obrzek domeku-home logo-FB


Citace:

David Péter, Matěj Říha Buddhismus [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/buddhismus-2009

Buddhismus

ÚVOD

Naše dynamicky kráčející společnost, míněno současná česká společnost, se vyznačuje jednou z nejvyšších měr ateismu na světě a je tedy krajně zajímavé zabývat se otázkami náboženské víry, a tím co k ní lidi přivádí nebo odrazuje. Zejména v souvislosti s konzumním způsobem života se v naší společnosti hovoří o duchovní prázdnotě tohoto životního stylu a jako příčina mnoha sociálně patologických jevů se často udává absence morálních zásad a žebříčku hodnot, které v jiných kulturách plynou právě z pevné víry v toho či onoho boha nebo důsledné dodržování zásad té či oné knihy.

Otázky týkající se postoje a respektu našich obyvatel k náboženství a cizí tradici jsou aktuální též pod světlem neutuchající imigrace zejména ze zemí na východ od našich hranic a tedy potřeby harmonického soužití kultur. Nás bude zajímat buddhismus v naší společnosti, jeho pozice v České republice, co o něm lidé vědí, jaké mají vůči němu předsudky, co si myslí o buddhistech, co může lidem u nás nabídnout, o co je může připravit, a jestli je tato filozofie Východu plně aplikovatelná v podmínkách kapitalismu a rozvíjející se demokracie v Evropě. Zajímat nás bude též, jak se žije buddhistům mezi majoritou křesťanské kulturní tradice, co k buddhismu lidi přivádí, co jim dává či bere, jaké jsou postoje buddhistů ke stěžejním institucím křesťanské kulturní tradice, jako jsou rodina, vzdělání, kariéra. Jsme si samozřejmě vědomi, že buddhismus je v České republice spíše okrajovou záležitostí, ale o to více nás zajímaly názory, postoje a povědomí lidí o tomto směru myšlení. V naší práci se budeme snažit přinést základní myšlenky buddhismu tak, jak jsou vysvětlovány v literatuře a poté přistoupíme k buddhismu u nás, povědomí o něm u našeho obyvatelstva a informacím získaným od samotných buddhistů.

CÍL PRÁCE

Odpověď na výzkumnou otázku:

CO ZNAMENÁ BUDDHISMUS V ČESKÉ REPUBLICE?

K čemuž nám poslouží podotázky:

- Jaké jsou hlavní atributy buddhismu v České republice?

- Jaké jsou postoje buddhistů ke stěžejním institucím naší společnosti (rodina, vzdělání, práce - kariéra)?

- Co lidi k buddhismu přivádí?

- Co o buddhismu lidé ví?

HISTORIE A MYŠLENKY BUDDHISMU

Kořeny buddhismu můžeme najít přibližně před 25 staletími na území dnešní severní Indie. Jeho tradice se odvolává na učení Buddhy Šákjamuni (Siddhárta Guatama). Buddha byl obyčejným člověkem, který sice pocházel z vysoké kasty tehdejší společnosti, ale byl lidskou bytostí, nikoliv bohem. Podle legend Buddha nenacházel uspokojení ve svém materiálně zajištěném životě a chtěl objevit jakousi skutečnou pravdu. Vykládal si život jako věčný koloběh utrpení a strasti přičemž chtěl najít cestu k vysvobození z tohoto koloběhu. Začal tedy žít důsledně asketicky, učil se józe a meditaci. Snažil se tak odpoutat svou mysl, osvobodit ji a dojít poznání. Pomocí meditace procházel různými stavy mysli, extází a postupem doby došel stádia úplného probuzení – osvobození z koloběhu života (samsára). Odtud Buddhovo jméno – v sanskrtu znamená probuzený. Zajímavé je, že Buddha došel osvícení vlastními silami, vlastním odhodláním - tedy bez pomoci jakýchkoliv božstev nebo nadpřirozených sil. Samotné probuzení však nebylo konečným cílem Buddhy. Byla to snaha zprostředkovat poznání všem, kteří o to měli zájem. Začal tedy putovat krajinou, kde se svými žáky dál šířil meditaci a techniky vedoucí k osvobození.

Buddhismus tvrdí, že neexistuje duše a tudíž není žádné “já“. Jde o osvobození z utrpení. Důraz je kladen na osobní zkušenost, vlastní studium a úsudek. Hlásá nepřejímat názory na základě autority, ale o dobru a zlu sám přemýšlet. Buddhismus se dělí na několik hlavních tradic, které se dále štěpí do škol.

Hlavní buddhistické tradice:

Théraváda (Hínajána) – nejstarší a nejkonzervativnější, trvá na zachovávání zvyků a příkazů z původního Buddhova učení. Jde především o morální kázeň a neubližování jiným živým bytostem, cílem je procitnutí jedince

Máhajána – věří, že úplná nirvána není žádoucí v současné inkarnaci (vtělení), je potřeba pomáhat ostatním lidem na cestě k probuzení

Vádžrajána – někdy také tantrický buddhismus, nejmladší tradice buddhismu, používá stejné metody jako předchozí tradice a navíc ještě speciální praxe zpřítomňování

Základními myšlenkami jsou (čtyři vznešené pravdy):

1. Existuje utrpení, všechno je utrpení (duhkha) – každý zážitek je díky své pomíjivosti utrpení

2. Utrpení pochází z touhy, žádostivosti po smyslových prožitcích (touha po moci, lásce, statcích), touha je součástí řetězu závislého vznikání

3. Utrpení je možné ukončit úplným zničením touhy, vyhasnutí žádostivosti, nebo-li přetržením řetězu závislého vznikání (příčina - následek) = nirvána.

4. Cesta k nirváně existuje (absolutní vymanění se z koloběhu strasti) – prostřednictvím ušlechtilé osmidílné stezky (pravé chápání, myšlení, řeč, jednání, živobytí, snažení, bdělost, soustředění) – z toho plyne pět základních požadavků pro všechny stoupence – nezabíjet, nekrást, zdržet se sexuálních výstředností, nelhat, neužívat omamné látky.

Buddhismus dnes:

Dnes je na světě několik stovek milionů lidí vyznávající buddhismus, zejména pak v Číně, Japonsku, Vietnamu, Thajsku, Srí Lance, Kambodže, Myanmaru, Jižní Koreji, Indii a Taiwanu.

U nás buddhismus netvoří církev jako např. judaismus či křesťanství, tudíž se ze strany státu nekoná žádná finanční podpora. V ČR je většina buddhistů vietnamské národnosti, zbytek tvoří většinou konvertité nebo občané jiných asijských států. V loňském roce byl vietnamskou komunitou ve Varnsdorfu zřízen první buddhistický chrám na našem území. Dále je v ČR několik desítek buddhistických center.

LITERÁRNÍ REŠERŠE

Při hledání informací, které by nám pomohly s řešením naší výzkumné otázky se nabízely tituly zejména zahraničních autorů v českých překladech. Většina těchto knih se zabývá buddhismem jako takovým, nebo popisuje buddhismus v různých částech světa.

Témata spojená s naší výzkumnou otázkou jsou zmiňována např. v knize Moudrosti Východu 1), která se sice věnuje buddhismu pouze v jedné ze svých kapitol, ale vyčerpávající formou přináší vysvětlení základních prvků (čtyři vznešené pravdy, posvátná osmidílná stezka, karma) a pohled na tuto filozofii. Kniha popisuje vznik a vývoj buddhistického myšlení, pomůže nám jej zařadit kulturně, historicky i geograficky. Pojednává o některých praktikách a technikách, jimiž se buddhisti zabývají, ukazuje rozdíly mezi jednotlivými tradicemi a přináší též mnoho souvisejících ilustrací a fotografií, osvětluje výrazné myšlenky buddhismu, které pronikly do kultury Západu. Autor přikládá znalostem aspektů východních filozofií velkou váhu, zejména z důvodu rychlého šíření těchto myšlenek v dnešním světě.

Dále jsme použili Lexikon východní moudrosti 2), který vysvětluje tisíce hesel týkajícíh se buddhismu i dalších východních filozofií.

METODOLOGIE

Pro účely našeho výzkumu se nabízelo použití zejména kvalitativních metod sběru dat i jejich vyhodnocení. Šlo nám především o porozumění danému problému, nalezení nových poznatků - ne o testování předdefinovaných hypotéz. Použito bylo nestandardizovaných technik šetření.

Využili jsme techniku dotazování, mezi jejíž hlavní pozitiva patří vysoká validita získaných informací, možnost zaměřit se na problém v jeho širším pojetí, možnost připravit si dotazy s časovým předstihem a také možnost operativně se přizpůsobit prostředí a podmínkám, ve kterých dotazování probíhá. Můžeme také sledovat body language (řeč těla) respondenta. Nevýhodou je nízká reliabilita získaných dat, časová náročnost a malý reprezentativní vzorek. Nebezpečím je také tzv. sebestylizace dotazovaného, která může být způsobena nepřirozeností interakční situace (uměle domluvený rozhovor, nikoliv spontánní akce). Respondent se může snažit poskytnout nám informace, které “chceme“ slyšet. Tomuto se dá předejít vhodnou volbou otázek. Dotazování jsme provedli na zastávce autobusu Zemědělská univerzita před ČZU Praha (křižovatka ulic Kamýcká a Internacionální).

Dále jsme použili techniku nestandardizovaného rozhovoru, která skýtá vesměs stejná úskalí jako dotazování. Techniku rozhovoru jsme použili v případě návštěvy centra Lotus (Dlouhá 2, Praha 1) na schůzce s Evou Zemanovou a Petrou Plašilovou. Pozornost jsme samozřejmě věnovali také studiu příslušné literatury a informacím, které je možné najít na internetu.

VLASTNÍ VÝZKUM

Dotazování lidí čekajících na zastávce MHD

Probíhalo na zastávce autobusu Česká zemědělská univerzita, poblíž restaurace Žirafa, křižovatka ulic Kamýcká a Internacionální, Praha 6 – Suchdol. Dotazování probíhalo po dobu cca 1 hodiny. Zastávku MHD jsme zvolili z toho důvodu, že jsme očekávali větší vstřícnost respondentů při nutném čekání na spoj. Složité by bylo zastavování spěchajících chodců. Respondenty jsme vybírali náhodně. Neptali jsme se dětí a evidentních studentů. Jen jsme chtěli zachovat poměr ženy-muži 50%/50%. Nakonec se nám různých odpovědí dostalo od 30 respondentů. Každému, kdo se s námi byl ochoten bavit jsme položili otázku: Co víte o buddhismu? Už jste někdy slyšel o buddhismu? Ty, kteří odpověděli, že něco ví, jsme požádali ať nám řeknou, co o buddhismu ví. Těch co nevěděli, jsme se zeptali, jestli si myslí, že toto náboženství může být nebezpečné.

Odpovědi byly velice pestré. Spousta lidí se na nás dívala velice nedůvěřivě a vyptávala se nás, proč to chceme vědět a k čemu to poslouží. Lidé většinou nevěděli o buddhismu víc, než jen, že je to náboženství. Někteří ho dokázali zeměpisně zařadit. Někteří spojovali s buddhismem cvičení jógy. Mnoho lidí ho zaměňovalo s hinduismem, či sektou Hare Kršna - lidé se zmiňovali o jedincích pohybujících se v oranžovém úboru a zpívajících náboženské písně. Hlavně starší lidé projevili nezájem a snažili se bezprostředně argumentovat proti cizím kulturám. Byli znechuceni z počtu cizinců u nás a projevili obavy z rostoucí kriminality, kterou spojovali s cizími kulturami a náboženstvími u nás. Při našem dotazování jsme narazili pouze na jednoho respondenta, který sám buddhismus vyznává, ale zatím velmi krátce. Účastnil se několika přednášek ze zvědavosti na základě článku z internetu objeveného náhodou. Od dalších respondentů se nám dostalo odpovědí ukazujících na netečnost či nezájem o podobná témata. Dále jsme mohli být svědky výpovědí naznačujících, jak na jednu stranu lhostejnost, tak na druhou stranu i jakousi kosmopolitnost, kdy mnoha lidem cizí kultury a náboženství podle jejich výpovědí nevadí.

Buddhistické centrum Lotus

Občanské sdružení Lotus, centrum vědomé evoluce - vzniklo v březnu roku 1997 jako politicky nezávislý subjekt. Sdružuje dobrovolníky, lidi zaměřené především na prohlubování zájmu o duchovní stránku života s důrazem na buddhistickou filosofii a meditační praxi. Centrum Lotus podporuje a navazuje kontakty mezi kulturami a porozumění mezi rozdílnými etnickými směry založenými na mírovém soužití národů. Šíří porozumění východních filozofických, náboženských a kulturních nauk. Pořádá semináře, meditace, provozuje knihovnu, organizuje přednášky, školení a meditační soustředění v přírodě (retreaty).

Provoz centra je z největší části financován podnikatelem, který centrum založil po své návštěvě Srí Lanky a setkání s tamějšími buddhisty, dále pak z dobrovolných příspěvků, sponzorských darů a pronájmu sálu ke cvičení jógy.

Centrum Lotus se nachází ve 4. patře v domě blízko Staroměstského náměstí v Praze, v Dlouhé ulici, č.p. 2. Po telefonické domluvě s Evou Zemanovou jsme přišli na naší schůzku.

Během této doby jsme stihli vyzpovídat buddhistku, která nám po zazvonění u dveří centra, otevřela. Byla to učitelka jógy Petra Plašilová, které centrum pronajímá malý sál, aby si vydělal na provoz. Petra se věnuje buddhismu asi 10let, má vysokoškolské vzdělání humanitního směru. Začala s buddhismem ze zvědavosti, ale velmi ji oslovil. Záhy jí opustil manžel, jenž nebyl schopen pochopit její obrat k této víře. Její rodina jí zprvu moc nechápala, ale teď už jí toleruje. Její přátelé jsou jak buddhisti, tak lidé jiného vyznání. Rodinné vztahy jsou pro ní důležité a vzdělání cení hodně vysoko. Naopak kariéru sice neodsuzuje, ale nemá pro ní zásadní význam.

Ve velkém sále právě probíhala meditace a tak nám Petra popsala jak. Účastníci si vezmou podložky podobné karimatkám, ale o něco kratší a tlustší. Meditace trvá hodinu a v 10ti minutových intervalech se střídá meditace vsedě a chodící meditace. U meditace vsedě je trup ve vzpřímené poloze a nohy jsou překřížené (tak, jak je naznačeno v ilustraci v úvodu naší práce), dlaně otevřené a zavřené oči. Důležité je vnímat svůj dech a snažit se na nic nemyslet. V okolí musí být ticho. Chodící část meditace spočívá v chůzi v kruhu a soustředění se, vnímání svého pohybu. Meditace po hodině končí zpěvem - recitací sútry (posvátné texty údajně vyučované samotným Buddhou).

Jak Petra podotkla, v našich podmínkách je buddhismus hlavně o vyčištění mysli a uvolnění, bez velkých ambicí ohledně konečného probuzení jedince, jak je tomu v ortodoxních kruzích.

Rozhovor s Evou Zemanovou

Po vřelém přijetí následoval uvolněný rozhovor na námi zvolené téma. Evě je 35 let a buddhismu se věnuje od svých 19, kdy maturovala na gymnáziu. Jak říká, o duchovno se vždy zajímala a tak po střední škole odcestovala do Indie. S přestávkami tam strávila dohromady 6 let. Na základě doporučení učitele z gymnázia v Indii kontaktovala buddhistickou školu, kde byla tamějším duchovním přijata ke studiu.

Její rodina zprvu vůbec nebyla její nové víře nakloněna, ale jak Eva říká, teď už i její maminka dochází občas na semináře s velkým zájmem. Jak jsme vyzvěděli Eva se věnuje buddhismu natolik, že se nestýká s lidmi mimo tuto komunitu. Nenavštěvuje např. restaurace či bary, tak jako spousta mladších lidí. Nepije vůbec alkohol.

Podle buddhismu se nesmí ubližovat živým tvorům – z tohoto důvodu byla dlouho vegetariánka. Po zdravotních problémech musela začít jíst alespoň drůbež a ryby. Podle ní, není dlouhodobě možné nejíst maso, pokud člověk má normální zaměstnání a další aktivity a nevěnuje se pouze meditacím.

Ptali jsme se, jak je to u našich buddhistů se založením rodiny, světským vzděláním a pracovní kariérou. Podle Evy, buddhismus člověka v těchto ohledech neomezuje a nic nenařizuje. Člověk by se neměl snažit o nic z toho ze sobeckých pohnutek, ale vždy za účelem šíření dobra kolem sebe.

V našich končinách se buddhismus praktikuje na úrovni laiků, mniši u nás nejsou. Tedy někteří z nich mají český pas, ale tráví většinu roku v cizině a do čech jezdí maximálně na pár týdnů v roce. Eva říká, že správný buddhista musí cestovat a poznávat svět. S projevy nenávisti či agresí se v souvislosti s buddhismem Eva nikdy nesetkala, pouze s neznalostí (známá řadila buddhismus k sektě Hare Kršna).

Myslí si, že Češi jsou národem tolerantním a mírumilovným v otázkách víry, na druhou stranu národem letargickým. Lidé neprojevují zájem se dozvědět víc než musí.

Jako dobrovolník působí v centru Lotus, vede meditační semináře, vyučuje jógu a překládá knihy.

ZÁVĚR

Zjistili jsme tedy, že buddhismus v České republice je především o jeho praktikování ve formě meditací a cvičení jógy a recitace súter. Cílem je uvolnit mysl, oprostit ji od negativních vlivů. Vyznavači jeho filozofie nejsou nijak nebezpeční a ani svému okolí neškodí, snaží se o opak. Provozuje se zejména na úrovni laiků. Mniši s českým občanstvím sice jsou, ale tito lidé většinu roku procestují a jen několik týdnů v roce působí v republice na retreatech a přednáškách. Průměrný občan České republiky ví o buddhismu velice málo - až skoro nic. Plete si jej s hinduismem, nebo ho spojuje se sektou Hare Kršna. Někteří lidé mají z buddhismu, ale i z ostatních “importovaných“ náboženství, obavy, což asi plyne z totální neznalosti a typického strachu z neznámého. Zaznamenali jsme také jedince, kteří o buddhismu vědí ať už z novin, televize, od kamarádů. Dalo by se říci, že lidé vědí, že tam někde v Asii byl Buddha, kterého buddhisté oslavují. Zde však jejich vědomosti většinou končí. Ve výpovědích buddhistů jsme zachytili optimismus a podle jejich názoru se obecné povědomí, informovanost a tolerance lidí zvyšuje. Zásadní význam mají, podle našeho názoru, masové sdělovací prostředky, zejména televize. Podle buddhistů pak právě díky popularizaci, hlavně na veřejnoprávních stanicích, zájem o duchovno roste.

Buddhismus se u nás celkem v klidu rozvíjí, zájemcům nic nebrání v jeho praktikování a lze ho skloubit s “normálním“ životem v naší společnosti.

ZDROJE INFORMACÍ

Internet

Buddhismus [online]. Wikipedia, 2008 [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Buddhismus>.

Škola dharmy [online]. Buddhistické centrum Lotus, 2007 [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.centrumlotus.cz>.

Co je zen [online]. Zenová škola KWAN UM, 2007 [cit. 2009-06-22]. <http://www.kwanumzen.cz/literatura.htm>.

Úvod do buddhismu [online]. Buddhismus diamantové cesty, 2005 [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://bdc.cz/index.php?option=content&task=view&id=5&Itemid=28>.

1) Littleton, C. Scott Moudrosti Východu, Praha, Knižní klub, 1998
2) Filipský, Jan Lexikon východní moudrosti, Praha, Victoria publishing 1996

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako