obrzek domeku-home logo-FB


Katolíci a velikonoce

Úvod

Křesťanství je v této době nejrozšířenějším náboženstvím. Začalo se rozvíjet již ve Starém Římě a pak se rozšířilo skoro do všech zemí. Víra v Ježíše Krista měla takovou sílu a moc, že zasahovala do rozvoje historie a kultury. Dokonce i lidé vyznávající jiné náboženství musili brát v úvahu křesťanské tradice a zvyky. V naší práci se zaměříme na jednu část křesťanství, a to na katolickou církev. Konkrétně budeme zpracovávat, jak katolíci slaví Velikonoce.

Velikonoce se ve 21. století považují za nejvýznamnější svátek. Slaví se asi ve všech rodinách, a to po celém světě, ale vždycky jiným způsobem, protože každý má svoje tradice. Definovat Velikonoce jako svátek všech lidí se pokusilo již hodně básníku, ale nikdy se nepokusili postihnout širší okolí. Zaměřovali se jen na jedno náboženství a zemi. My v naší práci porovnáme zvyklosti porovnáme zvyklosti Italů, Poláků a samozřejmě Čechů.

Jak slaví Velikonoce katolíci v ČR, Itálii a Polsku?

1. Co je součástí velikonoční tabule?

2. Jak se vede velikonoční mše a se kterými tradicemi je spjatá?

3. Jsou italští a polští katolíci žijící v ČR ovlivněni českými zvyklosti?

Literární rešerše

Náboženské knihy se zaobírají tradicemi a zvyky té církve, ze které autor díla je. Například kniha „Holy Pascha: Order of Holy Week Services in the Coptic Orthodox Church“, která je napsaná St. Mark Coptic Church, obsahuje pravoslavné Velikonoční zvyky, církevní texty a rituály na celý Velikonoční týden v třech jazycích: angličtině, koptštině a arabštině.1)

Na webovém časopisu catholictradition.cz, kde Abbot Guéranger a další jeho autoři nám pomáhají poznat katolické náboženství, můžeme zde najít informaci o historii, zvycích, oktávech, modlitbách a dalších zajímavých věcech, které patří a vysvětlují pojem a znamení Velikonoc. Také se výše zmínění autoři zabývají otázkami mysticizmu Velikonoc a pojetí, co je Bůh a kdo je Ježíš Kristus.2)

O křesťanských svátcích se píše i v knihách pro děti. Jedna z takových knih má titul „Velikonoce“ Kláry Trnkové. V ní se popisují tradiční zvyky a popěvky, méně známé české velikonoční koledy s ilustracemi a kolážemi ze starých obrázků a pohlednic, které připomínají svěží náladu nejkrásnějších svátků jara.3)

Tématem slavení Velikonoce se zabývá ve svém článku redakce webového časopisu Naše peníze:“… tradice a zvyklosti … se samozřejmě liší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno na stejnou dobu tedy na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. V některých členských státech EU jsou velikonoční zvyky podobné jako v České republice, tedy že hlavními symboly Velikonoc jsou malovaná vajíčka, pomlázka a beránek. Existují ale i země, jejichž zvyky bychom u nás nenašli. Dále autoři porovnávají Velikonoční zvyklosti v různých zemích, a tak dávají této problematice geografický rozměr.4)

Také v časopisu Topzine představovali odlišné slavení Velikonoc po celém světe. Oslavy se podle článku rozlišují nejen v daném náboženství, ale také v obyčejných, národních tradicích a to jak pro věřící i bezvěrce.5)

Metodologie

-kvalitativní metoda (klasické metody pozorování, rozhovor) →kvalitativní rozhovor

-u nás formou částečně řízeného interview (polo strukturovaný) → předem daný soubor témat, předem stanovené otázky, mít nějaký systém →data zapsat →data vyhodnotit

-jako první základní otázky, poté doplňující

-proveden u paní Krevelové doma, výhoda domácího prostředí, viditelně uvolněná

-reagování na průběh rozhovoru

V práci, jejímž cílem je porovnání Velikonoční tabule, zvyků a průběhu Velikonočních mší mezi Českou republikou, Polskem a Itálií, byla použita kvalitativní metoda polo strukturovaného interview. Tuto metodu jsme zvolili především jako nejvhodnější cestu, jak získat potřebná data. Výhody byly spatřeny především v průběhu osobního rozhovoru, kdy vše nejasné bylo hned vysvětleno. A možnost během dotazování reagovat neplánovanými doplňujícími otázkami. Mezi nevýhody byla zařazena časová náročnost této metody a občas lehké odbočení od tématu.

Polo strukturovaný rozhovor jsme vedli s paní Krevelovou a její dcerou, kdy byly postupně položeny tři základní otázky a dotazovaná měla volný průběh odpovědi. Respondentka byla velmi uvolněná a vstřícná. Nebyl zpozorován žádný ostych a během vyprávění byli obvyklé doplňující odpovědi, vsuvky a vše dále pokračovalo v duchu přátelského rozhovoru. Na konci sezení nám byl nabídnut doprovod na Velikonoční mši ve Strašnickém kostele, dle jejích slov: ,, Abychom tam nešli jak ty ovečky“.

Dále probíhala komunikace přes sociální síť Facebook a přes email s dotazovaným panem Alenem Bilali z Itálie. Tato konverzace byla prostřednictvím stručně napsaných otázek z naší strany a již podrobnější odpovědi ze strany dotazovaného. Výhodou této konverzace bylo zajisté dodatek času respondenta na promyšlení odpovědi a výše zmiňovaná stručnost.

S polským respondentem Zbigniewem P. probíhal rozhovor v kostele v Hostivaři. Jakožto farář byl přímo studnicí vědomostí na dané téma. Metoda, kterou jsme zde použili byla stejně jako v prvním případě polo-strukturovaný rozhovor.

Praktická část

Katolíci obecně

Římsko katolická církev se stejně jako ostatní katolické církve vyznačuje tím, že hlavou této instituce je římský biskup, tedy papež. Ke dnešnímu dni tato pozice náleží Františkovy. Papež funguje jako zástupce Ježíše Krista.

Pokud by jsme měli určit rok vzniku Římskokatolické církve bylo by to roku 1054. V této době nastává takzvané velké schizma. Rozpor mezi římským a konstantinopolským patriarchou, který se začínal odehrávat již v pátém století, vyvrcholil vzájemnou exkomunikací a vznikem dvou církví. Římskokatolickou a východní také známou jako pravoslavnou. 6)

Jak vznikly Velikonoce

Velikonoce jsou oslavou smrti a vzkříšení Ježíše Krista, ke kterému dle křesťanské víry došlo třetí den po jeho ukřižování. Ježíš zaujímá místo velikonoční oběti a jako nevinný na sebe bere hřích i jeho důsledky. Poté byl vzkříšen, a tak otevřel novou a věčnou cestu. Cestu přes smrt a vzkříšení.

Velikonoce mají židovsko-křesťanský základ a pojí se dvěma biblickými tradicemi: starozákonní a novozákonní. Starozákonní tradice má základ v Druhé knize Mojžíšově, která mluví o útěku Izraelců z egyptského zajetí. Jejich vůdcem byl Mojžíš, ale faraon nechtěl na jeho požadavky přistoupit, i když se Mojžíš odvolával na vůli boží. Farao se bohu vzepřel, a tak následoval Boží hněv. Následuje 10 ran božích, ze kterých byla nejhorší ta poslední, což byla smrt všech prvorozených. Anděl procházel Egyptem a opomíjel pouze domy Izraelců, jejichž dveře byly pomazány krví beránka. Farao, který byl také zasažen propouští Mojžíšův lid, a tak židé získávají svobodu. Na památku této události jsou každoročně po celý týden slaveny velikonoční svátky, a to v nísanu. Podle ní vjíždí Ježíš v Květnou neděli na oslátku do Jeruzaléma, a to za radostného vítání davů lidí s palmovými větvemi v rukou. Na Zelený čtvrtek jí spolu se svými učedníky velikonočního beránka a při lámání chleba a podání vína ustanovuje novou tradici Večeře Páně. Noc tráví na modlitbách v Getsemanské zahradě, kde je následně zatčen a velkou židovskou radou vyslýchán. Proces pokračuje na Velký pátek ráno před Pilátem Pontským, který nakonec vydá Ježíše ke zbičování, mučení a nakonec k smrti ukřižováním. Ježíš byl přibit na kříž v devět hodin, o šest hodin později pak umírá a jeho tělo je uloženo do nového hrobu Josefa z Arimatie. V dnes Velikonoční neděli je šířena zpráva, že hrob, který byl chráněný vojáky, je otevřený a prázdný. Ježíš vstal z mrtvých. Nikdo z jeho učedníků tomu nevěřil, dokud se jim nezjevil a mohli se ho dotknout. Odpůrcům se to nelíbilo a tak jeho příznivce začali zavírat a odsuzovat k smrti. Příkladem takovéhoto nepřátelského postoje může být jednání apoštola Pavla před jeho obrácením. Když se zmrtvýchvstalý Ježíš zjevil neobvyklým způsobem i jemu, uvěřil v něj a začal o tom vydávat svědectví. Kristovo zmrtvýchvstání naprosto změnilo život jeho následovníků, které druzí začali nazývat „křesťany”. Každý první den po šabatu si připomínali velikonoční neděli. Postupem času došlo k ustálení každoroční cyklické formy slavení Velikonoc, které se v Malé Asii slavily souběžně s židovskou paschou, tedy 14. nísanu. Až po prvním koncilu v Nicei roku 325 byl přijat římský obyčej, podle kterého se Velikonoce slavily v neděli po prvním jarním úplňku.7) 8)

Velikonoce v ČR

Velikonocům předchází velikonoční půst. Obecně vzato jsou Velikonoce pro katolíky doba, kdy zklidňují svou duši i tělo. Prochází vlastní pouští, co mají uvnitř sebe, uvědomění si špatného – postní období. Půst začíná popeleční středou a trvá 40 dní, na konci se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. 9)

1) St. Mark Coptic Church, The Holy Pascha: Order of Holy Week Services in the Coptic Orthodox Church, 3. vydání, vydavatel: Coptic Orthodox Church of Saint Mark, April 15, 2004, 624 s., ISBN-13: 978-0970968524
2) Prosper Louis Pascal Guéranger, Easter, In: Easter [online] 2011, [29.3.2017], dostupné na http://www.catholictradition.org/Easter/easter.htm
3) Trnková, Klára,Velikonoce, 1. vydání, Studio Trnka, 2011, 64 s., ISBN:978-80-87209-48-6
4) Redakce NašePeníze.cz, Jak se slaví Velikonoce v Evropě, In: Naše Peníze, [online], 3. 4. 2010, [15.3.2017], dostupné na http://www.nasepenize.cz/jak-se-slavi-velikonoce-v-evrope-3404
5) Tomáš Miška, Velikonoce ve světě. Odložte pomlázku a poznejte jiné zvyky!,In: TOPZINE, [online], 25. 4. 2011, [15.3.2017], dostupné na https://www.topzine.cz/velikonoce-ve-svete-odlozte-pomlazku-a-poznejte-jine-zvyky
6) Petr Kubín, Ke kořenům rozdělení,In: Katolický týdeník, [online], 18. 1. 2005, [12.4.2017], dostupné na http://www.katyd.cz/clanky/ke-korenum-rozdeleni.html
7) redakce, Proč se slaví Velikonoce,In: Velikonoce, [online], 5.4.2015, [12.4.2017], dostupné na http://velikonoce.vira.cz/clanky/proc-se-slavi-velikonoce.html
8) redakce, Pohanský původ Velikonoc?,In: Velikonoce, [online], 19.3.2006, [12.4.2017], dostupné na http://velikonoce.vira.cz/clanky/pohansky-puvod-velikonoc.html
9) Karel Svoboda, Vznik a historie velikonočních svátků,In: Milujivelikonoce.cz, [online], 30. 12. 2014, [12.4.2017], dostupné na http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/vznik-historie-vyznam/112-vznik-a-historie-velikonocnich-svatku/

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako