obrzek domeku-home logo-FB


Pesach

Úvod a cíl

Judaismus je nejstarším náboženstvím na světě a zároveň kultura židovského národa. Pro židy je slavení svátků velice důležité. Některé z nich mají svůj příběh napsaný v Tóře, což je pro židy základní dokument a nejposvátnější kniha, kterou podle židovské tradice dal Bůh Mojžíšovi po odchodu z Egypte (Exodus). Další jsou historického původu a další souvisí se vznikem a existencí moderního státu Izrael. A práce se zabývá svátkem připomínající odchod z Egypta - svátek nekvašených chlebů - Pesach.

Cílem této práce je zjištění geografických rozdílů ve slavení Pesachu na území České republiky, Izraele a Ruské federace.

Výzkumná otázka:

Jaké jsou rozdíly ve slavení Pesachu v České republice, Izraeli a Rusku?

Podotázky:

  1. Co je to Pesach a jak probíhá?
  2. Jaký význam má pro židy Pesach?
  3. Jak dodržují čeští židé oslavy Pesachu?
  4. Jaké jsou rozdíly oslav Pesachu v České republice, Izraeli a Rusku?

Literární rešerše

Co je to Pesach a o jeho původu se v knize Židovské svátky - Kalendář od Pesachu do Purimu zabývá Jan Divecký, kde zmiňuje čtyři jména svátku Pesach, které odrážejí jeho čtyři různé aspekty a také osvobození z otroctví a odchod z Egypta. Dále se v knize dozvíme, jak svátek probíhá, jaké jsou jeho příkazy a zákazy - sedm dní se smí jíst pouze nekynuté potraviny (kynuté se nazývají chámec), dále se nesmí jíst luštěniny a rýži. Také nejen, že se chámec nesmí jíst, nesmí se ani vlastnit. Jaký význam má hlavní pokrm Maca (nekynutý chléb). Popisuje průběh čtrnácti částí sederové večeře a šabatu, který na svátek Pesach připadá. 1)

Významem se zabývají Hagady ve sbírkách Židovského muzea v Praze, které vyprávějí Pesachový příběh tak, jak ho líčí text hagady. Připomíná události, které vedly k existenci Izraele jako svébytného národa, tedy vyvedení z egyptského otroctví. Vítězný boj o svobodu je hlavním motivem svátku. Prostřednictvím připomínky pesachového příběhu a celý smysl oslav svátku Pesach je uvědomění si svobody i individuální, neboť každá z nás může být uvězněn ve vlastním Egyptě, spoután okovy, které jsme si sami ukuli. Pesach je tedy nejen připomínkou utrpení a křivd, oslavou svobody Izraele, ale také výzvu pro všechny k vykročení z pohodlné iluze osobní svobody k svobodě pravé. 2)

Kniha Praktický judaismus, kterou napsal bývalý vrchní aškenázský rabín Izraele Rav Jisra’el Me’ir Lau, je v podstatě průvodce životem praktikujících židů. Opět je v knize popsán Pesach a další svátky a tradice se svými pravidly a návody, ale je také doplněna o zdůvodnění a komentář autora. Kniha se dále zabývá záležitostmi jako je manželství, modlitby, kašrut a věnuje se i specifikám judaisu a odpovídá i na běžné laické otázky. 3)

Průvodce svátkem pesach, který sepsal Vrchní pražský a zemský rabinát Praha 5773, je podrobný návod Pesachu slavený v České republice. Kniha nejdříve vysvětluje co je to Pesach a základní informace jako například pojmenování nebo jak vypadá Pesach v synagoze. Dále máme dopodrobna popsaná zakázaná a povolená jídla a co dělat v případě omylného snězení, jak správně používat či připravit nádobí čemuž jak je v knize napsáno se říká ,,košerování“. Máme zde popsáno jak přesně a správně uklidit kuchyni, jak hledat, eliminovat a prodat chámec. Také podrobně popisuje Seder, který na svátek Pesach připadá, jak probíhá, jaká je večeře příkazy a přípravy. Zajímavé je i to, že kniha popisuje povolené produkty na Pesach, seznam košer ,,Éček“ a dokonce i seznam košer potravin. 4)

O geografických rozdílech ve slavení se zabývá článek Holidays and Festivals Passover Essentials. Popisuje rozdíly ve slavení mezi Aškenazyovými židy mající své kořeny v Německu a východní Evropě a Sefardskými židy pocházejícími ze Španělska. Židé Aškenázští například vyrábějí svou čokoládu s jablky a vlašskými ořechy. Sefardští židé někdy naopak nahrazují jablka tlustou tekutinou vyrobenou z vařených datlí. Stará židovská komunita v Benátkách dělá charoset jako směs kaštanové pasty a meruňky. Židovská komunita perského původu je jak kreativní, tak i barevná a je známo, že používá pomeranče, granátové jablko a dokonce i banány pro svůj charoset s pistáciemi namísto vlašských ořechů. Stejně tak maror, hořké byliny, přichází v různých podobách v závislosti na zeměpisné poloze. Křen je základem Aškenazyových Židů, ale v Sefardských zemích je preferovanou volbou nějaká forma hlávkový salát. 5)

Metodologie

K vytvoření práce bylo využito kvantitativních metod a kvalitativních metody, především polostrukturovaný rozhovor.

Kvantitativní metody jsou měřitelné a ověřitelné. Oproti kvalitativní metodě je potřeba mnohem více dat a respondentů. Výhodou je rychlý a přímočarý sběr dat. Data jsou přesná, numerická a snadno ověřitelná. Nevýhodou je, že nepřichází s ničím novým, pouze potvrzuje nebo vyvrací zavedené teorie.

Kvalitativní metody se věnují sledovanému tématu více do hloubky a cílem je porozumění získané informace. Základním rysem je dát průchodnost myšlenkám respondenta a sledovat jeho strukturaci problému, proto vyniká možnostmi pochopení významu, který lidé přikládají věcem, vztahům nebo motivacím. Nepožívají statistické metody. Nevýhodou je, že se zaměřují na malý počet respondentů.

Polostrukturovaný rozhovor je metoda již zmíněných kvalitativních metod, tazatel má již předpřipravené otázky, ale nemusejí se dodržovat, mohou se během rozhovoru doplňovat, přidávat nebo i vynechávat. Výhody jsou především ve flexibilnosti, dotazovaný může sám doplňovat, rozhovor je přirozenější a může jít do hloubky tématu, ale zároveň zůstává přehledný díky předepsaným osnovám. Nevýhody polostrukturovaného rozhovoru jsou především časová náročnost a tazatel musí znát podrobně téma, aby byl schopen reagovat.

Praktická část

Charakteristika

Judaismus je nejstarším náboženstvím na světě a kultura židovského národa. Věří pouze v jednoho boha, který se v judaismu nazývá Jahve (Hospodin), je to tedy náboženství monoteistické. Podle rabínské tradice je židem každý, jehož matka je židovka nebo ten, kdo konvertoval k judaismu. Základním dokumentem judaismu je Tóra - Pentateuch (pět knih Mojžísových). V Tóře jsou obsaženy nejen univerzální příběhy Adama, Noeho, příběhy židovských praotců, proroka Mojžíše, ale také 613 micvot - židovských přikázání a další materiál, který lze považovat za právotvorný. Tóra tak dala základ celému pozdějšímu židovskému právu - halacha.

Pět knih Mojžíšových:

  • Genesis
  • Exodus
  • Leviticus
  • Numeri
  • Deuteronomium

Toto náboženství dalo vznik křesťanství a velký vliv mělo i na vznik islámu.

Statistiky

Počet Židů na celém světě se dnes odhaduje na 14 milionů, podle webových stránek Federace židovských obcí v ČR.

Česká republika - Počet obyvatel v České republice se odhaduje na 10,52 milionů. V 10 Židovských obcích v ČR je registrováno cca 3 000 členů, v ostatních židovských spolcích cca 2 000 dalších. Odhaduje se, že v ČR dnes žije 15 – 20 000 Židů, avšak většina z nich není registrována. 6)

Rusko - S počtem 142 milionů obyvatel je Ruská federace osmá nejlidnatější země na světě. Judaismus zde vyznává pouze 5% obyvatel. 7)

Izrael - Počet obyvatel Státu Izrael dosáhl 8 522 000 z nichž je dnes 6 377 000 Izraelských Židů. 8)

Historie

Původním domovem židů bylo území dnešního Izraele a Palestiny. Po povstání však byli nuceni opustit svoji zemi a emigrovat. Podle bible patriarchové Abrahám, Izák, Jákob a Josef, putovali jako polokočovníci se svými stády zeměmi Předního východu. Podle Jákoba-Izraele dostalo celé společenství potomků praotců svůj název. Část Izraelců se usadila v Egyptě, kde se později dostala do otrockého postavení, odtud je vysvobodil Mojžíš. Poté, co Mojžíš zabil Egypťana, týrajícího izraelské otroky, musel uprchnout ze země. Útočiště našel na území starověkého Midjanu. Zde se mu podle biblické zvěsti zjevil v hořícím keři Bůh-Hospodin, který pověřil Mojžíše, aby Izraelce vyvedl z Egypta a vedl je do Kenaánu. Během čtyřicetiletého putování pouští se Hospodin zjevil Mojžíšovi na hoře Sinaj a jeho prostřednictvím dal Izraeli na kamenných deskách vyryté své Učení (Tóru). Poté Bůh uzavřel s Izraelem smlouvu: Stal se Izraeli Bohem a Izraelci jeho božím lidem. Odchod z Egypta je popsán v 2. knize Mojžíšově - Exodus a je připomínán svátkem Pesach.

Směry uvnitř judaismu

  • Ortodoxní - striktně tradiční, uznává Zákon a autoritu rabína
  • Progresivní/liberální - klade důraz na etické (morální) aspekty judaismu a kritiku Bible
  • Reformní - neklade takový důraz na dodržování obřadů
  • Konzervativní - uznává autoritu rabína, avšak požaduje změny obřadů
  • Mystický - klade důraz na meditace a rozjímání, chasidismus hlásá že spojení s Bohem je možno dosáhnout pomocí vroucích modliteb
  • Sionismus - je nacionalistické hnutí s duchovními prvky, zdůrazňuje příslušnost k židovství a židovskému národu

Další židovské skupiny:

  • Sefardi - označení pro židy španělského nebo portugalského původu
  • Aškenázové - židé německo-francouzské oblasti, později též polské, české, maďarské a východoevropské oblasti
  • Karaimové - jedná o tzv. šikmooké židy, kteří však nemusí být nutně šikmoocí
  • Falašové - jiným názvem etiopští židé, kteří se vyznačují černou barvou kůže

Tradice, svátky a zákony

Brit mila - obřízka je první povinností otce, kterou má vůči svému synovi, ale jedná se také o druhé z 613 přikázání zmíněných v Tóře. Je to smlouva mezi lidem Izraele a jeho Bohem, která je zapečetěna na těle každého muže.

Judaismus je stavěný na svých zákonech, pravidlech, tradicích a svátcích.

Mimo obřízky tu máme vykoupení prvorozeného - Pidjon ha-ben, obřad dospívajícím dětem, kdy přebírají odpovědnost - Bar micva. Svatba i pohřeb mají v judaismu své zvyky a pravidla, stejně jako židovská domácnost-košer.

Židovský kalendář se datuje od počátku světa, má respektovat přirozenou délku měsíců, přitom ale udržovat jednotlivé měsíce roku v daných ročních obdobích tak, aby Pesach byl vždy jarním a Sukot podzimním svátkem. Názvy měsíců jsou nisan, ijar, sivan, tamuz, av, elul, tišri, chešvan, kislev, tevet, švat, adar a dvakrát za sedm let se vkládá mezi měsíc adar a nisan třináctý měsíc adar šeni.

Důležité jsou pro židy také jejich svátky. Každý židovský měsíc zahajuje Roš chodeš. Omer spojuje Pesach a Šavuot do jednoho velkého celku, je vyjádřením spojení tělesné a duchovní svobody a nezávislosti izraelského národa. Celý měsíc elul je ve znamení příprav na dva veliké svátky – na Roš hašana a Jom kipur. Jom kipur je den smíření, nejsvětější den v roce a desátý den měsíce tišri. Svátek stánku - Sukot je poutní svátek připomínající cestu z Egypta. Svátek světel - Chanuka je svátek znovuzasvěcení Chrámu. Připomínkou záchrany Židů žijících v Perské říši je svátek Purim. 9) 10)

Pesach

Historie

1) , 9) DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky - Kalendářem od Pesachu do Purimu. 1. vyd. Praha: P3K, 2005. ISBN 80-903584-3-8
2) BUŠEK, Michal, ČIHÁK, Ondřej. ,,A vypravuj synu svému…„ Hagady ve sbírkách Židovského muzea v Praze. Praha: Židovské muzeum, 2010. ISBN 978-80-86889-98-6
3) , 10) LAU, Rav Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus. 1. vyd. Praha: P3K, 2012. ISBN 978-80-87343-09-8
4) VRCHNÍ PRAŽSKÝ RABINÁT. Průvodce svátkem Pesach. [online] Federace židovských obcí v ČR, 5773. [citováno 10. 4. 2017] http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/maly-pruvodce-na-pesach-5773.pdf
5) Holidays and Festivals Passover Essentials [online]. Chosen People Ministries, 2017 [cit. 25. 4. 2017]. Dostupný na: http://chosenpeople.com/main/holidays-and-festivals/187-passover-around-the-world
6) FEDERACE ŽIDOVSKÝCH OBCÍ V ČR. Statistika [online], FEDERACE ŽIDOVSKÝCH OBCÍ V ČR [citováno 10. 4. 2017] Dostupné z https://www.fzo.cz/o-nas/statistika/
8) BLAUSTEIN, Max. Počet obyvatel Izraele přesáhl 8,5 milionu. [online] Izrael a Blízký východ | Eretz.cz, 2016. [citováno 10. 4. 2017] Dostupné z http://eretz.cz/souvisi/ustredni-statisticky-urad/

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako