obrzek domeku-home logo-FB


Rodinné vztahy u muslimů

Úvod a cíl práce

Islám považuje rodinu za důležitý prvek společnosti a stanoví základní pravidla, podle kterých se má rodinný život odvíjet. Rodina je společenská skupina lidí, jejíž členové jsou svázáni pokrevními nebo příbuzenskými pouty. Rodinné pouto obsahuje práva a povinnosti, které jsou předepsané náboženstvím, prosazené právem a dodržované členy této skupiny. Podle toho mají členové rodiny jisté společenské závazky, a to spojené s příslušenstvím k rodině.

Základem islámské rodiny jsou pokrevní pouta nebo manželské závazky. Podle Islámu jsou pokrevní svazky ty nejpřirozenější. Islám buduje rodinu na pevných základech, které dokáží zabezpečit trvalé fungování rodiny. Základy musí být pevné a přirozené, aby mohly vyvolat pocit upřímnosti a vzájemnosti u členů rodiny.

Islám uznává náboženské ctnosti a morální výhody manželství. Muslimský jedinec se zaměřuje na rodinu a jeho cílem je založit si rodinu vlastní. Rodina a manželství mají v islámském světě ústřední postavení. V Koránu je o tomto tématu mnoho pasáží, a podle Proroka již muž ovládl půlku svého náboženství, pokud se oženil.

V Evropě bývá pohled na muslimskou rodinu často velmi zkreslen především neznalostí islámských reálií. Určitá nepřístupnost pro evropského pozorovatele a neznalost dějin islámských zemí vzbuzují různé nepřesné představy. Našim výzkumem jsme se snažili hlouběji pochopit vnitřní souvislosti společenských vztahů v islámských zemích.

Islám je nejmladší z trojice tzv. abrahámovských náboženství a druhé největší světové náboženství po křesťanství. Vznikl počátkem 7. století v prostředí Arabského poloostrova a velkou měrou byl ovlivněn již existujícími společenskými podmínkami v oblasti. Formoval se v době postupujícího rozkladu rodových vztahů a od počátku se projevoval nejen jako věrouka, ale i jako výzva k politickému sjednocení. V drsných podmínkách pouští arabského poloostrova neměl osamocený jedinec velké šance na přežití, proto byl velký důraz kladen na soudržnost rodin a kmenů. Není proto překvapivé, že se rodině, jako základu společnosti, dostalo významného místa i v Muhammadově novém učení.

Hlavním cílem naší práce bylo zjistit, jak konkrétně probíhá rodinný život u muslimů. Zaměřili jsme se na význam manželského svazku jako takového. Z médií celkově slýcháme, že muži v muslimských zemích své ženy nerespektují. Snažili jsme se tedy zjistit, jak to doopravdy je, když nalézáme v islámské legislativě absolutní úctu k ženám, a muž se nesmí za žádných okolností dopustit násilí na ženě. Dále jsme se zabývali vztahem mezi rodičem a dítětem, kdy toto téma není u nás příliš rozebírané.

Po získání všech potřebných dat porovnáme vztahy mezi členy rodiny u muslimů žijící v České republice a v Kazachstánu.

Hlavní výzkumná otázka

Jaké jsou vztahy v muslimské rodině?

1. Jaký je význam manželství u muslima?

2. Jaký je vztah mezi mužem a ženou?

3. Jaký má vztah rodič k dítěti?

Literární rešerše

Podle islámu je manželství silné pouto, významný závazek v plném smyslu těchto slov. V knize „Zaostřeno na islám“, je manželství popsané jako závazek vůči samotnému životu, ke společnosti a k důstojnému, smysluplnému životu lidského pokolení. Ovládání pohlavního pudu se může stát morálním triumfem, rozmnožování společenskou nutností nebo službou a zdraví potěšujícím stavem mysli. Přesto tyto hodnoty a cíle manželství nabývají zvláštního smyslu a navzájem se posilují, jsou-li spojeny s ideou Boha, uvažuje-li se o nich také jako o náboženském závazku a jsou-li chápány jako Boží požehnání. A právě to je ústředním bodem manželství v islámu.

Jak se dočítáme v knize Zuzana Armani a kol. Lidská práva v islámu a některé mylné představy, mezi hlavní povinnosti ženy v muslimské rodině patří především poslušnost vůči manželovi a hospodaření se společným měním. V samotném koránu pak stojí pasáž 69 „Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých“, kromě materiálního zabezpečení, žena může od svého muže očekávat pozornost a může mu ve všech ohledech naprosto důvěřovat.

Můžeme tedy soudit, že jelikož muž ženu zabezpečuje, očekává za to na oplátku poslušnost, počestnost a solidaritu. Muslimská žena pak nesmí například záměrně zamezovat početí a zbavovat tak může jeho práva o zachování rodinné linie. Muž se může oženit s více ženami, nicméně mezi jeho výsadní povinnosti patří všechny ženy zabezpečit přiměřeně jejich potřebám. Muž každé ženě, kterou pojme za svou manželku předává po svatbě věno. Bez věna se dokonce manželství považuje za neplatné. V koránu ovšem nacházíme skulinku a to v podobě, že žena může z laskavosti věno vrátit. Mezi další povinnosti muže, jak se dočítáme v knize Zaostřeno na islám, patří chovat se k ženě poctivě, čestně a trpělivě. A udržovat její tajemství z oblasti intimního života.

V životě muslima hraje výchova dítěte důležitou roli. Děti jsou důležitou součástí rodiny, přičemž je syn považován za významnějšího než dcera jakožto pokračovatelem rodu. Olga Nešporová se ale ve své práci Rodina a rodičovství v křesťanství a islámu zmiňuje o muslimské tradici, která doporučuje mít v rodině také dceru, kdy otec má pak větší šanci přijít po smrti do ráje. Tímto byla snaha zamezit zabíjení novorozeňat, zejména děvčátek, které bylo v Muhammadově době běžné. Dále se dozvídáme, že použití antikoncepce je možné po dohodě obou manželů. Potraty byly zakázány a povolovaly se jen ve výjimečných případech, jelikož třetím přikázáním islámu je uchování života dítěte.

V knize Zaostřeno na Islám napsanou sociologem egyptského původu, Hammudah Abd al-‘Átí, se dočítáme o pojmu ihsán. Ihsán označuje to, co je dobré, správné a krásné. Ihsán vůči rodičům zahrnuje vděčnost, soucit, a hlavně prokazování úcty. Rodiče mají právo očekávat od dětí poslušnost jako částečnou splátku, co za ně rodiče udělali. Absolutní náboženskou povinností je také pomoc rodičům v případě potřeby.

Metodologie

V naší práci jsme se rozhodli použít kvalitativní metodologii a to v podobě sběru dat z dostupných publikací. Knihy jsme se snažili volit systematicky podle známých postojů autorů, což nám umožňuje srovnání několika názorů na danou problematiku. Jako autory s rozdílným smýšlením o této problematice považujeme např. Lukáše Lhoťana a bývalého předsedu Islámské obce v ČR doktora Vladimíra Sáňku Dále jsme použili metodu neřízeného rozhovoru. Kde jsme zvolili pouze rámcové otázky a nechali respondenty na toto téma volně hovořit. Tuto metodu jsme zvolili z důvodu subjektivizace daného tématu konkrétním respondentem a domníváme se, že tímto způsobem budou respondenti odpovídat svobodněji a sdělí nám více citlivých informací ze svého osobního rodinného života. Další metodu budeme volit online dotazník, cílený na studenty naší univerzity s několika málo otázkami, týkající se znalosti muslimské kultury. Naším cílem je zjistit pohled studentů na danou problematiku a informovanost v tomto tématu 

S prvním respondentem, kterým byla Eman Ghaleb jsme se sešli osobně ve městě Teplice, kde má Eman trvalé bydliště. Jako místo naší schůzky jsme zvolili kavárnu, přičemž jsme se snažili navodit přátelskou atmosféru. Komplikace v tomto prostředí nastala v momentě, kdy kolemjdoucí žena ve věku kolem 50 let na Eman bezdůvodně pokřikovala aby si sundala Hudžháb z hlavy. Tato situace se naštěstí brzo uklidnila a respondentka nám sdělila, že se s takovýmto jednáním setkává na denní bázi. Zbytek schůzky proběhl v naprostém klidu. Eman byla velice milá a vstřícná a zanechala nám své kontaktní údaje pro případ, že budeme potřebovat ještě další informace k našemu výzkumu.

Osobní informace o respondentech:

Eman Ghalebová, 18.let

-Studentka teplického Gymnázia

-Původem z Jemenu do ČR se přistěhovala v pěti letech

-V České republice žije společně se svými rodiči a čtyřmi sourozenci

-Otec přišel do České republiky jako první z rodiny díky stipendiu na lékařské fakultě, od té doby vykonává práci lékaře

-Matka vystudovaná v Jemenu, momentálně na mateřské dovolené

Daniyar Hassenov

-Věk 22 let

-Vystudoval KSU (Univerzita E.A.Buketova)

-Žije v Kazachstánu ve městě Karaganga

-Vyznání sunitské

Historický kontext:

Při zpracování výzkumné otázky zabývající se vztahem muže a ženy v islámu jsme se zabývali nejprve jeho historickým kontextem kde jsme čerpali převážně z knihy Obrazy ženství v náboženských kulturách od Luboše Kropáčka. První věc která nás upřímně překvapila byla poměrně velká spojitost mezi biblí a koránem, kdy zjišťujeme, že Adam a Eva jsou vlastně totožní i v koránu a to pod jmény A‘dam a Hawa. Se vztahem muže a ženy se tak setkáváme od samého počátku a provází nás velkým množstvím knižních publikací.

Není pravdou, že v Islámu neexistují žádné ženské bohyně nebo jinak důležité osoby ženského pohlaví. Jedním z takových důkazů je trojice bohyň Al-lat, Al-Uzza a Manat u nichž bych dále ráda mluvila o bohyni Manat, která bývá častokrát připodobňována k bohyni Artemis (Například podle jejího specifického symbolu měsíčního srpku) nebo k bohyni podsvětí Persefoně. Bohyně Manát byla poměrně oblíbená v Medině, ale v Mekce se s velkým úspěchem nesetkala, jen některé kmeny (Aws a al-Kharzraj) ji prý tiše uctívali a při obcházení Kabby dokonce šeptali modlitby. Její jméno bývá také častokrát spojováno s odmítnutím polyteismu. Dokonce prorok Mohamed ji prý měl oficiálně prohlásit jako dceru Aláha a souhlasit s jejím uctíváním. To se ale obecně muslimům příliš nezamlouvalo a v pozdějších letech proti uctívání památky Mannah ostře vystupovali. V roce 630 byl zničen Chrám bohyně Manat a v roce 1024 pak další chrám, na které padlo podezdření o přechovávání její posvátné soch.

S celkem přesným popisem vztahu muže a ženy se můžeme setkat i v některých záznamech týkajících se proroka Mohameda. Prorok Mohamed žil převážnou část života s jednou ženou, který byl podle mnou dohledaných pramenů věrný. Na sklonku jeho života ovšem došlo ke zjevení kde mu bylo povoleno oženit se hned čtyřikrát. Poté přišlo další zjevení a Mohamed se mohl oženit s kolika ženami chtěl. Dozvídáme se zde o manželstvích která vznikala čistě za účelem navázání partnerství s některým z vysoko postavených mužů a tak si údajně prorok Mohamed vzal ke konci svého života šestiletou dívku aby upevnill přátelství s jejím otcem.


Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako