obrzek domeku-home


Domovská stránka HKS | Údaje o oboru

Hospodářská a kulturní studia

Hospodářská a kulturní studia jsou transdisciplinárním oborem založeným na interakci společenských věd a věd „více exaktních“, resp. na koordinovaném přístupu k antropologii a ekonomii. Získané poznatky by měly umožnit úzce specializovaným odborníkům propojit obě hlediska.

Integrální studium kultury, společnosti a ekonomických vztahů. Dlouhou dobu se záležitosti týkající se kultury, společnosti a ekonomiky studovaly odděleně a tato studia měly pod patronací zcela samostatné obory. Holistický (celostní) přístup při studiu kultury prosazoval už Franz Boas na začátku 20. století, ale určitý zlom nastává, až když Bronislaw Malinowski působící na London School of Economics ve svém funkcionalistickém pojetí poukazuje na nutnost komplexního studia celé společnosti.

Význam souběžného studia kultury a ekonomie vzrostl v souvislosti s transformačními, zejména postsocialistickými, procesy probíhajícími od 90. let 20. století. Postsocialistické transformaci se věnovalo velké množství autorů, ale zpočátku zde byla spíše upřednostňována ekonomická transformace.

Obor Hospodářská a kulturní studia se ve své kulturní části zaměřuje na sociální (kulturní) antropologii a její aplikovanost prostřednictvím předmětů týkajících se studia kultury a společnosti (základy antropologie, sociologie, politologie, veřejné správy, právních nauk; etnické minority, příbuzenské systémy, geografie a antropologie náboženství, migrace, etnické a sociální konflikty, filosofická antropologie, volitelné přednášky jsou zaměřeny na světové regiony).

Antropologie

Sociální a kulturní antropologie – páteř kulturních studií - je vědeckou disciplínou, která se původně ustavila na bázi tradiční etnografie ve spolupráci s dalšími příbuznými vědními obory; její oporou jsou tak hlavně vědy společenské. Přístup k sociální a kulturní antropologii lze popsat především jako interdisciplinární až transdisciplinární – pole jejího výzkumu je tak poněkud vágně definováno, neboť se jedná v nejširším slova smyslu o výzkum veškerých otázek spojených s člověkem, jehož existence je pojímána v rámci konkrétní společnosti a kultury.

Nepřekvapí proto, že se sociální a kulturní antropologie coby pomezní disciplína opírá i o poznatky z historie, geografie, sociologie, demografie, etnologie, interkulturní psychologie a mnoha jiných oborů; jejími poddisciplínami jsou mimo jiné i politická nebo ekonomická antropologie. Aplikovaná antropologie se pak snaží poznatky teoretické převést do konkrétní roviny jednotlivých případových studií.

Základem oboru byly v minulosti tzv. tradiční společnosti (zjednodušeně řečeno ty bez písemné tradice a větší společenské hierarchizace, považované antropology 19. století za „divošské“ a tudíž zcela odlišné od „naší“ kultury); v současné době můžeme vysledovat jasnou orientaci i na společnosti tzv. moderní či společnosti v procesu transformace.

Vzhledem k tomu, že sociální a kulturní antropologie zahrnuje nepřeberně mnoho výzkumných okruhů, zaměřili jsme se v rámci tohoto projektu na několik interdisciplinárních témat; naším cílem bude rovněž alespoň rámcově představit vyučované předměty a seznámit s nimi další kolegy. HKS je primárně nastaven i jako typ areálových studií, tj. obsah vyučovaných předmětů je doplněn o sepětí s praxí v rámci jednotlivých geografických regionů (specializace na regiony Střední Asie, Latinské Ameriky, subsaharské Afriky aj.).


Proč je nutné při studiu neoddělovat ekonomické a kulturní záležitosti. Pokud použijeme širokou definici kultury - kultura jako způsob života, pak nutně mezi kulturní prvky patří i odlišné ekonomické zvyklosti. Tyto odlišné zvyklosti se netýkají jen ekonomie, ale i například politiky. V globalizačním procesu se velice výrazně projevuje, jak problematické může být nerespektování kulturních odlišností. Součástí globalizačního procesu je i přejímání politických modelů vlády a delegace moci ze zcela odlišných podmínek (nejčastěji amerických a západoevropských) do podmínek, kde je tradice vlády a rozdělení moci naprosto odlišná. Na příkladu mnoha států světa lze poukázat na to, jak iluzorní je očekávání, že „nastolení demokracie“, „zřízení demokratických institucí“, „uspořádání demokratických voleb“ přinese pozitivní efekt. Totéž platí naprosto analogicky i pro odlišné hospodářské a ekonomické systémy.


Zde jsou sledovány některé prvky, které výrazně ovlivňují vnější projevy kultury:

  1. náboženství
  2. etnicita
  3. příslušnost k určitému geograficko-kulturnímu areálu (areálová studia)

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017