obrzek domeku-home logo-FB


Oslava katolických Velikonoc

Úvod a cíl práce

Velikonoční svátky slaví lidé po celém světě. Pro někoho jsou tyto svátky nejdůležitějšími za celý rok a někdo ani neví, proč se tyto svátky dodržují. Velikonoce jsou spjaty s jarními měsíci, jsou ovlivněny vírou a provází je mnoho odlišných tradic.

Cílem naší práce je především najít odpovědi na naše výzkumné otázky. Dále bude naším cílem porovnat oslavy českých katolických Velikonoc s Velikonocemi v Rusku, kde se vyskytují katolíci ve velmi malém počtu a jsou silně ovlivňováni pravoslavnými. A v neposlední řadě by měla tato práce přiblížit čtenářům základní informace o Velikonocích a s nimi spojenou historii.

Výzkumné otázky

1)Jak katolíci slaví Velikonoce v Rusku a v ČR?

2)Jaké jsou další zvyky a tradice?

3)Duchovní část Velikonoc a to co je vidět navenek

4)Jak katolické náboženství ovlivňují pravoslavní?

Literární rešerše

Velikonoce a zvyky spojené s nimi patří k tématům, které jsou probírány v mnoha pramenech.

Tomáš Hambálek se zabýval otázkou jak se slaví Velikonoce v různých církvích na webu munimedia.cz .Říká, že pro katolíky jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem. Jsou o prožití, utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které podle katolíků přineslo spásu, odpuštění hříchů a smíření před Bohem. V tomto článku můžeme také nalézt, kdy Velikonoce začínají a jaký význam mají jednotlivá pojmenování dní, jako je například Zelený čtvrtek nebo Škaredá středa.

Dále se Velikonocemi na webu Catholic Online zabývá nejmenovaný autor, který se zaměřil na podrobnosti spojené s Velikonocemi. Zabýval se datováním, proč se vlastně Velikonoce slaví, historií Velikonoc, jednotlivými dny Velikonoc a nebo zvyky spojené s nimi.

Autorka Valburga Vavřinová se ve své knize Abeceda Velikonoc zabývá celkově odvozením slova Velikonoce. Popisuje jeho názvy v různých státech, kulturách a skupin lidí. Například si hraje s myšlenkou, že v germánském světě se nazývají Velikonoce Ostern. Je možné, ze odvození vzniklo podle bohyně jara Ostary(Eostre), či zkomolením stredohornoněmeckého urständ(zmrtvýchvstání nebo Osten-východ). Dále se zabývá popsaním jednotlivých dnů v tomto svátku jako je například Boží hod.

Autor Jiří Gračka se ve svém článku Kvas v těstě ruského národa se zabývá, jak velkou část tvoří katolíci v rozlehlém Rusku. Popisuje fakt, že se Rusko dělí na 4 diacéze - moskevská, saratovská, novosibirská, irkutská a jim přiděluje minimální procenta zastoupení katolíků. Například, že na jihu země, kde je diacéze saratovská a kde je dominantním náboženstvím islám, se ke katolíkům hlásí pouze 20000 katolíků tedy jen 0,04 % místního obyvatelstva.

Absolvent Masarykovy univerzity Bc. Radek Chmelař se ve své diplomové práci zabýval Velikonocemi. Rozebírá, jak probíhají v různých náboženstvích. Dále se zmínil o původu Velikonoc, zvycích, symbolech, pokrmech nebo že dominantou katolických Velikonoc je beránek na stole. Dále rozebírá, jak probíhají Velikonoce v jiných státech.

Metodologie

Pro získávání dat jsme se rozhodly použít kvalitativní metodologii. Zapříčiní to málo respondentů, ale za to bude náš výzkum více do hloubky. Z těchto informací pak není možné sestavit tabulku či graf. Při výzkumu můžeme využít řízený nebo neřízený rozhovor. Záleží na tom zda-li necháváme naším respondentům větší volnost v odpovědích nebo budeme požadovat odpovědi přesně na naše otázky. Abychom získaly základní informace k našemu tématu, využily jsme studie dokumentů. Jsme si vědomy, že dokumenty nemusí obsahovat všechny informace, které potřebujeme a nemusí být úplně pravdivé. Tomu se dá zabránit zkoumáním odbornějších a věrohodnějších publikací.

Náš výzkum se zaměřuje na Velikonoce u katolíků a tradice s tím spojené. Konkrétně se budeme zabývat Českou republikou a Ruskem. A dále vztahy mezi katolíky a pravoslavnými obyvateli Ruska. Pro získání podrobnějších informací jsme se rozhodly napsat dopis naším respondentům z Ruska. Je to sice delší proces, ale poskytne nám to promyšlené odpovědi k naší práci. A zároveň jsme zkusily rychlejší metodu a to telefonát jiným naším respondentům. A pro získání informací v České republice jsme použily metodu rozhovoru a to konkrétně neřízený rozhovor, kdy sice máme připravené otázky, ale zároveň reagujeme na odpovědi dotazujících.

Naši respondenti v Rusku jsou různého věkového rozhraní. První z respondentů je studentka Světlana. Další respondent je důchodce Jura s dcerou Olinou, které je kolem 50 let, je tedy pracující člověk.

Praktická část

Historie Velikonoc je velmi dlouhá. Kdysi bylo velikonoční období vítáním jarního slunovratu, postupem času se Velikonoce především díky křesťanské církvi proměnily na oslavu znovuzrození Ježíše Krista. Symboly Velikonoc můžeme brát jako univerzální symboly jara, plodnosti a probouzení přírody. Před cca 3500 lety dali Židé tomuto svátku jara zcela nový význam svátkem Pascha, což je oslava vedení a osvobození židovského národa. Před 2000 lety Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstání. Nejstarší důkaz o oslavách křesťanských Velikonoc může být třeba zmínka v listech apoštola Pavla kolem roku 50, kde je zmíněno: ,, Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus. Proto slavme Velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.‘‘ Zmiňovaný verš ukazuje, že křesťané Velikonoce slavili a dávali jim křesťanský význam. Díky tomu, že velmi brzy vypukli mezi křesťany spory o tom, kdy Velikonoce slavit, víme, že jsou Velikonoce prvním svátkem, který křesťané slavili.

Respondenti:

Všichni naši respondenti se shodli, že Velikonoce jsou pro ně nejdůležitějším svátkem. První respondentka Lenka (20 let, studentka univerzity Karlovy v Praze) se s námi podělila se slavením Velikonoc v její rodině. ,,Velikonoce pro nás začínají Popeleční středou, která začíná 40 dní před Velikonocemi. Zároveň je to začátek postní doby. V tento den se drží půst od masa a újmy. Dovoleno je jíst rybí maso, ale v naší rodině se jí pouze chléb a pije voda. Tento den jdeme na mši, kde nám pan farář udělá popelem křížek na čelo. Jinde se může sypat popel na hlavu. Následuje postní doba, kdy se nám začíná velká příprava na Velikonoce. Je to doba odříkání si. Například když mám chuť na čokoládu, řeknu si, že jí mít nemusím, nekoupím si jí a peníze pak dám stranou, popřípadě přispěji na lepší účely. V tuto dobu bychom se měli celkově ztišit a rozjímat. Neměli bychom slavit žádné narozeniny a jiné oslavy, což může být někdy problém například mé malé sestřičce, která se narodila 8. března, je velice těžké vysvětlit, proč nemůže mít oslavu a celkově dostávat dárky v tento den.''


Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako