Kašubština (Kaszëbë, Kaszëbsczi, Pòmòrsczi)

Rozšíření: Polsko

Počet mluvčích: 50 000 – 200 000

Klasifikace: indoevropské jazyky, slovanské jazyky, západoslovanské jazyky

Písmo: latinka

Regulátor: není stanoven

Úřední jazyk: některé okresy Pomořského vojvodství (Polsko)

Kódy ISO 639-1: není ISO 639-2: csb (B) csb (T)

SIL: CSB

Kašubština je západoslovanský jazyk podobný polštině a vymřelé polabštině. Hovoří se jí v Polsku kolem Gdaňsku (kašubsky Gduńsk, polsky Gdańsk).

Už v roce 1402 se objevily kašubské glosy v Dutkach ziemskych. Nejstarší tištěnou kašubskou knihou jsou Duchovní písně Martina Luthera (Duchowne piesnie D. Marcina Luthera y ynszich naboznich męzow) z roku 1586. V roce 1643 vyšel kašubský překlad Malého Katechismu Michalem Mostnikem (Mały Catechism D. Marciná Lutherá).

Za zakladatele kašubské literatury se považuje lékař Florian Ceynowa (1817-1881). Ten se snažil vyvrátit představu, že Kašubové jsou pouze Poláci žijící na (tehdy) německém území. Sepsal mj. první kašubskou mluvnici (1879) a vydával i kašubský časopis. Významným básníkem té doby je Jarosz Derdowski, autor eposu O panu Čorlinském (O panu Czorlińsczim) z roku 1880.

Na jaře 2004 byla založena také kašubská Wikipedie. V kašubštině vycházejí noviny.[2]

[2]Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kašubština [online]. c2008 [citováno 12. 06. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ka%C5%A1ub%C5%A1tina&oldid=2624981

3. Tej rzekł jima taką wejle przëpòwiôstkã 4. „Chtëż z waju, czej mô sto òwc, a jedna z nich mù zdżinie, nie òstôwiô na bezludkòwim ne dzewiãcdzesãt dzewiãc i nie jidze za ną zdżinioną, jaż jã naléze? 5. A czej jã naléze, bierze jã na remiona 6. a jidze doma; sprôszô drëchów i sąsadów a gôdô jima: Radëjta sã ze mną, bò jô nalôzł swòjã òwcã, co mie bëła zdżinionô.

Překlad Michôł Òstrowsczi

Łk 15,3-6

Tak rzek do nich i taką jim pòwiedzôł pòdobniã: Jacziż z waji człowiek, co mô sto òwców, czéjbë mù jedna sã zapòdza, czë nié òstawi dzewiãdzesąt dzewiãc na pùsce i nié jidze za ną, co sã zapòdza, jaż jã naléze? I czéj jã naléze, z ùcechą jã bierze na remiona. A jak przińdze dodóm, sprôszô drësznëch i sasadów i jim òpòwiôdô: Ceszëta sã ze mną, jiże jem nalôz mòją òwcã, co sã zapòdza.

Tekst według: Kaszëbskô Biblëjô / Nowi Testament / IV Ewanjelje, Z łacëznë przełożëł na kaszëbszczi jãzëk ks. Franciszek Grucza, Hlondianum, Poznań 1992.

Qarai dilli je dialekt judeo tatarštiny (karaimského jazyka), která byla použita v dokumentu Madžali (překládal se z hebrejštiny).

Pokud narazíte na jiný překlad bude se nejspíše jednat o nějaký okrajový dialekt kterým mluví jen pár lidí (například lucky dialekt nebo haličský dialekt).

Karaimové se nepovažují za etnickou skupinu, ale náboženskou skupinu. Etnicky jsou Semité - Israelité, pouze adoptovali tatarský jazyk a část tatarské kultury. Pohádky o konverzi Tatarů nebo Chazarů byly pouze pro carské úřady, aby jejich předkové nemuseli platit židovské daně a nespadali pod antisemitské zákony.

бунун ютерине ол (Ишуа) онлара шу бенземетмеи анлатты: Сизлерден биринин юз коюну олсы вэ бунландан бир танесыни кайбече, доксан докузу бозкырда быракарак кайболаны булана дек онун ардына дёшмезме? Ону булунджа да севинч ичинде омузларына алыр, евине дёнер. аркъадашларыны, къомшуларыны чагъырып онлара - Бенимле бирликте севинин, каыболан коюнуму булдым! - дер. Сизе шуну сёйлэ-еым, айны шекилде гёкте, тёвбе тек бир гюнахкъяр ичин, тёвбэи герексинмэен доксан догъру киши ичин дуюландан дагъа бюгъюкъ севинч дуюладжакътыр.

bunun juterine ol (Išua) onklara šu benzemetmej anlatty:Sizlerden birinin juz kojunu olsy ve buhlandan bir tanesyni kajbeče, doksan dokuzu bozkyrda byrakarak kajbolany bulana dek onun ardyna djošmezme? Onu bulundža da sevinč ičinde omuzlaryna alyr, evine djoner, arkhadašlaryny, khomšularyny čaghyryl onlara - Benimle birlikte sevinin, kaybolan kojunumu buldum! - der. Size šunu sjojle jeym , ajnu ekilde gjokte, tjovbe tek bir gjunachkhjar ičin, tjovbej gereksinmejen doksan doghru kiši ičin duyulandan dagha bjughjukh sevinč dujuladžakhtyr.

Překlad:Jigal ben Miqrah



Počet shlédnutí: 195