obrzek domeku-home logo-FB


BASKOVÉ VE ŠPANĚLSKU

BASKOVÉ VE ŠPANĚLSKU

1) Vlajka Baskicka

1. ÚVOD

Baskové jsou lidé žijící jak na území severovýchodního Španělska, tak na území jihozápadní Francie. Toto obyvatelstvo je velmi zajímavou menšinou, neboť jejich historie a jazyk jsou zahaleny rouškou tajemství. Nikdo přesně neví, kde se vzali, a ačkoliv existuje mnoho teorií o jejich původu, nikdy žádná z nich nebyla přesvědčivě prokázána. S největší pravděpodobností však Baskové přišli na území Pyrenejského poloostrova ještě před Indoevropany.

Tato práce se zaobírá španělskými Basky a je rozdělena do dvou hlavních částí. První (teoretická) část práce je zaměřena na geografické vymezení Baskicka, jeho přírodní podmínky, obyvatelstvo, jeho historii a jazyk a také na baskickou kulturu a zvyky.

Druhá část je vlastní výzkum. Zde je pozornost věnována tomu, jak Baskové udržují svou národní identitu a dále, jak je na tuto menšinu nahlíženo Španěly, coby majoritou, a naopak, jak Baskové vnímají Španěly. Dále jsme se zajímali, jak na Basky pohlíží lidé, kteří žijí mimo Španělsko.

2. CÍL PRÁCE

Cílem práce je popsat etnické uvědomění španělských Basků, vymezit všechny jejích specifika a zodpovědět tak výzkumnou otázku Čím Baskové udržují svou národní identitu? Dále je cílem práce také překrytí jednotlivých pohledů a vytvoření „univerzálního obrazu“ u zkoumané minority.

Zároveň se pokusíme zodpovědět následující tři podotázky:

1. Jak se Baskové dívají na Španěly? (pohled minority na majoritu)

2. Jak Španělé vnímají Basky? (pohled majority na minoritu)

3. Jak na Basky pohlíží lidé žijící mimo Španělsko? (externí pohled)

3. METODIKA

Pro tuto semestrální práci byly vybrány dvě výzkumné metody. Nejdříve byla použita metoda studia dokumentů a to formou vyhledávání knih a odborných článků na zadané téma a následného studia těchto oficiálních dokumentů, jež se zabývají Basky, přesněji jejich kulturou, jazykem a historií. Vzhledem k tomu, že existuje omezené množství pramenů o Bascích v českém jazyce, tak byly informace získávány také z cizojazyčných databází a dalších internetových stránek.

Tato technika sběru dat, ať už v knižní či internetové podobě, patří mezi neinvazivní (neobtěžující) techniky sběru dat. Jejím úkolem je uvést výzkumníka do zkoumaného tématu a seznámit ho s nezbytnými informacemi, které pak následně zpracovává, ověřuje či rozšiřuje. 2) Informace získané touto technikou jsou použity v první (teoretické) části semestrální práce.

Druhou částí práce je vlastní výzkum. Pro tuto část byla zvolena metoda kvalitativního typu a to polořízený rozhovor. K polořízenému rozhovoru je nutné předem připravit jasné a srozumitelné otázky. Tyto otázky jsou ve stejném pořadí pokládány všem respondentům. Dle odpovědí na tyto základní otázky jsou kladeny ještě doplňující otázky, při kterých má respondent možnost ještě více rozvinout své odpovědi. Výhodou polořízeného rozhovoru je možnost přizpůsobení otázek dané situaci, nevýhodou pak zůstává jeho časová náročnost. 3)

Výzkum je tedy zpracován na bázi kvalitativní, avšak vychází z kvantitativního základu.

Pro vlastní výzkum byli vybráni tři respondenti. Tito respondenti byli známí Barbory Hejdukové, jedné z autorek této semestrální práce, což bylo opravdu velkou výhodou. Barbora nejprve všechny respondenty zkontaktovala osobně a také přes sociální síť Facebook, kde je obeznámila s detaily týkající se rozhovorů. Po kladném přijetí našeho návrhu jsme s nimi absolvovali polostrukturované rozhovory.

Prvním respondentem, kterého jsme zkontaktovali, byl pětadvacetiletý Guillem V.R., který pochází ze Španělska, z hlavního města Madrid. Druhým respondentem pak byl Xabier E.B - dvaceti sedmiletý muž pocházející ze španělského města Bilbao. Posledním respondentem, kterého jsme oslovili, byl Hermann M., kterému je 33 let a pochází z Belgie, přesněji z města Grimbergen.

Pro lepší přehlednost zde v tabulce uvádíme jména a nejdůležitější údaje o všech respondentech.

Tabulka - Přehled respondentů:

Jméno Národnost Věk Místo původu Způsob zkontaktování Délka rozhovoru Místo rozhovoru Pohled
Guillem V.R. Španěl 25 let Madrid, Španělsko sociální síť Facebook 20 minut Barcelona - místo návštěvy respondenta zástupce pohledu majority na minoritu
Xabier E.B. Bask 27 let Bilbao, Španělsko osobní 20 minut Praha - místo bydliště respondenta zástupce pohledu minority na majoritu
Hermann M. Vlám 33 let Grimbergen, Belgie sociální síť Facebook 20 minut Skype externí pohled

Tato technika sběru dat byla příjemnější díky osobnímu kontaktu s respondenty, kteří byli velice milí a ochotní poskytnout nám pro rozhovor veškeré potřebné informace a zodpovědět všechny naše předem připravené otázky. Nevýhodou však bylo zdlouhavé domlouvání se na dnu schůzky, protože všichni respondenti jsou pracující a studující lidé. Nakonec jsme se však s respondenty sešli osobně, až na jednoho, již zmíněného Hermanna M., kterého bylo možné zastihnout pouze pomocí komunikačního programu Skype. Díky výběru respondentů ze sfér přátel bylo naopak snazší eliminovat problémy při dotazování jako jsou uzavřenost, nevstřícnost či zkreslování informací.

Celý rozhovor byl nahráván na diktafon a následně přepsán do textové podoby. Tyto přepisy rozhovorů je možné nalézt na konci práce v přílohách.

4. LITERÁRNÍ REŠERŠE

Jedním z autorů, který se zabývá předkládaným tématem, je Roger Collins 4). Ve své knize s výstižným názvem Baskové se zaměřuje na původ, historii, jazyk a charakteristiku této neindoevropské minority. Popisuje je jako národ, který vždy vzdoroval proti pohlcení od cizích kultur (např. Vizigótové, Frankové, Normané a Maurové) a i přes ztrátu politické samostatnosti se mu podařilo zachovat jedinečný jazyk, kulturu a identitu. Křesťanství přijali až v průběhu 10. století našeho letopočtu. Podle Collinse Baskové, kteří emigrovali do Jižní a Střední Ameriky ztratili převážně podvědomí své národní identity z důvodu hispánského kontextu, který je pro tuto lokalitu typický. Pro baskické osadníky nebylo nutné, aby se usídlili pohromadě, na jednom místě. Naproti tomu ti emigranti, kteří se usadili v anglicky mluvících zemích (např. v Severní Americe) si zachovali kulturní tradice. Důkazem tomu je univerzita v Renu (Nevada), která má program baskických studií a zasloužila se i o řadu výzkumů, které se této menšině věnují. Ve své knize zmiňuje i baskický nacionalismus a jeho extrémní formy v podobě teroristické organizace ETA.

Další knihou, která se věnuje Baskům, je kniha spisovatele Maxmiliána Strmiska 5). Tato kniha se jmenuje Smrtonosné vlastenectví: etnicko-politický terorismus v Baskicku a Quebeku a pojednává o etnicko-politickém terorismu ve španělském Baskicku a kanadském Quebeku, který je iniciován teroristickou aktivitou Baskicka a svobody (ETA) a Fronty osvobození Quebeku (FLQ). Autor se v první části knihy zabývá historií organizace ETA. Počátky můžeme chronologicky zařadit do 50. let 20. století. Organizace se vyvinula z diskusního kroužku Ekin (což v překladu znamená začít, jednat) na univerzitě v Bilbau, kde se studenti usnesli, že pro přežití Basků je nezbytné zachování baskičtiny (Euskera). ETA (Euskadi Ta Askatasuna) jako taková, byla založena dne 31. července 1959. Strmiska dále rozebírá radikální knihu baskického nacionalismu Vasconia 6) a její vliv na ETU. Kromě ozbrojených a násilných akcí autor také popisuje snahy ETY v politice. Zaměřuje se na cíle, evoluci a štěpení organizace. Častým problémem byly neshody uvnitř skupiny (mezi militárními a politickými složkami). V druhé části knihy je obdobně vykreslena situace v Kanadě.

Mezi autory, kteří se zabývají baskičtinou (Euskara) z lingvistického hlediska patří Bohumil Zavadil 7), který se ve svém díle Baskičtina: lingvistická interpretace zaměřuje na vývoj, typologii a dialekty jazyka. Dále rozebírá charakteristiku baskické fonetiky, fonologie, morfologie a slovní zásoby.

5. TEORETICKÁ ČÁST

V teoretické části práce je čtenář seznámen s geografickým vymezením Baskicka, dále s jeho administrativním rozdělením a přírodními podmínkami, obyvatelstvem, historií a samozřejmě také baskickým jazykem. Pozornost je také věnována baskickému hospodářství, kultuře a zvykům, zejména gastronomii, sportu a baskickým symbolům. V práci je také poskytnut prostor baskické identitě a separatismu.

Geografie

Na úvod je velice vhodné vymezit, kde se Baskicko vlastně nachází. Jak lze vidět na prvním obrázku, rozkládá se jak ve Španělsku, tak i ve Francii u Biskajského zálivu. Ovšem tato práce se bude zabývat především Basky španělskými.

Obrázek - Geografická poloha Baskicka a mapa území Baskicka:

8) 9)

Na Baskicko můžeme nahlížet ze dvou pohledů. V širším smyslu Baskickem chápeme všechny území, které jsou dnes z převážné většiny obývané Basky. 10) Toto území zahrnuje 4 regiony (plus tři provincie ve Francii). Ve vnitrozemské oblasti se nachází Álava (baskicky Araba), severovýchodě od ní leží Guipúzcoa (Gipuzkoa), a na severozápadě od Guipúzcoa leží Vizcaya (Bizkaia). Na východ od těchto provincií leží provincie Navarra (Nafarroaa).11) Ve Francii pak leží provincie Labourd (Lapurdi), provincie Basse-Navarre (Nafarroa Beherea) a provincie Soule (Zuberoa). Tomuto celku se pak říká Euskal Herria a jeho rozloha čítá přes 20,6 tisíc km2.

V užším smyslu se Baskickem rozumí pouze území dnešního španělského autonomního regionu Baskicko (též baskicky nazýváno jako Euskadi či španělsky jako País Vasco), který se skládá z tzv. regiones forales, tj. historických území. Jde o území Vizcaya, Guipúzcoa a Álava. 12) Rozloha tohoto území činí přes 7,2 tisíc km2.13) Hlavním městem je Vitoria (Gasteiz), kde sídlí Baskická autonomní vláda (Eusko Jaurlaritza), její prezident (Lehendakari), dále baskický parlament (Eusko Legebiltzarra, šp. Parlamento Vasco) a ústřední úřady spravující uvedené tři baskické historické kraje. Baskická autonomní oblast má své oblastní soudnictví, zdravotnictví, školství a regionální policii (Hertzaintza). Každý kraj má v parlamentu 25 poslanců bez ohledu na počet obyvatel. Baskická autonomie byla obnovena v roce 1979 tzv. Autonomním statutem Baskicka (šp. Estatuto Vasco de Autonomía), nazývaným také Statutem z Gerniky (šp. Estatuto de Guernica).14)

Administrativní rozdělení Baskicka

O administrativním členění celého Baskicka je přiložena tabulka - viz níže. Názvy jsou nejprve španělsky, popř. francouzsky, a poté baskicky. První část tabulky se zabývá španělským Baskickem. Druhá pak Baskickem francouzským.

Tabulka - Španělská část Baskicka – Hegoalde, nebo též šp. Euskadi Sur (Jižní Baskicko):

Provincie hlavní město
Guipúzcoa/Gipuzkoa San Sebastián/Donostia
Vizcaya/Bizkaia Bilbao/Bilbo
Álava/Araba Vitoria/Gasteiz
Navarra/Nafarroa Pamplona/Iruñea

Tabulka - Francouzské Baskicko – Iparralde, nebo též šp. Euskadi Norte (Severní Baskicko):

Provincie hlavní město
Labourd/Lapurdi Bayonne/Baiona
Basse-Navarre/Nafarroa Beherea Saint.Jean.Pied-de-Port/Donibane Garazi
Soule/Zuberoa Mauléon-Licharre/Maule-Lextarre

15)

Pro přehlednost je zde přiložen také obrázek se všemi baskickými provinciemi a jejich hlavními městy.

Obrázek - Schematická mapa baskických provincií ve Španělsku a Francii s umístěním jejich hlavních měst:

16)

Příroda

Baskicko je jedním z devatenácti regionů Španělska. Je to země zvlněných kopců a skalních hřebenů. 17) Nacházejí se zde zelená údolí (kde rostou dubové, bukové a kaštanové lesy) a také členitá pobřeží, které omývá Atlantský oceán.18) Klima je v této oblasti mírné, ale určující vliv má samozřejmě oceán, který (na rozdíl od španělského vnitrozemí) zmírňuje teplotní výkyvy v zimě i v létě. Často tu prší, a tak je krajina zahalená do jemného oparu. 19) Baskické pobřeží má dlouhou historii rybaření a námořnického umění. Podél pobřeží se nacházejí pláže a klidné rybářské vesnice, ve vnitrozemí pak najdeme typická baskická městečka. 20)

Ačkoliv je v Baskicku silně rozvinutý průmysl, který přispívá k jeho bohatství a národní hrdosti, najdeme zde i neporušenou přírodu. 21) Na úpatí Pyrenejí v severovýchodním Španělsku se nacházejí zajímavé oblasti divočiny. Nejkrásnější z těchto přírodních rezervací je Parque Nacional de Ordesa y Monte Perdido v Aragonii. 22)

Obrázky - Vlastní fotografie Barbory Hejdukové:

23) 24)

25) 26)

Obyvatelstvo a jeho původ

Španělští Baskové jsou častokrát charakterizováni jako lidé veselí, sebevědomí, odvážní, svědomití a pilní. V celém autonomním regionu Baskicko žije přes 2,1 milionů obyvatel. Z tohoto počtu pak v hlavním městě Vitoria, které leží výše v horách, žije kolem 150 tisíc lidí. V provincii Navarra pak podle odhadů žije okolo 600 tisíc obyvatel. Celkově tedy ve španělském Baskicku žije něco mezi 2 - 3 miliony Basků. Většina z nich se hlásí ke katolickému náboženství, které je u nich velice silné. 27)

Baskové, díky své krvi, tvoří velmi specifické etnikum. Jsou charakterističtí vysokou četností výskytu haploskupiny R1b 28), kterou má zhruba 83 % baskické populace.29) Mezi Basky je velmi rozšířená krevní skupina 0, a naopak se u nich téměř nevyskytuje krevní skupina B. Také relativní četnost negativního Rh faktoru je velmi nízká. Tyto údaje tak mohou svědčit o nízkém počtu sňatků mezi Basky a jinými národy. 30)

Co se týče původu Basků, jejich historie je záhadná. Nikdo totiž neví, odkud přišli. Existuje pár teorií o jejich původu, nikdy však žádná z nich nebyla přesvědčivě prokázána. S největší pravděpodobností však Baskové přišli na území Pyrenejského poloostrova ještě před Indoevropany, tedy před Kelty, Řeky, Římany, Germány či Slovany. Podle nejnovějších testů DNA byla však potvrzena teorie, podle které jsou Baskové potomci původních Basků zvaných latinsky Vascones, kteří drží na tomto území nepřetržitou kontinuitu a to minimálně od doby železné. Kontinuita Basků s touto kulturou je předmětem dlouhodobého výzkumu. 31)

Odkud však tito Baskové přišli, nedokážeme zatím zcela přesně určit, a právě díky tomuto neznámému původu si Baskové připadají jedineční a upevňuje to v nich jejich národní hrdost.

Jazyk

Neméně záhadný je také jazyk. Baskičtina je obecně brána jako izolovaný jazyk, který není příbuzný s jinými dosud existujícími jazyky v Evropě. 32) Tento jazyk se totiž velmi odlišuje od ostatních jazyků a do dnešní doby se nepodařilo prokázat jazykovou příbuznost se žádnou jazykovou skupinou. 33) Baskičtina je (stejně jako původ Basků) neznámého původu. Jsou různé teorie, kdy a jak tento jazyk vznikl. Jedna z teorií hovoří o tom, že se objevila na Pyrenejském poloostrově před příchodem Keltů. Tím by se Baskové „pasovali“ na původní obyvatele Evropy. Druhá teorie říká, že Baskové přišli z Kavkazské oblasti. Touto teorií by se vysvětlila určitá příbuznost baskičtiny s arménštinou. 34) Existují však také lingvisti, kteří tvrdí, že baskičtina je autochtonní (původní) jazyk, který se vyvinul přímo na Pyrenejském poloostrově. 35)

Kde je pravda, zatím nevíme. Jisté je pouze to, že baskičtina je starší než indoevropské jazyky. 36) Baskičtinou se mluvilo už v dobách, kdy se v Evropě začaly teprve objevovat indoevropské jazyky (zhruba před třemi tisíci lety) jako byly kupříkladu keltština a latina. Baskičtina je tak už více jak tři tisíce let živým jazykem. 37)

V minulosti byla baskičtina rozšířena ve více částech světa, ale v dnešní době je jako úřední jazyk uznávána pouze ve Španělsku. Dalším místem, kde se s baskicky mluvící populací můžeme setkat, je Francie, ačkoliv zde není baskičtina uznána úředním jazykem. 38)

Pro lepší představu je zde promítnut obrázek španělsko-francouzského pohraničí, které znázorňuje oblast výskytu baskičtiny.

Obrázek - Oblast výskytu baskičtiny ve Španělsku a Francii:

39)

Baskičtina, označována též jako Euskara, je klíčem k pochopení baskické identity. Tento jazyk je řazen mezi nejstarší a nejzáhadnější jazyky Evropy. Nejstarší písemnou památkou v baskickém jazyce jsou nápisy pocházející ze 3. století našeho letopočtu. Tyto nápisy byly nalezeny na nalezišti Iruña-Veleia. Psané záznamy v baskičtině se však až do poloviny 16. století vyskytují jen vzácně. Jazyk a kulturní tradice byly předávány totiž ústně z generace na generaci. 40) Přestože je znalost rodného jazyka omezená příslušníky starších generací, řady mladých lidí si i přes to vybraly baskičtinu před španělštinou, aby tak vyjádřili svou příslušnost k Baskům. 41)

Jazyk je pro ně zkrátka velmi důležitý a má i výrazně politický podtext. Baskové jsou totiž tak hrdí na svůj národ, že používají (stejně jako Katalánci či Galicijci) na veškerém značení svůj vlastní jazyk. 42) Skoro po celém Baskicku jsou tak ulice a dopravní značky v baskičtině, a radnice ve městech používají také baskické názvy měst. 43)

Pro lepší porovnání jsou zde uvedeny názvy měst, a to jak ve španělštině, tak v baskičtině.

Tabulka - Města ve španělské a baskické podobě:

ŠPANĚLSKY: BASKICKY:
Bilbao Bilbo
Guernica Gernika
Pamplona Iruña/Iruñea
San Sebastián Donostia
Vitoria Gasteiz

44)

Baskičtina se vyučuje na školách i univerzitách. 45) Baskové si také velmi zakládají na tom, že jsou kulturním a vzdělaným národem. 46)

Baskičtinou mluví okolo 650 tisíc lidí po celém světě. Tento jazyk má i několik dialektů, jako příklad lze uvést dialekt biskajský, gipuzkoanský, hornonavarrský, dolnonavarrský, lapurdianský či zuberoanský.47) Jejich rozmístění lze vidět na následujícím obrázku.

Obrázek - Rozmístění baskického dialektu:

48)

O baskičtině lze říci, že je to velice složitý jazyk. Strukturou se jedná o jazyk aglutinační, což znamená, že se pády tvoří přidáním koncovek. Podle německého jazykovědce Wilhelma von Humboldta existuje až 216 baskických časovaní a podle Huga Schuchardta má tento jazyk až 50 tisíc slovesných tvarů! Tímto si zajisté baskičtina zachovává svou jedinečnost a půvab. 49) 50)

Je jistě zajímavé si uvědomit, že se baskičtina uchovala po celá staletí. Existuje mnoho jazyků daleko větších a mocnějších národů, které jsou dnes již zapomenuty a ztraceny v hlubinách času. Toto uchování baskičtiny je zřejmě dáno právě horským prostředím, které je schopné izolovat a dlouho tak odolávat vnějšímu vlivům. Baskičtina se uchovala ale také díky silnému tradicionalismu, kterým si Baskové dokázali dodnes (zvláště tedy na venkově) udržet některé prastaré zvyky. Je tudíž velmi pravděpodobné, že si Baskové svoji identitu uchovají určitě ještě dlouhou dobu.51)

Hospodářství

Díky výhodné poloze prosluli Baskové v minulosti jako výborní rybáři (a také jako zdatní pašeráci). Baskicko bylo dlouhou dobu čistě zemědělskou a rybářskou oblastí. Díky kvalitní rudě, která se dala přetavit na železo, však došlo na konci 19. století k prudkému nárůstu důlního (a později i hutního) průmyslu. S rozjezdem tohoto průmyslu se začala vyvíjet i baskická města. Vznikla tak průmyslová centra jako Bilbao, důležitý španělský přístav San Sebastián a dále města Baracaldo a Guernica.

Důlní a hutní průmysl má v dnešní době nezanedbatelný podíl na hospodářství Baskicka. Z průmyslových odvětví stojí také za zmínku stavba lodí. Přesuneme-li se na venkov, zjistíme, že se zde uchovalo tradiční zemědělství (zejména živočišná výroba), pastevectví a samozřejmě také rybolov. Ten má v baskickém kraji již dlouholetou tradici a přímořská městečka věnující se rybářství jsou pro Basky a jejich život velmi charakteristická. 52)

Obrázky - Pastevectví a rybářství v Baskicku:

53) 54)

Kultura a zvyky

Gastronomie

Ze všech regionálních kuchyní Španělska stojí baskická kuchyně na pomyslném gastronomickém žebříčku nejvýše. Pro Basky je vaření koníčkem a díky tomu tu vznikly vůbec první gastronomické spolky.

Pro baskickou kuchyni je typické časté používání česneku a olivového oleje (nebo sádla). V jídelníčku nechybí ani ovoce a zelenina, oblíbené jsou však také brambory a rajčata. 55)

Hlavní „barovou“ záležitostí jsou tzv. Pintxos, jinak ve španělštině známé jako Tapas, což se dá volně přeložit jako jednohubky. Tipů je nepřeberné množství a je to pochoutka při běžné denní rutině. Jedním z nejznámějších vyhlášených míst prodeje Pintxos je bar v San Sebastiánu, kam se schází turisti z celého světa.

Obrázek - Pintxos:

56)

Do baskické kuchyně lze zařadit zejména ryby, maso a zeleninu. Z ryb můžeme jmenovat trR, která se zde připravuje na mnoho způsobů. Jedním z nejznámějších receptů je „bacalao al pil pil“ - trR s jemně nažloutlou omáčkou (ta tvoří s červenou omáčkou zvanou „salsa roja“ základ pro mnoha baskických jídel), nebo například „marmitako“, což je zeleninová směs s tuňákem. Velice sporadicky se setkáte v baskické části Španělska s fastfoodovým občerstvením, což je velice příjemná změna oproti jiným metropolitním částem Španělska. Sladká jídla v Baskicku jako v České republice nenajdeme, naskýtá se zde ovšem nepřeberné množství zákusků. Nejznámějším z nich je „pastel vasco“ neboli baskický dort.

Obrázek - Pastel vasco se symbolem Baskicka:

57)

Tak jako na celém území Španělska i zde je tradičním nápojem víno. Nejznámější baskické víno Txakoli je jemně nakyslé s jemně výraznou chutí a hodí se téměř ke všem pokrmům. Po celém Baskicku se také můžeme setkat s tržišti, které nabízejí zeleninu, ovoce, oříšky, olivy a podobně.

Sport

Pelota je baskická národní míčová hra, která je založena na odpalování míče proti zdi. Tato hra se hraje na hřišti nazývaném frontón. Míč se může země dotknout jenom jednou a poté se musí odehrát (podobně jako v tenise). Pelota je hrána buď pouze holýma rukama, kdy hráči odehrávají míč svou dlaní nebo špičkami prstů, nebo se může hrát za pomoci dřevěné rakety (tzv. paleta), či za pomoci prohnutého košíku s výpletem (xare) nebo za pomoci prohnutého košíku (tzv. cesta). Častější je však způsob pouze rukou. Hráč získává bod, pokud jeho soupeř není schopen míč odehrát nebo ho odpálí mimo hru. Podle varianty hry se hraje na 25 - 50 bodů. 58)

Obrázek - Hřiště (frontón):

59)

Obrázky - Cesta, paleta a xare:

60) 61) 62)

Pro představu lze vkládáme také videa. První video obsahuje hru pelotu hranou rukou a poté pomocí košíku s výpletem (xare). Druhé video obsahuje hru pomocí prohnutého košíku (cesta).

1. video:

63)

2. video:

64)

Za zmínku stojí také to, že v Baskicku jsou kromě peloty velmi populární i oslí závody.

Fotografie Barbory Hejdukové s Basky na oslích závodech:

65)

Symboly

Baskové svou národní identitu podporují pomocí jim vlastních znaků. Z těch hlavních jich můžeme jmenovat hned několik. Prvním je vlajka Baskicka - Ikurriña. S Basky je spjata jejich hrdost na národní identitu, a tak ji také rádi prezentují právě pomocí vlajky. Baskická vlajka byla vytvořena v roce 1894. Tvůrce byl Sabino Arana, zakladatel baskického nacionalismu. Byla vyrobena výslovně pouze pro region Vizcaya, ale stala se velice populárním symbolem i pro zbylé provincie, které ji přijali jako oficiální vlajku celého Baskicka. Po španělské válce bylo přijetí baskické vlajky jako oficiální symbol ilegální, a tak byla označována jako znak separatismu. Ovšem po Francově diktatuře, kdy docházelo k obnovení baskické autonomie, se vlajka dostává opět do popředí. 66)

Obrázek - Vlajka Baskicka:

67)

Dalším a nejspíše i nejznámějším symbolem Baskicka je Lauburu - čtyřhlavý kříž, na kterém jsou znázorněny čtyři elementy: voda, země, vzduch a oheň. Je to nejstarší baskický znak a lze ho vidět téměř všude. Od klasických suvenýrů až na nenápadné rytiny v kamenech, dřevě u domů, nebo na autech.

Obrázek - Kříž Lauburu:

68) 69) 70)

Baskicko má samozřejmě také svůj znak, který vypadá na první pohled obyčejně, jako spousta jiných znaků, ale při bližším pohledu lze spatřit příběh starý jako je Baskicko samo. Vlevo nahoře je příběh o tom, jak na Baskicko zaútočily nelítostné čínské armády. Baskové na svoji obranu museli vyvinout mocné obranné systémy, které znázorňují modré paže. Další pole napravo od předchozího zobrazuje, že Číňané na Baskicko útočili, protože to byli křesťané, na kterých to bylo vidět i přesto, že se to snažili skrýt za stromem. Třetí pole ukazuje velkou povodeň, která symbolizuje kyslík a vodík, které byly naštěstí uchráněné třemi posvátnými brokolicemi. Poslední pole zobrazuje celý příběh se zakončením, že Baskové využili všech svých technických znalostí a s celou svou zemí odletěli pryč. Přesněji odletěli do Evropy, kde žijí dodnes. 71)

Obrázky - Znak Baskicka a fotografie Barbory Hejdukové s hlavními symboly Baskicka:

72) 73)

Nelze opomenout ani hymnu Baskicka. Uvádíme zde na poslech znění hymny i s textem.

Video - Baskická hymna - ukázka:

74)

Text hymny:

75)

Typickým symbolem pro Basky je i jejich pokrývka hlavy - baskická čepice, která je měkká a malá. Je oblíbená v oblasti Pyrenejí, zejména právě u Basků. Více prosazována byla však koncem 20. století a to především ve Francii. 76)

Obrázek - Typický Bask s čepicí:

77)

Památky v Bilbau - srdci Baskicka

Jako další symboly Baskicka lze uvést také kulturní památky nacházející se v Bilbau. Bilbao je jedním z důležitých baskických měst, kvůli tomu, že to je především administrativní centrum jedné ze tří baskických provincí a také je to jedno z nejprůmyslovějších měst v oblasti. Bylo založeno roku 1300 na místě, kde původně byly rybářské osady. Nejdůležitější památkou Bilbaa je Guggenheimovo muzeum, které navrhl architekt Franko Gehryho, který mimo jiné byl spoluautorem tzv. Tančícího domu v Praze. Další pozoruhodností je most přes ústí řeky Nervión, který je symbolem přibližně 100 let. Autorem tohoto mostu je Alberto Palacio, který navrhl most vysoký natolik, aby bylo možné pod ním proplouvat i velkými nákladními loděmi. Tato stavba je zapsána na seznamu památek UNESCO. 78)

Obrázky - Guggenheimovo muzeum a most přes Nervión:

79) 80)

Baskická identita

Podle průzkumu, který se konal v roce 2005, se v autonomní části Baskicka cítilo býti Basky 26 % obyvatel. 21,8 % se pak přiklánělo k tomu, že se cítí být spíše Basky než Španěly a 38,5 % se považovali stejně za Basky a Španěly. Pouze 4,3 % obyvatel se považovalo více za Španěly než Basky a ještě méně - 3,8 % obyvatel - uvedlo, že se cítí být pouze Španěly. 81)

Obrázek - Klasifikace obyvatel podle kulturní identity:

82)

Pokud se podíváme na předloženou mapu, zjistíme, jak jsou na tom jednotlivé baskické regiony. Už na první pohled je jasné, že zelená barva téměř ve všech grafech převládá. Jedinou výjimku tvoří Navarra, kde se přes polovinu lidí necítí být Basky. Pokud se ovšem zaměříme na jednotlivé španělské regiony, lehce vyvodíme, kde je Baskická identita nejsilnější. Podle tohoto průzkumu se nejvíce lidí cítí být Basky v provincii Guipúzkoa. K této národnosti se zde přihlásilo přes 85 % obyvatel. Druhým nejsilnějším Baskickým regionem je pak Álava, ve kterém se téměř 80 % lidí přiklání k Baskické identitě. V posledním regionu Vizcaya se cítí být Basky něco málo přes 70 % obyvatel. Francouzské části se dále tato práce věnovat nebude.

Z těchto výsledků lze vyčíst, jak silně je v této oblasti zakořeněno baskické uvědomění lidí. Tyto tři provincie - Guipúzkoa, Álava a Vizcaya tvoří autonomní část Baskicka. Lidé se cítí být natolik odlišní od Španělska, že chtějí z této oblasti vytvořit vlastní stát. Více o tom bude uvedeno v následující části.

Separatismus a současná situace

Počátky baskického separatismu můžeme nalézt už v roce 1895, kdy vznikla Baskická nacionalistická strana (PNV - Partido nacional Vasco). Toto uskupení postupem času upevňovalo své finanční postavení a rozšiřovalo svou základnu podporovatelů a to napříč všemi vrstvami společnosti. 83)

V roce 1931, po vyhlášení Španělské republiky, získává Baskicko autonomní status. Tento stav však vydržel pouze do roku 1933, kdy volby vyhrála pravice, která neměla pro autonomistickou politiku žádné pochopení. Tuto situaci neutišily ani nové volby, které naopak přinesly krvavou občanskou válku, kterou nakonec vyhrál v roce 1939 generál don Francisco Franco. Frankův režim odmítal jakoukoli formu autonomie a proti všem odpůrcům diktátorského režimu, byly uplatňovány tvrdé represe. Během této éry uprchlo přes 150 tisíc Basků do Ameriky a 50 tisíc Basků bylo zabito. Autonomie byla zrušena, strany zakázány a baskická kultura byla tvrdě potlačována. V důsledku toho došlo k radikalizaci baskického nacionalismu a v roce 1959 se na scéně poprvé objevuje ETA (Euskadi ta Askatasuna - Baskicko a jeho svoboda). 84)

Ze začátku byla ETA jen sRpením studentů, bojujících proti totalitnímu režimu. To se však změnilo v roce 1968, kdy při přestřelce s policií zemřel jeden z aktivistů. V té chvíli změnila rozhodujícím způsobem svou strategii, vyzývala k pomstě a chtěla i násilím vytvořit nezávislý Baskický stát. Na počátku 70. let rozpoutala ETA velkou vlnu terorismu, především únosy vlivných průmyslníků a nespočet atentátů. Situace se znova uklidňuje ve 2. polovině 70. let, kdy se k vládě dostává Juan Carlos a Španělsko pomalu začíná budovat demokracii. Koncem 80. let lidé začínají považovat hnutí ETA za překážku rozvoje baskického lidu a jsou ochotni proti ní bojovat. Nelze ovšem říci, že by někdy byla podporována všemi Basky, nikdy s ní nesympatizovalo víc než 18 % obyvatel Baskicka. Nicméně atentáty a terorismus se nedaří odstranit ani v průběhu 90. let. Příměří je vyhlášeno až 16. září 1998. Bohužel toto příměří vydrží pouze rok a už v srpnu následujícího roku ETA opět obnovuje svoji teroristickou činnost a to především formou únosů a bombových atentátů s cílem poškodit španělskou ekonomiku. Poslední příměří pak ETA vyhlásila začátkem roku 2011 a toto příměří platí do současné doby (2013).85)

Obrázky - ETA a pochod Basků pro nezávislost:

86) 87)

6. VLASTNÍ VÝZKUM

Tato část práce je zaměřena na výzkumnou otázku znějící Čím Baskové udržují svou národní identitu? a dále je zde věnována pozornost třem podotázkám, a to Jak se Baskové dívají na Španěly?, Jak Španělé vnímají Basky? a Jak na Basky pohlíží lidé žijící mimo Španělsko?.

Pro vypracování této části práce bylo nutné kontaktovat tři respondenty, kteří by nám zodpověděli naše otázky. Pro přehlednost je zde ještě jednou vložena tabulka se všemi těmito respondenty.

Přehled respondentů:

Jméno Národnost Věk Místo původu Způsob zkontaktování Délka rozhovoru Místo rozhovoru Pohled
Guillem V.R. Španěl 25 let Madrid, Španělsko sociální síť Facebook 20 minut Barcelona - místo návštěvy respondenta zástupce pohledu majority na minoritu
Xabier E.B. Bask 27 let Bilbao, Španělsko osobní 20 minut Praha - místo bydliště respondenta zástupce pohledu minority na majoritu
Hermann M. Vlám 33 let Grimbergen, Belgie sociální síť Facebook 20 minut Skype externí pohled

Baskové jsou velmi hrdým národem. Svou národní identitu podle Guillema V. R. a Xabiera E. B. upevňují nejvíce jazykem. Ten je pro ně velmi důležitý a má i politický podtext. Baskové jsou totiž tak hrdí na svůj národ, že používají na veškerém značení baskičtinu. Skoro po celém Baskicku je tak možné vidět ulice, dopravní značky a názvy měst v baskičtině. Podle respondenta Xabiera E. B. je od roku 1975 (rok, kdy zemřel Franco) baskičtina na vzestupu. Mluví jí přes 30 % dospělých lidí a víc jak 90 % dětí se ji učí ve škole. Také rádio a televize vysílají v baskičtině a nechybí samozřejmě ani baskické noviny.

Ve městech na zdech a vlastně kdekoliv jinde můžeme najít i pro Basky typické zvolání vyjadřující touhu po nezávislosti - slovo „independiantzia“. Bask Xabier E. B. není s mírou autonomie spokojen. „Pro mě osobně není míra autonomie dostatečná,“ říká. Respondent by si přál, aby se Baskicko oddělilo od zbytku Španělska a vytvořilo tak vlastní národ skládající se ze sedmi baskických provincií. Tento sen o nezávislém Baskicku je však podle něj zatím v nedohlednu. Vyvozuje to z toho, že spousta kompetencí, jež byly přiřknuty baskické vládě, Baskům nebyly stále poskytnuty. A to i přes to, že tento nový systém autonomie byl zaveden již v roce 1979, dodává.

Podobný názor ohledně autonomie zastává i Hermann M., který Basky podporuje. „Mám velký respekt k jejich snaze o nezávislý stát,“ říká. Respondent zastává názor, že když pro Basky není současná situace vyhovující, měla by být nastolena vyšší míra autonomie a zároveň věří, že Baskové tohoto cíle jednou dosáhnout.

Španěl Guillem V. R. vidí otázku baskické autonomie jinak. V rozhovoru sice uvádí, že by Baskové nějakou míru autonomie mít měli, ale zároveň tvrdí, že by úplná autonomie byla pro Španělsko překážkou. Baskicko má velký ekonomický a sociální prospěch a odtržení této oblasti od Španělska by pro samotné Španěly nebylo ku prospěchu.

Národní identitu Baskové udržují také pomocí zvyklostí. Baskickou identitu Guillem V. R. vnímá v porovnání s ostatním španělským autonomními oblastmi pouze tím, že má charakteristické rysy v podobě svého specifického jazyka, historie a zvyků. Mezi tyto zvyklosti je možné zařadit jejich typickou gastronomii, která je pro ně koníčkem. Jejich strava je pestrá, obsahuje česnek, olivový olej nebo sádlo, nechybí ani ovoce a zelenina, brambory či rajčata. Baskové rádi zdobí nejen baskické dorty zvané Pastel vasco svým národním symbolem - křížem jménem Lauburu. Ten se objevuje také na zdech, zídkách domů, autech a podobně. Sám respondent Xabier E. B. potvrzuje, že znak Lauburu je baskickým národním logem, které provází baskickou identičnost téměř všude. „Setkáte se s ním dost a nejsou opravdu pouze na suvenýrech,“ dodává.

Dalšími typickými symboly, díky nimž udržují svou národní identitu, jsou pro Basky a Baskicko baskický znak a samozřejmě také národní vlajka Ikurriña. Bask Xabier E. B. je tak hrdý na svou identitu, že má baskickou vlajku na autě a ještě jednu velkou má také doma, jak nám prozradil. Vlámskému respondentu Hermannu M. se na Bascích líbí, že se snaží udržet svou specifickou identitu různými symboly a zároveň dodává, že si myslí, že Baskové a Vlámové mají hodně společného. “Stejně jako my (Vlámové, pozn. autora) jsou hrdí na svoji vlajku, která je velice známým symbolem při Tour de France, stejně jako naše vlámská vlajka,„ s úsměvem dodává.

Baskové mají (jako téměř každý národ) i svou hymnu v baskickém jazyce a samozřejmě také svůj národní sport - pelotu. „Pelotu jsem nikdy moc nehrál,“ přiznává Xabier E. B. nesměle. Respondent ji zkoušel, ale spíše hraje Frontenis, což je slovní spojení fronton (zeď, o kterou se míček odráží, pozn. autora) a tenis (hraje se s tenisovým míčkem). Pelota se však aktivně hraje i v dnešní době.

Tradiční je pro Basky také jejich typická pokrývka hlavy, která je měkká, malá a svým tvarem připomíná baret. „Mladší generace tolik čepice „txapela“ běžně nenosí, myslím tím jako každodenní součást outfitu,“ říká Xabier E. B. a dodává: „Ale starší generace - např. můj dědeček ji nosí stále. My ji nosíme spíš při speciálních příležitostech.“

Basky k sobě ale neváže jen stejný jazyk či oblečení. Váže je k sobě také víra ve stejné náboženství - katolictví, ke kterému se přiklání celých 100 % Basků. Jako další prvek pak lze uvést ještě jejich krevní skupinu, díky které tvoří velmi specifické etnikum. Mezi Basky je totiž velmi rozšířená krevní skupina 0, a naopak se u nich téměř nevyskytuje krevní skupina B. Respondent Xabier E. B. potvrzuje, že i on se pyšní nultou krevní skupinou.

Toto jsou všechno faktory, které dělají z Basků Basky a díky nimž udržují svou národní identitu. Tyto faktory v nich zkrátka upevňují hrdost na svůj vlastní národ.

Na otázky týkající se jednotlivých pohledů vybraní respondenti odpovídali následovně.

1. Jak se Baskové dívají na Španěly? (pohled minority na majoritu)

Respondent: Xabier E. B., 27 let

Baskové mají ve většině případů negativní postoj ke Španělům, jelikož míra jejich autonomie (ačkoliv je poměrně velká) je pro ně nedostačující. Baskická ekonomika a životní úroveň je díky jejich píli na nejlepších příčkách ve Španělsku a Španělé z toho můžou těžit. Většina Basků je díky tomu ke Španělsku poměrně nesnášenlivá. Vše to ovšem záleží případ od případu. Pravdou však zůstává, že většina Basků má opodstatněné důvody, proč si nesnášenlivost k majoritní španělské společnosti vytvořila. V případě respondenta Xabiera E. B. jsou jeho postoje vůči Španělům spíše negativní. S mírou autonomie Baskicka jako téměř každý Bask, není spokojen. Respondent by si přál, aby Baskicko bylo nezávislé a aby se všech sedm baskických provincií spojilo do jedné.

2. Jak Španělé vnímají Basky? (pohled majority na minoritu)

Respondent: Guillem V.R., 25 let

Guillem V. R. na začátku rozhovoru říká, že jako Španěl necítí nic zvláštního k Baskům ani k jejich identitě, zejména v porovnání s dalšími španělskými autonomními oblastmi. Zároveň ale dodává, že baskickou identitu vnímá spíše silněji než tu španělskou, možná právě kvůli charakteristickým rysům, jako je baskický jazyk, historie a zvyky.

Většina Španělů Basky vnímá jako komunitu, která je o něco lepší, než jsou samotní Španělé. Sám respondent respektuje jejich specifické vlastnosti a spoustu kompetencí, jež Baskové mají svěřené do přenesené působnosti, avšak je toho názoru, že snaha o autonomii více prohlubuje nerovnosti mezi Španěly a Basky. Najde se i spousta Španělů, kteří mají výhrady vůči výsadám a privilegiím, které Baskové mají. Jedná se zejména o daňová privilegia, jak Guillem V. R. dodává. Existují však taky Španělé, kteří jsou málo informovaní a Basky spojují s terorismem nebo nacionalismem. Jak však respondent jedním dechem dodává, není to tak časté.

Co se týká otázky dosažení plné autonomie Baskicka, tak na to respondent nedokáže úplně odpovědět. Logické však považuje to, že by autonomie byla pro Španělsko překážkou a rozporem politických tendencí. Baskicko má totiž velký ekonomický a sociální prospěch a odtržení této oblasti od Španělska by pro samotné Španěly nebylo ku prospěchu.

3. Jak na Basky pohlíží lidé žijící mimo Španělsko? (externí pohled)

Respondent: Hermann M., 33 let

Vlámský respondent Hermann M. cítí velké sympatie k Baskicku. Basky vnímá jako odhodlané a tvrdohlavé lidi, kteří ve všech situacích drží pospolu. Podle něj Baskové chtějí vyšší stupeň míry autonomie, protože nynější situace je pro ně zcela nevyhovující. Respondent sice neví, v jakém stádiu je situace nyní, takže nemůže říci, zda Baskicko v nejbližší době dosáhne či nedosáhne autonomie, je si však jistý, že jednou uspějí. Na druhou stranu si je ovšem vědom také toho, že velkou negativní reakci právě ohledně autonomie Baskicka vyvolává zejména Španělsko, které baskickou autonomii nepodporuje. Na druhou stranu se respondent domnívá, že ostatní evropské státy se spíše snaží Baskicko v jeho nezávislosti podpořit.

7. ZÁVĚR

Cílem práce bylo popsat etnické uvědomění Basků ve Španělsku, vymezit jejich specifika a zodpovědět tak výzkumnou otázku Čím Baskové udržují svou národní identitu?. Dále byl vytyčen cíl zodpovědět tři otázky týkající se vzájemného vnímání dané minority a majority a také externího pohledu na tuto probíranou minoritu. Tyto otázky zněly: Jak se Baskové dívají na Španěly?, Jak Španělé vnímají Basky? a konečně Jak na Basky pohlíží lidé žijící mimo Španělsko?.

Závěrem lze tedy konstatovat, že obyvatelé Vasco País, Baskové, tvoří velmi houževnatý a hrdý národ, kterému se i přes nadvládu cizích říší a kultur podařilo udržet si své tradice, zvyky a osobitý ráz. Součástí jejich dědictví je bezpochyby jejich jazyk, Euskara, který je jazykovým izolátem v Evropě a těší se proto velkému zájmu lingvistů. Ti se snažili jazyk zařadit do nějaké jazykové skupiny, ale nenašly se zatím žádné pádné důkazy, které by jejich hypotézy mohly potvrdit. Baskičtina tedy zůstává zahalena tajemstvím, stejně jako samotný původ Basků. Euskara je zároveň hlavním pilířem baskické identity, je vyučována na školách, vydávají se baskicky psané noviny a mluví se s ní v televizi i rozhlasu. K rozvoji pomáhá i literatura, hudba a samozřejmě internet. Dalším pilířem jsou kultura a zvyky. Baskická gastronomie patří k nejlepším ve Španělsku vůbec. Baskové jsou na ni právem hrdí a považují ji za součást své identity, což dokazuje i vznik prvních gastronomických spolků. Mezi další prvky, které ovlivňují baskickou kulturu, patří národní tanec aurrescu, kroje, národní (baskické) slavnosti, architektura a sport.

Vztah mezi majoritou a minoritou je stále komplikovaný. Baskové zaujímají ke Španělům ve většině případů negativní postoj. Je to dáno tím, že nynější míra autonomie je pro Basky nedostačující, a tak se Baskové snaží o svůj samostatný stát, který by se vytvořil spojením všech sedmi baskických provincií. Již nyní považují za hlavní město Vitoriu (Gasteiz), město v provincii Álava (Araba). Odtržení je ale velmi nepravděpodobné, neboť Španělsko je proti tomu. Baskická ekonomika, a životní úroveň je totiž velmi vysoká a to Španělsku vyhovuje, protože z této situace může těžit. Pro Španělsko by byla separace nevýhodná. Nehledě na to, že kdyby se odtrhlo Baskicko, tak by ke stejnému kroku chtěli přistoupit Katalánci i Galícijci a Španělsko jako takové by téměř zaniklo. Díky tomu, že Španělsko nechce povolit Baskům vlastní stát, je většina Basků ke Španělsku poměrně nesnášenlivá. Nutno ale zároveň podotknout, že vzhledem k historii spolu Španělé a Baskové vycházejí jako nikdy předtím. Na začátku roku 2011 ETA vyhlásila příměří a pozastavila ozbrojený boj, i přesto ji však Španělská vláda dál považuje za teroristickou organizaci.

Pokud se zaměříme na opačný pohled, to znamená, jak Španělé vnímají Basky, dojdeme k závěru, že většina Španělů je vnímá jako silnou komunitu. Tato komunita je tvořena lidmi, kteří jsou hrdí na svou baskickou identitu, jež je charakteristická zejména jazykem, historií a zvyky. Většina Španělů respektuje baskickou kulturu a také kompetence, které mají svěřené do přenesené působnosti, avšak snahu o úplnou autonomii Baskicka nevítají. Tato snaha podle nich totiž prohlubuje nerovnosti mezi Španěly a Basky. Odtržení Baskicka by bylo pro Španělsko, jak již bylo zmíněno výše, překážkou. Je to dáno zejména tím, že Baskicko má velký ekonomický a sociální prospěch a z toho Španělé těží. Proto by odtržení Baskicka nebylo pro Španělsko výhodné.

Co se týká externího pohledu lidí žijících mimo Španělsko, tak tito lidé Basky vnímají v převážné míře pozitivně, zejména je pak vidí jako odhodlané a tvrdohlavé lidi, kteří ve všech situacích drží pospolu. Tito nestranní lidé ve většině případů se snahou Basků o vytvoření vlastního státu sympatizují. Nevidí důvod, proč by nemohli mít vyšší stupeň míry autonomie, když je pro ně nynější situace zcela nevyhovující. Obecně si lidé myslí, že Baskové spíše ve svém cíli uspějí, a to i přes to, jak velkou negativní reakci tato snaha vyvolává u zbytku Španělska.

Shrneme-li tyto tři pohledy do jednoho, dostaneme zajímavý obraz o této minoritě. Baskové jsou viděni obecně jako hrdinové, kteří se snáží bránit svoji vlast, zároveň jsou ovšem kritizováni kvůli jejich teroristické aktivitě. Dalo by se říct, že jsou obdivování pro jejich urputnost k osvobození své minority. Všechny tři pohledy na baskickou autonomii se shodují v tom, že věří, že Baskové mají svou historii, kulturu, jazyk, a že si své vlastní území zaslouží, ovšem celá záležitost se jeví jako problematická ve vztahu ke Španělsku, které vidí jejich „osvobození“ spíše jako formalitu. Celkově jsou Baskové spíše podporování a vedeni k pokračování v jejich záměru ještě větší autonomie. Baskové obývají území Pyrenejského poloostrova už od nepaměti a čím dál tím víc se touží oddělit od Španělska a vytvořit svůj vlastní baskický stát. Tato myšlenka se ovšem nelíbí Španělsku, a tak Baskicko svým způsobem utlačují, což vyvolává u Basků nesnášenlivost vůči Španělům. Je to vnitřní konflikt dvou národů na jednom kontinentu a řešení otázky autonomie je zatím v nedohlednu. Pro Basky je však myšlenka oddělení se přijatelná, a pokud by opravdu došlo k separaci, Baskicko by na tom bylo ekonomicky dobře, protože je to nejbohatší a nejstabilnější oblast ve Španělsku. Kdo by na tom ale již dobře nebyl, by bylo Španělsko, které by přišlo o strategické území a zmenšilo by se. Navíc by se chtěli oddělit i ostatní, např. Katalánci a Galicijci a Španělsko jako takové by přestalo téměř existovat. Kladem oddělení však zůstává to, že by Baskové konečně získaly pocit vlastního domova a naplnilo by se tak jejich právo na sebeurčení.

Pokud by ovšem situace byla stejná jako do teď, to znamená, že by Baskicko zůstalo součástí Španělska, bude se čím dál tím více prohlubovat nesnášenlivost mezi oběma národy. Baskové by byli zkrátka zklamaní a vyostřoval by se tak baskicko-španělský konflikt.

Pokud se však na tuto situaci podíváme nestranně a s nadhledem, zjistíme, že obě varianty mají své klady i zápory. Nic není jen černé a bílé. Každopádně ostatní nezávislé státy Baskicko v jejich snaze spíše podporují. Takže je otázkou, jak se tato situace bude v budoucnosti vyvíjet.

8. SEZNAM LITERATURY

Knižní publikace:

COLLINS, Roger. Baskové. Praha: Lidové noviny, 1997. 293 s. ISBN: 80-7103-198-0.

DUNLOP, Fiona. Španělsko. 3. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 399 s. ISBN 978-80-251-229-0.

ELLINGHAM, Mark a kol. Španělsko. 1. vyd. Brno: Jota, 2005. 1030 s. ISBN 80-7217-312-X.

HORVÁTOVÁ, Tereza. Poznáváme Španělsko. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2012. 373 s. ISBN 978-80-256-703-9.

KRUTWIG, Sagredo Federico. Vasconia. Pamplona: Astero, 2006. 638 s. ISBN: 84-934099-5-2.

MAJEROVÁ, Věra, MAJER, Emerich. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství - část I. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Praha: CREDIT, 1999. 158 stran. ISBN: 80-213-0507-X.

SIMONIS, Damien a kol. Severní Španělsko. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2008. 656 s. ISBN 978-80-7352-796-9.

STRMISKA, Maxmilián. Smrtonosné vlastenectví: etnicko-politický terorismus v Baskicku a Quebeku. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2001. 109 s. ISBN 80-210-2721-5.

ZAVADIL, Bohumil. Baskičtina, lingvistická interpretace. Univerzita Karlova v Praze, 2010. 279 s. ISBN 978-80-246-1599-8.

Internetové zdroje:

Baskická čepice. [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupný z: http://cz.texsite.info/Baskick%C3%A1_%C4%8Depice

Baskická hymna. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.nationalanthems.info/eus.txt

Baskicko. [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupný z: http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Baskicko

Baskicko. [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupný z: http://www.tyden.cz/obrazek/201101/4d2c59c989610/spanelsko-terrorismus-4d2c5b388b683_520x579.png

Baskicko a baskický separatismus. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.seminarky.cz/Baskicko-a-baskicky-separatismus-2919

Baskičtina. [online]. 25. prosinec 2012 [cit. 2013-03-06]. Dostupný z: http://sk.wikipedia.org/wiki/Baskičtina

Basque of Spain. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.joshuaproject.net/get-involved.php?rog3=SP&peo3=10709

Basque people. [online]. [cit. 2013-06-06]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nortasun.png

Bilbao - v srdci Baskicka. [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupný z: http://spanelsko.svetadily.cz/clanky/V-srdci-Baskicka

Buber's Basque Page [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.buber.net/Basque/Folklore/ikurrina.html

Cesta. [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chist%C3%A9ra.jpg

Cesta Punta. [online]. youtube.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://www.youtube.com/watch?v=ND1WIVSoEkg

Dialekty. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupný z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/31/Basque_Dialects.svg

El lauburu vasco. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://grupos.emagister.com/imagen/el_lauburu_vasco/1934-189114

ETA declare permanent ceasefire – time for Spain to free the Basque country. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://ssy.org.uk/2011/10/eta-declare-permanent-ceasefire-time-for-spain-to-free-the-basque-country/

Euskal Herria Europa. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupný z: http://eu.wikipedia.org/wiki/Fitxategi:Euskal_Herria_Europa.png

Euzko Abendaren Ereserkia. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.youtube.com/watch?v=fFRnMesP2YQ

FELAGUND, Finrod. Evropští zapadlí vlastenci: díl 3.: Baskové. [online]. 20. září 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: www.http://naszviretnik.net/2010/09/20/evropsti-zapadli-vlastenci-dil-3-baskove/

Gastronomie. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.spanelsko.info/gastronomie.htm

KOZÁK, Kryštof. Baskicko: referát na historickou geografii západní Evropy. [online]. 12. prosinec 1998 [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.skolavpohode.cz/index.php/Text:Baskicko

La pelota vasca – Especialidades. [online]. youtube.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://www.youtube.com/watch?v=M0NDnmHDzyw

Oblast výskytu baskičtiny. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupný z: http://www.jazyky.com/content/view/523/0/

Our First Visit to Basque Country. [online]. shiftchange.org, 15. červen 2011 [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://shiftchange.org/hello-world-2/

Paleta corta. [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paleta_corta.jpg

Pelota: nejrychlejší míčový sport na světě. [online]. akt. 3. prosinec 2012 [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://fanda.nova.cz/clanek/sport/pelota-nejrychlejsi-micovy-sport-na-svete.html

Pelota. [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pelota

Schematická mapa Baskicka. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupný z: http://antropologie.zcu.cz/media/image/chochola-priloha-c.1.jpg

SMIGA, Jan. Baskicko a jeho svoboda. [online]. policy.euweb.cz, 13. listopad 2001 [cit. 2013-03-01]. Dostupný z: http://policy.euweb.cz/view.php?id=50

Vlajka Baskicka. [online]. [cit. 2013-03-01]. Dostupný z: http://aberriberri.files.wordpress.com/2012/12/ikurrina.jpg

Vlajka Baskicka. [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Soubor:Vlajka_baskicka.png

Xare. [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Xare.jpg

YOUNG, Kristin L. a kol. Autosomal short tandem repeat genetic variation of the Basques in Spain. [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupný z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=1e018471-1172-4d42-8469-bbc261f762fb%40sessionmgr13&vid=1&hid=21

YOUNG, Kristin L. a kol. Paternal Genetic History of the Basque Population of Spain. [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupný z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=b0fd186f-daf6-4ad8-b6e1-b6c749e44f25%40sessionmgr111&vid=4&hid=114

Zbraně ETA mlčí, Baskové míří k autonomii. [online]. [cit. 2013-06-08]. Dostupný z: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/fotogalerie/foto/22239/?cid=128576

Znak Baskicka. [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupný z: http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Soubor:Znak_baskicka.png

ŽVÁTOROVÁ, Veronika. jazyky.com: Jazyky Španělska: baskičtina. [online]. 13. leden 2009 [cit. 2013-03-01]. Dostupný z: http://www.jazyky.com/content/view/523/0/

Primární zdroje:

Guillem V.R. Čím Baskové udržují svou národní identitu?. [interview]. [cit. 2013-05-01]. Barcelona.

Xabier E.B. Čím Baskové udržují svou národní identitu?. [interview]. [cit. 2013-04-02]. Praha.

Hermann M. Čím Baskové udržují svou národní identitu?. [interview]. [cit. 2013-04-15].

9. PŘÍLOHY

Přepsané a přeložené rozhovory respondentů: rozhovory.docx

Tři recepty z baskické kuchyně: http://dadala.hyperlinx.cz/kuchar/racuisin047.html

1) Vlajka Baskicka. [online]. [cit. 2013-03-01]. Dostupný z: http://aberriberri.files.wordpress.com/2012/12/ikurrina.jpg
2) , 3) MAJEROVÁ, Věra, MAJER, Emerich. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství - část I. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Praha: CREDIT, 1999. 158 s. ISBN: 80-213-0507-X.
4) COLLINS, Roger. Baskové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 293 s. ISBN 80-7106-198-0.
5) STRMISKA, Maxmilián. Smrtonosné vlastenectví: etnicko-politický terorismus v Baskicku a Quebeku. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2001. 109 s. ISBN 80-210-2721-5.
6) KRUTWIG, Sagredo Federico. Vasconia. Pamplona: Astero, 2006. 638 s. ISBN: 84-934099-5-2.
7) ZAVADIL, Bohumil. Baskičtina: lingvistická interpretace. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2010, 317 s. ISBN 978-802-4615-998.
8) Euskal Herria Europa. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupný z: http://eu.wikipedia.org/wiki/Fitxategi:Euskal_Herria_Europa.png
9) Baskicko. [online].[cit. 2013-03-02]. Dostupný z: http://www.tyden.cz/obrazek/201101/4d2c59c989610/spanelsko-terrorismus-4d2c5b388b683_520x579.png, vlastní úprava
10) , 12) , 13) , 27) , 30) SMIGA, Jan. Baskicko a jeho svoboda. [online]. policy.euweb.cz, 13. listopad 2001 [cit. 2013-03-01]. Dostupný z: http://policy.euweb.cz/view.php?id=50
11) , 18) , 36) HORVÁTOVÁ, Tereza. Poznáváme Španělsko. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2012. 373 s. ISBN 978-80-256-703-9; s. 139
14) ZAVADIL, Bohumil. Baskičtina, lingvistická interpretace. Univerzita Karlova v Praze, 2010. 279 s. ISBN 978-80-246-1599-8; s. 19
15) ZAVADIL, Bohumil. Baskičtina, lingvistická interpretace. Univerzita Karlova v Praze, 2010. 279 s. ISBN 978-80-246-1599-8; s.17, vlastní zpracování
16) Schematická mapa Baskicka. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupný z: http://antropologie.zcu.cz/media/image/chochola-priloha-c.1.jpg
17) SIMONIS, Damien a kol. Severní Španělsko. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2008. 656 s. ISBN 978-80-7352-796-9; s. 441
19) ELLINGHAM, Mark a kol. Španělsko. 1. vyd. Brno: Jota, 2005. 1030 s. ISBN 80-7217-312-X; s. 450
20) DUNLOP, Fiona. Španělsko. 3. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 399 s. ISBN 978-80-251-229-0; s. 114
21) , 22) , 46) DUNLOP, Fiona. Španělsko. 3. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 399 s. ISBN 978-80-251-229-0; s. 112
23) , 24) , 25) , 26) , 56) , 57) , 65) , 68) , 70) , 73) Zdroj: vlastní fotografie
28) haploskupina R1b je haploskupina chromozómu Y lidské DNA
29) z angl. orig.: „The Basques are characterized by high frequencies of haplogroup R1b (83 %).“ YOUNG, Kristin L. a kol. Paternal Genetic History of the Basque Population of Spain. [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupný z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=b0fd186f-daf6-4ad8-b6e1-b6c749e44f25%40sessionmgr111&vid=4&hid=114; s. 455
31) FELAGUND, Finrod. Evropští zapadlí vlastenci: díl 3.: Baskové. [online]. naszviretnik.net, 20. září 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: www.http://naszviretnik.net/2010/09/20/evropsti-zapadli-vlastenci-dil-3-baskove/
32) z angl. orig. „The Basque language, Euskara, is most widely accepted as an isolate, unrelated to any other extant language in Europe.“ YOUNG, Kristin L. a kol. Paternal Genetic History of the Basque Population of Spain. [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupný z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=b0fd186f-daf6-4ad8-b6e1-b6c749e44f25%40sessionmgr111&vid=4&hid=114; s. 457.
33) SIMONIS, Damien a kol. Severní Španělsko. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2008. 656 s. ISBN 978-80-7352-796-9; s. 441.
34) , 38) , 47) , 50) , 51) ŽVÁTOROVÁ, Veronika. Jazyky Španělska: baskičtina, www.jazyky.com
35) z angl. orig. „There are also linguists who conclude that Basque is autochthonous language, which developed in situ in the Iberian Peninsula…“ YOUNG, Kristin L. a kol. Autosomal short tandem repeat genetic variation of the Basques in Spain. [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupný z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=b0fd186f-daf6-4ad8-b6e1-b6c749e44f25%40sessionmgr111&vid=4&hid=114; s. 372.
37) , 40) ELLINGHAM, Mark a kol. Španělsko. 1. vyd. Brno: Jota, 2005. 1030 s. ISBN 80-7217-312-X; s. 451
39) Oblast výskytu baskičtiny. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupný z: http://www.jazyky.com/content/view/523/0/
41) SIMONIS, Damien a kol. Severní Španělsko. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2008. 656 s. ISBN 978-80-7352-796-9; s. 441 - 442
42) DUNLOP, Fiona. Španělsko. 3. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 399 s. ISBN 978-80-251-229-0; s. 112
43) , 45) ELLINGHAM, Mark a kol. Španělsko. 1. vyd. Brno: Jota, 2005. 1030 s. ISBN 80-7217-312-X; s. 454
44) Zdroj: Vlastní zpracování
48) Dialekty. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupný z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/31/Basque_Dialects.svg
49) Baskičtina. [online]. 25. prosinec 2012 [cit. 2013-03-06]. Dostupný z: http://sk.wikipedia.org/wiki/Baskičtina
52) KOZÁK, Kryštof. Baskicko: referát na historickou geografii západní Evropy. [online]. 12. prosinec 1998 [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.skolavpohode.cz/index.php/Text:Baskicko
53) Our First Visit to Basque Country. [online]. shiftchange.org, 15. červen 2011 [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://shiftchange.org/hello-world-2/
54) Rybářství. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.spanelsko.info/img/baskicko-clanek/03_Getaria.jpg
55) Gastronomie. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.spanelsko.info/gastronomie.htm
58) Pelota: nejrychlejší míčový sport na světě. [online]. akt. 3. prosinec 2012 [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://fanda.nova.cz/clanek/sport/pelota-nejrychlejsi-micovy-sport-na-svete.html
59) Pelota. [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pelota
60) Cesta. [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chist%C3%A9ra.jpg
61) Paleta corta. [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paleta_corta.jpg
62) Xare. [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Xare.jpg
63) La pelota vasca – Especialidades. [online]. youtube.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://www.youtube.com/watch?v=M0NDnmHDzyw
64) Cesta Punta. [online]. youtube.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://www.youtube.com/watch?v=ND1WIVSoEkg
66) Buber's Basque Page [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.buber.net/Basque/Folklore/ikurrina.html
67) Vlajka Baskicka. [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupný z: http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Soubor:Vlajka_baskicka.png
69) El lauburu vasco. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://grupos.emagister.com/imagen/el_lauburu_vasco/1934-189114
71) Baskicko. [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupný z: http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Baskicko
72) Znak Baskicka. [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupný z: http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Soubor:Znak_baskicka.png
74) Euzko Abendaren Ereserkia. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.youtube.com/watch?v=fFRnMesP2YQ
75) Baskická hymna. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.nationalanthems.info/eus.txt
76) Baskická čepice. [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupný z: http://cz.texsite.info/Baskick%C3%A1_%C4%8Depice
77) Basque of Spain. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.joshuaproject.net/get-involved.php?rog3=SP&peo3=10709
78) , 79) , 80) Bilbao - v srdci Baskicka. [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupný z: http://spanelsko.svetadily.cz/clanky/V-srdci-Baskicka
81) La mitad de los vascos aboga por la redacción de un nuevo Estatuto, según una encuesta del CIS. [online]. 24. 6. 2005 [cit. 2013-06-06]. Dostupný z: http://elpais.com/elpais/2005/06/24/actualidad/1119601019_850215.html
82) Basque people. [online]. [cit. 2013-06-06]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nortasun.png, vlastní úprava
83) , 84) , 85) Baskicko a baskický separatismus. [online].[cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://www.seminarky.cz/Baskicko-a-baskicky-separatismus-2919
86) ETA declare permanent ceasefire – time for Spain to free the Basque country. [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupný z: http://ssy.org.uk/2011/10/eta-declare-permanent-ceasefire-time-for-spain-to-free-the-basque-country/
87) Zbraně ETA mlčí, Baskové míří k autonomii. [online]. [cit. 2013-06-08]. Dostupný z: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/fotogalerie/foto/22239/?cid=128576

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako