -„achma“ („აჩმა“). V celém domě, v každé místnosti se házejí zrna pšenice a obilovin, jako symbol plodnosti a hojnosti. Na každém stole najdete určitě gruzínskou „churchxelu“ („ჩურჩხელა“) - je to domácí lahůdka, navlékané ořechy na provázku máčené ve šťávě z hroznů. 17)

Já pocházím z západní Gruzie, z Gurii, kde na Vánoce vždy maminka a babička pečou “gvezeli” se sýrem a vejcem. Mám ten koláč moc ráda. Děláme také „sacivi“ - nejznámější gruzínská silvestrovská specialita kachna v ořechové omáčce a hodně různých sladkostí. Bez vína a přípitku gruzínské stolování neexistuje. Večer 7. ledna se po návštěvě církevní bohoslužby celá rodina, příbuzní a kamarádi scházíme spolu, jíme zpíváme „alilo“ a blahopřejeme světlo, radost a boží sílu každému v rodině a v domově.

Pravoslavné Vánoce v ČR

Pravoslavní v České republice slaví Vánoce 24. prosince podle gregoriánského kalendáře, i když v Rusku a v Gruzii ještě Vánoce nejsou. Najdou se však takové rodiny, které slaví Vánoce i v neoficiálním datu, pro České pravoslavné, a to až v lednu. Obzvlášť pro mladé věřící je teď moderní slavit Vánoce podle juliánského kalendáře.18) „My jsme slavily 24.12. Dělaly jsme si české cukroví a jedly tradiční české pokrmy, ale kapra ne, protože nejím ryby. Když jsem byla menší, babička se snažila dodržovat všechny chody na Vánoční tabuli, ale protože v ČR nemáme státní svátky před 25. prosincem, neměla na to čas.“

„Věřila jsem na Ježíška i na dědu Mráze.“ Pravoslavní si na samotný den svátku 25. prosince nedávají dárky, ty jim nosí až děda Mráz na Silvestra. Někteří čeští pravoslavní si dávají dárky v oba dny. Na Vánoce menší dáreček a na silvestra o trochu větší. Během Vánočních svátků dodržují styky s širší rodinou a s přáteli. „Pak jsme si vždy volali na Silvestra s rodinou do Ruska a posílali nám balíky s dárečky.“

V Čechách není tak populární koledování dětí, které chodí od domu k domu a zpívají koledy. „V Rusku se chodí koledovat, něco jako o Velikonocích, ale to jsme nikdy nechodily, ani s kamarády, co jsou z Ukrajiny.“

Rozdíl mezi katolickými Vánocemi a pravoslavnými

Největší rozdíl mezi katolickými a pravoslavnými Vánoci je že, pravoslavní používají kalendář juliánský, který zavedl v římské říši v roce 46 př. n. l. Julius Caesar. Tento kalendář používal například Karel IV. a Jan Hus. Tento kalendář je posunut o 13 dní dozadu oproti gregoriánskému, který se na území Čech používá od roku 1584. Julius Caesar byl nejvyšším knězem s právem určovat délku roku, tudíž mohl prodloužit rok tak, aby Nový rok připadal na 1. ledna a ne na 1. března. Rok 708 byl tedy prodloužen o 85 dní. Tento rok byl nazýván „rokem zmatků“. Od roku 1582 se postupně začal používat gregoriánský kalendář. Největší odpor to vyvolalo u pravoslavné církve, která o rok později vydala Dokument Sigillion, který obsahoval odmítnutí přechodu na gregoriánský kalendář.19)

Pro katolíky mají Vánoce stejný význam jako pro pravoslavné. A stejně jako pravoslavní mají katolíci přípravnou dobu Vánoc a to Advent, který začíná 4. neděli před 25. prosincem. Advent je období, kdy se oslavují starozákonní praotci, kteří připravovali svět na příchod Mesiáše, ve kterého věří obě víry. Když se začíná stmívat, lidé čekají na první hvězdu a s jejím příchodem usedají ke stolu, který prostřen bílým ubrusem, pod kterým je trochu sena, jako vzpomínka na narození Ježíše. I toto mají také obě víry stejné, jak katolíci tak ortodoxní čekají na první hvězdu a mají ozdobený stůl senem a slámou.20)

Katolíci i pravoslavní začínají večeři na Štědrý den modlitbou a poté následuje hojná večeře. Pravoslavní však mají mnohem více chodů, než katolíci. V Čechách se stalo zvykem jíst pouze kapra a bramborový salát. U obou církví se objevují kacířské zvyky, které se postupem času začali začleňovat do obyčejů. Například stromeček, který zdobí obě víry nebo také věštění. Katolíci věští budoucnost z odlitého olova nebo díky rozkrojenému jablku. V Čechách, kde je největší podíl katolíků, si lidé na Štědrý večer dávají dárky, na rozdíl od pravoslavných věřících, kterým nosí malý dárek na Silvestra děda Mráz. Také v Peru si dávají dárky již na Štědrý večer, ale tam místo Ježíška a dědy Mráze nosí dárky Santa Claus. Jak peruánští katolíci, tak i čeští katolíci mají doma na zvláštním místě betlém, ve kterém jsou postavičky jak z biblických příběhů tak i postavičky, které jsou lidem nějakým způsobem blízké. Naopak ani v Gruzii a ani v Rusku betlémy doma nemají.

Závěr

Pravoslavná neboli ortodoxní církev je velmi důležitá součást křesťanské církve. S geografickými rozdíly přichází i rozdíly odlišné kultury a různého způsobu slavení svátků, jako jsou například Vánoce. Práce je zaměřena na tři hlavní územní části: Rusko, Gruzie, ČR. První část samotné práce je zaměřena na vznik pravoslaví, jeho hlavní symboly jako je například kříž a svatá trojice. Poté se práce zabývá rozšířením pravoslavných věřících. Z obrázku lze vyčíst, že nejvíce jich žije v Rusku, ve východní Evropě a na Balkáně. Následuje graf s poměrem věřících k obyvatelstvu v určených zemích (Rusko, Gruzie, ČR). Jako další následují informace o vzniku pravoslavných Vánoc, o jejich počátcích a průběhu. Následují obecné zvyky a tradice, které zahrnují samotnou podstatu narození Ježíše Krista, průběh a druhy vánočních bohoslužeb, půst a jeho přísnost a průběh. Poté jsou zmíněny tradice v Rusku, které vysvětlila Marina Sozonchuk. Vánoce věřících v Čechách objasnila respondentka Andrea Dolininová a následují gruzinské Vánoce, o kterých se dá dozvědět více informací díky respondentce Keti Sepherteladze. Posledním bodem práce bylo porovnání pravoslavných Vánoc s katolickými. Na závěr jsme přidali zmínku o oslavách Vánoc v Peru.

Pravoslavné Vánoce jsou jedním z nejdůležitějších dnů v církevním kalendáři u věřících. Podobně jako Velikonoce má tento naboženský svátek velkou historii, oslavu a tradici. Pro pravoslavnou církev je velká radost slavit narození Syna Božího, Ježíše Krista. Obsahem svátku je tedy skutečnost, že Syn Boha se stal člověkem. Vzal na sebe lidství, aby lidstvo mohl vykoupit z hříchu a navrátit mu krásu a dokonalost, kterou mělo při stvoření. Tento svátek má velký význam pro věřící, jak v pravoslavných státech (Rusko, Gruzie a další), tak i v katolických státech jako je Česká republika. Půstem, modlitbami, úctou a pokáním lidé vyjadřují poděkování Velikému Spasitelovi a prosí ho o dobro a světlo v jejich zemi a rodině. Je to tradice rodinných oslav, při které se sejde rodina a stráví příjemný večer s nejchutnějšími jídly v kruhu rodinném. Každý stát a národ má své vlastní Vánoční tradice a zvyky.

Pro katolíky a mnohé málo věřící lidi jsou Vánoce symbolem zimy, Silvestru a mnoho dárků. V České republice a dalších zemích s převládající římskokatolickou tradicí začíná oslava Vánoc na Štědrý den 24. prosince, kdy je předvečer vánoční slavnosti. S Vánoci se pojí množství lidových tradic. Mezi ně se řadí vánoční stromek, betlém, vánoční cukroví a vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek.

Vánoce se v pravoslaví začínají slavit až 6. a 7. ledna . Důvodem posunu je, že ve východních církvích stále používají juliánský kalendář. Proto Vánoce slaví o 13 dnů později oproti západnímu gregoriánskému kalendáři. Pro pravoslavné křesťany má tento den narození Krista více religionistickou povahu. Dodržovaní předvánočního půstu a návštěvy vánočních liturgií v pravoslavném kostele jsou hlavní tradicí a častí oslav svátku Vánoc. Důležité je, aby každý člověk, který věří v existenci Boha měl duševní pokoj a mír ve své zemi.

Ve 20. a 21. století jsou Vánoce v mnoha zemích vnímány převážně jako svátky pokoje, lásky, shromáždění celé rodiny. Lidé tento svátek slaví společně bez ohledu na své náboženské přesvědčení.

Seznam zdrojů

1) , 18) KRUPICA M. M. Vánoce v pravoslavné církvi [online] Rozhlas [citováno 25.5. 2014] Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/vanoce/_zprava/vanoce-v-pravoslavne-cirkvi--409539
2) KLIMENKO ARCIKNĚZ IOAN PRAVOSLAVNYE PRAZDNIKI (ПРАВОСЛАВНЫЕ ПРАЗДНИКИ) [Pravoslavné Svátky] Мир современной науки [2012]
3) ŠPORKOVÁ, S. HÁTLEOVÁ, K. a kol. (2014) Vánoce, Garda (Praha
4) PEŠEK P. Ruské pravoslavné Vánoce [online] Na východě [2003] Dostupné z: http://www.navychod.cz/articles.php?id=89032bd8-8e1e-11df-aa30-00304830bcc4
5) Pravoslaví Pravoslavíhk [online] Dostupné z http://www.pravoslavihk.cz/vira/
6) Pravoslavné kříže [online] Theofil [citováno 7.4. 2007] Dostupné z: http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=58
7) Interfax: Number of Orthodox up in Russia but only few go to church, pray regularly – poll [online] Orthodox Christian Network[7. 7. 2014] Dostupné z http://myocn.net/interfax-number-orthodox-russia-go-church-pray-regularly-poll/
8) databáze EBSCO: ZORKAIA, Natal'ia. Orthodox Christianity in Post-Soviet Society. Russian Politics and Law [online]. 2014-5-1, 52(3): 7-37 [cit. 2015-06-30]. DOI: 10.2753/RUP1061-1940520301. ISSN 10611940. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.2753/RUP1061-1940520301
9) Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu - 2011 [online] Český statistický úřad [27. 2. 2014] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-61wegp46fl
10) FALTÝNEK V. Čeští pravoslavní sloužili vánoční liturgie pro věřící z východní Evropy [online] Radio Praha[7.1. 2004] Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/cesti-pravoslavni-slouzili-vanocni-liturgie-pro-verici-z-vychodni-evropy
11) Kalendář pravoslavného půstu v roce 2015 [online] [2015] Dostupné z: http://www.hamburg-hram.de/pravpost.php?y=2015
12) STĚPÁNOVÁ L. VYCHODILOVÁ Z. (2003) Reálie ruské pravoslavné církve Univerzita Palackého (Olomouc
13) SLOBODIAN E. Jak se slaví pravoslavné Vánoce? [online] аргументы и факты [6.1. 2014] Dostupné z: http://www.aif.ru/ny/nydontknows/1075932
14) , 17) MAKACARIA T. Alilo, shobis tradicia da panjris rapastan antebuli santeli shobis ghames (ალილო,შობის ტრადიცია და ფანჯრის რაფასთან ანთებული სანთელი შობის ღამეს) [Alilo a zapalování svíček u oken v noci na Vánoce] [online] EPN [6.1. 2015] Dostupné z:http://www.epn.ge/?id=160
15) BERIDZE A. Shobis dghesaswauli da aliloobis tradiciebi saqartveloshi (შობის დღესასწაული და ალილოობის ტრადიციები საქართველოში) [Vánoce a tradiční zpěv Alilo] Presa [7.1. 2012] Dostupné z: http://presa.ge/new/?m=society&AID=12385
16) NOZADZE T. Shobis marxva iwkeba (შობის მარხვა იწყება) [Vánoční půst začíná] [online] Ambioni [27.11. 2014] Dostupné z: http://www.ambioni.ge/sobis-marxva-iwyeba
19) ŠUSTOVÁ J. Pravoslavné Vánoce [online] Rozhlas citovano z [3.1 2015] Dostupné z:http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/mezinebem/_zprava/pravoslavne-vanoce--1439044
20) REGENDOVÁ K. Poanské zvyky, lidká tvořivost a křesťánská víra[online] Katolický deník[citováno z 19. 12. 2005] Dostupné z: http://www.katyd.cz/clanky/pohanske-zvyky-lidova-tvorivost-a-krestanska-vira.html

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako