obrzek domeku-home logo-FB


Půst v pravoslavné církvi

Úvod

Tato práce se zaměřuje na to jak probíhá Velký půst, jaký má význam pro pravoslavné věřící a jaké jsou podmínky jeho dodržení. Velký půst probíhá 40 dní před Velikonocemi a pro věřící je to čas očištění se od hříchů, čas pokání. Čas kdy se zřeknou světských radovánek a věnují svůj čas modlitbám, aby se co nejvíce přiblížili k Bohu. Dále jsme se ještě rozhodli zkoumat zda se nějak liší dodržování Velkého půstu v České republice a v Rusku.

Rusko jsme si vybrali z důvodu, že je zemí s největším počtem příslušníků pravoslavné církve. Dodržování tradice půstu je pro tamní lidi velice důležitá. A právě již zmíněných 40 dní před Velikonocemi spojuje celou zemi.

Českou republiku jsme si vybrali z důvodu, že to je země ve které žijeme a chceme ji co nejvíce poznat. Vzhledem k tomu, že tu žije velké množství ruských emigrantů, tak se přímo nabízí otázka: „Dodržují půst, tak jako v Rusku a nebo nastaly nějaké změny?“

Cíl práce

Cílem naší práce je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: Jak probíhá půst v pravoslaví?, kterou jsme dále rozvinuli několika podotázkami k vybrané problematice:

1. Význam půstu

2. Jak se liší půst v ČR a v Rusku?

3. Pravidla dodržování půstu (Co můžou, co nemůžou jíst, a proč?)

Literární rešerše

Ve své kníze „Klíč ke klenotnici“1) arcibiskup Nathaniel říká: „… Lidé teď místo toho , aby sloužili duchu, slouží tělu a chtíči. А služba chtíči se stala pramenem bezpráví, kvůli kterému … láska v lidech ochladla. Lidé katastrofálně přestali umět milovat. … Když ztratili schopnost se milovat a být věrným, lidé ztratili vnitřní sílu, tvůrčí vnitřní kostru a podnět a se stali hračkou svých vášní a všemožných zlých sil. Bez odporu, síly zla vstoupily v lidskou rasu a zachytily ji. …Před našima očima je na celém světě hrozný proces satanismu lidí. Půstem, bojujeme proti satanistické síle, která se snaží převzít lidské duše … Není divu, že Kristus Spasitel řekl, že démonická síla je překonána pouze skrze modlitbu a půst.“

Tématem postního období se zabývá článek Postní období2) pravoslavného duchovního pana Mgr. Vladimira Kulakova v měsíčníku Hlas Pravoslaví. Autor nás v článku seznamuje s tím, co to je půst a jak se na něj věřící připravují. Čtyři neděle před začátkem Velkého postu jsou bohoslužebná čtení přizpůsobena přípravě a pochopení hlavní podstaty Velkého postu. První nedělí je Neděle celného a farizeje, která jim má ukázat jaká má být jejich modlitba, aby ji Bůh přijal. Druhá neděle je Neděle Božího milosrdenství. Tou si připomínají příběh marnotratného syna a poukazují na to, že Bůh je milosrdný. Další neděle se nazývá Masopustní. Jak sám název napovídá, od tohoto dne se začínají věřící postit od masitých jídel. Poslední nedělí před samotným začátkem Velkého postu je neděle Syropustní, kterou si připomínají vyhnání Adama a Evy z ráje.

Jaký je postoj pravoslavné církve v Evropě? Jaké obtíže zažívá? A jak pravoslaví přijímají obyvatele v těch zemích, kde je státním náboženstvím je katolicismus a protestantismus, a většina populace obecně nevěřících? Doktor filozofie, a nyní učitel Baranavichy Sergej Alexandrovič Mudrov žil a studoval v Evropě již několik let. V knize „pravoslaví v Evropě - svědky naších dní ,“ sbíral rozhovor s pravoslavnými kněžími, které byly provedeny v průběhu tohoto období.

- Sergej Alexandrovič, myslím, že svou knihu jste chtěl pomoci čtenářům pochopit postoj pravoslavné církve v západní Evropě. Ale dojem není duha: Pravoslaví v Evropě- církev menšiny a migrantů…

- Nemohu souhlasit s vámi. Podle mého názoru, není to tak jednoduché špatné. Samozřejmě, že v zemích ovládaných denominací protestantskými a katolickými, ortodoxní věřící jsou v menšině. Podle historie v Portugalsku, Francii, Belgii a Dánsku, většina místních obyvatel nepatří k pravoslavné církvi. A při pohledu povrchně se zdá, opravdu nemůže tato situace znít velmi pozitivní. Ale v historické perspektivě, vše je vidět poněkud jinak. Ano, pravoslavných lidí v Evropě stále není mnoho, ale jsou mnohem víc než před 20 lety. Nejvíce pravoslavných - imigranti, ale také místní obyvatelstvo projevuje zajem o pravoslaví, a lidí, kteří se obrátili k pravé víře je více a více každý rok. Představitelé rumunské diecéze v Itálii mi řekl, že v roce 2004 bylo jich tam jen 30 rumunské farnosti, a nyní - více než 200! A každý rok více než 100 ortodoxní odkazuje Italové! Dostatečně silná komunita skládá z místních lidí, se tvořil ve Velké Británii, Francii a Německu. Dokonce i v dalekém Islandu jsou lidé, kteří byli schopni dozvědět se o pravoslaví, a obrátil se k pravé víře. Ve stejné době, v zemích, jako je Španělsko a Portugalsko, ortodoxní komunity se skládají téměř výhradně z přistěhovalců. A to je pochopitelné. Jak řekl mi kněz v Zaragoze, aby španěl se vzdál katolicismus a převédl se na pravoslaví, musí ve skutečnosti, přestát být Španěl.

Pravoslavný půst3) , který se zabývá stravováním a duševní očistou během postního období je článek ze stránky rozhlas.cz, kde autor David Šťáhlavský provádí rozhovor s archimandritou Martinem Markem Krupicou a protojerejem Vitalijem. Svatá „čtyřicátnice“ je období kdy pravoslavní křesťané vůbec nejedí živočišné potraviny, jí pouze potraviny rostlinného původu. Co se týče bohoslužeb, tak protojerej Vitalij říká, že jsou více zaměřené na pokání a duchovní půst. Velký důraz se klade na duši a v konečném důsledku každý zpytuje své svědomí. Protojerej Vitalij říká: „Připravujeme se přece na svátek všech svátků, Paschu, tedy Vzkříšení Páně. A velikost tohoto svátku podmiňuje i velikost samotného půstu, který je jedním z nejstarších; jeho tradice sahá až ke starozákonnímu příběhu Mojžíšovu. Vychází ze samotného půstu Ježíše Krista, který je naším velkým příkladem a který následujeme. Sám byl 40 dní na poušti, kde se postil, aby se pak vrátil a hlásal slovo Boží. Vyvrcholením celého před-paschálního období je poslední Strastná sedmice. Katolíci ji znají jako Svatý týden. To je už období po Strastné čtyřicátnici, která končí Lazarovou sobotou, tedy vzpomínkou na jeho vzkříšení. Strastnému týdnu Bezprostředně předchází tzv. Květná neděle, památka slavného vjezdu Krista do Jeruzaléma.“ Dále se v článku zabývají tím, že by se věřící měli odprostit od světských radovánek v době půstu. Doporučují lidem nechodit do divadla, mladí by neměli chodit na diskotéky. V některých zbožnějších rodinách se dokonce nedívají na televizi a mělo by se méně chodit na internet. Správní křesťané by se měli půstem změnit, očistit se. To jim pak dává sílu odolávat pokušením.

Metodologie

Tato práce, která je zaměřena na Velký Půst v pravoslavné církvi, je založena na metodách kvalitativního výzkumu. Jako hlavní zdroj informací a poznání se pro nás staly polostrukturované a řízené strukturované rozhovor, který pro náš kvalitativní výzkum byl shledány jako nejlepší metoda. Pomocí těchto rozhovorů se výzkumníci mohli podívat na zkoumané otázky i z osobního pohledu respondentů.

Výzkum se odehrál především v pravoslavném Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech. Po bohoslužbě bylo osloveno okolo 10 respondentů a proběhly polostrukturované rozhovory, které byly v přátelském duchu a zaobíraly se především oblastí osobního významu Velkého Půstu pro ně a jejich názory na danou problematiku. Mezi návštěvníky těchto bohoslužeb patří zejména příslušníci rusko-jazyčného etnika žijícího na území ČR, především hlavního města Prahy.

Pro zjištění informací přímo z Ruska jsme se ptali dvou respondenů pomocí řízených strukturovaných rozhovorů. První, který žije v Divnogorsku byl velmi milý a přátelský a především jsme se zaobírali oblastí osobního významu a pravidly dodržování Velkého Půstu, jaký má názor na danou problematiku, a jak on přesně dodržuje půst. Jednalo se o polostrukturovaný rozhovor prostřednictvím Skype. Druhým respondentem byl otec Nikolaj Egorov z Chrámu svatého Archanděla Michaela ve městě Tyumen, který nám vysvětlil jak probíhá Velký Půst v Rusku a jestli se může dodržování půstu v něčem lišit.

Praktická část práce

Pravoslavná církev či ortodoxní církev je křesťanská církev složená z více územních církví, které dohromady tvoří pravoslavné společenství. Pravoslavné církve mají své počátky v prvotní křesťanské obci v Jeruzalému a dále pak ve východní části Římské říše, proto bývají někdy označovány též jako východní církev. Pravoslavné církve sdílejí církevní nauku a praxi, proto se o nich jako o celku, o společenství pravoslavných církví, často hovoří, jako by šlo o jedinou pravoslavnou církev. Přesto se v nuancích církevní praxe a obyčejů mezi jednotlivými místními církvemi objevují odlišnosti podle místní tradice, zvyklosti.

K pravoslaví se hlásí především obyvatelé Řecka, Rumunska, Ruska a dalších slovanských zemí. Pravoslavní věřící, původně emigranti, však obývají i mnoho jiných zemí, velké komunity pravoslavných věřících existují např. v USA, Kanadě nebo Austrálii.

Pravoslavná církev zachovává apoštolskou posloupnost a její učení bylo formulováno na církevních sněmech, koncilech, mezi nimiž má význačné místo sedm ekumenických koncilů v průběhu 4. až 8. století. Ke konci prvního tisíciletí postupně narůstalo napětí mezi východní a západní církví, které vedlo až k velkému schizmatu (1054), které dodnes nebylo překonáno. Definitivní rozkol církví však nastal teprve po čtvrté křížové výpravě. Přesto je nauka pravoslavné církve v některých ohledech relativně blízká nauce římskokatolické a mezi oběma církvemi pokračuje dialog. Velký rozkol byl však fixován vývojem věrouky římskokatolické církve v průběhu druhého tisíciletí – všechna tato nová dogmata přijatá na západě po roce 1054 jsou neslučitelná s pravoslavnou věroukou a spolu s odlišnou římskokatolickou spiritualitou znemožňují obnovení jednoty římské církve (a protestantských církví) s pravoslavnou církví.

V mnoha náboženstvích je element sebetrýznění. V pravoslaví také existuje tento element ve formě půstu. Lidi přes půst v pravoslavné církvi se snaží dosahnout psychologické a fyzické vysílení, které čistí a přibližuje věřících k Hospodinu.

Půst je jednání jedince nebo společenské skupiny dané zřeknutím se potravy, její redukcí na minimum nebo omezením na vyhraněné, skromností charakterizované pokrmy, jež má mít pro postící se osobní pozitivní přínos. Půst se používá nejen v náboženství pro asketické prostředky, které způsobují, že tělo nedostává, nač je zvyklé. Motivem může být zdraví, očištění nebo nelpění na hmotném a přimknutí se k tomu, co člověka přesahuje, případně snaha o upevnění tělesného zdraví a duševní pohody.

Historie vzniku půstu začiná už ve starozákonní době, v době stvoření člověka. Přikázání půstu Bůh dal lidem ještě v ráji: „Hospodin Bůh člověku přikázal: ‚Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst, kromě stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.’“

Ve Starém zákoně se objevuje mnoho příkladů dodržování půstu - prorok Mojžíš obdržel přikázání od Boha na hoře Sinaj: “… čtyřicet dní a čtyřicet nocí, chleba jsem nejedl a vodu nepil”

V křesťanském prostředí, v novozákonní době vznikla tradice držet půst dvakrát v týdnu. Jenom ve středu a v pátek. Ježíš opakovaně mluvil se svými učedníky o abstinenci, objevil jim hodně o tajemství půstu. On praví: “A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří hyzdí své tváře, aby ukázali lidem, že se postí. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Když se postíš, raději si pomaž hlavu olejem a umyj si tvář, aby tvůj půst nebyl zjevný lidem, ale tvému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.“

Po vzoru a učení Ježíše Krista drželi půst apoštolové. Drželi pozice věrně a církev je dodržuje nepřetržitě.

1) NATHANIEL. Ключ к сокровищнице. Pravoslaví [online]. 2006 [cit. 14.03.2017]. Dostupné z: http://www.pravoslavie.ru/2943.html
2) KULAKOV, Vladimir. Postní období. Hlas Pravoslaví [online]. Březen 2005 [cit. 14.03.2017]. Dostupné z: http://www.hlas.pravoslavi.cz/pdf/2005/hp-03-2005.pdf
3) ŠŤÁHLAVSKÝ, David. Pravoslavný půst. Rozhlas [online] 17.05.2015 [cit. 14.03.2017] Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/mezinebem/_zprava/pravoslavny-pust--1464195

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako