Keltojazyčné skupiny v Irsku

Klára Hašlerová, Adéla Semecká, Marianna Vlasáková, Michaela Šilarová, 2016.

Obrázek č. 1 - Mapa keltského Irska ¹⁾

Práce se zabývá původním obyvatelstvem Irska, jež se postupem času stalou jeho menšinou. Jedná se o keltsky mluvící obyvatele na území Irské republiky. Irsko je ostrovní stát severozápadní Evropy. Od počátku tisíciletí bylo většinu času irské obyvatelstvo pod nadvládou britského impéria, svou samostatnost získalo až v první polovině 20. století.

Při osidlování Evropy se Keltové dostali až na území dnešního Irska, kde zanechali významné stopy, které jsou dodnes patrné, a to především v irském jazyce. Keltové byli národ bojovný, odvážný a válečný. Postupem času mělo ovšem na změnu struktury této společnosti značný vliv křesťanství. Po příchodu sv. Patrika se společnost začala měnit. Velký vliv měla vedle křesťanství také nadvláda Anglie. Výsledkem těchto vlivů je dnešní podoba Irské republiky.

Irsko je považováno za jediný keltský stát. Keltský jazyk, Irská gaelština, je zde vedle angličtiny úředním jazykem, přesto jsou však keltojazyční obyvatelé v současné době menšinou. Čím je tato situace způsobena? Cílem práce je popsat současnou situaci keltsky mluvícího obyvatelstva v Irsku, a to především identitu keltojazyčných obyvatel.

Jaký je stav současné keltojazyčné etnické identity v Irsku a čím se vymezují vůči majoritě obyvatelstva?

• Jaký měly vliv keltské menšiny na vývoji Irska?
• V jaké podobě a v jaké četnosti užívání se irská gaelština dochovala do součastnosti?
• Jak jsou vnímány keltské menšiny majoritou a naopak?
• Jaké jsou kulturní zvyky keltské minority v Irsku?

Keltské národy zastávají zásadní místo v národním povědomí na Britských ostrovech. V knize The Atlantic Celts: Ancient People Or Modern Invention?²⁾ Simon James zkoumá původní i moderní ideály Keltů a srovnává je ve světle nového revolučního myšlení v železném věku britských národů. Zkoumá, jak jsou etnické a národní identity konstruovány, představuje alternativní historii britských ostrovů a navrhuje myšlenku, že ostrovní keltská identita je produktem vzestupu nacionalismu v 18. století. Zvažuje, zdali je „Keltovost“ na bristkých ostrovech jen romantickou fantazií, nebo dokonce politicky nebezpečným falšování historie, která má důsledky v současné debatě o převedení samosprávy keltským regionům.

Vyhýbáním se tradiční mytologii kniha The True Origins of Irish Society³⁾ poskytuje faktický popis původu obyvatel Irska a jejich kultury v chronologickém pořadí od prvních počátku do let 1200 našeho letopočtu. Popis kultury zasahuje tak daleko do minulosti, kde je stanoveno prehistorické období, díky materiálu z archeologických výzkum a ze srovnání s podobnými současnými společnostmi. Autor Desmond Keenan zkoumá odpověď na otázku, jestli je možné určit zřetelnou keltskou rasu a pokud ano, které z nich přišli do Irska.

Keltská tradice je v mnoha aspektech populární moderní pohanskou cestou. Tato kniha přináší tyto aspekty dohromady, aby prozkoumala významnost kultury staré 2000 let v moderní společnosti. Kniha A Modern Celt⁴⁾ se dívá na lid bohyně Dany, kdo byli a kdo jsou dnes ve 21. století. Dívá se na několik klíčových postav a legend, které s nimi souvisí, a uvažuje nad tím, jaký mají vztah k reálnému životu, každodenním událostem a jak může jejich moc pomoci lidem se vypořádat s jejich vlastními problémy. V průběhu roku se propojuje moderní kalendář s keltskými festivaly dohromady. Tyto události roku mohou pomoci porozumět světu jako něčemu, co existovalo dlouho před příchodem lidí a snad bude pokračovat i dlouho po jejich odchodu. Moderní Kelt se domnívá, že některé z věcí, které dělá, by se měl pokusit zachovat a také přemýšlí, jak se v těchto věcech může inspirovat v keltských kořenech. Při uvažování, proč keltští členové cítí velkou vazbu na své předky, autor vykresluje obraz pradávného světa, žijícího a vzkvétajícího v dnešní době.

Kniha Keltové⁵⁾ popisuje původ, životy a osudy Keltu a charakterizuje keltskou civilizaci. Autor J. A. Mauduit Kelty popisuje jednak jako národ válečnický, neústupný a nelítostný k protivníkům, z jiného pohledu však jako nápaditý a flexibilní k místním mrazivým a chladným podmínkám. V knize je čtenář seznámen s podobou Evropy před příchodem Keltů. Dále je v knize napsáno o keltském náboženství, úloze druidů a keltských posvátných symbolech. Autor se v knize snaží představit způsob keltského myšlení a ke konci se zmiňuje také o jejich jazykovém projevu a umění. V knize jsou popsáni Keltové obecně.

V knize Národnostní menšiny v Evropě: Encyklopedická příručka⁶⁾ se Leoš Šatava zmiňuje o irské gaelštině. Autor se zabývá problematikou etnicity, migrace a sociolingvistickými výzkumy. Irská gaelština, která patří v Irsku mezi oficiální úřední jazyk od roku 1922, má kořeny až v 5. století našeho letopočtu. Šatava popisuje, že ačkoliv se jedná o úřední jazyk, mezi obyvateli se jedná o jazyk minoritní. Tento stav se od napsání knihy v roce 1994 výrazně nezměnil.

O problematice irského jazyka napsala článek Maureen Casey Owens do časopisu „Forensic Science International“. Článku Charakteristika psaní v Irštině⁷⁾ pojednává o počátcích irského jazyka po vzniku Irské republiky a zkoumá charakteristické rysy irského jazyka v písemné podobě. Článek je k dispozici přes databázi Science Direct.

Autor Manuel Fernandez-Gotz v článku Keltové: umění a identita⁸⁾, který vyšel v akademickém časopise Antiquity, přichází s reportáží o výstavě v Britském muzeu. Text je ilustrován originálními fotkami ze stránek Britského muzea. Článek je k dispozici před databázi EBSCO.

Při psaní odborné vědecké práce je možno využít dvě metody výzkumu - kvantitativní nebo kvalitativní. Ideální je ovšem tyto metody zkombinovat. Kvantitativní metody se zabývají údaji, které je možné číselně vyjádřit. Zaměřují se tedy na větší objem dat, větší počet respondentů a jde v těchto metodách především o to, získat co nejvyšší počet dat spíš než zkoumání problematiky do hloubky. Pro získání informací používají kvantitativní metody různých statistik. Postup u kvantitativních metod začíná vytvořením hypotézy a jejím následným ověřováním. U výzkumu je tedy využita dedukce. Mezi tyto metody patří např. dotazník, anketa či polostandardizované pozorování. Výhodou kvantitativní metody je menší časová náročnost, ale nevýhodou je zkoumání problematiky v malé hloubce.

Druhou metodou, kterou je možno využít při psaní vědecké práce, jsou kvalitativní metody. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na menší počet respondentů, přičemž danou problematiku zkoumá více do hloubky. Jeho cílem je problematiku především pochopit, ne zobecnit, což je také jeho největší výhodou. Nevýhodou je však jeho časová náročnost. Cílem při tomto druhu výzkumu je vytvořit novou hypotézu, jedná se tedy o induktivní metody. Mezi kvalitativní metody se řadí například rozhovor, studium dokumentů nebo pozorování.

Pro zpracování práce byla vedle samotného KVL výzkumu využity KVN data ze sekundárních zdrojů. V práci byly využity pouze ověřené informace z více zdrojů. Při psaní práce byla zkoumána i kvantitativní data z různých statistik či grafů.

Při vlastním výzkumu byl pro získání informací využit především kvalitativní výzkum. Využita byla metoda dotazování, při které je výhodou možnost zeptat se na detaily, historii, současnost či vlastní názor respondenta apod. Pro co nejefektivnější výzkum byla použita konkrétně metoda polostrandardizovaného rozhovoru a technika internetového rozhovoru pomocí emailu a aplikace Massenger. Hlavní výzkumné otázky pro respondenty byly připraveny dopředu. Další otázky vznikaly při reakci na získané informace, proto se směr konverzace mohl lehce měnit. Nevýhodou byla absence osobního kontaktu, který by pro výzkum měl jistě větší přínos. Věk respondentů byl 20-24 let, což je věk, kdy mají za sebou výuku irského jazyka a měli by tedy jazyk mít nejvíce v podvědomí.

Respondenti:

• 1. respondent: Luke O’Dowd, muž, 24 let, zastupuje pohled minority (vyrůstal na území Gaeltachtu)

• 2. respondent: Lira, žena, 20 let, zastupuje pohled majority

• 3. respondent: Sarah McAuliffe, žena, 21 let, zastupuje pohled majority

• 4. respondent: Riley O’Brien, muž, 20 let, zastupuje nezaujatý pohled (vyrůstal v Kanadě)

V teoretické části je popsána historie Keltů, struktura tehdejší společnosti, náboženství, zvyky či jazyk v porovnání s dnešní situací. V dnešní době se již Irové nepovažují za Kelty nebo lépe řečeno, nevidí v tom rozdíl. Jsou si vědomi své keltské minulosti, avšak rozdíl mezi Keltem – Irem nedělají. Tato práce je zaměřena především na keltsky mluvící obyvatelstvo. Bude zmíněno především keltské dědictví, ke kterému bude vždy připojena informace o současné situaci.

První obyvatelé přišli do Irska ve střední době kamenné – mezolitu, asi 8 tisíc let př. n. l. Jednalo se o lovce, používající primitivní nástroje, kteří do Irska přišli z Británie. Dalšími osadníky se stali zemědělci, kteří přišli kolem roku 3000 př. n. l. a kteří se starali o půdu, dobytek a zčásti také obchodovali. Pozůstatkem jsou dodnes návštěvníky obdivované megalitické hroby, kterými projevovali úctu mrtvým.

Keltové začali do Irska přicházet kolem 6. století př. n. l. Byli to lidé se znalostí železa. Díky své řemeslné zručnosti, vyspělým zbraním a pověstné statečnosti se postupně rozšířili po celé Evropě. Přestože z časového hlediska Keltové nepůsobili v Irsku dlouho (hlavně od 6. století př. n. l. do cca 5 století n. l.), zanechali hluboké stopy na kultuře a jazyku. Irská gaelština se dochovala do současnosti, i když její užívání neustále upadá. Popis Keltů je zaznamenán římským historikem Diodórosem Sicilským v 1. století př. n. l.: „Fyzicky vypadají Keltové hrůzostrašně a mají hluboký a velmi drsný hlas. Při rozmluvě jsou skoupí na slovo, mluví v hádankách a náznacích a nechávají velký prostor pro dohady. Často přehánějí, aby sami vynikli a umenšili postavení druhých. Vychloubají se, vyhrožují a sami sebe nabubřele vynášejí, ale přece jen mají bystrého ducha a přirozené vlohy k učení…„⁹⁾

Obrázek č. 2 - Oblasti Gaeltacht ¹⁰⁾

V době Keltů byla společnost spíše vesnického typu – malá království po celém území, kterým se říkalo „túath“. Etnikum bylo celkově keltské, měli společnou kulturu, tradice, náboženství a jazyk, ale ostrov nebyl nikdy politicky jednotný. Největší mocí oplývali králové pěti území, názvy čtyř z nich se dochovali dodnes - Munster, Leinster, Connacht a Ulster.

Oblasti, kde je ideou udržovat keltskou historii a jazyk se nazývají Gaeltacht. Tyto oblasti se však rok od roku změnšují a lidí, kteří udržují keltské povědomí, je čím dál méně. Pro představu je zde Obrázek č. 2, na kterém je však oblast zachycena naposledy v roce 2007. Dle předchozího vývoje se dá očekávat, že obyvatelstva v současnosti mnohem méně. ¹¹⁾

O keltské historii zástupce minority říká: „Keltové přinesli železo a nový způsob královského vládnutí.“ Další dotazovaný uvádí: „Po celém Irsku se nachází keltské památky, pomníky a sochy. Myslím si, že Irsko má dobré vztahy se Skotskem a Wales právě díky jejich společné keltské historii.“

Pohled zástupců majority na otázku keltského dědictví: „O keltech jsme se učili ve škole. Někdy mluvíme irsky, ale existují ještě stále keltové?“ A dále: „Mezi keltským a irským obyvatelstvem nevidím rozdíl. Myslím, že je to jedno a to samé.“

Velkou roli v životě Keltů hrála rodina, které si velmi vážili. Hlavní slovo měl muž, ale i žena zde měla velká práva. Ženy mohly vlastnit majetek, dědit a měly i právo na rozvod.

Vedle politické jednotky, kterou bylo zmíněné „túath“, zastávala tedy důležité místo tzv. širší rodina neboli „fine“, což bylo rodové společenství. Politika v keltské době se hodně lišila od ostatních zemí především tím, že zde mohl být král zvolen. Dále se také odlišoval způsob v zemědělství, kdy oproti feudálnímu systému ve středověké Evropě Irové fungovali na vazalském systému. Tento systém je založený na půjčení počátečního kapitálu (dobytek) od pána, pro kterého se dlužník stane vazalem a doprovodnou družinou. Z půjčeného dobytka si lidé zakládali na svých pozemcích vlastní stáda. Za půjčení dobytka lidé kromě vazalství spláceli také vysoký úrok, po jehož umoření vazalství skončilo. Podle počtu vazalů se pak hodnotila moc jednotlivých aristokratů a podobně to fungovalo i mezi královstvími (slabší platili daň mocnějšímu). ¹²⁾

Společnost byla tedy celkem rozvrstvená a to především na 3 základní jednotky: lid, equites a druidové. Mezi equites se řadili rytíři a jezdci. O druidech je napsáno více v kapitole o náboženství. Keltové si velmi vážili vzdělanosti, takže vysoké postavení měli i tzv. birthemové (psali zákony) nebo básníci. ¹³⁾

Staří Keltové věřili v jiný/druhý svět, který byl domovem mnoha bohů a bohyní. Bylo to místo radosti, kde se každý den slavily svátky. Tento svět NEBYL podobný křesťanskému nebi, do kterého se člověk dostane jen „za odměnu.“ Keltové věřili, že do tohoto světa přijde po smrti každý. Podobně jako staří Egypťané vybavovali mrtvé v hrobkách jídlem na cestu a majetkem, který chtěli mít u sebe. Jejich hrobky nebyly tak velké jako pyramidy, ale dosahovaly rozměrů velkého pokoje. Zdi byly ozdobené malbami Bohů, ale i scénami bitev nebo každodenního života. Do hrobek nikdy nezavřeli živé bytosti, spíše tam nechávali figurky lidí při běžných činnostech (vaření, lov apod.) a další předměty v životní velikosti. ¹⁴⁾

Jedním ze vchodů do jiného světa byly vodopády. Keltové věřili, že malé vodopády mají léčivou moc. U vodopádů nechávali dary bohům. Někdy házeli dary i do studní nebo pramenů. Keltové věřili v mnoho bohů a bohyň. Věřili také, že v každém stromě, keři či rostlině žije malé božstvo. Většina byla malých božstev, ale bylo i pár Bohů, kteří oplývali velkou mocí. Kromě rostlin věřili také v posvátná zvířata. Některým zvířatům přisuzovali speciální vlastnosti, kterým rozuměl pouze keltský kněz – druid. ¹⁵⁾

Obrázek č. 3 - Bůh Cernunnos ¹⁶⁾

Druidismus hrál v keltském životě největší roli. Keltové věřili, že duchové a démoni stejně jako znamení a předzvěsti se nachází všude kolem. Spoléhali proto na své kněze, druidy, že je ochrání v bezpečí před jakýmikoliv problémy. Druidové byli zodpovědní za všechny náboženské rituály, protože byli jediní, kdo mohli promlouvat s bohy. Kromě náboženských věcí byli druidové v keltské společnosti i věštci, učitelé, lékaři, filozofové nebo právníci. Keltští lidé tedy chodili za druidy se vším – s nemocným dítětem, se sporem mezi sousedy, nebo například s otázkou na význam havrana sedícího na střeše.¹⁷⁾

Mezi irské keltské bohy patří: Aengus, Boann, Brigit, Dagda, Macha, Midir, Morrígan, Ogmios, Tigernonos, Cernunnos, Velká mateřská bohyně (soubor několika bohyň) a další. Veškeré božstvo v Irsku má počátek u Tuatha dé Danann, neboli lid bohyně Dany. Mezi nejvyšší bohy se řadí Dagda, což znamená „dobrý bůh“, ale říká se mu také „otec všech“, „pán čtyř živlů“ nebo „pán všeho vědění“.¹⁸⁾

Po příchodu sv. Patrika do Irska, keltské náboženství začalo upadat. Dodnes je většina iského obyvatelstva ortodoxně katolická. Od mnohobožství se tedy přesměrovali na jediného Boha a od té doby dodržují aktivity spojené s křesťanstvím.

Zástupci minority a majority se shodli, že se dnes dodržují především křesťanské tradice: „Nevím o keltských tradicích, ale rád poslouchám irskou muziku a písně, v jejichž textech se často píše o historii. Dodržuji katolické tradice jako nepít alkohol a nejíst maso na Velký pátek. Také se každý den v poledne a v šest večer každý den modlím.“

Keltské svátky, stejně tak jako náboženství, byly velmi propojené s přírodou. Mezi nejvýznamnější keltské svátky patří: SAMHUINN 31.10 - 2.11., ALBAN ARTHUAN 22.12 - 25.12., IMBOLC 31.1 - 2.2., ALBAN EILER 21.3., BELTANE 1.5., ALBAN HERUIN 21.6., LUGNASADH 1.8., ALBAN ELUED 22.9. Všechny svátky ALBAN neznamenají nic jiného než oslavu rovnodennosti či slunovratu. ¹⁹⁾

Svátek „Imbolc“ oslavoval bohyni Brigit, jež představuje ochránkyni vědomostí a vzpomínek, bohyni ohně a plodnosti. Oslavovala se také samotná zem, o které se říkalo, že je v tomto období těhotná. Svátek „Lugnasadh“ oslavoval začátek sklizně. Vzorem tohoto svátku je bůh Lugh, který byl bohem hospodářství a slunce. Tradice se na různých místech lišily, ale při jedné z tradic se vyráběly slaměné postavy nebo náhrdelníky a náramky na ochranu.²⁰⁾

Další dva svátky „Beltane“ a „Samhuinn“ se těší větší přízni. Jsou oba státem uznané jako státní svátky, což znamená den volna. Beltane připadá na první květnové pondělí (oslavy ale probíhají celý víkend). Oslavuje se úroda a příchod léta v podobě zapalování ohňů, které představují narůstající sílu slunce. Opakem tohoto svátku je Samhuinn, ze kterého možná vychází české Dušičky. Keltové věřili, že v tento čas se propojí svět živých a mrtvých. V tento svátek by se měl člověk zbavit všech negativních aspektů. Keltové uurčili, že se v tomto období rozděluje rok na dvě části zimu a léto, a tak v tomto období začíná nový keltský rok.²¹⁾

Dnes jsou výše zmíněné dny pouze dny volna. Je to podobné jako v ČR, kdy je státní svátek na oslavu příchodu slovanských věrozvěstů či upálení mistra Jana Husa, ale ve skutečnosti se nic neslaví. Většina svátků v irském kalendáři je spojená s křesťanstvím. Slaví Vánoce, Velikonoce, dodržují půst a další činnosti související s křesťanským náboženstvím

Zástupce minority říká: „Ve dnech Beltane a Samhuinn je státní svátek. Tradice se však žádné nedodržují, prostě si užíváme volný den. Slavíme křesťanské svátky. Dodržuji katolické tradice jako nepít alkohol a nejíst maso na Velký pátek. Také se každý den v poledne a v šest večer každý den modlím.“

V Irsku se jako v jedné z mála zemí zachoval keltský/gaelský jazyk – gaelská irština. Řadí se do jazyků indoevropských.

Graf č. 1 - Užívání Irštiny v oblastech Gaeltacht ²²⁾

Po příchodu Keltů do Irska byla irština zřejmě jediným jazykem na ostrově. Keltové se tehdy také usadili na území Skotska a Walesu, proto se gaelské jazyky nacházejí i v těchto místech. Postupem času vlivem Britů začala být vytlačována angličtinou. Angličtina se tak stala jazykem obchodníků a řemeslníků a irština se zachovala u nejchudších lidí a na vesnicích. Z těchto lidí velká část obyvatelstva podlehla velkému hladomoru nebo emigrovala do USA. Irská gaelština je tak dnes v Irsku pouze menšinovým jazykem. Když se v roce 1922 Irsko prohlásilo samostatným státem, irština se stala úředním jazykem a od té doby se těší většímu zájmu.

Obrázek č. 4 - Ukázka jazyka ²³⁾

Nejstarší písemné záznamy v irštině jsou napsány tzv. ogamským písmem. V tomto písmu se jedná o kombinace čar a zářezů. Ve starých dochovaných rukopisech byl text v irštině napsán tzv. minusky (malými písmeny). Irové se této tradice drželi až do 2. pol. 20. století, kdy ji z praktických důvodů opustili. ²⁴⁾

Nejvíce je irština používaná na západním pobřeží v oblasti zvané Gaeltacht, kde i nápisy jsou pouze v irštině (ve většině Irska se používají nápisy dvojjazyčné v angličtině a irštině). Větná stavba v irštině dává na první místo přísudek, poté podmět a pak předmět. V irské gramatice jsou pouze dvě čísla (singulár a plurál), tři pády (1., 2. a 5.) a dva rody (mužský a ženský). Předložky a osobní zájmena se spojují v jednotná slova. V irštině se nachází hodně slov, která se píšou stejně, ale mají různý význam. ²⁵⁾

→

Příklad:

• Pozdrav – Bůh tobě = Dia dhuit!
• Jak se máš? = Conas tá tú?
• Mám se dobře. = Tá mé go maith.
• Děkuji - Go raibh maith agat ²⁶⁾

Jazyk je jediným prvkem, který odlišuje minoritu a majoritu. Avšak většina lidí, kteří se hlásí k Irské gaelštině - minoritě, se tímto jazykem učila na základní škole a v praxi ho téměř nikdo nevyužívá. Ani v oblastech Gaeltacht, kde najdeme dvojjazyčné nápisy a kde dostávají dotace na podporu jazyka, lidé irsky nemluví, ikdyž jazyk znají. Na tomto stanovisku se shodla jak majorita tak minorita.

Pohled minority: „Irština se učí na základní a střední škole. Potom záleží na schopnostech a výsledcích žáka, jestli se rozhodnou v irštině pokračovat.“

Pohled majority: „Irštinu jsme se učili ve škole. Nebylo zábavné se ji učit. Je to umírající jazyk.“

Nezaujatý pohled: „Jsou oblasti, kde jsou nápisy dvojjazyčně, tedy i v irštině. S nikým, kdo mluví irsky, jsem se zatím nesetkal.“

Lidská posedlost jídlem a pitím není pouze novodobou záležitostí. Bohaté hostiny se konaly již před tisíci lety. Písemné záznamy o Keltech se nachází především v písemných záznamech Římanů. Hlavní složkou keltského stravování bylo maso a chléb. Mezi nejčastější nápoje patřilo víno, které bylo kvůli vysoké ceně především pro jedince z vyšších vrstev, jelikož bylo dováženo z Řecka později z Itálie. Chudí lidé pili spíše pivo. Z římských spisů vyplývá, že Keltové hodovali celkem často, protože si vždy našli nějaký důvod/svátek k oslavě. Při hodování se sedělo u kruhového stolu a nejvýznamnější člen hostiny seděl uprostřed. Sedělo se bud´ na kožešinách přímo na zemi nebo na nízkých sedátkách. Při hostině proběhlo vystoupení básníka či předstíraný souboj, který se mohl změnit i ve skutečný boj o výhru nejlepšího masa. ²⁷⁾

I při stolování se dodržovalo postavení lidí ve společnosti. Pro každé postavení byl určen druh masa, který dostane. Někteří jen stáli u svých pánů, jiní slavili s ostatními závisle na hierarchii. V jednom římském popisu se uvádí, že Keltové hltali maso, jenž drželi oběma rukama a z kterého ukusovali. Navzdory tomu byli prý velmi čistotní. ²⁸⁾

Dodnes si Irové udrželi lásku k hodování, alkoholu a především pivu. O tom přesvědčuje i fakt, že jedním z irských svátku je „Arthur Guinness Day“, při kterém se oslavuje nejen zakladatel známého pivovaru, ale i zmíněná láska k pivu.

Pohled nezúčastněné osoby na otázku keltských tradic: „Irové mají tradice ve zpívání irských písní a pití Guinnesse. Keltské hospody jsou také lepší než jakékoliv jiné.“

Keltský kříž – patří mezi nejtypičtější keltské symboly v Irsku. Vznikl pravděpodobně při smíchávání křesťanské kultury s Irskou asi v 5. století n. l. Jedná se tedy o spojení křesťanského kříže a keltského kruhu věčnosti. Existují ale i další legendy a teorie vzniku tohoto symbolu. ²⁹⁾

Obrázek č. 5 - Keltský Kříž ³⁰⁾

Awen – toto slovo znamená v Irském jazyce podstatu nebo inspiraci. Podle jednoho z výkladů představují vnější paprsky mužskou a ženskou energii a paprsek uprostřed rovnováhu mezi nimi. Dále symbol představuje tři domény: země, nebe a moře; mysl tělo a ducha. ³¹⁾

Nevěstin (Brigitin) kříž – tento symbol bývá vyroben ze slámy či rákosu. Zdobí jej dveře či trámy irských domů nebo bývá vyobrazen v kuchyni jako ochrana před ohněm a zlem. Je vyráběn ve jménu bohyně Brigit, kterou si později Křesťané svatořečili. ³²⁾

The Green Man – známý také jako ‘Man in the Tree’, ‘Derg Corra, Viridios’ nebo ‘Jack o’ the Green’. Tento symbol obličeje zeleného muže představuje příchod jara a léta, znovuzrození, ale i spojení mezi člověkem a přírodou. Některé verze tvrdí, že Keltové dávali význam hlavě jako duši, ale ve skutečnosti jsou Keltové známí nošením hlav jako trofejí z bojů, proto se později často objevují v keltském umění. ³³⁾

Strom života – tento strom je často zobrazován s kořeny rozprostřenými do země a větvemi sahajícími až do nebe. Tento strom symbolizuje druidskou víru ve spojení mezi nebem a zemí. Mimo jiné stromy byly velmi důležitou součástí keltského života, protože věřili, že jde o spojení s jiným světem. Nejposvátnější pro ně byl dub, kterému říkali „daur“, z čehož se dnes vyvinulo slovo „door“ neboli dveře. Takže duby byly doslova dveře do jiného světa. ³⁴⁾

Trojdílný symbol – jako všechny keltské uzly i tento symbol představuje žádný začátek ani konec, tedy věčný duchovní život. Je zde podobný význam trojice jako u symbolu Awen. Po příchodu křesťanství si ho opět toto náboženství uzpůsobilo pro své potřeby jako výklad svaté trojice. ³⁵⁾

Pohled majority: “Keltská kultura se dochovala v umění. Vlastním šperky s keltským designem.“

Obydlí a budovy v keltském období byly charakteristické kruhovitým tvarem s kuželovitými střechami. Postupem času kruhové budovy úplně nahradily čtvercové či obdélníkové. Materiál stavby keltského obydlí závisel na oblasti, ve které se nacházeli. Některé domy byly z kamene jiné ze dřeva, proutí nebo kombinovali více druhů materiálu. Rodiny výše postavených členů společnosti měli kolem svých domů ještě tzv. „Ringfort“, což by se dalo volně přeložit jako prstencová pevnost. ³⁶⁾

Dalším typem budov byl tzv. „Crannog“. Typickým rysem tohoto obydlí je umístění přímo nad vodou. Byly postaveny na dřevěných kůlech nebo na ostrůvcích uprostřed jezer a s břehem byly spojeny buď dřevěným mostem, nebo museli doplout na loďkách. Keltové bydleli v menším počtu obyvatel ve více osadách, které byly rozvrstveny po celém území. Města se začala vytvářet až po příchodu křesťanství, kdy se centrem města stal kostel či klášter. ³⁷⁾

Obrázek č. 6 - Staigue stone fort ³⁸⁾

Dnes pozůstatky keltské architektury slouží hlavně jako turistická atrakce. Mezi keltské památky se řadí např. Staigue stone fort, Hill of Tara nebo Rock of Cashel.

Cílem práce bylo nalézt odpověď na výzkumnou otázku: Jaký je stav současné keltojazyčné etnické identity v Irsku a čím se vymezuje vůči majoritě obyvatelstva? K hlavní výzkumné otázce se pojí také několik podotázek zaměřených na kulturu kulturu, tradice či jazyk.

Práce se snažila soustředit výhradně na Kelty, keltskou historii a keltské dědictví. V práci je tedy popsána keltská historie, společnost, náboženství, svátky, jazyk, stravování, symboly a architektura. Dále je v práci část výzkumná, ve které promlouvají dotazovaní k otázkám k tématu - obě části jsou propojené.

Vliv na vývoj Irska měli Keltové od 6. století př. n. l. do příchodu křesťanství v 5. století n. l., kdy se keltská kultura začala vytrácet. Do dnešní doby se dochovaly některé památky (viz architektura) a především jazyk. Irsky jazyk je i obyvateli Irska vnímán jako hlavní spojitost s keltskými kořeny. Avšak jelikož v Irsku panoval velmi dlouho vliv Anglie, většina obyvatel mluví Anglicky. Území, zvaná Gaeltacht, by měla irskou gaelštinu používat, ale podle respondentů k tomu nedochází. Na těchto uzemích jsou zachovány známky jazyka pouze na různých nápisech či dopravním značení. Pro dorozumívání mezi sebou lidé i zde používají angličtinu. Tyto oblasti se prezentují jako irsky mluvící především kvůli státním dotacím, plynoucí pro obyvatele, kteří se snaží jazyk udržet. Pro stát je jazyk významný z toho důvodu, že nechce spadat pod vliv Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Tato touha státu však vliv nezastaví spíš naopak. Z odpovědí některých respondentů bylo patrné, že k irštině mají spíše záporný vztah. Uvedli také, že učení irštiny nebylo zábavné, pokud by bylo, nejspíš by je to motivovalo učit se ji dál.

V případě tradic a zvyků se do současnosti dochovalo především láska k jídlu a pití. Pivo je zde populární již od dob Keltů. Prvky keltské kultury jsou zachovány nejvíce v hudbě a v symbolech. Vyrábí se např. šperky s keltskými motivy a další výrobky. Nejvíce jsou zde symboly spirál, keltského kříže či trojdílného symbolu.

Co se týká náboženství, z keltské víry se do dnešní doby nic nedochovalo. Sv. Patrik do země vnesl křesťanství a od té doby jsou Irové silně katolisticky zaměření. O druidismu a keltském náboženství je možné nalézt informace pouze v literatuře. Jediné keltské tradice částečně spojené s vírou, přírodou a cykly jsou svátky Beltine a Samhain, které jsou prohlášeny jako státní svátky a připadá na ně i den volna. To znamená, že se týkají i lidí, kteří irsky nemluví a nemají povědomí o keltské historii. Tyto svátky jsou v období českých čarodějnic na konci dubna a dušiček na začátku listopadu. Dnes už se v tyto dny nic neslaví a lidé si pouze užívají den volna.

Z odpovědí respondentů byl vyvozen závěr o současném stavu keltojazyčného obyvatelstva jakožto minority a jejich vztahu k majoritě. Výpovědi respondentů ukazují, že povědomí o menšině obyvatelé nemají a hlavně rozdíly mezi minoritou a majoritou nevnímají. Jedinou spojitost s Kelty či keltským obyvatelstvem vidí v již zmíněných památkách a jazyce, který upadá. Identita keltsky mluvících obyvatel se tedy stírá. Je vysoce pravděpodobné, že do budoucna se irská gaelština stane pouze formální záležitostí.

Obrázek č. 1 - Mapa keltského Irska

Obrázek č. 2 - Oblasti Gaeltacht

Obrázek č. 3 - Bůh Cernunnos

Obrázek č. 4 - Jazyk - Ogham

Obrázek č. 5 - Keltský kříž

Obrázek č. 6 - Staigue stone fort

Graf. č. 1 - Užívání Irštiny v oblastech Gaeltacht

JAMES, Simon. The Atlantic Celts: Ancient People Or Modern Invention?. London: The British Museum Company Ltd., 1999. ISBN 0-299-16674-0

KEENAN, Desmond. The True Origins od Irish Society. USA: Xlibris Corp, 2003. ISBN 1-4134-2935-1

KOKAISL, Petr. Etnické minority v Evropě, ČZU v Praze, Provozně ekonomická fakulta. Praha 2014. 436 str. ISBN: 978-80-213-2524-1

MAUDUIT, J. A. Keltové. 1. vyd., Praha: Panorama, 1979, 201 s. ISBN 1101479

SAVAGE, Mabh. A Modern Celt: Seeking the Ancestors. UK: John Hunt Publishing Ltd., 2013. ISBN 978-1-78099-796-4

ŠATAVA, Leoš. Národnostní menšiny v Evropě: Encyklopedická příručka. Praha: Železný, 1994. ISBN 80-7116-375-9

http://web.a.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=63639d76-1eed-4fbf-8924-7e3eb11dc2c0%40sessionmgr4002&vid=0&hid=4114

http://casopis.vesmir.cz/clanek/keltove-a-cysticka-fibroza

The Celts In Ireland. Liceogalvani [online]. [cit. 2016-02-22]. Dostupné z WWW: http://www.liceogalvani.it/lavori-multimediali/celts/celts/irland.htm

Irsko-aktuálně: Historie. Irsko-aktuálně [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z WWW: http://www.irsko-aktualne.cz/historie

Keltové. [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z WWW: http://www.pohanstvi.net/inde.php?menu=keltove

Historie Irska. CK Mundo. [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z WWW: http://www.mundo.cz/irsko/historie

Historie Irska – 1. část. [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z WWW: http://www.irsko.name/historie-irska1-cast/

Keltové a jejich hostiny. [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z WWW: http://www.beltine.cz/keltove-a-jejich-hostiny

Celtic symbols: Meaning of Irish symbols. [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: http://ireland-calling.com/celtic-symbols/

Symboly. [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.pohanstvi.net/inde.php?menu=svatynesymboly

Religion: Celtic religion. [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: http://celts.mrdonn.org/religion.html

Tuatha Dé Danann. Wikipedia. [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tuatha_D%C3%A9_Danann

Keltská mytologie: Bohové. [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: http://taraskon.blog.cz/0812/keltska-mytologie-bozstvo

Svátky. [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.pohanstvi.net/inde.php?menu=svatynesvatky

Svátky. [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.mundo.cz/irsko/svatky

Irština a příbuzné gaelské jazyky. [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.jazyky.com/irstina-a-pribuzne-gaelske-jazyky/

'Celts: art and identity'. [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: ebscohost.com.infozdroje.czu.cz

Gaeltacht size. [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z WWW: http://republican-news.org/current/news/gaeltachtsize.jpg

Bůh Cernunnos. [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z WWW: http://theancientweb.com/wp-content/uploads/2015/01/Ireland_Cernunos.jpg

Užívání Irštiny v oblastech Gaeltacht. [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z WWW: https://theteabagtimes.files.wordpress.com/2015/11/8jk7d.png?w=768

Jazyk - Oogham. [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.pohanstvi.net/inde.php?menu=keltovejazyk

Keltský kříž. [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: http://f.ximg.cz/img2/3932/8183932_4_4pelbid8.jpg

Gaelic Ireland. [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné z WWW: https://en.wikipedia.org/wiki/Gaelic_Ireland

Staigue stone fort. [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z WWW: http://www.megalithicireland.com/Kerry/Staigue%20Fort%20001L.jpg

Počet shlédnutí: 145