obrzek domeku-home logo-FB


ALBÁNCI V ŘECKU

.

1) Vlajka Albánie 2) Vlajka Řecka

1. ÚVOD

Albánci v Řecku jsou příkladem velké alochtonní minority, která nemá přesně vymezenou oblast pobytu a žije po celé zemi včetně přilehlých ostrovů. Albánci emigrovali do Řecka po druhé světové válce a to převážně z ekonomických důvodů. V tu dobu byla v Řecku malá nezaměstnanost a bylo dost volných pracovních pozic, které byly výrazně lépe placené, než v jejich domácí zemi v Albánii. Nejvyšší zaznamenaný počet Albánců v Řecku byl kolem 1 milionu, dnes jejich počet čítá kolem 600 tisíc s klesající tendencí. Tu zapříčinila dnešní nezaměstnanost v Řecku a výrazný ekonomický úpadek, jak je možné se dozvědět z rozhovorů s respondenty, Albánci se opět vrací do své rodné země, například do hl. města Tirany, kde se dá snáze sehnat práce.

Albánci se potýkali s problémy, se kterými se potýká každá větší minorita, současně s jejich příchodem do Řecka stoupla výrazně kriminalita, která byla přisuzována jim - v Řecku neměla do té chvíle tak vysoká kriminalita obdoby. Albánci také čelili nařčení z toho, že přebírají Řekům práci ačkoli jsou Albánci pracovitější a pomohli tak v rámci možností zemi k ekonomickému progresu. Vztah mezi Albánci a Řeky byl zpočátku dost napjatý, ale s postupnou asimilací mladší generace Albánců, se napětí začalo snižovat a tak dnešní mladá generace Albánců je (zřejmě až na výjimky) brána okolím pozitivněji. Ačkoli jejich rodný jazyk je albánština, popřípadě ještě kosovština, naučit se mluvit řecky pro ně není problém a tak většina Albánců umí mluvit řecky plynule.

Tato práce se sestává z 2 hlavních částí. První část, teoretická, se zaobíra geografickým vymezením, ale především kulturou, náboženstvím a jazykem Albánců v Řecku. Druhá část se opírá o vlastní výzkum. Zde byl kladen důraz na výzkumné otázky a snaha zajistit univerzální obraz z pohledů majority na minoritu, minority na majoritu a z externího pohledu.

2. CÍL PRÁCE

Cílem je analyzovat albánskou menšinu v Řecku, vymezit jejich specifika. Výzkum se především zabýval náboženstvím, migračními vlnami a kulturou. Pro lepší upřesnění tématu slouží následující výzkumné podotázky:

Výzkumné podotázky:

- Jaké jsou vztahy mezi Albánci a Řeky?

- Jaký je pohled Albánců žijících v Řecku, na Řeky? (pohled minority na majoritu)

- Jaký je pohled Řeků, na Albánce, žijící v Řecku? (pohled majority na minoritu)

- Jaký je pohled Albánců žijících v Albánii, na Albánce, žijící v Řecku? (externí pohled)

3. METODOLOGIE

V této práci je použita převážně kvalitativní technika sběru dat, která je doplněná o kvantitativní údaje, aby byla zajištěna co největší objektivita a platnost. Hlavní technika sběru dat pro získání výzkumné otázky byly semistandardizované rozhovory s respondenty. Pro rozhovor je typické, že dotazovatel má předem připravené hlavní otázky, které pokládá dotazovanému. Oproti standardizovanému rozhovoru jsou pokládány v průběhu rozhovoru další doplňující otázky, které rozvíjejí respondentovu odpověď, díky kterým je získáno více informací a dat.

Dále byla použita metoda studia dokumentů. Ta byla použita hlavně pro teoretickou část práce. Studium dokumentů, ať už v knižní podobě, nebo na internetu, patří mezi neinvazivní (neobtěžující) techniky sběru dat. Jejím úkolem je uvedení výzkumníka do daného tématu a seznámit ho s nezbytnými informacemi, které pak následně zpracovává, ověřuje či rozšiřuje. Zamezí opakovanému výzkumu, a pokládání již vyvrácených či nesprávných hypotéz.3)
Práce obsahuje také několik statistických dat vydávaných příslušnými statistickými úřady a jinými orgány.

Průběh terénního výzkumu

Díky našim známostem ve Velké Británii, kde se rovněž vyskytuje velká populace Albánců, jsme získali kontakty na tuto minoritu. Konkrétně na naší hlavní respondetku Fabi. Provedli jsme tři semistandardizované rozhovory s respondenty, kteří mají různý vztah k řecké majoritě. Bylo zamezeno chybnému pokládání otázek, jako může být např. sugestivní otázky, dvojité otázky či komplexní otázky.

První rozhovor byl uskutečněn s respondentkou jménem Fabi, který nám poskytl pohled očima menšinové Albánky, žijící v Řecku. Vzhledem k tomu, že v Albánii žije celých 17 let, dala se její výpověď pokládat za objektivní a pravdivou. Rozhovor byl uskutečněn díky sociální síti Facebook, což náš výzkum ochudilo o nonverbální reakce na pokládané otázky. Ovšem díky doplňujícím otázkám, se i přes tuto bariéru podařilo získat dostatečný objem dat. Po skončení jsme od Fabi obdrželi kontakt na dalšího respondenta, který nám vstřícně poskytl rozhovor.

Další rozhovor byl proveden přes mobilní telefon s Albáncem jménem Ermal, který žije v Albánii. Jeho výpověď nám poskytla náhled na Albánce, kteří emigrovali do Řecka. Díky telefonickému rozhovoru bylo možné slyšet změny tónu hlasu, a tím lépe porozumět jeho pocitům.

Poslední rozhovor proběhl opět díky sociální síti Facebook, s řeckým respondentem jménem Tasos, který žije na ostrově Korfu. Na ostrově Korfu žije značná část Albánců, což nám poskytlo náhled na dané téma z jiného úhlu. Vzhledem k velmi dobré znalosti anglického jazyka nebyl problém v porozumění a pochopení otázek i odpovědí v rozhovorech.

4. LITERÁRNÍ REŠERŠE

O Albáncích v Řecku se například zmiňuje Leoš Šatava v knížce Národnostní menšiny v Evropě. Ten dělí Albánce, respektive Arvanity, na dvě skupiny, a to autochtonní obyvatelstvo a potomky obyvatel ze 14. století, kteří zakládaly osady. Jejich centrem především byli: Atika, Boiótie, Argolis na Peloponésu a ostrovy Euboia, Hydra a Andros. K roku 1920 tu údajně žilo 44 200 Albánců. V této lokaci jsou doposud dodržovány některé kulturní zvláštnosti a udržuje se částečně i jazyk a vědomí specifického původu.

Druhou skupinu tvoří přesah albánského, toskickými dialekty hovořícího obyvatelstva v kraji zvaném Čameria v Epiru – v okolí jsou města jako: Filiates, Paramythia, Égumenitsa, Preveza a Filíppias. Přesný počet těchto obyvatel není známý a odhady se velmi liší. Na počátku 20. let byla tato skupina početnější, ale jelikož velká část vyznávala islám okolo 60 tisíc jich vysídlilo při výměnné akci obyvatelstva v letech 1923-25 do Turecka. V průběhu druhé světové války odešlo 20 - 45 tisíc lidí. V Řecku nemají Albánci statut národnostní menšiny, v různých obdobích se projevovaly dokonce i silné snahy o jejich asimilaci.4)

Podle Hartové může za rozkol Osmanská říše. Je to rovněž hlavní důvod proč mají Albánci jiné vyznání než Řekové. Sama říká, že každý kdo si chce migraci usnadit předje buď na jinou víru nebo si změní jméno. Připomněla jeden incident během fotbalového zápasu, Řecka proti Albánii, kdy řečtí fanoušci skandovali „Nemáte stát, nemáte lidi, co tu děláte na tomto hřišti?“ 5)

5. TEORETICKÁ ČÁST

V teoretické části práce je čtenář seznámen s geografickým vymezením Řecka a právě sousedící Albánií. Dále se bude stručně mluvit o albánském jazyku, jejich kultuře, náboženství a o migračních zlomech, protože díky jednomu z nich se Albánci v Řecku právě ocitli.

Geografie

Tato část práce se zaměřuje na geografické vymezení těchto států. Albánie i Řecko patří svou polohou do jihovýchodní Evropy. Oba státy leží na Balkánském poloostrově. Řecko se skládá z pevninské části a několika přilehlých ostrovů.

Pro Řecko jsou ještě mimo Albánie další sousedící státy a to Makedonie, Bulharsko a vzdáleně Turecko (v kontextu s Albánci v Řecku).

Obrázek - Geografická poloha Řecka a Albánie a mapa území Řecka, kde je zachována Albánština:

greece.athens.albania.lg.jpg 6) 7)

Řecko bylo díky své poloze pro Albánce vždy výhodnou destinací.Již v minulosti zde docházelo k udržování vztahů zvláště kvůli společnému obchodování. Řekové na území dnešní Albánie stavěli své kolonie a hranice mezi Řeckem a Albánií byla často velmi nejistá a mnohokrát změněna.

Historie

Původní předci dnešních Albánců jsou kmeny Ilyrů. Ti zde žili již v době bronzové. Ve starověku se dostali do kontaktu s vyspělými Řeky, kteří Ilyry později začali vytlačovat a kteří si zde, především na pobřeží, zakládali svá sídla. Tento styk zajistil Albáncům hospodářský i kulturní rozvoj. V tuto dobu vzniky přístavy, mnohé pevnosti, akvadukty a silnice. Těžila se měď, stříbro a asfalt. Z této doby například pochází též i Butrint, město na jihu země, jež je dnes památkou UNESCO. Ilyrská království existovala ještě ve 3. století př. n. l.; a stále soupeřila s Řeky. Sjednotitelem mnohých Ilyrských vládců se stal král Agron, který ovládal před koncem 3. století př. n. l. oblasti severu dnešní Albánie, Černou Horu a Hercegovinu. Po jeho smrti však jeho nástupce porazili Římané.8)

Kolaps komunistického režimu v Albánii po roce 1990 vedl k zjevnému napětí mezi Řeckem a Albánií. Na jednu stranu způsobil masivní nelegální přistěhovalectví do Řecka a na stranu druhou, se začaly objevovat otázky týkající se bezpečnosti řecké minority v jižní Albánii. 9)

Kultura

Albánci v Řecku dokazují své velké asimilační schopnosti i v oblasti kultury. Bohužel, kvůli velkému nedostatku přímých informací se zde muselo vycházet z rozhovoru s respondentkou albánského původu Fabi, kterému bude sice věnována pozornost v jiné kapitole, ale zde posloužil k vytvoření předpokladu. Až na uzavřenější albánské muslimské komunity, v Řecku Albánci své svátky neslaví a nedodržují zvyky své mateřské zěmě - zkrátka, cítí se být jako Řekové.

Řecká divadelní komedie „In-Laws from Tirana“

10)

Hru napsali Thanasis Papathanasiou a Michalis Reppas, začátkem roku 2011 oslavila přes 500 vystoupení a 40 000 prodaných lístků. Zajímavostí je, že tato hra připoutala nemalou pozornost Albánců a albánských novin, časopisů, které udělali rozhovor s herci ze kterého vyplynulo, že tuto hru si s velkým nadšením užívají obzvláště Albánci v Řecku. Nikdo nečekal takový úspěch.

Trailer - „In-Laws from Tirana“

11)

Současnost

V současnosti se Řecko oficiálně nazývá Řecká helénská republika. Rozloha Řecka je 131 990 kilometrů čtverečních a počet obyvatel je k 1.1 2012 byl 11 290 875 12). Hlavní město jsou Athény a úředním jazykem je řečtina. Obyvatelé země jsou z 95 % Řekové a Řecko je proto považováno za jednonárodní (tj. řecký) stát. Mezi významnější etnika, nacházejících se na řeckém území můžeme zařadit Armouny, kteří se nachází hlavně na severu země a na území Éphiru a Thesálie a dále v okolních státech, hlavně v Albánii a Makedonii. Dalšími etniky, která žijí na území Řecka v menších počtech, můžeme zařadit například Gagauze, Karakačany, Arménce, Bulhary a Židy (Sefardi). Mezi etnika s větší populací patří Makedonce, Albánci a Turci. Turci jsou zároveň jediná oficiálně uznaná menšina na území Řecka 13)

Mnoho mladých lidí má o Albánii minimální vědomí a současná krize v Řecku je nutí k návratu „domů“. Poslední sčítání našlo pouze 2,8 milionu obyvatel, o několik stovek tisíc míň než se očekávalo a 7,7% méně než před 10 lety. Za posledních 20 let emigrovalo 1,4 milionu obyvatel a polovina z toho do Řecka, ale nezaměstnaní Albánci se začali vracet. Mnozí muži pracovali ve stavebnictví, tato činnost se v Řecku významně zmenšila.

Albánská ekonomika je závislá na remitencích získaných od Albánských imigrantů, žijících v Řecku.V současné době se však dá zaznamenat jejich prudký pokles.V roce 2007 migranti poslali domů odhadem 950 milionů €. V roce 2010 se částka snížila na 690 milionů € a podle údajů z roku 2011 se částka dostala na 475 milionů €. V roce 2009 celá částka činila 9% HDP Albánie. Přesto její ekonomika, na rozdíl od Řecka neprošla recesí.14)

Jazyk

Jazyk není pro Albánce problémem. Jsou schopni mluvit mezi Řeky řecky a mladší generace mluví dokonce jenom řečtinou. V některých částech Řecka je však Albánština stále zakořeněna, viz. obrázek v geografické části.

Albánština se řadí do indoevropské skupiny jazyků, ale tvoří samostatnou větev, protože nemá podobný základ s ostatními indoevropskými jazyky. Albánština patří k nejstarším indoevropským jazykům, ale jako spisovný jazyk se utvořil až na jazykovém kongresu v Tiraně roku 1972. Tam sjednotili severský Ghegský dialekt s Toskickým, používaným na jihu Albánie. Základem je dialekt Toskický.15)

Náboženství

Obě země se výrazně liší ve víře. Nejenže je Albánie „ateistický stát“, ale u věřících lidí vede Islám. To v Řecku je prakticky každý členem východní ortodoxní církve. Proto je pro přistěhovalce snažší, když se také stanou jejími členy, aby se snáze adaptovali. Zprávy hovoří o tom, že na začátku roku 1995 si nejméně 45 000 tisíc oficiálně změnilo jméno z jejich muslimsko či katolicko albánského na řecké. Pravděpodobně, aby si tím zajistili větší šanci u víza. 16)

Albánie se může prohlásit za „první ateistický stát světa“. Od té doby je ticho. Pouze dvě zprávy pronikly do zahraničí: v r. 1973 — poprava katolického kněze Dom Shtjefana Kurti, který pokřtil dítě ve vězení v Lushnji, kde byl uvězněn na základě obvinění ze špionáže; v r. 1974 — smrt tiranského pravoslavného arcibiskupa ve vězení. Nová ústava, přijatá 28. prosince 1976, tento stav určitým způsobem „legalizuje“: staví mimo zákon veškeré náboženství, zejména v článku 37 („albánský stát neuznává žádné náboženství“, ale „podporuje a rozvíjí ateistickou propagandu“) a 55 („vytváření organizací náboženské povahy, veškerá náboženská činnost a propaganda jsou zakázány“). 17)

V Řecku sice také klesá zachovávání náboženských tradic, ale stále je 95 – 98 % Řeků je alespoň formálními členy východní ortodoxní církve.Řecká ústava odráží vztah mezi vládou a náboženstvím tím, že zaručuje absolutní svobodu vyznání, zatímco definuje “převládající náboženství” Řecka jako východní ortodoxní církev Ježíšovu. V praxi jsou ortodoxní církev a světský stav vzájemně blízce spjati. Prezident republiky přísahá na Bibli svatou a ortodoxnímu křesťanství je dáváno přednostní místo v náboženských předmětech v prvotním vzdělávání. Řečtí muslimové tvoří okolo 1,3 % populace a žijí převážně v Thrákii. Rovněž zde žijí příslušníci římskokatolické církve, hlavně ve městě Patra, v souostroví Kyklad na ostrovech Syros, Paros a Naxos, protestanti a Židé, hlavně v Soluni (která bylo kdysi důležitým židovským městem až do holokaustu). Určité skupiny v Řecku se také snažily oživit staré řecké náboženství.

Člen albánské minority, který by se dal na zdejší víru, by byl majoritou vnímán vice jako národní příslušník a nebyl by tolik spolčen s minoritou, která se nepřizpůsobila místní víře. V případě větší skupiny by bylo na ni nahlíženo pozitivně a obyvatelé by byli vice tolerantní. 18)

A většina Albánců se rovněž stává členy ortodoxní církve. Například i pokud se vrátí do Albánie, pokračují v tomto vyznání. Arvanité, kteří přišli do Řecka v první vlně (viz. migrace), jsou příkladem toho, jak se mohou Albánci snáze asimilovat. Proto se už v dnešní době považují Arvanité spíše za Řeky.

Migrace

V historii Albánie jsou 3 významné migrační zlomy. Důvodem těchto migrací jsou většinou válečné konflikty a zhoršování životní úrovně a i právě v těchto vlnách se dostávali Albánci do Řecka.

První větší historicky doložená migrace je ze 13. století. V této době se rozpoutaly boje a křižácká tažení na Balkán, při kterém byli albánští horalové najímáni jako žoldnéři do bojů na Épiru a v Řecku. To vedlo k tomu, že se usazovali v oblastech, ve kterých bojovali. Dodnes žije v Řecku několik desítek jejich potomků.

Druhá velká migrace probíhala od 15. do 18. století. V dobách nadvlády osmanské říše se velké množství Albánců stěhuje do jižní Itálie. Zde budovali komunitu a dnes je zde stotisícová albánská komunita. Těmto Albánců, se říká Arabešové.

Třetí vlna přichází po Habsbursko - osmanských válkách mezi 17. a 18. stoletím. Albánci se ve velkých počtech stěhují na území dnešního Kosova, do jižního Srbska a Západní Makedonie. Stěhování do Kosova trvá zhruba do poloviny 19. století. Stejně jako jejich sousedé Italové, Řekové a Černohorci se od konce 19. století stěhují do USA a usazují se především v New Yorku. Počátkem 20. století se muslimští Albánci ve velkém stěhují do Turecka. Díky mezistátní dohodě usazují Albánce v tureckém Kurdistánu ve snaze snížit podíl Kurdů v obyvatelstvu kraje.

V této době jde malá vlna emigrace z komunistické Albánie do západní Evropy a USA. Ve druhé polovině 20. století se stěhují Albánci, z důvodů poklesu životní úrovně za lepším výdělkem, což je obvykle označováno jako gastarbeiterství.19)

6. VLASTNÍ VÝZKUM

Hlavní součástí naší praktické části byl polostandardizovaný rozhovor se třemi respondenty kde jsme se opírali o naše výzkumné otázky, které jsou neodlučitelnou součástí naší práce. První respondent byla Albánka, žijící v Řecku, jménem Fabi. Fabi nám byla doporučena jedním kamarádem. Tento kamarád je Albánec, žijící ve Velké Británii, část rodiny má v Albánii, a často do Albánie jezdí, z důvodů návštěv rodiny a přátel, mezi ně patří právě Fabi. Rozhovor byl polostandardizovaný s předem připravenými otázkami. V případě, že respondent otázku nepochopil, nebo pochopil špatně, byly kladeny doplňující otázky. Rozhovor jsme vedli přes Facebook v anglickém jazyce. Dalším respondentem byl Albánec Ermal, žijící v hlavním městě Albánie, Tiraně. Ermal nám poskytl názor na minoritu Albánců v Řecku z pohledu Albánců žijících v Albánii. Tento rozhovor se uskutečnil telefonicky a taktéž v anglickém jazyce. Třetím respondentem byl Tasos. Tasos nám byl doporučen naší první respondentkou Fabi, jakožto její kamarád. Tasos je Řek a poskytl nám pohled řecké majority na albánskou minoritu.

Přehled respondentů
Jméno Národnost Věk Místo původu Způsob zkontaktování Délka rozhovoru Pohled
Fabi Albánka 25 let Heraklion, Kréta, Řecko sociální síť Facebook 40 minut zástupce pohledu minority na majoritu
Ermal Albánec 27 let Tirana, Albánie telefonicky 20 minut externí pohled
Tasos Řek 28 let Corfu, Řecko sociální síť Facebook 30 minut majority na minoritu
Rozhovor

Jako první jsme kontaktovali Fabi, kterou jsem kontaktoval pomocí Facebooku, s tím že jsem se představil a řekl jí, že kontakt na ní jsem dostal od našeho společného kamaráda a jestli by byla tak laskavá a odpověděla pár otázek týkajících se Albánců žijících v Řecku. Fabi byla moc vstřícná a neměla s tím sebemenší problém, tak jsme přešli rovnou k interview.

1. Jak se Albánci dívají na Řeky? (pohled minority na majoritu)

Respondentka: Fabi, 25 let

První dvě otázky zněly, kde jsi se narodila a jak dlouho žiješ v Řecku a kde? Fabi odpověděla, že se narodila v Albánii v roce 1988 a v Řecku nyní žije 17 let na Krétě v městě Heraklion a před tím žila osm let v Albánii. Třetí otázka se týkala náboženství, které ona vyznává. Odpověď zněla, že je ortodoxní křesťanka. Na to jsme přidali doplňkovou otázku: Jaké je nejrozšířenější náboženství mezi Albánci v Řecku. Odpovědí bylo, že islám. Čtvrtá otázka byla, jakým jazykem mluví Albánská komunita v Řecku? Jestli mluví, albánsky, řecky, nebo zda-li se tam používá nějaký místní dialekt. Odpovědí bylo, že místní Albánci mluví jak albánsky, tak řecky. Většinou, když mluví Albánci mezi sebou, tak mluví albánsky, ale mezi Řeky mluví řecky. U mladší generace je to většinou jenom řečtina, protože nemají takové vazby na Albánii jako jejich předci, tudíž od mala jsou zvyklí používat Řečtinu. Na pátou otázku: Jak se Albánci v Řecku asimilovali s tamním obyvatelstvem, nám Fabi odpověděla, že asimilace je vcelku jednoduchá, protože pro většinu Albánců je jednoduché se naučit mluvit Řecky, takže tam není jazyková bariera. A že již od mala chodí do řeckých škol, kde spolu s Řeky převážně vychází. Dále jsem se ptal, zda Albánci žijí po celém Řecku, nebo jestli tam mají nějaké vesnice, či města, která jsou osídlena převážně Albánci? Na otázku nám bylo odpovězeno, že Albánci žijí po celém Řecku, a že o žádných čistě albánských vesnicích nebo městech neví. Sedmá otázka zněla, jestli ona sama, nebo celá komunita Albánců slaví nějaká albánské svátky, či tradice? Fabi odpověděla, že ona sama neslaví žádné albánské svátky, ale že muslimská komunita Albánců má své náboženské festivaly, které slaví. Další otázka: zda jako komunita mají nějaké symboly, vlajky, či muziku? Z odpovědi jsme se dozvěděli, že Albánci v Řecku používají Albánskou národní vlajku, na které je zobrazena černá dvouhlavá orlice v červeném poli. Za svou berou i albánskou národní hymnu. A dále že mají svou muziku, která se nazývá „musike popullore“.

Musike popullore:

20)

Devátou otázkou jsme se zaměřili na důvod, proč ona a její rodina emigrovali z Albánie. Odpovědí bylo, že v Řecku byla lepší ekonomická situace, díky které její rodiče cítili možnost sehnání lepší práce a pro Fabi a jejího bratra i lepší vzdělání a později také lepšího zaměstnání. Dále ještě Fabi píše, že tato snaha o zlepšení svého ekonomického postavení byla pro většinu Albánců hlavní motiv emigrace. Desátá otázka zněla, zda má Fabi nějaký kontakt na Albánii, či zda tam někdy jezdí? Odpověď byla, že skoro jako všichni Albánci v Řecku, má v Albánii svou rodinu, tudíž je s nimi v úzkém kontaktu a snaží se jezdit zpět do Albánie, jak jen to jde. Předposlední otázka byla, zda si myslí, že život v Řecku je lepší, než život v Albánii? Na tuto otázku nám Fabi odpověděla, že za současné situace si spousta Albánců pohrává s myšlenkou vrátit se zpátky do Albánie, díky velikému nárůstu nezaměstnanosti v Řecku, ale že ona osobně si myslí, že v Řecku zůstane, protože má pocit, že jí Řecko dokáže poskytnout lepší život. Nakonec jako poslední otázka bylo, co si ona, jako zástupce minority, myslí o Řecích? Odpověď: Že ona a celá mladší generace, která od mala žije v Řecku a jsou s Řeky plně asimilovaní, s nimi mají dobré vztahy a myslí si o nich jen pozitivní věci. Starší generace, jako její rodiče, kteří do Řecka imigrovali jako dospělí a Řekové se k nim nechovali nijak hezky, už tak pozitivní smýšlení o Řecích nemají.

3. Jak na Albánce pohlíží lidé žijící mimo Řecko? (externí pohled)

Respondent: Ermal, 27 let

Druhý respondent Ermal, který pracuje v Tiraně, ve státní správě, nám poskytl svůj pohled na Albánce, žijící v Řecku. Ermal nám řekl, že se emigrantům, kteří utekli do Řecka za prací nediví, ale sám by to asi neudělal. Dále říkal, že v Tiraně, kde on žije a pracuje, tak je lepší příležitost sehnat práci, než někde ve vesnici v horách, proto se po roce 1990 začalo hodně lidí stěhovat právě do Tirany, za lepšími pracovními podmínkami, stejně jako hodně lidí uteklo za hranice Albánie. V Řecku tou dobou bylo více práce a byla lépe placená, proto to nalákalo tolik lidí. Díky současné ekonomické situaci v Řecku, se Ermal domnívá, že spousta Albánců se vrátí zpět do Albánie. Ermal myslí, že tato generace, která emigrovala do Řecka, přibližně před 20 lety, měla o mnoho lepší podmínky a snáze se sžila s řeckým obyvatelstvem, než generace lidí před nimi, kteří uprchli po druhé světové válce. Říká, že vztahy mezi Řeky a Albánci, byly vždy na hraně, ale poslední dobou to směřuje k lepšímu.

2. Jak Řekové vnímají Albánce? (pohled majority na minoritu)

Respondent: Tasos, 28 let

Třetím respondentem byl 28 letý Tasos. Tasos se narodil v Řecku na ostrově Corfu a dodnes tam i žije. Na ostrově Corfu žije přibližně 120 tisíc lidí, z toho je asi 20 tisíc Albánců. Kontakt na Tasose jsme dostali od naší první respondentky Fabi. Tasos je zaměstnancem jedné místní pizzerie, rozváží pizzu a občas pomáhá v kuchyni. Rozhovor probíhal po Facebooku. Tasose jsme stručně zasvětili do tématu naší práce a zeptali se ho, zda by nám mohl říci svůj názor a své zkušenosti s místními Albánci. Bylo nám řečeno, že konkrétně na ostrově Corfu, nejsou místní Albánci nijak v oblibě. Je na ně nahlíženo stále jako na přistěhovalce, i když první generace zde žije více jak 20 let. Hlavním důvodem, proč jsou tak neoblíbeni je to, že se místní domnívají, že jim Albánci berou práci. V běžném životě, ale s nimi prý není žádný problém. Albánci drží při sobě a tak i ve městech, či ve vesnicích žijí blízko sebe a tvoří tak malé albánské čtvrti. Většina z nich mluví plynně řecky a nemá problém se asimilovat. V celkovém pohledu, nejsou s Albánci žádné větší problémy a Tasos říká, že radši bude žít ve městě s albánskou komunitou, nežli s tureckou.

7. ZÁVĚR

Cílem této práce bylo zjistit vztahy mezi Albánci a Řeky a to hlavně na území Řecka. Za tímto účelem jsme provedli tři rozhovory se zástupci jak albánské strany, tak i řecké strany. Naši respondenti byli lidé do věku třiceti let a poskytli nám subjektivní náhled a názor na situaci mezi Albánci a Řeky. Hlavní zaměření práce bylo na Albánce žijící v Řecku, jejich vnímání života mimo svou domovinu, ale také jak je vnímá jejich okolí. To znamená jak je vnímají Albánci, kteří se nerozhodli emigrovat ze své země a jak je vnímají Řekové. Na základě odpovědí všech dotazovaných můžeme říci, že situace není nijak vážná. Albánci na řeckém území si drží svojí hrdost a svůj blízký vztah k domovu (Albánii). Navzdory tomu, pro ně však není nic těžkého se asimilovat. Albánské děti zde běžně chodí do řeckých škol a mluví řecky. Pro dospělé není řečtina také ničím cizím. Z pohledu Řeků Albánci nepředstavují žádný problém. Panuje mezi nimi klasický vztah jako mezi domorodci a přistěhovalci. Běžná rivalita a spekulace o tom zda Albánci Řekům zabírají pracovní místa zde nepřerůstá v žádný vážnější konflikt. Stejně tak z externího pohledu jsme nikde nezaznamenali byť jenom jednu negativní věc, z čehož se dá tedy usuzovat, že je tato minorita „bezproblémová“ a přikláněli bychom se k pozitivnímu pohledu. A podle slov našich respondentů se vztahy mezi oběma národnostmi stále zlepšují.

8. SEZNAM LITERATURY

Knižní publikace

ŠATAVA, L. Národnostní menšiny v Evropě. 1994. ISBN 8071163759

Odborné texty

GASAGNE, P. V Albánii víra nevymizela. [online]. 2007 [cit. 2013-08-10]. Dostupné z: http://www.teologicketexty.cz/casopis/2007-1/V-Albanii-vira-nevymizela.html

ANDROMEDAS, John N. MANIAT FOLK CULTURE AND THE ETHNIC MOSAIC IN THE SOUTHEAST PELOPONNESE. Annals of the New York Academy of Sciences. 1976, vol. 268, 1 Regional Vari, s. 199-206. DOI: 10.1111/j.1749-6632.1976.tb47643.x. [online]. [cit. 2013-09-04] [Přeloženo z AJ] Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1749-6632.1976.tb47643.x

HART, Laurie Kain. Culture, Civilization, and Demarcation at the Northwest Borders of Greece. American Ethnologist. MA USA: WILEY-BLACKWELL, 1999, vol. 26, issue 1, s. 196-220. DOI: 10.1525/ae.1999.26.1.196, 0094-0496. [online]. [cit. 2013-09-04]. [Přeloženo z AJ]. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1525/ae.1999.26.1.196

GRIGOROPOULOU, Nikolitsa a Xenia CHRYSSOCHOOU. Are Religious Minorities in Greece Better Accepted if they Assimilate? The Effects of Acculturation Strategy and Group Membership on Religious Minority Perceptions. Journal of Community. MA USA: WILEY-BLACKWELL, 2011, vol. 21, issue 6, s. 499-514. DOI: 10.1002/casp.1119. [online]. [cit. 2013-09-04]. [Přeloženo z AJ] Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/casp.1119

Internetové zdroje

Albanians in Greece: Heading home again [online]. [cit. 2013-08-29]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/21542818

Albánská migrace a emigrace. TESAŘ, Filip. [online]. 15.4.2003 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/albanska-migrace-a-emigrace

Dějiny Albánie. [online]. [cit. 2013-07-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Alb%C3%A1nie

Divadelní hra „In-Laws from Tirana“. [online]. [cit. 2013-09-05]. [Přeloženo z AJ]. Dostupný z http://greece.greekreporter.com/2011/02/22/%CF%84heatrical-play-%E2%80%9Cin-laws-from-tirana%E2%80%9D-popular-with-albanians/#lightbox/0/

Encyklopedie států: Albánie [online]. [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/

Encyklopedie států: Řecko [online]. [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/index.html

Evropa 2045. [online]. [cit. 2013-09-05]. Dostupný z: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=3&tema=34

Státní vlajky světa. [online]. [cit. 2013-09-04]. Dostupný z: http://www.statnivlajky.cz/albanie

Velvyslanectví České republiky v Tiraně: Albánština [online]. [cit. 2013-07-20]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/tirana/cz/albanie_informace_nejen_pro_turisty_a/albanstina.html

Vlajky států. [online]. [cit. 2013-09-04]. Dostupný z: http://www.vlajky-statu.xf.cz/vlajky/maxi/vlajka_recko.png

1) Státní vlajky světa. [online]. [cit. 2013-09-04]. Dostupný z: http://www.statnivlajky.cz/albanie
2) Vlajky států. [online]. [cit. 2013-09-04]. Dostupný z: http://www.vlajky-statu.xf.cz/vlajky/maxi/vlajka_recko.png
3) MAJEROVÁ, Věra, MAJER, Emerich. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství - část I. Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta. Praha: CREDIT,1999. 158 stran. ISBN 80-213-0507-X.
4) , 13) ŠATAVA, Leoš. Národnostní menšiny v Evropě: encyklopedická příručka. Vyd. 1. Praha: Ivo Železny, 1994, 385 p. ISBN 80-711-6375-9.[cit. 2013-09-04].
5) , 9) HART, Laurie Kain. Culture, Civilization, and Demarcation at the Northwest Borders of Greece. American Ethnologist. MA USA: WILEY-BLACKWELL, 1999, vol. 26, issue 1, s. 196-220. DOI: 10.1525/ae.1999.26.1.196, 0094-0496. [online]. [cit. 2013-09-04]. [Přeloženo z AJ]. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1525/ae.1999.26.1.196
7) Distribution of the Albanian language. [online]. [cit. 2013-09-04]. Dostupný z: http://friendsofkosovo.files.wordpress.com/2013/01/550951_10151236870608358_1669464436_n.jpg?w=750
8) Historie Albánie. CK Mundo. [online]. [cit. 8.4.2013]. Dostupný z: http://www.mundo.cz/albanie/historie
10) Divadelní hra „In-Laws from Tirana“. [online]. [cit. 2013-08-29]. [Přeloženo z AJ]. Dostupný z http://greece.greekreporter.com/2011/02/22/%CF%84heatrical-play-%E2%80%9Cin-laws-from-tirana%E2%80%9D-popular-with-albanians/#lightbox/0/
11) „IN LAWS FROM TIRANA“ - A Hilarious Greek Theatrical Comedy (Photo montaz). [online]. youtube.cz [cit. 2013-05-09]. Dostupný z: http://www.youtube.com/watch?v=aZy5liJKq7g
12) Evropa 2045. [online]. [cit. 2013-09-05]. Dostupný z: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=3&tema=34
14) Albanians in Greece: Heading home again. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupný z: http://www.economist.com/node/21542818
15) Albánština. [online]. [cit. 2013-09-03]. Dostupný z: http://www.mzv.cz/tirana/cz/albanie_informace_nejen_pro_turisty_a/albanstina.html
16) ANDROMEDAS, John N. Maniat folk culture and the ethnic mosaic in the southeast Peloponnese. Annals of the New York Academy of Sciences. 1976, vol. 268, 1 Regional Vari, s. 199-206. DOI: 10.1111/j.1749-6632.1976.tb47643.x. [online]. [cit. 2013-09-04] Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1749-6632.1976.tb47643.x
17) GASAGNE, P. V Albánii víra nevymizela. Teologické texty. Panoráma, 2007, 1.
18) GRIGOROPOULOU, Nikolitsa a Xenia CHRYSSOCHOOU. Are Religious Minorities in Greece Better Accepted if they Assimilate? The Effects of Acculturation Strategy and Group Membership on Religious Minority Perceptions. Journal of Community. MA USA: WILEY-BLACKWELL, 2011, vol. 21, issue 6, s. 499-514. DOI: 10.1002/casp.1119. [online]. [cit. 2013-09-04]. [Přeloženo z AJ]. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/casp.1119
19) TESAŘ, F. Albánská migrace a emigrace. http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/albanska-migrace-a-emigrace (accessed June 09, 2013).
20) Muzik Popullore - Kajtushka . [online]. youtube.cz [cit. 2013-06-13]. Dostupný z:http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=hoLK_a_Vy_8

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako