obrzek domeku-home logo-FB


Hnutí Haré Krišna

Úvod a cíl práce

Hnutí Haré Kršna(Gauḍīya Vaiṣṇavism) představuje dnes nejznámější podobu bengálského višnuismu. Gaudiya vayshnaizm je náboženská tradice v hinduismu, což je větví vayshnaizmu. Následovníky Gaudiya Vaishnavism se nazývá Vaishnavy nebo hnutí Hare Krišna. „Gaudi“ je odvozen z historického jména provincie, která je ve východní Indii - „Gaudadesha“Je to směr, který uctívá Krishnů a je to jedna z forem boha v hinduismu, osmý avatar Vishnu,který uctíván jako nejvyšší a původní formy Boží. Základem náboženského myšlení je Bhagavadgíta památník antické indické náboženské _ myšlení v sanskrtu, šestá kniha „Mahábhárata“ (Bhishma Parva, kapitoly 23-40), se skládá z 18 kapitol a 700 veršů. Hnutí je sociologií náboženství řazeno mezi tzv. nová náboženská hnutí vycházející z hinduismu. Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny byla založena v roce 1966 v New Yorku. Založil jí A.Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda. Je založeno na védské tradici a mýtech. Vychází z hinduistického učení, které má kořeny v Indii. Hnutí klade velký důraz na tradice, pravidla a morální hodnoty. Členové hnutí jsou vegetariáni a stejně jako ostatní hinduistická náboženství považují krávy za posvátná zvířata. Výsledek těch pravidel můžeme vidět na tom jak probíhá den a hlavně stravování členů hnutí. Na toto hlavně bude zaměřená naše práce. 

Cílem naše práce je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku „Jak probíhá běžný den členu hnutí Haré Krišna?“ a jestli to nějak liší v různých zemí.   Pro lepší pochopení tématu práci z této otázky byly vytvořeny další podotázky: 

  1. Jak se modlí členy hnutí?
  2. Jakou část dne věnují jídlu, co můžou a co nemůžou jist a proč?
  3. Jaky jsou pravidla vaření?
  4. Jak probíhá stravovaní u členů hnutí v Rusku, Čechách a Indii?

Literární rešerše

Modlitby zaujímají velmi důležitou roli v životě Krišnaitů. V knize „Písně Vaishnava acharyas“ jsou hlavní modlitby hnutí Hare Krishna, jejich překlad a přepis.Pro každou akci je vlastní modlitba (píseň), podle tradice Vaishnava, písňí-acharyas nejsou obyčejné písničky. „Když čistý Vaišnav vystupujě následující Vaišnavský pravidla a předpisy, jsou schopni vzbudit v posluchači vědomí Krišny v každé živé bytosti,“ - píše autor. 1)

Ve svém díle „Čtyři usměrňující zásady“ Steven Rosen se zabývá čtyřmi základními principy svobody jak to říká autor. Ty základní principy jsou vegetariánství, střízlivost, poctivost a sexuální půst. „Tyto čtyři usměrňující zásady přesto nejsou skutečnou podstatou duchovního života. Ten, kdo ale tyto principy dodržuje, staví si pro duchovní život pevný základ.“ píše Rosen. A v této knize nás zajímá to vegetariánství a jak to spojeno s duchovním životem člověka. Protože autor píše, že v tom je nějaké omezení svobody člověka, ale to omezení umožňují svobody dosáhnout.2)

Taky tématem stravování se zabývá A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda ve své knize „108 receptů od Góvindy“. Tam on píše o tradicích stravování hnutí Hare Krišna. Také v této knize se rozebírá téma toho co je povoleno jíst, co ne a proč. A k tomu autor přivádí příklady spojený s tematikou etiky, estetiky a morálky. Tam je psáno, že členy hnutí musí jíst to, co přijal Krišna a proto oni jsou více než vegetariáni - krsnateriani. Taky v tomto díle je řečeno o původech některých zvyků a tradic. Ale hlavně je to kuchařka a proto tam je podrobně popsáno jak musí probíhat připravení, vaření a stravovaní jídla. Určitě tam taky jsou recepty.3)

Metodologie

Při výzkumu v této práci byly použity kvalitativní metody. Byly zvoleny techniky dotazovaní a pozorování. Na začátku byla použita data z knih a odborných webových stránek pro určení předmětu výzkumu a udělaní okruhů témat pro následující rozhovor s respondentem. Výhody použití dat z knih a internetu v jejích dostupnosti, ale nemůžeme říct o plnou hodnověrnosti těch dokumentů a stoprocentním pochopení je. Při prvním osobním kontaktu s respondentem byla použita technika polo-standardizovaného rozhovoru, byly připraveny okruhy témat, ale respondent nebyl vůbec omezen tým, že musel mluvit jen o tom, co od něho potřeboval tazatel. Důležitost tohoto prvního rozhovoru v tom, že tazatel může dozvědět více exaktní informaci od člena hnutí a pak připravit dotazníky na užší témata. Ale nevýhoda metodiky polo-standardizovaného rozhovoru v tom, že nemáme tolik času pro dotazovaní množství těch respondentů a proto naší další vytvořeny podle názorů jen některých lidí. Nevýhody dotazníku v tom, že člověk omezen určitým okruhem témat, ale taky ten dotazník má na konci volné místo pro jakékoliv doplňovaní respondentem. Kvůli tomu, že musíme porovnávat několik zemí rozhovory s respondenty z jiných zemí byl přes internet. Nevýhoda těch rozhovorů v tom, že prostě nemáme osobní kontakt s člověkem a taky určité neporozumění v některých věcích kvůli jazyku.

Praktická část práce

Hnutí Haré Kršna patří k novodobému indickému obrodnému směru gaudíja vaišnáva. Navazuje na směr, který se zformoval ve středověkém Bengálsku. Jeho zakladatelem byl významný učenec Šrí  Čaitánja Mahaprabhu. Zpočátku působil v Bengálsku a po svém vstupu do řádu asket putoval po celé Indii. Tento náboženský reformátor a mystik byl představitelem cesty oddanosti osobnímu Bohu – Kršnovi. Pro Čaitanju i další náboženské učitele je Kršna,jako projevení Višnua, pravá podoba božství. Opěvování Kršny považoval za nejúčinnější metodu duchovní praxe a velký důraz kladl zejména na recitaci i zpěv Kršnových jmen. 

Kršna nebo též Krišna je podle védské tradice Nejvyšší Bůh, ze kterého vše pochází, a který všemu vládne. Někdy je označován za osmého avatára boha Višnua, ale podle Bhágavata Purány je Kršna a Višnu jedna osoba, avšak Višnu má svůj původ v Kršnovi, tzn., že ve skutečnosti Kršna je zdrojem všech avatárů. V knize Bhagavad-gítá Kršna sám o sobě mluví jako o Nejvyšší Osobě, které se nikdo nevyrovná a nikdo Ji nepředčí. 

Uctívání Kršny v Indii sahá až do období několika století před naším letopočtem. Opírá se přitom o učení jednoho z nejvýznamnějších indických náboženských textů, jímž je Bhagavadgíta. Pro čaitanjovské hnutí má téměř stejný význam Bhágavatapurána, která se soustředí na opěvování hravého milostného vztahu Kršny s pastýřkou Rádhou. Vztah božského páru je zde chápán jako vzor nejdůvěrnějších vztahů, které může každá živá bytost s bohem prožívat. Svým nábožensko-filosofickým učením se čaitanjovská tradice řadí k višnuistické védántě.

Nejdůležitější postavou moderních dějin čaitanjovského višnuismu byl žák Bhaktisiddhánty Sarasvatího Abhaj Čaran Dé, známější pod svým asketickým jménem Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda. Pocházel z Kalkaty, kde také studoval na britských školách. Od roku 1944 začal vydávat časopis Návrat k Bohu (Back to Godhead) a připravil vlastní překlad Bhagavadgíty do angličtiny, společně s důkladným komentářem. Později se pokoušel založit čaitanjovskou společnost Liga oddaných v Džhansi, ale tato organizace brzy zanikla. V roce 1956 přijal stav sannjásina, usadil se ve Vrndávanu, centru kršnovské oddanosti, a přeložil první zpěv Bhágavatapurány do angličtiny, přičemž jej později vydal ve třech svazcích.   V roce 1965 se i přes odrazování přátel vydal na nákladní lodi do Spojených států amerických. Po více než ročním úsilí získal v New Yorku skupinku stoupenců, převážně hippies, se kterou 11. července založil Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny (ISKCON).

Naší respondenty jsou všichni odpověděli na výzkumní otázky a bylo to přes internet nebo osobně. Katya Vasilieva řekla že Krišnaity (Vaishnavi) modlí stejným způsobem, protože mají ho v písmech jako BhaggavatGita a ShrimadBhagavatam. Ale bez ohledu na to že pravidla jsou stejný pro všichni, jsme zjistili že pravidla vaření a stravovaní v různých státech, ukazuje viditelné rozdíly. V Rusku a Česku je mnohem chladnější než v Indii, a kvůli tomu Oddaný musí mít vice oblečeni a takové různý příklady. Takže v dnešní době Vaishnavi slaví některé státní svátky jako Nový Rok.

1) Bhaktivédanta Book Trust International. Songs By Vaisnava Acharyas. 1972-2006 , 3764 Watseka Avenue, Los Angeles, California 90034,USA.
2) ROSEN, Steven The four principles of freedom: The morals and ethics behind vegetarianism, continence, sobriety and honesty. FOLK Books, 2002.
3) PRABHUPÁD, A. Č. Bhaktivédanta Swami. 108 receptů od Góvindy. Praha: ISCON, 1991.

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako