obrzek domeku-home


Národy Evropy podle států

Spoluatoři jazyků Evropy


Jazyky Evropy

Indoevropská skupina

satémová větev

indoíránská větev

indoárijská skupina

stará indština
  1. sanskrt
  2. védština
staroindické jazyky
  1. páli
  2. prákrty)
novoindické jazyky
  1. bengálština
  2. nepálština
  3. urdština

dardská skupina

  1. kašmírština

íránská skupina

západní
východní
  1. osetština

slovanská větev

západoslovanská skupina

Kašubština – pás dialektů na jih od Gdaňska – je z hlediska svého původu nejvýchodnějším pozůstatkem Slovanů pomořských, ale její uživatelé přijali jako svůj spisovný jazyk polštinu a spolu s ní se vyvíjí i jejich jazyk; je to dnes skupina dialektů polského jazyka. Severní slovinština, příbuzná kašubštině, byla dalším pozůstatkem téže jazykové větve; mluvilo se jí do 2. světové války v několika vesnicích při Baltském moři v Pomořanech. A konečně polabština (nebo též jazyk polabských Drevjanů) je nejzápadnější pozůstatek téže jazykové větve; mluvilo se jím až do poloviny 18. století v několika vesnicích na levém břehu Labe v okolí Lümburku v provincii hannoverské; je zachována v nedokonalých zápiscích několika německých zájemců o folklór. (Radoslav Večerka (2002), http://www.moraviamagna.cz/jazyk/j_prasl1.htm)

polabskypolskykašubskyhornolužickydolnolužickyčeskyrusky
clawak, clôwakczłowiekczłowiekčłowjekcłowjekčlověkчеловек
vicerwieczórwieczórwječorwjacorvečerвечер
brotbratbratbratrbratšbratrбрат
dôndzieńdzéńdźeńźeńdenдень
rękarękarãkarukarukarukaрука
prenja zaima, jisinjesieńjeséńnazymanazymjepodzimосень
snegśniegsniégsnehsněgsníhснег
latolatolatolěćolěśelétoлето
sestrasiostrasostrasotrasotšasestraсестра
rybarybarëbarybarybarybaрыба
widinogieńòdżińwoheńwogeńoheňогонь
wôdawodawòdawodawodavodaвода
wjôterwiatrwiaterwětřik, wětrwětšvítrветер
zaimazimazëmazymazymjezimaзима
  1. lužická srbština

východoslovanská

  1. poleština(полесский микроязык)

jihoslovanská

baltská (letto-litevská) větev

západní skupina

východní skupina

arménština (samostatná indoevr. skupina)

albánština (samostatná indoevr. skupina)

kentumová větev

keltská větev

pevninská skupina

ostrovní: britanská (britská)

ostrovní: goidelská

skotská gaelština irština manxská gaelština angličtina
Fàilte Fáilte FailtWelcome
Halò Haileo or Dia dhuit (trad., lit.: „God be with you“) HelloHello
Latha math Lá maith Laa mie Good day
Ciamar a tha thu? Conas atá tú? (Cad é mar atá tú? v Ulsteru) Kys t'ou? How are you?
Ciamar a tha sibh? Conas atá sibh? (Cad é mar atá sibh? v Ulsteru) Kanys ta shiu? How are you? (plural, singular formal)
Madainn mhath Maidin mhaith Moghrey mie Good morning
Feasgar math Trathnóna maith Fastyr mie Good afternoon
Oidhche mhath Oíche mhaith Oie vie Good night
Ma 's e do thoil e Más é do thoil é My saillt If you please
Ma 's e (bh)ur toil e Más é bhur dtoil é My salliu If you please (plural, singular formal)
Tapadh leat Go raibh maith agat Gura mie ayd Thank you
Tapadh leibh Go raibh maith agaibh Gura mie eu Thank you (plural, singular formal)
Dè an t-ainm a tha ort? Cad é an t-ainm atá ort? Cre'n ennym t'ort? What is your name?
Dè an t-ainm a tha oirbh? Cad é an t-ainm atá oraibh? Cre'n ennym t'erriu? What is your name?(plural, singular formal)
Is mise… Is mise… Mish… I am…
Slàn leat Slán leat Slane lhiat Goodbye
Slàn leibh Slán libh Slane lhiu Goodbye (plural, singular formal)
Dè a tha seo? Cad é seo? Cre shoh? What is this?
Slàinte Sláinte Slaynt „health“ (used as a toast [cf. English „cheers“] when drinking)

(http://en.wikipedia.org/wiki/Scottish_Gaelic)

germánská větev

východogermánská skupina

severogermánská (skandinávská) skupina

západogermánská skupina

románská větev

  1. dalmatština - vymřelý jazyk používaný na území dnešního Chorvatska

Západní:

galorománská skupina

Tato skupina jazyků bývá označována také jako Langue d'oïl a svým původem se vztahuje se k římské provincii Roman Gaul zahrnující území severní části dnešní Francie, Belgie, Lucemburska a západní části Německa.

  1. valonština (walon)
  2. picardština/pikardština (u hranic s Belgií)
  3. normanština Normanské ostrovy v průlivu La Manche u francouzského pobřeží (Channel Islands, Îles Normandes) - Jersey a Guernsey
  4. galština, Gallo (Británie, západní Francie). Nejedná se o keltskou gaelštinu!
  5. poitevin-saintongeaiština (dřívější společné označení, dnes se vyčleňují obě formy samostatně). Jazyk je na pomezí langue d'oc a langues d'oïl
    1. poitevin[poetevin]
    2. saintongeais - patouê saintonjhouê, jhabrail

okcitánské jazyky (langue d'oc)

rétorománská skupina

iberorománská skupina

  1. ladino - djudeo-espaniol (západoiberská skupina)
  2. asturijština (astursko-leonská podskupina západoiberské skupiny)
  3. mirandština - Mirandés (astursko-leonská podskupina západoiberské skupiny)

italorománská skupina

Protože se většina těchto jazyků vyvinula samostatně z latiny, můžeme je považovat za samostatné jazyky, přestože tento status nemají.

  1. furlánština (friulština)
  2. sardinština
  3. lombardština (není to vymřelý germánský jazyk langobardština!)
  4. venetština (benátština)

Východní:

balkanorománská skupina

anatolská větev

  1. chetitština
  2. lýdština
  3. palajština

řečtina (samostatná indoevr. skupina)

tocharština (samostatná indoevr. skupina)

Uralská skupina

Altajská skupina

Mongolské jazyky

Turkické jazyky

Severozápadní turkické (kypčacké)

Západní
  1. karačaj-balkarština (Karachay-Balkar)
  2. karaimština (Karaim)
  3. krymčačtina - кърымчах тыльы (Krymčakové/Krymchak) (jazyk bývá někdy označován jako dialekt krymské tatarštiny nebo židovsko-krymská tatarština/Judeo-Crimean Tatar)
  4. kumyčtina (Kumyk)
Severní
  1. baškirština (Bashkir)
  2. tatarština (Tatar)
Jižní
  1. kazaština (Kazakh)
  2. nogajština (Nogay)
  3. Krymští Tataři (Crimean Tatar)
  4. urumština (Urum)

Jihozápadní turkické (oghuzské)

  1. azerština (Azeri)
  2. gagauzština (Gagauz)

Bolgarské (Bolgar)

  1. čuvaština (Chuvash)

Baskičtina (jazykový izolát)

Uralské jazyky

Samojedské jazyky

Na severní Sibiři, pouze Něnci žijí v evropské části. Obyvatelstvo se zabývá tradičními způsoby obživy (dodnes chov sobů, lov a rybolov). Problémem je těžba ropy a plynu. Samojedské jazyky jsou velmi vzdálenými příbuznými finštiny.

  1. něněčtina/něnečtina První slabikář v něněnčtině je z roku 1895.
  2. eněčtina
  3. nganasanština
  4. selkupština

Ugrofinské jazyky (Finno-Ugric)

JAZYKY FINSKÉ

(též baltofinské, baltofénické)

  1. karelština1):
    • Finsko: Suomen Karjala – Etelä-ja Pohjois-Karjala – asi 420 km dlouhý pás při finské východní a jihovýchodní hranici; Lappeenranta, Joensuu (
    • Rusko:
    1. Karelská šíje – Karjalan kannas – oblast mezi Finským zálivem a Ladožským jezerem (do r. 1944 součást Finska)
    2. Ladožská Karélie (Laatokan Karjala), dnes Karelská autonomní republika (hlavní město Petroskoi), součást Ruska, anektována za 2. světové války po napadení Finska.
    • vlastní karelština (varsinaiskarjala – vianalaismurre a eteläkarjalainen murre)
    • dialekt olonet
    • dialekt livvi
    • dialekt lyydi (směs karelštiny a vepštiny)
    • dialekt aunus (oblast mezi Ladožským a Čudským jezerem)
  2. vepština: Ve 30. letech 20. století došlo k vytvoření spisovné vepštiny i škol, kde se vyučovalo vepštinou. Po roce 1937 došlo k zákazu výuky. V poslední době jsou patrné snahy o záchranu jazyka, byl vytvořen slabikář, vycházejí noviny.
  3. inkerština - Ingrie (oblast na jižním pobřeží Finského zálivu v okolí Petrohradu, kde žijí i Finové a Voťáci). Ingrijci jsou původními obyvateli této oblasti, zmiňovaní již v 11. století. Zatímco ingrijští Finové jsou luteráni, Ingrijci jsou pravoslavní. Ve 30. letech 20. století došlo k vytvoření spisovné inkerštiny, která se ale téměř vůbec nepoužívá.
  4. votština (jižně od Petrohradu, západní oblast Ingrie). Ve starých kronikách je toto obyvatelstvu patrně označováno jako Čudové. Došlo k asimilaci s ruským obyvatelstvem (po r. 1959 se jejich počty v sovětských statistikách již neobjevují), votština neexistuje ani v písemné podobě.
  5. livonština (severní pobřeží Lotyšska)

laponština (též sámština) - na severu Finska, Švédska, Norska

jazyky volžské

  1. mordvinština (mordva) V Mordovské republice (hl. město Saransk) jsou ve skutečnosti dvě odlišná etnika hovořící odlišnými jazyky. Po roce 1920 byla snaha o vytvoření společného spisovného jazyka, ale již koncem 20. let se používá erza a mokša odděleně. Po roce 1990 je snaha, aby se tyto jazyky staly úředními.
  2. marijština/maryjština (mari) – dříve označována i jako čeremiština (tšeremissi). V Marijské republice (hl. město Joškar-Ola) žije asi jen polovina všech Marijců. První kniha v marijštině (gramatika) vyšla v roce 1775, v 19. a 20. století zahrnovala knižní produkce zejména duchovní literaturu a učebnice. V současnosti se v marijštině vyučuje na základních školách. Marijci se kulturně dělí na horské, luční a východní, jazykově se vyčleňují dvě navzájem těžko srozumitelná nářečí:

jazyky permské

  1. voťáčtina - udmurtština - Udmurtská republika, hl. město Iževsk (na sever od záhybu řeky Volhy). Udmurti tvoří pouze kolem 30 % obyvatelstva republiky.
  2. zyrjanština/zyrjénština - komijština/komština (republika Komi - poloostrov Kola až Sibiř)

JAZYKY UGRICKÉ

obskougrická jazyková skupina

  1. osťáčtina (též chantyjština)
  2. vogulština (též masijština)

UMĚLÉ JAZYKY

Eskymo-aleutské jazyky

Semitské jazyky

1) Podle: Baltskofinské jazyky – itämerensuomalaiset kielet [online] Ústav lingvistiky a ugrofinistiky FF UK. [cit. 3. 5. 2007] Dostupný z: <ulug.ff.cuni.cz/finstina/studenti/uvod-do-ugrofinistiky-II.doc>

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017