obrzek domeku-home logo-FB


Jak pravoslavní věřící slaví Vánoce v ČR a na Ukrajině?

Úvod

Svátky zaujímají důležité postavení v každém náboženství. Pro křesťany, a tedy i pro pravoslavné, mají největší váhu Velikonoce. My se ale budeme zabývat Vánocemi, o kterých by se dalo říct, že jsou v pořadí, co se důležitosti týče, druhé. Jsou to svátky narození Ježíše Krista, kterým předchází adventní doba, která slouží jako příprava na jeho narození.

Hlavním cílem práce je zjistit, jaké vánoční zvyky dodržují pravoslavní a jaký jim přisuzují význam. Zaměříme se také na porovnání, jak se tyto zvyky udržují na Ukrajině, a jak naopak v České republice. Budeme se také zaobírat štědrovečerní tabulí, která je pro pravoslavné důležitá a typická. Chceme také zjistit, jak slaví Vánoce pravoslavní věřící z Ukrajiny, kteří žijí v České republice a zda jsou nějak ovlivňováni českými Vánocemi.

  • Jaký mají význam vánoční zvyky pravoslavných?
  • Jak se zvyky udržují v ČR a jak na Ukrajině?
  • Jak vypadá štědrovečerní tabule?
  • Jak slaví Vánoce pravoslavní věřící z Ukrajiny žijící v ČR?

Literární rešerše

Významem vánočních svátků se zabývá článek Vánoce v pravoslavné církvi, jehož autorem je Martin Marek Krupica. V článku se dozvídáme, že pravoslavní věřící oslavují na Vánoce vtělení Božího syna, tedy, že Bůh sjednotil božství a lidství v osobě Ježíše Krista. Oslava narození Krista začíná den po svátku apoštola Filipa, kdy začíná půst někdy také označovaný jako filipovský. Dvě neděle před Narozením Páně jsou věnováné připomínání si, jak Bůh připravoval příchod Spasitele. Bohoslužebné slavení samotného svátku nabízí velmi široké možnosti. Již předcházející den (24.12./6.1.) předpokládá zvláštní bohoslužby. Je to například jeden ze tří dnů v roce, kdy se mohou číst tzv. královské hodinky. Slavení každého dne i svátku začíná v předvečer, podle starobylého obyčeje, že den začíná setměním. První bohoslužbou dne je proto večerní. Ta je ve své podstatě poděkováním Bohu za stvoření světa. V případě větších svátků, jakým svátek Narození Páně samozřejmě je, navíc přibývá blok třetí, totiž litijní stichiry. Ve všech těchto textech je vtělení Božího Syna vykládáno i oslavováno. 1)

O tradičních zvycích v pravoslavných rodinách na Ukrajině se můžeme dočíst v článku Vánoce na Ukrajině, ve kterém autor popisuje, že ve většině pravoslavných rodinách se na Štědrý večer tvoří tzv. vertep (betlém). Betlémy jsou stavěny na veřejně přístupných místech. Obvykle před a nebo v kostelech. O Štedrý večer přinášejí do svých domovů stromek a zdobí jej, tzv. Novorichna Jalynka. Na západní Ukrajině je jeden ze symbolů Vánoc Didukh. Jedná se o svazek pšenice, či žita zformovaného do zvláštního tvaru, se čtyřma nohama a s mnoha dalšími malými svazky. Symbolizuje prosperitu do nového roku. Postava svatého Mikuláše v Ukrajině je zastoupené v podobě Svjatoho Mykolaja (Sv. Mikuláš). 18. prosince večer přichází do domovů a zanechává dárky pod polštářem nebo u v chodu do domů. Na Štědrý večer pod stromečkem tradičně dětem zanechávají dárky rodiče.Po půlnoci pak domy obcházejí koledníci, proto se ze stolů nesklízí vše. V článku Zdeňka Hnízdila se můžeme dočíst, že oproti východním zemím se v ČR Vánoce u pravoslavných příliš nemění. Od 2. ledna začíná být čtyřicetidenní půst ještě přísnější a v podvečer vánočního svátku by se nemělo jíst vůbec. Zakázány jsou také veškeré vášně. Půst končí slavnostní bohoslužbou a pravoslavní mohou začít 6. ledna hodovat. 2) 3)

Jak vypadá stědrovečerní tabule je popisováno v článku Pravoslavné Vánoce. Podle tradice by mělo být 12 postních jídel, bezmasé a nemastné pokrmy. Nikdy nesmí chybět kuťja, což je pšeničná kaše vařená s medem, mákem a ořechy. Vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce, je další pokrmem, který by rozhodně neměl na sváteční tabuli scházet. Kuťja byla odjakživa podávána při pohřbech a vzvar se zase pojídal při narození dítěte. Proto tyto dva pokrmy symbolizují narození a smrt Krista. Na zápraží nebo do rohů místnosti se klade česnek – jako ochrana před zlými silami. Mnoho zvyků je spojeno také s kuťou – někde do nádoby s kuťou kladou na noc lžíce všichni členové rodiny, čí lžička je ráno převrácená, ten do roka zemře. Podle jiné tradice na Svatý večer dobytek dokáže mluvit lidskou řečí. Proto někde koně, voly a krávy krmili lidským jídlem – chlebem. Dalšími pokrmy jsou například vareniky, taštičky z kynutého těsta plněné brambory, rýží, zelím nebo houbami, dušená kapusta, houby upravované na různé způsoby, ryba, ovoce, zelenina a saláty. Sladkým zákuskem bývá nejčastěji medový perník. 4)

Jak slaví Vánoce pravoslavní věřící z Ukrajiny žijící v ČR popisuje článek Vánoce na Ukrajině: Dárky dětem nosí Mikuláš, který napsala Michaela Zumrová, v něm se dozvídáme několik odlišností ve slavení Vánoc v České republice a na Ukrajině. Redaktorka vyzpovídala Marii a její dceru Solomiyou, které se sem přistěhovaly z Ukrajiny. Vypráví o tom, že dárky dostávají k posteli od Mikuláše v noci z 18. na 19. prosince. Maminka do budoucna uvažuje, že se přizpůsobí českých zvykům, aby to dceři nebylo líto. Kapra a bramborový salát už ale večeří stejně jako my. 5)

Metodologie

Pro získání dat k naší práci může být využito kvantitativních či kvalitativních metod.

Kvantitativní metoda je metoda standardizovaného vědeckého výzkumu, jejímž cílem je testování předem vytyčených hypotéz a využívá dedukci. Popisuje zkoumanou skutečnost pomocí proměnných, které lze vyjádřit čísly. Výsledky jsou zpracovány obvykle pomocí statistických metod. Nevýhodou je, že oproti kvalitativnímu výzkumu vyžaduje větší soubory dat a respondentů, naopak výhodou je, že výsledky jsou lépe ověřitelné a srovnatelné.

Kvalitativní metoda je metoda, jejímž cílem je porozumění, rozpoznání významu získané informace a využívá indukci. Pomocí kvalitativní metody prozkoumáme sice menší počet respondentů, než bychom zvládli s metodou kvantitativní, ale zato bude průzkum více do hloubky a s větší mírou obsáhlých informací. Negativem je výsledné zpracování výstupu, které se nedá jen tak převést do grafů, tabulek či čísel jelikož jej nelze tak snad kvatifikovat. Výstupem bude souhrnný text.

Kvalitativní techniky rozhovorů se můžou obecně rozdělit na standardizované, polostandardizované a nestandardizované. U standardizovaných jsou předem dané otázky, které nemusí probíhat ani ve formě rozhovoru, ale postačí dotazník či anketa, kterou respondent vyplní. U nestandardizovaných nejsou otázky předem určené, ale respondent si sám vybírá, co považuje za důležité, aby o tom hovořil. Jde o jeho souvislý projev, který může být sem tam doplněn o nějakou otázku.

My použijeme kvalitativní techniku polostandardizovaného rozhovoru, která spočívá v kladení předem si stanovených otázek, abychom neodbíhali od tématu a měli předem promyšlené, na co se vlastně chceme zeptat. Pokud ale bude třeba rozhovor doplnit o nějakou otázku, kterou jsme si předem nestanovili, je možnost v polo-standardizovaném rozhovoru tuto otázku dodatečně doplnit.

Našimi respondenty budou paní Oksana Manencová (45 let), která se narodila v ukrajinském městě Ternopil a od svých 22 let žije v České republice ve městě Most a Steve Uhryn, který žil na Ukrajině pouze krátce, většinu života žije v ČR, kde také studuje a je pravoslavného vyznání. V neposlední řadě také pravoslavný kněz ve službách teplického kostela pan Miroslav Vachata, který se narodil v Čechách, ale má ukrajinské předky. Naším posledním respondentem je pan Radomír (51 let), který žije ve městě Most.

Praktická část

Podle pravoslavných věřících byla pravoslavná církev založena samotným Pánem Ježíšem Kristem, který si zvolil 12 apoštolů, aby šířili po světě evangelia. Pravoslavná církev je pravým nástupníkem této prvotní církve apoštolů, se kterou je spojena nejen vírou, ale také apoštolskou posloupností. Církev se z Jeruzaléma během několika desetiletí rozšířila po celé Římské říši. Jelikož křesťané za svého nejvyššího pána považovali Ježíše Krista a odmítali slepě sloužit císaři, byli krutě pronásledováni po téměř tři staletí do roku 313, kdy byl vydán Edikt milánský. Od začátku 4. do konce 8. století se postupně sešlo sedm všeobecných sněmů (koncilů), jejichž hlavním úkolem byla obrana víry proti nejrůznějším herezím. V té době se však od sebe začaly stále více vzdalovat východní a západní část jedné všeobecné církve. Neshody nakonec vyústily roku 1054, kdy došlo k tzv. Velkému schizmatu a vzniku římskokatolické a pravoslavné církve.

První záznamy oslav Vánoc pocházejí ze 4. století z Říma. První zmínka byla uvedena konkrétně ve Filokalovo chronografu z roku 354. Tento kalendář své začátky ovšem datuje již mnohem dříve, tudíž je možné, že slavení Vánoc bylo již nějakou dobu zavedené.

Pravoslavní nazývají Vánoce jako Rizdvo Christove, v překladu to znamená Ježíšovo narození.

Celkový počet pravoslavně věřících ve světě bez ohledu na hodnost a příslušnost se odhaduje na 125 až 180 miliónů osob. Z toho 20 miliónů žije na Ukrajině, v Česku to je ,,pouhých‘‘ 20 533, což je značně menší číslo. Zatímco na Ukrajině tvoří pravoslavně věřící 45% z celé populace, v Česku to je pouze 0,2%, nutno ovšem podotknout, že se při dotazování českého statistického úřadu nevyjádřilo více než 4 miliony lidí, přesto se nedá velmi předpokládat, že by se číslo nějak rapidně zvýšilo.

1) Vánoce v pravoslavné církvi | Vánoce a advent. [online]. Copyright © 1997 [cit. 29.03.2017]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/vanoce/_zprava/vanoce-v-pravoslavne-cirkvi--409539
2) Začaly druhé Vánoce. Právě je slaví pravoslavní - Deník.cz. Deník.cz [online]. Copyright © [cit. 29.03.2017]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/zacaly-druhe-vanoce-prave-je-slavi-pravoslavni-20170107.html
3) Jak se slaví Vánoce na Ukrajině. Vánoce ve světě - historie Vánoc, vánoční výzdoba [online]. Dostupné z: http://www.vanocevesvete.com/ukrajina.php
4) Pravoslavné Vánoce - Vaření.cz. [online]. Copyright © Economia, a. s. [cit. 29.03.2017]. Dostupné z: https://clanky.vareni.cz/pravoslavne-vanoce/
5) Vánoce na Ukrajině: Dárky dětem nosí Mikuláš - Hradecký deník. Hradecký deník [online]. Copyright © [cit. 29.03.2017]. Dostupné z: http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/vanoce-na-ukrajine-darky-detem-nosi-mikulas-20151223.html

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako