obrzek domeku-home


Doporučení k psaní odborného textu → Co vše je plagiátorství

Co vše je plagiátorství

1)

Za plagiátorství se považuje nejen úmyslné okopírování (ukradení) cizího textu a jeho vydávání za vlastní, ale i nedbalé citování, neúmyslné opomenutí citace některého využitého zdroje a myšlenky či nedostatečná práce s původním textem (nedostatečná parafráze, kompilace původního textu).

Plagiátorství se dopouští nejen ten, kdo takovýmto způsobem neoprávněně cizí text využije, ale i osoba, která poskytuje služby jež plagiátorství přímo umožňují, popřípadě k němu nabádají. Tedy strana, která tyto texty zdarma či za úplatu produkuje a/nebo poskytuje.

Úmyslný plagiát

  • doslovné opsání nebo kopírování cizího textu a jeho vydávání za vlastní, aniž by byl citován. V tomto případě je to celkem jasné, sem patří kromě tupého kopírování textu CTRL+C a CTRL+V i pracnější opisování textu z publikací, které nejdou zkopírovat předchozím způsobem, pokud tam jednoznačně neuvedete zdroj.
  • převzetí a publikování cizí práce (i seminární), včetně té, která ještě nebyla dokončena a odevzdána – pokud se budete řídit základní zásadou co je moje myšlenka, nápad, výsledek výzkumu… píšu do textu rovnou, u ostatních věcí, které vymyslel nebo vytvořil někdo jiný, to musím nějak vyznačit a odlišit, pak ani s tímto bodem nebudete mít žádné problémy.
  • vydávání kompilace (nebo její části) za vlastní originální text – to je podobné jako u předchozího
  • okopírování grafických prvků bez citace a odkazu na původní zdroj. Podle citačních zvyklostí z většiny i zahraničních časopisů se v případě přebírání obrázků, fotografií… z tištěné předlohy vyžaduje uvedení celého bibliografického údaje. Pokud přebíráte obrázky z internetu, bývá postup trochu benevolentnější. Zatímco při přebírání textu platí zásada pouhé uvedení URL stránky nestačí, v případě obrázků víceméně platí, že pouhé uvedení URL stránky stačí. Každopádně mějte na zřeteli, že cizí obrázek ve vašem textu musí být nějak označený, aby bylo poznat, že je to převzaté.
  • okopírování názvu, struktury (např. obsahu, osnovy aj.) cizího textu, popřípadě až do té míry, že je možná záměna obou děl (§ 45 Autorského zákona)
  • úmyslné neuvedení některých využitých zdrojů – někdy se může autorovi zdát, že už toho cituje moc, nebo že citace jiného zdroje bude vypadat efektněji. To je třeba případ, kdy je v nějaké publikaci citován nějaký archivní zdroj. Autor musel vykonat poměrně náročnou práci – jít do archivu, hledat tam složitě nějaké materiály a pak výsledek uložil ve své knize s citační poznámkou, že čerpal z archivních materiálů např. Státního archivu v Plzni, fond xxx, krabice xxx, list xxx. Někdo jiný se bude chtít pochlubit cizím peřím a neocituje původního autora, ale napíše tam rovnou tu citaci, že se jedná o archivní materiál Státního archivu v Plzni.
  • koupení či stažení volně dostupné práce a její vydávání za vlastní – stažení cizí práce a její vydávání za vlastní: to už je zahrnuté v prvním bodě. V případě koupení práce si může kupující myslet, že když zaplatil, tak si s tím může dělat co chce. Do určité míry je to pravda, ale podfuk to začne být ve chvíli, kdy se pod to podepíše, a tím začne tvrdit, že to dílo vytvořil sám.

Nedodržení citační etiky

  • neuvedení citovaného zdroje, nedostatečné či nesprávné citování
  • neoznačená doslovná citace, popřípadě nedostatečné odkazování v textu

Nesprávná kompilace

  • použití jednoho hlavního zdroje místo syntézy více textů (způsobuje to jednostranný úhel pohledu na problematiku)
  • sestavení textu z doslovných pasáží více zdrojů (nejedná se o kompilaci!)
  • necitování všech použitých zdrojů

Nesprávná parafráze

  • necitování zdroje převzaté myšlenky, i když zapsané vlastními slovy
  • pouhá změna slovosledu či pozměnění výrazů původního textu bez uvedení doslovné citace

Nesprávné rozpoznání všeobecně známých faktů

  • necitování zdroje z důvodu, že text je považován za všeobecně známou věc

Využití vlastních děl („self-plagiátorství“, „auto-plagiátorství“)

  • necitování vlastních děl použitých v nové práci.

Tento bod může být sporný, přesto je třeba doporučit i na tomto místě velkou obezřetnost. Ještě před nějakými dvaceti nebo třiceti lety se považovalo masivní citování vlastních děl v novém autorově článku za vrchol nevkusu. Doba se ale mění a v antiplagiátorském tažení může uvíznout i autor, který sám sebe necituje. Na co si tedy dát pozor, abyste neopisovali sami od sebe, byť se to může jevit jako vrchol absurdity.

Na začátek je třeba říct, že autorský zákon tzv. autoplagiátorstvím porušovat nebudete. Zákon nechrání autora před ním samým. Asi sotva můžete sami sobě zasahovat do vašich autorských práv a asi sami sebe dost dobře nemůžete za porušování autorských práv žalovat. Problém ovšem může nastat úplně jinde – nějaké vaše dílko nedovoleně použijete dvakrát (nebo i vícekrát). Možná nejlepší příklad pro nedovolené vícenásobné použití díla je situace, kdy student napíše bakalářskou práci, obhájí ji, přihlásí se na magisterské studium a po jeho skončení jen vymění titulní list práce a původní bakalářskou práci použije jako magisterskou. Jiným příkladem může být výsledek nějakého projektu, který už byl dříve publikován jako výsledek jiného projektu.

1) Podle: NĚMEČKOVÁ, Lenka. Plagiátorství. [online] ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT, Prosinec 2009. [cit. 24. 10. 2014] Dostupné z: <http://knihovna.cvut.cz//administrace/upload_dir/files/92d3b80c1ab35ca5a6cba67ff8dceaf9c9931380.pdf>.

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017