obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


3._4._5._prednaska_machalkova

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

3._4._5._prednaska_machalkova [09. 03. 2019 (19:38)]
3._4._5._prednaska_machalkova [10. 10. 2020 (01:30)] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +===== Zásadní role „zdravého rozumu“ ve vědě =====
 +
 +
 +2 hlaví komponenty (předpoklady) zdravého rozumu: 
 +
 +- Racionální psychologie → většina chování je vysvětlitelná pomocí názorů a přání lidí
 +
 +- Elementární realismus → obýváme všichni jeden svět a věci existují nezávisle na nás
 +
 +zdravý rozum a věda mají řadu společného ale i rozdílného
 +
 +Některé vědecké teorie přijdou s obrazem světa, který se liší od našeho = **Revizionistická teorie**
 +
 +Teorie se známým obrazem světa = **Deskriptivní teorie**
 +
 +===== Psychologie x Logika =====
 +
 +
 +obě zkoumají myšlení člověka (logika jen jeho část a zajímá se o správnost uvažování x psychologie o všechno myšlení a o to jakým způsobem uvažujeme)
 +
 +
 +===== Kvalitativní metody =====
 + ve vědě vznikly jako reakce na rozšíření KVn; dnes je třeba používat obě; nelze je jednoznačně definovat.
 +
 +Pro KVl je důležitá intencionalita (zaměření); bere v úvahu perspektivu 1. osoby. Výzkumník je uvnitř situace a má těsný vztah se subjektem, tato situace je 
 +slabě strukturovaná a kontrolovaná. Umožňuje pochopit motivace subjektů.
 +
 +**Přehled KVl výzkumných metod** (dle Hendla):
 +
 +Případová studie (podrobný popis či rozbor několika málo příkladů), Etnografický způsob, Zakotvená teorie (metoda hledající teorii vysvětlující data), Fenomenologický výzkum,
 +Biografický výzkum (průběh života jedince), Kritický a akční výzkum (cílem je změnit sociální realitu), Analýza dokumentů, Historický výzkum
 +
 +==== Případová studie ====
 +
 +Kdy je Případová studie vhodná → je-li neznámý objekt či jako doplněk KVn
 +
 +Nevýhody – je obtížné zobecnit ta data
 +
 +Výhody – můžeme zkoumat neznámý, jedinečný objekt
 +
 +Snažíme se získat mnoho o málu → Dvě teorie – Stake [Stejk] a Yin [Jin]
 +
 +**Stake** 
 +
 +Cílem výzkumu není popis reality ale její osvojení; sociální případy či objekty dobře spolupracují (jde o systém)
 +
 +- jeho 3 typy případových studií
 +
 +1) Intrinsitní – případy kdy nás zajímá pouze jeden případ sám o sobě, bez širších souvislostí
 +
 +2) Instrumentální – obecnější fenomén (např. stres) → vyhledáváme případy a ty zkoumáme
 +
 +3) Kolektivní – bereme v úvahu vícero instrumentálních přístupů
 +
 +**Yin** 
 +
 +Zkoumá objekt s celým kontextem
 +
 +- dělí ji na několik typu, dle cíle výzkumu 
 +
 +1) Exploratorní – cílem je prozkoumat neznámý objekt
 +
 +2) Deskriptivní – už známý objekt → hledá se lepší popis než ten doposud
 +
 +3) Explanatorní (vysvětlující) – snažíme se vysvětlit nějaký určitý jev
 +
 +4) Evaluativní (hodnotící) – snažíme se to i zhodnotit
 +
 +
 +==== Etnografický přístup ====
 +
 +Snaží se obecně popisovat nějakou společnost (či skupinu) a její kulturu
 +
 +- lze ho charakterizovat:
 +
 +1) dlouhodobý pobyt v terénu
 +
 +2) pružná strategie (vžití do té kultury)
 +
 +3) etnografický záznam
 +
 +==== Zakotvená teorie ====
 + 
 +není to teorie ale podrobná strategie získávání a analýzy dat
 +
 +východiskem je: 
 +
 +1) pragmatismus – že pravda je dána tím co funguje v praxi
 +
 +2) darwinismus – boj o přežití, neustálá transformace reality
 +
 +==== Fenomenologický výzkum ====
 +
 +- hledá esenci (podstatu) nějaké věci
 +
 +== Několik druhů ==
 +
 +- raná (realistická) fenomenologie – usiluje o vystihnutí podstaty věci
 +
 +- další fáze – nevěřili, že lze najít jednu podstatu pro všechny (že je to různé, např. dle kultury)
 +
 +== Fenomenologický rozhovor ==
 +
 +1) výzkumník se snaží o pohodovou atmosféru
 +
 +2) uzávorkuje (uzavře) svou představu o tom fenoménu 
 +
 +3) provádí několik rozhovorů, až do okamžiku kdy dochází k saturaci dat (z dalších rozhovorů už se nedozví nic nového)
 +
 +==== Biografický výzkum ====
 +
 +- výzkum života jedince (popř. skupiny osob či instituce)
 +
 +Typické dílo → „Polský sedlák v Americe a Evropě“ (1918)
 +
 +== Druhy ==
 +
 +- úplná biografie (od začátku do konce)
 +
 +- epizodická (část života)
 +
 +- komentovaná (hodnocení, život s širším kontextem)
 +
 +
 +==== Analýza dokumentů ====
 +
 +- interpretace dokumentů (knihy, texty, video i audio…)
 +
 +== Hodnověrnost (kritéria) dokumentů ==
 +
 +- typ (úřední dokument, novinová zpráva…)
 +
 +- vnější znaky (jak kvalitně je zpracován, soulad formy a obsahu)
 +
 +- vnitřní znaky (jak je srozumitelný, pravdivý)
 +
 +- intencionalita (kdo a proč ho zhotovil)
 +
 +- blízkost (té události, osobě)
 +
 +- původ (odkud je, je-li doložen)
 +
 +==== Historický výzkum ====
 +
 +Různé přístupy 
 +
 +- kontextuální – v širším smyslu
 +
 +- pragmatický – věcný popis
 +
 +- psychologický – motivy té historie (proč k tomu došlo)
 +
 +- ideové – jak se vyvíjely ideje
 +
 +==== Akční a kritický „výzkum“ ====
 +
 +- chtějí ten fenomén zároveň ovlivnit