obrázek domečku-home logo-FB


Citace:

Kubátová, Zvelebil, Vymazal, Stará Judaismus [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/judaismus_2009-1.kruh

Judaismus

davidovahvezda.jpg

Úvod a cíle práce

Náš výzkum se zaměřil na náboženství jménem judaismus. Téma, které jsme si vybrali je Židé – vyvolený národ.

  • Zajímalo nás jakým způsobem lze dosáhnout vykoupení podle židovského pojetí.
  • Jak si Židé představují příchod Mesiáše a následně Boží království na Zemi?
  • Proč je židovství nemisijním náboženstvím? Má to co dočinění s jejich výjimečností, nadřazeností?

Přes metodologii a literární rešerši se přesuneme k vlastní práci, kde nastíníme formování židovství s fundamentálními rysy tohoto náboženství. Dále představíme vlastní práci, kterou uzavřeme odpovědmi na výše uvedené otázky.

Metodologie

Na počátku jsme použili techniky neinvazivní. Studium dokumentů nám pomohlo získat představu o samotné tématice a vytvořit si scénář pro další sběr dat. Za nejdůležitější zdroj informací jsme považovali Starý zákon 1), který jsme doplnili o informace získané z internetu.

Neinvazivní technika sběru dat je z hlediska organizace asi tou nejjednodušší, ale také bohužel časově velice náročnou metodou. Skládá se z vytřídění dat na užitečné a méně užitečné.

Tyto nasbírané informace jsme prošli a náměty, které nám přišly zajímavé, či jsme si nebyli jisti jejich správným pochopením, se staly osnovou pro naše rozhovory s respondenty. Setkání byla vedena metodou semi-standardizovaného interview.

Druhou použitou metodou bylo využití semi-standardizovaných rozhovorů. Než jsme se vydali za našimi dotazovanými, navštívili jsme pražskou komunitu Bejt Simcha 2), kde jsme si pomocí semi-standardizovaného rozhovoru popovídali s paní Simonou Sternovou. Tuto metodu jsme dále použili i u ostatních zúčastněných dotazovaných.

Naší poslední metodou byl pokus o splynutí se skupinou. Při návštěvě pražské obce Bejt Simcha, jsme se zúčastnili nejprve šabatu a následně pohoštění. Při této příležitosti jsme přísedícím položili otázky týkající se našeho projektu. Následná diskuse probíhala dále bez našeho „řízení“. Byli jsme pouhými pozorovateli. Postřehy jsme si zapsali a následně jimi doplnili již získané informace.

Literární rešerše

Bible:

  • Starý zákon: knihy Jeremiáše a Izaiáše

Národ Izraelitů je služebníkem Božím a po veškerém příkoří co na něm bylo spácháno, dojde Božího království s příchodem mesiáše. Jak je psáno: „ Neboť já, Hospodin, jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel. Jako výkupné jsem dal za tebe Egypt, Kůš a Sebu dal jsem místo tebe. Protože jsi v očích mých tak drahý a vzácný, protože jsem si tě zamiloval, dám za tebe mnohé lidi a národy za tvůj lid.“3) Již nebude smrti, bolesti ani smutku a cizáci budou sklízet plody národu Izraelskému. Mrtví povstanou do nového království božího. Kdy tato doba nastane, kdy přijde mesiáš, není v Bibli psáno. Otázka zní, jestli všechny tyto texty neměly být spíše na podporu tehdejší morálky a židovské víry. Protože si musíme uvědomit, že v té době byli Izraelité utlačováni mnohými jinými národy a lidé si neuměli představit rozlehlost a komplexnost světa. Možná naděje na lepší zítřky byla pouze světlem v dáli, které pomáhalo překonat všechna úskalí. Víra v božího posla (bojovníka), který navrátí suverenitu jejich království.

  • Starý zákon

Ačkoli jsou Židé vyvoleným národem, Hospodin do svého božího království pustí i příslušníky jiného národa, vyznání. Stačí, pokud smrtelník bude dodržovat 7 noachických přikázání.

 1  Dodržování občanského práva
 2  Zákaz rouhání
 3  Zákaz modloslužby
 4  Zákaz incestu
 5  Zákaz vraždy
 6  Zákaz krádeže
 7  Zákaz trápení zvířat

Bible: Nový zákon, Zjevení Janovo

Tento list pojednává o vidění Jana, o konci světa a jeho znovuzrození. Bůh na svět sešle 7 božích ran v podobě 7 pečetí. Poté přichází 7 polnic a 7 ran ze 7 misek. Všechny tyto pohromy jsou způsobeny přírodními silami, anděly či zvířaty podobajícími se mýtickým bytostem. Dochází k soudu, dˇábel je svázán, vržen na tisíc let do podsvětí, následně zapečeťen. Ti co budou hodni království božího, budou oživeni, ostatní hříšníci ožijí po tisíci letech, kdy musí být satan na chvíli propuštěn. Z nebes je seslán nový Jeruzalém v čele s Bohem. A ti, jež byli věrni, budou nasyceni Jeho láskou a milostí. Nový Jeruzalém je obehnán hradbami s 12 bránami střeženými 12 anděly. Jejich základem je 12 židovských kamenů. Celé město je postavěno z drahokamů. „ A noc už vůbec nebude ani nebude třeba světla lampy nebo světla slunce: Pán Bůh je bude ozařovat a budou kralovat na věčné věky.“4) Otázkou zní jak může panovat věčně, má-li se po tisíci letech navrátit satan a s ním i pokušení? Jako v jednom z mála spisů, dalo by se říci jediném, se zde nachází velice přesné vylíčení soudného dne a nástup božího království na Zemi. Zde bych ráda poukázala na odlišnosti mezi Starým zákonem a Novým. Židovství, jak mi bylo řečeno rabínem, se nesnaží „vnucovat“ své představy např. s porovnáním s křesťanstvím. I proto ve Starém zákoně nenajdeme ani konkrétní popis Božího království na Zemi, pekla ani eventuální apokalypsy. Domnívají se, že lidské individuum tyto úkazy vnímá jinak a tím pádem jiné jsou představy o zkáze, klidu či bolesti.

Jestli židovství bylo či je misijním náboženstvím nám může prozradit jeden z veršů: „Rozmůžeš se napravo i nalevo, tvé potomstvo se zmocní pronárodů a osídlí zpustošená města5). Ve Starém zákoně se objevuje mnoho podobných výzev určený izraelskému národu. Ačkoli je židovství nyní bráno jako čistě nemisijní náboženství, jak můžeme vidět z původních textu, úplně tomu tak nebylo.

Z článku Není to jen náboženství, který najdete v příloze 6), se dozvíte, že židovství je pro Židy. Nežidé nemají přístup do Staronové synagogy. Proniknout do nitra tohoto společenství je tedy nemožné, pokud Vám nekoluje v žilách židovská krev. Nemají ani potřebu šířit své náboženství k jiným národům. Pokud se nad tím zamyslíme, tak se to příčí se samotnou logikou tohoto náboženství. Bůh je vyvolil aby byli ostatním národům příkladem. Samotný název Tóra ( přináší osvícení,učí ) předurčuje jejich poslání osvětlit svou kulturu a tak umožnit přiblížení k Bohu. I tento verš potvrzuje jistý druh šíření víry v jednoho Boha: „V onen den řeknete: „Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Uvádějte národům ve známost jeho skutky. Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené. Zpívejte Hospodinu, neboť vykonal důstojné činy.“7) Proč se Židé na tuto otázku dívají odlišněji probereme až ve výzkumu samotném.

Článek Možnosti a limity křesťansko-židovského dialogu8)má pro nás dvě zajímavé části.

  • Židovství samo sebe nechápe jako exklusívní v otázce spásy. Člověk nemusí být Židem, aby byl spasen, stačí když dodržuje tzv. sedm noachických přikázání (Gn. 9,1-17):…„ pojednává o tom, že ačkoli je židovství bráno a proklamováno za něco předurčeného či vyvoleného, nebrání ostatním lidem ve spasení. Stačí dodržovat 7 noachických zákonů a naše duše dojdu spásy, ať věříme v jednoho Boha či ne. Tyto zákony jsou uvedeny výše.
  • Podle tradičního židovského postoje jsou muslimové a křesťané „bnej noach“, synové Noemovi, pokud poctivě dodržují své vlastní náboženské zásady. Judaismus v zásadě nevylučuje možnost konverze, ale na druhé straně nepotřebuje konvertity. Konvertitům klade mnohé překážky, aby se ubránil povrchním přístupům.„ Takže ačkoli by židovství mělo být celosvětovým a unifikujícím náboženstvím sami Židé se tohoto úkolu zříkají. Pokud ovšem stačí na spasení duše dodržování 7 noachických zákonů, máme potřebu nějakého náboženství?

mesias.jpg

Samuel Coleman. The Coming of the Messiah and the Destruction of Babylon. c. 1820s. Oil on canvas, 54 x 75 in. Bristol Museum and Art Gallery.

Další nalezené články či materiály se již nedotýkaly našeho tématu či nevnesly žádné nové poznatky do našeho výzkumu.

Vlastní práce

Na základě nastudovaných poznatků jsme se vydali do pražské obce Bejt Simcha, která nám rozšířila naše vědomosti v oblasti věrouky. Díky těmto nasbíraným informacím, jsme byli lépe schopni směřovat a formulovat otázky týkající se naší práce. Tato návštěva byla pro nás velmi důležitou i z hlediska získání kontaktu s jedinci danného náboženství. Mohli jsme se přesvědčit, že lidé ve větší skupině, nejsou tak otevřeni, jako při rozhovorech z očí do očí. A také, že židovská komunita je opravdu uzamčená a není tolik otevřená pro osoby zvenčí. Proč je tomu tak Vám přiblížíme v následujícím textu, který se zabývá historií tohoto pozoruhodného náboženství.

Formování Judaismu v průběhu staletí

První zmínku o judaismu datujeme do druhé poloviny 2. tisíciletí předkřesťanské éry. Prvním patriarchou byl Abrahám (cca 1750 př.n.l.), který osloven božím hlasem, odchází z domova a od nepravých model. Boží hlas ho přivádí do Svaté země. Abrahámovi potomci, též nazývaní Hebrejci, pronikají do Kanaánu (dnes označení pro území Předního východu). Klínopisné spisy je nazývají emigranty, rolníky, otroky či námezdními dělníky, kteří se objevili v Babylonii, Asýrii, Malé Asii a Egyptě. V této době Izraelité ještě nejsou vyvoleným národem.

Část Hebrejců putuje do úrodnější oblasti Nilu. Až do roku 1580 př.n.l. zde žijí v souladu s tamnějším obyvatelstvem, však vzestup moci thébských faraónů přináší jejich lidu pouze zotročení, z kterého je vyvede až první prorok a apoštol Mojžíš ve 13.stol.př.n.l. Během čtyřicetiletého putování pouští do Sv.Země se Mojžíšovi zjeví Bůh Abrahámův, Izáklův a Jákobův. Dochází k uskutečnění poslední smlouvy a vyvolení Židovského národa. Tato smlouva umožňuje setkání Věčného nestvořeného se stvořeným. První a nejvšeobecnější je smlouva s Noem (při potopě světa Noe a jeho rodina přežívá), která se týká celého lidstva. Druhá smlouva se uskutečnila s Abrahamem, kde Bůh jeho potomkům uznává dědičné právo na zemi Kanaán. Poslední smlouva je uzavřena s Mojžíšem na hoře Sinaji. Mojžíš zde dostává přikázání, které my dnes známe pod názvem Tóra. Smlouvy zahrnují výběr (Noe a jeho potomstvo), oběť (oběť beránka na hoře Sinaji), znamení (obřízka) a zákon (Tóra). Zvláštní zasvěcení dostane kmen Levité a potomci Davidovi. Tak je utvořena pyramida se šesti patry smlouvy. Mojžíš sice dovedl lid do Sv.Země, ale on sám do ní nikdy nevstoupil.

Mezi 15. a 13. stoletím př.n.l. dochází k exodu v Babylónii, Malé Asii a Asýrii, který vede ke krvavým bojům. Jednota lidu je obnovena až pomazáním Saula, prorokem Samuelem (1030 př.n.l.). Za vrchol izraelského národa můžeme považovat dobu Davidovu a Šalamounovu. Následné schizma (930 př.n.l.) a rivalita je oslabuje natolik, že je přivede k porážce a následně do asyrského exilu (790 př.n.l.) Při druhé porážce dochází ke zničení chrámu a Jeruzalém se dostává pod nadvládu Babylóňanů (586-536 př.n.l.) Babylonské zajetí mělo za následek dva zlomové okamžiky. Tím prvním je přerušení kontinuity politické a náboženské tradice, tím druhým je organizace diaspor.

Po Babylóňanech přicházejí další utlačovatelé jako (Peršané 536-332 př.n.l.) - Řekové (332-140 př.n.l.) – Alexandr Makedonský(332př.n.l.) – Ptolemáiovci(320-198př.n.l.) – Seleukovci (198-167př.n.l.). Roku 167 př.n.l. Dochází k povstání Hasmonejců, které roku 140 vyústí k osvobození a návratu autonomního Izraele. Bohužel vnitřní roztříštěnost a bratrovražedná válka vede k úplné porážce a porobení Říma.

Nejdůležitějším datem je pro nás 9 měsíc roku 70 n.l. kdy došlo ke zničení chrámu římským císařem Titem. Židé jsou vyhnáni z Jeruzaléma a oblast Judska je přejmenována na Palestinu. Největší tragédií této války je zničení chrámu. Ztráta svatyně připravila Izrael o zbytky národní a náboženské jednoty. Událost byla závažná z hlediska náboženského, politického a společenského. Avšak v oblasti ducha dosáhla takřka tragických rozměrů. Chrám byl místem božské přítomnosti, jediným místem, kde bylo možno vyslovit Hospodinovo jméno, bylo možno mu nabídnout bohoslužbu, již požadoval v Mojžíšově smlouvě. Synagoga částečně přejímá pravomoce a kompetence chrámu.

Další dvě tisíciletí pokračují v duchu jejich utlačování, jak ze strany panovníků římské říše, tak hlavně ze strany Římskokatolické církve. Církev deklaruje antijudaismus jako legitimní projev křesťanství. Jak říká církev: “ Extra ecclesiam nulla salus„9). Na Židy je aplikován nový právní status, který církevní autority činily stále nesnesitelnějším: všeobecné vyloučení z jakýchkoli významných občanských i vojenských úřadů, zákaz vlastnit křesťanské otroky (což mělo za následek vyloučení ze zemědělství a jiných řemesel, kde bylo za potřebí pomocné ruky), zákaz stavět nové synagogy a zvětšovat či opravovat stávající budovy. V legislativě se organizuje systém ponižování Židů (Jules Isaac). Díky těmto represáliím dochází k vytlačení židovského obyvatelstva z měst či vznikají městská ghetta. To vede obce k silné izolaci od vnějšího světa. Stávají se ortodoxnějšími a vynakládají neuvěřitelné úsilí zachovat své dějiny a zachovalé památky. Velkou důležitost přikládali metodologickému zápisu dějin, uchování slova Božího, Tóry, ústní tradice. V této době se obce semkly, protože si dobře uvědomovaly co mělo za následek jejich vnitřní rozpory a štěpení - konec jejich autonomního a svrchovaného státu. O to více se jejich náboženství stalo náboženstvím knihy. Mluvíme o takzvané Biblické exegezi.zid..jpg

Zlom přichází s objevením Ameriky Kolumbem roku 1492 a s osvícenectvím v 18.století. Mnoho jich emigruje do Nového světa. Pro izraelitský národ to byla možnost začít psát svou novou etapu dějin. V Americe nejsou žádné protižidovské nálady, které jsou tak silně zakořeněné v evropské kultuře. První obec byla založena roku 1824 v Charlestonu, poté v New Yorku.

Získání a potvrzení politických práv se na Starém kontinentě dosahovalo mnohem hůře a také jejich cena dosahovala mnohem krvavějších obětí. Jako iniciační prvek můžeme považovat r.1812 kdy Prusko vydalo první emancipační výnos. Následováno Německem, Anglií, Rakouskem – Uherskem, Itálií a Ruskem. Francie r.1870 udělila právo občanství také alžírským židům. Bohužel tato politická vítězství však zároveň podpořila přeměnu středověkého křesťanského antijudaismu v ateistický antisemitismus. Sílu její krutosti jsme mohli spatřit v holocaustu a pogromech.

Závěrem je nutné připomenout, že jejich kultura přežila celá staletí jen díky fideismu (každé slovo písemné i ústní tradice zjevené Bohem Mojžíši na Sinaji je bezpodmínečně závazné pro celý Izrael.) Což bohužel odporovalo modernímu pojetí světa a jeho podmínkám kladené na každého jedince. Tak dochází k prvním reformním krokům ze strany liberálních Židů, kteří považují Tóru za vnuknutý právní řád, z níž si může každý svobodně čerpat své morální zásady. Nejdále došel Samuel Holdheim, který jako první prosazoval smíšená manželství, poukázal na rozporuplnost talmudského judaismu. Na Samuela Holdheima navazuje Frankfurtská refomovaná společnost, která zachází tak daleko, že nepovažuje za nutnou ani obřízku.

S novým věkem judaismu přichází i jeho roztříštěnost a nejednotnost. Některé skupiny se navracejí k ortodoxnímu vnímání Tóry a uznávají stále Talmud, jiní se zas přiklánějí k liberálnímu vnímání judaismu.

Rozhovory

Celý rozhovor probíhal v angličtině jelikož naším dotazovaným byl rabín Ron Hoffberg, 61 let, pocházející z Ameriky. Narodil se ve státu Illinois v Chicagu a v Čechách žije 8 let.

Vyučuje zde historii judaismu a i jeho povídání mělo charakter výkladu. Položili jsme mu naši výzkumnou otázku: považují se židé za vyvolený národ? Abychom porozuměli, byli jsme poučeni o židovství jako takovém. Judaismus je o udržení se na cestě. Zjistili jsme, že slovo hřích tak jak ho známe my, v hebrejštině má význam “šipka„, že židovský zákon - Halacha, znamená “cesta„.

  • Židé se považují za vyvolené, protože je zvolil Bůh, aby konali podle něj a aby to všichni ostatní viděli. Na hoře Sinaj jim dal Tóru. Tóra znamená „učit“ neboli jakési osvícení(věc co dává světlo), pochází ze slova Ór - světlo. A že by ostatní nemohli dosáhnout vykoupení to neznamená. “Po smrti mě čeká stejná židle jako na křesťana, akorát já musím dodržovat 613 příkazů a zákazů a on jenom 7.„

Zeptali jsme se na konverzi, jestli my, jako nevěřící, bychom se mohli stát židy.

  • Mohli, ale je třeba nastudovat všechny zákony a po roce bychom předstoupili před radu tří rabínů, kde bychom udali důvody, proč se chceme stát židy. Pokud by byly důvody dostatečné (například, že chtějí mít v rodině pouze jedno náboženství), byli by žadatelé rituálně omyti.
  • Bylo nám řečeno, že židovství je náboženství nemisijním, ale dříve tomu tak přesně nebylo. Bylo náboženstvím misionářským. Verbovali nové věřící, protože to viděli u ostatních náboženských skupin. Dnes existují také misionářské skupiny, ale neverbují nevěřící nebo ty s jinou vírou, oslovují spíše Židy.

Jak si představuje božské království na zemi?

  • Nepředstavuje. Domnívá se, že Jeho království už na zemi je a s příchodem mesiáše Jeho království zanikne. Duše se navrátí ke svému stvořiteli. Všichni se navrátí ke svému stvořiteli. Vznikne prostor pro nový začátek. Čeho? To už neví. K tomu dodává, že pokud přijde mesiáš, tak čas, který jim byl dán, aby zde na Zemi učili ostatní národy jak správně žít, už vypršel.

Ke konci rozhovoru jsme se zeptali ještě na téma transplantace, amputace. Všechny části těla musí být pohřbeny na jednom místě, protože až nastane zmrtvýchvstání, tak by nějaká část těla mohla chybět. Amputované části se pohřbívají tam, kde jednou bude ležet zbytek těla. Pan Hoffberg představě, že “vstane z hrobu zpět jako nějaký mrzák„, nijak zvlášť nakloněn nebyl.

Naší druhou dotazovanou osobou byla paní Kateřina Weberová s kterou jsme měli možnost se seznámit skrze židovskou obec Bejt Simcha. Bohužel z rodinných důvodu paní K. Weberové jsme se museli spokojit s e-mailovou formou rozhovoru.

  • Paní Kateřina si myslí, že Židé jsou vyvoleným národem, ale ne ve smyslu nadřazenosti vůči ostatním, ale ve smyslu způsobu života. Od Boha dostali Tóru, kterou mají opatrovat, dodržovat a tento způsob života udržet živým. Jak již bylo řečeno, vykoupení dojde každý, kdo žije řádným životem (7 noachických zákonů.) Jak by tedy mohli být vyvolení pro spasení jen oni, pokud každý člověk má stejné možnosti? Nežid narozdíl od židů, není povinen dodržovat tolik předepsaných přikázání. Když se podíváme na židovskou historii, můžeme vidět, že období suverenity státu je poměrně krátké. Je tedy vykoupení opravdu spojeno s vykoupením duše? Není to pouze touha po vykoupení/zbavení Svaté země cizáků a uzurpátorů. Každopádně se nedomnívá, že se jedná o spasení duše, které je známo v křesťanství.
  • Příchod mesiáše? Paní Kateřina nevěří ani na návrat duší k Jeho podstatě ani na Jeho království na Zemi. Spíš se přiklání k myšlence změny kulturně - sociálních norem. Nastolení spravedlivějšího a lepšího společenského soužití.

K tomuto tématu bychom rádi přidali rozdělení na dvě skupiny. Každá z nich má jinou představu o příchodu Mesiáše na Zem.

Liberální proud

Liberální Židé věří, že až přijde Mesiáš, nastane konec světa tak jak ho známe dnes a nastolí se nový řád. Dojde k duchovní obrodě jejímž následkem najdou zpět cestu k Bohu? Používám nový řád, protože se nedomnívají, že Bůh sestoupí z nebe, usedne na Sinaj a vše od základů změní. Zastávají názor, že lidé dojdou jistému poznání, které je posune na jejich duchovní cestě dál a oni pochopí, jak správně žít.

Ortodoxní proud

Ortodoxní Židé naopak čekají na příchod Boha. Věří, že s Jeho příchodem se všechny duše k němu navrátí a mrtví znovu ožijí. I to je důvod, proč se Židé nenechávají zpopelnit (z popela život nepovstane.) Také proč chtějí být pohřbeni v Jeruzalémě. Až se probudí, budou blízko svému Pánu. Jako zajímavost bychom dodali, že ortodoxní Židé mají problém s dárcovstvím orgánů. Nemít je by mohlo nový život značně zkomplikovat.

  • Pokud se jedná o misie, paní Kateřina, se domnívá, že židovství je a mělo by být nemisijním náboženstvím. Jak sama říká: “Židé mají zákonů mnohem víc a je tedy mnohem těžší být řádným Židem než řádným nežidem.

Závěr

Spása? Spasená budiž každá duše, která dodržuje 7 Noachických zákonů. Liberální židé se nedomnívají, že jejich vyvolení Bohem jim usnadňuje či dokonce zlepšuje výchozí podmínky. Ba naopak být židem obnáší mnohem větší odříkání a oběti. Necítí se nadřazeni vůči ostatním smrtelníkům. Uvědomují si, že všichni mohou dojít spasení. Oni se pokouší co nejvíce podobat Jeho obrazu. I proto nemají potřebu verbovat nové věřící. Tato komunita se snaží o udržení tradic a pravidel, jež jim byly seslány Bohem. Zvýšení počtu svých řad nezaručuje přežití.

Zjistili jsme, že Mesiáš není chápán jako příchod fyzicky reálné osoby poslané Bohem. Spíše v tom spatřují změnu společenského řádu. Do jisté míry se dá mluvit o postavení nových pilířů, na kterých bude stát společnost zítřka. Někteří v tom spatřují zničení tohoto světa a návrat našich duší k Bohu jiné socio-kulturní obrodu společnosti. V obou případech dojde k apokatastase.

Přílohy

Dokument: dingir101.pdf

Prezentace: judaismus_-_prezentace.ppt

Rozhovor: kat.web.doc

Použitá literatura

Bible :Český ekumenický překlad Bible kralická 1.vyd., Praha : Česká biblická společnost, 2008. 429 s. ISBN 978-80-85810-85-1.

Pozn.: Všechny informace či citace z Bible byly použity z Českého ekumenického překladu, která je uvedena výše.

CHOURAQUI, Andre: Dějiny judaismu 1.vyd., Praha: Victoria Publishing, 1995.

Nový Zákon, Dr.Ondřej M.Petrů O.P, 1.upr.vyd., Český Těšín : Cor Jesu, 1992, 677s.

1) Česká biblická společnost, Bible:Český ekumenický překlad, Bible kralická Jiří Brodský, Han A.Dus; Miloš Bič. 1. vyd., Praha: Česká biblická společnost, 2008. 429 s. ISBN 978-80-85810-85-1.
2) Pražská židovská obec; Mánesova 8, 120 00 Praha 2
3) Bible: Český ekumenický překlad; Jeremiáš 24,3-4
4) Nový Zákon. 1. upr. vyd. Dr.Ondřej M.Petrů O.P. Český Těšín : Cor Jesu, 1992. Zjevení svatého Jana, s. 586-622.
5) Bible: Český ekumenický překlad; Izajáš 54,3
6) dingir101.pdf str. 26-29,4
7) Bible: Český ekumenický překlad;Jeremiáš 12,5
8) TYDLITÁTOVÁ, Věra. Livjátán:Možnosti a limity křesťansko-židovského dialogu [online].Vydavatel Grano Salis Network [cit. 2010-01-01]. Dostupný z WWW: http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=7594
9) Mimo církev není spásy

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2018