Jírová, Rezková, Dörflerová, Slezáková, Pešťáková

To, že studium na vysoké škole začíná být pro celou řadu mladých lidí v České republice samozřejmostí a nepsanou povinností, je téměř fakt. V současné době si také celá řada studentů z cizích zemí vybírá Českou republiku jako zemi, která jim poskytne vysokoškolské vzdělání. Cizinců přibývá především z oblastí jako je Ukrajina, Rusko a Gruzie. Proč tomu tak je. Tuto otázku se pokusí odpovědět právě tato seminární práce. Nalézt nejčastější důvody, kvůli kterým jezdí především gruzínské dívky studovat do České republiky.

Cílem seminární práce „Gruzínské studentky v České republice“ bude především odpovědět na výzkumnou otázku.

Výzkumná otázka: „Jaké jsou nejčastější důvody vedoucí gruzínské studentky ke studiu v České republice.“

Seminární práce bude zpracována na základě prostudování literatury a jiných dostupných sekundárních zdrojů informací. Na základě těchto informací bude vytvořena první část práce. Tedy literární rešerše a teoretická východiska.

V literární rešerši bude kriticky zhodnocena daná problematika právě v komparaci dostupných sekundárních zdrojů. V teoretické části potom budou vyzdviženy a popsány důležité oblasti dané problematiky, na základě kterých bude navržen kvalitativní výzkum.

Kvalitativní výzkum bude sestaven na základě polostandardizovaného rozhovoru. Otázky rozhovoru budou sestaveny tak, aby nejlépe zodpověděly výzkumnou otázku. Samotné rozhovory budou provedeny se třemi gruzínskými studentkami, které studují na České zemědělské univerzitě v Praze. Výsledky rozhovorů budou sepsány v praktické části. Závěr seminární práce bude stručně sumarizovat dosažené výsledky a zodpovídat výzkumnou otázku.

Výhodou polostrukturovaného rozhovoru je jeho flexibilita. I přestože jsou otázky předpřipravené, jejich znění i posloupnost se může měnit podle reakcí respondentů. Je možno pokládat také doplňující otázky, které lépe dovysvětlí dané odpovědi. Zpracování polostrukturovaného rozhovoru je jednodušší než u volného rozhovoru. Nevýhodou polostrukturovaného rozhovoru je časová náročnost. Nejen pro přípravu, ale i sběr a analýza zjištěných výsledků. Rozhovory je potřeba provádět se zkušeným výzkumníkem. Je zde také možnost subjektivního ovlivnění výzkumníkem a problémy při zobecňování zjištěných výsledků.¹⁾

1) Lenka, 23 let, svobodná, studentka;

2) Nina, 26 let, vdaná, pracující;

3) Veronika, 26 let, svobodná, studentka

Všechny tři pochází z hlavního města Gruzie, Tbilisi. Vystudovaly tam střední školu a nastoupily na státní univerzitu, kde studovaly obor ekonomie. Nina s Veronikou získaly titul bakalář.

Otázky, na které respondentky odpovídaly jsou uvedeny v přílohách práce v seznamu otázek.

Charakter rozhovoru je polostandardizovaný. Otázky pokládány při rozhovorech budou navrženy tak, aby na sebe navazovaly a plynule překrývaly jednotlivé oblasti rozhovoru. Každá další otázka by měla zkoumat problematiku více do hloubky s cílem nalézt hlavní důvody studia gruzínských dívek v ČR.

Bylo navrženo 8 otázek, na které respondentky odpovídaly. První otázka je úvodní (identifikační), kdy se respondentky představí, řeknou něco málo o sobě. Druhá otázka už by se měla týkat důvodů výběru studia v ČR. Na tuto otázku potom navazuje poslední otázka, která má také kontrolní funkci a jinak formuluje otázku druhou. Tím se ověří, zda si respondentky své odpovědi nevymýšlejí, ale zda se nad odpověďmi zamyslely a odpovídaly upřímně. Další otázky jsou formulovány tak, aby bylo možné říci, co se respondentkám na studiu v ČR a Gruzii líbilo a co se jim nelíbilo. Z celého rozhovoru by měly vyjít nejen důvody vedoucí gruzínské dívky ke studiu v ČR, ale také lehké zhodnocení stavu školství v ČR v komparaci s gruzínským školským systémem.

Situace cizinců studujících v českých školách je variabilní. Nejdůležitějším faktorem jsou míra kulturní odlišnosti obou zemí a stupeň ovládání českého jazyka. Záleží nejen na tom, jak se ke studentům chovají čeští spolužáci, ale také na postojích pedagogů. Jak dále Průcha (2010) uvádí, na českých školách převládá k cizincům pozitivní a vstřícný přístup. Potíže se samozřejmě mohou vyskytnout. Mezi oběma stranami probíhá interkulturální komunikace, kdy studenti mnohdy neovládají dostatečně český jazyk, a zároveň pedagogové s nimi musí jednat jako s příslušníky odlišné etnické nebo náboženské skupiny. Příbuznost či vzdálenost jazyků a kultur má velký význam pro vzájemnou komunikaci.

Interkulturní psychologie analyzuje kulturní vlivy na chování a vývoj jedinců (kulturní šok, adaptace atd.), snaží se také definovat kompetence důležité pro orientaci v současné společnosti. Cílem interkulturní komunikace je porozumět sobě samému i partnerovi ve specifické komunikační situaci: rozumět volbě komunikačních prostředků a nalézt cesty, jak se spolu domluvit lépe (Vališová, Kasíková, 2011).

Gruzínský oficiální název země je Sakartvelo. Gruzie leží v oblasti Kavkazu v jihozápadní Asii, na pomezí Evropy a Asie. Na severu sousedí s Ruskou federací, na jihu s Ázerbájdžánskou republikou, Arménskou republikou a Tureckou republikou. Na západě je omývána Černým mořem. Na území o rozloze 69,7 tis. km² žije 4 497,6 tis. obyvatel. V hlavním městě Tbilisi žije 1 152 500 obyvatel. Kromě hlavního města se země administrativně člení na jedenáct oblastí, které se dále dělí na okresy. ²⁾

Úředním jazykem je gruzínština. V jedné z oblastí, v Abcházii, je podle Ústavy Gruzie povolena i abcházština. Nejpoužívanější jazyky jsou dále ruský a anglický jazyk. ³⁾

Přes 80 % obyvatel tvoří Gruzínci. Nejpočetnější národostní menšinou jsou Ázerbájdřánci, kteří tvoří 7 % obyvatel a žijí zejména na jihovýchodě u hranic s Ázerbájdžánem. V jihozápadní Gruzii žije 6 % menšina Arménů. Další národnostní menšiny jsou Rusové, Osetinci, Ukrajinci, Abcházové, Řekové, Kurdové, Židé a další entické skupiny. Většina etnických Gruzínců (přes 80 %) se hlásí ke gruzínské pravoslavné církvi. Druhou nejrozšířenější náboženskou skupinou jsou muslimové (9,9 %), jsou to Ázerbájdžánci, gruzínští muslimové v Adžárii a Kistinci v severovýchodní Gruzii. Dále jsou zastoupeni příslušníci Arménské apoštolské církve, judaismu, řecké pravoslavné komunity a kurdských Jezídů. Právní status má jen gruzínská pravoslavná církev.⁴⁾

Systém vysokoškolského vzdělávání v Gruzii se skládá ze tří stupňů:

1. bakalářské studium (240 kreditů),

2. magisterské studium (120 kreditů),

3. doktorské studium (180 kreditů).

Druhy institucí vysokoškolského vzdělávání v Gruzii:

Akademie – Vysoká škola, která poskytuje bakalářské studijní vzdělávací programy, provádí certifikováný oborový program (diplomovaný specialista, bakalář).

Vysoká škola – Poskytuje vysokoškolské programy druhého stupně, tedy magisterské studium.

Univerzita – Poskytuje vysokoškolské programy pro všechny úrovně vzdělávání, doktorské studium.

Všeobecné lékařství, zubní lékařství a veterinární lékařství mají specifický vzdělávací program.

Zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Gruzii se provádí prostřednictvím akreditace, kterou provádí Národní centrum pro rozvoj vzdělávací kvality. Stát uznává pouze diplomy akreditováných institucí vysokoškolského vzdělání. ⁵⁾

Reforma vzdělávacího systému v Gruzii

Všeobecné vzdělávání v Gruzii je v současné době v procesu provádění reforem, v rámci kterých byl zaveden nový vzdělávací plán a nový model financování, které vedly k zavedení poukázek a grantů. Zrušily se výplaty paušálních částek. Stát finančně podporuje studenty, kteří byli nadprůměrně úspěšní u celonárodní přijímací zkoušky. V roce 2006 byl ve spolupráci s bankami zaveden systém studentských půjček. Ministerstvo školství a vědy se zavázalo pokračovat v reformách vysokoškolského vzdělávání a harmonizovat vzdělávací plán v rámci potřeb evropského vysokého školství. ⁶⁾

Zákon o vysokých školách v Gruzii stanovil zcela nové organizační a řídící struktury vysokoškolských institucí. Dal jim větší zodpovědnost vůči veřejnosti a větší autonomii. Správa a řízení jsou založeny na principu voleb členy fakulty a studenty. Všechny univerzity zavedly systém zajišťování kvality vzdělání. Na základě provedení institucionální akreditace Národním vzdělávacím centrem pro akreditaci v roce 2009 se snížil počet soukromých a veřejných vysokých škol z 240 na 60.⁷⁾

Nezbytnou podmínkou studia na vysoké škole v Gruzii je dokončení střední školy. V roce 2005 se změnil princip přijímacího řízení na vysokou školu. Byl zaveden systém jediné celonárodní přijímací zkoušky. Nový systém vyvinutý Národním zkouškovým střediskem vyžaduje, aby student skládal jedinou přijímací zkoušku pro přijetí na jakoukoli instituci vysokoškolského vzdělávání. Poprvé byl použit test z všeobecných znalostí (logické test), což umožňuje dát studentům vyhodnocení jejich studijních předpokladů. Povinné pro všechny abiturienty jsou testy z již zmiňované logiky, gruzínského jazyka a literatury a cizího jazyka. Čtvrtý test záleží na jednotlivých vysokoškolských institucích, je to například matematika, dějepis, společenské nebo přírodní vědy. ⁸⁾

Vysoké školy jsou nejvyšším článkem vzdělávací soustavy. Jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti. Všeobecným cílem vysokoškolského vzdělávání je poskytnout studentům odpovídající profesní kvalifikaci, připravovat je na výzkumnou práci, podílet se na celoživotním vzdělávání, přispívat k rozvoji občanské společnosti a rozvíjet mezinárodní, zvláště evropskou spolupráci jako podstatnou dimenzi všech činností. Vysoké školy dosahují svého cíle těsným spojením výuky s vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činností. ⁹⁾

Vysoké školy mohou být z hlediska zřizovatele:

● veřejné, zřizované zákonem,

● soukromé,

● státní (pouze vysoké školy vojenské a policejní) zřizované zákonem a řízené příslušnými ministerstvy.

Podle typu poskytovaných studijních programů rozlišujeme:

● vysoké školy neuniverzitní,

● vysoké školy univerzitní¹⁰⁾.

Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu v souladu se stanoviskem Akreditační komise. Univerzitní veřejná vysoká škola se může členit na fakulty, vysokoškolské ústavy, na jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb, a její součástí mohou být i účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy¹¹⁾.

Novelou zákona o vysokých školách z roku 2001 byla zavedena třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání, která byla v praxi důsledně uplatňována od 1.1. 2004:

● bakalářský studijní program,

● magisterský studijní program,

● doktorský studijní program¹²⁾.

V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, nemusí magisterský studijní program navazovat na bakalářský, pak se jedná o nestrukturované studium¹³⁾.

Rozšiřování sítě vysokých škol zvyšuje dostupnost vysokoškolského vzdělávání. Třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání byla striktně zavedena roku 2001 a zároveň byla upravena i délka magisterského studia (dříve 2–3, nyní 1–3 roky) navazujícího na 3–4leté bakalářské. Od akademického roku 2004/05 je převážná většina studentů přijímána do bakalářských programů. I nadále mohou existovat nestrukturované 4–6leté studijní programy; jsou to buď ty, kterým dosud nevypršela akreditace, nebo jsou to programy v určitých oborech, např. medicína, veterinární vědy, farmacie aj., které schválila Akreditační komise. Počínaje rokem 2006 byla upravena délka doktorského studia (z dřívějších 3 let na 3–4 standardní roky studia) a dokladem o ukončení studia již není vysvědčení o státní zkoušce, ale od roku 2006 dodatek k diplomu, který se vydává současně s diplomem.¹⁴⁾

Uznávání kvalifikací a vzdělání

Je nutné rozlišovat dvě základní pojetí uznávání. První je uznávání odborné kvalifikace (tedy způsobilosti k výkonu profese), druhým je uznávání odborného vzdělání (doložitelně ukončeným vzděláním). ¹⁵⁾

Při uznávání akademické kvalifikace získané v zahraničí (vysokoškolské diplomy a jiné doklady o získaném vysokoškolském vzdělání – např. doklady o absolvování části studia) se postupuje odlišně podle toho, zda Česká republika sjednala bilaterální dohodu o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a akademických titulech (tzv. „ekvivalenční dohodu“) se zemí, v níž je zahraniční vysoká škola, která vydala doklad o vzdělání, zřízena a uznána. ¹⁶⁾

O uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání rozhodují v zásadě veřejné vysoké školy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává osvědčení o uznání vzdělání pouze tehdy, bylo-li získáno ve státě, s nímž je uzavřena smlouva o uznávání rovnocennosti dokladů (případně o uznávání dokladů o vzdělání). ¹⁷⁾ V případě vztahu České republiky se Slovenskou republikou je tomu tak, že diplomy vydané vysokými školami ve Slovenské republice se uznávají v České republice za rovnocenné. Zároveň platí, že všechny doklady o vzdělání uvedené v této Dohodě platí na území České republiky a na území Slovenské republiky bez dalšího úředního ověření. Česká republika má uzavřené dvoustranné mezinárodní smlouvy o vzájemném uznávání dokladů o vzdělání s těmito zeměmi: Afghánistánem, Slovinskem a Republikou Bosna a Hercegovina, Maďarskem, Polskem a některými zeměmi bývalého Svazu sovětských socialistických republik – Gruzií, Moldávií, Turkmenistánem a Tádžikistánem. ¹⁸⁾

Postup při uznávání akademické kvalifikace

První krokem při uznávání zahraničního vzdělání je žádost o uznání zahraničního vzdělání. K žádosti je nutné připojit:

• originál nebo úředně ověřenou kopii diplomu nebo jiného dokladu o ukončení studia

• případně se připojí (požádá-li o to ministerstvo nebo veřejná vysoká škola) originál nebo úředně ověřenou kopii tzv. “dodatku k diplomu”

• doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vysokoškolské vzdělání

• doklad o náplni vysokoškolského studia.

Doklady musí být legalizovány, tzn. pravost podpisů a otisků razítek. Dále musí být ověřeno ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční vysoká škola, která vysvědčení vydala, že daná vysoká škola je na daném území uznávána. V České republice pak musí být ověřen doklad příslušným zastupitelským úřadem. (pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak). V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů, který provede úřední překladatel. V rámci řízení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání je porovnáván obsah a rozsah zahraničního studia se studiem v ČR. Veřejná vysoká škola a příslušné ministerstvo má 30-ti denní lhůtu pro vyjádření rozhodnutí. Pokud dojde k uznání vysokoškolského vzdělání, žadatel obdrží rozhodnutí o uznání vysokoškolského vzdělání, jehož přílohou je osvědčení potvrzující rovnocennost se vzděláním získaným absolvováním odpovídajícího typu studijního programu na veřejné vysoké škole v České republice; případně i osvědčení práva užívat přiznaný zahraniční titul. K zamítnutí žádosti dojde v případě velkých rozdílů v porovnávaných studijních programech, nebo pokud nebude zlegalizován diplom. ¹⁹⁾

Stipendia vlády České republiky - rozvojové země

Česká republika v rámci zahraniční rozvojové spolupráce nabízí zahraničním studentům z rozvojových zemí v ČR stipendia k podpoře studia na veřejných vysokých školách. Tato stipendia se vztahují pouze k absolvování standardní doby studia. Vztahují se ke studiu vyšších sekundárních škol (bakalářské, magisterské, doktorské studijní programy). V případě studia v českém jazyce, uchazeč musí absolvovat roční přípravný kurz českého jazyka. Stipendia jsou poskytována i studiu bakalářského/magisterského programu, v nichž výuka probíhá v anglickém jazyce. Stipendium je přiznáno, pokud uchazeč složí úspěšně příjímací zkoušku. Česká zemědělská univerzita nabízí hned několik programů, v nichž mohou studenti studovat v anglickém jazyce. Např.:

• Informatics, Provozně ekonomická fakulta

• Natural Resources and Enviroment, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

• Forestry, Water and Landscape Management, Fakulta lesnická a dřevařská

• Technology and Environmental Engineering, Technická fakulta

• European Agrarian Diplomacy, Provozně ekonomická fakulta

• Economics and Management, Provozně ekonomická fakulta ²⁰⁾.

Praktická část byla provedena na základě kvalitativního výzkumu. Charakter rozhovoru byl zvolen polostrukturovaný.

Všechny respondentky původně pochází z gruzínského hlavního města Tbilisi, kde navštěvovaly státní univerzitu a studovaly obor ekonomie. V Gruzii Lenka dokončila středoškolské vzdělání a Veronika s Ninou získaly titul bakalář.

V průběhu studia se naskytla možnost studijního programu v České republice. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nabídlo gruzínským studentům stipendia. Jeden z významných faktorů, proč zkusit tuto šanci využít bylo bezplatné studium v České republice, ale také zlepšení dosavadních znalostí a zvýšení kvalifikace. Následoval přijímací pohovor a nezbytná administrativa. Po půl roce přišly výsledky a úspěšné studentky se vydaly do Prahy.

Po ročním studiu češtiny zvládly přijímací zkoušky na Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Lenka začala studovat obor Provoz a ekonomika a Veronika s Ninou Podnikání a administrativa. V současné době studuje Veronika s Lenkou v navazujícím magisterském studiu obor Podnikání a administrativa, Nina se po ukončení bakalářského studia vrátila zpět do Gruzie.

Dle názoru oslovených respondentek je v Gruzii dostatečně velká nabídka jak státních, tak soukromých vysokých škol. Jak doplnila Nina, tamní vzdělání však není na tak vysoké úrovni než jaké shledávají zde v ČR.

Ke srovnání obou vysokoškolských systémů Lenka říká toto: „Systém školství v ČR je velmi odlišný od systému v Gruzie, tady je např. bakalářský studium je 3 lety, v Gruzii 4, máme povinné jak cvičení tak i přednášky. Systém bodování známek je odlišní, nemáme elektronický systém pro zapisování zkoušek. Máme průběžné zkoušky, např. každý 5 týden je zkouška, at studenty nemuseli studovat celou skriptu na konec semestru.“ Nina doplňuje: „V ČR vzdělání mnohem podrobné než v Gruzii. V ČR hodně samostatné práce. Práce ve skupině, projekty, hodně praktických cvíčení.“ Veronika ještě přidává informaci o tom, že je přesně stanovený rozvrh a všechny předměty jsou dány, tedy žádné volitelné předměty.

Jaká spatřují negativa škol v obou zemích? Jsou to již zmiňované placené soukromé i státní vysoké školy. V průměru se v přepočtu na české koruny platí na státních školách dvacet tisíc za rok a na soukromých padesát tisíc. Výše státního stipendia se odvíjí od výsledků přijímacích zkoušek, jejichž systém je příliš složitý. Pro studenty je školné drahé a bez stipendia obzvlášť. Nízké stipendium snižuje motivaci studentů. Další zmíněné negativum je špatný systém vypisování zkoušek. Je dán jen jeden konkrétní den, kdy se musí dostavit všichni. K zapisování rozvrhu a zkoušek není žádný informační systém, vše je totiž dáno.

V České republice jim vadí stres před zkouškami, kdy se zkouší celá látka najednou. Oproti gruzínskému systému, kdy se konají průběžné zkoušky v pátém týdnu. Další negativa se týkají mezilidských vztahů, kdy někteří Češi dávají svým chováním nevybíravě najevo, že jsou cizinky. Chovají se k nim jinak než k Čechům. Lenka uvádí, že v Čechách spolu lidé moc navzájem nekomunikují. Mezi gruzínskými studenty je podle Niny a Veroniky větší rivalita.

A jaká jsou naopak pozitiva? Bezplatné vzdělání v České republice, používání informačního systému a možnost volby volitelných předmětů. V Gruzii jsou i přes větší rivalitu mezi studenty vřelejší vztahy a lepší komunikace, např. při týmových pracích. Studenti se navzájem velmi dobře znají, protože jsou celou dobu v jedné skupině. Je mezi nimi větší soudržnost i ve volném čase.

Lence se skoro všechny představy o studiu v ČR naplnily. Veronika je ráda, že poznala jinou kulturu, seznámila se s hodně lidmi a má nové zážitky. Ninu překvapilo, že přijímací zkoušky na magisterské studium jsou založeny na poznatcích z bakalářského studia, které jsou úplně jiné a rozsáhlejší, než které studovala v Gruzii.

Jaké jsou pro ně nejdůležitější důvody ke studiu v České republice? Lenka: „Jeden z hlavních důvody, je že v ČR, všichni studenty mají možnost studovat zdarma, je velký výběr vysokých škol a oboru. Možnost se poznat nové lide, nové zkušenosti, nový jazyk a kulturu.“ Pro Ninu to bylo rozšíření vzdělání a diplom z Evropské unie. Veronika plánuje využít své teoretické a praktické poznatky získané v České republice po svém návratu v Gruzii.

Stěžejním úkolem této práce bylo odpovědět na výzkumnou otázku: „Jaké jsou nejčastější důvody vedoucí gruzínské studentky ke studiu v České republice.“ Na základě rozhovorů se třemi respondentkami, bylo dosaženo poznatků, že nejčastější důvody vedoucí gruzínské studentky ke studiu v ČR jsou: možnost studia zdarma, velký výběr vysokých škol a oborů, možnost poznat nové lidi, nové zkušenosti, nový jazyk a kulturu, využití získaných poznatků z ČR po návratu do Gruzie. Rozhovory dále poskytly zajímavé informace o komparaci českého školství s gruzínským. Respondentky shledávají české školství na mnohem vyšší úrovni než to gruzínské. Systém školství se jim však zdá složitější a náročnější v množství materiálu potřebného k nastudování ke zkoušce. V Gruzii je tento systém lépe rozčleněn a působí lépe na samotné studentky. Stres před zkouškou je podle respondentek větší na českých školách. Negativa spatřují respondentky také ve vztazích mezi studenty a ve výši školného.

Práce byla rozšířena o přiblížení Gruzie, jako samostatného státu. Poloha státu, národnostní složení, náboženské složení, úřední jazyk, administrativně správní členění a měna.

Internetové zdroje:

Administrativní dělení Gruzie [online]. [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Gruzie

Gruzie [online]. [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/gruzie/index.html

Gruzínský vzdělávací systém [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.mes.gov.ge/content.php?id=131&lang=eng

Organizace vzdělávací soustavy ČR [online]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/cvs_cz.pdf

Postup při uznávání akademické kvalifikace [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/postup-pri-uznavani-akademicke-kvalifikace

Stipendia vlády České republiky – rozvojové země [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/stipendia-vlady-ceske-republiky-rozvojove-zeme-1

Systém vysokoškolského vzdělávání v Gruzii [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.tempus.ge/index.php?option=com_content&view=article&id=66&Itemid=

Uznání kvalifikací a vzdělávní v EU [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/uznavani-kvalifikaci

Uznání zahraničního vzdělávání [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://student.finance.cz/pruvodce-studiem/informace/studium-zahranici/uznani-vzdelani/

Uznávání vzdělávání [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/uznavani-vzdelani

Odborná literatura:

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4.

KASÍKOVÁ, H., VALIŠOVÁ, A. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing, 2011. 323 s. ISBN 978-80-247-3357-9.

PRŮCHA, J. Interkulturální komunikace. Praha: Grada Publishing, 2010. 174 - 175 s. ISBN 978-80-247-3069-1.

1. Identifikace respondenta (jméno, věk, stav, studující / pracující).

2. Co tě vedlo k tomu, že jsi odjela studovat vysokou školu do ČR?

3. Je v Gruzii dostatečná nabídka vysokých škol?

4. Mohla bys srovnat systém školství v Gruzii a v ČR?

5. Jaké jsou negativní stránky škol v Gruzii a v ČR?

6. Jaké jsou pozitivní stránky škol v Gruzii a v ČR?

7. Naplnily se tvé představy o studiu v ČR?

8. Jaké jsou nejdůležitější důvody ke studiu v ČR?



Počet shlédnutí: 60