obrzek domeku-home logo-FB


ALBÁNCI V MAKEDONII

1)

Obrázek 1. Makedonská a Albánská vlajka

ÚVOD A CÍL PRÁCE

Albánci jsou národem, který má svůj vlastní stát - Albánii, i přesto tvoří poměrně početnou menšinu i v jiných zemích jako je například Řecko, Srbsko, Itálie a právě Makedonie. Cílem práce je objasnit některé kulturní rozdíly mezi majoritou Makedonců a minoritou Albánců žijících v Makedonii. Práce je zaměřena převážně na tradice a náboženství, které jsou klíčovými faktory soužití těchto dvou etnik.

2)

Obrázek 2. Vlajka Makedonie

3)

Obrázek 3. Vlajka Albánie

Výzkumná otázka

Práce by měla dát odpověď na otázku týkající se kulturních specifik Albánců v Makedonii. Výzkumná otázka je definována následovně:

Jaká jsou kulturní specifika Albánců v Makedonii?

Výzkumné podotázky

Dále byly pro upřesnění a rozvedení dané problematiky stanoveny následující výzkumné podotázky, které se zaměřují na náboženské vyznání a tradice Albánců a postoj Makedonců k albánským muslimům. Externí pohled na minoritu Albánců představuje studentka makedonské národnosti, která v současné době studuje v Praze.

Podotázka č. 1: Mají Albánci v Makedonii prostor pro své náboženské vyznání a tradice?

Podotázka č. 2: Jaký je postoj Makedonců k albánským muslimům?

Podotázka č. 3: Jaký je pohled Makedonky žijící v ČR na albánskou menšinu v Makedonii?

LITERÁRNÍ REŠERŠE

Jedním ze zdrojů, ve kterém se lze dočíst o kulturních specifikách a vztazích mezi Makedonci a Albánci v Makedonii, je článek s názvem Makedonie na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Z článku vyplývá, že vztahy mezi Makedonci a Albánci jsou i přes stabilizaci politické a bezpečnostní situace od konfliktu v roce 2001 dlouhodobě zanedbané a postrádají důvěru. V severních a západních oblastech Makedonie, které jsou obydlené převážně makedonskými Albánci, převládají přímé a relativně uzavřené hierarchické rodinné vztahy, naopak ve slovansko - makedonských oblastech jsou tyto vztahy více otevřené. Společným znakem všech obyvatel Makedonie, bez ohledu na etnickou příslušnost, je jejich pohostinnost. 4)

Článek z internetového světového časopisu Economist s názvem Macedonia's ethnic disharmony - How many building booms can one city take?, zveřejněný v roce 2011, pojednává o upevňování albánské kultury a náboženství v Makedonii. Článek popisuje budování nových soch a výstavbu nových budov v hlavním městě Makedonie, ale také naráží na mešity postavené muslimy v okolních městech, které jsou středem zájmu makedonské společnosti. Podle reportéra mají Albánci v Makedonii pověst mnohem více nábožensky založené skupiny, než například jejich „bratři“ z Albánie a Kosova.5)

Následující články korespondují s druhou a třetí výzkumnou otázkou, tedy: Jaký je postoj Makedonců k albánským muslimům? a Jaký je pohled Makedonky žijící v ČR na albánskou menšinu v Makedonii? Články pojednávají o neshodách, konfliktech a mírové dohodě mezi Albánci a Makedonci. Tyto události vedly k formování postojů, názorů a předsudků Makedonců vůči albánské menšině.

Pavlína Atanasovská, absolventka oboru Právo a právní věda na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, se v článku Republika Makedonie: Albánská otázka, Rámcová dohoda a makedonská politika ústupků zabývá zesilujícím se napětím mezi Albánci a Makedonci, které vedlo k přijetí Rámcové dohody. V článku autorka upozorňuje na fakt, že Albánci jsou nejen nejpočetnější menšinou v Makedonii, ale i tou neproblematičtější. Albánci se již od počátku snažili ve veřejné i soukromé sféře vyrovnat svými právy Makedoncům. Makedonci s Albánci nakonec podepsali Rámcovou dohodu, která je považována za úspěšný právní akt, jímž došlo k ukončení ozbrojených bojů mezi etnickými Albánci a Makedonci. Tato dohoda vedla k významné změně v preambuli Ústavy Republiky Makedonie - původní název národní stát makedonského lidu se změnil na „občané Republiky Makedonie“, což v sobě zahrnuje všechny etnické skupiny žijící na území Republiky Makedonie a nedochází tak k nepřímému zdůraznění nadřazeného postavení Makedonců. Další pro Albánce důležitá změna spočívala v tom, že se albánština stala oficiálním jazykem, protože dle Rámcové dohody je jakýkoliv jazyk, kterým hovoří minimálně 20 % populace, považován za úřední jazyk stejně jako makedonština.6)

Dalšími zdroji, které se zabývají vztahy mezi Makedonci a Albánci v Makedonii, jsou zahraniční média. Tématem většiny nalezených článků byly několikaleté spory mezi dvěma rozdílnými etniky.

Zahraniční zdroj EIU ViewsWire v článku Macedonia politics: Ethnic Albanians protest against census ukazuje, že sčítání lidu v multietnickém státě je velice citlivým ukazatelem a často vede k neshodám mezi minoritou a majoritou. Článek se zabývá problematikou sčítání lidu v Makedonii. Podle sčítání lidu z roku 2002 žije v Makedonii 25 % etnických Albánců. Toto sčítání lidu bylo výsledkem Ohridské mírové dohody z roku 2001, která ukončila šestiměsíční ozbrojený konflikt mezi armádou albánské minority a makedonskými ozbrojenými silami. V té době Makedonci prohlašovali, že počet Albánců v Makedonii nebude vyšší než 19 %, Albánci naopak tvrdili, že jich bude více než 30 %. Dle autora článku je v podobně multietnických státech výsledek sčítání lidu velice důležitým a politicky citlivým ukazatelem. Výsledek sčítání lidu z roku 2002 je dle některých odborníků spíše výsledkem politického vyjednávání než skutečných čísel. 7)

Tom Hundley z amerických novin Chicago Tribune napsal v březnu roku 2002 článek s názvem Nesnadný smír paralyzuje progres v Makedonii: Etničtí Albánci, kteří opustili své domovy, se bojí vrátit zpět (Uneasy peace paralyzes progress in Macedonia; Ethnic Albanians who fled homes afraid to return). Tom Handley v článku sumarizuje dosavadní vývoj nepokojů v Makedonii – Albánci se snažili prosadit větší práva pro svou minoritní komunitu v rámci makedonské majoritní společnosti. Centrem nepokojů bylo město Tetovo a další města v jeho blízkosti. V srpnu roku 2001 se Albánci pod tlakem NATO a evropské diplomacie vzdali zbraní výměnou za příslib větších práv. I přes ujednaný mír se bojí uprchlé rodiny vrátit zpět do vesnice Llace, která byla po dobu nepokojů okupována makedonskými vojáky. Ani jedna strana nechce dle autora článku bojovat tak, jak tomu bylo při válce v Jugoslávii, ale zároveň neví, jak z této situace ven. Situace je i po přislíbení míru neustále vypjatá a stačil by jakýkoliv malý konflikt, který by boje opět rozpoutal. 8)

METODOLOGIE

Pro sběr potřebných dat lze využít kvantitativní a kvalitativní metody. Mezi kvantitativní metody se řadí například studium dokumentů, statistické údaje (grafy, ročenky apod.) nebo také dotazníky. Pomocí kvantitativních dotazníků lze získat velké množství statistických dat od více respondentů. Otázky v kvantitativních dotaznících jsou uzavřené, odpovídat se dá tedy jedním slovem, nejčastěji např. ANO/NE. Dotazník lze také řadit mezi metody kvalitativní. Je však potřeba položky dotazníku upravit tak, aby bylo možné získat od respondentů kvalitativní data. Jedná se o tzv. otevřené otázky. Další kvalitativní metodou je také např. rozhovor, s jehož pomocí lze získat od respondentů větší množství informací než například z dotazníku. Nevýhodou rozhovoru je však časová náročnost.

Použité metody

Pro získání dat byly použity všechny výše zmíněné metody, tedy kvalitativní dotazníky, rozhovory i studium dokumentů.

Metody studia dokumentů bylo užito především pro získání všeobecných znalostí k danému tématu. Použity byly dokumenty, které bezprostředně souvisí s našimi výzkumnými otázkami. Všechny použité zdroje jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Pro objektivní zodpovězení předem definované výzkumné otázky bylo cílem získat co nejvíce kvalitativních dat prostřednictvím dotazníku a semistandardizovaného rozhovoru.

Dotazník
Metoda kvalitativního dotazníku byla zvolena proto, aby byla kontaktována větší skupina respondentů. Díky této metodě lze získat více informací, s jejichž pomocí je možné posoudit výzkumné otázky. Otázky byly „otevřené“ s cílem získat kvalitativní informace od respondentů. Dotazníky byly rozeslány prostřednictvím sociální sítě couchsurfing.com, kde bylo osloveno cca 30 uživatelů, kteří žijí v Makedonii. Poté, co se několik kontaktovaných osob ozvalo zpět, byly jim rozeslány dotazníky. Pro obě etnika byly připraveny podobné otázky, aby se jejich odpovědi daly následně porovnat. Ke komunikaci s respondenty byla využita sociální síť Facebook. Dotazníky a některé vybrané odpovědi jsou níže v příloze.

Tabulka 1. Respondenti makedonského původu

Tabulka 2. Respondenti albánského původu

Semistandardizovaný rozhovor
Další zvolenou metodou sběru dat byl semistandardizovaný rozhovor uskutečněný prostřednictvím bezplatného internetového volání Skype. Proběhl s Makedonkou Adrijanou žijící v ČR. Rozhovor byl zrealizován právě proto, že jedna z našich výzkumných otázek se zabývá pohledem Makedonců v ČR na albánskou menšinu v Makedonii.

Tabulka 3. Respondentka Adrijana

Použité techniky

Pro komunikaci s respondenty byly použity následující techniky: Facebook, Couchsurfing a Skype. Nejvíce dat bylo nashromážděno díky Couchsurfingu, což je sociální služba využívána zejména pro hledání ubytování při cestování. Pomocí této služby byli kontaktováni jak makedonští, tak albánští respondenti, více odpovědí se nám však dostalo ze strany Makedonců. Stejná situace byla také při využití sociální sítě Facebook, kde nebyli albánští respondenti příliš ochotni odpovídat na jakékoliv dotazy. K realizaci rozhovorů byla využita služba Skype, díky níž bylo možno mluvit s respondenty téměř jako po telefonu.

Výhody a nevýhody užitých metod výzkumu

Výhody studia dokumentů

  • dostupnost informačních zdrojů
  • nízké náklady na výzkum

Nevýhody studia dokumentů

  • publikace zkreslených, neověřených či lživých dat
  • nedostupnost soukromých, důvěrných výpovědí

Výhody dotazníku

  • získání většího množství dat
  • možnost oslovení více respondentů
  • nízká časová náročnost

Nevýhody dotazníku

  • nelze sledovat gesta respondenta
  • možnost záměrného zkreslování odpovědí (respondent se dělá lepším)
  • nepochopení položených otázek
  • nezájem respondenta o dané téma

Výhody semistandardizovaného rozhovoru

  • lze sledovat reakce respondenta
  • získání kvalitativních dat
  • možnost přizpůsobit otázky dané situaci a respondentovi

Nevýhody semistandardizovaného rozhovoru

  • respondent může být nemluvný
  • nezájem respondenta o dané téma
  • časová náročnost pro obě strany

Díky použité metodě kvalitativního dotazníku bylo možno získat spoustu respondentů makedonského původu, kteří byli dotazník ochotni vyplnit. Naopak získat albánského respondenta bylo poměrně složité. Hlavním problémem bylo, že respondenti odpovídali stručně a bylo nutné se na ně znovu obrátit a poprosit je o doplnění svých odpovědí. Stalo se však také, že nám jejich doplňující odpovědi nebyly zaslány. Někteří dotazovaní neměli zájem o jakoukoliv komunikaci a vyplnění dotazníku odmítli hned při prvním kontaktu. Byli to převážně respondenti albánské národnosti. Bohužel se nám nepodařilo najít respondenty albánského původu, kteří se do Makedonie přistěhovali, proto některé otázky v dotazníku byly zbytečné a dotazovaní je nemohli zodpovědět. Během semistandardizovaného rozhovoru se žádný problém nevyskytl.

Nevýhodou kontaktování respondentů prostřednictvím sociálních sítí (typu Facebook), je především homogenní věkové složení. Sociální sítě jsou ve větší míře používány našimi vrstevníky, a proto tvoří převážnou část respondentů.

VÝZKUMNÁ ČÁST

Seznámení s minoritou

Albánci, jakožto národ jihovýchodní Evropy, se též nazývají Skipetaři či Škipetaři. Jejich původ je často odvozován od indoevropských Ilyrů, tedy od obyvatelstva starověké Ilýrie, někdy však také od thráckého obyvatelstva, které v minulosti obývalo Balkánský poloostrov. Největší počet příznivců si získala teorie o ilyrském původu Albánců, která má ze všech teorií nejdelší tradici. Kult Ilyrů je mezi Albánci patrný na každém kroku - např. ve jménech, která dávají svým dětem (Ilir, Genci, Agron, Teuta), dále úctu k Ilyrům ztvárňuje i umění apod. 9) 10)

Území dnešní Albánie se během 15. století, přesněji roku 1479, stalo součástí Osmanské říše a právě v tomto období se na území dostalo nové náboženství - islám. Původní Albánci byli křesťané, dnes je však přibližně 70 % Albánců muslimů. Albánci, kteří již v dobách Osmanské říše emigrovali do Itálie, a tak si uchovali své původní náboženství (tj. křesťanství), se nazývají se Arberešové. 11)

Ještě v 19. století byl stát velmi zaostalý, s vysokým podílem negramotnosti a téměř neexistujícím průmyslem. Roku 1912 Albánie vyhlásila nezávislost. Mezi lety 1945 a 1990 vládl v Albánii jeden z nejtvrdších komunistických režimů v Evropě, ocitla se tak v mezinárodní izolaci. Bylo zakázáno náboženství a zničena spousta památek. Od roku 1990 se Albánie snaží oživit svou ekonomickou situaci a celkově pozvednout životní úroveň v zemi. Po pádu komunistického režimu směřoval obrovský proud albánských emigrantů hlavně do Řecka a Itálie. V České republice se Albánci v 90. letech soustředili hlavně v Brně a pohraničí. 12) 13)

Díky vysoké míře migrace žijí Albánci nejen v Albánii, ale také v okolních státech, například v Kosovu, Řecku, Srbsku a Makedonii. Samotná Albánie je však velmi homogenní stát a Albánci na jejím území se rozdělují na dvě skupiny. Albánci žijící na jihu země se nazývají Toskové. Na severu Albánie žijí Gegové - skupina Albánců, jejíž členové se často nachází i na území jiných států. Obě skupiny se liší mnoha znaky, např. dialektem, náboženskou příslušností, mentalitou, stylem života, projevy lidové kultury a údajně i určitými fyziognomickými rysy (psychické vlastnosti člověka vyvozené podle výrazu obličeje). 14)

15)

Obrázek 4. Albánci v okolních státech

Makedonie

Makedonie, oficiálně Makedonská republika, je stát nacházející se v centrální části Balkánu. Sousedními státy jsou Albánie na západě, Řecko na jihu, Bulharsko na východě, Srbsko na severu a Kosovo na severozápadě.

16)

Obrázek 5. Mapa Makedonie

Území Makedonie je již od 6. století osídleno Slovany. Slované tvoří v Makedonii dodnes většinu obyvatelstva. Koncem 14. století dobyli Makedonii Turci, tedy muslimové. Pod nadvládou Osmanské říše byla Makedonie až do 20. století. Během této nadvlády se snažili Turci o islamizaci pravoslavných Makedonců, což se podařilo jen částečně, a to především u albánského etnika žijícího právě v Makedonii. 17)

Samostatná Republika Makedonie vznikla roku 1991 po rozpadu Jugoslávie. Mezinárodně byla Makedonie uznána však až roku 1993, jelikož Řecko nesouhlasilo s názvem Republika Makedonie. Prosadil se tak mezinárodně uznaný název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Samotní obyvatelé však používají název Republika Makedonie. 18)

Na sociální síti Facebook dokonce existuje stránka s názvem: No F.I.R.O.M ….Just Macedonia :)), v překladu Žádné F.I.R.O.M. .. jen Makedonie. Také již zmiňovaná absolventka práv, Pavlína Atanasovská, sdílí tento názor a ve svém článku Republika Makedonie: Albánská otázka, Rámcová dohoda a makedonská politika ústupků, říká:

Ve své dřívější práci, kterou jsem Makedonii věnovala, jsem se musela uchýlit k farizejství a označovat zemi v srdci Balkánu jako FYROM (Bývalá jugoslávská republika Makedonie), přestože s tím až tak úplně nesouhlasím. Myslím si, že není příliš v pořádku a žádoucí označovat stát v mezinárodních stycích, veřejných listinách apod. oficiálně názvem, který samotná Ústava Republiky Makedonie nezná19)

Jak je vidět z tohoto krátkého shrnutí historie obou států, jediným společným prvkem byla nadvláda Osmanské říše. V případě Makedonie se však Turkům nepodařilo islamizovat obyvatelstvo. Obě etnika mají tedy jiné historické, kulturní i náboženské uvědomění.

Národnostní složení Makedonie a jazyk

V rámci Evropy patří Makedonie k nejméně homogenním státům. Národnostní složení je celkem pestré, v zemi se dle oficiálních dokumentů nachází asi 64 % Makedonců, 25 % Albánců, necelé 4 % Turků, necelé 3 % Romů, necelé 2 % Srbů a další národnostní menšiny, přibližně 2 % tvoří například Vlaši a Bulhaři.20)

21)

Graf 1. Počet etnických menšin v Makedonii v současné době

Úředním jazykem je makedonština, avšak v oblastech, kde je více jak 20% podíl populace jiné národnosti, lze jako úřední jazyk užívat i jazyk dané národnosti, např. albánštinu. Hlavní město Skopje je úředně dvojjazyčným územím, kde se lze domluvit makedonštinou i albánštinou. Díky minulosti, kdy Makedonská republika spadala pod Jugoslávii, hovoří většina obyvatel také srbsko-chorvatsky. Mladá populace často hovoří anglicky a v albánských částech země se lze dorozumět i v němčině.22)

Albánci v Makedonii

Makedonie byla odjakživa zemí s velmi pestrým složením obyvatelstva. Žili zde spolu řecky hovořící Slované, bulharsky mluvící Řekové, poalbánštění Srbové, pořečtění Arumuni, Turci, ale i Albánci. Právě Albánci dnes tvoří nejpočetnější etnickou menšinu v Makedonii. 23)

Albánská migrace má své počátky pravděpodobně již v 11. století, kdy se kmeny stěhovaly z horských oblastí do úrodnějších údolí. Důvodem byla chudoba a vyčerpání zdrojů horských pastvin. Přítomnost Albánců v Makedonii jako první dokazuje listina Štěpána Dušana z roku 1343, Albánci se tedy v Makedonii vyskytovali již ve 14. století. Počátkem 20. století byl v Makedonii relativně malý počet Albánců, a to okolo 130 až 230 tisíc. V důsledku migrace z Kosova a velké porodnosti však jejich počet strmě rostl, a to především na západě Makedonie. V průběhu 20. století se počet takřka ztrojnásobil, již v 50. letech lze pozorovat stěhování Albánců do měst. 24)

Albánci obývají v Makedonii výhradně západ a severozápad země. Žijí především v tetovské, gostivarské a debarské oblasti, dále ve městě Struga a jejím okolí. Hodně Albánců však také žije v hlavním městě Skopje, kde tvoří přibližně pětinu obyvatelstva, a také na severu Makedonie, v oblasti Kumanova. V současnosti Albánci představují zhruba čtvrtinu ze 2 miliónů obyvatel Makedonie, je jich tedy asi kolem 500 tisíc. 25)

26)

Obrázek 6. Makedonie - oblasti osídlené Albánci

Vývoj počtu Albánců v Makedonii

Od 50. let 20. století se počet Albánců v Makedonii výrazně měnil. Dle sčítání obyvatel z roku 1953 žilo v Makedonii 19 % Albánců, v roce 1961 to bylo 13 %, roku 1971 17 %, roku 1981 19,7 % a roku 1991 stoupl počet Albánců v Makedonii na 21 %. Poslední sčítání lidu proběhlo v roce 2002, všechny další pokusy v letech 2011-2012 byly neúspěšné a opětovné sčítání lidu se v nejbližší době neočekává. Sčítání v roce 2002 však ukázalo, že oproti roku 1994, kdy proběhl předposlední census, došlo ke snížení procentuálního podílu Makedonců z původních 67 % na současných 64,2 % a zároveň k nárůstu podílu Albánců z původních 22,4 % na 25,2 %.27)

28)

Graf 2. Albánci v Makedonii v letech od 1953-2002

Náboženské složení Makedonie, soužití muslimů a křesťanů

V Makedonii žije převážně pravoslavné obyvatelstvo, které tvoří asi 67 % ze všech věřících. Katolických křesťanů a protestantů je v Makedonii velmi málo a dříve poměrně početná židovská menšina byla téměř vyhlazena za druhé světové války.29)

Makedonští Albánci a Turci vyznávají islám, kromě nich žije v Makedonii asi 40 000 slovanských muslimů. Islám vyznává dokonce i malá část Makedonců, makedonskému muslimovi se říká Torbeš. Celkově zde islám vyznává asi 30 % obyvatel. Z evropských států má Makedonie čtvrtý nejvyšší podíl muslimů - po Kosovu, Albánii a Bosně a Hercegovině. Téměř všichni muslimové patří k sunnitské větvi islámu, žijí zde ale také vyznavači náboženských řádů, jako jsou např. Bektaši (islámský mystický řád rozšířený na jižním území Albánie). 30)

31)

Graf 3. Náboženské složení Makedonie

Náboženství je jedním z odlišných znaků převážné většiny Albánců a Makedonců. Bylo tedy podstatné zjistit, jak tento rozdíl vnímají členové těchto dvou odlišných etnik. Jako hlavní rozdíl mezi Makedonci a Albánci uváděli dotazovaní jednoznačně náboženství. Nikdo z respondentů nevnímá rozdílné náboženské vyznání jako problém soužití těchto dvou etnik. Naopak jsou toho názoru, že jak islám, tak křesťanství, mají vést lidi k tomu, aby nesoudili ostatní a žili spolu pohromadě. Zároveň také uvádí, že v Makedonii je islám (i další náboženství) respektován(o) - každý může svobodně vyznávat svou víru. Dotazovaní se také domnívají, že Albánci v Makedonii mají dostatek prostoru a svobody pro vyznání víry a s ní spojených tradic, nejsou tak nijak omezováni.

Biljana:Ne, nemyslím, že by odlišné náboženství Makedonců a Albánců narušovalo jejich vzájemné soužití, protože islám i křesťanství nás učí, abychom nikoho neodsuzovali, a že lidé by měli žít společně.

Marinela:Respektujeme rozdílná náboženství a necháváme všechny, aby žili jak chtějí.

Biljana:Nejen Albánci, ale všichni jsou svobodní ve výběru svého náboženství a jeho projevu.

Elena:Nevěřím, že lidé v Makedonii někoho omezují nebo jsou omezováni v projevu svého náboženství a tradic. Možná někteří ano, ale nevím o tom.

Ani dotazovaní Albánci necítí, že by jejich víra byla nějakým způsobem Makedonci omezována. Mají dostatek prostoru pro svou víru a tradice. Zároveň to, že Makedonci mají vůči albánským muslimům určité předsudky nevyvrací, ale osobně se s nimi nesetkali.

Mimoza:Máme dostatek prostoru pro vyznání náboženství a tradic. Např. muslimský svátek Eid je národním svátkem v Makedonii. Albánci mohou dostat den volna a slavit s rodinou.

Agim:Soužití mezi Albánci a Makedonci není na správném stupni. Existují předsudky…

Pohled Makedonky Adrijany žijící v ČR se od ostatních Makedonců liší. Z rozhovoru bylo patrné, že k islámu nemá příliš kladný vztah. Nelíbí se jí to, že muslimové jsou radikální a nejraději by své náboženství šířili všemi možnými způsoby. Občas se prý i stává, že albánští muslimové v Makedonii zapálí křesťanský kostel. Znepokojuje ji také zvyšující se počet mešit. Zároveň potvrzuje to, že mají Albánci dostatečný prostor pro vyznání islámu. Vadí jí, že tato menšina má v makedonském parlamentu dvě politické strany, a že albánští politici mluví v televizi albánsky. Makedonci jim tak nerozumí, protože albánština a makedonština jsou dva úplně odlišné jazyky. Albánci mají také své školy, učebnice, sochy. Proto se domnívá, že svobody mají Albánci v Makedonii dostatek.

Adrijana:Muslimové by nejraději své náboženství šířili všemi možnými způsoby… Proto se občas stane, že nám zapálí kostel, a tak… Já nevím, těch mešit je u nás stále víc a víc… když se zamyslím nad tím, děsí mě to.

Adrijana:Dokonce jsou v parlamentu - mají tam 2 strany! A ty politici v televizi už jsou tak sebejistí, že mluví rovnou albánsky, i když jim Makedonci nerozumí.

Albánsko - makedonské vztahy

V 80. letech 20. století byli Albánci diskriminováni zejména na pracovním trhu, protože zaměstnavatelé dávali přednost Makedoncům. Úředním jazykem byla v té době pouze makedonština, a tak byli Albánci znevýhodněni i jazykově. Jako významnou křivdu brali Albánci také označení islámu náboženskou skupinou, což bylo zakotveno v tehdejší ústavě. V 90. letech žilo přibližně 40 % albánského obyvatelstva ve městech. Albánští migranti přicházeli především z Kosova a jižního Srbska. 32)

Albánců je v Makedonii v současnosti okolo 500 tisíc, tvoří asi 25 % obyvatelstva Makedonie a vyskytují se výhradně na severu a severozápadě země. Albánci se díky své početnosti odjakživa snažili získat určitý vliv v majoritní makedonské společnosti. Mimo tuto oblast žije mnoho Albánců také v hlavním městě Skopje. 33)

Albánská menšina se stavěla k Makedonii s nedůvěrou, dokonce v roce 1992 provedla ilegální referendum o autonomii severozápadní Makedonie. Referenda se zúčastnilo přibližně 90 % albánských voličů a téměř všichni byli pro. Na základě tohoto referenda byla Albánci ve městě Struga roku 1992 vyhlášena autonomní republika Ilirida. Makedonci se povětšinou obávali, že se jedná o první krok k úplnému separatismu, což by mohlo vést k odtržení západu země a připojení k Albánii či Kosovu. Tehdejší prezident však albánské požadavky na federalizaci země rázně odmítl. Jedním z cílů Albánců bylo také dosažení revize ústavy, kde by byli stanoveni jako druhý konstituční národ republiky a albánský jazyk jako druhý úřední jazyk. 34)

Albánci viděli jako problém také sčítání lidu v Makedonii, které proběhlo roku 1991 a to především v tom, že hlasovací lístky nebyly dvojjazyčné a že se komise skládala pouze z etnických Makedonců. 35)

Pro identifikaci těchto dvou odlišných etnik slouží také náboženství, i když pro většinu obyvatel nehraje v běžném životě velkou roli. Makedonci představují stranu pravoslavných a Albánci stranu islámských věřících. Albánci nesouhlasili s ústavou, která se odkazovala na Makedonskou pravoslavnou církev. Dále Albánci, povětšinou sunnitští muslimové, nesouhlasili se symboly Makedonské pravoslavné církve, které měly být zobrazeny na bankovkách. 36)

Ochráncem práv Albánců je od počátku Strana demokratické prosperity (PDP), která měla představovat prodemokratický a projugoslávský subjekt, který nezpochybňuje územní celistvost Makedonie. V praxi ale tato strana působí opačně. Například již v roce 1991 doporučovala Albáncům bojkotovat referendum o nezávislosti Makedonie. Nehlasovala pro přijetí ústavy a také stála v pozadí neoficiálního hlasování o politické a teritoriální autonomii Albánců v západní Makedonii v roce 1992. Přesto zástupci strany PDP v roce 1994 po parlamentních volbách zasedli spolu s makedonskými levicovými stranami ve vládním kabinetu. Strana se snažila prosazovat zájmy Albánců. Albánští radikálové však považovali jejich politiku za umírněnou, a tak vytvořili v roce 1997 svojí vlastní stranu Demokratickou stranu Albánců (DPA), která se nakonec také dostala do nově vzniklé pravicové vlády. 37)

Makedonští respondenti na otázky týkající se jejich názoru na Albánce odpovídali celkem různorodě. Dalo by se říci, že jelikož se jednalo především o vysokoškolské studenty, často odpovídali tak, že proti Albáncům jako takovým nic nemají a nerozlišují lidi podle etnika ani náboženství, avšak vadí jim radikální stoupenci albánské menšiny. Vyskytly se ale také názory, že Albánci jsou hloupí a chtějí se jen rvát. Lze tedy usoudit, že záleží na tom, jakou zkušenost mají samotní respondenti s touto etnickou menšinou. Na otázku ohledně diskriminace, jsme získaly různé odpovědi, většinou se Makedonci s diskriminací ze strany Albánců nesetkali, a pokud ano, bylo to během konfliktu v roce 2001.

Elena:Můj pohled na Albánce není spojen se stereotypy ani s předsudky, a proto mám stejný pohled na ně jako na ostatní lidi z různých národností/etnik. Vidím je jako lidské bytosti.

Biljana:Nemám žádný konkrétní názor. Jsou jako každý jiný obyvatel Makedonie. Byla jsem vychována takovým způsobem, abych nerozlišovala lidi podle náboženství, národnosti nebo barvy.

Elena:Cítila jsem se diskriminována tolikrát od ostatních lidí než jsou Albánci, nemyslím si že je tu diskriminace spojena jenom s Albánci.

Pokud jde o pohled Albánců na Makedonce, také se často dozvíte, že mají přátele Makedonce (stejně tak jako Makedonci mají přátele Albánce) a že se snaží nevytvářet si předsudky na základě příslušnosti k danému etniku. Respondenti však přiznávají, že v jejich společnosti se tyto předsudky vyskytují. Jeden z respondentů také uvedl, že nesouhlasí se současnou politikou Makedonie a jejím přístupem k menšinám. Dotazovaní Albánci také narazili na diskriminaci a připouští, že tyto situace se v Makedonii mezi Albánci a Makedonci občas vyskytnou, ale docházelo k nim spíše v minulosti.

Mimoza: Mám ve zvyku vytvářet svůj názor na lidi podle jejich povahy a ne podle jejich etnikum, náboženství nebo jiné kategorie. Mám hodně Albánských a Makedonských kamarádů.

Agim:Soužití mezi Albánci a Makedonci není na správném stupni. Jsou tam předsudky, které existují mezi Albánci a Makedonci.

Mimoza:Nesouhlasím s aktuální politikou země, která propaguje nacionalistický přístup Makedonské národnosti, místo vytváření prostoru pro menšiny (albánské, turecké, srbské, bosenské).

Agim:Osobně jsem se s diskriminací nesetkal, ale v minulosti bylo v Makedonii mnoho případů. Diskriminace byla více v minulosti, ale nyní k diskriminaci může dojít v ojedinělých případech, např. na pracovním trhu, kdy zaměstnavatel nechce zaměstnat pracovníky albánské národnosti.

Mimoza:V případech, kdy mi hrozila diskriminace, měla jsem po boku své makedonské přátele, kteří to nedopustili. Na druhou stranu jsem viděla mnoho Albánců, kteří byli diskriminováni na základě své národnosti.

Makedonka Adrijana, která žije v ČR, na albánskou menšinu v zásadě pozitivní názor nemá. Uvedla, že Albánci v Makedonii jí vadí, neboť stále nejsou spokojení a pořád se musí nějak projevovat navenek. Také jí vadí albánské početné rodiny a bojí se toho, že v budoucnu by Albánci mohli stát v čele státu Makedonie. Kromě rozdílného náboženství se podle Adrijany tato dvě etnika liší také majetkem - Albánci jsou prý oproti Makedoncům bohatí. Zároveň kritizovala místní vládu, která vždy albánským požadavkům vyhoví jen proto, aby nevznikl konflikt.

Adrijana:Makedonci jsou ve všem jiní. Zaprvé - většinou jsou chudí, to Albánci nejsou - jen kolik zlata nosí jejich ženy na sobě, jen jaké vily mají… Také Albánci mají minimálně 4 děti, zato Makedonci sotva 2… Makedonci chtějí svým dětem dát vše - dům, vzdělání,proto se často rozhodují mít 1, max. 2 děti.

Konflikt r. 2001

Od vzniku republiky Makedonie v rámci Jugoslávie (1945) byl zdejší prostor budován jen jako národní stát slovanských Makedonců. Zdejší menšiny však tvořily vždy nejméně třetinu celkové populace. Situace se nezměnila ani po roce 1991, kdy Makedonie vyhlásila úplnou nezávislost. Proto začala albánská komunita v 80. a 90. letech otevřeněji prezentovat své cíle. Albánci požadovali jazykovou a územní autonomii nebo dokonce odtržení oblastí osídlených Albánci a jejich připojení ke Kosovu či Albánii.38)

V lednu 2001 se nespokojení Albánci na severu Makedonie chopili zbraní a začali bojovat za větší autonomii a rovnoprávnost albánského národa v Makedonii. Jejich organizace se podle kosovského vzoru z 90. let pojmenovala Národní osvobozenecká armáda. Do čela hnutí odporu se postavil makedonský rodák Ali Ahmeti, filozof a dlouholetý zastánce albánského autonomismu.39)

Výsledkem několikaměsíčních potyček na severu a severozápadě Makedonie byla mírová dohoda z Ohridu, uzavřená v srpnu 2001. Dohoda je považována za úspěšný právní akt, jímž došlo k ukončení ozbrojených bojů mezi Albánci a Makedonci a mimo jiné zakotvila do ústavního systému Republiky Makedonie několik zásadních změn. Šlo například o následující změny - původní název „národní stát makedonského lidu“ se změnil na „občané Republiky Makedonie“, což v sobě zahrnuje všechny etnické skupiny žijící na území Republiky Makedonie a nedochází tak k nepřímému zdůraznění nadřazeného postavení Makedonců. Další pro Albánce důležitá změna spočívala v tom, že se albánština stala oficiálním jazykem, protože dle dohody je jakýkoliv jazyk, kterým hovoří minimálně 20 % populace, považován za úřední jazyk stejně jako makedonština. Vztahy mezi Makedonci a Albánci jsou nyní však i přes stabilizaci politické a bezpečnostní situace od konfliktu v roce 2001 dlouhodobě zanedbané a postrádají důvěru. 40)

Jelikož je tento konflikt asi jedním z největších střetů mezi těmito dvěma etniky, není divu, že naši respondenti na toto téma narazili. Jeden z Makedonců uvedl, že během konfliktu v roce 2001 byl několikrát diskriminován ze strany Albánců. Píše, že si Albánci během tohoto konfliktu mysleli, že si v Makedonii mohou dělat vše, co chtějí a stále více se snažili prosadit. V tu dobu se centru města vyhýbal. Albánští muslimové často křesťany provokovali a vysmívali se jim.

Igor:V průběhu války 2001, která byla způsobena albánskými extrémisty se Albánci cítili velmi mocnými, protože byli podporováni západními státy. Nemohl jsem v té době vůbec do města. Většinou byli mladí Albánci naváděni, aby udělali něco proti křesťanům - provokace, rvačky, osahávání žen a hodně dalších špatných věcí. Všichni víme, že oni jsou největší obchodníci se zbraněmi a provozují i další ilegální činnosti na Balkáně.

Albánci se k tomuto problému také vyjadřovali. Jako důvod konfliktu vidí např. to, že před konfliktem v roce 2001 nebylo možné na univerzitách a školách studovat v jejich rodném jazyce. A ti, kteří se rozhodli studovat v makedonštině, byli často na školách diskriminováni. Proto se stávalo, že Albánci v Makedonii měli nižší vzdělání a museli pracovat na nižších a hůře placených místech. Někteří odcházeli studovat do Albánie nebo Kosova. Po přijetí mírové dohody se vše změnilo. Je možné studovat v albánštině a existuje kvóta udávající určitý počet Albánců, kteří musí být zaměstnáni ve státních institucích. Tato mírová dohoda je tedy Albánci brána jako důležitý právní akt, který jim umožnil vyšší míru svobody.

Mimoza:Hlavní rozdíl byl před rokem 2001, kdy vláda nedovolila Albáncům studovat na univerzitách v jejich jazyce. Systematické diskriminace nedovolovaly Albáncům, aby získali požadované studium, a proto zastávali práce, které byly za málo peněz, vraceli se do Albánie nebo do Kosova, aby dostudovali. Nicméně to vše bylo urovnáno v dohodě. Univerzity v albánštině byly uznány a vláda musí zaměstnávat Albánce v institucích veřejné správy.

Adrijana, Makedonka žijící v ČR, uvedla, že v současné době už tolik konfliktů mezi Albánci a Makedonci v Makedonii neprobíhá. Většinou jde jen o menší potyčky ve školách, na ulicích nebo v autobusech. Nedávný konflikt se např. uskutečnil v autobuse mezi albánskými a makedonskými studenty střední školy. Obvykle tyto konflikty probíhají před volbami, protože lidé chtějí vyvolat etnické cítění a ukázat tak rozdílnost těchto dvou etnik.

Adrijana:Většinou jde o konflikty na školách nebo v autobusech, jsou to jen takové rvačky…

Elena:Nejnovější incident spojoval studenty středních škol, kteří se dostali do autobusové rvačky, tento incident pak vyústil v sérii autobusových rvaček mezi makedonskými a albánskými studenty.

Rozdíly v rámci zvyklostí a tradic

Tato kapitola je zaměřena na hlavní rozdíly charakterů, tradic a svátků mezi Albánci a Makedonci. Charakter obou etnik je vůči cizincům obecně velmi vstřícný a pohostinný. Albánci jsou i přesto známi jako divocí, hrdí a hluční. Jejich temperament můžeme vidět nejen na jejich kultuře, ale také na jejich chování a rodině. Makedonci si více potrpí na svůj vzhled, pověst a dobré vztahy. Rodina je v Makedonii chápána v širším smyslu, než je běžné ve střední Evropě. V takové malé zemi se pak setkáme s tím, že „každý každého zná“, nebo má alespoň společné známé, či příbuzné. 41)

Nedílnou součástí obou kultur je folklór a národní kuchyně. Albánci jsou známí svou bohatou mytologií. K tradiční albánské lidové hudbě patří klarinet a housle. Zpívají se polyfonní melodie. Je zde cítit silný řecký vliv, který můžeme vidět i na tradičních albánských krojích, které nosí jak Řekové, tak Albánci. Součástí bohatého albánského folklóru jsou také pohádky, které zachycují nejrůznější stránky života Albánců v průběhu historie, a které jsou velmi neobvyklé svou až téměř drsnou představivostí, která tak vlastně vystihuje albánský temperament, tak rozdílný od toho makedonského. 42)

43)

Obrázek 7. Tradiční albánské lidové kroje

Makedonci si velmi chrání folklór, který se stal jejich národním bohatstvím a v jejich hudbě a tanci se často odráží jejich nelehký život. V prastaré makedonské lidové hudbě se využívají hlavně gajdy – dudy. Makedonská tradiční hudba se oproti té albánské line spíše ve smutných, jednodušších tónech a také tance jsou většinou pomalé, nijak veselé. Například tradiční mužský tanec „teškoto“ tancovali muži svým ženám při odchodu do ciziny, vystihuje tak dokonale atmosféru loučení. 44) 45) 46)

Svátky slavené v Makedonii můžeme rozdělit do tří skupin: Dny pracovního klidu, svátky národnostních menšin a svátky náboženské. Svátky pracovního klidu jsou z velké části ovlivněny náboženstvím. Je to například svátek Vánoční, který se slaví 7. ledna nebo také svátek Ramazan Bajram (pohyblivý svátek muslimů). Svátky národnostních menšin jsou určitou raritou a otázkou je, zda o nich obyvatelé vědí a slaví je. Dalším svátkem je například Den albánské abecedy, který se slaví 22. listopadu. 47)

Níže jsou uvedeny náboženské svátky slavené v Makedonii:

  • 6. leden → Štědrý den (pravoslavný)
  • 19. leden → den Zjevení Krista (pravoslavný)
  • Velikonoce → pohyblivý svátek (pravoslavné)
  • Velký pátek → před Velikonocemi (pravoslavné)
  • 28 srpen→ Nanebevstoupení Panny Marie
  • 1. listopad → Den všech svatých
  • Památka zesnulých→ pohyblivý svátek (pravoslavný)
  • 25. prosinec→ Vánoce (katolické)
  • Kurban Bajram→ pohyblivý svátek (muslimský) 48)

Nedílnou součástí kultury je kuchyně. Hlavní rozdíl mezi albánskou a makedonskou kuchyní je už v jejím základu. Hlavní složkou albánských pokrmů je zelenina a ovoce, naopak Makedonci mají za základ veškerého hlavního jídla spíše maso. Národní jídla obou skupin (Albánci - Tavë kosi a Makedonci - Tavče gravče ) mají společné prvky, ale u Albánců převažuje důraz na zdravější a ze základu rostlinnou výživu. U obou kuchyní je viditelný velký vliv Řecka, Turecka i Itálie. Za zmínku také stojí jídla balkánského původu známá a velmi oblíbená na obou stranách, jak Makedonců, tak Albánců. Je to například Halva (Halvë) – cukrovinka známá na Balkáně, Blízkém východě i dále v Asii až po Pákistán; Kebapi (kebapći, ćevapi) – jídlo populární ve všech zemích bývalé Jugoslávie. 49) 50)

51)

Obrázek 8. Tavče Gravče

52)

Obrázek 9. Tavi Kosi

Jednou z otázek v dotazníku se od respondentů zjišťovalo, jaké mají tradice a které z nich dodržují. Pro Makedonce je důležitá hudba a tanec. Hodně respondentů zmiňovalo folklórní tanec nebo typický hudební nástroj Tapan. Jako události spojené s tradicí uváděli různé druhy karnevalů, které se během roku pořádají např. Vevcani nebo Strumica carneval. Samozřejmě svou tradici spojují s náboženstvím a to u většiny Makedonců bylo křesťanství, a tak Vánoce a Velikonoce pro ně mají velkou váhu. Jako národní jídlo označili Makedonci jednohlasně Tavce-gravce, což je pokrm z fazolí. Jako další jídla uváděli například Zelnik, Maznik, Ajvar, Turli Tava, Mekici.

Marinela:Většina z nich jsou spojené s našimi náboženskými svátky (např. Vánoce, Velikonoce) a jsou také spojené s našimi typickými jídly.

Biljana:Je jich hodně. Moje rodina není moc tradiční, ale stejně slavíme některé z nich, jako je např. barvení vajíček na Velikonoce. Také pečeme den před Vánoci chléb s jednou mincí uvnitř, chléb se rozdělí a komu se objeví mince, bude mít největší štěstí po celém roce.

Biljana:Doporučuji tavce grafce, ajvar, mekici.

Albánci slaví hlavně Bajrám, což je náboženský svátek obětování, při kterém Albánci rozdávají hostům sladkosti. Další den, který Albánci slaví, je 28. listopad - „Den Albánské vlajky“, který vyjadřuje nezávislost Albánců. Z dotazníků bylo možno vyčíst, že se albánské tradice v různých částech Makedonie liší. Respondentka albánského původu také uvedla, že v postupu výroby makedonských a albánských jídel žádný zásadní rozdíl nevidí, rozdíl je hlavně v tom, že Albánci nejedí vepřové.

Mimoza:Tradice se odlišují město od města.

Mimoza: „Postup výroby Ajvaru, Bureku nebo Chebaps souvisí s balkánskou tradicí. Jediný možný rozdíl je, že muslimové nejedí vepřové maso.

Adrijana, studentka makedonského původu v ČR, v rozhovoru uvedla, že Makedonci mají hodně zvyků, které se drží i dnes a které jsou hlavně spojovány s křesťanstvím. Například tradiční svatby, tradiční Božik (Vánoce – 7.1.) nebo křtění všech novorozenců. Tradiční tance i hudbu dnes zná i mladá generace, kterou zastupuje právě naše respondentka.

Adrijana:Makedonských tradičních zvyků je hodně. Hlavně Makedonci si zvyky a tradice zachovali do dneška. Jsme věřící, takže tradiční svatby v kostele, kde oddává pop (kněz), tradiční Božik (Vánoce - 7. 1.), křtění novorozenců (všech). Tradiční hudbu a tance máme do dneška a znají je všichni mladí lidé, když je svatba tak se tancují jen ty tradiční tance.

ZÁVĚR

Záměrem práce bylo objasnit některá kulturní specifika mezi majoritou Makedonců a minoritou Albánců žijících v Makedonii. Rozdíly vyplývají z odlišné historie, náboženského vyznání i typických vlastností Albánců a Makedonců. Víra je jedním z důležitých prvků, který tyto dvě etnika odlišuje, avšak není jediným prvkem. Typické vlastnosti Albánců (např. temperament) jsou téměř protikladné k vlastnostem Makedonců (dominuje spíše umírněnost). Stejně tak odlišné zájmy křesťanství a islámu mohou vést k neshodám a konfliktům. Albánská menšina na území Makedonie dlouhou dobu bojovala za prosazení svých zájmů, v čemž jim vláda země nakonec vyhověla (např. ustanovením albánštiny jako druhý úřední jazyk) a podpořila tak toleranci jiných zvyků než tradičních makedonských.

Zodpovězení výzkumných otázek:

1) Jaká jsou kulturní specifika Albánců v Makedonii?

Albánci se od Makedonců neodlišují pouze náboženským vyznáním či národními tradicemi, ale zejména samotnou mentalitou. Jejich specifické temperamentní chování je výrazně odlišuje od umírněnějšího makedonského obyvatelstva a často může vést k vyvolání konfliktu. Albánci jsou také velmi ambiciózní etnikum, které dokáže své požadavky projevovat velmi bouřlivě a dokud nedosáhne požadovaného cíle, nepřestane vyvíjet tlak na makedonskou vládu. Z výzkumu vyplývá, že obě pozorované skupiny, tj. Albánci i Makedonci, jsou v současné době navzdory vzájemným rozdílům a předsudkům schopny soužití v míru. Hlavním předpokladem budoucího soužití těchto dvou etnik je otevřený vztah a komunikace mezi nimi, čímž se předejde možným nedorozuměním.

2) Mají Albánci v Makedonii prostor pro své náboženské vyznání a tradice?

Země jako taková, respektive vláda země, vychází albánské menšině vstříc. Jedním z důkazů může být například zakotvení albánštiny v ústavě, coby druhého úředního jazyka v Makedonii. Toto ustanovení bylo velmi pozitivním krokem k uznání albánského etnika, protože umožnilo Albáncům např. studium na makedonských univerzitách v albánštině. Rozdílné náboženství je v Makedonii patrné na každém kroku, rozdílnost ukazují např. náboženské stavby (křesťanské kostely X muslimské mešity). Někteří Makedonci mají obavy z islámu a jsou proti vyznávání tohoto náboženství a s ním spojených tradic, počet muslimských mešit se v Makedonii stále zvyšuje. Tato výstavba mešit také dokazuje, že albánská kultura v Makedonii není omezována a Albánci tak mohou svobodně vyznávat islám. Z výzkumu je patrné, že Albánci mají v Makedonii dostatek prostoru pro své náboženské vyznání a tradice, což potvrdili Makedonci i samotní Albánci.

3) Jaký je postoj Makedonců k albánským muslimům?

Makedonci mají obavy, aby Albánci díky rozsáhlému množství práv svého postavení v makedonské společnosti nezneužívali a neomezovali tak makedonský národ. Většina dotazovaných respondentů makedonského původu připustila, že v zemi panuje o tomto etniku spousta předsudků, ale sami k albánskému etniku negativní postoj nezastávali. Někteří dotazovaní také přiznávají, že mají mezi Albánci řadu přátel.

4) Jaký je pohled Makedonky žijící v ČR na albánskou menšinu v Makedonii?

Respondentka žijící v České republice na předsudky sama poukázala, když se o Albáncích zmiňovala jako o „těch bohatýchˮ, kteří neustále projevují svou nespokojenost a snaží se prosadit moc a vydobýt si tak v Makedonii přední postavení. Přestože sama uvedla, že velké konflikty mezi Albánci a Makedonci v Makedonii v současné době neprobíhají, z jejích výpovědí byla patrná obava právě z velké albánské průbojnosti, obava z potlačení makedonských zvyků a upřednostňování těch albánských.

Závěrem lze říci, že stěžejním předpokladem bezproblémového soužití Albánců a Makedonců v Makedonii je nejen neustálé utužování demokratického smýšlení obou skupin, ale také vzájemná tolerance a komunikace, rovný přístup ke vzdělání, svoboda náboženského vyznání a udržování tradic.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Knižní publikace

ROSŮLEK, P. Makedonie. Praha: Libri, 2008, s. 130, ISBN 80-7277-342-9

Internetové zdroje

Albánci [online] encyklopedie.vseved.cz: Encyklopedie. [cit. 2014-05-24] Dostupné z: http://encyklopedie.vseved.cz/Alb%C3%A1nci

Albania [online] cia.gov: The Central Intelligence Agency, 2014. [cit. 2014-04-15] Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html

Albánie [online] libri.cz: Státy a jejich představitelé. [cit. 2014-05-24] Dostupné z: http://libri.cz/databaze/staty/podlist.php?id=2

Albánie [online] i15.cz: Vše podstatné za 15 minut, 2011. [cit. 2014-05-2] Dostupné z: http://www.i15.cz/albanie/

Albánská kuchyně [online] mundo.cz: Cestovní kancelář, 2013. [cit. 2014-04-12] Dostupné z: http://www.mundo.cz/albanie/kuchyne

ATANASOVSKÁ, P. Republika Makedonie: Albánská otázka, (Ohridská) Rámcová dohoda a makedonská politika ústupků [online] ustavprava.cz: Vědecká a vzdělávací instituce, 2014. [cit. 2014-03-16] Dostupné z: http://www.ustavprava.cz/blog/2014/02/republika-makedonie-albanska-otazka-ohridska-ramcova-dohoda-makedonska-politika-ustupku/

HANDLEY, T. Uneasy peace paralyzes progress in Macedonia, Ethnic Albanians who fled homes afraid to return. Chicago Tribune, 2002, ISSN 1085-6706. Získáno přes databázi Proquest.

Kultura a život v Makedonii [online] novesluzby.cz: Novinky ze světa, 2008. [cit. 2014-04-12] Dostupné z: http://www.lideazeme.cz/aktualita/kultura-a-zivot-lidi-v-makedonii-aneb-velkolepa-makedonska-rise-po-dvou-tisiciletich

Macedonia politics: Ethnic Albanians protest against census. The Economist Intelligence Unit, 2010. Získáno přes databázi Proquest.

Macedonia's ethnic disharmony: How many building booms can one city take? [online] economist.com: Authoritative weekly newspaper focusing on international politics, 2011. [cit. 2014-03-31] Dostupné z: http://www.economist.com/blogs/easternapproaches/2011/03/macedonias_ethnic_disharmony/

Makedonie [online] mzv.cz: Ústřední orgán státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. [cit. 2014-03-16] Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/makedonie_fyrom/

Makedonská kuchyně [online] mundo.cz: Cestovní kancelář, 2013. [cit. 2014-04-12] Dostupné z: http://www.mundo.cz/makedonie/kuchyne

MUJANOVIČ, M. Příliš horké makedonské jaro [online] mujanovic.blog.respekt.ihned.cz: Blog zaměřený na politická, sociální a hospodářská témata, 2012. [cit. 2014-04-12] Dostupné z:http://mujanovic.blog.respekt.ihned.cz/c1-55771760-prilis-horke-makedonske-jaro

Náboženství [online] mundo.cz: Cestovní kancelář. [cit. 2014-04-12] Dostupné z:http://www.mundo.cz/makedonie

ORTAKOVSKI,V. Interethnic relations and minorities in the Republic of Macedonia [online] academos.ro: Web pro vzdělávání a rozvoj dovedností a zájmu o teoretický a aplikovaný vědecký výzkum, 2001. [cit. 2014-04-22] Dostupné v pdf.

Průvodce cestováním [online] novesluzby.cz: Novinky ze světa, 2010. [cit. 2014-04-12] Dostupné z: http://www.novesluzby.cz/pruvodce-cestovanim.208/makedonie-cestovani-po-evrope.21679.html

Souhrnná teritoriální informace, Makedonie - Základní informace o teritoriu [online] services.czechtrade.cz: Oficiální portál pro podnikání a export, 2012. [cit. 2014-04-14] Dostupné v pdf.

SUROVČÁK, M. Albánci a jejich původ [online] digilib.phil.muni.cz: Digitální knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. [cit. 2014-04-15] Dostupné z: http://digilib.phil.muni.cz/xmlui/handle/11222.digilib/128886

Přílohy

1) Albánská a makedonská vlajka. Dostupné z:http://marri-rc.org/Default.aspx?Lan=EN&mid=30&eid=964
3) Vlajka Albánie. Dostupné z: http://www.velebny.cz/tistena-vlajka-albanie
4) Makedonie [online] mzv.cz: Ústřední orgán státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. [cit. 2014-03-16] Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/makedonie_fyrom/
5) Macedonia's ethnic disharmony: How many building booms can one city take? [online] economist.com: Authoritative weekly newspaper focusing on international politics, 2011. [cit. 2014-03-31] Dostupné z: http://www.economist.com/blogs/easternapproaches/2011/03/macedonias_ethnic_disharmony/
6) , 19) , 40) ATANASOVSKÁ, P. Republika Makedonie: Albánská otázka, (Ohridská) Rámcová dohoda a makedonská politika ústupků [online] ustavprava.cz: Vědecká a vzdělávací instituce, 2014. [cit. 2014-03-16] Dostupné z: http://www.ustavprava.cz/blog/2014/02/republika-makedonie-albanska-otazka-ohridska-ramcova-dohoda-makedonska-politika-ustupku/
7) Macedonia politics: Ethnic Albanians protest against census. The Economist Intelligence Unit, 2010. Získáno přes databázi Proquest.
8) HANDLEY, T. Uneasy peace paralyzes progress in Macedonia; Ethnic Albanians who fled homes afraid to return. Chicago Tribune, 2002, ISSN 1085-6706. Získáno přes databázi Proquest.
9) Albánci [online] encyklopedie.vseved.cz: Encyklopedie. [cit. 2014-05-24] Dostupné z: http://encyklopedie.vseved.cz/Alb%C3%A1nci
10) , 13) , 14) SUROVČÁK, M. Albánci a jejich původ [online] digilib.phil.muni.cz: Digitální knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. [cit. 2014-04-15] Dostupné z: http://digilib.phil.muni.cz/xmlui/handle/11222.digilib/128886
11) Albánie [online] libri.cz: Státy a jejich představitelé. [cit. 2014-05-24] Dostupné z: http://libri.cz/databaze/staty/podlist.php?id=2
12) Albania [online] cia.gov: The Central Intelligence Agency, 2014. [cit. 2014-04-15] Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html
15) Makedonie a sousední státy. Dostupné z: http://s1.zetaboards.com/anthroscape/topic/4437700/3/
17) , 18) , 41) , 44) , 47) , 48) Makedonie [online] mzv.cz: Ministerstvo zahraničních věcí ČR. [cit. 2014-04-14] Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/makedonie_fyrom/index.html
20) , 22) Souhrnná teritoriální informace, Makedonie - Základní informace o teritoriu [online] services.czechtrade.cz: Oficiální portál pro podnikání a export, 2012. [cit. 2014-04-14] Dostupné v pdf.
21) , 31) Souhrnná teritoriální informace, Makedonie - Základní informace o teritoriu [online] services.czechtrade.cz: Oficiální portál pro podnikání a export, 2012. [cit. 2014-04-14] Dostupné v pdf, vlastní tvorba.
23) , 24) , 32) ROSŮLEK, P. Makedonie. Praha: Libri, 2008, s. 30-31, ISBN 80-7277-342-9.
25) , 33) , 34) , 35) , 36) , 37) ROSŮLEK, P. Makedonie. Praha: Libri, 2008, s. 60-74, ISBN 80-7277-342-9.
26) Makedonie - oblasti osídlené Albánci. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/albanci_v_makedonii
27) ORTAKOVSKI,V. Interethnic relations and minorities in the Republic of Macedonia [online] academos.ro: Web pro vzdělávání a rozvoj dovedností a zájmu o teoretický a aplikovaný vědecký výzkum, 2001. [cit. 2014-04-22] Dostupné v pdf.
28) ORTAKOVSKI,V. Interethnic relations and minorities in the Republic of Macedonia [online] academos.ro: Web pro vzdělávání a rozvoj dovedností a zájmu o teoretický a aplikovaný vědecký výzkum, 2001. [cit. 2014-04-22] Dostupné v pdf, vlastní tvorba.
29) , 30) Náboženství [online] mundo.cz: Cestovní kancelář. [cit. 2014-04-12] Dostupné z:http://www.mundo.cz/makedonie
38) , 39) MUJANOVIČ, M. Příliš horké makedonské jaro [online] mujanovic.blog.respekt.ihned.cz: Blog zaměřený na politická, sociální a hospodářská témata, 2012. [cit. 2014-04-12] Dostupné z:http://mujanovic.blog.respekt.ihned.cz/c1-55771760-prilis-horke-makedonske-jaro
42) Albánie [online] i15.cz: Vše podstatné za 15 minut, 2011. [cit. 2014-05-2] Dostupné z: http://www.i15.cz/albanie/
45) Průvodce cestováním [online] novesluzby.cz: Novinky ze světa, 2010. [cit. 2014-04-12] Dostupné z: http://www.novesluzby.cz/pruvodce-cestovanim.208/makedonie-cestovani-po-evrope.21679.html
46) Kultura a život v makedonii [online] novesluzby.cz: Novinky ze světa, 2008. [cit. 2014-04-12] Dostupné z: http://www.lideazeme.cz/aktualita/kultura-a-zivot-lidi-v-makedonii-aneb-velkolepa-makedonska-rise-po-dvou-tisiciletich
49) Albánská kuchyně [online] mundo.cz: Cestovní kancelář, 2013. [cit. 2014-04-12] Dostupné z: http://www.mundo.cz/albanie/kuchyne
50) Makedonská kuchyně [online] mundo.cz: Cestovní kancelář, 2013. [cit. 2014-04-12] Dostupné z: http://www.mundo.cz/makedonie/kuchyne

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako