Slováci nebo Srbové? Historie a současnost slovenské enklávy v srbské Vojvodině

Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra psychologie

Bakalářská práce

Zuzana Sedláková

© 2010 ČZU v Praze



Čestné prohlášení

Prohlašuji, že svou bakalářskou práci „Slováci nebo Srbové? Historie a současnost slovenské enklávy v srbské Vojvodině“ jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autorka uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že jsem v souvislosti s jejím vytvořením neporušila autorská práva třetích osob.

V Praze dne 31.3.2010 ___


Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala PhDr. Ing. Petru Kokaislovi, Ph.D. za vedení této práce. Děkuji také Anně Melegové, zaměstnankyním informačního centra, ředitelce gymnázia, řediteli divadla, ředitelce knihovny, členkám folkloristického spolku petrovských žen a ostatním obyvatelům obce Bački Petrovac za jejich vstřícný přístup a mimořádnou ochotu.


Slováci nebo Srbové? Historie a současnost slovenské enklávy v srbské Vojvodině


Slovaks or Serbians? History and Present of Slovak Enclave in Serbian Vojvodina

Souhrn

Bakalářská práce se zabývá historií a současností slovenské enklávy v srbské Vojvodině se zaměřením na opštinu Bački Petrovac. Hlavním cílem práce bylo odhadnout budoucí trendy ve vývoji slovenské komunity v Srbsku.

Tato práce se zaměřila na detailní analýzu vývoje slovenské komunity v opštině Bački Petrovac. Výsledky byly porovnány s údaji v literatuře a zobecněny. Situace slovenské komunity v Srbsku byla rovněž porovnána se stavem českého etnika v Srbsku.

Práce přináší závěr, že slovenská komunita má v opčině Bački Petrovac dobrou perspektivu. Toto pozitivní hodnocení souvisí s dlouhodobou kontinuitou aktivit jednotlivých spolků a uměleckých skupin, zapojením mladých lidí a účinnou podporou ze Slovenska. Slovenská komunita sehrává v tomto regionu konstruktivní roli, protože své slovenské kořeny nejsou zneužívány pro vyhrocování národnostních sporů, ale v zájmu kulturního a hospodářského rozvoje opčiny Bački Petrovac.

Summary

Bachelor theses are dealing with history and present of Slovak ethnic group in the Vojvodina province of Serbia with main focus on Bački Petrovac municipality. The main aim of this work has been prediction of trends in future development of Slovak community in Serbia.

This study has been focused on detailed analysis of development of Slovak majority in Bački Petrovac municipality. Results of this research have been compiled with literature data and generalized. Situation of Slovak community have been also compared with development of the Czech community in Serbia.

This search predicts positive development of Slovak community in Bački Petrovac municipality. This conclusion is based on (i) long-term continuity of activities of individual associations and clubs, (ii) involvement of young members of Slovak ethnic group (iii) efficient support from Slovakia. Overall conclusion is that Slovak community plays constructive role in the region as their Slovak roots are not misused for escalation of nationalistic tension but to serve cultural and economics development of Bački Petrovac municipality.

Klíčová slova:

Slováci, Srbsko, Bački Petrovac, Slovenská republika, národnostní menšina, spolupráce

Keywords:

Slovaks, Serbia, Backi Petrovac, Slovak Republic, ethnic group, cooperation


1. Úvod

Rozhodnutí trvale opustit rodnou zemi nebývá snadné. V novém prostředí musí člověk počítat s tím, že se bude trvale žít v jiném jazykovém a kulturním prostředí. Vedle toho je ovšem často bolestivým faktem narušení kontaktů s příbuznými a přáteli, které nechali ve své rodné zemi. Takováto životní rozhodnutí jsou těžká i dnes, kdy máme detailní informace o prakticky všech zemích, cestování je snadné a většinou má člověk možnost bezproblémového návratu domů. Jen těžko si však lze představit, jak se k takovýmto krokům odhodlávali naši předkové v době, kdy většina z nich strávila celý život v rodné obci, neexistoval internet, mobily, letadla.

V této bakalářské práci jsem se zaměřila na osudy našich krajanů v Srbsku. Pojem krajanů jsem pojala ve smyslu bývalých spoluobčanů, kteří odešli z Rakousko-Uherska, v době existence Československa byli občany Jugoslávie, ale stále měli vazbu na stát, ve kterém žili společně Češi a Slováci. Nyní již mají jinou mateřskou zemi, ale stále jsem u mnoha z nich viděla, že vedle Slovenska mají vztah i k České republice. Zabývám se tedy slovenskou komunitou v Srbsku a to jak z hlediska jejich historie a současnosti, tak i jejich vztahu se Slovenskou republikou.

Problematikou projevů etnicity u české menšiny v Srbsku se zabývaly například bakalářské práce Petra Kopala[1] a Alžběty Novotné[2]. Moje práce by měla svým způsobem doplnit tyto práce pohledem na osud národa, se kterým je nám blízký nejen díky dlouhé společné historii, ale také jazykově a kulturně.

Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na opštinu Bački Petrovac. Tento region se zdál jako vhodný objekt pro tuto studii, a to jednak vzhledem k vysokému podílu Slováků (88 %) v populaci, ale i s ohledem na vysokou úroveň kultury a školství v daném regionu.

2. Cíl práce a metodika

Hlavním cílem práce bylo odhadnout budoucí trendy ve vývoji slovenské komunity v Srbsku. Klíčovou byla zejména odpověď na otázku, jestli bude docházet k postupné asimilaci, nebo naopak k zachování slovenského jazyka a tradic.

Prvním dílčím cílem práce bylo provést detailní analýzu vývoje a současného stavu slovenské komunity v opštině Bački Petrovac. Výsledky budou porovnány s údaji v literatuře a zobecněny. Situace slovenské komunity v Srbsku byla rovněž porovnána se stavem českého etnika v Srbsku.

V rámci této výzkumné otázky byla situace slovenské komunity v obci Bački Petrovac studována z hlediska historie, demografického vývoje, kultury, jazykové situace, spolkového a náboženského života a školství.

Druhým dílčím cílem bylo posouzení vazeb na Slovenskou republiku a pokusem o vyhodnocení, nakolik jsou tyto snahy efektivní a zda mohou na budoucnost slovenské menšiny v Srbsku výrazněji ovlivnit.

Hlavní použitou metodikou byla technika pozorování nezúčastněného a částečně také kvalitativní metoda při zúčastněném pozorování. K plné aplikaci kvalitativního výzkumu zúčastněného by bylo nutné strávit se zkoumanou populací několik měsíců, ideálně celý rok což však rámec této bakalářské neumožňoval.

Můj výzkum je možné rozdělit do tří fází. V první fázi svého výzkumu jsem se zaměřila na studium dostupné literatury a internetových odkazů zabývajících se problematikou slovenského etnika v Srbsku. Kontaktovala jsem také Anu Melegovou z obce Bački Petrovac. Tato nadšená propagátorka slovenských aktivit v Srbsku mi pomohla zorganizovat moji cestu do Bački Petrovac a zajistit setkání s občany města. Výstupem z této části byl výběr obce Bački Petrovac jako hlavní objekt mého výzkumu a také formulace oblastí a otázek, na které se při práci tam zaměřím.

Druhou fází byl vlastní výzkum v obci Bački Petrovac. Můj pobyt byl předem ohlášený a většin setkání předem domluvena. Nebyla zde jazyková bariéra, jelikož všichni hovořili slovensky. Krajané byli ve své většině vlídní a pohostinní, zdálo se, že si váží zájmu a to zejména z České republiky. Bylo dobře patrné, že i když se spolupráce orientuje na Slovenkou republiku ale stále trvá jejich vazba i na Českou republiku. V rámci pobytu byla získána také celá řada užitečných podkladů využitelných pro další výzkum.

Třetí fází bylo vyhodnocení podkladů shromážděných v prvních dvou etapách. Byl rovněž proveden pokus o zobecnění výsledků a jejich porovnání s obdobným výzkumem českého etnika v Srbsku.

3. Přehled řešené problematiky

3.1 Literární zdroje

Nejdůležitějšími literárními zdroji pro moji práci byla monografie[3] Petrovec 1745 – 1995 vydaná Shromážděním obce Báčsky Petrovec u příležitosti 250letého výročí příchodu prvních Slováků do této obce. Dalším důležitým zdrojem bylo souborné vydání nejdůležitějších kronik obce v monografii[4] Petrovská dedina: výpisky z petrovských kroník.

Vedle toho jsem využila informace, které mi poskytli obyvatelé obce Bački Petrovac a jejich informace o zajímavých internetových stránkách týkajících se dané problematiky. Literární rešerši jsem si doplnila vlastním vyhledáváním dat na srbských internetových stránkách souvisejících s danou problematikou. Jak je patrné v kapitole 9, zaměřila jsem se zejména na stránky související s vývojem slovenského osídlení ve studovaném regionu s cílem kvantifikace jednotlivých trendů. Vedle toho jsem dohledávala detailní informace o činnosti jednotlivých institucí a spolků, které jsem osobně navštívila, opět s cílem co nejvíce konkretizovat a objektivizovat informace získané v rámci výzkumu na místě. Vyhledávala jsem také informace na souvisejících stránkách slovenských i dalších a to zejména pro upřesnění vztahu slovenských orgánů a spolků ke předmětu této práce. Snažila jsem se na internetu také dohledat data o politických stranách působících v Srbsku a jejich roli v souvislosti s budoucností slovenské komunity ve Vojvodině.

3.2 Zdůvodnění výběru studované lokality

Historie Slováků v Jugoslávii souvisí především s Vojvodinou. Tam se před více jak dvěma a půl stoletími nastěhovali ze své pravlasti - dnešního Slovenska, z území tehdejší Habsburské monarchie. Mnozí z nich si zachovali si svoji řeč, zvyky a kulturu.

Tuto skutečnost dokládá fakt, že podle sčítání obyvatel v roce 2002 Slováci tvořili 0,79 % počtu obyvatel Srbska, zatímco ve Vojvodině[5] to bylo 2,79 %. Slováků tam žilo 56 637 a byly tak třetí nejpočetnější národností. Slovenština je jedním ze šesti vojvodinských úředních jazyků

Ve Vojvodině jsou dva regiony, kde Slováci hrají ještě podstatně významnější roli (Obr. 1). Jedná se o Kovačicu (41 % Slováků) a zejména o opštinu Bački Petrovac[6] kde mají Slováci absolutní převahu v počtu obyvatel.

3.3 Poloha

Obec Bački Petrovac nalezneme v Srbsku. Je umístěna mezi obcemi Novi Sad, Vrba, Bačka Palanka a Beočin v kraji jižní Bačka. Rozkádá na ploše 158 km čtverečních. Polohu opštině Bački Petrovac ukazují mapky na Obr. 2.

Obec Bački Petrovac se skládá ze čtyř osad (Hložany, Kulpin, Maglič a Bački Petrovac). Nejen počtem osad, ale i plochou na které se rozkládá, patří k nejmenším obcím ve Vojvodině.

Přírodní prostředí obce nelze popsat[8] pouze jedním slovem, je velmi rozmanité. Tato obec se rozkládá na třech morfologických celcích (aluviální niva rovina, aluviální terasa sprašová terasa což z hlediska) i když tyto celky mají rozdílné hydrografické a geologické složeni je poloha z hlediska zemědělství přijatelná.

Z hlediska obchodu poloha už méně výhodná, protože obec protože se nachází mimo hlavní dopravní tahy. Jen její jižní část protíná silnice, která spojuje Novi Sad, Bačsku Palanku, Sombor. Vede tam také železnice Novi Sad – Odžaci - Sombor.

Obr. 1

Složení obyvatel Vojvodiny podle6 (data ze sčítání obyvatel v roce 2002).

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Vojvodina_ethnic2002.jpg

3.4 Geologické podmínky

Na první pohled může zdát, že se tato obec rozkládá na rovině, nicméně zde nalezneme rozdílné výškové koty. V nejsevernějších části obce (Kulpin) se výška území pohybuje v rozmezí od 83-85 metrů nad mořem. Podobné výšky můžeme pozorovat i směrem na jih, kde v prostorách Magliča a Bačkeho Petrovce se pohybujeme o trochu výše a to od 85-90 metrů nad mořem. Osada Hložany patří k nejníže položeným, ta leží pouze ve výšce 82 metrů nad mořem a směrem na jih dochází k postupnému snižování v nízkou aluviální nivu, jejíž průměrná výška je mezi 77-79 metry nad mořem.V této nivě si řeka Dunaj vytvořila široké koryto.


Obr. 2

Poloha obce Bački Petrovac[9]

Na území můžeme vyčlenit zřetelně 3 geomorfologické celky:

1. sprašová terasa

2. aluviální terasa

3. aluviální niva

Sprašová terasa zabírá větší severní polovinu území obce. Má podobu mírně zaobleného zvlněného povrchu, který se rozprostírá od východu na západ. Směrem na sever dochází k mírnému poklesu, což dosvědčují mnohočetné suché kanalizované toky tekoucí směrem na sever. Na jižní straně této terasy můžeme nalézt doliny. Tato sprašová terasa tvoří jádro obce a skládá se z velmi jemného prachu (spraše), z kterého postupem času vznikla „žlutá zem“ - nejúrodnější půda kterou můžeme nalézt ve Vojvodině. Prach byl navát jak na suchá, tak na rozbahněná, místa sprašové terasy. Proto se zde pohybuje hloubka úrodné pudy v rozmezí od 3 do 5 metrů a povrch je mírně zvlněný.

Aluviální terasa je druhá geomorfologická složka povrchu obce. Výškopisně i morfologicky v tomto úseku není výrazná, protože její absolutní výšky jsou stejné jako výšky sprašové terasy, ale má jiné složení a tyto pedologické podmínky vytvářejí různorodost mezi terasami.

Hranice mezi aluviální terasou a aluviální nivou (naplaveninou) je tvořena svahem. Tento třetí geomorfologický celek se vyskytuje na místech, kde nalezneme nadmořskou výšku 77-79 m a je tvořena naplaveným říčním materiálem Dunaje.

3.5 Podnebí

Opština Bački Petrovac se nachází[10] v oblasti kde je kontinentální klima. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy se průměrná teplota pohybuje kolem 21,5 0C. Diky tomu patří obec Bački Petrovac k nejteplejším obcím ve Vojvodině. Nejnižší teplotu můžeme naměřit v lednu, kdy je její průměr je – 1,6 0C.

3.6 Vodstvo

Úroveň podzemních vod[11] je usměrněna k Dunaji. Severozápadní kraje mají 81-82 metrů absolutní výšky a východní, jihovýchodní a jižní 77-81 m. Průměrná hladina podzemní vody je poměrně silně nakloněna směrem k Dunaji takže její úroveň klesá z 81 m na 77 m.

Tyto výškové poměry spodních vod podmínily směr oběhu nebo pohybu. Podzemní vody celé Bačkopetrovské obce odtékají směrem na jih k Dunaji v důsledku takto vysoké úrovně spodních vod byly některé níže položené části obce často zaplavené a tvořené bažinami. Z těchto podzemních vod byla dříve čerpána i voda ze studní. Bohužel tato voda se ukázala být zcela nevhodnou vzhledem ke znečištění železem a pro její vysokou tvrdost. Proto se přistoupilo k vrtaní artézských studní, což jsou studně, které čerpají vodu až z hloubky asi 320 metrů.

Největším povrchovým tokem v obci je Dunaj. Na bačské straně je vybudována hráz, která chrání nivu obcí Hložany a Begeč. Na území obce byly vybudovány 2 kanály. První a starší tzv. Malý bačský kanál byl vybudován roku 1872 jako odvodňovací kanál, který plnil zároveň funkci dopravní a zavlažovací. Bohužel byl často zabahněný, takže se dopravní funkce omezila jen na některé části. Obcí prochází pouze 14 kilometrů, ale jeho celková délka je 60 kilometrů. Po druhé světové válce byl rozšířen, prohlouben a zrekonstruován a je znova využíván pro zavodňovací, odvodňovací účely a pro plavbu.

Druhý kanál byl dokončen roku 1966 a představuje vodní tepnu od Karavukova do Bačského Petrovce. Částečně prochází korytem říčky Mostongy a je dlouhý 55 kilometrů. Prochází průmyslovou zónou jižně od Bačského Petrovce. Skutečnost, že obec leží na soutoku dvou kanálů, by mohla umožnit nejen rychlejší rozvoj nákladní dopravy (např. přeprava cukrové řepy a slunečnicových semen) ale i zvýšit rozvoj turistického ruchu a urychlit výstavbu rekreačních středisek.

3.7 Obyvatelstvo

Obec Bački Petrovac, asi jako jediná opština Vojvodiny, za posledních 120 let nezaznamenala žádný velký přírůstek obyvatel. Při sčítání obyvatel roku 1869 měla opština[12] 16 089 občanů, v roce 1971 okolo 16 000 a při sčítání roku 1991 v obci žilo 15 636 obyvatel. Podle sčítání obyvatel v roce 2002 v obci žilo 14 681 obyvatel. Z toho počtu v Bačském Petrovci 6 727, Culpinu 2 976, Hložanech 2 283 a Magliči 2 695 obyvatel. Detailnější informaci o demografickém složení obyvatel poskytuje Tabulka I.

TABULKA I

Výsledky sčítání obyvatel obce Bački Petrovac v letech 1991 a 2002 (podle[13])

Sčítání obyvatel 1991 Sčítání obyvatel 2002 Rozdíl
Opština: Bački Petrovac 15 662 14 681 - 981
Počet obyvatel: Bački Petrovac 7 236 6 727 - 509
Hložany 2 491 2 283 - 208
Kulpin 3 203 2 976 - 227
Maglić 2 732 2 695 - 37

Národnostní nebo etnická příslušnost podle sčítání obyvatel 2002.

Národnostní příslušnost Celkem
2002 1991
Celkem % Celkem %
Celkem 14 681 100,00 15 656 100,00
Srbové 3 779 25,74 3 310 21,14
Černohorci 20 0,13 39 0,24
Jugoslávci 293 1,99 722 4,61
Albánci 5 0,03 15 0,095
Bosňané 4 0,027 - -
Bulhaři 4 0,027 - -
Maďaři 85 0,57 92 0,58
Makedonci 12 0,08 15 0,095
Muslimové 13 0,085 13 0,083
Němci 6 0,04 - -
Romové 85 0,57 65 0,41
Rusové 3 0,02 - -
Rusíni 11 0,07 9 0,057
Slováci 9 751 66,42 11 083 70,79
Slovinci 7 0,047 8 0,05
Ukrajinci 11 0,07 - -
Chorváti 120 0,81 179 1,14
Češi 2 0,01 - -
Ostatní 470 3.195 106 0,98

Podle pohlaví a věku podle sčítání obyvatel z roku 2002.

Věk Celkem % Muži Ženy
Celkem 14 681 100,00 7 197 7 484
0 - 4 644 4,38 341 303
5 - 9 794 5,40 409 385
10 - 14 862 5,87 453 409
15 – 19 1.036 7,05 527 509
20 - 24 975 6,64 493 482
25 – 29 906 6,17 445 461
30 - 34 906 6,17 476 430
35 - 39 969 6,60 520 449
40 - 44 1.107 7,54 567 540
45 - 49 1 245 8,37 641 604
50 - 54 1 178 8,02 638 540
55 - 59 743 5,06 356 387
60 - 64 820 5,58 380 440
65 - 69 892 6,07 380 512
70 - 74 743 5,06 268 475
75 - 79 499 3,39 181 318
80 - 84 213 1,45 75 138
85 - 89 102 0,69 29 73
90-94 19 0,12 5 14
95 a více 4 0,027 1 3
neuveden 24 0,16 12 12

Bački Petrovac a Hložany jsou osídleny[14] převážně Slováky. V osadě Kulpin také převažuje slovenská většina, ale není to tak výrazné jako u předešlých. Pouze osada Maglić byla zprvu převážně sídlem německé populace, ale po druhé světové válce se zde usadili přistěhovalci z dalších míst Jugoslávie. V prvních třech osadách změny v počtu obyvatel způsoboval hlavně přirozený přírůstek, protože se jednalo o obce tzv. uzavřeného typu - nelze zde počítat s tzv. mechanickým přírůstkem (tedy je tam jen malý počet přistěhovalců).

Oproti převážně slovensky osídleným osadám osada Maglić (před druhou světovou válkou nazývána Buľkes) byla ryze německou osadou. Po druhé světové válce došlo ke zpustnutí, protože Němci byli buďto vyhnáni, nebo utekli. V poválečné době se zde usídlili řečtí politicky emigranti a obyvatele z Grdelice a Predejana. K migraci většího počtu Srbů došlo pouze v krátkém období po válce.

Co se týká náboženského vyznání, převládá evangelické (Tab. II). Tato struktura se velmi výrazně liší od srbského průměru[15], kde se k evangelickému vyznání hlásí pouze 0,79 % obyvatel a naopak převládá pravoslaví s 65 %.

TABULKA II

Struktura náboženského vyznání obyvatel opštiny Bački Petrovac

Církev Procent
Evangelická církev augsburského vyznání 76
Římsko-katolická církev 2,8
Jiné, nezjištěné 21,2

3.8 Historie

Nejstarší zmínka[16] o Bačském Petrovci je ze 14. století. Koncem 17. století bylo území mezi Dunajem a Tisou v Báč bylo[17] značně zubožené. Jedním z problémů bylo rozvodňování Dunaje a Tisy, střední a jižní Bačka byly často pod vodou, s početnými bažinami. Druhým problémem bylo dlouholeté panování Turků, kteří během svého ovládání Bačky nic nepostavili. Nedocházelo k odvodňování, zemědělství téměř zaniklo. Když Turci po 160 letech region opouštěli, navíc ještě vypálili více jak 150 vesnic.

Na počátku 18. století byla[18] Bačka úplně zničena a jen řídce osídlená. V tehdejších mapách byla většina bývalých osad označena jako „opuštěné„. V roce 1715 bylo v celé Bačce (kromě Vojenské hranice) jen 58 osad, ve kterých žilo 1 202 srbských, 35 maďarských a 30 německých rodin. O pět let později při sčítání obyvatel bylo v Bačce včetně obyvatel ve Vojenské hranici 30 868 obyvatel, tedy 3-5 osob na 1 km2.

Na zpustošené a liduprázdné území zpustošené území Bačky přicházeli nejdříve Ilírové, jak se tehdy nazvali Srbové. Koncem 17. století tam ze západu pronikli také Bunjevci – katoličtí Srbové.

V polovině osmnáctého století město začínají osídlovat Maďaři, dále pak Slováci, kterých bylo několikanásobně více. Pro slovenskou komunitu v etnicky různorodé Vojvodině se stal Bački Petrovac jako největší město v slovensky souvisle osídlené oblasti přirozeným centrem. V 18. a 19. století se zde nacházelo velké Futocké panství, které se rozprostíralo nejen na území dnešní opštiny Bački Petrovac, ale i dále, do dalších obcí.

Jak jsem již zmínila v kapitole o literárních zdrojích v průběhu svého sběru dat v městě Bački Petrovac v listopadu 2009 se mi podařilo získat zajímavou knihu[19] Petrovská dedina: výpisky z petrovských kroník. Tato kniha obsahuje výběr ze čtyř kronik týkajících se Bačského Petrovce. Jedná se o kroniku evangelického kněze v Bačském Petrovci Jána Stehlu, rodinné kroniky rolníků Lačokových a Labáthových a památník vesnického krejčího Štefana Labátha. Tato kniha se mi stala, vedle dříve zmíněné knihy Petrovec a internetových informací, hlavním zdrojem informací o historii regionu.

V 18. a 19. století se zde nacházelo velké Futocké panství, které se rozprostíralo nejen na území dnešní opštiny Bački Petrovac, ale i dále, do dalších obcí. V kronice Jána Stehlu je poměrně detailně popsáno právě období let 1820 – 1862. V této kronice je dobře vidět, jak církev v tomto období snažila kontrolovat prakticky vše, co se v obci dělo. Dařilo se jí to zejména tím, že byla při všech důležitých okamžicích života lidí a také měla rozhodující vliv ve školství. O tom, že toto úsilí se vždy setkávalo s úspěchem svědčí například zápisy z roku 1824, kdy kronikář a současně farář kritizuje stav školní budovy a nedostačenou docházku. V kronice je také zajímavé sledovat, jak se obchodní a technické informace prolínají s mysticismem (např. v souvislosti s dívkou, která založila požár se na str. 44 uvádí „Zlomyseľnú dievčinu akoby magickým umením a čarmitak zamotala a zahalila, aj zajala, že sa tá potom so svojou vinou skutočně sama priznala.“ O tom, jaká byla situace v první polovině devatenáctého století v tomto regionu svědčí také zápis z roku 1834 kdy se farář rázně postavil proti návratu hudebníků Zingari do obce s tím že „…trvale a bez prestania muzika v pracovnom čase aj v čase nočnom vyhrávala, mládež se na pijatikách zhromažďovala…do práce cez žatvi sa nebrali, od tej iba utekali a na krádeže, bitky, smilstvo, pijatiky a jiné výtržnosti ich muzika a Zingeri zvádzali. Čiže vyvrheĺovia ĺudskej společnosti a zhýralci v tom čase tu panovali“. Jinou stránkou života, často zachycovanou v kronice, je bída obyvatel. Tuto bídu se Ján Stehla snažil zmírňovat. Usiloval o to, mimo jiné, prosbami – o atmosféře doby a místa svědčí už jen oslovení v jednom z dopisů tohoto kněze, citovaném na str. 88: „Vaša Excelencia, Vysokorodená paní grófka, Najmilostivejšia zemska pani!“.

Kronika Labáthova popisuje události v období let 1800 – 1952, autory jsou členové čtyř generací této rodiny. Srovnání s předchozí kronikou ukazuje, jakou při popisu událostí hraje osobní postoj autora. Jestliže Stéhla se snažil lidi vychovávat, Labát byl podstatně kritičtější. Tak například v roce 1842 zapsal: „V tie časy byl národ v poddanstve, robotoval u tak, že ľudí hnali a s bitkou prinutili robiť a museli dávať dežmu, to se dává ze zeme ôsmy, šiesty alebo desiaty kríž zo žita nebo z ovsa…“ Kronika ukazuje technický pokrok, kerý probíhal v popisovaném století. Je však dobře vidět i to, jaký vliv na životní úroveň mělo, i v tomto období, počasí. Kronika rovněž odráží historické událost v Evropě z pohledu rolníka v Bačském Petrovci. Tak například počátek první světové války informací o tom, kolik dostali zemědělci za zkonfiskované koně a krávy.

Kronika Lačočova pokrývá období let 1848 – 1925. Obdobně jako autoři předchozích kronik se zabývá především zemědělstvím, povětrnostními podmínkami a cenami zemědělských komodit. Opět je vidět osobní zaujetí, například když Pavel Lakoč popisuje na str. 121 příčiny revoluce v roce 1848: …K tomu prišlo preto, že sedliak musel pánov slúžiť 24 dní od fertáĺa a kto nemal zem, tak od numery 12 dní. … Ba aj byli ľudí jako otrokov…“ . Nejednoznačný vztah k církvi ukazuje zápis z roku 1874 na str. 126: „Biskup Seberíni navštívil cirkev, išiel z Hložian do Petrovca. Veľků česť mu preukázali, ale on zle sa oddlužil, on byl na príčině, z¨že gimnáziá zatvorili.“ Autoři opět zaznamenávají technický pokrok, jsou uváděny i detaily o finanční situaci rodiny. Kronika také ukazuje úzké sepjetí zemědělců v tomto kraji s přírodou, jejich těžký život, ale i složité vztahy mezi, které občas vedly až k zakládání požárů.

Čtvrtou a poslední kronikou, se kterou jsem se v souvislosti se sběrem dat v Bačském Petrovci seznámila, byla kronika Štefana a Michala Labátha. Na rozdíl od předchozí je zde již věnována větší pozornost slovenské otázce. Tak například v zápiscích z roku 1874 uvádí na str. 153: „Aj tento rok nám ver dosť žalostí priniesol, lebo nám Maďari, či Maďaróni zrušili naše slovenské školy, či gymnáziá, čo sme si ich, akos i pamảtám, ťažko z milodarov nadobudli…“.

Po rozpadu Uherska a vzniku Jugoslávie došlo[20] k rozvoji kulturního života jak Slováků, tak i Srbů. Bylo vybudováno gymnázium a začaly být tištěny časopisy. Přestal být protežován maďarský prvek, nicméně pouze dočasně. Po druhé vídeňské arbitráži byla většina Vojvodiny, včetně Bačského Petrovce, obsazena Maďarskem.

Město přispělo během druhé světové války, hlavně v rámci Novosadského partyzánského oddílu, a to až do osvobození v roce 1944. V listopadu 1944 byla v Bačském Petrovci zformována 14. vojvodinská brigáda, sestavená z branců slovenské národnosti.

4. Slovenská komunita v oblasti obce Bački Petrovac

4.1 Historie

Jak jsem již zmínila v předchozí kapitole, stěhování Slováku do studovaného regionu začalo v období velkého osídlovacího procesu Uherska po vyhnaní Turků z jejich území. Toto stěhovaní proběhlo ve třech etapách:

  • První etapa proběhla v letech 1690-1710. V tomto období začal první pohyb slovenských poddaných směrem na jih, a to i ze severnějších částí Slovenska (Orava, Liptov, Zvolen…). Tato první vlna byla ještě relativně slabá..
  • Druhá etapa.(1711-1740). Slováci už ve větším poctu začínají osídlovat Novohrad a i území mezi Dunajem a Tisou, která odpovídá nynějšímu území Vojvodina.
  • Třetí etapa byla poslední a je datována do období 1740 -1780 (zasahuje až do 19. století). Můžeme ji povazovat za nejdůležitější období pro osidlování Slováků ve Vojvodině, která byla v té době nejjižnější územím Uherska. Tak například Bački Petrovac byla pod tureckou kontrolou až do roku 1699. Toto území zůstalo téměř bez obyvatelstva. Tak například v roce 1715 který bylo Bački Petrovac zaznamenáno jen 58 osad ve kterých žilo 1202 srbských, 58 maďarských a 30 německých rodin.

První slovenské osady v Bačce vznikaly v její jižní části. Významnou roli hrálo Futocké panství a rodina Čarnojevićova[21]. Právě tato rodina se zasloužila o příchod slovenských osadníků, a to pravděpodobně z hospodářských důvodů. Na slovenské straně organizoval tento přesun obyvatel Matej Čáni, který v roce 1745 přivedl do této oblasti první slovenské osadníky. Ekonomické důvody byly zřejmě hlavním důvodem přesídlení. Souvisely jednak s nedostatkem pracovních sil v regionu, ale také s vysokou úrodností půdy, zejména v porovnání s málo úrodnou půdou na severu Slovenska. Vedly toho k rozhodnutí mohly vést, přinejmenším u některých přesídlenců, přesídlení i důvody náboženské. Tak například podle Ondreje Čunina, jednoho z potomků Mateje Čáni, před přestěhováním bylo osadníkům slíbeno, že budu mít možnost přivést si vlastního evangelického kněze a učitele

4.2 Kultura

Vzhledem k tomu, že Bački Petrovac je hlavní a nejdůležitějším kulturním centrem Slováků ve Vojvodině je tam soustředěna většina kulturních aktivit. Jsou tam pořádány kulturní události nejen místního a regionální významu, ale i některé mezinárodní události. Ve městě jsou rozhlasové a televizní stanice, divadlo, galerie, vychází několik časopisů. Obyvatelé se zapojují do různých klubů a sdružení, a to podle svých zájmů a profesí. Některé z těchto klubů mají velmi dlouhou tradici sahající až do doby založení první slovenské osady na tomto místě.

4.2.1 Literatura

Tiskárna Kultura v Bački Petrovci vydává časopisy Nový život (měsíčník pro literaturu a kulturu), měsíčník Rovina, dvouměsíčník Zornička s přílohou Mravec pro nejmenší děti. Vydavatelství Hlas ľudu vzdává politický týdeník Hlas ľudu[22] s přílohou pro vědu, kulturu a umění) a časopis pro mládež Vzlet. Dalšími periodiky jsou Klasy (literární družina Kovačica), Liber (občasník knižnice v Petrovci); Otvorené dvere (čtvrtletník Křesťanského evangelizačního strediska); Paninské zvony (občasník Slovenského evangelického zboru Padina), Evanjelický hlásnik a Ročenka.

Městské rada zveřejňuje časopis zvaný Petrovské noviny, které informují občany o nejnovějším dění ve městě, politice, společnosti, kultury a ekonomiky, ale jsou zde i některé články o historii této komunity.

4.2.2 Hudba

Zajímavým dokladem podpory slovenské kultury[23] v městě Bački Petrovac je KUS SS (kulturno umělecký spolok Slovenská spořitelna). Od roku 1993 je pojmenován po svého sponzora. Členové často vystupují také na Slovensku.

Dalším úspěšným souborem, který usiluje o zachování tradic předků je i dívčí pěvecký sbor gymnázia Jana Kollára. Několikrát do roka se sbor vystupuje na Slovensku, a to i v rámci spolupráce s gymnáziem v Nitře.

4.2.3 Divadlo

Dne 27. srpna 1866 se v Petrovci konalo[24] první divadelní představení. Jednalo se o divadelní hru s názvem „Starý vozka Petra III-ho. Sláva jej!“ Tento den se pokládá za počátek slovenského divadla nejen v Bačském Petrovci, ale v celém Srbsku. Slovenské vojvodinské divadlo je [25] nejmladším profesionálním divadlem ve Vojvodině (Obr. 3).

Slovenské vojvodinské divadlo bylo založeno v Bačském Petrovci usnesením Výkonného výboru Shromáždění v roce 2003. Cílem bylo spojit jednotlivé fragmenty divadelnosti do podoby jednolitého celku. Vedle vlastních divadelních představení tam působí Studio herecké tvorby Slovenského vojvodinského divadla a je organizován mezinárodní festival Petrovské divadelní dny.

Obr. 3

Budova Slovenského vojvodinského divadla

Projekt Studio herecké tvorby byl vyvolán naléhavou potřebou kvalifikovaných herců. Studium je čtyřsemestrální:

· 1. semestr – pohyby a emoce jako podstata herecké tvorby,

· 2. semestr - typizace postav v procese herecké tvorby,

· 3. semestr - verš v divadle,

· 4. semestr - současné psychologicko-realistické divadlo.

Studio herecké tvorby má vedle herců pro divadlo má připravovat odborníky i pro další média (televize, rozhlas, tisk). Dlouhodobějším cílem je založení katedry slovenského herectví na Akademii umění v Novém Sadu. Z hlediska tématu této práce je zajímavá skutečnost, že probíhají jednání o spolupráci a odborné podpoře s Vysokou školou múzických umění v Bratislavě.

Vedle Slovenského vojvodinského divadla hraje[26] v obci Bački Petrovac slovensky i Divadlo Vladimíra Hurbana Vladimírova, které se zaměřuje spíše na komornější představení. V divadle působí též divadelní klub.

4.2.4 Výtvarné umění

Zuzka Medveďová (5.10.1987, B. Petrovec - 1.2.1985, Bratislava) (Obr. 4) patří[27] mezi nejvýznamnější slovenské výtvarné umělce spjaté s Bačským Petrovcem.

Obr. 4

Zuzka Medveďová27

Zuzka Medveďová se roce 1929 stala první slovenskou akademickou malířkou (absolvovala Akademii výtvarného umění v Praze). Narodila se v zemědělské rodině do svých dvaceti let pracovala na otcově statku, což výrazně ovlivnilo její tvorbu, a to nejen obsahově, ale i formálně, ve svých dílech zůstala věrná realistickému výtvarnému projevu. Emocionálně srostla s ovzduším dolnozemských Slováků, o čemž svědčí desítky obrazů a kreseb na téma petrovské kroje a zvyky. Jejím nejznámějším a monumentálním dílem je Slovenská svatba v Petrovci.

Zuzku Medveďovou zajímala také ilustrace knih a časopisů. Téměř pravidelně ilustrovala Národný kalendár, ilustrovala také první humoristicko - satirický časopis Slováků v Jugoslávii, který vycházel pod názvem Frčka.

Umělecké dílo Zuzky Medveďové je vystaveno v Galérii Zuzky Medveďové, která působí od roku 1989.

Vedle této galerie ve městě působí také galerie Karola Miloslava Lhotského, která je umístěna v budově gymnázia. Karel Miloslav Lhotský byl[28] prvním vystudovaným malířem mezi vojvodinskými Slováky. Jeho výtvarná tvorba zahrnuje portréty, krajinky a mesianisticko-teologické figurální kompozice. K. M. Lehotský byl ve své výtvarné tvorbě rozpolcený mezi své nábožensko-mystické cítění o ideály slovenského národního umění. V galerii mne zaujalo, jak se tyto dvě stránky projevovaly v jeho díle – tématy děl byly například portréty vesničanů z Petrovce. Svoje portréty a krajinky ovšem maloval v oválném, elipsovité tvaru. Tento tvar obrazu měl podle mystickou, či metafyzickou dimenzi, protože „prvky života ťažia z oválnosti, kozmické telesá sú guľaté a ich dráha je eliptická, kruh je základom vesmíru a základom hormónie, rovnováhy, je božským„. O vlastenecké přístupu tohoto malíře svědčí i názvy některých obrazů, např. Slovenský heroizmus, Svätých slovenských heroizmus - Láska a My stojíme pevne ako múry hradné.

4.2.5 Televize

V opštině Bački Petrovac působí samostatná slovenská televizní stanice zvaná TV Petrovec. Tato stanice začala vysílat 16. listopadu 1997. TV Petrovec vysílá většinou slovensky, ale příspěvky v jiných jazycích se nepřekládají. Jedná se o komerční televizi, ovšem s jasně stanovenými[29] prioritami:

1. Informace o událostech v daném regionu.

2. Rozvoj zemědělství, ale i dalších hospodářských odvětví.

3. Podpora slovenského jazyka a kultury.

4.2.6 Rozhlas

Počátky radioamatérského vysílání opštině Bački Petrovac se datují do třicátých let minulého století. Dnes patří místní rozhlasová stanice mezi nejmoderněji vybavené srbské místní rozhlasové stanice.

4.2.7 Muzeum

Národní muzeum Bački Petrovac bylo založeno roku 1949 s cílem[30] sběru, výzkumu, ochrany a prezentace předmětů souvisejících s hmotnou a duchovní kulturou Slováků v Bačském Petrovci, ale i v širším kontextu Vojvodiny. Muzeum má etnografickou, kulturně-historickou a uměleckou sbírku. Muzeum opatruje asi 4000 předmětů domácké výroby, řemesel, lidových oděvů a bohatý archív. Většina exponátů pochází ze druhé poloviny 19. století a počátku století dvacátého.

Sbírka uměleckých děl vojvodinských slovenských umělců se stala jádrem Galerie Zuzky Medveďové. Muzeu patří i nejstarší dům v Báčskom Petrovci na ulici B. Mokića 7 (Obr. 5).

4.2.8 Náboženský život

Naprostá většina příslušníků slovenské národnost se hlásí ke Slovenské evangelické církvi a v jejímž čele stojí biskup Samuel Vrbovský. Slovenská evangelická církev v Srbsku vydává Evanjelicky hlásnik (měsíčník), Ročenku, Otvorené dvere a Padinské zvony. Je zajímavé, jak se vysoký podíl Slováků ve studovaném regionu projevuje i na převažujícím náboženství (viz. kapitola Obyvatelstvo).

Obr. 5

Nejstarší dům v opštině Bački Petrovac (postaven 1799, majitelem byl Paľo Kočiš). (podle[31]).

4.3 Spolkový život

Spolkový život je opštině Bački Petrovac velmi rozšířený[32]. Pro mne osobně bylo velmi zajímavé vidět aktivitu jednotlivých lidí. Toto vynikne zejména v porovnání se současným stavem v České republice. V následujících kapitolách zmíním jen některé z nich.

4.3.1 Sdružení řemeslníků

Vznik tohoto klubu je datován již roku 1842. Postupem času ale mnoho řemesel zanikalo a bylo nahrazováno jinými a současně se zvyšoval význam vzdělání. V Bačském Petrovci bohužel nebyla a není žádná odborná škola, tak studenti jezdili do škol v okolí. Mnoho z nich pak začalo pracovat v místních firmách a později někteří založili i vlastní podniky. V současné době zde můžeme nalézt například zedníky, zámečníky, soustružníky, klempíře, holiče, řezníky, kadeřníky, krejčí, elektrikáře, obuvníky a mnoho dalších. V roce 1992 toto sdružení slavilo již 150 výročí a v této době bylo v obci evidováno 148 řemesel.

4.3.2 Farmářský klub

Klub mladých zemědělců byl založen v roce 1956. Skládal se z 51 členů, které tvořila převážně mládež z obce se zájmem o chov zvířat. Především to byl zájem o chov drůbeže tento klub se účastnil mnoha vystav a pořádal na toto téma mnoho vzdělávacích přednášek. Tento klub si po celá léta udržuje svoji tradici. Tento klub významně přispěl k vývoji a zlepšování života v Bačském Petrovci.

4.3.3 Kulturně umělecký spolek Slovenské spořitelny

Vznikl v roce 1993 a byl pojmenován po hlavním sponzorovi (Slovenská spořitelna), Tato banka investuje svůj kapitál do kulturních aktivit obce. Zahrnuje například dětské taneční skupiny a pěvecký sbor, seniorské folklorní skupiny a pěvecký sbor pro dospělé.

Členové folklórního spolku se aktivně od roku 1993 účastní mnoha kulturních akcí jako jsou například Matiční dny v Komárně na centrální festivalu Matice slovenské v Martině, Slovensko, na festivalu v Dožin Subotica, Srbsko a Černá Hora, na Dny kultury zahraničních Slováků v Detvě a na mnoha dalších akcích které jsou pořádány ve Slovensku (Bratislava, Piešťany, Tisovec).

Kromě tohoto klubu, který vede kulturu a tradice Slovenských předků, zde nalezneme i dívčí pěvecký sbor, který je pod vedením učitelky hudby Anny Medvědové. Skládá se ze studentek z gymnázia Jana Kollára a dosáhl pozoruhodných výsledků . Několikrát do roka sbor vystupuje na Slovensku v Nitře. Folklór je pěstován také v Petrovci v gymnáziu. Tato folková skupina dosáhla vynikajících výsledků nejen na místní, ale i na úrovni republiky.

4.3.4 Slavnosti

Organizace různých aktivit a kulturní akce jsou součástí životního stylu obyvatel města Bački Petrovac. Jedná se například[33] o:

4.3.4.1 SNS (Slovenské národní slavnosti)

První Slovenské národní slavnosti se konaly v první Jugoslávii, na 28 srpnu 1919. Každoročně se v srpnu v tomto městě setkávají Slováci nejen z celé Vojvodiny, ale i z okolní zemí a ze Slovenska. Koná se řada představení, výstav, setkání a sportovních soutěží.

4.3.4.2 Maratón v Petrovci

Maratón, který se pořádá v září, je charakteristickou kulturní akcí pro opštinu Bački Petrovac a má dlouholetou tradici. Jeho iniciátorem a organizátorem byl Dr. Chorvát. První maratón byl organizován v roce 1988. Pravidelně se ho účastní žáci škol z celé obce (a širší oblasti) a studenti gymnázia. K dispozici jsou 2, 4, 8, 16 km tratí a pro děti v předškolním věku má 600 m trati.

4.3.4.3 Divadelný vavrín

http://www.rada.org.rs/spravy/divadelny-vavrin-2010-41-psds.html

V období od 16. do 25. dubna 2010 se v Bačském Petrovci uskuteční[34] 41. přehlídka slovenských divadelních souborů. Od letošního roku se jmenuje Divadelný vavrín. Je to nejvýznamnější divadelní přehlídka slovenských obyvatel v Srbsku. Letos organizuje tuto přehlídku Divadlo VHV Petrovac.

4.3.4.4 Den Petrovce

Den Petrovce se slaví vždy 25. května, a to již od roku 1998. Je oslavou „narozenin“ města - 25. května 1998 byl totiž vyhlášen nejen tento den, ale současně došlo i k prezentaci jasně definovaného erbu a vlajky (Obr. 6). Den Petrovce je pro místním obyvatele také symbolem jara, celé město vyzdobeno a probíhá řada kulturních, sportovních a společenských akcí.

Obr. 6

Vlajka a erb obce Bački Petrovac (podle[35])

4.4 Školství

Školství v opštině Bački Petrovac je velmi vyspělé. Jak jsem již dříve uvedla, Bački Petrovac je hlavní a nejdůležitější kulturní středisko, kde se setkávají Slováci z celé Vojvodiny. Proto zde můžeme nalézt všechny stupně vzdělání: mateřskou školku, základní školu, gymnázium, vysokou školu, kde je vyučováno ve slovenském jazyce.

Vzhledem k tomu, že v poslední době dochází k poklesu slovensky mluvících studentů, nejsou tyto instituty již ryze slovenské, ale vyučuje se zde i v srbském jazyce.

4.4.1 Mateřská školka

Mateřská školka „Včielka“ je součástí obce již od roku 1884 v roce 1978 byla vybudována nová budova která již čítala 5 tříd s vybavením pro potřeby mateřské školky. Na dvoře který je součástí budovy byl vybudován prostor s velkým množstvím kolotočů a prolézaček aby zde děti mohli za příznivého počasí trávit přestávky. V průběhu zimy a nebo deštivých dní je zde volně přístupna tělocvična.

4.4.2 Základní škola

První zmínky[36] o snaze slovenských přistěhovalců vzdělávat své děti v mateřském jazyce jsou doloženy v obci Bački Petrovac již od roku 1745. V tomto roce byla otevřena škola, která byla tvořena pouze jednou třídou a jedním kantorem.

Velké zásluhy za rozvoj školství jsou připisovány evangelickému kaplanovi Stefanu Homolovi, který v roce 1845 založil Nedělní školu. Tento vzdělávací institut sloužil nejen dětem, ale i dospělým, kteří měli o studium zájem. Vyučování zde nebylo omezeno pouze na znalosti gramatiky, ale byla zde snaha o rozvoj vědomostí z různých oblastí života. Vyučování v této škole probíhalo ve večerních hodinách nebo v neděli.

Velké změny se udály v roce 1958, kdy se zde v červenci otevřela osmiletá základní škola, která dostala jméno po zasloužilém umělci a bývalém učiteli Janovi Čajaku.

V roce 1979 začala výstavba nové budovy kam se měla základní škola přesunout a v roce 1983 došlo k jejímu slavnostnímu otevření.díky tomuto kroku se úroveň školství v obci dostal zas o krůček výše.V budově školy již můžeme vidět tělocvičnu, kuchyňku, rozsáhlou knihovnu obsahující více než 15 500 knih a letní učebnu.

Žáci této školy mají možnost využití mnoha zájmových kroužku či možnost se zúčastnit velkého množství mimoškolních aktivit a organizovaných akcí. Například v roce 1999 byl poprvé organizován dětský výtvarný tábor, kterého se kromě dětí účastnili i akademičtí malíři, jejich díla můžeme například vidět v interiéru základní školy. Dále si zmíníme další akce organizované školu jako jsou například Den školy Makovička a Maratón.

O kvalitě vzdělání svědčí nejen studijních úspěchy, ale i úspěchy v různých mimoškolních soutěžích. Například ze soutěží v oblasti výtvarného umění si již po několik let odvážejí ceny za první místa. Nelze ani opomenout jejich velké úspěchy v soutěžích v oblasti informační techniky a ze soutěží ze slovenského jazyka.

Základní škola Jana Čajaka byla jako první škola v jihovýchodní Evropě vyhlášena za bezpečnou školu. Bezpečná škola je projekt, jehož cílem je snaha vytvořit školu, která by byla bezpečnější a zmírnilo se v ní množství násilí a počet úrazů. Za realizaci projektu v Bačském Petrovci se zasloužila školní psycholožka Natalie Beratová. Realizace tohoto projektu byla podmíněna přísnými kriterii světové zdravotní organizace. Škola také klade veliký důraz na ekologii a to nejen v prostorách školy, ale i předáváním zodpovědnosti za životní prostředí studentům.

Škola za svoje vynikající výsledky v roce 2002 obdržela cenu Dr. Djordje Natoševiće, což je největší vojvodinské uznání v oblasti školství.

4.4.3 Střední školy

Gymnázium Jána Kollára

Bylo založeno 1. října 1919, ovšem navazovalo37 na více jak dvousetleté tradice Slováků v daném regionu. První budovu gymnázia byla postavena roku 1923 a to z dobrovolných příspěvků obyvatel a za finanční pomoci vlády Československé republiky a Slováků žijících v zahraničí. Velkou roli při stavbě budovy hrála dobrovolná práce obyvatel Bački Petrovac.

V rámci sběru dat jsem toto gymnázium navštívila. Zaujalo mne například to, že je - mimo Slovenska - jediným gymnáziem se slovenským vyučovacím jazykem. Podle jeho ředitelky, sice vzniklo pro potřeby národnostní menšiny, nicméně nikdy neprosazovalo národnostní výlučnost a konflikty. Tak například, pokud bylo potřebné, otevírali i srbské třídy.

O snaze zachovávat dobré vztahy jak se Slovenskem, tak i se Srbskou republikou svědčí fakt, že ve školním roce 1998/99 byl uveden do provozu internát pro studenty, který byl vybudován za finanční pomoci vlád těchto zemí. Internát umožňuje studium Slovákům z celé Vojvodiny, ovšem momentálně už jeho kapacita (75 lůžek) zájmu nestačí.

Zajímavá je kontinuita řady aktivit, tak například kroužek Sládkovič, zaměřený na popularizaci slovenské literatury, působí bez přerušení od 1. října 1925.

Gymnázium rovněž sehrálo významnou roli v rámci výuky slovenských učitelů působících v celé bývalé Jugoslávii. Ve školním roce 1947/48 tam byl založena učitelská škola, kterou absolvovalo do roku 1965, kdy byla její činnost ukončena, více jak 200 slovenských učitelů. Jejím pokračováním je detašované pracoviště Pedagogické fakulty v Somboru, které vyučuje ve slovenštině.

Na gymnáziu byla rovněž založena Asociace slovenských pedagogů, a to v roce 2001. Cílem je trvale zvyšovat kvalitu slovenského školství ve Vojvodině:

  • Zpracovat učební osnovy vyučovacích předmětů, které mají přímý vliv na jazykovou, národní a kulturní identitu Slováků ve Vojvodině (např. slovenština, dějepis, hudební a výtvarná kultura) na všech stupních vzdělávání..
  • Zajistit soulad jednotlivých předmětů tak, aby se vzájemně doplňovaly a neduplikovaly.
  • Připravit konkrétní pedagogicko–metodické zpracování učiva na jednotlivé předměty.
  • Zasadit se o prosazování moderních vyučovacích metod a učebních pomůcek.

20. února 2010 se na Gymnáziu v Bačském Petrovci uskutečnil 1) akreditovaný kurz pro profesory přírodních věd na základních a středních školách s vyučovacím jazykem slovenským. Školení poskytli odborníci z Univerzity Komenského v Bratislavě za spolupráci s Centrom ďalšieho vzdelávania. Organizátorem kurzu byla Asociácia slovenských pedagógov spolu s Výborom pre vzdelávanie NRSNM za finanční podpory Úradu pre Slovákov žijúcich v zahraničí.

4.4.4 Vysoké školy

V školním roce 2009/2010 bylo v Bački Petrovac otevřeno 39 externí bakalářské studium detašované pracoviště Vysoké školy zdravotní a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě.

Na tuto formu studia jsou studenti přijímáni bez přijímacích zkoušek a mohou si vybrat ze dvou studijních oborů, a to ošetřovatelství a sociální práce.

Studium je zakončeno statní závěrečnou zkouškou a absolventi po jejím úspěšném složení získávají diplom, který je platný ve všech členských státech Evropské Unie .

Tyto studijní obory jsou vyučovány v slovenském jazyce a jejich výuka probíhá pouze o víkendech. Toto studium je zcela bezplatné a nezanedbatelnou výhodou je to, že vysoká škola svým studentům poskytuje veškeré učební texty zdarma.

4.5 Významné budovy a památníky

V této kapitole jsem se zaměřila na místa, která jsou pro Petrovec významná po kulturní hospodářské a nebo společenské stránce.

4.5.1 Obecný dům

Nedávno zrekonstruovaná budova se nachází v samotném centru obce a je jeho dominantou. V této budově sídlí veškeré instituce obecní samosprávy.

4.5.2 Místní společenstvo Petrovec

Tato budova se nachází nedaleko od Obecného domu a slouží jako sídlo místní správy. Tento dům se pozná podle vlající vlajky se znakem Petrovce. V této budově zasedá místní rada, která rozhoduje o veškerém děni v Petrovci.

4.5.3 Dům zdraví

V tomto domě můžeme nalézt lékárnu, ambulanci, zubní ambulanci, praktického lékaře, gynekologie,dětskou ambulanci, biochemické laboratoře. V současnosti je zde otevřena 24 hodinová ambulance, takže urgentní zdravotnická pomoc je obyvatelům obce poskytována nepřetržitě.

4.5.4 Hasičský dům

V Petrovci se nachází již od roku 1891 a složí jako hlavní středisko hasičů. Původně byli v Petrovci dobrovolní hasiči. Tento sbor prošel mnohými změnami, až se z něho stala profesionální jednotka.

4.5.5 Pošta

Kromě běžného zasílání a doručování zásilek si na této poště občané mohou zakoupit kredit do mobilních telefonů. Pošta je otevřena každý pracovní den od 8:00 do 14:00 hodin.

4.5.6 Pomník svobody

Stojí na náměstí Svobody a byl postaven na připomenutí všech obětí fašizmu. Na tomto pomníku je umístěna destička se jmény obyvatel, kteří zahynuli během druhé světové války.

4.5.7 Pomník 14. vojvodinské brigády

V listopadu 1944 byla na dvoře gymnázia Jana Kollára v Bačském Petrovci zformována 14. vojvodinská brigáda, sestavená z branců slovenské národnosti. Pomník připomíná tuto událost, kterou se město zapojilo do boje proti fašismu během druhé světové války.

5. Organizace slovenských krajanů v Srbsku

5.1 Narodnostná rada slovenskej národnostnej menšiny

Národnostná rada slovenskej národnostnej menšiny je40 nejvyšším zastupitelským orgánem slovenské národnostní menšiny. Hlavním cílem je uskutečňování práva na samosprávu v oblasti používaní jazyka a písma, vzdělávaní, informací, kultury, ale i ochrana dalších zájmů slovenské národnostní menšiny. Sídlo Rady je v Novém Sadě v ul. Ignjata Pavlasa č. 3 (Rádio Nový Sad – Slovenská redakce). Předsedkyní je Anna Tomanová-Makanová.

Rada navazuje kontakty a spolupracuje se Slovenskou republikou (nejen jejími orgány, ale i mimovládními organizacemi). Spolupracuje rovněž se spolky Slováků z jiných zemí a s mezinárodními institucemi a organizacemi, které se zabývají ochranou a zlepšováním práv národnostních menšin.

O širokém záběru činnosti svědčí stálé výbory rady:

  • výbor pro informace,
  • výbor pro spolupráci s orgány lokální samosprávy,
  • výbor pro kulturu,
  • výbor pro vzdělávání,
  • výbor pro používání jazyka a písma.

5.2 Matice slovenská v Srbsku

Kromě Národnostní rady slovenské národnostní menšiny v Srbsku je největší a tradiční krajanskou, kulturně-společenskou organizací Matice slovenská v Srbsku.

Organizace obnovila svojí činnost v Bačském Petrovci v roce 1990. K opětovnému obnovení po desetiletí její neexistence došlo z podnětu členů ochotnického divadla a za podpory příslušníku slovenské národnosti na území Vojvodiny a Jugoslávie. Matice slovenská od svého obnovení až do dnes vyvíjí intenzivní kontakty s představiteli státních orgánu v Srbska a Černé Hory a Slovenska.

Matice se aktivně podílí na zajišťování stipendií Petrovských studentů pro studium na Slovensku. Ve spolupráci se Spolkom Slovakov zo Srbska a Černé Hory v Bratislavě podněcuje vydavatelskou činnost, spolupracuje se spolkem vojvodinských slovakistů.

Matice slovenská vyvíjí činnost v rámci svých jednotlivých součástí:

· Část školská

· Část národopisná

· Asociace pro hospodářskou spolupráci se Slovenskou republikou

Mezi významné výsledky činnosti Matice slovenské patří obnovení Slovenských národních slavností v roce 1992.

Ačkoli doba činnosti obnovené matice je poměrně krátká, podařilo se jí již realizovat celou řadu aktivit které napomáhající vzájemné spolupráci Slováků ve Vojvodině se Slovenskou republikou.

5.3 Ústav pre kultúru vojvodinských Slovákov

Ve studovaném regionu hraje významnou úlohu také Ústav pre kultúru vojvodinských Slovákov.

5.4 Slovenská ľudová strana (SĽS)

V Srbsku působí i slovenská politická strana – Slovenská ľudová strana (SĽS). O malém významu této strany však svědčí to, že v seznamu[41] 28 srbských politických stran tato strana není ani uvedena. Ve Vojvodině tato strana zřejmě jistou roli hraje, ovšem evidentně mnohem menší než organizace uvedené v předchozích kapitolách.

6. Spolupráce se Slovenskou republikou

6.1 Podpora Slovenské republiky

Velmi dobrou představu o významu, který přikládá vláda Slovenské republiky

spolupráci s krajany v Srbsku, představují stránky[42] slovenského ministerstva zahraničních věcí.

Na stránkách ministerstva je konstatováno, jaký význam v bilaterálních vztazích mezi SR a Srbskem sehrává krajanské prostředí ve Vojvodině, které představuje největší kompaktně žijící slovenskou komunitu ve světě. Podle sčítání obyvatel z roku 2002 žije na území Srbska 59 021 Slováků. Na základě Zákona o ochraně práv a slobod národnostních menšin vznikla roku 2003 Národnostní rada slovenské národnostní menšiny v Srbsku[43], která je v současnosti oficiálním reprezentantem slovenské menšiny v Srbsku.

Význam regionu pro vztahy mezi Slovenskem a Srbskem symbolizovala i loňská návštěva ministra kultury SR Marek Maďariče v obci Bački Petrovac (Obr. 7).

6.2 Partnerská města

Bački Petrovac má[44] své partnerské město na Slovensku – Martin. Na základě tohoto partnerství dochází k výměně zkušeností ze všech oblastí společenského života.

Na úrovni jednotlivých obcí jsou také navázána partnerství. Tak Báčskopetrovská obec má tři partnerská města: Babušnicu (Srbsko a Černá Hora), Ružomberok (Slovensko), a Nitru (Slovensko). Tak například na základě partnerství měst Petrovac a Nitra, byly navázány již dříve zmíněné partnerské vztahy Gymnázia Jána Kollára a Nitrianského dvojjazyčného gymnázia, v rámci kterých se koná několikrát ročně výměna studentů.

6.3 Vědecká spolupráce

V rámci mého výzkumu na v regionu a ani následně v rámci literární rešerše s mi

nepodařilo najít příklad spolupráce v plném slova smyslu. Zjistila jsem však, že Ústav etnologie Slovenské akademie věd se intenzivně zabývá[45] studiem kultury Slováků v Srbsku se zaměřením i na Bački Petrovac. Předmětem studia bylo, mimo jiné, zemědělství, doprava, kultura a rodinné a jiné slavnosti. Uvedený ústav při tomto výzkumu úzce spolupracuje s Maticí slovenskou.

Dalším příkladem zájmu slovenských institucí je výzkum[46] UMB z Banské Bystrice zaměřený na vzdělávání Slováků v Srbsku.

Obr. 7

Návštěva ministra kultury SR Marek Maďariče v obci Bački Petrovac (podle[47])

7. Výsledky

V rámci plnění prvního dílčího cíle byl proveden výzkum v opštině Bački Petrovac. V této etapě práce jsem navštívila všechna důležitá místa v regiónu a diskutovala s místními občany. V rámci nezúčastněného pozorování jsem se snažila alespoň do jisté míry nasimulovat pozorování zůčastněné – tedy participovat na každodenním životě Slováků v tomto regionu. Velkou výhodou bylo v tomto směru to, že se neprojevovala jazyková bariéra – většina lidí, se kterými jsem mluvila rozuměla česky.

Vedle pozorování jsem rovněž použila techniku strukturovaného zjišťování informací pomocí dotazníku (Obr. 8).

Obr. 8

Dotazník použitý při mém výzkumu v obci Bački Petrovac

1) Jste

A) Muž

B) Žena

2) Váš věk je

A) 15-26

B) 27-45

C) 46-65

D) 66-více

3) Vaše dosažení či právě probíhající vzdělání

A) ZŠ

B) SOU

C) SŠ

D) VŠ/VOŠ

4) Jste

A) Student denního studia

B) Pracující

C) Nezaměstnán

D) Jiná možnost (napište jaká)

5) Pracujete

A) V obci

B) Dojíždím

C) Jsem nezaměstnán/a

6) Vystudoval jste/studujete školu v obci Bački Petrovac

A) ANO

B) NE

7) Jste ženatý/vdaná

A) ANO

B) NE

8) Váš manžel/manželka je

A) Srb

B) Příslušník slovenské menšiny

C) Jiné – uveďte jaké

9) Máte děti

A) ANO

B) NE

10) Slavíte statní svátky

A) Slovenské

B) Srbské

C) Obojí

D) Neslavím

11) udržujete slovenské tradice

A) ANO

B) NE

12) Vaříte jídla

A) Slovenská

B) Srbská

C) Obojí

D) Nevařím

13)Vedete vaše děti k udržování slovenských tradic

A) ANO

B) NE

C) Nemám děti

14) Mluví vaše děti slovensky

A) Ano

B) Ne

C) Nemam děti

15) Máte příbuzné v Slovenské republice

A) ANO

B) NE

16) Jezdíte do Slovenské republiky

A) ANO

B) NE

17) Pokud jste odpověděl A) tak jak často

A) Méně než jednou za rok

B) Jednou ročně

C) Vícekrát za rok

18) Nejčastější důvod vaší cesty do SR

A) Rekreace

B) Příbuzní

C) Pracovní cesta

D) Jiný, uveďte jaký

19)Uvažujete o návratu na Slovensko

A) ANO

B) NE

C) Nepřemýšlel/a jsem o tom

20)Uvažujete o migraci do jiné země a popřípadě kam?

A) ANO

B) NE

C) Nepřemýšlel/a jsem o tom

21) Pociťujete nějakou diskriminaci ze strany Srbů na slovenskou menšinu

A) Ano

B) Ne

C) Občas

22) Pociťuje nějakou diskriminaci při hledání zaměstnání

A) Ano

B) Ne

Dotazníkový výzkum - výsledky

Výzkum byl proveden na souboru 60 respondentů žijících v obci Bački Petrovac. Cílem bylo zjistit jak velký důraz klade dotazovaná skupina občanů na dodržování a zachování slovenských tradic a jak tyto faktory ovlivňují jejich životy menšiny v Srbsku .

Na základě výzkumu, který proběhl prostřednictvím dotazníkového šetření, bylo zjištěno následující:

· 70 % dotazovaných respondentů byly ženy a 30 % muži

· 52 % dotazovaných respondentů bylo ve věku 46-65 let, 27 % 27-45 let, 21 % 15-26 let

· 27 % dotazovaných respondentů bylo vysokoškoláků, 48 % středoškoláků, 10 % jiné (ZŠ aj.)

· 15 % dotazovaných respondentů byli studenti, 60 % pracující, 25 % ostatní (nezaměstnaní, na mateřské aj.)

· 60 % respondentů za prací dojíždí, 16 % pracuje v obci, 24 % je pracovně nečinných

· 78 % obyvatel vystudovalo v Bački Petrovci, 22 % studovalo jinde

· 65 % dotazovaných respondentů je vdaných/ženatých, 35 % svobodných nebo ovdovělých

· 43 % má za partnera Srba/ku, 37 % člena menšiny, 20 % je svobodných nebo má partnera jiné národní příslušnosti

· 61 % dotazovaných respondentů má děti, 39 % nemá

· 65 % dotazovaných respondentů slaví jak srbské tak slovenské statní svátky, 18 % pouze slovenské, 17 % jen srbské

· 80 % udržuje slovenské tradice, 20 % je neudržuje

· 73 % respondentů vaří slovenská i srbská jídla, 18 % pouze srbská a 9 % slovenská

· 68 % respondentů vede svoje děti k udržování slovenských tradic

· 59 %dětí dotazovaných respondentů rozumí slovensky

· 56 % občanů obce má příbuzné na Slovensku

· 84 % z obyvatel navštívilo Slovenskou republiku

· 63 % z dotazovaných jezdí na Slovensko méně než jednou za rok, 21 % jednou ročně a 16 % vícekrát za rok

· Nejčastějším důvodem jejich návštěvy SR je 45 % příbuzní, 17 % rekreace, 38 % z jiného důvodu (např. soutěže, slavnosti, kulturní akce)

· Pouze 9 % obyvatel uvažuje o návratu do SR

· O migraci uvažuje 23 % z dotazovaných respondentů. V rámci dotazníkového výzkumu jsem nedostala odpověď, jaká by byla jejich cílová země, nicméně z diskuzí s obyvateli jsem nabyla dojmu, že přitažlivá je pro některé z nich zejména možnost uplatnění v USA nebo Kanadě.

· 87 % z dotazovaných nepociťuje na národnostní menšinu žádny diskriminační tlak ze strany Srbů. Dotazníkový výzkum opět neposkytnul detailnější informace. Můj pocit je takový, že pro některé občany slovenské národnosti v regionu není problémem není ani tak diskriminace v každodenním životě, ale spíše omezená možnost uplatnění v regionech s převládající srbskou komunitou.

· Ani při hledání práce, nedochází k diskriminaci menšiny, jelikož Slováci jsou v Srbsku pověstní svojí pracovitostí a flexibilitou.

Jako doplňkovou metodu jsem použila analýzu dokumentů získaných při výzkumu. Jak jsem zmínila již dříve, za nejvýznamnější považuji kroniky a knihy, které jsem při výzkumu získala. Vedle toho jsem následně analyzovala řadu odkazů na internet, na které mne upozornili jednotliví občané. Celkovou představu jsem si doplnila vlastním dohledáváním dat na internetu. Vedle stránek přímo souvisejících s regionem jsem se snažila nalézt i související informace na slovenských a dalších serverech (např. pro pochopení politické situace v Srbsku).

Celkový dojem z návštěvy Bački Petrovac a studia podkladů byl velmi pozitivní. Je impozantní, jak je široký záběr kulturních a vzdělávacích aktivit Slováků v obci. Zdá se mi, že v Čechách byla pravděpodobně podobná situace v době národního obrození. Pozitivním faktem je výrazné zaměření na mladou generaci. Dokazuje to například velmi úspěšné fungování slovenské základní školy nebo výměny mladých lidí organizované Maticí slovenskou.

Z hlediska budoucnosti je zřejmě dost závažným faktem to, že Slovenská národná strana nezískává výraznou podporu mezi slovenskou komunitou v Srbsku. Pravděpodobně to naznačuje fakt, že úsilí o zachování slovenské identity není motivováno politicky, ale spíše souvisí se snahou zachovat kontinuitu s předchozími generacemi.

Dalším faktorem, který mne zaujal, je zájem slovenských soukromých firem o jejich uplatnění v obci. Typickým příkladem je sponzorská role Slovenské spořitelny.

Druhým dílčím cílem bylo posouzení vazeb na Slovenskou republiku. Jak bylo ukázáno v předchozím textu, nalezla jsem řadu konkrétních příkladů pomoci Slovenské vlády, jednotlivých úřadů, škol, výzkumných ústavů Slovákům v opštině Bački Petrovac. Můj dojem je takový, že tato pomoc je vcelku účinná, protože se zaměřuje na konkrétní projekty, například na podporu jednotlivých studentů odjíždějících studovat na Slovensko. Zaznamenala jsem i náznaky, že v některých oblastech se nedaří tak, jak si účastníci přejí – zejména se nedaří dostatečně rozvíjet průmyslovou spolupráci a turistiku. V kulturní oblasti mají například problémy s podporou vzniku vlastních hudebních děl.

Co se týká hlavního cíle práce, tedy je odhadu budoucích trendů ve vývoji slovenské komunity v Srbsku, dospěla jsem k přesvědčení, že si tato komunita zachová v dohledné budoucnosti svoji svébytnost. K tomuto závěru mne vede nadšení lidí, se kterými jsem se v obci Bački Petrovac setkala. Zajímavá je zejména kontinuita vývoje této komunity, která je viditelná například v různých sdruženích a uměleckých souborech. Pro budoucnost je zřejmě také velmi důležité, že pro propagaci myšlenek spolupráce Slováků v obci Bački Petrovac se Slovenskem jsou ve velké míře využívány moderní metody komunikace o čemž svědčí velké množství odkazů na internetu, na které jsem při zpracování této práce narazila. Co se týká podpory Slovenské vlády, ta evidentně sehrává velmi pozitivní roli. Otázkou je jen to, nakolik je tato politika motivována zájmem o krajany a nakolik strategickými zájmy Slovenska, respektive Evropské Unie.

8. Závěr

Domnívám se, že moje práce ukázala jisté odlišnosti slovenské komunity v Srbsku v porovnání[48] s českou komunitou v této zemi. Tyto práce Kopala a Novotné naznačovaly postupné vymírání českého ducha, zatímco u slovenské komunity jsem tak výrazné trendy neviděla.

Jedním z důvodů zjištěných rozdílů může být skutečnost, že Slováci v Srbsku stále žijí v relativně izolovaných komunitách, zatímco Češi tam bydlí častěji ve velkých městech, kde probíhá asimilace rychleji. Tato asimilace je zřejmě také úzce vázána na fakt, jestli žijí ve manželství s partnerem stejné národnosti nebo ve smíšeném manželství.

Vedle objektivních faktorů může hrát roli také rozdíl v mentalitě Čechů a Slováků, který se evidentně projevuje i v Srbsku. Jak jsem viděla v opštině Bački Petrovac, zájem Slováků o sdružování v nerůznějších spolcích je nesrovnatelný s tím, co známe v Čechách.

Jak jsem konstatovala v kapitole Výsledky věřím tomu, že slovenská komunita má v opštině Bački Petrovac dobrou perspektivu. Domnívám se, že slovenská komunita sehrává v tomto regionu pozitivní roli, protože své slovenské kořeny využívá v zájmu kulturního a hospodářského rozvoje, ne pro vyhrocování národnostních sporů.


9. Seznam použitých zdrojů

1) KOPAL, Petr. Čeští krajané v srbském Banátu a jejich ekonomická a kulturní spolupráce s Českou republikou.Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Katedra psychologie, 2009. 39 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Ing. Petr Kokaisl, Ph.D.

2) NOVOTNÁ, Alžběta. Vliv městského a venkovského prostředí na projevy etnicity u české menšiny v Srbsku. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Katedra psychologie, 2009. 48 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Ing. Petr Kokaisl, Ph.D.

3) BOLDOCKÝ, Samuel a kol. Petrovec 1745 – 1995. 1. vyd. Báčsky Petrovec: kníhtlačiareň Kultúra v Báčskom Petrovci, 1995. 990 s. ISBN 86-81945-13-0.

4) KIŠGECI, Ján. Petrovská dedina: výpisky z petrovských kroník. 1. vyd. Nový Sad: Hlas Ľudu, 1997. 170 s.ISBN 86-82513-05-6.

5) Slovaks in Vojvodina In Wikipedia, the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation Inc. Stránka byla naposledy editována 7. 12. 2009 v 08:40. [cit. 2010-2-28]. Dostupný z http://en.wikipedia.org/wiki/Slovaks_in_Vojvodina

6) Bački Petrovac In Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation Inc. Stránka byla naposledy editována 6. 2. 2010 v 17:35 [cit. 2010-3-1]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C4%8Dki_Petrovac

7) Poloha: 2010 Opština Bački Petrovac - Obec Báčsky Petrovec. Kolarova 6, 21470, Srbija [online] [cit. 2010-3-8]. Dostupný z http://www.backipetrovac.rs/sk/obec/polozaj.php

8) BUKUROV, Branislav, CHRŤAN Pavel. Poloha, hranice, rozloha In BOLDOCKÝ, Samuel a kol. Petrovec 1745 – 1995. 1. vyd. Báčsky Petrovec: kníhtlačiareň Kultúra v Báčskom Petrovci, 1995. 990 s. ISBN 86-81945-13-0.

9) Srbsko na: ©Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky, Hlboká cesta 2, 833 36, Bratislava 37, [cit. 2010-3-4]. Dostupný z

http://www.mzv.sk/servlet/content?MT=/App/WCM/main.nsf/vw_ByID/ID_DD6F67735A1B6F80C12576350033486B_SK&CCONT=Europa&OpenDocument=Y&LANG=SK&MENU=staty_sveta-staty_podla_abecedy&TG=BlankMaster&URL=/App/WCM/karta_statov.nsf/(vw_ByID)/ID_5EF9EE73799B4BEFC125707A00407915#TopPage

10) Bački Petrovac ve Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation Inc. Stránka byla naposledy editována 6. 2. 2010 v 17:35 [cit. 2010-3-1]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C4%8Dki_Petrovac

11) Príchod Slovákov do Báčky na Stránka Vojvodinských Slovákov - Copyright © 2009 Vojvodina.sk [online] dostupné na http://www.vojvodina.sk/content/view/178/68/

12) KIŠGECI, Ján. Petrovská dedina: výpisky z petrovských kroník. 1. vyd. Nový Sad: Hlas Ľudu, 1997. 170 s.ISBN 86-82513-05-6.

13) SIRÁCKÝ, Ján. Osídlenie Slovákov v Petrovi. In BOLDOCKÝ, Samuel a kol. Petrovec 1745 – 1995. 1. vyd. Báčsky Petrovec: kníhtlačiareň Kultúra v Báčskom Petrovci, 1995. 990 s. ISBN 86-81945-13-0. s. 68.

14) Z dejin: ©2010 Hlas ľudu. Hlas ľudu, Bulvár oslobodenia 81/V, 21000 Nový Sad, Srbsko [cit. 2010-3-12]. Dostupný z

http://www.hlasludu.com/index.php?option=com_content&view=article&id=55&Itemid=57

15) Kultúra: Copyright 2005, GJK ® Srbsko [cit. 2010-3-7]. Dostupný z http://bp.slovopravdy.com/kultura.php

16) Divadlo Vladimira Hurbana Vladimírova: Divadlo VHV Báčsky Petrovec, ul. Kollárova 4, 21470 Báčsky Petrovec, [cit. 2009-3-12]. Dostupný z http://www.vhv.rs/index.html

17) Slovenské vojvodinské divadlo In Slovenské vojvodinské divadlo 2007. [cit. 2009-11-12]. Dostupný z http://backipetrovac.org.yu/svd/svdind.htm.

18) Galéria Zuzky Medveďovej: Slovenské vojvodinské divadlo 2007, [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://backipetrovac.org.yu/svd/gzmind.htm.

19) VALENTÍK, Vladimír: Karol Miloslav Lehotský In Theme Design © Vojvodina Slovak Art. [cit. 2010-3-6]. Dostupný z http://www.vojvodinaslovakart.com/Karol-Miloslav-Lehotsky/Karol-Miloslav-Lehotsky.htm

20) TV Petrovec: Copyright © 2010 TV Petrovec | Bacsky Petrovec [cit. 2010-3-6]. Dostupný z http://www.tvpetrovec.com/tv-petrovec/tv-petrovec.html

21) Národné múzeum Báčsky Petrovec: Slovenské vojvodinské divadlo 2007 [cit. 2010-3-6]. Dostupný z http://backipetrovac.org.yu/svd/nmbpind.htm.

22) Narodnostná rada slovenskej národnostnej menšiny, Bulevar Mihajla Pupina 1/V, 21000 Nový Sad, Srbsko [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://www.rada.org.rs/

23) BAKKER, Jarig: Bački Petrovac (Municipality, Serbia). Naposled upraveno 29. 9. 2007. [cit. 2010-2-22]. Dostupný z http://www.crwflags.com/fotw/flags/rs-bpetr.html

24) Základná škola Jána Čajaka: [cit. 2010-2-22]. Dostupný z

http://www.jancajak.org/srpski/Skola/Osnovna-Skola-Jan-Cajak.html

25) Slovenské gymnázium v Báčskom Petrovci (v súčasnosti Gymnázium Jána Kollára so žiackym domovom v Báčskom Petrovci): Copyright © 2008 - 2010 GJK. Developed by School Web Development Team. [cit. 2010-3-1]. Dostupný z http://www.jankollar.org/sk/content/view/24/32/

26) Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce: 2010 Opština Bački Petrovac - Obec Báčsky Petrovec. Kolarova 6, 21470, Srbija. [cit. 2010-3-1]. Dostupný z

http://www.backipetrovac.org.yu/vesti/vysoka-skola-zdravotnictva-a-socialnej-prace.php

27) Heren, Erik: Guide to Politics in East Central Europe and Eurasia [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z

http://web.ku.edu/~herron/europe/serbia.php#PoliticalPartiesandPoliticians

28) Strediská Slovákov sú aspoň dve: ©2010 Hlas ľudu. Hlas ľudu, Bulvár oslobodenia 81/V, 21000 Nový Sad, Srbsko [cit. 2010-3-12]. Dostupný z

http://www.hlasludu.com/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=434&Itemid=27

29) Partnerské mestá: Copyright 2005, GJK ®. [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z

http://bp.slovopravdy.com/mesta.php

30) Ústav Etnológie SAV: Správa o činnosti organizácií SAV za rok 2002, [online] [cit. 2010-2-28]. Dostupný z http://www.uet.sav.sk/download/vyrocna_sprava_2002.pdf


10. Přílohy – fotografie pořízené během výzkumu v roce 2009

Bački Petrovac

Moje hostitelka - Paní Melegová je hrdá na své slovenské kořeny a předky a ve svém domě ma spoustu předmětů, které nabuzují atmosféru její rodné země.


Když jsem poprvé přijela do obce nemohla jsem uvěřit, že se stále nacházim v Srbsku. Ulice a vše bylo popsáno v slovenském jazyce.

Evangelický kostel

Dominantou obce je bezpochyby krásný evangelický kostel, kde kázaní vede mladý ochotný farář, který nás provedl po celém kostele a ukázal nám i místa, která nejsou veřejně přístupná.

Bački Petrovac

Vojvodinské divadlo

Budova slovenského Vojvodinského divadla zoufale čeká na rekonstrukci, ale nesmíte se nechat odradit prvním dojmem.V okamžiku kdy vkročíte dovnitř, se dostanete do krásného moderního zrekonstruovaného interiéru nabízejícího divákům veškeré pohodlí.

Galerie Zuzky Medveďovej

Po návštěvě prostorů divadla mi byl, díky řediteli divadla Pavlovi Čáni (který zde také vystavoval své malby), umožněn přistup do Galerie Zuzky Medveďové, kde byla právě dokončována připrava nadcházející expozice.A tak jsem byla první návštěvník, kterému bylo umožněno si ji prohlédnout.

Knihovna

Knihovna v obci se může pochlubit rozsáhlou sbírkou knih ve slovenském jazyce.Nenalezneme zde jen knihy všech žánrů, ale v zadní mistností se uchovávají vzacné výtisky,které jsou staré i stovky let. Paní ředitelka nám s radostí předvedla pýchy jejich knihovny jako je například- první výtisk Kollárovy Slawy dcery. Takto zachovalý výtisk se nenachází ani na Slovensku.

Gymnázium Jana Kollára

Internát Kollárova gymnázia

Základní škola

Matice slovenská v Srbsku



[1] KOPAL, Petr. Čeští krajané v srbském Banátu a jejich ekonomická a kulturní spolupráce s Českou republikou.Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Katedra psychologie, 2009. 39 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Ing. Petr Kokaisl, PhD.

[2] NOVOTNÁ, Alžběta. Vliv městského a venkovského prostředí na projevy etnicity u české menšiny v Srbsku. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Katedra psychologie, 2009. 48 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Ing. Petr Kokaisl, PhD.

[3] BOLDOCKÝ, Samuel a kol. Petrovec 1745 – 1995. 1. vyd. Báčsky Petrovec: kníhtlačiareň Kultúra v Báčskom Petrovci, 1995. 990 s. ISBN 86-81945-13-0.

[4] KIŠGECI, Ján. Petrovská dedina: výpisky z petrovských kroník. 1. vyd. Nový Sad: Hlas Ľudu, 1997. 170 s.ISBN 86-82513-05-6.

[5] Slovaks in Vojvodina In Wikipedia, the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation Inc. Stránka byla naposledy editována 7. 12. 2009 v 08:40. [cit. 2010-2-28]. Dostupný z http://en.wikipedia.org/wiki/Slovaks_in_Vojvodina

[6] Bački Petrovac In Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation Inc. Stránka byla naposledy editována 6. 2. 2010 v 17:35 [cit. 2010-3-1]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C4%8Dki_Petrovac

[7] Obec Báčsky Petrovec: 2010 Opština Bački Petrovac - Obec Báčsky Petrovec. Kolarova 6, 21470, Srbija [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://www.backipetrovac.rs/sk/obec/o-opstini.php

[8] BOLDOCKÝ, Samuel a kol. Petrovec 1745 – 1995. 1. vyd. Báčsky Petrovec: kníhtlačiareň Kultúra v Báčskom Petrovci, 1995. 990 s. ISBN 86-81945-13-0. s. 9.

[9] Poloha: 2010 Opština Bački Petrovac - Obec Báčsky Petrovec. Kolarova 6, 21470, Srbija [online] [cit. 2010-3-8]. Dostupný z http://www.backipetrovac.rs/sk/obec/polozaj.php

[10] BUKUROV, Branislav, CHRŤAN Pavel. Poloha, hranice, rozloha In BOLDOCKÝ, Samuel a kol. Petrovec 1745 – 1995. 1. vyd. Báčsky Petrovec: kníhtlačiareň Kultúra v Báčskom Petrovci, 1995. 990 s. ISBN 86-81945-13-0. s. 16.

[11] BUKUROV, Branislav, CHRŤAN Pavel. Poloha, hranice, rozloha In BOLDOCKÝ, Samuel a kol. Petrovec 1745 – 1995. 1. vyd. Báčsky Petrovec: kníhtlačiareň Kultúra v Báčskom Petrovci, 1995. 990 s. ISBN 86-81945-13-0. s. 25.

[12] BUKUROV, Branislav, CHRŤAN Pavel. Poloha, hranice, rozloha In BOLDOCKÝ, Samuel a kol. Petrovec 1745 – 1995. 1. vyd. Báčsky Petrovec: kníhtlačiareň Kultúra v Báčskom Petrovci, 1995. 990 s. ISBN 86-81945-13-0. s. 30.

[13] Obec Báčsky Petrovec: 2010 Opština Bački Petrovac - Obec Báčsky Petrovec. Kolarova 6, 21470, Srbija [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://www.backipetrovac.rs/sk/obec/o-opstini.php.

[14] BUKUROV, Branislav, CHRŤAN Pavel. Poloha, hranice, rozloha In BOLDOCKÝ, Samuel a kol. Petrovec 1745 – 1995. 1. vyd. Báčsky Petrovec: kníhtlačiareň Kultúra v Báčskom Petrovci, 1995. 990 s. ISBN 86-81945-13-0. s. 30.

[15] Srbsko na: ©Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky, Hlboká cesta 2, 833 36, Bratislava 37, [cit. 2010-3-4]. Dostupný z http://www.mzv.sk/servlet/content?MT=/App/WCM/main.nsf/vw_ByID/ID_DD6F67735A1B6F80C12576350033486B_SK&CCONT=Europa&OpenDocument=Y&LANG=SK&MENU=staty_sveta-staty_podla_abecedy&TG=BlankMaster&URL=/App/WCM/karta_statov.nsf/(vw_ByID)/ID_5EF9EE73799B4BEFC125707A00407915#TopPage

[16] Bački Petrovac ve Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation Inc. Stránka byla naposledy editována 6. 2. 2010 v 17:35 [cit. 2010-3-1]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C4%8Dki_Petrovac

[17] Príchod Slovákov do Báčky na Stránka Vojvodinských Slovákov - Copyright © 2009 Vojvodina.sk [online] dostupné na http://www.vojvodina.sk/content/view/178/68/ .

[18] Príchod Slovákov do Báčky na Stránka Vojvodinských Slovákov - Copyright © 2009 Vojvodina.sk [online] dostupné na http://www.vojvodina.sk/content/view/178/68/ .

[19] KIŠGECI, Ján. Petrovská dedina: výpisky z petrovských kroník. 1. vyd. Nový Sad: Hlas Ľudu, 1997. 170 s.ISBN 86-82513-05-6.

[20] Bački Petrovac In Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation Inc. Stránka byla naposledy editována 6. 2. 2010 v 17:35 [cit. 2010-3-1]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C4%8Dki_Petrovac

[21] SIRÁCKÝ, Ján. Osídlenie Slovákov v Petrovi. In BOLDOCKÝ, Samuel a kol. Petrovec 1745 – 1995. 1. vyd. Báčsky Petrovec: kníhtlačiareň Kultúra v Báčskom Petrovci, 1995. 990 s. ISBN 86-81945-13-0. s. 68.

[22] Z dejin: ©2010 Hlas ľudu. Hlas ľudu, Bulvár oslobodenia 81/V, 21000 Nový Sad, Srbsko [cit. 2010-3-12]. Dostupný z

http://www.hlasludu.com/index.php?option=com_content&view=article&id=55&Itemid=57

[23] Kultúra: Copyright 2005, GJK ® Srbsko [cit. 2010-3-7]. Dostupný z http://bp.slovopravdy.com/kultura.php

[24] Divadlo Vladimira Hurbana Vladimírova: Divadlo VHV Báčsky Petrovec, ul. Kollárova 4, 21470 Bačski Petrovac, [cit. 2009-3-12]. Dostupný z http://www.vhv.rs/index.html

[25] Slovenské vojvodinské divadlo In Slovenské vojvodinské divadlo 2007. [cit. 2009-11-12]. Dostupný z http://backipetrovac.org.yu/svd/svdind.htm.

[26] Divadlo Vladimira Hurbana Vladimírova: Divadlo VHV Báčsky Petrovec, ul. Kollárova 4, 21470 Báčsky Petrovec, [cit. 2009-3-12]. Dostupný z http://www.vhv.rs/index.html

[27] Galéria Zuzky Medveďovej: Slovenské vojvodinské divadlo 2007, [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://backipetrovac.org.yu/svd/gzmind.htm.

[28] VALENTÍK, Vladimír: Karol Miloslav Lehotský In Theme Design © Vojvodina Slovak Art. [cit. 2010-3-6]. Dostupný z http://www.vojvodinaslovakart.com/Karol-Miloslav-Lehotsky/Karol-Miloslav-Lehotsky.htm

[29] TV Petrovec: Copyright © 2010 TV Petrovec | Bacsky Petrovec [cit. 2010-3-6]. Dostupný z http://www.tvpetrovec.com/tv-petrovec/tv-petrovec.html

[30] Národné múzeum Báčsky Petrovec: Slovenské vojvodinské divadlo 2007 [cit. 2010-3-6]. Dostupný z http://backipetrovac.org.yu/svd/nmbpind.htm

[31] Národné múzeum Báčsky Petrovec: Slovenské vojvodinské divadlo 2007 [cit. 2010-3-6]. Dostupný z http://backipetrovac.org.yu/svd/nmbpind.htm

[32] Kultúra: Copyright 2005, GJK ® Srbsko [cit. 2010-3-7]. Dostupný z http://bp.slovopravdy.com/kultura.php

[33] Kultúra: Copyright 2005, GJK ® Srbsko [cit. 2010-3-7]. Dostupný z http://bp.slovopravdy.com/kultura.php

[34] Narodnostná rada slovenskej národnostnej menšiny, Bulevar Mihajla Pupina 1/V, 21000 Nový Sad, Srbsko [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://www.rada.org.rs/

[35] BAKKER, Jarig: Bački Petrovac (Municipality, Serbia). Naposled upraveno 29. 9. 2007. [cit. 2010-2-22]. Dostupný z http://www.crwflags.com/fotw/flags/rs-bpetr.html

[36] Základná škola Jána Čajaka: [cit. 2010-2-22]. Dostupný z

http://www.jancajak.org/srpski/Skola/Osnovna-Skola-Jan-Cajak.html

[37] Slovenské gymnázium v Báčskom Petrovci (v súčasnosti Gymnázium Jána Kollára so žiackym domovom v Báčskom Petrovci): Copyright © 2008 - 2010 GJK. Developed by School Web Development Team. [cit. 2010-3-1]. Dostupný z http://www.jankollar.org/sk/content/view/24/32/

[38] Narodnostná rada slovenskej národnostnej menšiny, Bulevar Mihajla Pupina 1/V, 21000 Nový Sad, Srbsko [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://www.rada.org.rs/

[39] Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce: 2010 Opština Bački Petrovac - Obec Báčsky Petrovec. Kolarova 6, 21470, Srbija. [cit. 2010-3-1]. Dostupný z

http://www.backipetrovac.org.yu/vesti/vysoka-skola-zdravotnictva-a-socialnej-prace.php

[40] Narodnostná rada slovenskej národnostnej menšiny, Bulevar Mihajla Pupina 1/V, 21000 Nový Sad, Srbsko [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://www.rada.org.rs/

[41] Heren, Erik: Guide to Politics in East Central Europe and Eurasia [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://web.ku.edu/~herron/europe/serbia.php#PoliticalPartiesandPoliticians

[42] Srbsko na: ©Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky, Hlboká cesta 2, 833 36, Bratislava 37, [cit. 2010-3-4]. Dostupný z http://www.mzv.sk/servlet/content?MT=/App/WCM/main.nsf/vw_ByID/ID_DD6F67735A1B6F80C12576350033486B_SK&CCONT=Europa&OpenDocument=Y&LANG=SK&MENU=staty_sveta-staty_podla_abecedy&TG=BlankMaster&URL=/App/WCM/karta_statov.nsf/(vw_ByID)/ID_5EF9EE73799B4BEFC125707A00407915#TopPage

[43] Narodnostná rada slovenskej národnostnej menšiny, Bulevar Mihajla Pupina 1/V, 21000 Nový Sad, Srbsko [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://www.rada.org.rs/

[44] Partnerské mestá: Copyright 2005, GJK ®. [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z <http://bp.slovopravdy.com/mesta.php>

[45] Ústav Etnológie SAV: Správa o činnosti organizácií SAV za rok 2002, [online] [cit. 2010-2-28]. Dostupný z http://www.uet.sav.sk/download/vyrocna_sprava_2002.pdf

[46] Narodnostná rada slovenskej národnostnej menšiny, Bulevar Mihajla Pupina 1/V, 21000 Nový Sad, Srbsko [online] [cit. 2010-3-12]. Dostupný z http://www.rada.org.rs/

[47] Strediská Slovákov sú aspoň dve: ©2010 Hlas ľudu. Hlas ľudu, Bulvár oslobodenia 81/V, 21000 Nový Sad, Srbsko [cit. 2010-3-12]. Dostupný z

http://www.hlasludu.com/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=434&Itemid=27

[48] KOPAL, Petr. Čeští krajané v srbském Banátu a jejich ekonomická a kulturní spolupráce s Českou republikou.Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Katedra psychologie, 2009. 39 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Ing. Petr Kokaisl, Ph.D.

[49] NOVOTNÁ, Alžběta. Vliv městského a venkovského prostředí na projevy etnicity u české menšiny v Srbsku. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Katedra psychologie, 2009. 48 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Ing. Petr Kokaisl, Ph.D.

OBSAH

1. Úvod. 5

2. Cíl práce a metodika. 6

3. Přehled řešené problematiky. 7

3.1 Literární zdroje. 7

3.2 Zdůvodnění výběru studované lokality. 8

3.3 Poloha. 8

3.4 Geologické podmínky. 9

3.5 Podnebí 11

3.6 Vodstvo. 12

3.7 Obyvatelstvo. 12

3.8 Historie. 16

4. Slovenská komunita v oblasti obce Bački Petrovac. 19

4.1 Historie. 19

4.2 Kultura. 20

4.2.1 Literatura. 20

4.2.2 Hudba. 21

4.2.3 Divadlo. 21

4.2.4 Výtvarné umění 23

4.2.5 Televize. 24

4.2.6 Rozhlas. 25

4.2.7 Muzeum. 25

4.2.8 Náboženský život 25

4.3 Spolkový život 26

4.3.1 Sdružení řemeslníků. 26

4.3.2 Farmářský klub. 27

4.3.3 Kulturně umělecký spolek Slovenské spořitelny. 27

4.3.4 Slavnosti 28

4.3.4.1 SNF (Slovenské národní slavnosti) 28

4.3.4.2 Maratón v Petrovci 28

4.3.4.3 Divadelný vavrín. 28

4.3.4.4 Den Petrovce. 29

4.4 Školství 30

4.4.1 Mateřská školka. 30

4.4.2 Základní škola. 30

4.4.3 Střední školy. 31

4.4.4 Vysoké školy. 33

4.5 Významné budovy a památníky. 33

4.5.1 Obecný dům.. 33

4.5.2 Místní společenstvo Petrovec. 34

4.5.3 Dům zdraví 34

4.5.4 Hasičský dům.. 34

4.5.5 Pošta. 34

4.5.6 Pomník svobody. 34

4.5.7 Pomník 14. vojvodinské brigády. 34

5. Organizace slovenských krajanů v Srbsku. 35

5.1 Narodnostná rada slovenskej národnostnej menšiny. 35

5.2 Matice slovenská v Srbsku. 35

5.3 Ústav pre kultúru vojvodinských Slovákov. 36

5.4 Slovenská ľudová strana (SĽS) 36

6. Spolupráce se Slovenskou republikou. 36

6.1 Podpora Slovenské republiky. 36

6.2 Partnerská města. 37

6.3 Vědecká spolupráce. 37

7. Výsledky. 38

8. Závěr 44

9. Seznam použitých zdrojů. 46

10. Přílohy – fotografie pořízené během výzkumu v roce 2009. 49

1) 38

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako