obrázek domečku-home logo-FB


Krymští Tataři - Crimean Tatars

1)

Obrázek 1: Vlajka se znakem Krymských Tatarů

Úvod

Tataři jsou národ obývající některé části Eurasie a hovořící turkickým jazykem. Vysoký počet Tatarů žije v zemi Tatarstán, který se rozkládá na východě Evropy na soutoku řek Volhy a Kamy. Velká diaspora se nachází v okolních ruských oblastech na Sibiři. Krymští Tataři se žijí zejména v Kazachstánu a Uzbekistánu. Tato práce se ovšem zabývá Tatary žijícími na Krymském poloostrově, tedy Krymskými Tatary. V práci se čtenář seznámí s tím, jak žijí Tataři na Krymském poloostrově, jaké dodržují tradice a zvyky a v neposlední řadě, jak vnímají současnou politickou situaci na Krymu. Proto, k lepšímu pochopení této skupiny, je zapotřebí poznat důležité kulturní znaky, kterými se vyznačují.

2)

Obrázek 2: Mapa Krymu

Cíl

Cílem této práce je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: „Kterými z uvedených kulturních znaků (historické události, jazyk, náboženství, vzhled) se nejvíce vyznačují Krymští Tataři?“.

Jedním z kulturních znaků jsou historické události, které jsou v této práci popsány, protože tuto skupinu velmi ovlivnily. Dalšími z kulturních znaků, kterými se tato práce zabývá, jsou například jazyk, náboženství a vzhled. Tyto kulturní znaky jsou hlavní výzkumnou otázkou a práce se na ně zaměřuje i v terénním výzkumu.

Právě tyto kulturní znaky byly vybrány z následujících důvodů.

Historické události byly vybrány, jako jeden z kulturních znaků, protože Krymští Tataři mají velmi bohatou a zajímavou historii. Umístění Krymského poloostrovu je velmi výhodné (například pro obchod). Mnozí o něj usilovali už dávno. Také Stalinova deportace Krymských Tatarů byla velmi důležitým momentem v jejich historii. Jazyk je velmi důležitý pro všechny etnické menšiny a není to jinak ani zde. Většina Krymských Tatarů je muslimská, náboženství je pro ně velice důležité. Vzhled je první, čeho si člověk všimne, a jelikož jsou Tataři národ turkického původu, tak je lze celkem snadno odlišit od ostatních obyvatel Krymu.

Dále tato práce odpoví na výzkumné podotázky, které se zaměřují na sociální vztahy a soužití Krymských Tatarů, Rusů a Ukrajinců na Krymu.

Výzkumná otázka:

Kterými z uvedených kulturních znaků (historické události, jazyk, náboženství, vzhled) se nejvíce vyznačují Krymští Tataři?

  1. Jak Krymští Tataři jako minoritní skupina pohlíží na ostatní Ukrajince?
  2. Jaký je pohled Ukrajinců na Krymské Tatary, jako minoritní skupinu?
  3. Jak pohlížejí Rusové, na Krymské Tatary na Krymu?

Literární rešerše

Kulturou Krymských Tatarů se zabývá poměrně velké množství nejrůznější literatury. My jsme vybrali pouze některé z těchto zdrojů.

Kultura a jazyk jsou pro Krymské Tatary, kterých je na Krymu kolem 250 000, velmi důležité. Pojednává o tom odborný článek Crimean Tatar leader wants ethnic autonomy within Ukraine, ze kterého se dozvídáme o snaze o osamostatnění Krymských Tatarů na Ukrajině. Díky osamotnění by Krymští Tataři mohli více rozvíjet svou kulturu, která je pro ně velmi významná. Článek je psán z politického hlediska. 3)

O vzájemných vztazích mezi Krymskými Tatary a Ukrajinci hovoří článek Newspaper analyzes relations between Crimean Tatars and Ukrainian power. Z tohoto článku se dozvídáme o nespokojenosti Krymských Tatarů na Ukrajině. V poslední době se, i přes opatření, která byla schválena ukrajinským státem, zhoršily sociální a dokonce i ekonomické podmínky Krymských Tatarů žijích na Ukrajině. 4)

Článek Crimean Tatars Return Home: Identity and Cultural Revival, který se zaměřuje na etnickou identitu a kulturní obrození Krymských Tatarů, popisuje Krymské Tatary jako turecky mluvící islámskou komunitu. Článek pojednává o návratu Tatarů zpět na Krym. Krymští Tataři byli deportováni v roce 1944 Stalinem do střední Asie a návrat do vlasti jim byl umožněn až v roce 1989. Kulturní znaky zkoumají autoři článku pomocí etnografického bádáni, které bylo provedeno na Krymu v prosinci a dubnu roku 2002. Cílem tohoto bádaní bylo zjistit, do jaké míry si Tataři zachovali svou kulturu a jaké mechanismy k tomu použili. 5)

Krymskotatarskou kulturou a historií již od 18. století se zabývá kniha Krymští Tataři : etnická konsolidace – destrukce – a hledání budoucnosti. V knize je podrobně popsán návrat Krymských Tatarů zpět na Krym - stěžejní bod ve vývoji kultury Krymských Tatarů. 6)

Metodologie

Kvalitativní a kvantitativní metody

Kvalitativní metody zkoumají téma do hloubky. Položením otázek „proč?“ a „jak?“ se lze dostat do kořenů problému, což pomáhá k pochopení a vysvětlení situace. Důležité je opírat se o kvantitativní data. Kvantitativní metoda pohlíží na věc „ze široka“, zde se lze dozvědět názor širokého spektra lidí. Výsledek kvantitativního výzkumu je dobré pro přehlednost zpracovat do tabulek a grafů. V práci je použita kombinace kvalitativního i kvantitativního přístupu k informacím. Je to z toho důvodu, aby se výzkumníci mohli v kvalitativní metodě opírat o kvantitativní data.

Do kvantitativní i kvalitativní metody patří informace vyhledané v archivech. Kvantitativní jsou více grafy, tabulky, statistiky a kvalitativní je například historie. A to ze všech možných publikací, které se tímto tématem zabývají, ať už jsou to informace z internetových článků nebo z knih. Problémem této metody je nedostatek informací k danému tématu, hlavně nedostatek v českém či anglickém jazyce. Dalším problémem je věrohodnost informací. Články nemusí být vždy pravdivé nebo mohou být informace nepřesné či zastaralé.

Použité kvantitativní techniky sběru informací:

- Dotazník

- Studium literatury

- Prosté pozorování

Použité kvalitativní techniky sběru informací:

- Neřízený rozhovor

- Studium literatury

Informace o použitých technikách, výhody a nevýhody

Dotazník - výhodou je, že dotazníkem lze obsáhnout velkou skupinu respondentů v různých věkových kategoriích. Otázky jsou dobře promyšlené a respondent může být anonymní, a tak bez problému odpoví na otázky, na které by například v přímém rozhovoru neodpověděl. Nevýhodou však je to, že si tazatel nemůže být jistý pravdivostí informací. Respondent může odpovídat jen tak, jak se od něho očekává, že by odpovědět měl. Může si odpovědi na některé informace vyhledat.

Studium literatury - dobré je, že se můžeme k informacím dostat z pohodlí domova (přes internet) nebo z knihovny a dalších míst, kde se dostaneme k potřebné literatuře. Výzkumník se může dobře seznámit s hledaným problémem, historií a situací dané minority. Nevýhodou však je pravdivost a aktuálnost vyhledaných informací. Informace mohou být zastaralé nebo se daná situace změnila, a tak jsou tyto informace nepravdivé.

Prosté pozorování - touto technikou lze vypozorovat věci, na které bychom jinak nemuseli přijít nebo by nás ani nenapadlo se na ně zeptat. Problém však je, že se dozvíme jen povrchové informace, které lze pozorovat smysly, které nás mohou zradit. Můžeme pochopit situaci jinak, než jaká doopravdy je.

Neřízený rozhovor - výhodou neřízeného rozhovoru na rozdíl od řízeného rozhovoru je to, že se respondent může rozmluvit a dostat se k takovým informacím, na které by se nás nenapadlo zeptat. Respondent se uvolní a odpovídá lépe. Nevýhodou je, že respondent může sklouznout na jiné téma, než nás zajímá. Důležité je proto i u neřízeného rozhovoru občas zasahovat a kontrolovat výpověď.

Zúčastněné pozorování - v této technice je lepší to, že se částečně začleníme do kolektivu a dostáváme informace tzv. z „první ruky“. Tyto informace jsou proto přesné a nezměněné. Nevýhodou je nákladnost na to se na dané místo dostat a setrvat zde. V této práci není tato technika použita, jelikož se z pravidla jedná o dlouhotrvající výzkum, který se vyznačuje dobou až několika měsíců.

Aplikování metod a technik

V práci je kombinovaná kvalitativní i kvantitativní metoda. Částí práce je terénní výzkum na Krymském poloostrově. Pomocí již zmíněných metod a technik byly dotazováni respondenti a to Krymští Tataři, Rusové a Ukrajinci. Respondenti jsou různého pohlaví, věku, národnosti, a také žijí v různých oblastech Krymu a to v Bachčisaraji, Simferopolu, Sevastopolu a Forosu.

Pro doplnění informací, kterých se nepodařilo dozvědět z rozhovorů, bylo použito internetových sociálních služeb, kde bylo osloveno několik dalších Krymských Tatarů. Tak se výzkumníci snažili dosáhnout úplnosti a pravdivosti informací.

Respondenti - výzkum 2013

Jméno Věk Zaměstnání Město Délka rozhovoru (min) Místo narození
Amir Hassan 7) 21 Student, číšník v krymsko-tatarském hotelu Bachčisaraj 65 Krym
Elnada 21 Studentka, číšnice v krymsko-tatarském hotelu Bachčisaraj 25 Krym
Ajder 8) 24 Manažer hotelu Ašlama Bachčisaraj 20 Uzbekistán
Edem 9) 25 Prodavač suvenýrů, boxer Bachčisaraj 20 Krym
Evira 10) 24 Učitelka na střední škole, prodavačka suvenýrů Bachčisaraj 15 Uzbekistán
Neznámé Asi 40 Prodavač suvenýrů Bachčisaraj 10 Uzbekistán
Neznámé, Ukrajinka Asi 40 Učitelka, průvodkyně Bachčisaraj 5 Ukrajina
Rifád Asi 35 Číšník v krymsko-tatarské restauraci Foros 10
Ali Osmanov 11) 24 Student Simferopol 65 Uzbekistán

Tabulka 1: Respondenti 2013

Mapa terénního výzkumu 2013 12)

Vlastní výzkum

Historické události na Krymu a Krymských Tatarů

Je důležité znát historii Krymu a Krymských Tatarů, protože je to jeden z kulturních znaků, který ovlivnil tuto minoritu. V případě Krymských Tatarů velmi upevnil jejich etnickou identitu. I přes všechny těžkosti, které si tato menšina zažila si přeje uchovat svou kulturu a je na ní hrdá.

Stručný historický přehled pro lepší přehlednost

  • 4. stol. př.n.l. - Krym patří Gótům.

13)

Obrázek 3: Gótové

  • 6. stol. př.n.l. - Krym nazýván Tauris.

14)

Obrázek 4: Tauris

  • 12. stol n.l.- Vpád Čingischánových vojsk a vznik Zlaté hordy.

15)

Obrázek 5: Vpád Čingischánových vojsk

  • 15. stol. n.l. - Rozpad Zlaté hordy a vznik Krymského chanátu.

16)

Obrázek 6: Obraz symbolizující vznik Krymského chanátu

  • 1783 - Krym připojen k Rusku.

17)

Obrázek 7: Připojení Krymu k Rusku

  • 1853-1856 - Krymská válka

18)

Obrázek 8: Krymská válka

  • 1802-1917 - Tavrická gubernie.

19)

Obrázek 9: Tavrická gubernie

  • 1944 - Deportace Krymských tatarů do střední Asie

20)

Obrázek 10: Deportace

  • 1954 - Krym administrativně přidělen Ukrajině.

21)

Obrázek 11: Krym je Ukrajina

  • 17. 3. 2014 - Vyhlášena nezávislá Republika Krym, která je nyní součástí Ruské federace.

22)

Obrázek 12: Krym součástí Ruska

(Ukrajina, Evropská unie a Spojené státy nepokládají referendum za legitimní a neuznávají jeho výsledek.)

Historie Krymu

První zmínky o Krymu jsou již v řeckých bájích, kde se Krym nazýval Tauris23).

24)

Obrázek 13: Mapa Krymu z 18. století

O Tauris je zmínka například v báji o Argonautech a v příběhu Odyssea. Řekové osídlili pobřeží v 6. Století před naším letopočtem a založili zde několik měst a přístavů jako je Panticapaeum (Kerč) , Theodosia (Feodosija) nebo Chersonesos (součást města Sevastopol). Řeky však stále napadaly bojovné kmeny z Asie. Poté od 1. st.n.l. spadal Krym pod Římskou říši. Na Krym byly však stále pořádány nájezdy různými bojovými kmeny. Ve 4. století patřil Krym Gótům, kromě Chersonesosu, který byl do 10. století součástí Byzancké říše.

Krymští Tataři jako národ vznikají v souvislosti s mongolskou expanzí do euroasijských stepí ve 12. století a jsou velmi ovlivněny okolními etnickými a migračními skupinami různých etnik. V roce 1243 na poloostrov vpadla Čingischánova vojska zvaná „Zlatá horda“. Ti vytvořili svými nájezdy obrovskou říši zvanou „Zlatá horda“, která svou velikostí sahala až za hranice Číny. Po rozpadu Zlaté hordy v 15. století se říše rozpadla na menší celky tzv. chanáty. Jedním z nich byl i Krymský chanát. V roce 1475 se stal chanát na další 3 století součástí Osmanské říše.

Za Krymského chanátu vznikají počátky tatarské státnosti na Krymu. Rod Girejovců25) vládl na Krymu až do roku 1783, kdy byl Krym připojen k Rusku. Kvůli významnému geografickému postavení Krymu bylo vedeno spoustu bitev mezi osmanskými Turky a Ruskem. Šlo vlastně o přístup k Černému moři z obchodních i politických důvodů.

V letech 1853-56 proběhla na území tzv. Krymská válka, která se stala nejkrvavější rusko-tureckou válkou a přerostla v téměř celoevropský konflikt.

Dále byl Krym v letech 1802-1917 administrativně-územní jednotkou Ruské říše a jmenoval se Tavrická gubernie26).

27)

Obrázek 14: Mapa Tavrické gubernie

Jak je vidět na mapě, do Tavrické gubernie spadala i část dnešní Ukrajiny, Krym a severně od něj až k Dněpru a hlavním městem byl Simferopol.

Krymští Tataři

Jako samostatný národ vznikají až v 2. polovině 19. století. Jsou turkického původu a jejich jazyk patří do skupiny altajských jazyků. Vyznávají islám sunnitského směru a ještě než vznikla etnická skupina Krymských Tatarů, tak spadali do souhrnného označení Tataři. Je zvláštní, že pro západní kulturu má pojem Tatar spíše hanlivý význam, na rozdíl od východu, kde je Tatar označení pro vzdělaného člověka. 28)

29)

Obrázek 15: Statistika počtu obyvatel na Krymu z roku 2005

Celková populace na poloostrově Krym je celkem 2 250 973 obyvatel, z toho zde žije 257 754 tisíc Krymských Tatarů. Ze statistiky je možné vyčíst jakým způsobem zde Tataři žijí a jakým způsobem si dokázali najít bydlení. Je zde patrné že Krymští tataři mají zhoršené podmínky pro nalezení bydlení. Přes 35 tisíc Tatarů žije v nedostavěných domech či v domech, které jsou dostavěny pouze z 50 či 70%. Alarmujícím faktem je, že přes 8 tisíc Krymských Tatarů žije v dočasných přístřešcích, či jsou v pořadníku na bydlení, které jim poskytuje stát.

30)

Graf 1: Vývoj podílu Rusů a Krymských Tatarů na obyvatelstvu na Krymu

Jak je vidět, počet Krymských Tatarů na Krymu postupně klesal, v době deportace dokonce dosáhl nulového bodu. Postupem času se počet Krymských Tatarů opět zvyšoval, bohužel však zatím nedosáhl, a pravděpodobně už ani nedosáhne, původního počtu. Zajímavý je i vývoj počtu Rusů na Krymu, zatímco v roce 1770 bylo obyvatelstvo Krymu téměř celé krymskotatarské, od roku 1793 se počet Rusů zvyšoval, až v roce 1917 přesáhl počet Krymských Tatarů.

Po připojení Krymu k Rusku, začínají postupné emigrační vlny Krymských Tatarů.

Tři emigrační vlny Krymských Tatarů z Krymu31):

  1. První vlna byla v 90. letech 18. století z důvody zabírání půdy Ruskem.
  2. Druhá vlna byla v důsledku Krymské války v letech 1850-1860. Po prvních dvou emigračních vlnách se snížil podíl Krymských Tatarů na Krymu z 92% na pouhých 20%.
  3. Třetí vlna už nebyla emigrace ale deportace. V květnu 1944 byli Krymští Tataři obviněni s kolaborace s Němci, a tak je nechal Stalin deportovat do oblastí střední Asie. Oblasti Uzbekistánu, Kazachstánu a Tádžikistánu. Deportováno bylo zhruba 191 tisíc Krymských Tatarů.

Názory respondentů na blízkou historii, zážitky jejich předků

Respondent Ali říká, že Sovětský svaz byl vězením národů. Odpor a diskriminace tam totiž nebyla jen vůči Krymským Tatarům, ale i vůči ostatním národnostním menšinám. Bylo jim zakázáno užívat svůj jazyk či vyznávat své náboženství. Většina těchto skupin, například Čečenci, Řekové, Albánci a další, byla také deportována.

Pradědeček Aliho byl hlavou města Alušty a byl proti komunismu. Poté, co neuposlechl příkaz komunistů, aby vyměnil svůj tradiční tatarský klobouk za sovětský klobouk s rudou hvězdou, byl zastřelen vojáky. Jeho druhý pradědeček byl členem antikomunistického hnutí Milifirka, které se snažilo proti komunismu bojovat různými, i velmi agresivními, prostředky. Nakonec před komunisty uprchl do Turecka, kde napsal knihu Dobrodružství Krymských Tatarů, a poté byl považován za národního hrdinu.

Lidi, kteří měli velký dům, dobytek a pár služebných, Rusové považovali za bohaté a říkali jim „kulaci“. Majetek takových lidí byl často zkolektivizován a rozdělen mezi lidi, kteří nepracovali.

Respondenti znají okolnosti deportace od svých předků, kteří ji zažili, avšak například respondentce Elnadě její prarodiče zážitky z této doby nesvěřili. Deportace Krymských Tatarů proběhla za nelidských podmínek. Jak už bylo zmíněno výše, Krymští Tataři měli na sbalení svých věcí 18 minut (zvláštností však je, že například Čečenci měli před deportací na sbalení 3 dny), během kterých si nestihli sbalit skoro nic, ani jídlo na cestu, a často odjížděli v pyžamech. Během třídenní cesty jich mnoho zemřelo na nemoci a vyčerpání, další potom umírali i v exilu hlady. Aliho babičce se podařilo vyměnit jednu zlatou minci za jeden bochník chleba.

Ani obyvatelé Uzbekistánu a dalších zemí, do kterých byli Tataři deportováni, nebyli rádi, že tam přijeli, neboť oni sami strádali. V exilu pak museli Krymští Tataři začít naprosto od začátku. Život v exilu nebyl pro Krymské Tatary vůbec jednoduchý, hlavně na začátku, a to především kvůli jejich pověsti kolaborantů. Adaptovali se pomalu, postupně se však jejich reputace a život zlepšovaly, stávali se autoritami. Ali říká, že se narodil ve vězení, neboť deportace a život v exilu byly vězením pro jeho národ.

Aliho dědeček měl 14 sourozenců, z nichž však deportaci přežil pouze on a jeho sestra. Ali uvažuje, o kolik víc příbuzných by dnes mohl mít, kolik bratranců a sestřenic … mnoho, jelikož u Krymských Tatarů je běžné mít hodně dětí. Ve skutečnosti má dnes jediného bratrance. Podle něj je výstižnější označení než „deportace“ výraz „genocida“.

Deportace a návrat Krymských Tatarů zpět na Krym

Deportace probíhala v květnu roku 1944. Je to pro všechny Krymské Tatary velmi bolestné období, při němž jich mnoho zahynulo. Historky o deportaci si předávají po generace a velká část respondentů byla 3. generace (kolem 20 let) od deportace (jejich prarodiče zažili deportaci). Znají průběh deportace nazpaměť a i při vyprávění je vidět jak moc bolestivé téma to je.

Sovětští vojáci prý přišli v noci. Krymští Tataři měli na vystěhování jen pár desítek minut, z toho důvodu odcházeli často v nočních košilích. Spousta z nich si nemohla vzít ani osobní doklady, peníze nebo jídlo a pití. Byli vyhnáni do vlaků, kde několikanásobně překračovali maximální kapacitu. Spousta jich ve vlaku zemřela a jejich těla byla vyhozena za jízdy z vlaku, což pro ně bylo nesnesitelné. Zejména kvůli jejich muslimskému vyznání. Většina jich skončila v Uzbekistánu, kde měli začátky velmi těžké. Nejdříve nesměli opouštět svoje tábory, kde hladověli a neměli kde pracovat. Po nějakém čase se atmosféra pomalu zlepšovala, přestali být drženi v táborech a díky společnému vyznání s ostatními obyvateli se spřátelili. Stále však vzpomínali na Krym jako na svou domovskou zemi a přáli si se vrátit. To se jim umožnilo až po roce 1989, kdy se velká část Krymských Tatarů vrátila na Krym. Bylo to však pro ně velmi těžké. Poprvé museli opustit své domovy na Krymu, poté v Uzbekistánu. Čekali, že se vrátí do svých domovů, ale ty už byli osídlené Rusy a Ukrajinci. Vláda jim nedovolila vrátit se do svých domovů, a tak museli začít znovu od nuly. Měli to pak těžké s hledáním zaměstnání a bydlení. V dnešní době se situace zlepšila, ale neustále je zde napětí mezi třemi největšími národnostními skupinami Krymu. To jsou Rusové 58%, Ukrajinci 24 %, Krymští Tataři 18 %.32)

Všichni respondenti se shodují na tom, že opustit všechen svůj majetek v exilu, vrátit se na Krym, začít úplně odznovu a adaptovat se v novém prostředí bylo hodně těžké. Krymští Tataři to však byli ochotni podstoupit, protože po návratu velice toužili, neboť Krym pro ně i po půl století v exilu stále představoval vlast a domov.

Po návratu na Krym měli Krymští Tataři několik velkých problémů. Byl to především problém se získáním pozemku. Vláda prý nařídila, aby jim lidé pozemky neprodávali, ani kdyby prosili. Domy, které před deportací patřily Tatarům, byly již osídleny Rusy, a nebyla šance, že by je dostali zpět, přestože k nim měli všechny potřebné dokumenty. Později alespoň začala být Tatarům přidělována půda.

Dalším velkým problémem bylo sehnat práci. Spousta zaměstnavatelů totiž často při zjištění, že se jedná o Krymského Tatara, odmítla zaměstnání poskytnout, a to i v případě, že se jednalo o vysokoškolsky vzdělaného člověka. I dnes je prý stále ještě v některých místech mezi Krymskými Tatary velká nezaměstnanost, hlavně mladí absolventi škol nemohou najít práci, hlavně proto, že nemají potřebnou praxi. Zatímco nemohli najít práci, živili se chovem dobytka a pěstováním zeleniny, čímž si značně přilepšili. Respondentka Elvira říká, že v Uzbekistánu takové komplikace s prací nebyly, ani absolventi neměli problém ihned po škole najít zaměstnání. Říká, že je potřeba mládeži otevírat cestu.

Některým krymskotatarským dětem nebylo umožněno ihned začít chodit do školy. Rusové vyprávěli o Krymských Tatarech, že jim z hlav rostou parohy.

Krymští Tataři věděli, že jsou ve své rodné zemi, a přesto se tam cítili jako turisté. Aktivisté v 90. letech vylepovali plakáty s nápisy: „Krymští Tataři nejsou turisti, ale jsou národ této země!“

Respondentka ukrajinského původu nám sdělila, že prezident Juščenko sice umožnil Krymským Tatarům vrátit se na Krym, avšak to, kde budou žít, co budou dělat a kde budou pracovat, už neřešil.

Po návratu začali Tataři rekonstruovat staré mešity, památníky a poutní místa, začali stavět nové monumenty, vše platili z vlastních prostředků, neboť jim vláda nic nepřispěla. Ale například s rekonstrukcí medresy Zindžirly jim finančně pomohli Turkové.

Edem říká, že někteří Krymští Tataři, hlavně tedy staří lidé, mají dodnes problém se adaptovat, a mnohdy se od těch mladších, kteří nezažili deportaci, život v exilu ani návrat, nedočkají pochopení.

Jazyk

Krymská tatarština, někdy také nazývána krymská turečtina či krymština, patří do skupiny turkických jazyků. Krymskou tatarštinou se hovoří kromě Krymu také v Uzbekistánu, Turecku, Rumunsku, Bulharsku a také v malých komunitách ve Spojených státech a Kanadě. Celkem tatarsky hovoří kolem 480 000 lidí. 33) Krymská tatarština je vedle ruštiny a ukrajinštiny na Krymu také úředním jazykem.

Krymskou Tatarštinu jako svůj rodný jazyk uvádí vysoké procento krymských Tatarů. To značí o tom, že si Tataři uvědomují důležitost jazyka pro etnickou identitu. Ve skutečnosti ale krymskou tatarštinou hovoří pouze 50 % Tatarů. Důvody mohou být různé. Jedním z důvodů je například to, že většina rodin mluvila v exilu pouze rusky a to proto, aby „zapadly“ a lépe se asimilovali ve skupině.

Náboženství

Hlavním náboženstvím Krymských Tatarů je sunnitský Islám Hanífovy školy. Školu založil v osmém století abu-Hanífa. Tato škola je jedna ze čtyř přístupů k islámské jurisprudenci, právní vědě. Liší se kladením důrazu na sekundární principy určující právo po Koránu. Hanífova škola je liberálnější než ostatní ve svém trvání na právní spekulaci, zejména analogické dedukci. Téměř jedna polovina všech Muslimů se hlasí k této škole. Její tradiční centrum byla Osmanská říše, ke které měli Krymští Tataři blízký vztah. Během historie chanátu byly náboženství a kultura spřízněny, což není atypický vztah v islámské společnosti.

V době ruského dobývání ukázal průzkum na poloostrově 1 542 mešit, 25 madras (vyšší školy teologie) a 35 maktabů (základní školy). Po začlenění poloostrova do ruského impéria se počty začaly rapidně snižovat společně s úbytkem populace v důsledku emigrace. Muslimské duchovenstvo bylo přijato do ruské byrokratické struktury a jeho členům byl poskytnut plat. Až do počátku 20. století měl Islám mezi Krymskými Tatary nízký status a byl často vystavován kritice, ale postupně se začaly projevovat požadavky na reformaci. Nedlouho po Říjnové revoluci militantní ateismus bolševické ideologie spojený se sovětskou silou v podstatě eliminoval veřejné praktikování víry (již neexistují mešity), nikdy se však nepodařilo vykořenit sociokulturní vliv Islámu na soukromé obřady narození, sňatku a smrti. Když Stalin během Druhé světové války přenechal z nutnosti část oficiální organizace sovětským Muslimům, Krymští Tataři byli umístěni do Duchovního direktorátu střední Asie a Kazachstánu. V pozdějších dobách byly požadavky na obnovení náboženských práv, včetně vytvoření samostatného direktorátu pro Krymské Tatary, sdělovány úřadům. K tomu se ozývala podpora od Muslimů ze zahraničí naznačující obrat k náboženství jako k alternativě k diktátu marxismu-leninismu. Vliv Islámu se nyní projevuje v praktikování obřízky a obřadů spojených se sňatkem a pohřbem. Půst během Ramadánu se dodržuje, ale do jaké míry není jasné. Bylo podáno několik žádostí o cestovní víza za účelem účastnění se Hádždže (svaté poutě do Mekky). 34)

První sčítání Ruské říše v roce 1897 - obyvatelstvo podle náboženství a regionů.

Tavrická gubernie

Vyznání Muži Ženy Dohromady
Pravoslavní a jiní věřící 559752 509804 1069556
Starověrci a odklánějící se od pravoslavné víry6971675313724
Armenian-Gregorians 4279 3215 7494
Arménští katolíci6695371206
Římskokatolická církev173271206629393
Luteráni 217292092542654
Reformisté117124241
Baptisté5158109
Mennonité128701263825508
Anglikáni 7733110
ostatní křesťanské církvé363369
Karaimové 283533316166
Židé 314992925360752
Mohamedáni10458486216190800
ostatní nekřesťanské církve808
celkem762804 684986144779

35)

Tabulka 2: Náboženství v Tavrické gubernii

Z tabulky můžeme vyčíst, že v oblasti Tavrické gubernie byl největší počet obyvatel, hlásící se k pravoslavné církvi. Na druhou příčku se řadí Mohamedáni neboli muslimové. Další nejpočetnější skupinou jsou zde Židé. Čtvrtou nejpočetnější skupinou jsou Luteráni. Na pátém místě jsou příslušníci Římskokatolické církve.

I v dnešní době se většina obyvatel Krymu hlásí k ruské pravoslavné církvi, Krymští Tataři tvoří muslimskou minoritu. Na Krymu žije i několik ukrajinských příslušníků řeckokatolické církve. Na Krymu jsou i menšiny vyznávající židovství a arménskou apoštolskou církev. 36)

Vzhled

Jak již bylo řečeno, Krymští Tataři jsou národ turkického původu, tomu odpovídá i jejich vzhled. Mají snědší pleť, šikmé tmavé oči a většinou jsou menší postavy. K tomu, aby si člověk nejlépe dokázal Krymského Tatara představit poslouží nejlépe následující fotka:

Obrázek 16: Edem (Ukrajinec) a Elvira (Krymská Tatarka)

Jak je vidět, Krymští Tataři se od Ukrajinců i Rusů vzhledově velmi odlišují.

Aktuální situace

Na Ukrajině probíhají v současné době občanské nepokoje. Vše začalo v listopadu roku 2013 poté, co ukrajinská vláda pozastavila přípravy pro podpis asociační dohody s Evropskou unií. 37) Protesty vedly k odvolání prezidenta Viktora Janukovyče. Na konci února roku 2014 vyvrcholila na Ukrajině takzvaná Krymská krize. Krym začali okupovat ruští vojáci, kteří měli za úkol hájit práva Rusů, kteří na Krymu pobývají. Protože obyvatelstvo Krymu je většinou ruského původu, byl Krym po referendu připojen k Ruské federaci. 38) Ruská část Krymu je tedy za připojení ráda, toto nadšení s nimi ale nesdílí Ukrajinci žijící na Krymu, ani Krymští Tataři. Krymští Tataři po Rusku požadují autonomii oblastí, ve kterých žijí, chystají proto referendum. 39) Naopak Rusko po Tatarech vyžaduje vrácení pozemků. Současná situace oživuje v Tatarech vzpomínky na deportaci do Střední Asie v roce 1944.

Vztahy Krymských Tatarů s Rusy a Ukrajinci

Někteří obyvatelé Krymu Krymské Tatary stále diskriminují, nechtějí je tam a nechtějí, aby se další z exilu vraceli. Bojí se totiž, že jim Tataři seberou jejich domy, ve kterých před deportací žili jejich předkové. Někteří je nemají rádi kvůli rozdílné kultuře a náboženství, odmítají je například podpořit při rekonstrukci svých kulturních památek (odmítají například přesunout trh na jiné místo).

Edem a Elvira se shodují na tom, že mnoho lidí posuzuje celý národ podle chování jedince. Oba řekli, že je velice důležité respektovat stát, ve kterém lidé žijí, obyvatele, kteří žijí vedle nich, a vůbec respektovat rozdílné národy a být k nim chápaví, nejen na Ukrajině, ale všude ve světě. Snaží se být hodní, laskaví, hledat kompromisy i společný jazyk. Edem říká, že je nutné milovat místo, ve kterém člověk žije. Pro něj je Krym vlast, líbí se mu tam a žije se mu tam dobře, a Ukrajinu celkově považuje za dobrý stát, za který by byl ochoten i položit život. Není však spokojen s ukrajinskou politikou, měl by podle něj být vyměněn prezident (Viktor Janukovyč, pozn.), který společně s vládou podvádí a rozkrádá stát a nezajímá se o lid. Správný prezident byl podle něj měl být spravedlivý, poctivý a měl by se zajímat o blahobyt obyvatel, což by projevoval např. navštěvováním vesnic.

Dnešní obyvatelé Krymu jsou pravnuci a prapravnuci tehdejších obyvatel, často ani neznají historické souvislosti, a Tatary nenávidí už z principu. Někteří o nich tvrdí, že jsou špinaví a smradlaví, což pravděpodobně pramení z toho, že někteří Tataři neměli po návratu ve svých domech zavedenou teplou vodu či kanalizaci. Někteří je nazývají potupným výrazem „čurka“, což je oznacení pro kus dřeva. Nenávist vůči Krymským Tatarů je možná také důsledek z doby, kdy proti nim probíhala nenávistná propaganda a byly o nich šířeny lži. Prý ještě dnes na Ukrajině média občas překroutí informace o tom, co se na Krymu odehrává.

Avšak nyní již lidé na Krymu poznávají, že Krymští Tataři jsou normální, hodní a pracovití lidé. Někteří zaměstnavatelé je díky jejich pracovitosti dokonce prý i upřednostňují před Rusy. Celkově se jejich situace zlepšuje, někteří jsou již autoritami, někteří jsou bohatí.

Mnozí Krymští Tataři mají mezi Rusy a Ukrajinci dokonce dobré přátele. Elvira nám řekla, že při křesťanských svátcích, např. Velikonocích, Krymští Tataři Ukrajincům a Rusům blahopřejí, a při muslimských svátcích zase naopak.

Podle Aliho budou mít Krymští Tataři absolutně rovná práva tehdy, až budou uznáni jako první obyvatelé Krymu, až budou mít dostatečné zastoupení v politice státu, až budou mít právo na půdu či až dostanou zpět své domy. Nejraději by ovšem měli svůj vlastní stát. Chtějí toho všeho však dosáhnout legálně a po dobrém, ne násilím.

Říká, že jako národnostní menšina nemají žádnou podporu od vlády. Hlavně finančně je podporuje Turecko, a očekávají, že se jim dostane politické podpory i od Evropy a USA.

Názory respondentů na vztahy s Rusy a Ukrajinci se vesměs shodují, zmiňují stejné věci jako hlavní problémy, každý však současnou situaci vnímá trochu jinak. Například Elnada nevidí absolutně žádné problémy, ale třeba prodavač suvenýrů, jehož jméno neznáme, je zcela jiného názoru. Řekl nám, že Krymští Tataři potřebují pomoc, a že pokud současná situace bude i nadále vypadat tak, jak vypadá, bude to hrozné. Politika je podle něj velmi špatná a národ trpí.

Dělení Krymských Tatarů

Dozvěděli jsme se, že dělení Krymských Tatarů na stepní (Nogajové), horské (Tatové) a pobřežní (Jalybojlové) dříve bylo výrazné, ale dnes se tyto skupiny již téměř nerozeznávají. Edem nám řekl, že u těchto skupin byl znatelný rozdíl v kultuře, jazyku, lišil se i způsob života, což bylo způsobeno různým klimatem (step, moře, hory). Jednotlivé skupiny jsou více spjaté buď s městem anebo s vesnicí, a odráží se to na jejich chování. Edemovi připadá, že ti z vesnic jsou slušnější a chovají se lépe např. ke starým lidem. Může za to i jiná mentalita. Ti z vesnice se dokonce ani ve městě necítí dobře, pohodlně, nejsou například zvyklí na auta. Navzájem na sebe také mají různé názory, např. ti z měst považují ty z vesnic za divoké.

Závěr

Cílem naší práce bylo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku „Kterými z uvedených kulturních znaků (Historické události, jazyk, náboženství, vzhled) se nejvíce vyznačují Krymští Tataři?“ a výzkumné podotázky „Jak Krymští Tataři jako minoritní skupina pohlíží na ostatní Ukrajince?“, „Jaký je pohled Ukrajinců na Krymské Tatary, jako minoritní skupinu?“ a „Jak pohlížejí Rusové, na Krymské Tatary na Krymu?“

Od respondentů jsme zjistili, že jsou pro Tatary všechny uvedené kulturní znaky velmi důležité. Historické události, které byly Tataři nuceni prožít, spojily Tatary a utvrdili jejich etnickou identitu. Naopak ale kvůli těmto událostem přišli téměř o jazyk, který ale i tak považují za důležitý a i přes to, že jím už většinou nemluví, ho uvádí jako svůj rodný jazyk. Krymští Tataři žijí převážně mezi pravoslavnými Ukrajinci přesto si zachovávají své náboženství, islám, a dodržují některé zvyky, například Ramadán. Vzhled je další znak, který spojuje krymské Tatary na Ukrajině. A to zejména kvůli výrazné odlišnosti od vzhledu Ukrajinců, ale i Rusů.

Krymští Tataři Ukrajince respektují, ale i tak mají pocit nerovnoprávnosti. Podle jednoho z respondentů by nejvíce pomohlo, pokud by Tataři měli svůj vlastní stát nebo alespoň vlastní zastoupení v tamní politice.

Ukrajinci naopak pohlíží na Krymské Tatary často jako na „špínu“, mají pocit, že Tataři málo pracují. Tento jejich názor je důsledek důsledek z doby, kdy proti Tatarům probíhala nenávistná propaganda a byly o nich šířeny lži. Pohled Rusů na Tatary je velmi podobný tomu Ukrajinskému. Naštěstí v dnešní době dochází postupně k zapomínání předsudků a lidé si vytváří názor na Tatary sami a vidí, že jsou čistí, pracovití a normální lidé.

Zajímavosti

Zdroje

AYDINGÜN, Ismail a Ayşegül AYDINGÜN. Crimean Tatars Return Home: Identity and Cultural Revival. Journal of Ethnic. 2007, roč. 33, č. 1, s. 113-128. DOI: 10.1080/13691830601043554.

BOHÁČ, Vojtěch. Krym: multikulturní laboratoř na jihovýchodě? (Rozhovor s Refatem Čubarovem). Dostupné z:http://bohac.blog.respekt.ihned.cz/c1-61586210-krym-multikulturni-laborator-na-jihovychode-rozhovor-s-refatem-cubarovem

Crimean Tatar leader wants ethnic autonomy within Ukraine: BBC Monitoring Former Soviet Union. London: BBC Worldwide Limited, 2004. Dostupné také z: http://infozdroje.czu.cz/docview/460376126?accountid=26997

Crimean Tatar [online]. [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: http://www.ethnologue.com/language/crh

Crimean Tatars - Religion and Expressive Culture [online]. 2014 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z:http://www.everyculture.com/Russia-Eurasia-China/Crimean-Tatars-Religion-and-Expressive-Culture.html

Demoscope, Dostupné z: http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_rel_97.php?reg=66

Krymští Tataři připravují referendum o autonomii [online]. 30.3.2014. [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://cs.wikinews.org/wiki/Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i_p%C5%99ipravuj%C3%AD_referendum_o_autonomii

Mapa Krymu z 18.století, autor: Franz Johann Joseph von Reilly (1766–1820) dále můžete najít nahttp:commons.wikimedia.org/wiki/File:Map_of_Crimea_in_1791_by_Reilly_061.jpg?uselang=cs# Mapa Tavrické gubernie, autor:Ю.М. Шокальский,rok 1901, zdroj: Брокгауз Ф.А. Энциклопедический словарь / под ред. проф. И. Е. Андреевского. Т. 32. 1901, dále můžete najít i na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tavricheskaya_gubernia.jpg Maximilian Dörrbecker (Chumwa), dále ke shlédnutí nahttp:commons.wikimedia.org/wiki/File:Physical_map_of_the_Crimea.jpg?uselang=cs

Newspaper analyzes relations between Crimean Tatars and Ukrainian power. London: BBC Worldwide Limited, 2001. Dostupné také z: http://infozdroje.czu.cz/docview/455047951?accountid=26997

Pargač, Jan : Krymští Tataři: etnická konsolidace, destrukce a hledání budoucnosti. (Studia ethnologica) 14, 2008, s. 37-51:krymsti_tatari.doc

RUMANOVÁ, Jolana. Ruský parlament schválil nasazení vojáků na Ukrajině. V zemi už je jich 6000. iHNED.cz [online]. 2014-03-01. [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-61779760-letiste-simferopol-ukrajina-krym-krize

Statistika z roku 2005, dostupné z http://www.iccrimea.org/reports/populationstats.html

Ukraine drops EU plans and looks to Russia [online]. 21.11.2014. [cit. 2014-06-05]. Dostupné z:http://www.aljazeera.com/news/europe/2013/11/ukraine-drops-eu-plans-looks-russia-20131121145417227621.html

WILLIAMS, Brian Glyn. The Crimean Tatars: the diaspora experience and the forging of a nation. Boston: Brill, xxvii, 488 p. ISBN 90-041-2122-6.

1) zdroj: Getty Images
2) autor: Maximilian Dörrbecker (Chumwa), dále ke shlédnutí na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Physical_map_of_the_Crimea.jpg?uselang=cs
3) Crimean Tatar leader wants ethnic autonomy within Ukraine: BBC Monitoring Former Soviet Union. London: BBC Worldwide Limited, 2004. Dostupné také z: http://infozdroje.czu.cz/docview/460376126?accountid=26997
4) Newspaper analyzes relations between Crimean Tatars and Ukrainian power. London: BBC Worldwide Limited, 2001. Dostupné také z: http://infozdroje.czu.cz/docview/455047951?accountid=26997
5) AYDINGÜN, Ismail a Ayşegül AYDINGÜN. Crimean Tatars Return Home: Identity and Cultural Revival. Journal of Ethnic. 2007, roč. 33, č. 1, s. 113-128. DOI: 10.1080/13691830601043554.
6) Pargač, Jan : Krymští Tataři: etnická konsolidace, destrukce a hledání budoucnosti. (Studia ethnologica) 14, 2008, s. 37-51: krymsti_tatari.doc
7) Amir Hasan
8) uprostřed Ajder
9) , 10) Edem a Evira
11) uprostřed Ali Osmanov
14) autor: Jean Chardin (1643–1713), zdroj: Journal du voyage de Chevalier Chardin, dále ke shlédnutí na: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1673_Tauris_by_Jean_Chardin.png?uselang=cs
16) Krymský chanát, autor: Maksymiliana Gierymskiego (1867) dále ke shlédnutí na-http://pl.wikipedia.org/wiki/Chanat_Krymski#mediaviewer/Plik:GierymskiMaksymilian.PotyczkaZTatarami.1867.ws.jpg
20) Deportace krymských Tatarů, dále ke shlédnutí na: http://img.ct24.cz/cache/616x411/article/57/5688/568739.jpg
23) Podle prvních známých obyvatel-Taurů
24) autor: Franz Johann Joseph von Reilly (1766–1820) dále můžete najít na: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Map_of_Crimea_in_1791_by_Reilly_061.jpg?uselang=cs#
25) potomci prvního vládce Krymských Tatarů Hadži I. Girej 1441-1783
26) Geograficko-politické uskupení na jihu Ruské říše v letech 1802-1917, kam patřilo území moderní Ukrajiny, Krymu a pevnina severně od něj, až k Dněpru.
27) autor:Ю.М. Шокальский,rok 1901, zdroj: Брокгауз Ф.А. Энциклопедический словарь / под ред. проф. И. Е. Андреевского. Т. 32. 1901, dále můžete najít i na: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tavricheskaya_gubernia.jpg
28) Etnonym „tatar“ je velmi starý, je doložen už v 8. století na tzv.kultiginských tablech nalezených nedaleko Orchonu v Mongolsku, jako kmen sídlící poblíž Altaje. -Pargač Jan,1949- Krymští Tataři: etnická konsolidace, destrukce a hledání budoucnosti. Pargač, Jan. In:Studia ethnologica / Praha : Karolinum 14, (2008,)
31) BOHÁČ, Vojtěch. Krym: multikulturní laboratoř na jihovýchodě? (Rozhovor s Refatem Čubarovem). Dostupné z: http://bohac.blog.respekt.ihned.cz/c1-61586210-krym-multikulturni-laborator-na-jihovychode-rozhovor-s-refatem-cubarovem
32) BOHÁČ, Vojtěch. Krym: multikulturní laboratoř na jihovýchodě? (Rozhovor s Refatem Čubarovem). [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://bohac.blog.respekt.ihned.cz/c1-61586210-krym-multikulturni-laborator-na-jihovychode-rozhovor-s-refatem-cubarovem
33) Crimean Tatar [online]. [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: http://www.ethnologue.com/language/crh
34) Crimean Tatars - Religion and Expressive Culture [online]. 2014 [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: http://www.everyculture.com/Russia-Eurasia-China/Crimean-Tatars-Religion-and-Expressive-Culture.html
36) WILLIAMS, Brian Glyn. The Crimean Tatars: the diaspora experience and the forging of a nation. Boston: Brill, xxvii, 488 p. ISBN 90-041-2122-6.
37) Ukraine drops EU plans and looks to Russia [online]. 21.11.2014. [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.aljazeera.com/news/europe/2013/11/ukraine-drops-eu-plans-looks-russia-20131121145417227621.html
38) RUMANOVÁ, Jolana. Ruský parlament schválil nasazení vojáků na Ukrajině. V zemi už je jich 6000. iHNED.cz [online]. 2014-03-01. [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-61779760-letiste-simferopol-ukrajina-krym-krize
39) Krymští Tataři připravují referendum o autonomii [online]. 30.3.2014. [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://cs.wikinews.org/wiki/Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i_p%C5%99ipravuj%C3%AD_referendum_o_autonomii
40) , 41) Bachčisarajský palác 2013
42) Bachčisarajský palác 1784

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2018