Velikonoce v pravoslavné církvi

Jakub Kratochvíl, Ketevan Sepherteladze. Velikonoce v pravoslavné církvi. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2014. http://www.hks.re/wiki/krestanstvi_sct

Pravoslavní křesťané patří k méně zastoupené náboženské skupině u nás. Na následujícím grafu můžete vidět, že pravoslavní křesťané v roce 2011 činili pouze 0,2% populace České republiky. Tato práce se pokusí seznámit čtenáře s Velikonocemi, které jsou pro tuto náboženskou menšinu nejdůležitějšími svátky v roce.

¹⁾

Účelem tohoto výzkumu je seznámit čtenáře s četnými a rozsáhlými tradicemi, které se pojí k Velikonocům, a také s významem, který pro pravoslavné nesou. Čtenáři budou představeny nejdůležitější a nejzajímavější aspekty Velikonoc. Cílem je, vedle seznámení s tradicemi, především jejich porovnání mezi Českou republikou a státy na východ od domoviny, které jsou zde zastoupeny Ruskem, Rumunskem a Gruzií.

Hlavní výzkumná otázka v následujícím znění: „Jak pravoslavní křesťané slaví Velikonoce?“ stanovuje základní mantinely, ve kterých se bude naše poznání ubývat.

Pro detailnější proniknutí do tématu jsou stanoveny následující podotázky:

• Co přesně jsou Velikonoce a jaký mají význam pro pravoslavné křesťany?

• Jaké jsou hlavní tradice a zvyklosti o Velikonocích?

• Jak se liší tradice v různých státech světa?

Kniha „Reálie ruské pravoslavné církve“ od autorek Ljudmily Stepanove a Zdeňky Vychodilové popisuje rozličné pravoslavné svátky. Poskytuje vysvětlení pro posunutá data, která používají pravoslavné církve. Jedním z hlavních cílů této knihy je seznámit čtenáře s průběhem Velikonoc, jakožto nejdůležitějšího svátku v pravoslavné církvi. Autorky začínají popisem půstu, který trvá 40 dní včetně Strastného týdne, který zde popisují po jednotlivých dnech a to především se zaměřením na čtvrtek a pátek, která zdobí přízviska „Čistý“ a „Červený“. Kniha říká, proč je správné na čistý čtvrtek uklidit a vyčistit celý dům a dále také proč je vůbec pátek spojený s červenou barvou. Autorky ovšem seznamují i s více lidovými tradicemi, které se v Rusku dodržují v rámci Velikonoc.²⁾

Dalším zdrojem se stal internetový článek nazvaný „Velikonoční poselství očima Mykoly Ončulenko“. Autorem toho článku je Lenka Křivánková. Pojednává zde převážně o důležitosti 40 dní trvajícího půstu, který předchází Velikonocům. Říká, proč je důležité půst dodržovat a jaké pro nás z toho plynou benefity i přes to, že v dnešní době většina křesťanů půst nedodržuje vůbec a nebo jen ve zmírněné formě. Zaobírá se dále také problémem, kdy i přes víru v Boha se lidé nechovají tak, jak by se chovat měli.³⁾

Posledním zdrojem pro tuto práci se stal odborný článek publikovaný v roce 2010 pro internetový portál Nutrition Journal. Autoři John F. Trepanowski a Richard J. Bloomer se zde zaměřují na vliv půstu, který pravoslavní drží před Velikonoci, na lidské tělo. Z důvodu silného omezení jídelníčku se tělu omezí přísun proteinu, tuku a cukrů, ale zároveň se u pozorovaných subjektů zvýšil přísun sacharidů. Ty jsou ve vysokých mírách obsaženy v pečivu, které půst povoluje. Autoři dále poukazují na to, že u lidí dodržujících půst se v mnoha případech snížila hladina cholesterolu. Celkově se autoři shodují na závěru, že dodržování půstu může být jednak prospěšné, ale i škodlivé. U většiny pozorovaných dojde k úbytku tělesné hmotnosti během období půstu. Tento úbytek ovšem ve většině případů nepředstavuje zdravotní riziko. ⁴⁾

V této práci se stal primárním zdrojem informací a poznání polostandardizovaný rozhovor.

Tato kvalitativní metoda získávání dat byla zvolena na základě uvážení jejích výhod a nevýhod. V očích autorů této práce se stal tento způsob získávání informací primárním zdrojem především proto, že umožňuje připravit se na rozhovor předem, pomocí předpřipravených otázek, ale neomezuje výzkumníka během samotného rozhovoru, jelikož je možné odbočit k doplňkovým otázkám.

Pro tuto práci byli celkem zvoleni tři respondenti: První respondentkou se stala paní z chrámu Sv. Cyrila a Metoděje, která si ovšem přála zůstat nejmenovaná. Respondentka povyprávěla o průběhu Velikonočních svátků a také o tradicích, které ona a její rodina dodržují.

Druhým respondentem se stal pan Mgr. Andrei Ioan Danciu, duchovní správce chrámu sv. Michala v Kinského zahradě. Pan Danciu, původem z Rumunska, přišel do České republiky spravovat chrám patřící rumunské komunitě v Praze. Během rozhovoru pohovořil o symbolech Velikonoc, tradicích, které se dodržují, a umožnil nám srovnání Velikonoc v Čechách a Rumunsku.

Poslední respondentkou se stala spolužačka z oboru HKS, slečna Ketevan Sepherteladze. Jakožto členka pravoslavné církve poskytla detailní náhled do náboženství a tudíž i do průběhu oslav samotných Velikonoc. Dále také osvětlila pro účely této práce zvyky a tradice, které se dodržují v rámci Velikonoc v Gruzii.

„Lidé se možná ptají: proč ti křesťané oslavují ukřižování, tj. zabití nějakého „člověka“? Co je na tom zvláštního? Někteří křesťané udělali z událostí Velkého pátku doslova jatka, čím víc krve, tím větší duchovnost. Ale podstata není v množství utrpení, ale v oběti spravedlivého člověka, pravoslavně řečeno Boho-člověka.„ - Mykola Ončulenko⁵⁾

Velikonoce (ze staročeských slov „veliká noc“ – oslavoval se začátek jara) patří k nejstarším svátkům vůbec. Jejich podstatou z dob předkřesťanských bylo vítání přicházejícího jara, nového vegetačního období. Svátky jara slavili různou formou již staří Slované a Germáni. Poprvé se objevují u Židů. Byly to svátky tzv. přesnic- pascha. Slavily se na památku vysvobození Izraelitů z Egypta. Svátek pascha je oslavou toho, že Hospodin, když hubil prvorozence v Egyptě, ušetřil domy Židů, které byly označeny krví beránka. Symbol beránka přešel i do křesťanského pojetí Velikonoc. Velikonoce jsou v pravoslavné církvi nejdůležitějším svátkem a všechny ostatní svátky se odvíjejí právě od nich. Jejich hlavním cílem je oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. O Velikonocích se také mluví pod názvem „Pascha“. Pravoslavní si také každou neděli v roce připomínají Velikonoce.

Datum Velikonoc se liší každým rokem. Jsou zde dvě hlavní věci, které toto datum ovlivňují. První zásadní věc, která má vliv na datum Velikonoc, je první jarní úplněk. Je stanoveno, že Velikonoce mohou být oslavovány až po židovském svátku pesach. Toto pravidlo pochází z roku 325 z prvního nicajského koncilu. Dalším pravidlem, kterým se řídí výpočet data, je, že Velikonoce mohou být slaveny až po prvním jarním úplňku, ten může nastat buď 21. března nebo později.⁶⁾ Dle tohoto pravidla se tedy mohou slavit velikonoce v rozmezí od 22. března až do 25. dubna.

S ohledem na toto téma také stojí za zmínku, že pravoslavná církev používá k výpočtu data juliánský kalendář, který je ve srovnání s běžně používaným kalendářem posunut o 13 dní.

„Půst představuje především oproštění od světa a směr k Bohu.“ - Mgr. Andrei Ioan Danciu

Před Velikonoci nastává pro věřící půst, který trvá 40 dní. Tento půst je řízen pravidlem „Akrivie“. Toto pravidlo stanovuje, že by se mělo jíst pouze suché jídlo, tzn. jídlo uvařené bez oleje, tuku apod. Mezi postní jídla patří například: chléb, vařená zelenina, voda. Ovšem samotný půst, kdy se může jíst pouze jednou denně, a to po setmění, je pro většinu lidí příliš náročný. Proto se často nedodržuje v plném rozsahu. Těmto úlevám se říká „ikonomie“ a jsou povolovány z důvodu, že ne každý člověk je tak silný, aby zvládl půst v plném rozsahu. Ikonomie se může týkat jídel v průběhu dne nebo obsahové stránky půstu. V každém případě by se ovšem měla tato úleva projednávat s duchovním.⁷⁾

Z rozhovoru s respondentkou z chrámu Sv. Cyrila a Metoděje víme, že úlevy od půstu si bere mnoho lidí bez konzultace s duchovním.

Pan Danciu, jakožto duchovní kostela Sv. Michala, sám projevil pochybnosti ohledně dodržování půstu.

Podobně, jako je každá neděle v roce připomínkou samotných Velikonoc, tak je každou středu a pátek v roce půst, který by měl mít stejný rozsah jako 40denní předvelikonoční půst.

Na konci 40 denního půstu nastává Strastný týden, někdy také označovaný jako Velký týden. V tomto týdnu má každý den zvláštní význam a také se denně slouží bohoslužby, které jsou každý den jiné. Nejdůležitější dny ovšem začínají čtvrtkem, který je zvaný Čistý, ale někdy také Zelený.

Čtvrtek

Na Zelený čtvrtek si věřící připomínají poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly a jeho modlitbu v zahradě Getsemanské. Slouží se liturgie svatého Basila Velikého. V katedrálních chrámech po liturgii biskupové umývají, po vzoru Ježíše, nohy kněžím. Večer následuje velkopáteční jitřní, při níž se čtou pašije - dvanáct úryvků z evangelií o utrpení Ježíše Krista.

Tento den je také věnován přípravám pokrmů a barvení vajíček. Ta jsou nejčastěji barvena na červeno, což je ovšem tradice, která v tuzemsku není zdaleka tak dodržována jako ve východních státech. U nás se barva vajíček velmi liší a zahrnuje takřka celou barevnou paletu, na rozdíl od jednoduchého barvení v ostatních státech.

Samotné vajíčko má představovat nový život, který přijde. Vajíčko je kulaté a tudíž nekonečné. Červená barva, která je velmi často používána, symbolizuje krev, která byla prolita Ježíšem.

Jedním z klasických pokrmů, které se připravují v tento den, je například pascha, což je tvaroh smíchaný s cukrem, ořechy a rozinkami. Není ovšem možné říci, že má pevně danou recepturu, protože jako u každého jídla na světě zde každý přizpůsobí pokrm spíše své chuti. Dalším jídlem, které se váže k Velikonocům je kulič což je druh chleba. Kulič je velmi běžný především v Rusku a Gruzii. U nás se jako alternativa kuliče peče mazanec. Rozdíl mezi těmito pokrmy je patrný pouhým okem. Kulič se spíše blíží chlebu a je často zdoben polevou, kdežto mazanec je sladké pečivo, které se zdobí mandlemi.

Je také tradicí nosit v tento den do kostela nebo chrámu tyto pokrmy spolu s vínem a nechávat si je požehnat duchovním. Toto požehnané jídlo se ovšem nekonzumuje okamžitě, ale začíná se spotřebovávat až s příchodem neděle. Svěcení potravin není ovšem vázáno čtvrtkem, je to pouze den, který je dle poznatků z našich rozhovorů preferovaný pro tuto činnost.

Pátek

Pátek, nazývaný Velký a nebo také Červený, je dnem, kdy byl Ježíš zabit ukřižováním. Červená, která je s tímto dnem spojována, má symbolizovat Ježíšovu prolitou krev.

V pátek se také neslouží liturgie, jelikož ta zahrnuje příjem jídla, což je v tento den zakázáno. Připravuje se obraz Ježíše v momentě, kdy byl položen do hrobu. Tento obraz se obkládá květinami a je symbolem Ježíšova hrobu, do kterého byl po své smrti uložen.

Sobota

Sobota je považována za poslední den Strastného týdne. Nese přízvisko Bílá a nejzajímavějším aspektem tohoto dne je, že se v kostelech slouží bohoslužby celý den.

V noci ze soboty na neděli se těsně před půlnocí koná trojnásobný slavnostní církevní průvod kolem chrámu s procesním křížem, korouhvemi, evangeliářem, svícemi a ikonami. Chrám je vyzdoben květinami a osvětlen, kněží jsou oblečeni v nejsvětlejší a nejkrásnější roucha. Uprostřed chrámu leží ikona znázorňující Krista rozbíjejícího brány pekel a osvobozujícího spravedlivé.

Neděle

I přesto, že za poslední den Strastného týdne je považována sobota, tak zde nejen z kalendářních důvodů bude uvedena i neděle. Když se věřící vracejí z půlnoční bohoslužby domů, berou si s sebou světlo, tzv. „Kristovo světlo“. Toto světlo symbolizuje Boha, kterého nikdo neviděl, ale Ježíš nám jej ukázal.

Světlý týden nebo také paschální týden je týden, který následuje po týdnu Strastném. V této době po Velikonocích se nedělají modlitby pro zesnulé, protože Velikonoce jsou oslavou života. Na Velikonoce je nahlíženo jako na období takové radosti, že by všichni měli zapomenout hříchy, dále by se všichni měli soustředit na pozitivní věci a co nejméně se zaobírat těmi negativními.⁸⁾ Celý tento týden také zůstávají dveře ikonostasu otevřeny pro veřejnost.

Neděle, která následuje po paschální neděli, se nazývá jednak Antipaschou neboli doplňkem Paschy, jednak také nedělí Tomášovou, protože se při ní připomíná, jak apoštol Tomáš nechtěl věřit, že Ježíš vstal z mrtvých. Jako zajímavost můžeme uvést, že od této události se odvíjí rčení: „Nebuď nevěřící Tomáš.“

Tato práce měla za úkol porovnat Velikonoce v České republice s Velikonoci v Rusku, Rumunsku a Gruzii. Vzhledem k lokální dělbě pravoslavné církve na jednotlivé patriarcháty byla očekávána silná diverzita. Ta se ovšem nepotvrdila. I přes dělbu pravoslavné církve jsou Velikonoce ve východních státech velmi podobné těm v České republice. Oslava tohoto svátku ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista má téměř stejný průběh a shodné tradice, které se jen velmi málo liší.

Velikonoce jsou svátky, které jsou v pravoslavné církvi zdaleka nejdůležitější. Nesou takovou hodnotu, že si je věřící připomínají každou neděli v roce. Samotný průběh velikonoc začíná dlouhých 46 dní před Velikonoční nedělí. V této době proběhne 40 denní půst po kterém následuje Strastný týden, který vyvrcholí v noci ze soboty na neděli.

Mezi nejdůležitější tradice během Velikonoc patří půst, byť se ani v nejmenším nejedná o tradici nejvíce dodržovanou. Dále je tu např. barvení vajíček a příprava různých pokrmů, které se liší stát od státu. Další důležitou a všude zastoupenou tradicí je vynášení Ježíšova těla, které je symbolizováno obrazem. Na tomto obrazu je Ježíš vyobrazen v hrobě po své smrti. Největší váhu ovšem nesou bohoslužby, které se slouží během celého Velikonočního období, ale gradují během Strastného týdne a vrcholí v noci ze soboty na neděli.

Jedním z malých rozdílů, kterým se Česká republika odlišuje od dalších tří států, je tradice týkající se barvení vajíček. Zatímco v tuzemsku se barví na mnoho barev a vzorů, které jsou esteticky velmi kreativní, tak v Gruzii se používá převážně červená barva. Ta reprezentuje Ježíšovu krev, na vajíčku, které je „nekonečné“ a symbolizuje nový život. V Rumunsku se také drží spíše tradičnější červené barvy, ovšem ve východní části Rumunska bývá zdobení vajíček pestřejší, stále však ne v takové míře jako u nás.

Rozdíl můžeme také nalézt v připravovaném jídle. Zatímco u nás je mazanec, v Rusku a Gruzii se připravuje kulič.

Například světlo, které si lidé nosí domů z chrámu je tradicí, která je dodržována ve všech zkoumaných zemích stejně. Spolu s tím i s tradice vynášení Ježíšova těla na oltář.

Největší diverzitu v dodržování zaznamenává půst, který je v plném rozsahu velmi přísný a pro většinu lidí tudíž nedodržitelný. Tato rozdílnost v míře dodržování půstu ovšem není určena příslušností k určitému patriarchátu, ale čistě lidskou povahou.

Knižní zdroje:

STEPANOVA, Ljudmila Valentinovna a Zdeňka VYCHODILOVÁ. Reálie ruské pravoslavné církve: Realii russkoj pravoslavnoj cerkvi. 3., přeprac. a dopl. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 88 s. ISBN 978-80-244-3515-2.

Internetové zdroje:

TREPANOWSKI, John F a Richard J BLOOMER. The impact of religious fasting on human health. Nutrition Journal [online]. 2010, vol. 9, issue 1, s. 57- [cit. 2014-08-20]. DOI: 10.1186/1475-2891-9-57. Dostupné z: http://www.nutritionj.com/content/9/1/57. Dostupné z databáze odborných časopisů DOAJ.

KŘIVÁNKOVÁ, Lenka. Velikonoční poselství očima Mykoly Ončulenko. Lípa [online]. 2009 [cit. 2014-08-14]. Dostupné z: http://www.i-lipa.cz/rozhovory/velikonocni-poselstvi-ocima-mykoly-onculenko

Informace o půstu. Křesťanská orthodoxie [online]. [cit. 2014-08-16]. Dostupné z: http://www.orthodoxia.cz/kalendar/jak_pust.htm

Český statistický úřad: Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu 2011. [online]. [cit. 2014-08-20]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/170220-14

Obrázky:

Velikonoční vajíčka: http://goo.gl/4TiqXo

Světla: http://goo.gl/wR19rg

Počet shlédnutí: 123