obrzek domeku-home logo-FB


Baskové ve Španělsku a ve Francii

Úvod

Baskové jsou obyvatelé žijící na španělském a francouzském území, s bohatou historií a neklidnou současností. Jejich minulost patří k těm nejzajímavějším, zvláště pokud se jedná o malé národy, jejichž historie a jazyk patří k záhadným i v této době. Baskové žili na území Pyrenejského poloostrova s největší pravděpodobností již před Indoevropany, ačkoliv žádná z možných teorií o jejich původu nebyla přesvědčivě dokázána. Příspěvek týkající se Basků ve Španělsku a ve Francii by měl zodpovědět na otázky zabývající se jejich postavení jako minority v obou státech. Článek přináší informace, na základě kterých bude možné pro mnoho lidí pochopit zájem o naprostou autonomii Baskicka, ale především o soudržnosti baskického národa, jejich kultuře, každodenním životě a atributech, které podporují uvědomění jejich národní identity.

Rešerše

Zpočátku se zdálo nepravděpodobné dohledat se ucelených informací ohledně baskického národa a posléze se tato domněnka také prokázala, jelikož neexistuje ucelená kniha pojednávající o Bascích, jejich zemi, životě a kultuře v současnosti. Jedinou do češtiny přeloženou komplexnější knihou je publikace od od britského historika R. Collinse 1), která se však zaměřuje především na propletenou historii, možný původ Basků a záhadu ojedinělého jazyka euskera. Naráží také na současný problém týkající se organizace ETA, který však rozebírá podrobněji Maxmilián Strmiska 2), věnující se především politickému problému terorismu a jeho počátků v Baskicku, kdy poukazuje, jakým způsobem se z původně debatního kroužku stala organizace založená na násilí. Kniha vydaná v českém jazyce, která by přinášela celkový pohled především na současné baskické obyvatelstvo, vydána nebyla. Je možné dohledat jednotlivé články či opravdu minimální množství prací vypracovaných na toto téma. Internetové zdroje nabízí větší množství informací na téma Basků, ale s ohledem na absenci knižních publikací bylo využito především oficiálních internetových stránek Baskicka, doporučených zdrojů, zahraniční literatury, článků a publikací, které se podrobně věnují i současnosti Baskicka. Velký přínos mají poznatky získané v průběhu dlouhodobějšího terénního výzkumu.

Metodologie

Informace byly zjištěny na základě terénního výzkumu v rámci projektu Pestrá Evropa, jehož hlavním cílem je zmapování národnostních menšin v celé Evropě a již na základě znalostí z předchozích pobytů. Informace však byly získávány i pomocí metod kvantitativních. Teoretická část probíhala na základě studia literatury a dokumentů, které přispěly k základním a velmi užitečným znalostem (původ, kořeny, historie, demografické složení, kultura, atd.) pro pohybování se v této zemi, ačkoliv literatury v českém jazyce ohledně Basků se moc nedohledá. Použity proto byly i různé prospekty, cizojazyčné materiály a informace z internetových stránek. Terénní výzkum v Baskicku probíhal v létě roku 2011 a posléze i na podzim téhož roku, především v regionu Euskadi, a měl by přiblížit čtenářovi postavení a každodenní život Basků. Získávání informací bylo provedeno na základě dlouhodobějšího pozorování každodenního života lidí a okolního prostředí ve všech provinciích, které bylo usnadněné díky již předešlé znalosti terénu a mnoha místních lidí, což umožnilo i oslovování většího počtu respondentů. Jelikož se Baskové nacházejí na nemalé ploše Španělska a i Francie, nebylo nikterak složité je vyhledat. Výzkum však probíhal především v oblasti provincii Bizkaia v rámci regionu El País Vasco, konkrétně v Bilbau, Zalla, Güeñes, Balmaseda, Mungia, Meňaka. Respondenti byli ve věkovém rozhraní od 14 do 86 let, přičemž předem připravené rozhovory probíhaly s 12 lidmi. Tyto rozhovory byly do práce doplněny vypravováním a nestandardizovanými rozhovory poměrně vysokého počtu i ostatních obyvatel. Přestože výzkum probíhal především během léta 2011, docházelo i k častým návratům na zdejší místo. Při výzkumu byly použity taktéž polostandardizované a nestandardizované rozhovory a osloveni byli respondenti různých věkových kategorií. Před počátkem celého výzkumu bylo připraveno a sestaveno pár základních otázek, které se dle odpovědí respondentů doplňovaly a dále rozvíjely. Mnohdy došlo k delším rozhovorům, jelikož Baskové se ohledně své kultury, historie, současnosti a i vizi budoucnosti vybavují velmi rádi. Během výzkumu tak bylo využito kombinací všech výše zmíněných technik, ačkoliv je práce založena především na kvalitativním přístupu, který umožňuje porozumět sociálním jevům více do hloubky. Pozorování dopomohlo získat především informace ohledně využívání jazyka, kdy bylo zároveň možné poodhalit, zda informace z dotazování jsou pravdivé, či do jaké míry, především ohledně jazyka a kultury. Během druhé etapy, již terénního měsíčního, výzkumu bylo navštíveno mnoho míst v oblasti Baskicka s kulturními rozdíly, které naskytují El País Vasco, Navarra a tři francouzské provincie, neboli Naffaroa Beherea. Vzhledem k poměrně rozsáhlému území osídlenému Basky nebylo možné zmapovat všechny města, vesnice. Po návratu docházelo ke kompletaci materiálů nasbíraných během výzkumu na základě rozhovorů, vyprávění, ale i pozorování, kdy bylo úkolem popsat současný stav Basků žijících na španělském a francouzském území.

Chválím popsání terénního výzkumu, jen sem prosím ještě dodejte mapku s přesnou lokací vašeho výzkumu pro jasný přehled čtenářům.

Základní informace

Baskicko a základní terminologie

Na úvod je velice důležité uvést na pravou míru, kde se Baskicko nachází, jelikož se mnoho lidí domnívá o existenci této země pouze na španělském území. Baskové jsou obyvateli části severovýchodního Španělska a jihozápadní části Francie, jejíž pobřeží omývá Biskajský záliv. Baskická země, neboli Euskal Herria, se skládá ze sedmi provincií – čtyř provincií (dvou regionů) ve Španělsku a tří provincií (jednoho necelého departmentu) ve Francii. Španělská část je složená ze dvou regionů – Naffaroa (španělsky Navarra) a Euskadi (španělsky El País Vasco), který se dále dělí na tři provincie - Araba (španělsky Álava), Bizkaia (španělsky Vizcaya), Gipuzkoa (španělsky Guipúzcoa) a dohromady tvoří autonomní společenství. Ve Francii se nachází zbývající tři, rozlohou menší, provincie: Lapurdi (francouzsky Labourd), Zuberoa (francouzsky Soule), Nafarroa Beherea (francouzsky Basse-Navarre). Vymezení Baskicka však můžeme chápat více způsoby - v doslovném překladu je Baskicko (Euskadi/El País Vasco) myšleno oblastí skládajících se ze tří provincií, neboli autonomní region Baskicko (Comunidad Autónoma Vasca/Euskal Autonomia Erkidegoa). V širším slova smyslu si pak pod slovem Baskicko můžeme představit baskickou zemi (Euskal Herria), která v sobě zahrnuje všech sedm zmiňovaných provincií. Myslím si, že zde by měl být dodán průběžný zdroj citace. Nevím, na co bych přesně měla odkazovat, když jsem odstavec a tuto kapitolu dělala na základě výzkumu a již znalostí z prostředí, za pomoci místních, kteří mi i vysvětlili jak se provincie nazývají v obou jazycích + oficiální názvy. Odkazovat tak můžu na vlastní výzkum, ale z žádné literatury tuto informaci nemám. Pokud je to problém, zkusím najít článek, kde se o tom někdo zmiňuje, každopádně bych tak hledala odkaz na něco, z čeho jsem nečerpala, což mi přijde nepřijde moc logické.

3) 4)

Oficiální název Baskický název Španělský název Francouzský název
Euskal Herria Euskal Herria Euskal Herria Euskal Herria / Eskualerria (francouzská baskičtina)
Bizkaia (do roku 2011 oficiálně Bizkaia/Vizcaya) Bizakia Vizcaya Biscaye
Gipuzkoa (do roku 2011 oficiálně Gipuzkoa/Guipúzcoa) Gipuzkoa Guipúzcoa Guipuzcoa
Araba/Álava Araba Álava Álava
Comunidad Foral de Navarra/ Nafarroako Foru Komunitatea Nafarroa (Nafarroa garaia) Navarra Navarre
Labourd Lapurdi Laburdi Labourd
Soule Zuberoa (Xiberua) Zuberoa Soule
Basse-Navarre Nafarroa Beherea Baja Navarra Basse-Navarre

5)

(V současné době jsou oficiální názvy u baskických provincií ve Španělsku uváděny baskicky - Bizkaia, Gipuzkoa a dvojjazyčně v případu Araba/Álava a Comunidad Foral de Navarra/Nafarroako Foru Komunitatea. Dvojjazyčný název zbylých provincií je zachován především díky velké politické síle prošpanělských stran na těchto územích. V různých publikacích, mapách či literatuře je možné dohledat jakékoliv z výše zmiňovaných názvů, přičemž často dochází k promíchání používaných španělských a baskických názvů dohromady.)

Každá z výše uvedených provincií má i své hlavní město:

  • Bizkaia: oficiální název Bilbao (baskicky Bilbo, španělsky Bilbao), donedávna oficální název Bilbo/Bilbao
  • Gipuzkoa: oficiální název Donostia/San Sebastián (baskicky Donostia, španělsky San Sebastián)
  • Araba: oficiální název Vitoria-Gasteiz (baskicky více využívaný pouze název Gasteiz, španělsky Vitoria, oficiální název však zní Vitoria-Gasteiz pro oba jazyky)
  • Nafarroaa: oficiální název Pamplona/Iruňa (baskicky Iruňa, španělsky Pamplona)
  • Lapurdi: oficiální název Bayonne (francouzsky), baskicky Baiona
  • Zuberoa: oficiální název Mauléon (francouzsky), baskicky Maule-Lextarre
  • Nafarroa Beherea: oficiální název St. Jean Pied de Port (francouzsky), baskicky Donibane Garazi

6)

Jedním z dalších měst, které by rozhodně nemělo zůstat opomenuté, je Gernika (oficiálně Gernika-Lumo)7), která se zapsala do dějin především v roce 1937, kdy na ni byla německým vojskem pod vedením Hitlera svržena bomba a posléze právě tomuto městu věnoval Picasso svůj obraz. V té době byl u moci Franco, muž známý pro svoji nesnášenlivost mimo jiné vůči Baskům. Právě on Hitlerovi nabídl možnost svržení a vyzkoušení bomby na Gerniku, a to právě v době trhů, kdy se koncentruje na těchto místech velký počet nejen místních obyvatel. Pro Franca to byla výhodná dohoda zbavení se baskického lidu a pro Hitlera zároveň možnost sledovat ničivou sílu své armády. Španělsko bylo následně v druhé světové válce oficiálně neutrálním státem z důvodů velkých ztrát během občanské války. Jelikož byl však Franco spřátelen s Hitlerem a tento post si nechtěl nijak překazit, nechal vydávat chycené uprchlíky na španělském území do rukou gestapa. Právě Baskové pomáhali přeživším dostat se přes pyrenejské pohoří na španělské území z Francie, odkud měli potenciálně větší možnost dostat se do bezpečí. Tímto způsobem mimo jiné pomohli zachránit mnoho lidských životů také letcům bojujícím proti nacistickému Německu, kterým se podařilo uprchnout zpět do svých zemí přes britský Gibraltar.

Mezi další známá a důležitá města patří rybářské město Bermeo a Lekeitio, Laudio (více známé pod španělským jménem Llodio), Eibar, Irun, Arrasate/Mondragón. V mnoha případech jsou využívány spíše španělské názvy i ze strany Basků, záleží však často na konkrétním městě - například u města San Sebastián Baskové spíše hovoří o Donostia a naopak Pamplonu pojmenovávají španělsky a málokdy v baskičtině - Iruňa. Samozřejmě opět záleží pokud se člověk baví s bilingvním či monolingvním Baskem, hovořícím pouze baskicky.

Geografická poloha

Euskal Herria se nachází na části území Španělska a Francie u Biskajského zálivu s celkovou rozlohou 20 664 km2.8) Ač o francouzských baskických částech není hovořeno v takové míře jako o španělských, nejsou tyto části neméně důležité. Rozdílnou je především jejich rozloha, počet obyvatel a menší míra používání baskického jazyka (euskery), přičemž závisí na konkrétním místě. Rozhodujícím faktorem je především poloha vesnic a měst. Nejvíce se mluví baskicky v provincii Zuberoa a Nafarroa Beherea, tedy v horských oblastech, kde si jazyk ponechal poměrně důležitý význam pro místní obyvatelstvo. Naopak nejméně využívaným je v přímořské provincii Lapurdi, kde žije více francouzského než baskického obyvatelstva, což je také důvodem minimálního výskytu baskického jazyka. Ve Francii mají Baskové i jiný status a jejich provincie jsou součástí departmentu Pyrénées-Atlantiques.

Francouzské Baskicko je ohraničené Pyrenejemi, Atlantským oceánem a vyznačuje se především rozmanitou a bohatou krajinou přinášející velký turistický potenciál. Původně označovaný department z roku 1790 Basses-Pyrénées, sdružující Béarn a tři baskické provincie Labourd, Basse-Navarre a Soule, byl v roce 1969 přejmenován na department Pyrénées-Atlantiques.

Španělská část je tvořena čtyřmi provinciemi, jež tvoří region Navarra a Autonomní region Euskadi. Samotné CAV9)leží na severu Španělsku, v oblasti Biskajského zálivu. Při severu hraničí s Francií, na východě s Navarrou a na jihu s La Riojou, na západě pak s Castilií-Léonem a Kantábrií. Území je především hornaté, přecházející směrem od Pyrenejí k nížinaté přímořské oblasti. Klimaticky zde však najdeme jak nížinaté, přímořské, tak i kopcovité, hornaté a sušší oblasti, především v provincii Araba. Největším městem je Bilbao, zároveň s největší aglomerací 1,2 milionu obyvatel včetně přilehlých částí a je velmi důležitým průmyslovým a obchodním centrem nejen Baskicka, ale celého Španělska spolu s Madridem, Barcelonou a Valencií. Region Navarra je ohraničen ze severu Pyrenejemi tvořícími hranici s Francií, na severozápadě autonomním společenstvím Baskicko, z jihu je obklopován vinařským regionem La Rioja a na východě sousedí s Aragonií. Počet obyvatel žijících v tomto baskickém regionu dosahuje 640 tisíc, což je dvakrát tak méně, než činí samotný počet obyvatel žijících ve městě Bilbao v provincii Bizkaia. Je jedním z autonomních společenství Španělska a zároveň provincií, jejíchž hlavním centrem je již od středověku Pamplona, známá především oslavami Sv. Fermína, patronem tohoto města jehož proslulý běh s býky se nazývá encierro. Druhým největším městem je Tudela (baskicky Tutera, více používaný je však španělský název). Autonomní region Baskicko a Navarra mají podobnou geografickou polohu, propletenou historii a především stejný jazyk, euskeru.

Díky geografické poloze (moři a horám) byli Baskové již od dávných dob zdatnými rybáři a pastevci v horách. Mnoho z nich bylo zapojeno do objevných plaveb Ameriky díky jejich schopnostem a síle.

Demografická struktura

V Evropě žije přibližně 2,5 – 3 miliony Basků, někdy však čísla dosahují i větších počtů a to zejména se započítáním odhadovaného počtu baskického obyvatelstva žijícího mimo území Evropy, především na americkém kontinentu, kdy se hovoří až o 10 miliónech. Počty jsou však velmi nepřesné a jde spíše o odhad. Život Basků a jejich aktivita na americkém území je však faktem dokládajícím mnoho spolků, založených převážně v USA a v Argentině, nejpočetněji obývajících amerických zemích Basky. Například na univerzitě v Nevadě existuje „Program baskických studií“, který se zasloužil o mnoho výzkumů týkajících se tradic a aktivit Basků žijících v Americe. Taktéž je v některých částech USA oblíbená baskická hra pelota, která je ve světě poměrně ojedinělá. V Argentině je mnoho míst pojmenovaných baskicky a nachází se zde také velké množství spolků a baskických domů nazývaných euskal etxuak.

Na americký kontinent se Baskové dostali především díky osidlování stále většího území Jižní a Severní Ameriky. Kromě dočasných omezení z důvodů období amerických válek za nezávislost bylo stěhování Basků plynulým procesem. Baskové mají dlouholetou námořnickou tradici a měli důležitou roli při dobývání amerického kontinentu na výzkumných cestách či přepravě pokladů zpět do Evropy. Existuje také domněnka, že Baskové byli na území Kanady v Red Bay na Labradoru dříve, než jiní uznávaní dobyvatelé, a to zejména kvůli objeveným vykopávkám ze 16. století, které odhalily baskickou velrybářskou stanici na zdejším území.10). Mnoho Basků se v Americe usídlilo a do Evropy již nevrátilo. Další migrační vlna probíhala během 20. století za občanské války ve Španělsku a za nadcházejícího frankistického režimu, za něhož byli nejen Baskové utlačováni.

Na evropském kontinentu se nachází největší počet Basků ve španělské části, především v regionu Euskadi, v kterém žije přibližně 2,2 milionů obyvatel. V Navaře se počty pohybují okolo 600 tisíci obyvatel a ve francouzských provincích jejich celkový počet činí přibližně 200 tisíc obyvatel. Z celkového počtu žije 71 % v regionu Euskadi – Autonomním společenství Baskicko, 20 % v Navaře a zbylých 9 % ve francouzských částech.11) V Baskicku však nežijí pouze samotní Baskové, ačkoliv jich je značná převaha, z tohoto důvodu nejsou počty žijících Basků uváděny zcela přesně.

Euskal Herria a Baskové

Původ Basků a jejich jazyk

Baskové a jejich původ jsou do současné doby záhadou, jelikož není známo, odkud Baskové přišli. Dochází tak k debatám ohledně jejich minulosti a používání možných důkazů. Baskové s největší pravděpodobností obývali stejné části Pyrenejského poloostrova již od dob neolitu či dokonce paleolitu a tím by představovali národ, který se velmi úspěšně bránil snahám o dobytí ostatních zdejších kultur. R. Collins uvádí, že Baskové mohou být autochtonní obyvatelstvo, či potomci migrujících kmenů. 12)

Neméně záhadným je baskičtina (euskera), která je jazykovým izolátem a uchovala se i přes ztrátu politické samostatnosti. Dodnes se nepodařilo zjistit, odkud baskický jazyk může pocházet a v současné době je zařazován jako ojedinělý jazyk v Evropě, který nemá indoevropský původ. I přes velké množství rozmanitých teorií o příbuznosti s jinými jazykovými skupinami se nepodařilo takové domněnky potvrdit a získat podporu pro jejich přijetí. Jednou z nejdiskutovanějších je baskoiberská teorie, podle které je baskičtina pozůstatkem jazyka z dob před příchodem Římanů, a jímž se mluvilo na celém Pyrenejském poloostrově. Z této teorie by i vyplývalo, že jsou Baskové potomci Iberů. Důkazů je však velmi málo a jsou poskládané takovým způsobem, že byla tato teorie zpochybněna, ačkoliv se o ní hovoří do dneška. Dalšími teoriemi a snahy bylo prokázat příbuznost baskičtiny se starou irštinou, jinými již mrtvými jazyky, kavkazskými, berberskými jazyky či mnoha dalšími. Žádná z těchto teorií nebyla prokázána a nejsou jediné důkazy, které by dokázaly odpovědět s naprostou jistotou, odkud Baskové přišli. Faktem zůstává pouze stáří jazyka, kterému se podařilo přežít v různých dobách. 13) Právě díky tomu se i samotní Baskové cítí jedineční a nikdo jim nemůže popírat jejich specifickou kulturu a národní hrdost.

Ačkoliv se o jejich původu mnoho neví, historie Baskicka je opravdu pestrá, je zde mnoho významných dat, které se velmi dotýkají současnosti. O Bascích je možné dohledání prvních psaných informací v díle řeckého zeměpisce Strabóna, který čerpal z jiných autorů a popisuje dobývání Iberského poloostrova Římany. Zmiňují se o nich i jiní antičtí autoři, kdy panují dohady ohledně místních skupin, zda se jednalo o Basky či jiné kmeny. Postupem času došlo k dalším migracím kolem území dnešního Baskicka a Baskové měli údajně v té době vliv na rozsáhlých územích. Během středověku již existuje vévodství Vizcaya a království Navarra a postupně se mnoho míst dostává pod kastilskou nadvládu, ačkoliv jim jejich svobodu ponechávají práva zvaná fueros. První baskicky psané dílo pochází z roku 1545, ačkoliv již z dřívější doby pochází pár spisů a důkazů o baskickém jazyce. Během středověku roste důležitost mnoha baskických míst, především díky vhodné geografické poloze. Později začaly být omezovány baskické výsady fueros, což bylo hlavním sporem Basků se zbytkem španělského území. Navarra se stala součástí Španělska a později také byla rozdělena Pyrenejemi na španělskou a francouzskou část na základě dohody francouzských a španělských králů. 14) V pozdější době se Baskicko stalo industriálním územím, především oblast Bizkaia v regionu Euskadi, díky přístavnímu městu Bilbau. Těžební a hutnický průmysl do těchto míst přilákal velké množství imigrantů a především španělských dělníků. I z tohoto důvodu posiloval baskický nacionalismus. Ke konci 19. století navíc zanikají tradiční baskická práva fueros díky Isabele II. a baskický nacionalismus nestále vzrůstá mezi velkým počtem obyvatelstva. Ve 20. století proběhla na území Španělska občanská válka, kdy se následně k moci dostal diktátor Franco, znám svojí nesnášenlivostí vůči Baskům, což prokázal během války, kdy povolil Hitlerově armádě svržení bomb na Gerniku v den místních trhů, kdy bylo centrum města plné lidí. Jistým osvobozením byl pro Basky rok 1975, kdy Franco zemřel a padl dlouhotrvající frankistický režim. Od této chvíle se Baskové urputně snaží o osamostatnění a získání naprosté autonomie na Španělsku.

Současná situace

Baskicko má vysoký stupeň autonomie, nejvýše možnou míru samosprávy ve Španělsku a například školství je jedním z odvětví, které je naprosto nezávislé na španělské vládě. Baskové si tak mohou upravit poplatky a náplň studia dle svého rozhodnutí. V Baskicku funguje školství založené na principu dvojjazyčnosti. Žáci a studenti mají možnost studovat jak ve španělském, tak i baskickém jazyce či si vybrat studium kombinované a studovat oboujazyčně. Mnoho mladých lidí si vybírá možnost studia v obou jazycích, či právě pouze v jazyce baskickém, díky čemuž se počet studentů mluvících euskerou začíná postupně stále více zvyšovat. Baskická vláda podporuje výuku v baskičtině a postupně vydává více studijních knih v tomto jazyce. Noviny, časopisy, rubriky a jiné další tiskoviny jsou vydávány také v baskičtině. Opět je zde možnost výběru španělského či baskického jazyka, kdy některé televizní stanice vysílají pouze v baskičtině. Zdravotnický systém je stejně jako školství nezávislé na španělské vládě, tudíž doktoři a zaměstnanci jsou placeni z baskického rozpočtu a dle svých pravidel, nikoli dle pravidel španělských. Finanční systém je poněkud složitější. Všechny regiony ve Španělsku odvádějí přímo daně do hlavní státní pokladny v Madridu. Baskové mají svojí vlastní pokladnu, do které vybírají daně a z této pokladny poté vypočítaná část odchází do madridské. Bezpečnostní složka je v Baskicku zajištěna jak vojenskou policií nazývanou Guardia civil, která je v Baskicku nasazena španělskou vládou, tak i vlastní policií. Guardia civil zde velmi často kontroluje osoby v autech, především kvůli drogám a terorismu, kterým je Baskicko bohužel proslulé díky teroristické organizaci ETA. Politika je v Baskicku velmi řešeným tématem, a to zejména z důvodu otázky samostatnosti baskického státu. Španělská vláda se snaží dosazovat „prošpanělské“ politiky, kteří by jako hlavní představitelé baskických regionů usilovali o nemožnost budoucí separace Baskicka od španělského území. Právě i z tohoto důvodu jsou například jinak dvě ve Španělsku protichůdné politické strany v Baskicku spojeny, aby získaly větší počet hlasů a tudíž převahu v Parlamentu. Dále zde byly určité politické strany, které měly velký úspěch u obyvatel zakázány a to za záminkou podezření z podpory terorismu, ačkoliv tato domněnka nikdy nebyla prokázána. Následkem je častý vznik nových politických stran, které jsou v podstatě složené ze stran již dříve zakázaných, Basky v hojném počtu volených. Baskové ve Španělsku i ve Francii jsou katolíci, stejně jako většina obyvatelstva na Pyrenejském poloostrově. I samotná politická nacionalistická strana Baskicka a její původ je katolický, jejichž heslo zní: „Bůh a stará práva“. V minulosti však byla baskičtina považována katolickou církví údajně za jazyk ďábla.

Euskera v dnešní době

V posledních 15 letech sílil vliv imigrantů a Baskicko se stejně jako zbytek Evropy potýká s nižší porodností. Přesto oficiální studie baskické vlády přinesly výsledky poukazující na postupné rozšiřování euskery mezi mladými lidmi. V Euskal Herria je bilingvních 25,7 % (cca 665 800 lidí), 15,4 % (cca 397 900 lidí) je pasivně bilingvních (přestože nemluví baskičtinou, jsou schopni pochopit význam) a 58,9 % (cca 1 525 900 lidí) je monolingvních nemluvících baskicky, nazývaných erdaldunes. Výsledky studie byly uveřejněny na základě průzkumu z roku 2006 u lidí ve věku 16 let a více. Nejvyšší podíl dvojjazyčně mluvících obyvatel žije v regionu Euskadi – 83,7 % (cca 557 600 lidí), v Navaře 8,5 % (cca 56 400 lidí) a 7,8 % (cca 51 800 lidí) v severním Baskicku, francouzských provinciích. Ačkoliv se procentuálně jedná o nejmenší počet, vzhledem k počtu obyvatel se baskicky mluví méně v Navaře než ve francouzských částech. Od roku 1991 narostl počet baskicky mluvících obyvatel především v regionu Euskadi, kdy je důvodem poměrně vysoký počet obyvatel. V Navaře se hovoří baskicky v severních horských oblastech u Pyrenejí, kde jsou většinou Baskové i velmi nacionálně zaměření, naopak jih je spíše „pro španělský“. Nicméně navzdory zvyšujícímu se počtu baskicky mluvících mladých lidí se i tak snižuje celkový počet baskicky mluvících obyvatel, a to především díky stárnutí populace, kdy se počet obyvatel nad 65 let od roku 1991 do roku 2006 zvýšil o 50 %.15)

Ačkoliv v Baskicku mluví velká převaha obyvatel španělsky či francouzsky, je zde možné potkat Basky, kteří jiným než baskickým jazykem nepromluví ať již to je z důvodu jazykové indispozice, jistou formou nenávisti vůči španělskému jazyku či upřednostnění a podpory jazyku baskickému. Baskové hovořící pouze euskerou žijí především v přímořských oblastech provincie Bizkaia a Gipuzkoa, v severní části Navarry a v horských oblastech francouzských provincií. Naopak na francouzské části v přímořských oblastech je baskičtina naprostou raritou, jelikož v oblasti města Biarritz a Baiona žijí především Francouzi, kteří se sem v hojném počtu během let přestěhovali díky atraktivitě okolí.

Samotná obtížnost baskického jazyka je násobena tím, že euskera má mnoho dialektů. Je tedy možné, že lidé znající jeden se nemohou domluvit s Basky mluvící dialektem jiným. Baskičtina je roztříštěna do velkého množství dialektů, kdy se například francouzské liší od dialektů v Euskadi, ale i v rámci jedné provincie, například Bizkaia, je používáno mnoho různých dialektů. I z toho důvodu byla po smrti Franca ustanovena oficiální euskera, která je poskládána z různých baskických dialektů. Dvě města vzdálená od sebe 20 km i méně mohou mít rozdílnou formu jazyka, některá města mají baskičtinu více ovlivněnou španělštinou, zejména kvůli obchodním záležitostem v minulosti.

Identita Basků

Baskové jsou v mnoha případech silní nacionalisté, což je ovlivněno i historickými událostmi. Za menšinu žijící ve Španělsku se v mnoha případech nepovažují. Někteří z nich se cítí pouze Basky, jsou patřičně hrdí na svůj původ a striktně odmítají jakoukoliv spojitost se Španělskem. Další se cítí Basky, ale svůj původ neřeší v takové míře, aby usilovali o nezávislost Baskicka. Ví o svém původu, ale zda budou žít v samostatné zemi Baskicka, či zůstanou pod monarchií Španělska, zásadně neřeší. Spíše se mnoho obyvatel přiklání ke zrušení monarchie a zavedení republiky. Je možné se zde setkat i s lidmi, což je ale velmi ojedinělé, kteří jsou Basky, ale cítí se být Španěly. Basky od Španělů na první pohled nelze rozlišit, ačkoliv oni sami tvrdí, že zde určité rozdíly jsou. Rozpoznat Basky (respektive obyvatele severního Španělska) je však možné díky jazyku. I pokud nemluví přímo baskicky, mají španělský severní akcent, stejně jako například obyvatelé z jihu. Právě i dle španělštiny se dá mnohdy rozpoznat, z jakého regionu dotyčný člověk pochází.

Slovo euskalduna (euskal = baskičtina, duna = mít) znamená být Baskem a mluvit baskicky. Dříve byli téměř všichni Baskové nazýváni takto, v současné době má název menší význam, především díky jazykovým mezerám velkého počtu obyvatelstva. Na mnoha místech si lidé udrželi baskičtinu, zároveň však na jiných vymizela. Aby se někdo mohl považovat Baskem, musel mít baskické předky. V současné době již je situace trochu jiná. Je mnoho lidí s typickým španělským příjmením, narozeni v jednom z regionů monarchie, ale žijí již téměř od narození v Baskicku a za Basky se považují a okolí je oproti minulosti za Basky vnímá i přes jejich původ. Před občanskou válkou byla situace jiná, kdy například katalánští nacionalisté akceptovali obyvatelé z jiných oblastí, snažili se je učit katalánsky a zkrátka jim pomoci asimilovat. Nacionalističtí Baskové většinou odmítali ostatní obyvatelé učit jejich jazykem, jelikož do doby než Isabela II. vládla (1833 – 1868), měli Baskové jejich vlastní práva – platili určité taxy v Baskicku, měli své vlastní zákony a práva, což královna změnila jejich odejmutím Baskům a sjednotila je se systémem celého Španělska. Baskové tak začínali mít averzi vůči španělskému obyvatelstvu, jelikož jim někdo začal zasahovat do jejich území a aplikovat zákony, o které nestáli. V současné době se situaci změnila, kdy Baskové působí velice přívětivě vůči jiným obyvatelům a cizincům.

Baskové a jejich jazyk

V poslední době je viditelná především revitalizace baskického jazyka probíhající zhruba od 70. let. Mladí lidé i děti se snaží studovat v jejich jazyce, na školách využívají možnosti dvoujazyčné výuky. Na téměř všech místech jsou cedule, informační tabule a nápisy v baskickém i španělském jazyce.

16) 17)

Baskové o etnicitě uvažují jako o důležitém a podstatném základu jejich odlišnosti od zbytku Pyrenejského poloostrova. Jejich etnicita a národní uvědomění je velice silné ve většině případů a na základě toho, čím si prošli především jejich rodiče, prarodiče a předkové se snaží o zachování tradic. Aby se Baskové mohli považovat za Basky, nemusí nutně mluvit euskerou. Je zcela běžné setkat se na mnoha místech pouze se španělštinou. Důvod je zcela jednoduchý – diktatura Franca, který vládl na španělském území dlouhou dobu, kdy bylo zcela zakázané mluvit baskicky. Během jeho režimu byla znalost baskického jazyka na velmi špatné úrovni, přežívala většinou pouze ve venkovských a horských oblastech a dodnes mnoho lidí mluví baskicky, přičemž čtení novin upřednostňují ve španělském jazyce, ve kterém byli zvyklí ve školách psát i číst. Ve městech se prakticky baskičtina vůbec neužívala. V současné době je jedním z oficiálních a úředních jazyků španělské monarchie.

Mladí lidé se snaží skutečnost vymizení baskičtiny na mnoha místech změnit, pokud jejich rodiče baskicky nemluví a tudíž je baskicky ani nemohli naučit, snaží se děti alespoň ve škole studovat v tomto jazyce. Na školách baskičtina není povinná, je zcela dobrovolné, zda se rodiče dětí či samotný student pro studium euskery rozhodne.

Baskové mají především historické povědomí ke svému národu. Dodnes platí jisté zvyky, které se přenášely z generace na generaci a Baskové berou za povinnost v pokračování těchto tradic, které vydrželi nápor tolika let, i těch nejméně příjemných. Stát Baskem se člověk nemůže, ačkoliv za něj může být považován. Baskem se může cítit i člověk, který má jednoho rodiče ze španělského území a jednoho z baskického, přičemž se v Baskicku narodil. Taktéž může být člověk brán jako Bask pokud se narodí v cizí zemi a jeho rodiče jsou Baskové. Za zmínku stojí například fotbalový klub Athletic Bilbao, který si zakládá na složení hráčů pouze baskických. Podmínkou vstupu do tohoto klubu se může stát pouze Bask, nikdo jiný, což do jisté míry vypovídá o jejich hrdosti.

Symboly Baskicka

Baskové si velmi zakládají na symbolech. Nejznámější a nejčastěji viděný symbol je lauburu (v překladu čtyři hlavy) znázorňující čtyři živly – vodu, oheň, zemi, vzduch. Je vyobrazen na mnoho místech a v mnoha podobách (např. na typických baskických dortech pastel vasco, na rámech vstupních dveří, atd.).

18)

Ikurrina (španělsky ikurriña) je basická vlajka, díky které je možné povšimnout si, že se člověk nenachází na území sympatizujícím se Španělskem. Vyjma úředních budov (kde je španělským zákonem nařízena) španělskou vlajku nelze spatřit. I v těchto případech jsou však Baskové vynalézaví a daří se jim španělské vlajky schovat na nejméně viditelných místech. Kromě toho v mnoha menších městech, vesnicích došlo ke „zmizení“ španělských vlajek zhruba do týdne po jejich vyvěšení. Baskická vlajka je legálně uznávaná od roku 1978, navržena však byla již dříve spisovatelem Sabino Arana (1865 - 1903).

19)

20)

Hlavní znak Baskicka je nazýván „euskal armarria“ a je zde vyobrazeno šest baskických provincií (provincií je ve skutečnosti sedm, ale Navarra byla historicky jedním územím, přičemž v současné době je rozdělena na dvě části – francouzskou a španělskou).

21) 22)

Velmi významným symbolem je pro Basky dub v Gernice, místo, kam již v minulosti přicházeli hlavní političtí činitelé přísahat na dodržování baskických práv, tradic a slíbit věrnost. Jedna z větví gernického dubu byla převezena do Argentiny, kde byla vypěstována v budově baskického spolku (Laurak-Bat), který je jedním z mnoha spolků v Buenos Aires.

23) 24)

Mezi další typické znaky Basků se dá pokládat txapela (pokrývka hlavy, obdoba rádiovky), kterou nosí baskičtí muži. Na txapele mívají většinou vyšitý region či baskickou vlajku, nápis Euskal Herria a je dalších mnoho možností. Na zbytku španělského území je možné setkat se s nošením txapely jen velmi ojediněle.

25) 26)

Dalším, avšak méně pěkným, symbolem pro Baskicko je teroristická organizace ETA (Euskadi Ta Askatasuna - „Baskicko a svoboda“), která oficiálně údajně ukončila svoji teroristickou činnost v roce 2011. ETA vznikla zpočátku jako debatní kroužek, kdy se během frankismu snažila přijít na možnost svrhnout režim a zachránit Baskicko před Francem. Během pár let však přerostla do organizace plné násilí, která si připsala velký počet obětí na životech a jejích snah o osamostatnění Baskicka nedosáhla.

Slavnosti a tradice

Tanec

Tanec je jedním z mnoha projevů baskického folkloru, rozmanitý mnoha druhy. Tanečníci („dantzaris“) vystupují jak ve skupinách, tak i sólově, přičemž jedním z nejznámějších je „aurrR“ - tančí vždy jeden muž projevující především úctu například při svatbách, důležitých dnech pro Basky, jiných kulturních a slavnostních příležitostech. Tanečník zde vykopává nohu do výše hlavy, vyznačuje se i vysokými skoky a křížením nohou. „Makil dantza“ je tanec doprovázený hrou dřevěných tyček v typickém baskickém oblečení.

27) 28)

Sport

Pelota je baskickým sportem, který se stal oblíbeným také ve Spojených státech amerických. Jde o míčovou tenisovou hru, která je založena na odpalování míče proti zdi na hřišti nazývaném frontón. Pelota je hrána pouze holýma rukama, kdy hráči odehrávají míč dlaní, dále se může hrát za pomoci dřevěné rakety, či prohnutým košíkem s výpletem. V oblasti Euskadi je nejčastěji hraná pelota holýma rukama. Dalšími oblíbenými sporty v Baskicku je surfing a arrauna, neboli veslařský sport, v kterém jsou Baskové velmi úspěšní. Rybářství má v baskickém kraji dlouholetou tradici a přímořská městečka věnující se rybolovu jsou pro Basky a jejich život velmi charakteristická. V Baskicku jsou velmi populární běhy s býky, které je možné shlédnout o svátcích v různých městech, kdy nejznámější běh probíhá o svátcích San Fermín v Pamploně. Býčí zápasy jsou považovány spíše za španělskou tradici, ačkoliv je občas možné je shlédnout i na území Baskicka.

Shrnutí a závěr

Dopište prosím závěr. Celkově Vám Vaši práci musím pochválit, je to velice čtivě a srozumitelně napsané.

Baskové jsou do jisté míry minoritou na španělském i francouzském území. Přesto však v jejich případě nedochází k velkému úpadku, ale spíše naopak. Střední generace většinou nemohla hovořit baskicky z důvodu diktátorského režimu Franka, díky čemuž se v útlém věku svému jazyku nemohla naučit, kdy neexistovaly učebnice či knížky v baskičtině, z kterých by lidé v době studia mohli čerpat. V dnešní době žije i velmi mnoho Basků hovořících baskicky, v psané formě však upřednostňujících španělštinu. Současná mladá generace se ke svému původu velmi hlásí a využívá možnosti studia v baskickém jazyce nehledě na jazykovou vybavenost svých rodičů. Historické povědomí je u Basků velmi silné a spolu s jazykem se jedná o jeden z nejdůležitějších prvků jejich soudržnosti. Baskičtina zažívá revitalizaci a hrdost na svůj původ je znát takřka na všech místech země, ačkoliv jsou projevy identity na jistých místech viditelnější právě skrze jazyk. Baskové jsou minoritou která nezažívá úpadek jako může být v mnoha případech jiných etnik, ale naopak se vyznačuje velkou sounáležitostí, hrdostí a nekončícím snem za nezávislostí a uznání etnika se svým státem, ačkoliv se názory liší a nebylo by správné Basky generalizovat tímto způsobem. Baskické obyvatelstvo dodržuje slavnosti, svátky, tradice a klade velký důraz na rodinu a společné oslavy a stolování. Mnoho Basků je velice hrdých na svůj původ, bez problému však být považovaných za součást španělského státu. Obecně tedy nelze říci, že Baskové jsou lidé bojující za svou nezávislost, přestože na velké části jsou touhy po ní velice vidět. Baskové, jejich země a jazyk jsou poměrně aktuálním tématem a v dohledné době o nich jistě bude ještě velmi mnoho slyšet.

Seznam použitých zdrojů

COLLINS, R. Baskové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 293 s. ISBN 80-7106-198-0.

STRMISKA, M.: Smrtonosné vlastenectví: etnicko-politický terorismus v Baskicku a Quebeku. Brno : Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2001. 1. vyd. 109 s. ISBN 80-210-2721-5.

Euskadi.net [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. Euskal Herria. IV Encuesta Sociolingüística. Dostupné z WWW: <http://www.euskara.euskadi.net/r59-738/es/contenidos/libro/iv_inkesta_soziol/es_ink/adjuntos/IVInkesta(GAZT).pdf>

1) COLLINS, R. Baskové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 293 s. ISBN 80-7106-198-0.
2) STRMISKA, M.: Smrtonosné vlastenectví: etnicko-politický terorismus v Baskicku a Quebeku. Brno : Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2001. 1. vyd. 109 s. ISBN 80-210-2721-5.
5) , 6) Zdroj: vlastní zpracování
7) Oficiální název Gernika-Lumo pochází ze spojení města Gernika a přilehlé malé vesnice Lumo.
8) , 11) Euskadi.net [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. Euskal Herria. IV Encuesta Sociolingüística. Dostupné z WWW: <http://www.euskara.euskadi.net/r59-738/es/contenidos/libro/iv_inkesta_soziol/es_ink/adjuntos/IV_incuesta_es%20(199-227).pdf>
9) Comunidad Autónoma Vasca, v některých avšak minimálních případech nazývána CAPV - Comunidad Autónoma del País Vasco
10) COLLINS, R. Baskové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-198-0. s. 239
12) COLLINS, R. Baskové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-198-0. s. 15
13) COLLINS, R. Baskové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-198-0. s. 12 - 15
14) COLLINS, R. Baskové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-198-0. s. 30
15) Euskadi.net [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. Euskal Herria. IV Encuesta Sociolingüística. Dostupné z WWW: <http://www.euskara.euskadi.net/r59-738/es/contenidos/libro/iv_inkesta_soziol/es_ink/adjuntos/IVInkesta(GAZT).pdf>
16) Zdroj: vlastní foto - dvojjazyčná informační tabule, Svatojakubská cesta; Santiago Bidea - v baskickém jazyce Svatojakubská cesta; v baskickém jazyce první název Itsasaldeko Bidea, ve španělském druhý El camino de la costa = cesta podél pobřeží
17) Zdroj: vlastní foto - vlakové nádraží, dvojjazyčné označení - horní řádek ve španělském a spodní v baskickém jazyce, značící destinaci/výchozí stanici, kolej a hodinu odjezdu
18) Zdroj: vlastní foto; auto ve francouzské části Baskicka, městě s oficiálním názvem Saint-Jean-Pied-de-Port, baskicky Donibane-Garazi, s typickým symbolem - lauburu
19) Deia.com. Origen de la ikurriña y otras banderas nacionales. [online] 2012. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: <http://www.deia.com/2012/07/14/opinion/tribuna-abierta/origen-de-la-ikurrina-y-otras-banderas-nacionales>
20) Zdroj: vlastní foto - Avellaneda v provincii Bizkaia; španělská vlajka obvázaná jinou, aby za větru nemohla vlát a být vidět; na úřadech a státních budovách je povinné mít španělskou vlajku - Baskové se toto nařízení snaží všemožně obcházet
21) Zdroj: vlastní foto - Pasaia, provincie Gipuzkoa
22) Zdroj: vlastní foto - Buenos Aires; v baskické restauraci v hlavním městě Argentiny - zeď zobrazující všech sedm provincií Baskicka - pouze šest erbů je z důvodu rozdělení Navarry do dvou částí - francouzské a španělské, Basky je však považována za jednotnou
23) Zdroj: vlastní foto - dub v Buenos Aires v baskickém spolku, vysazený z větve dubu Gerniky
24) Zdroj: vlastní foto - Buenos Aires, baskický spolek
25) Zdroj: vlastní foto - typická pokrývka hlavy Basků - txapela
26) Zdroj: vlastní foto - José Luis Berasaluce Rosales, respondent
27) Zdroj: vlastní foto - tanec na počest oslav vesnice Artzentales
28) Zdroj: vlastní foto - svatba v provincii Bizkaia ve vesnici Güeñes

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako