obrzek domeku-home logo-FB


SVÁTKY A VÝJIMEČNÉ DNY BUDDHISMU DIAMANTOVÉ CESTY


Soška Buddhy v tradiční meditační poloze

Obrázek dostupný z 1)

Úvod a cíl práce

Buddhismus celosvětově vyznávají miliony lidí, a to v Asii, Evropě i v Americe. Tento nábožensko-filozofický systém nabádá k upuštění od egoismu. K dosažení osvobození není třeba víra v Boha, nýbrž čistota duše.

Zaměřme se na jeden ze tří směrů buddhismu, Vadžrajánu (neboli Diamantovou cestu). Jeho doslovný překlad je „nezničitelné vozidlo“, nicméně buddhistům je bližší pojem „cesta“. Hlavním cílem Vadžrajány je dojít osvícení.

Buddhismus, a tedy i Vadžrajána, je znám svou mírumilovností a optimistickým pohledem na svět. Společné oslavování podobného stylu života je vždy radostná událost, plná barev a šťastných lidí, postupně nalézajících mír. Naše základní výzkumná otázka tedy zní: „Jaké jsou svátky Vadžrajány a jak se slaví?“

Literární rešerše

Vzhledem k důležitosti duchovní nauky buddhismu a malé podstatnosti světských radovánek, se buddhistickými svátky, oslavami a festivaly plně nezabývá pravděpodobně žádná literatura. Ovšem, několik autorů jim věnovalo alespoň částečnou pozornost.

Autor Vladimír Miltner ve svém rozsáhlém rukopisu Vznik a vývoj buddhismu 2)věnuje obřadům téměř celou kapitolu. Zde se dozvídáme o vývoji buddhistických oslav. V raném buddhismu (po smrti Buddhy Šákjamuniho) nebyly žádné zvláštní obřady a svátky, protože Buddha žádné nezavedl, a mnichové necítili jejich potřebu. Laikové3) se přitom mohli bez zábran účastnit slavností a svátků hinduistických a folklórních.

Dvakrát ročně se v klášteře scházeli mnichové na velkém shromáždění (mahásannipáta 4) ), aby se informovali o nových událostech ze svého několikaměsíčního putování. Velká shromáždění probíhala na konci léta a koncem období dešťů. Tato shromáždění byla provázena konáním různých oslav v buddhistické obci a laikové obdarovávali mnichy.

Při úplňku měsíce Dvou větví (cca druhá polovina dubna a první polovina května) se koná podle théravádské tradice oslava Buddhova narození, procitnutí a vyvanutí (vaišákhapúdža). Nejčastěji se slaví dny úplňku a novoluní, které jsou i nejvýznamnějšími svátky. Později se svátečními dny staly i osmé dny mezi úplňkem a novoluním, což je přirovnatelné ke křesťanským nedělím. Laikové měli ve sváteční dny pracovní volno. Ve svátcích se přísně dodržovaly předpisy kázně a správného chování, případné porušení se veřejně přiznávalo. Přes některé svátky se držel také půst.

Na tyto sváteční dny svolával nejstarší mnich obce shromáždění, kterého se neúčastnili laici. Zde se přiznávaly prohřešky a uváděl se seznam příkazů a zápovědí. V obci se laikové přiznávali někomu ze spolubratrů a provedli pokání ještě před zahájením shromáždění. Laikové si posilovali na sváteční dny svá předsevzetí. Nejvíce patero zápovědí a někteří si přidali ještě další tři z mnišského desatera. Všech osm zápovědí ale povětšinou dodržovali pouze ve sváteční dny.

Dále se v této kapitole zabýval i dalšími obřady a uctíváním, z nichž uvedeme jen několik zajímavostí. Pro obětování Buddhovým sochám v chrámech je nejpříhodnější květina (obětovaly se ale i pokrmy, oděvy a šperky). Kromě obětí hmotných zde byly i nehmotné, například hudba, zpěv a tanec, ale dokonce i práce (uklízení povadlých květin, zametání apod.)

Obecněji shrnul vývoj slavností: „Duchovní obřady a slavnostní události, jichž se směli zúčastňovat laici, například kázání, vysvěcení nového mnicha, založení kláštera, stavba chrámu, svatyně nebo mohyly, výroční svátky Buddhova narození a úmrtí a jiná důležitá shromáždění, nabyly průběhem staletí povahy složitého rituálu, jehož jednotlivé prvky byly přejaty ze starších kultů ovlivněných magií a lidovými zvyky.“

Od dob císaře Ašóka (3. století př. n. l.) svolávali severoindičtí králové, panovníci naklonění buddhismu, každých pět let lid a mnichy na velkou slavnost k poctě Buddhy. Hlavní účel byl obdarovat mnišskou obec.

Ve svazku Buddhistické myšlení – Úplné vedení do indické tradice 5) od Paula Williamse a Anthonyho Tribea se autoři zaměřují na rozlišování buddhistických škol a cest se zvláštním důrazem na tantrický buddhismus v Indii, neboli Vadžrajánu (Diamantovou cestu). Právě v praktikování Vadžrajány přikládá velkou důležitost mantrám, vizualizaci a mandalám. Mantry jsou texty, které při vyslovení neplní funkci sdělovací, ale jsou nástrojem a mají speciální moc při rituálech. Vizualizace božstev je při rituálech také důležitá a mandala je zpravidla kruhový diagram, vymezující posvátný prostor. Tento prostor je příbytek bohů nebo označuje vesmír, jak jej vnímá probuzené poznání.

V dalším díle Živý buddhismus na Západě6) od Lámy Anagárika Góvinda se dozvídáme, že samotný Buddha nabádal a varoval své stoupence, aby nelpěli na rituálech a morálních pravidlech, což souhlasí s výrokem Miltnera, že Buddha ani nezakládal žádné zvláštní obřady nebo slavnosti, které ke speciálním rituálům svádí.

Metodologie

Ke zpracování této práce byla nejdříve použita kvantitativní metoda, a to metoda studia dokumentů, aby byly čtenáři nejdříve nastíněny základní informace o buddhismu. Tyto informace byly především použity v teoretické části této práce.

V části praktické, což je náš vlastní výzkum, byla použita jak kvalitativní, tak i kvantitativní metoda.

Nejprve tedy metoda řízeného rozhovoru, který byl pořízen s panem Karlem, kterého jsme potkaly na přednášce v centru buddhismu Diamantové cesty. Pochází z České republiky a buddhismu se věnuje přes 10 let.

Jako další krok byla zvolena kvantitativní metoda, a to metoda formou dotazníkového průzkumu. Tyto dotazníky byly rozeslány po internetu přes sociální síť i do vzdálených zemí. Díky těmto dotazníkům byli získáni dva klíčoví respondenti, se kterými jsme poté komunikovaly více. Nevýhodou této metody je, že komunikace s respondenty neprobíhá osobně. Může to znamenat, že se nedozvíme, jak se říká, „informace pod povrchem“. Avšak i tak byli přínosem. Dotazníky pro nás byly klíčové, jelikož bez nich by nebylo možné získat kontakty na naše hlavní respondenty z ciziny. A protože jsou tito lidé ze vzdálených zemí, osobní setkání nebylo možné. Nicméně získané informace byly i tak přínosné.

Prvním respondentem byl pan Ariel. Je mu 33 let a žije v Izraeli.

Druhým byl pan Juan. Ten pochází ze Španělska a je mu 29 let. Buddhistou je asi 4 roky.

Další použitá metoda je tzv. metoda nezúčastněného pozorování. Navštívily jsme úvodní přednášku k buddhismu v centru buddhismu Diamantové cesty, které sídlí v ulici Vlkova 628/36, Praha 3. Na této přednášce jsme se zúčastnily i pravé buddhistické meditace.

Do tohoto centra přímo zaměřeného na buddhismus diamantové cesty, jsme se vydaly na radu kamaráda, buddhisty. Tam se každých 14 dní koná úvodní přednáška, na které je vysvětlován princip a smysl buddhismu diamantové cesty, a je následně ukončena hromadnou meditací.

Teoretická část

Úvod k tématu

Buddhismus, jako jedno z nejvýznamnějších světových náboženství, se přes dvě a půl tisíciletí šíří z rodné Indie do Číny, Japonska, Tibetu a dalších zemí jihovýchodní Asie. Dnes má Buddha, neboli „Osvícený“, a jeho učení více než 500 milionů následovníků. Většina je v Asii, ale velký počet následovníků Buddhova učení je v Evropě a Severní Americe. V buddhismu lze rozlišit dva hlavní směry, a to theravádu, neboli „cestu starších“ a mahájánu, takzvaný „velký vůz“. Mahájána se dále dělí na školy, které se liší dle společnosti, ve které se praktikuje. Všechny varianty mají ale společný základ, který buddhismus odlišuje od jiných náboženství. Podle buddhismu neexistuje Bůh, který vše řídí, ale vše je jen sled okamžiků. Buddhova poslední slova prý zněla: „Pomíjivé je vše, co se rodí. Usilujte s horlivostí.“ Tedy musíme si vážit každého momentu našeho života a nebýt materialističtí. Pouze odříkání (odmítání lži, krádeže, násilí a nezákonného pohlavního styku) a meditace vedou k osvícení, takzvaného bódhi, neboli poznání pravého stavu věcí a k osvobození od utrpení, což je nirvána. Klíčem k osvobození od utrpení je sebeovládání. Buddha učí, že důvěra v sebe sama, přísná morálka a meditace vedou k tomu osvobození. Sám takto žil a založil mnišský řád. Společnosti se ovšem nestranil a podporoval laiky. Mnichové měli být pro laiky inspirací a vzorem, později i předmětem uctívání. Cílem buddhismu je nirvána. Člověk je neustále vystaven bolesti a utrpení, kdy toto všechno způsobuje pouze lidstvo samo, tedy působení lidských myšlenek, slov a skutků, což je karma. Zhoubné činy jsou výsledkem skutků, motivovaných sobeckostí, a zásluhy jsou výsledkem skutků, které jsou motivovány nesobeckostí. Nesobeckost se projevuje sexuální zdrženlivostí, nenásilím a dobročinností. Ona mravní čistota vede k míru a jasné mysli, což napomáhá při meditaci a právě meditací člověk dosáhne osvícení, jehož výsledkem je nirvána. 7)

Vznik buddhismu

Vznik buddhismu se datuje do doby 5. st. př. n. l. Jeho zakladatelem byl Siddhártha Gautama. Siddhártha pocházel z královského rodu. Měl milující ženu, syna a rodiče. Když byl Siddhártha ještě malý, jeden astrolog mu předpověděl, že se v dospělosti stane poustevníkem. To se samozřejmě jeho královskému otci nelíbilo, a tak se snažil Siddhártovi plnit všechna jeho přání. Jak Siddhártha dospíval, začínal se zajímat o svou zemi, o svět mimo hradby. Siddhárthův otec podlehl naléhání svého syna a dovolil mu, aby se vypravil za zdi paláce. Avšak sluhovi, kterého s ním poslal, řekl, ať princi ukáže jen to, co je krásné a zdravé. Při této cestě spatřil přírodu kolem sebe. Cestou zpátky narazili na venkovana, sténajícího u cesty. Siddhártha se podivoval, co to je, jelikož zranitelnost lidského těla neznal. Po nějaké době se rozhodl vydat se na druhou cestu. Tentokrát na této cestě viděl bezzubou stařenu. Ptal se sluhy, co to s ní je a ten mu řekla, že je stará, že její tělo už je opotřebované. Opět to Siddhárthu velice zasáhlo, jelikož si uvědomil, že mládí je pomíjivé. Pak se samozřejmě chtěl vydat na další cestu. Při této cestě spatřil princ opět krásnou přírodu, avšak při zpáteční cestě potkali pohřební nosiče, jak nesou na nosítkách bezvládné tělo. Siddhárthu to vyděsilo, nechápal co to s tím člověkem je. Jeho sluha mu vysvětlil, že tenhle člověk je mrtvý, bez života. Siddhártha se vyděsil a zajímal se, zda i on, nebo jeho rodina jednou zemřou. Sluha mu vysvětlil, že všichni jednou zemřou. Je jedno, jestli člověk je chudý nebo bohatý. Po návratu z této cesty byl Siddhártha velice nešťastný. Uvědomil si, že mu je k ničemu bohatství, když svou rodinu nedokáže ochránit před smrtí. Jednoho dne odešel z paláce, aby nalezl nesmrtelnost. To se mu samozřejmě nepodařilo, avšak jeho pátrání nebylo úplně marné. Usedl pod posvátnou smokvoň 8) a zkoumal lidskou přirozenost. Nějakou dobu tam seděl a rozjímal, až zjistil, že pomíjivost neznamená smrt, ale změnu. Díky tomu pak Siddhártha zjistil, jak se vymanit z područí smrtelnosti. Přijal skutečnost, že změna je nevyhnutelná a smrt je jen součástí celého cyklu. 9)

Dostupný z 10)

Zobrazení Siddhárthy Gautamy při rozjímání pod smokvoní

Buddhismus diamantové cesty

Diamantová cesta (tib. dordže thegpa, v sanskrtu vadžrajána) patří mezi hlavní směry buddhismu. Zakládá se na rozvíjení mysli bytostí, pro dobro všech. Účelem této cesty je zbavení se negativních vlivů v podobě různých špatných pocitů, myšlenek, činů i slov a nalezení absolutního a trvalého štěstí. To spočívá také v uvědomění, že nic se neděje náhodou, jelikož existuje zákon Karmy, tedy příčiny a následku.

Cílem Diamantové cesty je to samé, jako u Velké cesty, a to je osvícení a dosažení nedualistického stavu, který se nazývá „Velká pečeť“ (skt. mahámudra, tib. čhagčhen). Jedná se o nejvyšší pohled Diamantové cesty linie Kagjü. Velkou pečetí je označován stav, kdy se žák dostane přímo do podstaty mysli. Tedy, že zbaví své vědomí všech rušivých vlivů a prožije stav „teď a tady“ mimo jakoukoliv dualitu.

Diamantová cesta pracuje na základě výsledků (plodů), za účelem přeměny všech zážitků na sebe vysvobozující a přirozenou očistu mysli a používá k tomu metody, se kterými lze dosáhnout výsledků co nejrychleji. Prostředky, které se využívají k dosažení osvícení, se skládají ze tří přístupů, a to Cesty metod, Cesty vhledu a Gurujógy (Cesty důvěry) 11).12) 13)

Rozšířený jednotlivých „cest“ buddhismu po Asii

Obrázek dostupný z 14)

Pro všechny cesty je zapotřebí základní příprava mysli. Nutné je také si uvědomit, že hlavní motivací je rozvíjení se pro dobro všech bytostí. Při větší intenzitě se také posiluje spojení s učitelem, který představuje vzor. Přípravná cvičení se nazývají tibetsky ngöndo. Jednotlivé meditace se opakují 111 111 krát a zahrnují tělo, řeč a mysl. Po ukončení Přípravných cvičení existují v Diamantové cestě, na nejvyšší úrovni učení, 3 možné meditace, které vedou k rozpoznání podstaty mysli. Jsou jimi Cesta důvěry, neboli Gurujógy, která pracuje s oddaností. Rozpoznáváme v ní dokonalost, která je naší podstatou kvůli blízkému vztahu s učitelem, který zrcadlí naše nadosobní vlastnosti. Při meditaci se s ním splývá a přebírají se jeho osvícené vlastnosti. Tato cesta nabízí ty samé možnosti jako obě další cesty. Jelikož je možné ji využívat za všech životních situací, tak ji lidí na Západě upřednostňují, a to s partnerem i bez něj. Postačuje mít důvěru a otevřenost vůči svému učiteli. 15) 16)

Druhou cestou je Cesta metod, která využívá metody o mnoha úrovních, které navazují jedna po druhé. Při meditaci se v ní využívají různé vibrace, dechová cvičení a formy Buddhů. Během splývání s formami Buddhů se postupně prožívá podstata mysli. Tato část Diamantové cesty se také nazývá „cesta tantry“. Má 4 úrovně a obsahuje větší množství metod a prostředků, než jsou cvičení párového spojení. Při cvičení párového spojení je zapotřebí mít partnera na stejně vysoké úrovni rozvoje a lze je vykonávat jen za určitých podmínek a předpokladů. 17) 18)

Třetí je Cesta vhledu, která využívá hlavně zklidnění mysli a schopnost jejího vidění. Tedy, že se během meditace pracuje bez vnitřních představ a metod. Zkušený učitel při ní seznamuje žáky s různými úrovněmi zklidnění mysli (tib. šinä) a hlubokého vhledu (tib. lhatong). Během meditace se pozoruje, jak se v mysli objevují i mizí jevy a myšlenky, až nakonec meditující prožívá zářící prostor, který se za nimi nachází a pociťuje ho jako radost. Současně také spočívá ve vhledu, kde prožívající, prožívané a prožívání jsou součástmi jednoho celku. 19) 20)

Buddhistické svátky

Vésakha 21) 22)

Vésakha patří mezi nejvýznamnější svátky buddhismu v zemích jihovýchodní Asie. Svátek je pojmenován po měsíci dle Indického kalendáře. Po několik dní buddhisté oslavují narození, osvícení a smrt Buddhy. Termín oslav svátku připadá na první úplněk v květnu. V tento den jsou také přístupné Buddhovy relikvie, uložené v hlavním sídle OSN v New Yorku.

Vésakha je oslavován velmi radostně, se spoustou barev a je zakončen karnevalovým průvodem. Domovy jsou naklizené a vyzdobené. Lidé navštěvují chrámy, kde probíhají bohoslužby a učení a nabízejí jídlo mnichům. Pro tento svátek jsou také velmi důležité modlitby a zpěv.

Často oslavy zahrnují „Koupání Buddhy“. Pro očištění vlastní mysli od zášti, nenávisti a ignorace se Buddhovi polijí ramena vodou. Před oltář se pokládají dary pro sochu Buddhy. Tím buddhisté dokazují svou úctu a vděčnost Buddhovi za jeho učení.

Oslavy Vésakha se mohou v každé zemi lišit. Například v Thajsku vyrábějí speciální Vésakha lucerny z papíru a dřeva a často se oslavuje vypouštěním ptáků z klecí, což symbolizuje upouštění od problémů a přání, aby vše bylo dobré a šťastné. V Číně oslavy zahrnují tradiční čínské prvky, jako jsou tančící draci. V Indonésii jsou, jako v Thajsku, speciální lucerny vyráběny z papíru a dřeva.

Losar 23) 24) 25)

Losar je nejvýznamnějším svátkem pro Tibeťany, jedná se o tibetský Nový rok. Původ oslav Losar u sahá až do před buddhistického období Tibetu. V této době Tibeťané každou zimu při duchovním obřadu obětovali velké množství vonných tyčinek za účelem usmíření místních duchů, božstev a ochránců. Z tohoto náboženského festivalu se vyvinula každoroční buddhistická slavnost. V klášterech se provádějí rituály (púdža) a posvátné tance.

Slovo Losar bylo odvozeno od tibetského slova „LO“, což znamená rok a „Sar“, což je zkratka pro slovo „nové“.

Oslavy počínají vždy první den prvního měsíce tibetského lunárního kalendáře (konec ledna až začátek března). Dříve se tento svátek slavil i 15 dní, dnes v Indii obvykle 3 dny a na Západě 1 den.

Letos proběhl jednodenní multikulturní festival 9. února. Podle tibetského kalendáře má nastupující rok číslovku 2140 a z hlediska východní astrologie je ve znamení vodního Hada.

Upósatha 26)

Svátek Upósatha je důležitý pro théravádový buddhismus. Připadá na dny úplňku, 1. a 3. měsíční čtvrti. Termín Upósátha se poprvé objevuje ve Védách a doslova znamená půst. Lidé během svátku meditují a k podpoření odhodlání následování Buddhova učení se řídí Osmi pravidly jednání, které nabádají ke zdržování se:

  • zabíjení živých bytostí
  • brání nedarovaného
  • sexuálního chování
  • lhaní, hrubé a zraňující mluvy
  • užívání opojných látek
  • požívání jídla po poledni
  • zdržení se tance, zpěvu a jiných zábavných představení, používání parfémů, líčidel, ozdob, šperků, krásných oděvů, atd.
  • používání luxusních lůžek

Meditace

Existují různé typy meditací. Slovo meditovat znamená „přivést mysl do vyrovnaného stavu, zbaveného všech extrémů“. Další význam: „cvičit se, na něco si zvykat“.

„Meditace umožňuje nacházet vlastní střed, vnímat skutečnou podstatu věcí a uvolněně spočívat v přirozeném stavu mysli.“

Buddhista si prostřednictvím meditace zlepšuje podmínky každodenního života. Mysl se stává klidnější, uvolněnější a stabilnější. Uvědomuje si, že události, které ho dříve trápily, se mění v méně důležité a již ne tolik významné. Tímto stylem myšlení se člověk zbavuje starostí a zažívá méně utrpení.

Po dlouhodobé a pravidelné meditaci postupně přichází očištění základní nevědomosti, které vede k dosažení stavu buddhy (osvícení). V tomto stavu se z člověka vytratí veškerý zmatek běžného života a dosáhne nejvyššího stavu blaženosti.

Podle knihy Oleho Nydahla „Jak se věci mají“ existují 2 základy meditace. 27)

Jak jsme se již dozvěděly, hlavním a obecným cílem buddhistických meditací je uklidnit naši mysl, docílit šťastného života, osvícení a poznat sebe samého.

Existují tedy dva základy meditace:28)

„Šine (šamatha) Šine slouží k uklidnění mysli a na její udržení na jednom místě. Jde o to, vytvořit prostor mezi prožívajícím a prožitky a rozpoznat proměnlivost a nRtečnost prožívaného. Díky tomuto cvičení má člověk stále častěji na vybranou, zda se účastnit životních tragédií, anebo se od nich držet daleko. Odstupu, který chrání od všech událostí, bývá zpravidla dosaženo jednobodovou koncentrací mysli, například soustředěním na dech.“

„Lhagthong (vipašjana) Když se uklidní vlny dojmů v mysli, objeví se vysvobozující vhled, že žádné zranitelné já ve skutečnosti neexistuje. Vysvobozující poznání jevů takových, jaké jsou, se nazývá lhagtong (vipašjana). Když dokážeme tyto stavy udržet v „laboratoři“ meditace, dokážeme to postupně i v běžném životě.“

Praktická část

Vlastní výzkum

Návštěva centra buddhismu diamantové cesty

Přednášejícími v centrech jsou dlouholetí žáci Oleho Nydahla, který je plně kvalifikovaným lamou a mistrem meditace buddhismu Diamantové cesty. V západním světě založil okolo 550 center BDC.

Zajímavostí je to, že si v centru kvůli navození přátelštější atmosféry, všichni tykají, i když se navzájem třeba vůbec neznají. Přednáška s následnou meditací se konala v prostorné místnosti. K dispozici byly pro půjčení podložky a polštářky na sezení, či deky.

Hlavním předmětem přednášky bylo téma o dosahování trvalého štěstí. Základním přáním všech bytostí je touha po štěstí, a to v buddhismu rozdělujeme na dva druhy - na štěstí běžné (podmíněné) a absolutní, tedy trvalé. Běžné a podmíněné štěstí je spojené s různými prožitky, vlastnictvím majetku, nalezením lásky nebo společenským postavením. Toto štěstí je závislé na různých vnějších podmínkách a ty, když zmizí, štěstí skončí a přijde utrpení.

A právě Buddha učí, jak dosáhnout absolutního štěstí, což znamená, že si uvědomíme, že tělo, myšlenky a pocity netvoří žádné skutečné „já“. Pokud se zbavíme lpění na těchto hmotných věcech a zbavíme se žárlivosti a hněvu, dojdeme ke stavu, který se nazývá „malým osvícením“ a potom, když se úplně odprostíme od negativních myšlenek, očekávání a pocitů, dojdeme ke stavu „plného osvícení“. Také nám bylo vysvětlováno, že člověk by měl žít „teď a tady“ a ne se stále zabývat buď tím, co bylo, nebo co bude. Buddhismus vlastně říká, že svět není řízen jen náhodami, nebo nějakou vyšší mocí, ale že funguje na základě příčiny a následku, čemuž se říká karma. To znamená, že každý má svojí karmu, a ta je taková podle toho, jak dotyčný jedná, mluví, nebo myslí. Když myslí pozitivně, přitahuje do svého života štěstí a pokud smýšlí negativně, tak přitahuje utrpení, a to se vztahuje i na další životy, v rámci převtělování. Jestli tedy člověk dokáže změnit svoje myšlení, tak dokáže změnit i celou svojí životní situaci.

A k této změně člověku mohou pomoci meditace. Z pohledu buddhismu existují dvě úrovně meditací. První je, že si díky ní zlepšíme podmínky svého každodenního života, jelikož pravidelnou meditací uklidníme a uvolníme svojí mysl a pak nám už nějaké znepokojující situace nebudou připadat tak důležité, že je nebudeme už brát tak vážně. Druhou úrovní je z dlouhodobého hlediska meditování tzv. očištění základní nevědomosti, která vede k dosažení stavu Buddhy, neboli osvícení. Což je to absolutní štěstí.

Obrázek je dostupný z 29)

pomocí těchto korálků si buddhisté při meditaci počítají slova modlitby

Dotazníkový průzkum

Pro získání co nejvíce informací jsme vypracovaly dotazník s otázkami, týkajících se oslav buddhistických svátků. Tyto dotazníky jsme umístily na sociální sít, přímo na stránku buddhismu diamantové cesty. Náš dotazník vyplnilo celkem 21 lidí, nejvíce z Izraele, ale odpovědi přišly i z Kostariky, Holandska, Švýcarska, USA, Ukrajiny, Indonésie, Slovenska a Austrálie.

Naši dotazovaní odpovídali na tyto otázky:

  • Odkud jste? (země, město,…)
  • Jak dlouho jste buddhistou?
  • Jaká byla vaše první zkušenost s buddhismem?
  • Slavíte nějaké buddhistické svátky?
  • Můžete popsat, jak je slavíte?
  • Jaké jsou zvyky těchto svátků? (speciální pokrm, rituály,…)
  • Jak dlouhou tradici, má slavení těchto svátků ve Vaší zemi?
  • Účastníte se nějakých veřejných oslav v rámci buddhistických svátků?

Z odpovědí jsme se tedy dozvěděly, že většina účastníků dotazníku se věnuje buddhismu už delší dobu. Nejkratší dobu se buddhismu věnuje pán ze Slovenska, a to 9 měsíců. Ostatní účastníci se věnují buddhismu několik let. Jeden pán dokonce odpověděl, že od roku 1988.

Následující otázka se zabývala první zkušeností s buddhismem. Odpovědi se samozřejmě různí. Šlo o 16. Karmapa meditaci, při setkání s Lamou, ve škole, přes přítele, díky literatuře, přednáška nebo po návštěvě buddhistického kláštera. Jeden dotazovaný v dotazníku uvedl, že jeho první zkušenost s buddhismem byla z Tibetské knihy mrtvých.

Následující otázky už byly úmyslně směřovány na buddhistické svátky nebo nějaké speciální dny. Většina z dotazovaných uváděla, že žádné svátky neslaví, protože za svůj největší svátek považují, když mohou meditovat, nebo se v těchto dnech snaží jíst zdravě a snaží se být šťastní. Další část dotazovaných odpovídala, že každý den je pro ně výjimečným. Občas se objevovaly odpovědi, které byly více konkrétní. Jeden dotazovaný uvedl, že slaví některé buddhistické svátky a účastní se některých oslav Karma Kagju. Další například odpověděl, že tyto dny slaví spíše „vnitřně“, že se snaží dělat vše správné, a „navenek“ slaví spíše západní svátky. Na toto téma se nám scházelo více odpovědí. Velmi často naši respondenti odpovídali, že jediné svátky, které slaví nebo se nějak dodržují, jsou „západní“ svátky. Předpokládáme, že tím mysleli známé svátky, jako Vánoce či Velikonoce. Někteří i odpovídali, že si jsou vědomi existence buddhistických svátků, jako je Losar atd., ale že je neslaví.

Rozhovory

Dotazovaný č. 1

Naším prvním dotazovaným byl pan Karel.

Seznámily jsme se s ním při návštěvě přednášky v centru buddhismu Diamantové cesty, kde sám přednášel. Následně jsme se s ním zkontaktovaly přes e-mail. K buddhismu ho prý přivedly různé situace, ale především okamžik, kdy objevil v antikvariátu knihu „Jízda na tygrovi“ od lamy Oleho Nydahla, která ho velmi zaujala, a když pak později osobně tohoto lamu potkal, tak mu vše začalo dávat smysl a stal se jeho žákem. Jeho klasický den je prý běžný jako každý den kohokoliv, kdo chodí do práce a stará se o rodinu. Mimo to ale navíc věnuje čas práci s myslí a meditaci. Žádné zvláštní rituály nemá a žádné buddhistické svátky neslaví. Každý den je pro něho výjimečný, unikátní a neopakovatelný. Medituje každý den, jelikož je to pro něj metoda, jak dosáhnout trvalého štěstí.

Dotazovaný č. 2

Druhým dotazovaným byl pan Ariel.

Bylo zajímavé dozvídat se něco o buddhismu od někoho, kdo žije tak v silně věřící zemi, jako je Izrael, kde převládá judaismus.Buddhistou Diamantové cesty je více než 2 roky. Sdělil nám, že díky buddhismu jeho život nabral úplně nový směr, jelikož díky němu přestal brát drogy, stal se lepším člověkem ve vztahu k druhým lidem, i k sobě samému. Medituje každý den. Dále se nám Ariel snažil vysvětlit, že buddhismus Diamantové cesty je založen více na duševní stránce, než na nějakých projevech navenek. Popisoval buddhismus, spíše jako duševní směr nebo jakýsi životní styl, než jako náboženství. Proto ani nejsou pro tyto lidi svátky důležité. I on uváděl, že nejdůležitější je pro něj meditační praxe a rozjímání.

Dotazovaný č. 3

Dalším byl pan Juan. K buddhismu ho přivedla jeho kamarádka, která se setkala s lamou Nydahlem. Moment, kdy se poprvé střetl s buddhismem, popisuje jako okamžik, kdy do jeho života vstoupilo velké množství lásky, zdravého rozumu a moudrosti. Díky buddhismu našel nástroj, jak těšit ostatní lidi, začal se více starat o svoje tělo, jíst více zeleniny a začal trávit méně času u počítače. Medituje také každý den. Sdělil nám, že žádné speciální dny nemá. Stejně jako pan Ariel nám odpověděl, že buddhismus je spíše metoda než náboženství, ale že by slavil vyloženě nějaké svátky, jako je známe třeba u křesťanů nebo u židů, tak to ne.

Závěr

Cílem naší práce bylo zjistit, jaké svátky buddhisté Diamantové cesty slaví. Naplněny očekáváním jsme hledaly zmínky o rozdílnosti svátků buddhistů Diamantové cesty od tradičních buddhistů. Již z tohoto se nám dostalo ponaučení, že u projektů nelze očekávat předpokládaný závěr, jelikož se může stát, že nakonec bude úplně jiný.

Od respondentů, či z dotazníků, ať už nám odpověděli Češi nebo cizinci, přicházely téměř stejné odezvy. Většinou nám odpověděli, že žádné svátky neslaví. Je to pravděpodobně dané tím, co samotný buddhismus Diamantové cesty představuje. Je to směr, který si převzal z buddhismu jeho podstatu, ale přizpůsobil si to ostatní. Například, že se lidé nemusí kvůli vyznávání tohoto náboženství vzdávat své práce, či majetku a odebrat se žít v někde v klášteře. Svým způsobem můžeme říci, že buddhismus Diamantové cesty je takovým modernějším směrem buddhismu, z něhož si každý bere to, co mu vyhovuje, oproti představě tibetských buddhistů následujících „malý vůz“.

Důkazem je i to, že samotní buddhisté praktikující v centru, které jsme navštívili, tak i respondenti našich dotazníků naznačují, že buddhismus neoznačují přímo jako náboženství, ale spíše jako způsob životního stylu.

Seznam použitých zdrojů

Knižní zdroje

GOVINDA, Anagarika Brahmacari a Anthony TRIBE. Živý buddhismus na západě: vize a odkaz velkého prostředníka mezi Východem a Západem. Vyd. 1. Překlad Dušan Zbavitel. Olomouc: Votobia, 1998, 141 s. Religionistická knihovna, sv. 1. ISBN 80-719-8322-5.

KHYENTSE, Jamyang a Anthony TRIBE. Co z vás (ne)dělá buddhistu: cesta k osvícení. V českém jazyce vyd. 3. Překlad Kateřina Hronová. Praha: DharmaGaia, 2010, 130 s. Náboženské tradice světa, sv. 1. ISBN 978-80-7436-008-4.

LESTER, Robert C a Anthony TRIBE. Buddhismus: cesta k osvícení. V českém jazyce vyd. 3. Překlad Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 2003, 202 s. Náboženské tradice světa, sv. 1. ISBN 80-726-0087

MILTNER, Vladimír. Vznik a vývoj buddhismu. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 2012, 373 s. Světová náboženství (Vyšehrad). ISBN 978-807-4291-562.

NYDAHL, Ole a Anthony TRIBE. Jak se věci mají: [současný úvod do Buddhova učení]. 2., upr. vyd. Překlad Kateřina Hronová. Brno: Bílý deštník, c2009, 213 s. Náboženské tradice světa, sv. 1. ISBN 80-903-8211-8.

NYDAHL, Ole a Jan Matuška] [PŘEKLAD ANNA FRANCOVÁ. Buddha a láska: cesta ke šťastnému partnerství. 2., upr. vyd. Překlad Kateřina Hronová. Brno: Bílý deštník, 2008, 213 s. Náboženské tradice světa, sv. 1. ISBN 80-903-8212-6.

WILLIAMS, Paul a Anthony TRIBE. Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice. Vyd. 1. Překlad Dušan Zbavitel. Praha: ExOriente, 2011, 301 s. Religionistická knihovna, sv. 1. ISBN 978-809-0424-685.

Elektronické zdroje

Buddhanet - Buddhist Ceremonies - Festivals and Special Days [online] © BUDDHA DHARMA EDUCATION ASSOCIATION INC. [cit. 2013-4-20] Dostupné z: http://www.buddhanet.net/festival.htm

Buddhissmus diamantové cesty - Meditace [online] Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü, n. s. [cit. 2013-4-30] Dostupné z: http://bdc.cz/meditace/

HT Media Ltd, Tibetans celebrate the beginning of a new year with Losar festival [online] [cit. 2013-5-2] Dostupné z: http://searchproquest.mlp.cz/docview/469565954?az/‎ získáno z PROQUEST http://www.proquest.cz//

Odpovědi na nejběžnější otázky [online] © Katka & Zdenek 2010 [cit. 2013-4-20] Dostupné z: http://bdc.cz/sumperk/qaa.html#o5

Svátky a slavnosti - Losar, Dzamling Čisang, Saga dawa, Šoton, Vesak [online] buddhismus.cz © Karma Dendrub Dordže [cit. 2013-4-20] Dostupné z: http://www.buddhismus.cz/svatky-a-slavnosti.html

Wesak - First Full Moon in May [online] BBC © 2005 [cit. 2013-4-20] Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/schools/religion/buddhism/buddha_day_worksheets.shtml

1) blog, t. (2011). Treskyplesky.bloger.cz. Získáno 2013, z Treskyplesky.bloger.cz: http://treskyplesky.bloger.cz/Slohovky/Vliv-nabozenstvi
2) MILTNER, Vladimír. Vznik a vývoj buddhismu. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 2012, 373 s. Světová náboženství (Vyšehrad). ISBN 978-807-4291-562.
3) laikové = stoupenci buddhismu, kteří ekonomicky podporují mnichy. Dodržují patero základních ctností, ale nemusejí se vzdávat běžných světských radovánek.
4) mahásannipáta = překlad velkého shromáždění do sanskrtu, používaný v buddhistických textech. Vše psané kurzívou bude nadále sanskrtský překlad
5) WILLIAMS, Paul a Anthony TRIBE. Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice. Vyd. 1. Překlad Dušan Zbavitel. Praha: ExOriente, 2011, 301 s. Religionistická knihovna, sv. 1. ISBN 978-809-0424-685.
6) GOVINDA, Anagarika Brahmacari a Anthony TRIBE. Živý buddhismus na západě: vize a odkaz velkého prostředníka mezi Východem a Západem. Vyd. 1. Překlad Dušan Zbavitel. Olomouc: Votobia, 1998, 141 s. Religionistická knihovna, sv. 1. ISBN 80-719-8322-5.
7) LESTER, Robert C a Anthony TRIBE. Buddhismus: cesta k osvícení. V českém jazyce vyd. 3. Překlad Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 2003, 202 s. Náboženské tradice světa, sv. 1. ISBN 80-726-0087
8) Herbář Wendys. (2008). Získáno 2013, z http://botanika.wendys.cz/: http://botanika.wendys.cz/kytky/K74.php
9) KHYENTSE, Jamyang a Anthony TRIBE. Co z vás (ne)dělá buddhistu: cesta k osvícení. V českém jazyce vyd. 3. Překlad Kateřina Hronová. Praha: DharmaGaia, 2010, 130 s. Náboženské tradice světa, sv. 1. ISBN 978-80-7436-008-4.
11) NYDAHL, Ole a Anthony TRIBE. Jak se věci mají: [současný úvod do Buddhova učení]. 2., upr. vyd. Překlad Kateřina Hronová. Brno: Bílý deštník, c2009, 213 s. Náboženské tradice světa, sv. 1. ISBN 80-903-8211-8.
12) Odpovědi na nejběžnější otázky [online] © Katka & Zdenek 2010 [cit. 2013-4-20] Dostupné z: http://bdc.cz/sumperk/qaa.html#o5
13) , 15) , 17) , 19) , 27) NYDAHL, Ole a Anthony TRIBE. Jak se věci mají: [současný úvod do Buddhova učení]. 2., upr. vyd. Překlad Kateřina Hronová. Brno: Bílý deštník, c2009, 213 s. Náboženské tradice světa, sv. 1. ISBN 80-903-8211-8.
16) , 18) , 20) NYDAHL, Ole a Jan Matuška] [PŘEKLAD ANNA FRANCOVÁ. Buddha a láska: cesta ke šťastnému partnerství. 2., upr. vyd. Překlad Kateřina Hronová. Brno: Bílý deštník, 2008, 213 s. Náboženské tradice světa, sv. 1. ISBN 80-903-8212-6.
21) Wesak - First Full Moon in May [online] BBC © 2005 [cit. 2013-4-20] Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/schools/religion/buddhism/buddha_day_worksheets.shtml
22) Buddhanet - Buddhist Ceremonies - Festivals and Special Days [online] © BUDDHA DHARMA EDUCATION ASSOCIATION INC. [cit. 2013-4-20] Dostupné z: http://www.buddhanet.net/festival.htm
23) , 26) Buddhanet - Buddhist Ceremonies - Festivals and Special Days [online] © BUDDHA DHARMA EDUCATION ASSOCIATION INC. [cit. 2013-4-20] Dostupné z http://www.buddhanet.net/festival.htm
24) Svátky a slavnosti - Losar, Dzamling Čisang, Saga dawa, Šoton, Vesak [online] buddhismus.cz © Karma Dendrub Dordže [cit. 2013-4-20] Dostupné z http://www.buddhismus.cz/svatky-a-slavnosti.html
25) HT Media Ltd, Tibetans celebrate the beginning of a new year with Losar festival [online] [cit. 2013-5-2] Dostupné z http://searchproquest.mlp.cz/docview/469565954?az/získáno z PROQUEST http://www.proquest.cz
28) Buddhissmus diamantové cesty - Meditace [online] Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü, n. s. [cit. 2013-4-30] Dostupné z: http://bdc.cz/meditace/
29) Počítání slov při meditaci. Buddhismus Diamanové cesty. (2013). Získáno 2013, z bdc.cz: http://bdc.cz/meditace/jak-zacit-meditovat/

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako