obrzek domeku-home logo-FB


Citace:

Mansour, Homolka, Faskhutdinova, Dobrovský První buddhistický chrám v České republice [online] Hospodářská a kulturní studia (Provozně ekonomická fakulta ČZU), 2010. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/buddhismus-_mansour_homolka_lira_f.._dobrovsky

První buddhistický chrám v České republice

Úvod

Po dlouhém rozhodování o výběru náboženství a jeho následném zkoumání jsme si zvolili orientální buddhismus. Jelikož v České republice není toto náboženství nikterak rozšířené, zdálo se nám, že by bylo zajímavé dozvědět se něco o buddhismu, jeho podstatě a o snaze porozumět této víře, která mnohým z nás zůstává prozatím utajena. Velikou zkušeností pro nás bylo přímé setkání s věřícími i lidmi, kteří se o buddhismus pouze zajímají. Tímto bychom jim chtěli poděkovat za ochotu a trpělivost, kterou nám prokázali.

Výzkumná otázka

Jak probíhala výstavba buddhistického chrámu ve Varnsdorfu?

Podotázka:

Jak je chrám využíván při buddhistických učeních?

Použitá metodologie

Na úvod výzkumu jsme se pokoušeli sehnat v Městské knihovně v Praze publikace, ve kterých by byly informace týkajících se varnsdorfského chrámu. Vzhledem k jejich nedostatku jsme se zaměřili na architekturu buddhismu ze širšího hlediska. Čerpali jsme zejména ze zahraničních knih.

Dalším našim vodítkem byly oficiální internetové stránky města Varnsdorf, kde jsme nalezli první články i fotografie chrámu. Díky fotografiím jsme si mohli připravit i otázky týkajících se interiéru chrámu a ne otázky ohledně samotné výstavby.

V našem výzkumu jsme použili kvalitativní metodu, a to semistandardizované interview. Schůzku jsme si domluvili na začátek dubna (2. 4.) letošního roku. Vydali jsme se proto do Varnsdorfu za paní Dien Minh a jelikož paní Minh nemluví tak dobře česky, při rozhovoru tlumočila a také někdy sama odpovídala její vnučka. Průběh rozhovoru se odvíjel od námi položených hlavních otázek a naše podotázky vyústily z reakcí respondentů. Díky této metodě jsme zjistili potřebné informace, k dalšímu pokračování výzkumu. Výhodou byly tzv. doplňující otázky, které vyplynuly z rozhovoru a daly nám nový prostor pro pochopení vietnamských buddhistů. Nevýhodou tohoto typu rozhovoru byly odpovědi, které nám nepřinesly nic podstatného, co bychom mohli zahrnout do výzkumu. Z toho hlediska byly naše některé tzv. sondy zcela zbytečné. Jako další nevýhoda interview byla jazyková bariéra mezi oběma stranami. Po přeložení našich otázek jsme netušili, jak slečna Minh přeložila své matce naše otázky do vietnamštiny, takže zde mohly vzniknout úniky důležitých dat o chrámu díky nepřesnému překladu.

Pro zjištění informací, které se týkají možné spojitosti mezi Varnsdorfským chrámem a jógou jsme se obrátili na formu telefonického rozhovoru, které vyplynulo ze situace okolo naší literární rešerše. Na naše dotazy odpovídala paní Minh mladší. U telefonického rozhovoru jsme měli pár základních otázek, týkajících se provozem jógy v chrámu. Výhodou tohoto rozhovoru byl rychlý přístup k informacím, kvůli vzdálenosti obou dvou měst se tato metoda zdála být jak časově, tak i finančně málo náročná oproti jiným technikám sběru dat. Nevýhodou zde byl málo osobní kontakt s respondentem – chyběl oční kontakt a i prostředí ve kterém dotazovaná odpovídala( rušné místo), nebylo ideální pro získání informací.

Vlastní práce

Předtím, než vznikl chrám, měla vietnamská komunita buddhistů k dispozici pouze skromné prostory, které byly vhodné pro občasné schůzky a provádění obřadů. Myšlenka na vybudování vlastního buddhistického centra napadla starší ženu z komunity, pro kterou bylo ze zdravotních důvodů již nemožné navštěvovat chrám v rodném Vietnamu. Proto iniciovala vytvoření vlastního buddhistického chrámu. Lidem z komunity se tento nápad zalíbil, při realizaci pomáhali jak finančně, tak materiálně.

Budova na první pohled nepůsobí jako chrám. Je to několikapatrový rodinný dům okrové barvy. Jediná nápadná věc na něm jsou barevné vlaječky a nápisy psané ve vietnamštině. Než se budova stala buddhistickým chrámem, vlastnila ji soukromá firma. Od té vietnamská komunita dům koupila, upravila interiér a vybudovala z domu chrám. Na opravu budovy přispívali Vietnamci nejen z Varnsdorfu, ale i z celého okolí, příspěvky a pomoc měly mnoho forem: někdo pomohl s opravou podlahy, někdo přivezl zvon atd. Letos chrám funguje již třetím rokem. Návštěvníci chrámu jsou většinou Vietnamci - buddhisté, ale občas zavítají i Češi, jak buddhisté, tak i lidé jiného vyznání, zejména ze zvědavosti při příležitosti konání nějakého obřadu. Chrám je přístupný každý den. Nikdo z vietnamské komunity nezaznamenal ohledně stavby chrámu žádné významné negativní či pozitivní ohlasy okolí.

Pro nalezení správného postavení sošek Buddhy v chrámu se najímá specialista. Ten přesně určí, co kam postavit. Ovšem to neplatí v našem případě. Jelikož v Čechách žádný takový specialista nežije, museli si vietnamští buddhisté poradit sami a vše postavit tak, jak oni sami uznali za nejlepší. Směr, kterým Buddha hledí, by měl být jihozápadní. Před soškami Buddhy musí být volný prostor a v Buddhově výhledu se za zdí nesmí nacházet žádná nečistá místnost, např. ložnice, koupelna, toaleta. V okolí Buddhových sošek minulosti, přítomnosti a budoucnosti nesmí být postaven nebo zavěšen žádný předmět, který by je výškově překonával, ani nesmí být postaveno vyšší patro budovy než je to, ve kterém se sošky nacházejí. Napravo od sošek vidíme stojící nebo sedící bohyni Milosrdenství a ta je nižší než tři již zmíněné sošky.

Pro správný chod chrámu je důležité, aby do něj někdo přicházel každé ráno a zapálil svíčky, vonné tyčinky a pustil uklidňující hudbu. Za nepřítomnosti hlavního mnicha by měl každý den některý z buddhistů dohlížet, aby chrám nebyl prázdný.

Jak je chrám využíván při buddhistických učeních?

Chrám se využívá zejména pro meditaci a nalezení duševního klidu. K vytouženému klidu napomáhájí meditujícím různé vonné tyčinky a monotonická orientální hudba, která provází návštěvníky po celou dobu jejich setrvání v chrámě. Pro nalezení duševní rovnováhy a utříbení myšlenek praktikují návštěvníci jógu. Jóga je v chrámu praktikována jak pro osobní účely, tak také pro veřejné. Důležitým faktorem, proč vůbec tyto lekce vznikly, je otázka peněz. Varnsdorfský chrám patří do sdružení Vietnamského klubu sympatizantů s buddhismem v EU a stejně jako jiné organizace, které přežívají díky dotacím a příspěvkům od fyzických a právnických osob, také tato organizace není výjimkou. Lekce jógy jsou zpoplatněné a získané peníze putují na chod, provoz a opravy chrámu. Semináře probíhají pravidelně pro všechny návštěvníky bez rozdílu věkové kategorie a různého vyznání. Může se stát, že každou lekci vede jiný jogín. Lidi navštěvující tyto lekce odcházejí spokojení a nikdo si doposud nestěžoval. To v chrámu všechny těší, zejména proto, že buddhismus není v České republice tak rozšířený. Poptávka po lekcích je ve městě Varnsdorf kupodivu velká. To ovšem buddhistům nestačí a chtějí své „služby“ zapojit i do jiných měst a krajů.

Obecné informace o buddhismu

Dnes je buddhismus jedním ze tří náboženství, která mají ve světě převahu co do počtu věřících. Má asi 300 až 400 miliónů přívrženců, zvláště v jihovýchodní Asii. Zakladatel buddhismu, princ Siddhárta Gautuma, se narodil v Indii (dnešní Nepál) v 6. stol. př. Kr. V té době všichni Indové vyznávali hinduismus a princ Siddhárta při tvorbě své nové doktríny z tohoto náboženství vycházel. Buddhismus je spíše moudrost, či filosofie než náboženství jako takové. Snahou buddhistů je oproštění od tohoto světa, tj. docílení nirvány – únik z koloběhu života neustálým převtělováním.

Literární rešerše

Literární rešerši jsme rozdělili na dvě témata. První téma se týká hlavní otázky, a to buddhistické architektury. Druhé téma se zabývá podotázkou, která se týká učeních, která praktikují buddhisté - tantrou a jógou.

Buddhistická architektura

pagoda.jpg

V každém náboženství můžeme najít různé odlišné prvky v architektuře posvátných míst. Buddhismus se řadí mezi náboženství, které má široké spektrum podob chrámů či jiných staveb. Varnsdorfský chrám není typickou stavbou, jakou můžeme vidět například v Asii. Náznaky směru Velkého vozu (Thérávády) jsou zde vidět pouze v podobě předmětů z Vietnamu, jako jsou sošky, zpěvníky, atd. Vietnamské chrámy byly ovlivněny čínskou architekturou. Mnohé z nich se nedochovaly kvůli výrobním materiálům, které často byly ve skrze primitivní, a díky fauně na jihovýchodě Asie se doba zachování chrámu rapidně zkracovala.

Každý chrám má halu s oltářem, meditační halu, sochy bohů a bohyň, hlavně sochu Buddhy. Většina buddhistických budov se nepodobá jiným. Všechny se od sebe odlišují natolik, že se o některých ani nedá říct, že představují chrám.

Nejstarší chrámy vznikaly v Indii, nazývaly se jeskynní chrámy. Chudoba, nedostatek stavebního materiálu a intenzivní teplo nemohlo zajistit nic lepšího. Jedním z nejzaměstnanějších je Longhua Si v Šanghaji. Také Ta Prohm, jeden z chrámu Angkor v Kambodži, patří mezi velice známé a navštěvované místo. Hlavně je zajímavý svou atmosférou, protože leží uprostřed džungle, působí jako blízká interakce člověka a přírody. Film Indiana Jones byl natočen přímo tam. Velkolepý chrám Borobudur je právě ten největší na světě. Najdeme ho v Indonésii na ostrově Jáva.

Buddhistická architektura vychází zejména z Theravády. V chrámech můžeme nalézt velké množství soch, kreseb, maleb, různých dekorací. Nejstarším prvkem jsou ale stúpy, což byly původně náhrobní pomníky. Stúpy byly stavěny kolem pozůstatků zpopelněného Buddhy. Stúpy obsahují také posvátné předměty či knihy. Většina stúp je pozlacena. Buddhovy pozůstatky byly rozděleny na deset částí1). Často byly umístěny na okraje vesnic či osad. Kolem stúp pak začaly vznik malé kláštery, které se nazývaly vihary, což je považováno za počátek buddhistické architektury. Viháry mohou mít různý tvar i různou velikost. Přestože mohou být buddhistické chrámy velmi rozmanité, mají tři základní prvky. V hlavní síni nalezneme sochu Buddhy, která je většinou umístěna na čestném místě. Můžou zde být zobrazeny i různá božstva, malby světců. Další částí je předsíň, kde jsou umístěny další podoby božstev. Poslední částí je krytá chodba. Kolem chrámů někdy bývají obestaveny stromy bo. Pod stromem bo totiž dosáhl Buddha osvícení. Větší chrámy mají dva nebo tři stromy bo, mívají také vedlejší svatyně.

Stúpa: Jak již bylo zmíněno, stúpy byly původně náhrobní pomníky. Dnes je to již univerzální symbol, který se stal hlavním pomníkem s vlastní symbolikou. Staví se buď jako jednoduchá polokulovitá stavba nebo jako štíhlá věžovitá stavba, což je typické pro Thajsko a Barmu, nebo jako pagoda, která je typická pro Čínu a Japonsko. Dnes jsou stúpy spíše stavby, dříve to byly pomníky, které se skládaly ze tří prvků, z podstavce, kopule a nástavby se štíty. Podobu dřívější stúpy určil Buddha, který zodpověděl otázky svých učedníků, jak by měla vypadat. Nejzákladnější symbolikou je připomenout Buddhův vstup do nirvány a jeho odchod ze světa. S vývojem buddhismu ovšem získala stúpa složitější symbolické významy. Dnes slouží stúpy jako významné objekty uctívání a poutní místa. Věřící je obcházejí po směru hodinových ručiček, což zavedli učedníci Buddhy už při prvních stavbách stúp.

Části chrámu:

Wat: Slovo wat pochází z thajštiny a znamená v překladu chrám. Jsou to ovšem většinou chrámy složité struktury. V chrámech jsou mimojiné obytné prostory a ložnice mnichů, které jsou ale zařízené velmi prostě.

Bot: Hlavní část a nejposvátnější místo chrámu. Probíhají zde ceremonie při svěcení knězích. Tato část je určena osmi hraničními kameny.

Vihán: Tato část je používána při kázání mnichů. Je zde mnoho uměleckých předmětů a soch, zejména soch Buddhy.

Stúpa: Stúpa již víme, co je. Někdy se ji také říká dágola, čedi nebo prang.

Mondop: Slouží jako zdroj inspirace a centrum vědění. Obsahuje knihovnu s posvátnými texty.

Ambit: Zde jsou vystavovány výjevy z Buddhova života.

Sala kanparien: Shromažďovací síň, kde se shromažďují mniši, aby si přednášeli kázání z posvátných knih.

Informace o buddhistické architektuře v česky napsaných knihách příliš nenajdete. Čerpali jsme zejména ze cizojazyčně psaných publikací, například z knihy A world history of architecture nebo Buddhist Architecture.

Tantra

Dosažení nirvány můžeme dosáhnout dvěma různými způsoby. Tantrou nebo jógou. Tyto dvě metody jsou ze stejné filosofie, ale jsou naprosto rozdílné, protikladné, tudíž si vysvětlíme základní rozdíly. Hlavním zájmem tantry je energie. Sex je podle tantry základní energie, která tvoří vše, lásku (bez lásky není božství), uvolnění, svobodu… Sex sám o sobě není aktem lásky, jak si lidé často myslí. Člověk má touhu sexu, i když není zamilovaný, i když je sám. Přijmi vše, co je v tobě, tak zní základní myšlenka tantry.

Dnešní člověk je nenormální a nepřirozený a vztah k sobě samému je v dnešní době nedobrý. Šílenství se stalo normální, tudíž, když člověk není šílený, tak paradoxně vypadá nenormálně. Sex je přirozený, normální, jen postoj člověka k sexu může být nenormální2). Člověk by neměl mít postoj k sexu, jako například nemá postoj k očím. Oči jsou přirozené. Očím můžeme dát přívlastek, například modré, hnědé, světlé, tj. podle jejich vlastností, ale nemůžete jim objektivně dát subjektivní vlastnost typu dobré, špatné. Jakmile jim takovouto vlastnost přidělíme, získáme k nim postoj, například hříšné. Zaujmete-li názor, že oči jsou hříšné, když se bude člověk jimi dívat, tak jeho mysl bude mít pocit hříchu, jelikož používá ty „hříšné“ oči, to samé je se sexem. Sex se stane pomocníkem k přetvoření těla jako posvátného chrámu, jen když ho přijmeme jako energii. Sex je nejzákladnější energií a prostupuje každou buňkou lidského těla. V dnešní době je tato energie kontrolována, potlačována, využívána k ovládání jiných a je i využívána k obohacování (ať už legálně či nelegálně).

Tantra nabízí smíření, splynutí, pochopení. Tantra nabádá k 100 procentní pozornosti, pouze když budeme na 100 procent soustředěni, podaří se nám žádost přeměnit, a tím pádem zůstat mimo ni. V tantře neexistuje dualita jako dobro-zlo atp., je jen jedna cesta. V tantře není prostor pro spor, tudíž ani pro dva rozdílné elementy. V tantře neexistuje to, čemu křesťané říkají ďábel, v tantře jsou jen božské věci. Ďábel je sice také božský, jelikož ho vytvořil Bůh, ale hřích není božský, jelikož ho vytvořil ďábel. Tantra není proti ničemu, například ani hněvu, ba naopak, tantra vyžaduje, aby se člověk hněval úplně, a poté se hněv změní ve slitovaní3). Hněv je zárodkem slitování, ale nejsou to dvě strany proti sobě, je to jedna věc, která se přeměňuje. Když s ní budeme bojovat, tak se zničí a nezbyde nic, co by se mohlo přeměnit ve slitovaní. Ano, boj, to je také možnost, ale je to způsob jógy a ne tantry. Být odmítavý a mít negativní postoje, tím nevědomky odmítáme i nirvánu, nejvyšší stav blaženosti. Všechno, s čím začne člověk bojovat, se automaticky stane jeho nepřítelem, proto je pro tantru příznačné nebojovat, být přátelský a vnímavý ke všemu. Člověk by měl být vděčný za všechny vlastnosti nebo stavy, které má, prožívá. Například i za nevraživost, lakotu, zlost, jelikož vše je základem něčeho jiného a energie se za absolutního soustředění přemění na vstřícnost, radost, štědrost. Ve všem může být zárodek něčeho krásného. Například semínko stromu nebo cibulka květiny není hezká, ale strom nebo květina, které vyrostou a rozkvetou, krásnými jsou, a tak je to i se stavy. Lakota není hezká, ale když rozkvete ve štědrost, tak se hezkou stane. Pro tantru je vše posvátné, respektive není nic neposvátného. Kdyby na světě bylo něco, co není svaté, třeba jen jeden atom čehokoliv, pak by tento svět nebyl svatý, když by obsahoval něco nesvatého4).

O tantře naleznete v knihovně spoustu věcí. Je to určitý nově rozvíjející se trend. Naleznete jak české publikace, tak také zahraniční. Z českých bychom doporučili zejména pana Jizeru.

Jóga

Opakem tantry je jóga. Jóga je pravý opak elementárního myšlení, tedy i opakem tantry. Jóga je boj proti sexu, potlačování sexuality. Jóga je pro naši mysl mnohem jednodušší než tantra, tantra požaduje úplné splynutí, jóga boj dvou stran. Základem jógy je dualismus. Jóga je „postavena“ na sporu, tudíž zde musí existovat dualismus5). Například jogíni mohou milionkrát říkat, že nejsou egoističtí, ale jóga jim předurčuje být egoističtí. Jejich bytostná existence je již taková. Zdroj energie je zápas. Čím víc člověk bojuje, tím více vzrůstá jeho ego. Jestliže vyhraje a docílí osvícení, jeho ego se stane nejvyšším. Mnoho lidí nemůže, nebo je jim velice zatěžko pochopit tantru, jelikož nepřítomnost konfliktu chápají jako požitky, bývá to většinou mužský typ. Tantry se může zdát mnohem těžší dosáhnout, ale nemusí tomu tak být. Jediný, kdo sám stanovuje hranici splynutí, je mysl každého člověka. Jenže každá mysl umí sama sebe oklamat, tudíž dosažení tantry musí být bez podvodů sám na sobě. Jóga nabízí cestu k osvícení přes rozum, který má srovnat, utřídit.

Pouze mysl každého člověka určuje, co je přitažlivé a co ne. Ano, jistě člověk může propadnou různým okolním vlivům, ale výsledné rozhodnutí je stále pouze na něm. Tantra a jóga jsou dvě cesty, které vedou k osvícení. Jsou dvě cesty, jelikož na světě existují dva typy lidí: mužský typ a ženský typ. Toto dělení není z hlediska biologického, ale z psychologického. Mužský typ - je temperamentní, extrovertní, aktivní - pro ty je určena cesta jógy. Ženský typ - pasivní, nenásilný, introvertní, romantický - pro ty je určena cesta tantry. Pro tantru má velký význam ženský princip, matky, bohyň Kálí, Tára, dévi Bhairáví atd. V józe se bohyně ani ženská jména nepoužívají, používají se zde logicky pouze mužští bohové.

Je na každém, aby si zvolil pro něj výhodnější cestu. Člověk, který chce dosáhnout osvícení, nesmí mít deformovou mysl. Jakmile má deformovanou mysl, už mu nic nepomůže, jelikož jeho mysl bude chtít oklamat sama sebe na cestě za osvícením, a tím pádem k osvícení nikdy nedojde a zacyklí se.

Jóga mám v České republice své místo, literatury o ní bylo napsané také hodně. Doporučujeme pana Smithe, který ve své knize Tantra a tao se tímto tématem zabývá.

Závěr

Výstavba chrámu nepatřila mezi jednoduché. Chrám nevypadá jako klasický buddhistický chrám, nýbrž je to přestavěný barák. Lidé, kterým se zrodila myšlenka na výstavbu chrámu v hlavě, se museli hodně snažit, aby sehnali prostředky k vybudování chrámu. Vzhledem k tomu, že se idea výstavby lidem zalíbila, přispěla značná část okolních buddhistů na výstavbu chrámu.Díky tomu se podařilo v roce 2008 postavit první buddhistický chrám na území České republiky.

Lidé si do chrámu chodí odpočinout, meditovat, nalézat duševní klid. Je volně přístupný veřejnosti, vždy chrám hlídá jeden z mnichů. V chrámu probíhají také různá buddhistická učení, jako např. lekce jógy. Hlavně sem lidé chodí z důvodu nalezení klidu a rovnováhy v těle i mysli.

Cílem naší seminární práce byla snaha přiblížit veřejnosti údaje o stavbě buddhistického chrámu, který je svou architekturou unikátem. Díky sbírce vietnamské komunity žijící ve Varnsdorfu a okolí budova začíná plnit novou funkci místa, kde lidé meditují a nalézají vnitřní porozumění svého vnitřního já. Z demografického hlediska se vietnamská společnost v naší zemi rozrůstá a nejinak je tomu i ve Varnsdorfu. Do budoucna by chtěli varnsdorfští buddhisté oslovit ještě více lidí, nežli jen „místní“ návštěvníky. Důkazem může být i zahraniční spolupráce s buddhisty z německých Drážďan, se kterými plánují do budoucna odborné přednášky a posezení se zájemci o studium této víry.

Zdroje

Literární zdroje

FAZIO, M.W.; MOFFET, M.; WODEHOUSE, L. A world history of architecture. London: Lawrence King publishing, 2003. ISBN 1 85569 353 8

JIZERA, K. Tantra lásky. Praha: Logos, 1990. ISBN 80-900179-0-8

SINHA, I. Tantra. Čestlice: Rebo Productions, 2001. ISBN 80-7234-188-X

SMITH, G. Tantra a tao. Praha: Pragma, 2002. ISBN 80-7205-876-2

Internetové zdroje

Architektura - chrámy [online]. Thajsko Travel Co.Ltd., 2010 [citováno 02.10.2010] Dostupný z WWW: http://thajsko.com/architektura/chramy/chramy.htm

Buddhismus na Srí Lance [online]. „neckarovi.cz“, 2010 [citováno 02.10.2010] Dostupný z WWW: http://www.neckarovi.cz/sri_lanka-buddhismus.html

Buddhistický chrám ve Varnsdorfu - první svého druhu v Čechách [online]. WebActive s.r.o., 2005 [citováno 07.05.2010] Dostupný z WWW: http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3044

1) FAZIO, M.W.; MOFFET, M.; WODEHOUSE, L. A world history of architecture
2) , 3) JIZERA, K. Tantra lásky
4) SINHA, I. Tantra
5) SMITH, G. Tantra a tao

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako