obrzek domeku-home logo-FB


Velikonoce největších protestantských církví v Čechách a na Slovensku

Úvod a cíl práce

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Oslavují vzkříšení Krista, které se údajně událo třetí den po jeho ukřižování.

Cílem této seminární práce je zodpovědět otázku, čím se liší slavení velikonočních svátků mezi Českobratrskou církví evangelickou a slovenskou Evangelickou církví augsburského vyznání. Práce se zaměřuje na jednotlivé dny Velikonoc, jejich průběh, ale také na bohoslužby pořádané v tyto dny.

Dále bude čtenář seznámen s danými církvemi a také mu budou poskytnuty informace od zúčastněných respondentů, týkající se příprav, průběhu a vyvrcholení Velikonoc, které se u každé církve liší.

Zodpovězení otázky, tedy podrobné popsání rozdílů ve slavení Velikonoc mezi dvěma zmíněnými církvemi, je v závěru práce.

Literární rešerše

Základní rozlišení slavení Velikonoc v různých církvích popisuje Tomáš Hambálek na webu munimedia.cz, ve svém článku píše: „Evangelické Velikonoce se v mnohém neliší od katolických. Bývá zvykem, že evangelíci na Zelený čtvrtek čtou při bohoslužbě vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista, takzvané pašije. V pátek následují velikonoční bohoslužby. V neděli také slaví vzkříšení. „Evangelické zvyky jsou prostší. Držíme se toho, co je napsané v bibli. Reformace hodně zvyků osekala, protože se tehdy ztrácela podstata křesťanství a lidé spíše uctívali různé svaté. I půst na Velký pátek je dobrovolný, aby si lidé nemysleli, že když se postí, zaslouží si tím Boží odpuštění,“ popsala rozdíly farářka Jana Špinarová z Českobratrské církve evangelické.“1).

V Malé encyklopedii evangelických církví autor popisuje, že evangelické církve jsou, narozdíl od katolických či ortodoxních církví, zdrženlivější ve folklórních prvcích slavení, anebo se tyto prvky snaží jinak interpretovat či zjednodušit a dále píše, že o Velikonocích se věřící soustředí více na příběh ukřižování a na zvěst o vzkříšení Páně2).

Na internetu je k nalezení také článek, ve kterém autor popisuje jak slaví Velikonoce Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Chrástu, zejména pak popisuje vrchol oslav a to velikonoční vigilii “… Ta začala u ohně na zahradě zapálením velikonoční svíce, pokračovala řadou sedmi čtení noční stráže. Po čteních ze Starého zákona následoval křest. Po něm zaznělo radostné Gloria, slova o významu křtu z epištoly Římanům, velikonoční evangelium a promluva. Vigilii zakončilo slavení svaté Večeře Páně. Oslava Kristova zmrtvýchvstání pokračovala noční oslavou i bohoslužbou v neděli dopoledne na Boží hod velikonoční…„3)

Metodologie

V této práci se data sbírala pomocí rozhovorů s duchovními příslušných církví, aby se dosáhlo co možná nejpřesnějších a nezkreslených rozdílů ve slavení Velikonoc.

Tato práce využívá při své praktické části metody kvalitativního sběru dat, získávané terénním výzkumem. Při získávání informací od farářky Českobratrské evangelické církve, paní Elen z farnosti na Jarově, byl uplatněn volnější typ rozhovoru, aby byly obdrženy co nejzákladnější podklady pro další zkoumání, ale zároveň aby se vyčerpala ta nejdůležitější výzkumná témata. Dalším využitým rozhovorem byl standardizovanější řízený rozhovor, kde byly využity informace získané z předchozího bádání, pro nejlepší porovnání mezi oběma církvemi. Tento rozhovor byl pořízen s farářem slovenské Evangelické církve augsburského vyznání v Praze, s panem Davidem. Jako poslední byla využita také elektronická komunikace na Slovensko, s panem Romanem, farářem slovenské církve. Toto dotazování probíhalo stejně jako rozhovor s panem Davidem.

Pro teoretickou část práce byly informace sbírány v odborných publikacích, na internetových stránkách příslušných církevních institucí a v odborných článcích časopisů.

Nevýhody techniky sběru dat dotazováním spočívají hlavně v uměle vytvářeném prostředí, kdy může interakce působit nepřirozeně. Výhody osobního neřízeného rozhovoru spočívají ve větší důvěrnosti a nezkreslenosti odpovědí. Naproti tomu elektronická korespondence neumožňuje vztah „z očí do očí“ a proto může být její validita trochu nižší než ta z přímého kontaktu. Studium dokumentů nám umožňuje zkoumat jevy interakčně nezkresleně a ve vysoké kvalitě získaných dokumentů, nevýhodou je neprokazatelná pravdivost dokumentu.

Vlastní práce

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická vznikla rozhodnutím Generálního sněmu evangelíků českých 17.-18. 12. 1918 sloučením českých sborů tehdejší Evangelické reformované církve a Evangelické církve augsburského vyznání. Českobratrská církev evangelická vědomě navázala na tradice české reformace, což vyjádřila přijetím dvou konfesí tohoto původu - České a Bratrské, zároveň se nezřekla souvislosti s ostatní evropskou reformací - připojením Augsburské a Helvetské konfese.

V čele místních obcí (sborů) je kolektivní orgán volených „starších“, jehož stálým členem je i zvolený duchovní (farář) a volený kurátor. V jednotlivých regionech se sbory sdružují v senioráty, jež řídí senior spolu se seniorátním výborem. Na úrovni celocírkevní je církev spravována volenou šestičlennou synodní radou, ve které jsou 3 duchovní a 3 laici. Je volena synodem (sněmem) volených delegátů ze všech seniorátů. Tento synod rozhoduje o všech zásadních otázkách vyznání, učení a praxe církve. Českobratrská církev evangelická je členkou světového svazu reformovaných církví, Světové rady církví a dalších institucí.

V současnosti má církev 264 farních sborů ve 14 seniorátech v Čechách a na Moravě a 246 duchovních. Vydává časopis Český bratr a k vzdělávání svých členů, na které klade církev velký důraz, slouží nemalá vydavatelská a publicistická činnost a vysokoškolské vzdělání, které zajišťuje Evangelická teologická fakulta UK. V roce 2001 měla církev okolo 115 000 členů, podle sčítání lidu z roku 2011 má okolo 52 000 členů, hlavně z kraje Zlínského, Pardubického a z Prahy, i to z ní dělá nejpočetnější protestantskou církev v zemi a druhou nejpočetnější církev po Církvi římskokatolické.

Velikonoce v Českobratrské církvi evangelické

Pro křesťany obecně jsou Velikonoce nejvýznamnějším svátkem vůbec. Oslavují během nich obětování Syna božího pro nás lidi, jakožto hříšníky. Dal nám příležitost se vyprostit od našich hříchů, které převzal sám na sebe.: „On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu“ (Tt 2, 14)

Pěkně to definuje Luděk Rajchrt ve své knize: „Z celé bible, psané proti hříchu, zní tichý hlas naděje, že Bůh hříchy odpouští. A ve zvěsti o Ježíši Kristu zní už naplno a pro každého.“4) Tento akt sebeobětování Ježíše Krista proběhl na Velký pátek.

V noci ze soboty na neděli Ježíš Kristus údajně vstal z mrtvých- Velká noc- odsud název Velikonoce. Velikonoční neděle je tedy v duchu radosti, milosti a vysvobození.

Přestože každá křesťanská církev slaví tyto svátky trochu odlišně, podstata zůstává stejná. My se ale zaměřme konkrétně na Českobratrskou církev evangelickou, která spadá mezi církve protestanské.

Respondentem a hlavním poradcem k tomuto tématu je paní Elen, farářka z farnosti na Jarově. Poskytla nám veškeré informace velmi podrobně a dokonce svolila alespoň částečně zveřejnit její vlastní kázání z velikonočních bohoslužeb, ke kterým se dostaneme níže.

Obecně k přípravám na Velikonoce, co se týče fyzických věcí, toho není mnoho. Ateisté, nebo chcete-li pohani, vnímají tyto svátky jako vítání jara, svátky plodnosti a doprovází je mnoha typickými tradičními zvyky, ke kterým mají mnoho příběhů. Mluvíme zde například o beráncích, pomalovaných vajíčkách, pomlázkách apod. ČCE dává Velikonocům úplně jiný zřetel. Proto tyto zvyky nebere tak vážně a nevidí je jako podstatu Velikonoc. Paní farářka Elen sama řekla, že obecně neholduje tomu, jak se svátky, jako jsou Vánoce a Velikonoce, stávají komerčními. Na podobné téma je k dispozici článek: Easter: The First Christian Feast,5) který pojednává právě o Velikonocích, jakožto o marketingovém tahu. Autor v něm popisuje, jak důležité jsou tyto svátky pro křesťany, a že by neměly být využívány k vlastnímu prospěchu, tedy k vydělávání peněz. Vysvětluje, o čem přesně Velikonoce jsou a jak bychom je měli vnímat.
Českobratrská církev evangelická nemá žádné speciální velikonoční pokrmy, ani výzdoby. Kdybychom navštívili typickou domácnost příslušníků ČCE, nejspíše ani nepoznáme, že jsou Velikonoce. Tyto svátky berou spíše z emočního hlediska. Toto se nejlépe pozná při bohoslužbě.

Velký pátek

Na Velký pátek je atmosféra v kostele velice tísnivá. Bohoslužba přebírá jisté pohřební prvky a každý ze zúčastněných to velice silně vnímá, převládá pocit viny. Faráři se proto při kázání snaží dávat velký důraz na milost a odpuštění. Čtení je vždy Ukřižování a Pohřeb, evangelisté se střídají, aby byl každý rok jiný. Zde je část kázání paní farářky, zmíněné výše, ze kterého můžeme silně vnímat provinilý pocit, pocit strachu a zároveň pocit naděje v odpuštění:

…Den kdy si připomínáme Ježíšovo ukřižování, je nejtěžší tím, že nám tak výrazně připomíná naše viny a slabosti, že i kvůli nám musel Kristus být obětován. Proto se nyní před ním ztišme a vyznávejme s vírou v jeho milosrdenství:

Pane Ježíši Kriste, tobě, který jsi neváhal vzít i naše viny na sebe, se odvažujeme vyznávat svůj hřích.

S a B, připojte se slovem: vyznávám

Pane Kriste, věříme, že jsi milosrdný, věříme, že nám chceš odpustit. Věříme, že nám můžeš pomoci žít v naději a svobodě.

S a B, kdo takto věříte, vyznejte to hlasitým: věřím

Pane Ježíši Kriste, když věříme ve tvé odpuštění, máme k tomu dodat svoji vůli odpustit těm, kdo se proti nám provinili.

Kdo jste takto ochotni ke smíření, vyznejte to hlasitým: odpouštím

ČCE klade velký důraz na písně během bohoslužby. Není proto divu, že na Velký pátek jsou písně speciálně vybrané pro tuto příležitost. Hrají se jen jednou za rok, právě v tento den. Za povšimnutí stojí kromě textu i melodie, která je doprovází. Můžeme na ní krásně vidět, v jak smutném duchu se celá bohoslužba nese.

Vyvrcholením bohoslužby je Večeře Páně, která členům církve potvrzuje smíření s Bohem a vede je k odpuštění těm, kteří se vůči nim provinili. Jedná se o nakrájený chléb (tělo Kristovo) a víno (krev Kristova). Tento akt se dělává pouze o svátcích a některých nedělích, vždy záleží na zvyklostech sboru. Farnost na Jarově má večeři páně například každou první neděli v měsíci. Dále se pak výjimečně využívá například u lůžek nemocných.

Na Bílou sobotu nekoná ČCE bohoslužbu, v dnešní době se však dělají jiné alternativy, jako například setkání mládeže.

Velikonoční neděle

Oproti Velkému pátku je bohoslužba v neděli veselá. „Prožíváme jakousi důstojnou radost, bohoslužba se táhne v duchu obrovské úlevy.“ Farář klade velký důraz na radost.

Písně jsou oslavné, pozitivní.

  • Buď Bohu všechna chvála
  • Buď tobě sláva, ty jenž jsi z mrtvých vstal
  • Kristus pán, když na smrt šel

Čte se příběh Vzkříšení- Prázdný hrob. Bohoslužba probíhá normálně, ale bývá delší liturgie. Také je zakončena večeří Páně a poté je klasické posezení s kafem a občerstvením. Paralelní bohoslužba pro děti- tzv. Nedělka- funguje normálně.

Obecně celý den členové církve prožívají především v rodinném kruhu, navštěvují se navzájem, pořádají výlety, zkrátka spolu sdílí radost.

Velikonoční pondělí

Tradice, mít bohoslužbu v pondělí, prakticky vymizela. V praze je jen jeden sbor, který má bohoslužbu i v tento den.

Co se týče tradičních českých zvyklostí, které se dělají tento den, jako je koledování: „Je to lidový zvyk, nemáme s tím problém, obzvláště v rodinách s menšími dětmi. V 19. století by toto evangelík neudělal.“

Základní údaje o slovenské Evangelické církvi augsburského vyznání (ECAV)

ECAV vyznává Ježíše Krista jako hlavu všeobecné křesťanské církve. Tato církev vychází z Písma svatého- bible, jako pramene víry i pravidla života a z jejich symbolických knih. Symbolické knihy (Kniha svornosti) považují za jedině správný výklad Písma svatého. Augsburské vyznání z roku 1530 je po Písmu svatém- bibli základním pramenem této víry. Podle něj se nazývají evangelíci augsburského vyznání. Symbolem Evangelické církve a . v . je Lutherova růže.

Slovenská Evangelická církev augsburského vyznání je největší protestantskou církví na Slovensku (celkově druhá největší církev na Slovensku). K církvi se v roce 2001 hlásilo 372 858 osob, což představuje 6,9 % populace Slovenské republiky. K roku 2004 měla církev 326 sborů, 357 duchovních, 651 kostelů a modliteben.

Slavení Velikonoc slovenskou Evangelickou církví augsburského vyznání

Na výzkumu se podíleli dva faráři, a to pan David z ECAV v Praze a pan Roman z ECAV ze Slovenska. Oba zodpověděli všechny otázky srozumitelně a doplnili potřebné informace k tématu. Velikonoce pro ECAV začínají Popeleční středou. Tímto dnem začíná pro členy ECAV půst, který trvá až do Velikonoční neděle. Nejvíce dodržovaným dnem půstu je ale Velký pátek, v tento den by lidé měli pít jen vodu, pan farář Roman dodal:

„To závisí od regiónov, kde a ako sa uchoval tento „zvik“. Určite sa však v piatok neje mäso – mäsové jedla.“

V postním období se konají na Slovensku masopustní průvody, ve kterých můžeme najít mnoho pohanských prvků (maska medvěda- symbol plodnosti).

Co se týče pohanských zvyků a jídel typických pro Velikonoce, ECAV na slovensku je vlivem společnosti poměrně dodržuje. V každé domácnosti nalezneme v toto období mazance, malovaná vajíčka, zajíčky, atd. Co se týče masa, po půstu jedí členové církve zpravidla jehněčí. Proč právě jehněčí a proč se beránek obecně stal jedním ze symbolů Velikonoc vysvětluje Hans J. Hillerbrand v članku „Easter“6). Píše, že slovo beránek je používáno v Písmu jako jedno z oslovení Ježíše Krista „Hle, Beránek Boží, který sníma hříchy světa“ (Jan 1:29), a zároveň jehněčí bylo obětním zvířetem ve starověkém Izraeli. Ve starověku křesťané umisťovali jehněčí maso pod oltář, aby bylo požehnáno, a o Velikonocích jej jedli.

Do kostela chodí lidé na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční neděli a Velikonoční pondělí. ECAV usiluje o obnovení bohoslužby v sobotu, neboť tvrdí, že v pondělí k ní není takový důvod jako v sobotu. Největší účast na bohoslužbě je na Velký pátek. Na tento den je také kladen největší důraz.

Večeři Páně má ECAV každou bohoslužbu. Obecně u luteránů je v rozporu, zda má být Večeře Páně na Velký pátek, či ne. Důvodem je, že evangelíci berou Večeři Páně jako jakousi odměnu, privilegium a otázkou je, zda by ji na Velký pátek lidé neměli obětovat. Na druhou stranu to můžeme brát také tak, že v tomto dni plného smutku má Večeře Páně lidi uklidnit a alespoň částečně jim ulevit od trápení, které prožívají.

Velký pátek

O Velkém pátku panuje na Slovensku velmi smutná nálada, občané si nedopřávají žádnou zábavu, nepustí si rádio, ani televizi. Do kostela chodí lidé oblečeni v tmavých barvách. Farář Roman vysvětluje:

„Na Veľký piatok sa v niektorých cirkevných zboroch chodí do kostola v tmavom oblečení ak nie priamo v čiernom (väčšinou sa to praktizuje na dedinách), čím sa vyjadruje smútok nad udalosťami, ktoré sa stali v tento deň. Aj oltárne rúcho je v čiernej farbe.“

Podle bible byl totiž pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus.

Farář předčítá pašije a káže tak, aby si lidé uvědomili, pro co vlastně Ježíš zemřel. V tento den neprobíhá paralelní bohoslužba pro děti, ale i tak se děti na velkopáteční pašijové bohoslužby berou.

Velký pátek je na Slovensku státním svátkem, tudíž bohoslužby probíhají zpravidla ráno. Na Velký pátek se na Slovensku zvony tzv.“svazují“ - to znamená, že se nezvoní, a to ani během Bílé soboty. Poprvé se začíná zvonit až v neděli ráno, kdy zvony oznamují Kristovo vzkříšení.

Bílá Sobota

„Bílá sobota, která následuje po Velkém Pátku, je čas k rozjímání. Někteří křesťané si připomínají svátost křtu a společně jej obnovují, jiní se zase uchylují do samoty, aby rozjímali nad tímto velikonočním tajemstvím a prohloubili svůj vztah s Bohem.“ 7)

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle má oproti pátku velmi radostnou bohoslužbu, která probíhá zpravidla ráno. Při bohoslužbě se čte čtení (Vzkříšení, Prázdný hrob). Je dáno podle 2000 let starého kodexu, od jakého evangelisty se čtení bude číst. Nedělní bohoslužba bývá o dvacet minut delší, než normální bohoslužba (právě kvůli čtení).

Obecně celý den prožívají členi církve velmi vesele. Vzájemně si přejí velikonoční radost a jsou pozitivní.

Oproti běžným nedělím je účast v kostele zhruba dvojnásobná. Souběžně s bohoslužbou probíhá i program pro děti- Nedělka. Po skončení si spolu členové sboru ještě dají kávu, občerstvení a tráví spolu zbytek dopoledne.

„Velikonoční neděle je vyvrcholením. Zmrtvýchvstání našeho Pána a Spasitele je naplněním dějin spásy a začátkem něčeho úplně nového. Otevřela se cesta milosti a každý, kdo uvěří, bude spasen.“ 8)

Velikonoční pondělí

O Velikonočním pondělí probíhají na Slovensku bohoslužby všude. Velmi se podobají těm nedělním. Pondělní účast rok od roku klesá, takže také proto se usiluje o obnovení sobotní bohoslužby (viz výše). Farář Roman však tvrdí, že pondělní bohoslužba je také důležitá:

„II. slávnosť Veľkonočná má svoj zmysel a význam. Téma tohto II. sviatku je: V Skutku vstal Pán (Téma I. slávnosti veľkonočnej: Ježiš Kristus vstal z mŕtvych.) Je pravdou, že účasť ľudí na II. slávnosti veľkonočnej (Veľkonočný pondelok) je už menšia.“ dodává Roman.

Závěr práce

V úvodu jsme se seznámili s výzkumnou otázkou, na kterou si teď pojďme odpovědět. Rozdílů ve slavení Velikonoc Českobratrské církve evangelické a Evangelické církve augsburského vyznání je mnoho, nyní si je všechny shrneme.

Důležitý rozdíl mezi ČCE a ECAV je již v půstu. ČCE neklade takový zřetel na půst a členi dodržují půst většinou pouze na Velký pátek a to tím stylem, že nejí maso a těžká jídla. ECAV půst drží už od Popeleční středy. Nejdůležitější postní den pro ECAV je také pátek, jako pro ČCE, a v tento den pijí jen vodu.

Narozdíl od ČCE (která pořádá bohoslužbu na Velký pátek a Květnou neděli), na Slovensku chodí členi ECAV do kostela na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční neděli a Velikonoční pondělí (k tomu se ECAV snaží o obnovení bohoslužby na Bílou sobotu).

Na Zelený čtvrtek se v ECAV vysluhuje svátost Večeře Páně, protože je to den, na který ustanovil Ježíš tuto svátost (v rámci roku není účast na Večeři Páně při žádné jiné slavnosti tak velká, jako právě v tento den). ČCE má Večeři Páně na Velký pátek.

Velký pátek patří v ECAV i v ČCE mezi největší svátky, což vyplývá z teologie tohoto dne a událostí, které se odehrály na Golgotě (místo, kde byl podle bible ukřižován v 1. století Ježíš Kristus). Na Velký pátek se chodí do kostela v tmavém oblečení, čímž se vyjadřuje smutek nad událostmi, které se staly v tento den (i oltářní roucho je v černé barvě). Na rozdíl od České republiky (týká se tedy ČCE) mají na Slovensku na Velký pátek státní svátek, takže se bohoslužba koná ráno.

Velikonoční neděle má oproti pátku velmi radostnou bohoslužbu. Při bohoslužbě se čte čtení Vzkříšení a prázdný hrob. Ke čtení se vybírá vždy určitý evangelista, který se každý rok mění. Rozdíl mezi ČCE a ECAV ve čtení je takový, že ČCE střídá evangelisty podle toho, aby se každý rok četl někdo jiný, zatímco ECAV vybírá evangelisty ke čtení podle 2000 let starého kodexu. Nedělní bohoslužba bývá o dvacet minut delší, než normální bohoslužba (právě kvůli čtení).

Seznam literatury

Knižní zdroje:

FILIPI, Pavel. Malá encyklopedie evangelických církví. 1. vyd. Praha: Libri, 2008, 159 p. ISBN 80-727-7378-X. s, 125-126
REJCHRT, Luděk. Srozumívání: když se malá víra ptá na velké věci. 2., přeprac. vyd. Praha: Kalich, 2007, 147 s. ISBN 978-80-7017-069-4, s. 65
KRATKA, J. Duchovní život , Evangelicus: časopis Evangelické církve augsburského vyznání v ČR. Praha: 2004-. ISSN 12147109. 1. vydání 2013. s. 12

Internetové zdroje:

V Chrástu prožili nevšední Velikonoce [online]. Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Chrástu 2009 [citováno 26.3.2014] Dostupný z http://chrast.evangnet.cz/v-chrastu-prozili-nev-edni-velikonoce
HAMBÁLEK, Tomáš. Velikonoce, pesach nebo svátky jara - jak je slaví v různých církvích? [online] munimedia 2012 [citováno 26.3.2014] Dostupný z http://www.munimedia.cz/prispevek/velikonoce-pesach-nebo-svatky-jara-jak-je-slavi-v-ruznych-cirkvich-2993/

Odborné zdroje:

HILGARTNER, Richard B. Easter: The First Christian Feast. Catechist Magazine, 2013, vol. 46, issue 7, s. 20-20 [cit. 2014-09-04]. Dostupné z databáze odborných časopisů EBSCO
HILLERBRAND, Hans J. Easter . Encyclopædia Britannica (Research Starters), Duben 2014 [cit. 2014-08-20]. Dostupné z databáze odborných časopisů EBSCO

Obrázkové zdroje:

http://www.enavsi.cz/photos/p443_thumb.jpg
http://www.ecav.sk/pictures/user/graf_ecav.jpg
Evangelický zpěvník, vydán Synodní radou Českobratrské církve evangelické, 1979 (dodatkové vydání 2000), s. 460 (Ó hlavo plná trýzně)
Evangelický zpěvník, vydán Synodní radou Českobratrské církve evangelické, 1979 (dodatkové vydání 2000), s. 492 (Buď tobě sláva, jenž jsi z mrtvých vstal)

1) HAMBÁLEK, Tomáš. Velikonoce, pesach nebo svátky jara - jak je slaví v různých církvích? [online] munimedia 2012 [citováno 26.3.2014] Dostupný z http://www.munimedia.cz/prispevek/velikonoce-pesach-nebo-svatky-jara-jak-je-slavi-v-ruznych-cirkvich-2993/
2) FILIPI, Pavel. Malá encyklopedie evangelických církví. 1. vyd. Praha: Libri, 2008, 159 p. ISBN 80-727-7378-X. s, 125-126
3) V Chrástu prožili nevšední Velikonoce [online]. Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Chrástu 2009 [citováno 26.3.2014] Dostupný z http://chrast.evangnet.cz/v-chrastu-prozili-nev-edni-velikonoce
4) REJCHRT, Luděk. Srozumívání: když se malá víra ptá na velké věci. 2., přeprac. vyd. Praha: Kalich, 2007, 147 s. ISBN 978-80-7017-069-4, s. 65
5) HILGARTNER, Richard B. Easter: The First Christian Feast. Catechist Magazine. 2013, vol. 46, issue 7, s. 20-20 [cit. 2014-09-04]. Dostupné z databáze odborných časopisů EBSCO
6) HILLERBRAND, Hans J. Easter. Encyclopædia Britannica (Research Starters), Duben 2014 [cit. 2014-08-20]. Dostupné z databáze odborných časopisů EBSCO
7) , 8) KRATKA, J. Duchovní život, Evangelicus: časopis Evangelické církve augsburského vyznání v ČR. Praha: 2004-. ISSN 12147109. 1. vydání 2013. s. 12

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako