obrázek domečku-home  logo-FB     časopis Kulturní studia


Soudržnost ve městě a na venkově

Michal Macháček, Jakub Mikš, Šárka Kakrdová, Martina Urbanová. Soudržnost ve městě a na venkově. [online] Hospodářská a kulturní studia (HKS) Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/soudrznost_ve_meste_a_na_venkove

1. Úvod

Rozdíl mezi životem na venkově a ve městě je od pradávna předmětem různých mýtů, které se často ani zdaleka nepodobají realitě. To je dáno tím, že život ve městě a na venkově vykazuje určité rozdíly, které způsobuje odlišný styl života (odlišná kultura a myšlení lidí). Všeobecně se tvrdí, že na venkově panují lepší mezilidské vztahy a lidé si zde více vzájemně pomáhají. Jak již bylo uvedeno, toto tvrzení může být pouze dalším mýtem, který v žádném případě neplatí. A právě v této práci by tento mýtus měl být potvrzen nebo vyvrácen.

1.1 Cíl

Primárním cílem je zjištění důvodů existence rozdílů soudržnosti mezi obyvateli měst a venkova. Sekundárním cílem práce je pak identifikace rozdílů soudržnosti (pomoc lidí, dobré vztahy) obyvatel ve městě a na venkově.

Pro účely této práce tedy bude vymezen pojem soudržnost jako solidarita mezi lidmi, dobré vztahy a společné hodnoty, neboli altruismus a důvěra. Tento pojem takto chápe téměř polovina obyvatel ČR. Vymezení soudržnosti tedy souvisí s chápáním veřejnosti tohoto pojmu.

1.2.1 Výzkumná otázka

Existuje na vesnici větší soudržnost než ve městě? Pokud ano, proč?

1.2 Metodika

  • V první části uvedeme čtenáře do problematiky, kterou se tato práce zabývá.
  • Poté je vymezen cíl práce a stanovena výzkumná otázka.
  • V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, s kterými se tu nejčastěji čtenáři setkají. Jsou to soudržnost, venkov, město a jejich stručný rozbor.
  • V praktické části je stanoven plán výzkumu a dotazníkové šetření. Celá práce se odvíjela dle stanoveného časového plánu.
  • Informace pro teoretická východiska budou získány převážně z internetových zdrojů a v neposlední řadě také osobním dotazováním a rozesíláním dotazníků prostřednictvím internetových portálů.
  • Tímto způsobem bude zjištěna míra povědomí o soudržnosti lidí s okolím, v kterém žijí. Podle sumarizovaných informací od respondentů, bude vytvořen závěr pro stanovenou zkoumanou otázku.

Adekvace (přiměřenost) metod

Vzhledem k lepšímu poznání obou stylů života (kultur) není možné sáhnout k provedení rozsáhlého kvantitativního průzkumu bez jakéhokoliv využití kvalitativních metod výzkumu. V souladu s výzkumnou otázkou a cílem projektu byla jako jedna z nejvíce vhodných metod kvalitativního výzkumu zvolena metoda osobního rozhovoru s dotazovanými. Po bližsím studiu bylo rozhodnuto o oslovení respondentů přímo v místech jejich bydliště - tedy ve dvou vesnicích a dvou městech, aby bylo zamezeno případnému zkreslení byla zvolena vesnice Pozlovice (ležící ve Zlínském kraji) a vesnice Sosnová (ležící poblíž České Lípy, tedy v Ústeckém kraji). U měst rozhodoval rozdíl v počtu obyvatel - bylo zvoleno menší město Česká Lípa a metropole České republiky Praha. Respondenti budou vybírány náhodně na základě úsudku tazatelů.

2. Teoretická část (kritické zhodnocení literárních pramenů)

Existuje několik stereotypů, které říkají, že život ve městě je pohodlný a plný zábavy, zatímco život na venkově je hlavně o těžké práci, a tedy odchod z města vždy vyžaduje odvahu, ale také, že život na venkově je „opravdovější“, pozitivnější a přirozenější, nebo že odchod na venkov je ve srovnání s odchodem do města čímsi výjimečným, svým způsobem „nenormálním“.1)

Zelená zpráva Ministerstva zemědělství charakterizuje základní rozdíly mezi venkovem a městem z hlediska demografie - domácnosti na venkově mají více členů oproti městské domácnosti (2,49 resp. 2,23), ale žije v nich menší počet ekonomicky aktivních obyvatel. Průměrné příjmy venkovanů jsou také menší než průměrné příjmy obyvatel města - tento rozdíl je však vynahrazen menšími životními náklady na venkově. Největší podíl výdajů tvoří u obyvatel města platby za služby a zábavu, zatímco na venkově se jedná o spotřební zboží.2)

Statisticky vzato platí, že v závislosti na velikosti sídla roste i podíl lidí s vyšším vzděláním. Nižší vzdělání koresponduje s vyšším zastoupením lidí v samotné výrobě a vyšší mírou nezaměstnanosti než ve městech. Dost možná, že právě v tom je zakopáno jádro dalšího ze stereotypů o hloupých venkovanech a namyšlených městských občanech. Z dalších rozdílů mezi venkovem a městy odhalil výzkum MF DNES mezi dvanácti sty obyvateli především dodržování „tradičního“ pojetí života mezi obyvateli venkova - oběd v pravé poledne, domácí práce vykonávané hlavně ženami, muži zaměstnaní koníčky a odpočinkem.3)

Dle internetového zdroje se lidská populace dělí do tří věkových skupin, a to 0 - 14 let, 15 - 64 let a 65 a více let4). Pro náš výzkum ale byly zvoleny hranice 18 - 30 let, 31 - 50 let a 51 a více let, neboť byly pro práci více vyhovující.

Dříve žili lidé více na venkově, ale při rozvoji průmyslu se začali stěhovat spíše do měst - do panelových domů. Stěhovali se tam za lepší prací a penězi. V dnešní době je ve městech velká většina obyvatelstva celého světa. To byl důvod ke zkoumání s tím související soudržnosti lidí v panelovém domě ve městě a lidí na venkově. Předmětem výzkumu bylo, zda lidé spolu více soucítí a společně tráví svůj volný čas na vesnici nebo ve městech.

2.1 Soudržnost

Pro splnění cíle této práce bylo nejprve nutné vymezit základní pojmy jako soudržnost, venkov a město. Průzkum společnosti CVVM provedený v roce 2005 se zaměřil na všeobecné chápání pojmu společenská soudržnost u obyvatel České republiky. Celkový počet respondentů byl 2349, věk činil 15 let a více. Respondenti měli možnost odpovídat na otevřené otázky týkající se problematiky sociální soudržnosti. Následující výsledky ukazují chápaní pojmu společenská soudržnost:

  • Solidarita mezi lidmi (altruismus) 23 %
  • Dobré vztahy a společné hodnoty (důvěra) 22 %
  • Vztahové a prostorové úrovně (celospolečenská/skupinová/interpersonální) 14 %
  • Společenská solidarita shora (sociální spravedlnost, smír) 10 %
  • Integrace (jednota cílů, zájmů) 9 %
  • Participace – aktivní občanství (angažovanost) 8 %
  • Kolektivní identita, národ (vlastenectví, tradice, sportovní utkání) 6 %
  • Svoboda, rovnost příležitostí (spravedlnost) 2 %
  • Ostatní (spokojenost lidí, bezpečnost) 1 % 5)

Důvěru lze definovat jako spoléhání se na určitou vlastnost nebo atribut osoby nebo věci, či pravdivost určitého tvrzení. Tato definice naznačuje, že důvěra předpokládá dvoustranný vztah, ve kterém na jedné straně stojí aktivní subjekt, který se rozhoduje k důvěře, spoléhá na něco, či někoho, a na druhé straně je objekt důvěry, který se vyznačuje určitými vlastnostmi či schopnostmi.6)Nejužším okruhem důvěry je rodina, dále pak nejbližší komunita (sousedé, přátelé). Širší okruh tvoří lidé, kteří jsou nám nějakým způsobem blízcí (etnikum, profesní sdružení apod.).

Českými ekvivalenty pro altruismus jsou nesobeckost, nezištný zájem, vztah a láska k lidem. Určité prvky altruismu se dají pozorovat už u společenství lidí, žijících v pravěku nebo u opic. Altruismus má tedy hluboké genetické kořeny, je však také ovlivňován momentální psychosociální situací.7)

Jiná definice altruismu jej popisuje jako nezjištnou pomoc druhým lidem, přičemž za touto pomocí nelze v žádném případě hledat žádnou myšlenku vlastního prospěchu. 8)

Někteří z odpůrců této teorie hovoří o nesmyslnosti altruismu, protože jeho podstata vychází z jakéhosi pocitu odměny, v podobě sebeuspokojení z pomoci druhým lidem a zobrazením sebe sama jako hrdiny – právě proto se v tomto nejedná podle odpůrců teorie nejedná o nezjištnou pomoc druhým lidem. 9)

Psychologická definice soudržnosti zdůrazňuje zejména postoje v chování, toto chování je ovlivněno zejména příslušností ke kultuře individualistické/kolektivistické. Dřívější teorie hovořila o soudržnosti jako o příslušnosti osoby ke kolektivistické společnosti. Později byla definice změněna jako: síla prosazení se jednotlivce v rámci skupiny ve které je členem. 10)

2.2 Venkov

Život na venkově je méně anonymní, neosobní a účelový, ale i přesto se stává, že někteří občané do tohoto života nezapadají. Tento život v „přírodě“ má řadu výhod a nevýhod. Mezi výhody lze uvést klid, méně ruchu a spěchu, povětšinou přátelští lidé, ochota pomoci nebo např. větší stmelení kolektivu. Jako nevýhodu lze uvést dojíždění do práce, pokud není dostupná v místě bydliště, dojíždění do škol a na větší nákupy. Pokud někdo vyhledává rušná místa a kulturní vyžití v podobě diskoték, barů, kin, atd., je pro něj vhodnější město. Ale i toto se pomalu spojuje a rozdíly mizí. Také nelze jasně říci, co je již město a co vesnice (venkov), tato hranice je velmi úzká a záleží na každém zvlášť, jak tato slova pojme.

V České republice je dnes zhruba pět a půl tisíce obcí s méně než dvěma tisíci obyvatel, což je ale skoro 90 % všech našich obcí, a žije zde více než čtvrtina obyvatel ČR. V rozporu s tím, co se traduje, a sice že venkov vymírá, statistiky říkají, že v posledních deseti letech naopak obyvatel venkova přibylo. Pravda, mohou za to přírůstky ve větších obcích od 500 obyvatel a výše, kde je již dostatečná občanská vybavenost, zatímco nejmenší obce se skutečně potýkají s odlivem svých obyvatel. V kontextu uvedeného nepřekvapí, že krajem s nejvíce venkovany je kraj Středočeský - v dojezdové vzdálenosti hlavního města jich zde žije přes půl milionu. 11)

2.2.1 Různá pojetí pojmu venkov

Statistické
Toto pojetí vymezuje venkov, resp. přesněji venkovské sídlo jako obec mající méně než daný konvenční počet obyvatel. V České republice se většinou můžeme setkat s hranicí 2000-3000 obyvatel.12) V mezinárodním měřítku je nejčastěji uvažována definice dle OECD, která definuje venkovskou oblast jako takovou, kde je hustota obyvatel menší než 150 obyv./km2. Tuto definici přebírá i EUROSTAT, který venkovské oblasti ještě dále rozděluje podle stupně urbanizace na hustě obydlené zóny, přechodné zóny a zóny řídce osídlené 13) Obě definice ovšem narážejí na národní specifika jednotlivých států, kdy v krajním případě může do venkovské oblasti spadat kromě hlavního města celý stát. Bývají proto používány v zásadě jen pro mezinárodní srovnávání.

Ekonomické
Z ekonomického hlediska lze za venkovské považovat takové sídlo, kde v zaměstnanosti převládá zemědělská výroba. 14) Podle statistických údajů z posledních let se však i zde začíná prosazovat v zaměstnanosti průmysl - to je často spojeno s dojížďkou většiny obyvatel do zaměstnání mimo uvažovanou obec, což se dá pak považovat také za jeden ze znaků venkovského sídla. Zároveň je pro vesnické oblasti typický malý počet podnikatelských subjektů a velmi omezená nabídka služeb.

Sociologické
Dalším možným je pohled českého sociálního ekologa MgA. Mgr. Bohuslava Blažka, který se tomuto tématu intenzivně věnoval. 15)Bohuslav Blažek vnímá venkov především jako odlišný způsob bytí, který je na rozdíl od městského pomalejší, rozvážnější, více svázán s přírodou a jejími přirozenými cykly. Popisuje venkov také jako prostředí, které umí být nezávislé na civilizaci a kultuře, 16) což můžeme ilustrovat např. na vesnických tradicích či klasických krojích.

Dalšími hledisky, podle kterých se dá posuzovat sídlo jako vesnické, jsou např.:
- sociální (viz úvod kapitoly)
- urbanistické
- architektonické
- historické
- administrativní
17)

2.2.2 Historický význam

Jednoznačným dělítkem mezi venkovem a městem byly v minulosti středověké hradby. To se promítlo i do původu slova venkov v českém jazyce - kde základ tohoto slova má význam „vně“ – tedy za hradbami, mimo město. V dalších jazycích pak původ slova odkazoval spíše na krajinu, vhodné k zemědělství, chovu, atp. 18) Toto „přirovnání“ platilo dlouhou dobu – ještě na začátku 20. století žil na venkově relativně velký podíl obyvatel, který zde i pracoval. Zlomovým obdobím se pak ukazuje druhá polovina 20. století. Na začátku století stále žila většina obyvatel na venkově i přesto, že počet obyvatel ve městech rychle stoupal. Až po 2. světové válce se tento poměr začal výrazněji měnit - díky mechanizaci a kolektivizaci zemědělství a díky stěhování lidí do nově budovaných sídlišť začal ztrácet venkov svůj původní charakter. V některých oblastech na tom mělo svůj podíl také vyhnání Němců a dosídlování sudetského pohraničí. 19)

2.2.3 Shrnutí pojmu vesnice

Lze konstatovat, že venkov je jakýkoliv shluk obytných sídel, mající 2000 – 3000 obyvatel (pro potřeby práce byla zvolena hranice 2000 obyvatel). Zpravidla zde bývá klid, život plyne pomalu a lidé se dobře znají. Dobrá znalost většiny obyvatel bývá na jednu stranu prospěšná, protože lidé si více pomáhají, na druhou stranu tato znalost může vyvolávat závist a pomluvy. Venkov bývá obklopen přírodou a zelení, chovají se hospodářská zvířata a převládá zde zemědělská výroba. Převažuje zde život spjatý s přírodou a starými tradicemi. Vzhledem k malému obydlení musí zdejší obyvatelé jezdit za zaměstnáním a vzděláním (střední a vysoké školy) do okolních větších měst, stejně tak, když chtějí udělat větší nákup (pokud se nespokojí s místními samoobsluhami), či si jen dopřát si trochu kultury (divadlo, kino).

2.3 Město

Co je vlastně město? Pro potřeby práce bylo stanoveno, že se jedná o hustě osídlenou oblast s více než 2000 obyvateli. Obecně se předpokládá, že lidé jsou ve městech více anonymní, neosobní, většinou se nezajímají o své sousedy. Město a život ve městě má také řadu kladů a záporů. Mezi klady patří větší dopravní obslužnost, více pracovních nabídek, kulturní vyžití a jistě by se našlo několik dalších aspektů. Jako zápory lze uvést rychlejší tempo života, větší kriminalitu, snažší šíření nemocí, v některých oblastech špatné rozptylové podmínky či málo zeleně.

2.3.1 Různá pojetí pojmu město

Statistické
Město podobně jako venkov či vesnice nemá jednoznačnou definici. Ze statistického hlediska je určující počet obyvatel daného sídla. Podle českých zákonů 20) je městem obec s alespoň 3000 obyvateli - toto označení ovšem ještě podléhá schválení předsedou Poslanecké Sněmovny. Ve skutečnosti pak ještě existují tzv. „Kritéria pro posuzování žádostí obcí o stanovení městem“, které vydalo Ministerstvo vnitra a které obsahují další kritéria jako je například městský charakter zástavby, rozvinutá síť veřejných služeb či vybavenost školou, zdravotnickým zařízením, atp.21) Ve světovém měřítku se limity pro označování obce za město velice liší - od 200 obyvatel na Islandu, až po 50 000 obyvatel v Japonsku. Podle mezinárodní definice OSN se pak jako města označují sídla s více než 10 000 obyvateli.

Sociologické
Z hlediska sociologického je určující městský způsob života. Ten je na rozdíl od venkovského více neosobní, počet profesionálních vztahů zde stoupá na úkor těch osobních, život ve městech je více uspěchaný a provázený moderními trendy. 22) Navíc se zde logicky soustřeďující nežádoucí jevy jako jsou kriminalita, závislosti, duševní choroby a další… Na druhou stranu je ve městech lepší dostupnost služeb a kultury či větší počet a variabilita pracovních nabídek.

Administrativní
Z administrativního hlediska lze jako město označit obec, která má městský úřad, resp. magistrát.

Obecně lze konstatovat, že město je sídelní útvar, pro který jsou charakteristické následující znaky (podle L.Sýkory): vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva, relativní velikost (v porovnání s jinými sídly), vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby, specifická demografická, profesní a sociální skladba obyvatelstva, koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice vlastního města; vysoká vnitřní diferenciace (různorodost) atd.23)

Samotná města lze dále členit podle mnoha různých kritérií. V první řadě to je členění podle počtu obyvatel (malá, střední, velká, velkoměsta), dalším je např. funkční členění na obytné, pracovní a obslužné nebo podle významu např. na vládní, obchodní, univerzitní, rekreační či přístavní.

2.3.2 Historický vývoj měst v České republice

Nejdříve byla města jen malými nevýznamnými vesničkami ale postupem času, se zvětšovala. Za jejich zvětšení mohla řada faktorů jako např. ražba mincí, soustředění obchodu, sídla významných institucí (panovníků, kláštery, …), objevení železné, stříbrné nebo zlaté rudy v jejich blízkosti a jistě by se našly jiné příčiny. Když už se vesnice stala významnou, dostala nějaká práva od panovníka a opevnění kolem celého osídlení. Tím se stala městem. Dnes už to jsou hustě osídlená území, proti vesnicím.

2.3.3 Shrnutí pojmu město

Město je oblast s hustým osídlením – v této práci více než 2000 obyvatel, ale záleží individuálně, jak ho kdo vnímá. Jsou velká, střední i malá. Městský život bývá hektický, uspěchaný a lidé se znají jen se svými nejbližšími a přáteli či kolegy. Díky velkému počtu obyvatel se zde snáze nalezne zaměstnání, vzdělání, kultura, zábava, lepší zdravotní péče atd. Vyšší hustota osídlení však přináší i zvýšenou kriminalitu a znečištění okolí. Lidé žijí odtrženi od přírody, protože zeleně ve městech moc nebývá, místo hospodářských zvířat lidé chovají menší a nenáročná zvířata. Ve městech se soustřeďuje průmyslová výroba, jsou zde sídla velkých firem i představitelů vlády.

3. Praktická část

Výzkum byl proveden v termínu 6.10 až 8.11.2011. Vzhledem k výzkumné otázce byla jako forma získání údajů zvolena metoda sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Přípravná fáze spočívala v určení cíle výzkumu, sběru sekundárních dat o zvolené problematice, v určení metody sběru dat, v pilotáži apod. Samotný sběr údajů formou polostrukturovaných rozhovorů proběhl ve dnech 5.11 až 8.11 ve dvou venkovských oblastech (Pozlovice, Sosnová) a ve dvou městských oblastech (Česká Lípa, Praha). Po získání dostatečného množství respondentů proběhlo vyhodnocení výzkumu, které se nachází v dalších částech práce.

3.1 Plán výzkumu

Pro přehlednost je harmonogram práce v následující tabulce.

3.2 Dotazníkové šetření

Osobní dotazování (dotazník, rozhovor)

Dotazník

Dotazník je zaměřen na zjištění obecných rozdílů mezi městem a venkovem, rozdílů mezi soudržností na venkově a ve městě a zjištění důvodu těchto rozdílů. Provedený rozhovor by měl upřesnit rozdíly v soudržnosti na vesnici a ve městě a identifikovat důvod vzniku těchto rozdílů. Bylo si všímáno rozdílů mezi generacemi a pohlavím.

Primárním cílem je zjištění důvodů existence rozdílů soudržnosti mezi obyvateli měst a venkova. Sekundárním cílem práce je identifikace rozdílů soudržnosti (pomoc lidí a dobré vztahy) obyvatel ve městě a na venkově.

1) Pohlaví muž x žena

První otázka zjišťovala poměr zastoupení mužů a žen v dotazníku (viz graf č. 1 v příloze). Má pouze informativní charakter, zda byly v dotazníku obě pohlaví zastoupeny v relativně stejném počtu - ve vyhodnocení na tuto skutečnost nebude brán zřetel. Nicméně po případném zvážení relevantnosti by se dalo určit, že k vyplnění dotazníku byly ochotnější ženy a to jak ve městě, tak na venkově. Tato skutečnost ale není hlavním problémem.

2) Váš věk

  • 18-30 let
  • 31-50 let
  • 51 a více let

Otázka číslo 2 zjišťuje věk dotazovaných. Vyhodnocení je uspokojivé, protože jak ve městě (viz graf č. 2 v příloze), tak na vesnici (viz graf č. 3 v příloze) převažovala skupina ve věku 18-30 let. Tento fakt demonstruje, že dotazník byl veden přibližně se stejnou skupinou lidí v obou zkoumaných lokalitách.

3) Kolik obyvatel žije v místě Vašeho bydliště?

  • méně než 2000 (venkov) x více než 2001 (město)

Třetí otázka vede ke zjištění poměru vrácených dotazníků z města a z vesnice z důvodu dalšího postupu vyhodnocování otázek, kdy je potřeba v případě diferenciace počtů zohlednit tento fakt a následně vyhodnocovat poměrným zastoupením (viz graf č. 4 v příloze). Více vyplněných dotazníků bylo od obyvatel města.

4) Jak dlouho žijete v daném bydlišti?

  • od narození x déle než 6 let x méně než 5 let (tyto bych vyřadil respondenty méně než 5 let)

Ve čtvrté otázce bylo zjištěno (viz graf č. 5 v příloze), že obyvatelé města se z hlediska délky bydlení člení na dvě skupiny. První skupina zde bydlí průměrně 25 let a druhá zde bydlí velmi krátkou dobu. Na venkově je zastoupení relativně plošné. Maximální věková hranice je u obou míst podobná. To může být zdůvodněním dostupnosti dotazníku a způsobem jeho šíření.

5) Myslíte si, že doba Vašeho pobytu v daném místě bydliště ovlivňuje chování sousedů k Vám?

  • 1- souhlasím, 5 - nesouhlasím

Pátá otázka zkoumala míru vlivu délky pobytu v dané lokalitě na sousedské vztahy. Velký rozdíl byl identifikován v kladném vyjádření závislosti. Zatímco na vesnici (viz graf č. 7 v příloze)si většina dotázaných myslí, že délka pobytu ovlivňuje vztahy mezi sousedy, vě městě se tato skutečnost nepotvrdila (viz graf č. 6 v příloze). Zde jsou jednotlivé stupně navrhnuté škály v poměrně stejném zastoupení.

6) Jak jste spokojeni se životem na venkově / ve městě? Proč?

  • volná odpověď - zjistit proč

V šesté otázce se respondenti vyjadřovali ke spokojenosti v daném místě pobytu (viz graf č. 8 v příloze). Byly identifikovány hlavní typické prvky, které kladně působí na život ve městě nebo na vesnici. I přesto, že se některé položky shodovaly, byly nalezeny i takové, které jsou podle obyvatelů typické pouze pro konkrétní typ sídla. Je to například klid, který byl uvedený drtivou většinou respondentů z vesnice. Dále se zde řadí kvalita životního prostředí, vzájemná pomoc se sousedy, ideální místo pro děti. Právě odpověď týkající se vzájemné pomoci se sousedy nebyla u respondentů z města použita ani v jednom případě. Ve městech je nejvíce kladně hodnocena dostupnost služeb, dopravní dostupnost, pracovní příležitosti a kulturní vyžití.

7) Jaký si myslíte, že je rozdíl mezi životem na venkově a ve městě?

  • volná odpověď - zjistit proč

Otázka číslo 7 zjišťovala názory respondentů na rozdíly v životním stylu – přičemž respondenti z venkova hodnotili městský život, zatímco respondenti z města hodnotili život na venkově – sesbírané údaje tedy tvoří jakési neověřené stereotypní názory. U obyvatel na venkově byl nejčastěji zmiňovaným rozdílem klid venkovského života oproti rychlému a hektickému životu ve městě (9 x). Negativně byla vnímána malá míra soukromí vyskytující se na venkově (7 x). Jako další rozdíl označili obyvatelé venkova nejčastěji životní prostředí, které se ve městě vyskytuje jen v malé míře. Dále byly zmíněny rozdíly v kulturním životě, společenském životě – zde šlo o pozitivní mezilidské vztahy na venkově (3 x). Zmíněna byla i dostupnost služeb a dopravní dostupnost. Život ve městě je podle obyvatel venkova anonymní 3 x, nepřátelský (lhostejnost) 2 x, značně hlučný, uspěchaný a hektický. Obyvatelé měst vnímají nejvíce rozdíl života v životním tempu, zatímco život na vesnici je označován jako klidný (12 x), život ve městě považují za hektický a stresující (4 x). V hodnocení života na venkově převažuje u obyvatel měst negativní názor na nedostatek soukromí na venkově (6 x), nedostatek pracovních příležitostí (3 x) a špatná dopravní dostupnost (3 x), kladně jsou hodnoceny mezilidské vztahy na vesnici (5 x). Život ve městě hodnotí jeho obyvatelé kladně – zejména dostupnost služeb, pracovní příležitosti a dostupnost vzdělání.

8) Jak trávíte volný čas?

  • volná odpověď - zjistit jak, přesně kvantifikovat, položit třeba otázku - jak jste ho trávil minulý týden?

Osmá otázka zjišťovala způsob využití volného času (viz graf č. 9 v příloze). Obyvatelé města se nejvíce věnují sportu, přátelům a výletům, na vesnici je nejčastěji provozovanou volnočasovou činností práce na zahradě. Sport je zde také zastoupen, ale v poloviční míře.

9) Napadlo Vás odstěhovat se na venkov/ do města a proč?

  • volná odpověď - zjistit proč

Otázka číslo 9 odhalila, že většina obyvatel vesnice nikdy neuvažovala o přestěhování se do města (viz graf č. 10 a 12 v příloze), ale polovina obyvatel města zvážila přesun na vesnici (viz graf č. 11 a 13 v příloze). Neučinila to hlavně z důvodu klidu, větší kvality životního prostředí a soukromí.

10) Účastníte se společenských událostí pořádaných v daném bydlišti- zájmové kroužky (kulturně-sportovní)

  • volná odpověď - zjistit jakých

Zjištění typu společenských událostí byl cíl otázky č. 10 (viz graf č. 14 v příloze). Jak již bylo uvedeno dříve, velmi časným vyžitím jsou sportovní akce u obou skupin obyvatel. Odlišnosti byly detekovány v návštěvách divadel a koncertů, kterým se věnují obyvatelé měst. Pro vesnice jsou nejvíce charakteristické vesnické zábavy.

11) Účastníte se pravidelně společenských událostí pořádaných v daném bydlišti sousedy nebo přáteli. (oslavy narozenin, návštěvy)

  • volná odpověď - zjistit jakých

Otázka 11 má podobný charakter s otázkou předchozí (viz graf č. 15 a 16 v příloze), jen je zde specifikováno, že společenská akce musí být pořádaná sousedy nebo přáteli v okolí. Pravidelněji tento typ akcí navštěvují obyvatelé vesnice (viz graf č. 17 v příloze), ale rozdíl není veliký (viz graf č. 18 v příloze). Rozdíly byly detekovány především v pravidelných návštěvách kaváren, restaurací ve městech a posezení u sousedů na vesnicích.

12) Myslíte si, že ve Vašem bydlišti panují dobré vztahy mezi přáteli a sousedy (obyvateli)? Co Vás k tomuto názoru vede?

  • volná odpověď

Dobré vztahy mezi sousedy identifikovala většina lidí na venkově i ve městě (viz graf č. 21 v příloze). Mění se zde ovšem poměr výskytu přiznání vztahů špatných a odpovědí „nevím“. Více „nedobrých“ vztahů bylo přiznáno obyvateli venkova (viz graf č. 19 v příloze) než města (viz graf č. 20 v příloze). Jako zdůvodnění názorů bylo uvedeno, že u obou skupin dochází k vzájemné pomoci. Nejčastější negativní odpovědí vztahující se k vyjádření špatných vztahů u lidí z venkova byla skutečnost, že zde existuje mezi sousedy závist.

13) Většině lidí v mém bydlišti mohu věřit: (zkoumá důvěru lidí na venkově nebo městě)

  • škála rozhodně souhlasím = 1, rozhodně nesouhlasím = 5

Tato otázka zkoumá důvěru lidí v dané oblasti (viz graf č. 22 v příloze). I když většina lidí se na uvedené stupnici držela převážně středu, u obyvatel měst byla vypozorována tendence k odpovědím negativního charakteru. U obyvatel vesnice existuje přesně opačný jev.

14) Lidé si zde snaží pomáhat

  • škála rozhodně souhlasím = 1, rozhodně nesouhlasím = 5

V otázce číslo 14 byla ošetřena problematika ochoty ke vzájemné pomoci (viz graf č. 23 v příloze). Tedy vzniklého dojmu, že by sousedé byli v případě, že by byli dotázáni, ochotni pomoci. U obyvatelů měst se výsledky drží kolem středu. U obyvatelů vesnice ovšem tento ukazatel má výrazně kladnou tendenci a vzájemná pomoc sousedů je zde tedy razantně ve vyšším zastoupení.

15) Lidé neváhají využít druhé (v negativním slova smyslu)

  • škála rozhodně souhlasím = 1, rozhodně nesouhlasím = 5

Poslední otázka zkoumá míru využívání druhých v negativním slova smyslu (viz graf č. 24 v příloze). Stejně tak, jako u problematiky vzájemné pomoci, i zde dochází k nesnadnému určení odpovědi u obyvatel města. Hodnoty se zde pohybují kolem středu a ani na jednom extrému nedosahují odlišných hodnot. Podobně tomu je i u obyvatel vesnice, chybí zde ovšem zastoupení hodnoty pro vyjádření nejvíce tomuto trendu odpovídající odpovědi.

4. Závěr

Primárním cílem práce bylo zjištění důvodů existence rozdílů soudržnosti mezi obyvateli měst a venkova. Sekundárním cílem byla identifikace rozdílů v soudržnosti mezi obyvateli města a venkova. Splnění cíle bylo naplněno pomocí rozboru teoretických pojmů, stanovením definice soudržnosti a provedením sociologického výzkumu mezi obyvateli města a venkova. Soudržnost je více než polovinou obyvatel ČR chápana jako pomoc lidí a dobré mezilidské vztahy. Provedený výzkum se zaměřil na hledání odlišností v solidaritě a mezilidských vztazích mezi obyvateli venkova a města. Rozhodující bylo porovnání názorů obyvatel na solidaritu a mezilidské vztahy v místě jejich bydliště. Rozdíly se projevily zejména ve způsobu trávení volného času s přáteli – zatímco obyvatelé města se spíše scházejí pouze s přáteli, obyvatelé venkova se účastní společenských a sportovních akcí, kde se stýkají nejen s přáteli ale i se známými a ostatními obyvateli venkova. Venkované se také o poznání více účastní různých akcí, které pořádají obyvatelé v místě jejich bydliště. Velký počet obyvatel také hodnotí kladně mezilidské vztahy v místě jejich bydliště. Na základě těchto skutečností je tedy možné konstatovat existenci větší soudržnosti na venkově a to i přesto, že v některých charakteristikách nejsou rozdíly příliš patrné. Primárním cílem práce však bylo také určení důvodu těchto rozdílů, ty je možné vysledovat u odpovědí obyvatel města a venkova na otázku o rozdílech mezi životem ve městě a na venkově. Ze zjištěných údajů vyplývá, že hlavním důvodem rozdílů je větší vzájemná pomoc mezi obyvateli venkova a také na venkově panuje větší důvěra mezi lidmi. Život ve městě byl často popisován jako hektický a anonymní (oproti klidnému životu na venkově) – pravděpodobně z těchto důvodů se ve městě nevyskytuje soudržnost v takové míře jako na venkově. Proto lze odpovědět na hlavní výzkumnou otázku „Existuje na vesnici větší soudržnost než ve městě?“ ano. Je to dáno především časem tráveným sousedy a přáteli v okolí bydliště společně. Vliv na tuto skutečnost také má délka pobytu v dané lokalitě a větší nedůvěra mezi sousedy a přáteli v okolí bydliště ve městě.

5. Zdroje

BINEK, Jan, et. al. Venkovský prostor a jeho oživení. [online]. Společnost pro regionální ekonomické poradenství, 2007 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: <http://www.garep.cz/publikace/venkovsky-prostor-a-jeho-oziveni.pdf>.

BLAŽEK, B. Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie. Brno: Era, 2004

BOHUNĚK, Bohuslav Město - venkov, mýty vs. realita. [online]. Média, marketing, marketingová komunikace a kreativita v reklamě, 28.2.2011 [cit. 2011-12-14]. Dostupné z WWW: <http://mam.ihned.cz/c4-10102450-50717710-100000_d-mesto-venkov-myty-vs-realita>.

ČERBA, Otakar Kapitola 6. Geografie města. [online]. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, 2011 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: <http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch06.html#d0e998>.

Česká republika In Sbírka zákonů. Zákon o obcích, 2000, zákon 128/2000 Sb., §3, s. 1-50.

Česká republika In Sbírka zákonů. 2001. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 2. května 2001 č. 418 + P: o určení kritérií pro posouzení návrhů obcí na stanovení městy vládou a o vyjádření vlády k žádostem obcí o stanovení městy. 2001, s. 1-50.

Demografický informační portál [online], 2011 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: <http://www.demografie.info/>.

FRIEDKIN, Noah EAnnual Review of Sociology. [online]. ProQuest Central, číslo vydání 30, 2004. [cit. 2012-01-14]. 409 s. Dostupné z WWW http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/?accountid=26997

HONZÁK, Radkin Proč jsme dobří?. [online]. Psychologie.cz, 2011 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: <http://psychologie.cz/proc-jsme-dobri/>.

KUBÁTOVÁ, Helena Sociologie životního způsobu. Praha: Grada Publishing a. s., 2010. 272 s.

LAURA M. SCHMULDT. Investigation of altruism personality variables among beginning counceling students. [online]. University of Illinois, 2001, [cit. 2012-01-14]. 3377833. Dizertace. University of Illinois. Dostupné z WWW. http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/?accountid=26997

NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova. Brno: Masarykova univerzita, 2007

SPOUSTA, Jan Proměny venkova. [online]. CEVRO revue, 2008 [cit. 2011-12-10]. Dostupný z WWW: <http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2008/6-7/206718-promeny-venkova.html>.

TUČEK, Milan, et. al. Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2006. 189 s.

PERLÍN, Radim Venkov, typologie venkovského prostoru. [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2008 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf>.

6. Přílohy

6.1 Grafy z dotazníků

Graf č. 1, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 2, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 3, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 4, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 5, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 6, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 7, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 8, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 9, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 10, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 11, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 12, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 13, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 14, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 15, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 16, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 17, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 18, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 19, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 20, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 21, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 22, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 23, zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 24, zdroj: vlastní zpracování

1) , 2) , 3) , 11) BOHUNĚK, Bohuslav Město - venkov, mýty vs. realita. [online]. Média, marketing, marketingová komunikace a kreativita v reklamě, 28.2.2011 [cit. 2011-12-14]. Dostupné z WWW: <http://mam.ihned.cz/c4-10102450-50717710-100000_d-mesto-venkov-myty-vs-realita>.
4) Demografický informační portál [online], 2011 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: <http://www.demografie.info/>.
5) TUČEK, Milan, et al. Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2006. 150s.
6) TUČEK, Milan, et. al. Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2006. 150 s.
7) HONZÁK, Radkin Proč jsme dobří?. [online]. Psychologie.cz, 2011 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: <http://psychologie.cz/proc-jsme-dobri/>.
8) LAURA M. SCHMULDT. Investigation of altruism ad personnality variables among beginning counseling students. [online]. University of Illinois, 2001, [cit. 2012-01-14]. 3377833. Dizertace. University of Illinois. 4 s. první věta. Dostupné z WWW. http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/?accountid=26997
9) LAURA M. SCHMULDT. Investigation of altruism ad personnality variables among beginning counseling students. [online]. University of Illinois, 2001, [cit. 2012-01-14]. 3377833. Dizertace. University of Illinois. 15 s. konec 1. odstavce. Dostupné z WWW. http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/?accountid=26997
10) FRIEDKIN, Noah EAnnual Review of Sociology. [online]. ProQuest Central, číslo vydání 30, 2004. [cit. 2012-01-14]. 3 s. pod nadpisem. Dostupné z WWW http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/?accountid=26997
12) , 17) PERLÍN, Radim Venkov, typologie venkovského prostoru. [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2008 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf>.
13) , 19) BINEK, Jan, et. al. Venkovský prostor a jeho oživení. [online]. Společnost pro regionální ekonomické poradenství, 2007 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: <http://www.garep.cz/publikace/venkovsky-prostor-a-jeho-oziveni.pdf>.
14) NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova. Brno: Masarykova univerzita, 2007
15) , 22) KUBÁTOVÁ, Helena Sociologie životního způsobu. Praha: Grada Publishing a. s., 2010. 272 s.
16) BLAŽEK, B. Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie. Brno: Era, 2004
18) SPOUSTA, Jan Proměny venkova. [online]. CEVRO revue, 2008 [cit. 2011-12-10]. Dostupný z WWW: <http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2008/6-7/206718-promeny-venkova.html>.
20) Česká republika In Sbírka zákonů. Zákon o obcích, 2000, zákon 128/2000 Sb., §3, s. 1-50.
21) Česká republika In Sbírka zákonů. 2001. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 2. května 2001 č. 418 + P: o určení kritérií pro posouzení návrhů obcí na stanovení městy vládou a o vyjádření vlády k žádostem obcí o stanovení městy. 2001, s. 1-50.
23) ČERBA, Otakar Kapitola 6. Geografie města. [online]. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, 2011 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: <http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch06.html#d0e998>.