obrzek domeku-home logo-FB


Esperanto

Esperanto (původně Lingvo Internacia) je nejrozšířenějším mezinárodním umělým jazykem. Začátky používání esperanta jsou spojené s L. L. Zamenhofem, který koncem 19. století publikoval knihu Lingvo Internacia.

První verze jazyka (ruská), obdržela od cenzury povolení k šíření dne 26. července 1887 a toto datum bývá považováno za začátek rozšíření esperanta.

Postupně se esperanto vyvíjelo jako poměrně rozšířený jazyk používaný v mnoha zemích světa.

Zamenhof představil esperanto v roce 1887 a prvních sto let se jazyk pozvolna rozšiřoval do světa. Základní mluvnická pravidla, tvoření slov a výslovnost se nezměnily, ale změnil se smysl některých slov a jazyk se rozrostl o mnoho nových slovních kořenů. Sto let není dlouhá doba pro jazyk! Ale už během této doby se mnoho lidí jazyk učilo a užívalo jej a tím přispěli k jeho přirozenému vývoji.1)

Je nejrozšířenějším z několika set existujících projektů mezinárodního umělého jazyka. Přes svou snadnou naučitelnost je výrazově bohatý a existují v něm tisíce překladů i původních děl beletristických i odborných a má rovněž bohaté využití na Internetu. Jeho mluvčí (jejichž počet se odhaduje kolem 2 milionů) žijí ve více než 120 zemích světa, díky dobré organizační struktuře je snadné je kontaktovat a jsou k sobě zpravidla velmi vstřícní a ochotní si navzájem pomáhat. To je hlavní výhodou esperanta oproti jakémukoliv národnímu jazyku. Slovní zásoba pochází převážně z jazyků západoevropských a zvukově připomíná především italštinu, ale svou slovotvorbou či větnou stavbou má esperanto podobné rysy i s jazyky slovanskými, ugrofinskými, ale i s turečtinou či dokonce čínštinou. Díky logické gramatice bez výjimek a zejména důmyslnému systému tvorby slov je možno si esperanto osvojit 5–6× rychleji než národní jazyky, a to skutečně až na úroveň komunikace ve vašem mateřském jazyce, což může vašim kontaktům s cizinci poskytnout zcela novou kvalitu a rozměry. Znalost esperanta rovněž usnadňuje studium dalších jazyků i porozumění odborné terminologii.2)

Překlad

Zdroj: The Bible Tool, http://www.crosswire.org

3 Kaj li parolis al ili la jenan parabolon, dirante:

4 Kiu el vi, havante cent sxafojn kaj perdinte unu el ili, ne forlasas la nauxdek naux sur la stepo, kaj iras, por sercxi tiun, kiun li perdis, gxis li gxin trovos?

5 Kaj trovinte, li gxin metas sur siajn sxultrojn, gxojante.

6 Kaj reveninte domen, li kunvokas siajn amikojn kaj siajn najbarojn, dirante al ili:GXoju kun mi, cxar mi trovis mian sxafon, la perditan.


15.3 Kaj li parolis al ili la jenan parabolon, dirante:

15.4 Kiu el vi, havante cent ŝafojn kaj perdinte unu el ili, ne forlasas la naŭdek naŭ sur la stepo, kaj iras, por serĉi tiun, kiun li perdis, ĝis li ĝin trovos?

15.5 Kaj trovinte, li ĝin metas sur siajn ŝultrojn, ĝojante.

15.6 Kaj reveninte domen, li kunvokas siajn amikojn kaj siajn najbarojn, dirante al ili:Ĝoju kun mi, ĉar mi trovis mian ŝafon, la perditan.

Podle Bible SOS, Bible translations, Bibles online [online] BibleSOS. Sites Internet - Web Factory, Chemin du Tunnel 1, CH-1185 Mont-Sur-Rolle, Switzerland, E-mail: info @ biblesos . org. Dostupné z: http://www.biblesos.org/eo/bible/esperanto/sankta-luko-03842015001032/


Pro překlad je použitý text Lukášova evangelia (podobenství o ztracené ovci) - Lk 15, 3-6 (This translation uses the text of Luke's Gospel - The Parable of the Lost Sheep) - Lk 15, 3-6

Citace:

Jazyky Evropy: Esperanto [online] Hospodářská a kulturní studia (Provozně ekonomická fakulta ČZU), 2013. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/esperanto


Hlavní stránka Jazyky Evropy: http://www.hks.re/wiki/jazyky_evropy#jazyky_evropy


Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako