obrázek domečku-home logo-FB


Citace:

Mrázová, Šindelářová LAPONCI VE FINSKU [online] Hospodářská a kulturní studia PEF ČZU v Praze, 2009. Dostupný z: http://www.hks.re/wiki/laponci_ve_finsku

LAPONCI VE FINSKU

Úvod

Tématem této semestrální práce je laponská minorita ve Finsku. Laponci také žijí na území Švédska, Norska a Ruska. Jedná se o minoritu tzv. autochtonní neboli minoritu původní. K tomuto vyjádření je možné se uchýlit zejména z toho důvodu, že na finském území můžeme nalézt více jak čtyři generace, což je jednou z možných metod v procesu rozhodování, zda se jedná o etnickou skupinu autochtonní či allochtoní. Laponci žijí převážně za severním polárním kruhem a jejich hlavními centry jsou města zvaná Inari a Rovaniemi, kde je možné najít všechny jejich důležité instituce, přičemž jednou z nejdůležitějších je parlament sídlící ve městě Inari. Aby bylo možné zjistit odpovědi na výzkumné otázky, je nezbytností se s laponskou etnickou minoritou seznámit, aby bylo patrné z jakého prostředí pochází, jaké jsou jejich tradice a zvyky, zda-li se nějakým způsobem odlišují od majoritní společnosti apod. Je to důležité zejména také proto, aby samotní Laponci byli vůbec ochotni spolupracovat, navázat kontakt je vždy snadnější, pokud druhá strana vidí zájem a povědomí o zkoumané skutečnosti. Odpovědi na výzkumné otázky budou zjišťovány pomocí metody dotazníku s otevřenými odpověďmi.

Cíl práce

Cílem této práce je nejen kvantitativně popsat laponskou minoritu ve Finsku zejména co se týče čísel, ale také dát prostor samotným Laponcům, aby se vyjádřili k aktuální situaci. Ke kvantitativním datům není problém se dostat, vše je dostupné na internetu popřípadě v literatuře, ale dostat se přímo k příslušníkům minority už tak snadné není. Navíc jak je známo, literatura či elektronicky dostupné zdroje mohou podávat velmi zkreslené informace, jež mohou být psány různými lidmi s různými politickými názory, proto je lepší čerpat přímo u zdroje. Cílem je tedy zejména pokusit se zodpovědět předem vytyčené pro všechny společné otázky, jež by měly poodkrýt život příslušníka minority v rámci majoritní společnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o kvalitativní výzkum, to znamená že jeho hlavní podstatou je zjistit větši množství dat. Takto získaná data jdou do hloubky, přičemž jsou zjišťována na malém vzorku populace a je tak obtížné výpovědi zobecňovat. Věříme, že nám bude poskytnut zajímavý materiál, ze kterého bude možné vytvořit jisté společné vzory a zbytek bude zajímavé srovnání samotných Laponců. Ne všichni se v rámci majoritní společnosti musí cítit stejně.

Literární rešerše

Kniha Nelly Rasmussenové Děti severských šamanů1) z roku 1995 je zaměřena na popis běžného života současných kočovných Laponců a vystihuje hlavní atributy této zajímávé etnické skupiny. Zmiňuje se o tom, jak je laponský způsob žití dokonale v souladu s přírodou. Dále zde podrobně popisuje činnosti, které jsou pro Laponce tak typické, a to především chov divokých sobů. Na jedné straně kniha umožňuje vidět to, jak může být život v podmínkách ve kterých žijí Laponci často drsný a pro mnohé z nás nepředstavitelný, a na druhé straně představuje i to, že tento způsob života je oproti tomu našemu bez věčných stresů a shonu.

Torsten Boberg se zabývá původním způsobem života Laponců. Ve své knize Pastevcem sobů mezi Lapy2) seznamuje čtenáře s jejich historií a mýty, ale především s jejich kočovným způsobem života. Podrobně zde líčí denodenní život a práci s divokými soby, která byla způsobem obživy kočovných Laponců. Dodnes je představa laponských lidí nerozlučitelně spojena s chovem sobů, ačkoli tuto tradici v dnešní době udržuje již pouze malé procento Laponců.

Několik publikací, které jsou zaměřeny na laponské obyvatelstvo, jsou od autora Václava Marka3), 4), který se sám mezi Laponce vypravil. Během svého působení na laponském území nashromáždil mnoho materiálu, z něhož nakonec vznikla souhrnná díla o laponském životě, kultuře a náboženství. Mezi ně patří například dílo O dávných náboženských představách Laponců nebo Kočovníci věčné touhy.

Metodologie

K získání dat využijeme metodu dotazníku s otevřenými odpověďmi. Rozhodly jsme se pro tento typ dotazníku, neboť dotazník s pevně danými odpovědmi je pro náš účel zcela nevyhovující, jde nám totiž o získání informací, ze kterých budeme schopné vyčíst jisté společné vzory a to se nám z odpovědí typu ANO-SPÍŠE ANO-SPÍŠE NE-NE a NEVÍM zcela jistě nepodaří. Hlavní část našeho výzkumu má kvalitativní povahu. Jeho hlavním cílem je získat větší množství hlubších informací na poměrně malém vzorku. Jak známo, kvalitativní výzkum je charakteristický nízkou možností generaliazce natož reliability.

Metoda dotazníku je jediná myslitelná. Jakákoliv jiná by byla neproveditelná a to zejména proto, že námi vybraná minorita je nám vzdálena, a tak není možné se osobně setkat. Veliké úskalí naší metody je ukryto v nemožnosti reliability. Musíme počítat s velkou mírou subjektivity. Tyto subjektivní názory se pokusíme zobjektivnit tím, že se budeme ptát více jednotlivců a věříme, že budeme moci rozklíčovat jistá pojítka mezi jednotlivými respondenty, ze kterých bude možné vytvořit validní skutečnosti, jež budeme moci považovat za průkazné.

Využijeme také generační metodu, kdy se budeme ptát lidí v kategoriích (15-25 let - mladší generace, 26-30 let - střední generace, 31-55 let - starší generace), jenž by měla být zajímává zejména z hlediska srovnání pohledů na dané výzkumné otázky lidí žijící v jiných dobách.

Teoretická část

Základní informace o Finsku

Finsko je zemí tisíce jezer a ostrovů. Jedná se především o rovinatou oblast s nepříliš vysokými vrcholy. Velkou část území pokrývají lesy. V zimě je téměř celé Finsko pod pokrývkou sněhu a kruté zimy pociťují obyvatelé zejména v oblastech, které jsou umístěny za severním polárním kruhem, což je celá čtvrtina území Finska. Oblast Laponska nás bude zajímat ovšem nejvíce, protože zde žije autochtonní (původní) finské obyvatelstvo tzv. Sámové. Nicméně na území Finska nejsou pouze oni, kdo jsou pokládáni za minoritu (ačkoliv oni se tomuto označení brání, jelikož tvrdí, že jsou původními obyvateli, tudíž by na ně nemělo být nahlíženo jako na minoritu). 5)

Počet obyvatel:

5 500 484 (údaj k 31.12.2007) z toho 2 596 878 mužů a 2 703 697 žen. Populační nárůst byl nejvyšší od roku 1992, kdy nárůst obyvatelstva činil okolo 23 000. K 31.12.2007 mělo na území Finska trvalý pobyt 5 167 776 lidí, což činí 97,5 % celkového obyvatelstva a 2,5 % tvoří cizí státní příslušníci, což v čísle dělá 132 708. V roce 2007 vzrostl počet cizinců o téměř jedenáct tisíc a nejpočetnějšími skupinami byli Rusové, Estonci, Švédové a Somálci. V rámci finských státních příslušníků má finštinu jako rodný jazyk 91,2 % obyvatelstva, 5,5 % mluví švédsky (cca 220 000 lidí) a 0,03 % obyvatelstva má jako rodný jazyk laponštinu – což je 1 777 lidí. Počet laponského obyvatelstva: oficiální webové rozhraní reprezentující Ministerstvo zahraničních věcí – The Ministry of Foreign Affairs udává, že na území Finska je dnes cca 7000 (údaj z roku 2007) obyvatel hlásící se k laponské národnosti, kdežto stránky reprezentující laponský parlament udává počet o dva tisíce vyšší, tj. 9 000 lidí (údaj aktuální z roku 2007).

Následující tabulka znázorňuje počty lidí, jejich státní příslušnost a mateřský jazyk. 6)

Země narození, občanství, mateřský jazyk obyvatelstva k 31.12.2007

Hlavní město: Helsinky

Rozloha: 338 145 km²

Nejvyšší bod: Haltitunturi (1328 m.n.m.)

Časové pásmo: +2 hodiny

Hustota zalidnění: 17.1. obyvatel na km², Laponsko pouze 2 obyvatele na km²

Státní zřízení: republika

Získání nezávislosti: 1917

Měna: euro

Prezidentka: Tarja Halonen 7)

Laponci nebo Sámové?

Skoro ve všech jazycích byli Sámové dříve známí jako Laponci. Toto pojmenování se původně užívalo ve Finsku a Švédsku a rozšířilo se i do ostatních jazyků. Laponci sami sebe označují jako Sámit, tedy Sámové nebo Sápmelaš, což znamená sámského rodu. Etymologie samotného slova Laponci není zcela jasná. V norštině slovo Lapp znamená necivilizovaný, primitivní a hloupý. Finské slovo lape zase vyjadřuje odlehlost. Pro označení laponského národa ho poprvé v 16.století použil Olaus Magnus. Laponci v zemích, kde žijí, prosadili nové pojmenování, tedy Sámové až v posledních desetiletích. Je to kvůli tomu, že pro ně samotné je pojmenování Laponci hanlivé. Proto se v současnosti staré označení nedoporučuje. V češtině však slovo Laponec nemá žádnou negativní konotaci, a proto se toto označení stále užívá.8)

Historie

Laponci žijí na území Skandinávie, Finska a Ruska po tisíce let. Upřesnit tuto dobu je však velmi obtížné. Archeologické nálezy naznačují, že lidé dorazili do nejsevernější části Finska k řece Utsjoki již před 10 100 lety. Podle jiných odborníků lze přítomnost předků dnešních Laponců v severních částech Skandinávie vysledovat již v době před 2 500 lety. Jsou nejstarším žijícím etnikem v této oblasti a jsou považováni za původní obyvatele. Pravděpodobně jsou Laponci potomci Prauralců a uralizovaných kmenů paleolitických středoevropských lovců. Laponci po dlouhou dobu obývali celou severní Skandinávii, Finsko a východní Karélii. Později byli východní Laponci asimilování finskými a karelskými osadníky z Häme, Savo a Karélie. Místní jména na jižním pobřeží Finska, jako například Nuuksio, dokládají osídlení Laponci. Finští a skandinávští osadníci rychle vytlačili původní Laponce na sever. Finské kmeny dokonce válčili mezi sebou a se skandinávskými kmeny o právo vybírat od Laponců daně.

laponská rodina

Za třicetileté války vznikla německá a švédská propaganda o síle švédského vojska díky laponské magii. Až do začátku 16. století byli Laponci hlavně rybáři a lovci a kočovali podle migrace sobů. Okolo roku 1 500 začal kvůli nadměrnému lovu počet sobů v Laponsku klesat. Většina Laponců kolonizovala území kolem fjordů a na březích řek. Kromě rybolovu a lovu začali chovat dobytek. Někteří začali domestikovat soby a stali se z nich známí sobí kočovníci. Domestikace sobů z dřívějších dob je však doložena jak archeologickými nálezy tak i písemnými prameny. Navzdory obecným představám vedla nomádský způsob života jen asi desetina Laponců, několik sobů však chovala téměř každá rodina. Sobi jsou stále silně spjatí s laponskou kulturou, ačkoliv se již mnoho Laponců chovu profesionálně něvenuje. Laponci překračovali hranice zcela volně až do roku 1826, kdy byla zavřena norsko-finská hranice. Dlouhou dobu byl jejich způsob života v oblasti dominantní, protože byli nejlépe přizpůsobeni arktickým podmínkám a snadno tak odolávali kulturnímu vlivu jihu. Během 18. století se kvůli nízkým cenám ryb norští imigranti ze severu stahovali, a tak laponská kultura opět posilovala, protože byla nezávislá na dodávkách z jihu. Ve 20. letech 20. století došlo ke stěhování Laponců, což zvětšilo rozdíly mezi skupinami jich samotných a vedlo to k vnitřním etnickým konfliktům. Druhá světová válka se také na kultuře Laponců podepsala. Během bojů byla zničena naprostá většina jejich domů a známky laponské kultury. V sedmdesátých letech začalo docházet k zakládání spolků a organizovanému odporu k domovským státům, tedy k vlastnímu národnímu obrození Laponců.9)

Národní symboly

V srpnu roku 1986 byla ustanovena laponská národní hymna (Sámi soga lávlla - napsána laponským novinářem Isakem Sabou před rokem 1906) a vlajka.10)

laponská vlajka znak

Laponské jazyky

Jazyk Laponců je jedna ze základních částí laponské kultury. Z deseti existujících jazyků se mluví na finském území se třemi. Jsou to: severní (north) laponština, laponština Inari a skoltská laponština. Jazykem Inari se mluví pouze ve Finsku. Laponština je příbuzná finštině, patří do skupiny uralských jazyků, jež jsou součástí ugrofinské větve. V roce 2002 mělo laponštinu jako rodný jazyk 1 720 lidí a na konci roku 2007 to bylo 1 708. Na základě The Sámi Language Act (zákon o laponštině) může být laponština deklarována jako rodný jazyk. Odhadem téměř jedna třetina finských Laponců má laponštinu jako rodný jazyk a celá polovina z nich jako jazyk druhý.

Severní laponština je rozšířena nejvíce – mluví s ní 70 % až 80 % Laponců ve Finsku (což je skoro 2000 lidí) a nějakých 83 % všech Laponců (z Norska, Švédska, Finska či Ruska). Severní laponština je velmi důležitým komunikačním prostředkem mezi Laponci z různých oblastí. Laponštinou Inari a Skolt mluví méně než 15 % obyvatelstva a mluví s nimi zejména staří lidé (zdálo se, že jsou tyto dva jazyky odsouzeny k zániku, nicméně jistí osvícenci to nechtějí dopustit, a tak hlavně dětem a mládeži nabízí výuku těchto jazyků, aby úplně nevyhasly). V roce 1995 došlo k úpravě finské ústavy, do níž byly zaneseny silnější garance práv pro Laponce. Změny v ústavě se týkají uznání Laponců jakožto původního obyvatelstva a získání tak práva na udržování a rozvíjení svého jazyka a kultury. Je jim zároveň garantována kulturní autonomie (ve smyslu jazyků, tradic atd. ) v rámci jejich „domoviny“ (Sámi Homeland = Laponsko). The Sámi Language Act – byl přijat v roce 1991, v účinnost vešel v roce 1992. Nahrazen byl tzv. A New Sámi Language Act, který vznikl na popud laponského parlamentu. Lidé mluvící laponskými jazyky jsou díky této úmluvě oprávněni užívat jazyk i na úřadech. Ovšem laponština se ani touto změnou nestala oficiálním úředním jazykem (jako je například švédština), jedná se pouze o regionální jazyk této minority. Bez omezení ji lze používat v rámci Sámi Homeland (Laponska), jinak se musí užívat finština11),12).

Vzdělávání v laponštine:

Vzdělávání v laponskémm jazyce může mít dvojí formu,. Může se jít o vyučování přímo v laponštině a nebo učení laponštiny v rámci výuky (chápejme pouze jako zájmový, dobrovolný předmět). Vyučování v laponštině probíhá od poloviny let sedmdesátých. Od roku 1991 mohou laponštinu na některých školách vyučovat v rámci hodin „mateřského jazyka“. V dnešní době se může laponština vyučovat jako jazyk na bázi dobrovolnosti, ale také to může být jazyk, kterým se vyučuje. Na základě zákona, který vešel v platnost v roce 1999, mohou děti, které žijí v oblasti Sámi Homeland a mluví laponsky získat v rámci 1.-9.ročníku své vzdělání ve svém rodném jazyce. Na základě této novely o školství bylo ustanoveno, že 100 % nákladů na zajištění výuky jde ze státního rozpočtu. V laponštině se také vyučuje na univerzitách v Helsinkách a dvou dalším městech. Vysloveně laponská univerzita je pouze v Norsku, byla založena v roce 1989 a přijímá uchazeče i ze Švédska a Finska.13)

Laponština v médiích:

První dvouhodinové vysílání v laponštině proběhlo v roce 1947. Dnes je uzákoněno, že finská vysílací společnost musí v jazyce severní laponštiny vysílat alespoň 10 hodin týdně (zprávy, aktuální informace, kulturní programy atd.). Jsou nabízeny i programy v jazyce Inari a Skolt. Televizní vysílání nabízí od pondělí do pátku desetiminutové zprávy. Prozatím nejsou zprávy doprovázeny finskými titulkami, což sami Laponci vnímají jako chybu, neb kdyby titulky nechyběly, mohl by se jazyk dostat i do povědomí finské většiny, což by mohlo napomoci lepším vztahům. Ve Finsku vycházejí nepravidelně několikrát do roka časopisy v severní laponštině. Noviny zatím ve Finsku nevycházejí, ale jsou bez problémů k dostání noviny vydávané v Norsku (neboť jsou psány všem srozumitelnou severní laponštinou).14)

Laponský parlament

Od roku 1996 byl ustanoven laponský parlament, který reprezentuje zájmy svých příslušníků. Volby se konají každé čtyři roky. Poslední volby se konaly v roce 2007. Je složen z 21 reprezentantů + 4 náhradníků, jež jsou voleni z lidu. V parlamentu musí být zastoupeny alespoň tři lidé ze samosprávy. V popisu práce parlamentu je udržování jazyka a kultury, zároveň je rozhodovacím článkem v procesu získávání finančních prostředků ze státního rozpočtu. Dále je zodpovědný za následnou distribuci těchto získaných peněz tam, kde je to nejvíce potřeba. Získávají ročně okolo 250 000 Euro. Během novelizace volebního zákona v roce 1989 byla nadnesena myšlenka, že by Laponcům bylo garantováno místo ve finském parlamentu, ale tato idea byla následně zamítnuta, ovšem finský parlament se musí zabývat záležitostmi, které jim předloží parlament laponský.15)

Laponsko

Pro samotné Laponce je oblast, kde žijí, důležitou součástí kultury. Laponsko leží v severní Evropě a zahrnuje severní část Norska, Švédska a Finska a poloostrova Kola v Rusku. Není však přesně vymezeným zeměpisným pojmem: původně šlo o území severně od obdělávané půdy. Dnešní hranice provincie Lappi ve Finsku prochází asi 100 km jižně od polárního kruhu; hranice etnograficky chápaného Laponska (kde žijí Laponci a je užívána laponština) prochází asi 150 km nad polárním kruhem, z hlediska přírodovědného však ještě asi o 100 km severněji.

oblast Laponska

Přestože vzdálenost mezi nejjižnější a nejsevernější částí není relativně velká (cca 500 km), krajina doznává výrazných změn směrem od jihu k severu. Na jihu je stejně rovinatá jako většina Finska, kdežto asi po 100 km na sever od polárního kruhu začíná přibývat zaoblených pahorků a širokých bezlesých prostorů, mokřadů a rašelinišť. Ubývá souvislých lesů a vysokých stromů a krajina nabývá lesotundrový ráz s řídkými porosty smrků, výše pak s nízkými pokroucenými břízami, jeřáby a plazivými vrbami. Řídne silniční síť a sídla jsou od sebe vzdálenější. Průměrná hustota zalidnění je malá: 2 obyvatelé na 1 km². Laponci v letní sezóně žijí se svými sobími stády mnohdy ve vzdálenějších končinách. Nejčastěji se nacházejí se svými stany a stánky se suvenýry, jež sami vyrábějí, při hlavních komunikacích a ve větších sídlech. Laponci se nacházejí již přímo na polárním kruhu několik málo kilometrů severně od Rovaniemi, největšího města a administrativního střediska finského Laponska. To je pozoruhodné už tím, že jeho obytné čtvrti skládající se z nízkých dřevěných domků jsou postavené v lese, kde se prakticky ztrácejí z dohledu. V období července a srpna dosahují denní teploty v Laponsku 20 - 25oC. Nejdelší polární dny jsou však v červnu, resp. od konce května do prvních červencových dnů. Podzim přichází v Laponsku velmi brzy a někdy již koncem srpna a v září začínají velmi chladné noci. 16), 17)

Vzhled

Ve starších teoriích se předpokládalo, že Laponci mají asijský původ. Na začátku 19. století se také objevila dnes již neuznávaná teorie uralsko-altajských jazyků, která spojovala finické národy s asijskými, např. Mongoly. Stereotypní tělesné znaky, frenologie a další pseudovědy pomáhaly toto spojení „prokázat“. Nicméně nebyl sestaven žádný společný slovník a ani genetické studie neprokázaly významné spojení. Výzkum DNA ukázal, že ačkoli jsou Laponci odděleni od běžné evropské populace, tak sdílí některé znaky s ostatními severskými národy, z toho důvodu jsou jednoznačně Evropany. François Bernier (1612-1688) pro Laponce vytvořil čtvrtou světovou rasu a popsal jejich těla jako zakrslá, pevná s velkýma nohama, širokými rameny a protáhlými obličeji vypadajícími jako medvědí. Označil je za velmi ošklivé a považoval je spíše za zvířata než lidi.18)

Následující obrázky představují typického Laponce z dob minulých a pro srovnání obrázek Laponce z dnešní doby.

Laponec

Laponka s dětmi

Praktická část - Výzkumné otázky

Výzkumné otázky:

1. Vyhovuje vám současná míra autonomie (status), popř. jakého stavu byste v tomto ohledu chtěli dosáhnout.

(1. Does your minority have any effort to reach more independance? I mean if you wish to separate from your country you live in and to set up a new state or to get a higher level of autonomy?)

2. Jste nějakým způsobem diskriminováni – pozitivně (zvýhodnění) či negativně? Pokud ano, v jakém ohledu (zákonodárství, školství).

(2. How do you feel within the majority in your country? Do you think you are discriminated (for example when you apply for a job, or you want to go to the school, is your origin a problem?) or on the other hand is your minority positively discriminated? Does your constitution contain rights for your minority?)

3. Jak sami sebe, jako Laponce, vidíte? Pokuste se charakterizovat Laponce.

(3. What are special features of the Sámi person? I mean the character etc. what is different regard to majority? If you have different life-style, if you go to special schools, if you bring your children up differently etc.)

4. Jak myslíte, že vás vidí majoritní společnost, tedy Finové?

(4. What do you think about finnish majority? And how do you think they consider your minority?)

5. Co považujete za znak své etnicity? (jazyk, území, náboženství…)

(5. Do you participate in some cultural, ethnical clubs? If you are trying to keep your traditions, language, way of dressing etc.? Me personally I am interested in way you live right now.. In the past, the Sámi people were known for their frequent moving with reindeers but I heard that time has changed and it is different now. So what the Sámi people do for living these days? (I read some article about your minority.. And I was surprised because the author of that article wrote that Sámi people are alcoholics they avoid working and abuse the social system… What do you think about that? Please do not take it offensively, I just read it, so it is not my opinion..

What is according to your opinion really YOURS? I mean what do you consider that is a tradition of the Sámi people? Something you can be proud of? Me, I really like your way of dressing.. It seems to me very nicely colourful and joyful.. Is it something what belongs to your culture unconditionally? (And do you wear this daily or is it something like your costume which you wear throughout the special occasions only?)

Rozhovor s Ylvou - věk 19 let:

Ylva nedodržovala předem položené otázky a spíše hovořila tak nějak obecně o Laponcích. Na naši opakovanou prosbu již více nereagovala. Sama říká, že Laponci už dnes vesměs pracují v normálních (rozuměj na takových pozicích, kde pracují i ostatní Finové) zaměstnáních, jako jsou policisté, zdravotní sestry, učitelé atd. Na otázku ohledně diskriminace odpověděla, že si není vědoma jakékoliv diskriminace, ať už pozitivní či negativní. Ylva také nesouhlasila s tím, že by byla pro Laponce typická problémovost s alkoholem či že by zneužívali sociální systém. Jak sama tvrdí, většina z nich má zaměstnání a nepotřebují tak pomoc od státu. Netvrdí, že takoví lidi nejsou, ale není to nijak ve velkém měřítku. Nevychylují se od normálu tak asi jako v jiných státech.

Jejich kroj (národní oblek) patří k jejich kultuře a je převážně nošen při zvláštních příležitostech, ovšem najdou se i tací, co jej nosí denně.

Dále uvedla, že Laponci jsou lidé, pro které je důležitý jazyk, kultura, hudba, neboť je pro ně důležité vědět odkuď pochází.

Rozhovor s Milla Elmiina Pulska - věk 30 let:

Milla Elmiina Pulska nám poskytla velké množství informací. Na první otázku, která hledala odpověď na snahy o získání větší autonomie, odpověděla, že žádná taková myšlenka o společném laponském státu není. Tvrdí, že sami Laponci jsou tak rozdílní lidé, že by to asi nedělalo dobrotu. Samotné ji přišla myšlenka jednoho státu zajímává (asi nad ní nikdy předtím nepřemýšlela), ale nereálná. Milla Elmiina Pulska se necíti být diskriminována ve smyslu získání pracovního místa či přijetí na školu, ale tvrdí, že finské většinové obyvatelstvo o Laponcích vůbec nic neví a tím vznikají předsudky. Uvedla, že špatná situace je zejména na jihu Finska, kde lidé nevědí vůbec nic, na severu je to prý o dost lepší. Vadí ji, že dokonce ani na školách není vyučováno o Laponcích jakožto původním obyvatelstvu, traduje se pouze jedná krátká pohádka a toť vše. Napsala nám, že její sestra, která studuje na střední škole, je terčem posměšků ze strany kantorů na základě své laponské příslušnosti. Naštěstí se ale mezi nimi najdou i tací, kteří to vnímají jako fantastickou záležitost. Sama říká, že když její matka byla malá, nebylo dovoleno používat laponštinu, a proto ona sama nemá laponštinu jako rodný jazyk, neboť se doma nepoužívala. Dříve bylo velikou ostudou hlásit se k laponství, ovšem naštěstí se situace změnila. Milla Elmiina Pulska zasvětila celý svůj život studiu laponštiny a dnes je zní její učitelka. Vysokou školu musela studovat v Norsku (ve Finsku žádná není, viz výše Vzdělávaní v laponštině), přičemž poté se musela vrátit, neboť na ní v její rodné vísce čekali sobi, o které se musela starat. Na druhé straně však i finská vláda nějakým způsobem přispívá k rozvoji laponské kultury, alespoň ve smyslu financování školních pomůcek atd. Navíc mají Laponci i své politické reprezentanty a podle Milla Elmiina pracují velmi dobře. Milla Elmiina také uvedla, že ani vlastně není příliš poznat, zda jste nebo nejste Laponec, že mezi majoritou a jimi nejsou nijak viditelné rozdíly. Lze to občas poznat ze jména, ale jinak ne, protože většina Laponců mluví finsky. Víc lidí dokáže mluvit finsky než laponsky. Sama Milla ovládá severní (nejvíce rozšířenou) laponštinu.

Laponce dělá Laponcem předevšm láska a harmonie s přírodou. I ti, kteří žijí vě městech, k ní mají silný vztah. Jsou to lidé poměrně liberální, neuspěchaní a hlavně z historického pohledu mírumilovní. Milla Pulska uvádí, že když přišli Finové, Laponci se jim nijak nebránili, pořád se stěhovali více na sever bez boje. Co se týče pohledu většinové společnosti, Milla tvrdí, že vše je dáno neznalostí poměrů, které mají za následek nazírání na Laponce s předsudky. Jak už bylo zmíněné, situace je horší na jihu Finska, kde lidé nemají téměř žádné povědomí o tom, kdo Laponec vůbec je a čím se zabývá. Milla Pulska je členkou Laponského spolku mládeže, ačkoliv sama už je matka od dětí, ale říká, že je její členkou dlouhá léta a tak tam nějak setrvává. Tento spolek si klade za cíl především sdružovat mladé lidy a zároveň podporuje laponskou kulturu. Dalším důležitým aspektem laponské kultury je jejich oděv, který je převážně nošen během důležitých společenských událostí jako jsou svatby, pohřby, křtiny atd. Kroj je pro každou oblast specifický, tudíž když je nějaká událost, kde se vyskytují Laponci z různých koutů, je možné poznat, odkud který pochází. Podle pásku je možné také poznat, zda-li je vdaná či ženatý. Milla Pulska je velice vysazená na Finy, kteří jako propagaci turistiky v oblasti Laponska využívají laponské kroje. Velmi ji to dráždí a to zejména proto, že vůbec nevědí, co nosí, nevědí, jak to mají nosit a kradou tak v podstatě laponskou kulturu.

Rozhovor s Reijo Heikkila - věk 50 let:

Pan Reijo Heikkila je Laponec žijící ve Finsku. V rozhovoru uvedl, že Laponci o žádné odtržení a vytvoření samostatného státu neusilují. Oni jsou původními obyvateli tohoto území a tak se i cítí, proto nemají důvod se oddělit. Dále uvedl, že on sám nikdy žádnou diskriminaci nepocítil. Ve Finsku nejsou nijak separováni, naopak jsou součástí této země. Většina Laponců žije ve velkých městech a má ta samá zaměstnání jako ostatní. Pouze malé procento stále žije na severu a chová soby, jako tomu bylo v dobách dřívějších. Laponci mají stená práva jako ostatní. Říká také, že Švédové, kteří jsou další minoritou žijící ve Finsku, mají o něco lepší pozici. Je to hlavně z toho důvodu, že Švédové mohou používat svůj jazyk i na úřadech, což Laponci nemohou. Ti musí používat finštinu. Mohou ale užívat laponštinu na svém území, tedy v severní části Finska. Každý Laponec nemluví laponsky, všichni ale mluví finsky. Laponská práva jsou zaznamenána v jejich ústavě. Je těžké říct, co si Finové o Laponcích myslí. Většina z nich s nimi nemá žádný problém, ale najdou se i tací, kteří si myslí, že jsou špatní. Je to ale dáno hlavně tím, že o Laponcích vědí velmi málo. Nemají rádi nic, co se trochu odlišuje. Jako malé dítě byl členem Sámského svazu. Od té doby, co se přestěhoval do Helsinek, již není členem žádného spolku. Jeho rodným jazykem je finština, ale umí také mluvit severní laponštinou. Příliš ji však nepoužívá, a proto z tohoto jazyka už hodně zapomněl. Sice na to není pyšný, ale měl k tomu své důvody. V současnosti není příliš začleněn do jiných laponských aktivit. Pan Heikkila velmi nesouhlasí s tvrzením, že Laponci jsou alkoholici závislí na sociálním systému. Říká, že je to pouhý stereotyp, který je o této minoritě vžitý, ale určitě ne pravdivý. Jako hlavní atributy svého etnika vidí to, že jsou spojeni s přírodou. Také jazyk je velmi důležitý pro laponskou kulturu i když už mnoho Laponců tímto jazykem mluvit neumí. Jako poslední atribut označuje jejich tradiční kroje. Mají mnoho druhů těchto krojů a díky nim je možné rozeznat, odkud kdo pochází.

Závěr

Laponci žijí na území čtyř státu, tedy Norska, Finska, Švédska a Ruska. Otázka autonomie pro ně není příliš zásadní. Tím, že jsou rozprostřeni na tak velkém prostoru, byl by asi téměř nereálný vznik samostatného Laponského státu. Laponci jsou v růných státech rozdílní a ovlivněni tou zemí, ve které žijí. Mají vlastní parlament, vlajku i hymnu a zdá se, že tak jsou i spokojeni.

Laponci ve Finsku se v dnešní době necítí nijak diskriminováni, naopak jim spíše vadí, že Finsko se snaší vytěžit co nejvíce z jejich tradiční kultury, která je pro turisty velmi lákavá. Diskriminaci mohla pocítit starší generace, u které byla snaha o naprosté vyhlazení laponské kultury i jazyka a v této době znamenalo být Laponcem spíše něco ostudného než pozitivního. Laponci tehdy nemluvili svým jazykem ani mezi sebou ani na své děti.

To jak vidí Laponce majoritní společnost, tedy Finové, je těžké říci. Zdá se, že Finové obzvláště pak z oblasti jižního Finska, nemají o Laponcích ani jejich kultuře a způsobu života téměř žádné povědomí. Vědí pouze, že nějací Laponci jsou, ale tím jejich vědomosti o tomto etniku končí.

Sami sebe Laponci vidí jako mírumilovné a pokojné lidi, pro které je velice důležitá příroda. Jejich životní styl není vůbec uspěchaný, naopak jsou velmi klidní. To nám dokládají i historické skutečnosti. V minulosti Laponci, kteří byli vytlačováni finským obyvatelstvem stále více na sever, proti tomuto zabírání jejich území nebojovali. Pouze ustupovali a vzdávali se.

Hlavními atributy tohoto etnika jsou zcela určitě jazyk a jejich tradiční styl oblékání. Živých laponských jazyků je několik, ale je velmi těžké je stále udržet. V dobách kdy se na území Finska laponsky ani mluvit nesmělo, laponština téměř vymřela. Dnes jsou Laponci na svůj jazyk hrdí a snaží se ho dobře naučit a používat, přestože většina z nich mluví i finsky. Laponce od Fina nerozeznáte pouhým pohledem, ale poznáte je pokud oblečou své tradiční kroje, popřípadě na základe jména. V každé oblasti se oblečení liší, ale díky tomu můžete poznat, odkud daný kroj a jeho majitel pochází nebo například podle opasku poznat zda je dotyčný svobodný nebo ne.

Laponci jsou nyní na svůj původ, kulturu i jazyk velmi hrdí a dobře si jsou vědomi svých práv. A zdá se, že oproti minulosti, dnes žijí bok po boku s Finy v jednom státě bez větších problémů. To jak ze strany Laponců tak i ze strany Finů.

Použité prameny

BOBERG, T. Pastevcem sobů mezi Lapy. Praha: Československá grafická unie, 1941.

MAREK, V. Kočovníci věčné touhy. Brno: Blok, 1972.

MAREK, V. O dávných náboženských představách Laponců. In Českloslovenská Ethnografie II, 1955.

RASMUSSENOVÁ, N. Děti severských šamanů. Rudná u Prahy: Fleur, 1995. 223 s.

Education in the Sámi Language [online]. Sámediggi, c2008 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=view&id=74&Itemid=104>

Finsko [online]. Wikipedia: Otevřena encyklopedie, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Finsko>.

Laponci [online]. Periscope, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://www.laponsko.cz/clanek.html?id=580>.

Laponsko [online]. Wikipedia: Otevřena encyklopedie, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Laponsko>.

Laponsko (finský kraj) [online]. Wikipedia: Otevřena encyklopedie, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Laponsko_(finsk%C3%BD_kraj)>.

Laponština [online]. Periscope, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://www.norsko.cz/clanek.html?id=217>.

Media [online]. Sámediggi, c2009 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=view&id=76&Itemid=167>

National Minorities [online]. 2009 [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <http://finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=26473>.

Sámi in Finland [online]. Sámediggi, c2008 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=105&Itemid=104>

Sámi Language [online]. Sámediggi, c2009 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=view&id=74&Itemid=104>

Sámové [online]. Wikipedia: Otevřená encyklopedie, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Laponci>.

Sámské jazyky [online]. Wikipedia: Otevřená encyklopedie, c2009 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Lapon%C5%A1tina>.

The Population of Finland in 2008 [online]. Statistics Finland, c2009 [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <http://www.stat.fi/til/vaerak/2008/vaerak_2008_2009-03-27_tie_001_en.html>.

The Sámi Language [online]. Sámediggi, c2009 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=view&id=23&Itemid=112>

The Sámi Parliament [online]. Sámediggi, c2008 [cit. 2009-03-09]. Dostupný z WWW: <http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=78&Itemid=196>

Přílohy

Etnické minority ve Finsku

Švédové

-(švédština a finština v oblastech kulturních, vzdělávacích a sociálních je na stejné pozici). Ti, kteří mají švédštinu jako rodný jazyk, by tak neměli pociťovat žádné ústrky ze strany většiny. Švédové žijí z velké většiny na ostrovech Aland a v roce 1921 se téměř jednomyslně vyjádřili k připojení ke Švédsku, neboť od roku 1917, kdy se Finsko stalo nezávislým státem, popíralo práva etnických minorit. Nicméně soudní dvůr potvrdil suverenitu a svrchovanost Finska nad ostrovy, nicméně jim přisoudil vysoký stupeň autonomie. Švédští Finové zprvu chtěli dosáhnout vytvoření čtyř švédských kantonů po švýcarském vzoru, nicméně po rozhodnutí soudu museli od své ideii upustit. A i nová ústava, schválená parlamentem v roce 1999, jenž vešla v účinnost až v roce 2003 říká, že stát musí zajistit, jak finsky mluvícím Finům tak i těm, kteří mluví švédsky, rovný přístup v sociální a kulturní oblasti.19)

Následující obrázek ukazuje, kde Švédové převážně žijí.

Romové

-Romové přišli na sever v 16. století. V důsledku represivní legislativy se Romové usadili ve Švédsku. Během třicetileté války se participovali v armádě. Poté byli povolání, aby se usadili v jižní části království, které bylo finské. Na konci 18. A počátku 19. století byla vydána deklarace, která rozhodla o tom, že se Romové musí s Finy asimilovat. Aby k tomu skutečně došlo, byly romské děti separovány od svých rodičů, bylo zakázáno používat romského jazyka. Nicméně v šedesátých letech 20. století bylo hlavním cílem integrovat Romy v rámci majoritní společnosti s tím, že si mohou ponechat svou vlastní identitu. Od roku 1995 mohou na základě ústavy udržovat a rozvíjet svůj jazyk a kulturu. (Stejně jako ostatní minority, kterým toto právo ovšem bylo přisouzeni již v roce 1919).20)

„Staří Rusové“

-do Finska se stěhovali ve třech vlnách. První vlna se odehrála na počítku 18. století v letech 1700-1721, v době kdy východní oblast Finska připadla pod nadvládu Ruska, kdy sem byli „deportováni“ nevolníci. Rusové přicházejíc do Finska ve druhé vlně se usadili v oblasti Helsinek. Po roce 1917, kdy Finsko získalo nezávislost, ze v zemi nacházelo zhruba 6000 Rusů. Třetí vlna přišla v době ruské revoluce, kdy se lidé opouštějící Rusko nepřipojili k velkým emigrantských skupinám Ve Francii, Čechách, Německu či Belgii. Dnes je velmi těžké odhadovat počty Rusů ve Finsku, neboť se téměř asimilovali a potomci prvních příchozích mají finské občanství a cítí se býti bezvýhradně Finy. Pro zajímavost, v roce 1922 bylo ve Finsku 33 500 Rusů, dnes je to zanedbatelné číslo. Ovšem v devadesátých letech sem přišlo velké množství rusky mluvících osob a ti se nazývají „Noví Rusové“. Díky těmto novým příchozím, jsou Rusové druhou největší finskou minoritou, hned po finských Švédech.21)

Židé

-přišli do Švédsko-finského království v 18. století, kdy byl u vlády Gustav III., který propagoval politiku tolerance. Židé se ale mohli usadit pouze ve městech na území Švédska. Když se část Finska dostala do područí Ruska, přišli sem i Židé. Nedlouho poté, co Finsko získalo nezávislost, Židé nabyli plná práva jako finští rezidenti. V dnešní době (údaj je z roku 2004) je ve Finsku zhruba 1 300 Židů.22)

Tataři

-na území Finska přišli v 18. a 19. století. Dnes je jich zhruba 800 a tvoří homogenní a dobře organizovanou náboženskou, kulturní a etnickou minoritu. Jsou nejstarší muslimskou skupinou ve Finsku a vůbec v severských státech.23)

Osobní zpověď finské Laponky Ylvy - nedodržovala předem dané otázky

Exactly how many sámi people we are in Finland we don't know because it has been changing every day. But we are approx 7 000 - 9 000 sámi people in Findland and most of this people have usualy works as police men , nurse, teatchers or what ever. I can not feel a specially directly discrimantion of the sámi population. Many of us still want to be a part of the sami culture but you have to do your own choise. Today we like to have our clothes when it's specially happnings as funural, baptists, marrage etc. There are still a few people who were the clothes dayli. The sami people are a proud people and want to keep there own language and in some places we have kindergarten and sami school but not every sami people make this choise to there children so many of the sami children is in the regulary schools and kindergarten to. We also try to work for our language. It not so easy but I mean that is a knowledge about to take care of the language. In the beginning of 1900 ventuary you wan't alowed to use your own language but it isn't like that anymore. But the most of the sami people also can speak finnish.

You can not see at the peoples if they are a finnish or a sami people and it's not trough that the sami people are alcoholics. Some of them of course but not the whole poulation, and most of the sami people have works and are not involved at the social system.

Some of the sami people also works with reindeer hearding. Approx 1000 in Finland so there is not so lot of the sami people. But nowadays when we have the reindeer it's easier to live at one place with the family because of the snowmobiles and cars you can come home almost every night and children can stay at one place and go in same school as the other finnish children.

But of course we have our own culture, own music, own language, own way to get dressed, etc and some of us will still keep this because it's importent to know who you are and where you are from.

Volný překlad:

Kolik ve Finsku žije Laponců není jednoduché říct, neboť se to pořád mění. Mohu alespoň udat přibližný počet, a to by bylo mezi 7 000 až 9 000 lidmi. Většina z těchto lidí má klasickou práci jako policista, zdravotní sestra, učitel a tak dále. Nemohu říct, že bych si byla vědoma přímé diskriminace Laponců. Mnoho z nás chce stále být částí laponské kultury, ale každý musí udělat vlastní rozhodnutí. V dnešní době si rádi oblékáme naše kroje při speciálních příležitostech jako jsou pohřby, křtiny či svatby. Jsou ale i tací, kteří kroj nosí denně. Laponci jsou hrdým národem, který si chce udržet svůj jazyk. Na některých místech máme laponské školky a školy, ale ne každy Laponec své dítě do takové školy pošle. Většina dětí navštěvuje klasické školy. Také se snažíme pro náš jazyk pracovat - není to tedy tak snadné, ale existuje snaha se o jazyk starat. Na počátku 20. století nebylo dovoleno používat laponštinu, ale to už dnes neplatí. Většina Laponců také mluví finsky. Na lidech nepoznáte zda se jedná o Laponce či Fina a není pravda že jsme alkoholici. Někteří samozřejmě ano, ale ne celá laponská populace a většina z nás má práci, a tak není závislá na sociálním systému. Někteří Laponci pracují se soby, přibiližně 1000 lidí ve Finsku, ale už jich není tolik. Dnes když máme soby, tak je jednodušší žít na jednom místě s rodinou. Díky sněžným skůtrům a automobilům je možné jezdit každý den zpět domů a děti tak mohou zůstat na jednom místě a chodit do té stejné školy jako ostatní finské děti. Samozřejmě ale máme svou vlastní kulturu, hudbu, jazyk, svérázný způsob oblékání a někteří z nás tyto tradice stále udržují, protože je pro nás důležité vědět kdo jsme a odkud pocházíme.

Rozhovor s Milla Elmiina Pulska (30 let)

1. Snaží se minorita dosáhnout vyšší míry autonomie? Mám na mysli, zda-li si přeje odtrhnout se od stávajícího státu a vytvořit nový nebo alespoň dosáhnout vyššího stupně autonomie?

(> 1. Does your minority have any effort to reach more independance? I mean if you wish to separate from your country you live in and to set up a new state or to get a higher level of autonomy? Now i think all samis in 4 countries: It's a very beautiful tought, but it's no possible anymore. Samis are so wide areas and big part is so tightly in main peoples culture. Not so big part are living completely traditionally and it's not even possible any more. And thats itself its difficult when samis are living so many different countries..In Sweden, Norwey, Finland, Russian. Each countries culture effects its samis and their culture, so the situtation separates now samis(I think I could say so, and I think its true,,the sami culture developes and off course main people and country effects). But samis havent been never just like same in different places..we have different kind of samis for example fishing samis, forest samis, reindeer samis…seaside samis..in different kind of areas, in fells, in forest, in seaside..and samilanguages are also many, altought language base is same but it has split. Its hard when sami language is itself endangered and then when it is even split also to many little endangered languages! (I'm speaking the biggest one sami, the north sami). Sami languages are now alive 9..it's a lot..but many are very very endangered..its difficult try to keep them all alive. (Now samis are living also in citys, LOTS Of(in Finland over 60% live outside the Sami homeland) samis live here there middle of main people, their are city-samis:). In some citys samis have made their organisation, thats good when they together can keep up sami culture even in a city, and be organised.) New state..hmm interesting thought..At this time i dont think samis are not planning that kind of…but we have our sami parliaments. they work enough well.)

Laponci žijí ve čtyřech státech, je to krásná myšlenka, ale už to není možné. Laponci jsou velmi široce rozprostřeni. Nevelké množství lidí žije tradičním laponským způsobem a vlastně už to v dnešní době ani není možné. A proto je myšlenka jednotného státu nereálná, neboť Laponci žijí v mnoha státech: Švédsku, Norsku, Finsku a Rusku. Kulturní prostředí v jednotlivých státech ovlivňuje Laponce, a to zapříčiňuje, že Laponci z každého státu jsou jiní. Tudíž ani oni nejsou příliš spojeni. (Je možné také říci, že se laponská kultura rozvíjí a kultura v jednotlivých státech ovlivňuje laponskou populaci. Ani v minulosti ale Laponci nebyli vždy stejní. Máme několik druhů Laponců, například Laponci rybáři, lesní Laponci, Laponci kteří chovají soby a mořské Laponce). Laponských jazyků je také mnoho, i přesto že základ jazyka je stejný. Dnes je rozdělen do několika menších skupin. (Já sama mluvím nejvíce rozšířeným laponským jazykem – severní laponštinou. Živých laponských jazyků je v dnešní době 9, ano je to hodně, ale velké množství z nich je ohrožených, je totiž složité je všechny udržet živé.) V dnešní době žijí Laponci ve městech. MNOHO (ve Finsku přes 60%žije mimo svou domovinu Sámi Homeland) Laponců žije v rámci majority. V některých městech si Laponci vytvořili svoji organizaci, což je dobře, protože mohou společně udržovat kulturu.

Nový stát, zajímavá myšlenka. Nemyslím si, že v současné době Laponci něco takového plánují. Máme vlastní parlament, jehož zástupci pracují dost dobře.

2. Jak se cítíte v rámci majority? Myslíte si, že jste diskriminováni (například tehdy když žádáte o práci či chcete do školy, je Váš původ překážkou?) nebo na druhé straně, je Vaše minorita diskriminována pozitivně? Obsahuje ústava práva Vaší minority?

(> 2. How do you feel within the majority in your country? Do you think you are discriminated (for example when you apply for a job, or you want to go to the school, is your origin a problem?) or on the other hand is your minority positively discriminated? Does your constitution contain rights for your minority? Mainly Finland doesnt even know about their Sami peoples life. Most just know that Samis are just existing and thats it. But its all becouse of state, they dont know and care so much samis life..Norweys goverment is most advanced in their sami issues, of course there are the most samis but still i think finlands should care more. And for example finland doesnt even teach in schools about their samis, only one little tale and thats it so its no wonder people dont know about us in south finland. Its sad because then they have lots of stereotypes about us.. My sister is studying in Oulu-city in music highschool and some teacher in lessons makes jokes about my sister and sami people, totally stupid jokes about samis and it really gets nerve..its only the lack of knowledge, stereotypes are very tightly in some people. But in her school are also teachers who think my sister being Sami is really fantastic..luckily in north finland its quite normal to be sami. But I dont think we are discriminated when are trying to get job or go to school because, and being sami is not so visible thing, and anyway samis are quite inside finnish culture. Maybe from name you can see being sami it but nowadays all samis doesnt even have sami names..So no our origin isnt problem that way.(But our state finland has done also good for us..supporting sami school book makings financially and stuff like that. and now is coming sami culture center to Inari, finland.Its really fantastic!) In past being sami has being big shame. In that time when my mother was child the atmosphere was just that sami culture didnt have so value, in my village(Vuotso, and thats Finlands southest sami village) sami parents didnt speak to their children sami language(thats why also i didnt got sami at my motherlanguage, languages continuation in my village stopped when my mother was child). The time was then thatkindof that sami culture was dismissed. But nowadays sami cultures value has rised, samipeople has woke up to want keep their own culture alive. We have fighted and we keep fighting.More and more the young people are interested of their roots and culture and want to learn sami language and want to speak it. My lifemission is to learn sami language well and when i have kids speak to them, that they can get it by motherlanguage. Language is still very important thinking about your identity. Its sad that i didnt get sami language but i can change it by myself, i can do it something. I know sami youngs who say that it would nice to can speak sami but never learn it. I didnt get sami language in my home but i have studied all my life, first in comprehensive school in Vuotso since i went to elementery school, then i went highschool to Utsjoki(on top of finland, sami village), then in Norway, in Kautokeino studying in Sami Allaskuvla (Sami university college). When I finished a collge, I entered to Oulu university to study sami language and unsurprisingly I became a teacher.I hade to go back home (Vuotso) because i have my reindeers there. Finlands state has tried to kill out sami culture. For example schools and dormitories in 50s were really finnish-owned and they chicaned sami children.Now the situation is much much better..and little kids can go school by living in their home).

Zejména Finsko (obyvatelstvo) nezná nic o životě Laponců. Většina pouze ví, že Laponci existují a to je celé jejich povědomí. Ale celé je to způsobené státem. Neznají a ani se nestarají o náš život. Například norská vláda je více zainteresovaná v jejich záležitostech, samozřejmě že je to nejspíš tím, že jich je tam nejvíc, ale stále si myslím, že by se finská vláda měla starat více. Například ve Finsku se ani neučí nic o Laponcích. Pouze jedna nicotná pohádka a to je vše. A tak se asi není čemu divit, že o nás lidé nic nevědí, zejména v jižní části Finska. Je to smutné, protože potom o nás smýšlejí na základě stereotypů. Má sestra studuje v Oulu střední múzickou školu a učitelé si tam dělají legraci z Laponců- což se nám opravdu nelíbí. Je to ale pouze nedostatkem znalostí. Stereotypy jsou v některých lidech velmi silně zakořeněny. Na druhou stranu musím říci, že na škole, kde studuje má sestra je také mnoho učitelů, kteří si myslí, že je to fantastické být Laponcem. Naštěstí, na severu Finska to není nic zvláštního. Ale nemyslím si, že jsme diskriminování, když žádáme o práci nebo se hlásíme do škol. Navíc to, že jsme Laponci není nijak viditelná záležitost a zároveň jsou Laponci poměrně uvnitř finské kultury. Je možné poznat, že jsme Laponci, podle našeho jména, ale v dnešní době nemají ani všichni Laponci laponská jména, tudíž ne, náš původ není v tomto smyslu problém. (Na druhou stranu, finská vláda pro nás také dělá dobré věci; podporuje laponské školní knihy atd.)

V minulosti ovšem být Laponcem byla veliká ostuda. V době, kdy byla má matka malé dítě, atmosféra nebyla Laponcům nakloněná – naše kultura neměla žádnou cenu. V mém městě (Vuotso), laponští rodiče nemluvili na své děti laponsky (to je také důvod, proč nemám laponštinu jako rodný jazyk). V té době byla laponská kultura ignorována a potlačována. Ovšem v dnešní době hodnota laponské kultury roste. Laponci se probudili a chtějí udržovat svou kulturu naživu. Bojovali jsme a stále bojujeme. Víc a víc mladých lidí se zajímá o své kořeny a kulturu a chce se naučit laponskému jazyku. Moje životní mise byla naučit se dobře laponsky a nyní ji předávám svým dětem. Jazyk je stále velice důležitým aspektem naší identity. Je mi líto, že se laponština nestala mým mateřským jazykem, ale mám šanci to změnit. Znám mladé lidi, kteří říkají, že by bylo krásné umět mluvit laponsky, ale nikdy se to nenaučí. Laponštinu jsem sice neslyšela doma, ale celý život jsem ji studovala. Poprvé na základní škole, dále jsem pokračovala na střední škole v Utsjoki („vrchol“ Finska) a poté v Norsku Kautokeino na college (předstupeň univerzity), poté univerzita v Oulu – obor laponština. Nyní jsem učitelkou laponštiny. Musela jsem se vrátit na sever Finska, do mé rodné vesnice, neboť jsem zde měla své soby.

Finsko se pokoušelo „vyvraždit“ laponskou kulturu. Například školy a koleje v 50. letech byly vlastněny Finy, kteří laponské děti šikanovali. Dnes je situace mnohem lepší. Malé děti mohou chodit do školy a zároveň žít doma.

3. Jak sami sebe, jako Laponce, vidíte? Pokuste se charakterizovat Laponce.

(> 3. What are special features of the Sámi person? I mean the character etc. what is different regard to majority? If you have different life-style, if you go to special schools, if you bring your children up differently etc well first of all nature is to samis very important, they respect nature and its power, because they live there(or had lived) and get life there. I think nature is also to city-samis important and in their thoughts..I think samis are quite liberal people and no rush and quite a peace loving if you think about our history..we have moved more and more north when finns have became long time ago..and when finland state started and all that, samis havent been aggressive, just given up. But now we know our rights..And one big difference between samis and majority is that family is really important to samis. Samis know their relatives really good and even distant ones. Relatives even little distant ones are close and important to sami. Its important know your roots).

Zaprvé pro Laponce je velice důležitá příroda. Respektují přírodu a její sílu. Domnívám se také, že příroda je důležitá i pro ty Laponce, kteří žijí ve městech, je v jejich myšlenkách. Myslím si, že Laponci jsou poměrně liberální, neuspěchaní a mírumilovní, mluvíme-li o historii. Stěhovali jsme se víc a víc na sever, když hodně dávno přišli Finové. Tehdy když vznikl finský stát, Laponci nebyly nijak agresivní, jenom se vzdali, ale nyní známe svá práva.

4. Jak myslíte, že vás vidí majoritní společnost, tedy Finové a proč?

(4. What do you think about finnish majority? And how do you think they consider your minority? I think I have answered this already..but they still have lots of stereotypes, especially in south finland..Luckily everyone are not that kind of and know about us and our life).

Domnívám se, že jsem na to už odpověděla, ale majoritní společnost stále má mnoho předsudků, speciálně na jihu Finska. Naštěstí ne všichni jsou stejní a někteří o nás a o našem životě vědí.

5. Co považujete za znak své etnicity? (jazyk, území, náboženství…)

(5. Do you participate in some cultural, ethnical clubs ?? If you are trying to keep your traditions, language, way of dressing etc.? Me personally I am interested in way you live right now.. In the past, The Sami people were known for their frequent moving with reindeers but I heard that time has changed and it is different now.. So what the Sami people do for living these days? (I read some article about your minority.. And I was surprised becuase the author of that article wrote that Sámi people are alcoholics, they avoid working and the abuse the social system… What do you think about that? Please do not take it offensively, I just read it, so it is not my opinion. Well Im board member in SSN (Suoma Sámi Nuorat = Sami Youth organization in Finland) I really like to be in SSN even though I am not a youth any longer but I have been a member for many years that is why I still remaint there. I like it mainly because it connects sami youth and supports their being sami. Our sami dresses we wear like in wedding, funeral, in celebration and so on..its not our every day clothes..And especially women dress culture is really living, there is also its own fashion..but basic things are always the same. Every area has its own dress design/schema. For example in my village we make otherwise traditionall dresses but we might change the colour and cloth..and silkscarf we can take whatever silk we want, and the scarf can also tie in many ways..depends on what is in fashion or what do you want:)..mans and womans dresses are different. And because sami areas are many, also dress designs/schemas are many, many different kinds dresses so if you see samipeople you can tell about her dressing that where he/she comes from..And from belt buttons you can tell is she/ he married or not.But we live like normal people..We are not so different than anybody else.. What is according to your opinion really YOURS? I mean what do you consider that is a tradition of the Sami people? Something you can be proud of? Me, I really like your way of dressing.. It seems to me very nicely colourful and joyful.. Is it something what belongs to your culture unconditionally? (And do you wear this daily or is it something like your costume which you wear throughout the special occasions only?) Yes Im proud that im sami and our culture and all tradition..To me reindeer herding is big part of being sami..I personally unite these really tight together. Because i didnt have sami language telling me im sami i have always had reindeers, they tell me im sami. In my village samishness has kept in reindeer herding.. Luckily in another sami villages the language has kept alive.. our dress belongs to us. and In finland we have problem especially in Lapland when finns abuse sami culture in their touristbusiness. At last autumn we organised a demostration to Rovaniemi against that..„Protest against the exploitation of Sami culture. My opinion is that sami culture belongs to samis. Especially dress..when I see finn wearing our dress, it gets angry and really sad, they doesnt know anything about that, and even doesnt can wear it right..in finn tourism business when you see „sami“, its just like that..and its stealing our culture. thats my opinion).

Jsem členem spolku SSN (Suoma Sámi Nuorat = Sami Youth organization in Finland). Věkově už moc nezapadám do skupinky „mladí“, ale členkou jsem už mnoho let, proto setrvávám. Mám velice ráda tento spolek, neboť sdružuje mladé lidi a dále to podporuje laponskou kulturu. Náš kroj nosíme hlavně při příležitosti pohřbů, svateb, oslav atd. Není to náš každodenní oblek. Speciálně ženská móda se mění, neboť mají vlastní módu, ale základní věci zůstávají vždy stejné. Každá oblast má vlastní specifikace (design). Například v naší vesnici vytváříme tradiční oblečení, ale můžeme změnit barvy, můžeme si vzít jakoukoliv šálu a ta také může být vázána mnoha způsoby – záleží na módních trendech. Muži a ženy se oblékají odlišně. Tím, že je mnoho oblastí, kde Laponci žijí, je také spousta schémat/designů oblečení. Když vidíte Laponce, respektive to jak je oblečený, jste schopný říct z jaké oblasti pochází. A na základě opasku můžete poznat, jestli je vdaná/ženatý. Laponci tím, že valná většina Laponců žije vně Sámi Homeland, pracují v normálních zaměstnáních. Žijeme jako ostatní lidé, nijak se neodlišujeme.

Ano, jsem pyšná na to, že jsem Laponka, stejně tak na naší kulturu a všechny tradice. Pro mě jsou sobi velkou součástí laponské kultury. Osobně si myslím, že to spolu úzce souvisí. Náš oděv patří k nám. Máme problém ve Finsku, speciálně v oblasti Laponska, kdy Finové zneužívají laponskou kulturu ke svému turistickému businessu. Minulý podzim jsme dokonce organizovali demonstraci v Rovaniemi proti nabourávání (zneužívání) laponské kultury ( Protest against the exploitation of Sami culture). Dle mého názoru k Laponcům také patří naše kultura, speciálně oblékaní. Když vidím Fina oblečeného v našem kroji, rozčiluje mě to. Oni neví nic o nás a ani ho neumí nosit správně. Kradou nám naší kulturu.

Rozhovor s panem Reijo Heikkila 50 let

1. Vyhovuje vám současná míra autonomie (status), popř. jakého stavu byste v tomto ohledu chtěli dosáhnout.

Ne, nemáme žádný zájem se od Finska oddělit. Jsme původní obyvatelstvo a do této země patříme, tudíž nemáme žádnou vůli se odtrhnout.

(1. Does your minority have any effort to reach more independance? I mean if you wish to separate from your country you live in and to set up a new state or to get a higher level of autonomy?) No, we do not have any interested to get separeted from the rest of the country. We are the original inhabitants and we do have a feeling, we belong to this country, so we have no will to get apart.

2. Jste nějakým způsobem diskriminováni – pozitivně (zvýhodnění) či negativně? Pokud ano, v jakém ohledu (zákonodárství, školství…)

Musím říci, že jsem osobně nikdy žádnou diskriminaci nepocítil. Jsme součástí této země, nežijeme odděleně, nevytváříme komunity, nežijeme tajně. Většina laponského obyvatelstva žije nyní ve velkých městech a pracuje v zaměstnáních jako všichni otatní Finové. Pouze malé číslo Laponců stále žije na severu a živí se sobím „průmyslem“, ale není to již tak aktuální záležitost jako tomu bylo v minulosti. Opravdu nemohu říci, že bych byl negativně diskriminován, ale na druhou stranu ani nijak pozitivně. Máme stejná práva jako ostaní. Mohu pouze říci, že švédsky mluvící obyvatelstvo (další minorita žijící ve Finsku) má lepší postavení než my. Ze zákona mají umožněno používat svůj jazyk při vyjednávání na úřadech a my takovou možnost nemáme, musíme používat finštinu. Na druhou stranu je ale nutné říci, že laponštinu můžeme užívat na území našeho teritoria, kterým je Sámi Homeland (na severu Finska). Ovšem je také nutné si přiznat, že ne mnoho Laponců ovládá náš jazyk, spíš je to tak, že všichni umí finsky a jen někdo laponsky. A ano, naše práva jsou v ústavě zakotveny.

(2.How do you feel within the majority in your country? Do you think you are discriminated (for example when you apply for a job, or you want to go to the school, is your origin a problem?) or on the other hand is your minority positively discriminated? Does your constitution contain rights for your minority? I have to say, I have never felt any discrimination. We are a part of the country, we do not live separately, we do not have any type of communities we do not live secretely. The most of Sámi people live in big towns and they do the same job as the others. Only a few of us still live in the north and herding with reeinders, but it is not so currect actitity as in the past. I really can not say I am negatively discriminated, even positively. We have the same rights like the others. I just can say that Swedish people (the another minority here in Finland) have a better position. They are allowed to use their language when negotiating or tackling at the offices and we do not have this advantage, we have to use finnish language. But on the other hand, we are allowed to use our language in our territory which is in the north of Finland. However, it is necessary to confess that not so many of Sámi people can speak our language. But everyone can speak finnish. And yes, our rights are embedded in our constitution.)

3. Jak sami sebe, jako Laponce, vidíte? Pokuste se charakterizovat Laponce.

Řekla bych, že jedna jediná věc, která nás odlišuje od majoritní společnosti, je náš jazyk. Jazyk je opravdu naší specialitou. Můžeme také jistě zmínit oblečení. Je jiné. Oblékáme ho během speciálních příležitostí, ale někteří Laponci tento oděv nosí každodenně. Máme vlastní školy, tudíž se rodiče mohou rozhodnout, zda-li své dítě pošlou do školy laponské či finské, ale je to velice individuální a v podstatě neexistuje nějaký společený vzorec chování, kdy by bylo možné s určitostí říci, co přesně dělají Laponci narozdíl od Finů jinak. Já osobně, žádný velký rozdíl nevidím, ale může to být tím, že žiji v Helsinkách, takže situace na severu může být podstatně jiná.

(3. What are special features of the Sámi person? I mean the character etc. what is different regard to majority? If you have different life-style, if you go to special schools, if you bring your children up differently etc. I would say that only one thing which distinguish us from the majority is our language. Our language is really our speciality. We can also mention the way of dressing. It is different. But we use it only throughout the special occasions, but some of us wear it every day. We have our own school, so parents can decide to put thein children into the sámi school, but it is very individiual and it is not a rule, it does not exist any pattern which would say what exactly the Sámi people do differentely than the others. Me personally, I do not see any big difference but I do live in Helsinky, so the situation might be different in the north).

4. Jak myslíte, že vás vidí majoritní společnost, tedy Finové a proč?

To je velmi složité říci. To byste se museli zeptat přímo jich, co si o nás myslí. Osobně si myslím, že většina Finů s námi žádný větší problém nemá, ale mohli bychom najít i ty, co si o nás myslí jen to špatné, ale tito lidé nevědí nic o naší kultuře, pouze nemají rádi nic, co je i jen trošku odlišné.

(4. What do you think about finnish majority? And how do you think they consider your minority? This is very difficult to say. You have to ask them, what they do think about us. I personally think, that the most of then do not have a problem with us, but we could find some people who think we are bad people, but these people do not know anything about our culture, they just do not like anything what is a bit different).

5. Co považujete za znak své etnicity? (jazyk, území, náboženství…)

Když jsem byl malý chlapec, byl jsem členem laponského spolku, ale od té doby co žiji v Helsinkách, nejsem členem žádného takového sdružení. Můj mateřský jazyk byla finština, ale jsem také schopen hovořit severní laponštinou, ale musím říci, že mám co zlepšovat. V podstatě ji nepoužívám a to je ten největší důvod, že jsem toho hodně zapomněl. Nejsem na to pyšný, ale říkám, že vše se děje pro svůj důvod. Chtěl jsem se přestěhovat do hlavního města kvůli mé manželce a proto jsem téměř zpřetrhal veškeré kontakty a aktivity, které jsem ve své rodné vesnici měl, ale nelituji, mám krásnou rodinu a když opravdu potřebuji laponštinu použít, domluvím se. Nejsem součástí žádného spolku, politické strany atd., nejsem už přiliš zainteresován v jakýkoliv laponských aktivitách.

Jste součástí nějaké kulturního či etnického spolku? Snažíte se nějakým způsobem udržet tradice, jazyk, způsob oblékaní atd.?

Ale musím silně nesouhlasit a autorem článku, který jste zmínila. Není to pravidlo, že všichni Laponci jsou lidé kteří jsou závislí na alkoholu či drogách. Většina z nás má normální zaměstnání, dům, byt, auto. Nejsme chudáci závislí na sociálních dávkách. Je to předsudek, který si může myslet majoritní společnost, ale tak to rozhodně není. Každá země má problémy s tímto druhem lidí, ale neznamená to přece, že to vždy musí být lidé z nějaké minority.

(5. Do you participate in some cultural, ethnical clubs ?? If you are trying to keep your traditions, language, way of dressing etc.? Me personally I am interested in way you live right now.. In the past, The Sami people were known for their frequent moving with reindeers but I heard that time has changed and it is different now.. So what the Sami people do for living these days? (I read some article about your minority.. And I was surprised becuase the author of that article wrote that Sámi people are alcoholics, they avoid working and the abuse the social system… What do you think about that? Please do not take it offensively, I just read it, so it is not my opinion…) When I was a small child, I used to be a member of Sámi Unit, but since I live in Helsinky, I am not a member of any club. My first language is finnish, I am also able to speak north sami language, but I have to say I have a lot of things to improve. I do not basically use it and that is the biggest reason I forgot many of this language. I am not proud of that, but I say, everything happens for a reason, I wanted to move to the capital becuase of my wife and I almost interrupted my activities in my native village, but I do not regret, I have a beautiful family and when I really need to talk, I can. I do not participate in any club, party or whatever, I am not so much interested in Sámi activities any more. But I have to strongly disagree with the author of the article you mentioned. It is not a rule that all Sámi people are alcoholics and drug addicts. The most of us have a work, a house or appartment, cars etc., so we are not poor people who are addicted to social system. This is the stereotype which majority might think but it is not like that. Every country has a problem with these people, but it does not mean that these people are always people from the minority).

Jsme silně spojeni s přírodou a soby. Řekl bych, že jazyk je také velmi důležitou součástí laponské kultury ačkoliv s ní nemluvíme všichni. A poslední věcí je důležitost naší kroje, což je také součástí naší kultury. Máme mnoho rozdílných typů krojů, tudíž když vidítě osobu oblečenou do tohoto barevného kroje, můžete určit, odkud pochází (pokud samozřejmě znáte jistá pravidla).

(What is according to your opinion really YOURS? I mean what do you consider that is a tradition of the Sami people? Something you can be proud of? Me, I really like your way of dressing.. It seems to me very nicely colourful and joyful.. Is it something what belongs to your culture unconditionally? (And do you wear this daily or is it something like your costume which you wear throughout the special occasions only?) We are strongly connected with nature and reindeers. I would say that language is also very important part of Sámi culture even though not many of us can speak. And the last but not least thing (I am sorry for this cliché) is that the important part of our culture is our costume. It´s our culture as well. We have many different types of costume, so when you see a person dressing this colourful costume you can recognize where he is from (when you know the rules, off course)).

1) Rasmussenová, N. Děti severských šamanů. Rudná u Prahy: Fleur, 1995. 223 s.
2) Boberg, T. Pastevcem sobů mezi Lapy. Praha: Československá grafická unie, 1941.
3) Marek, V. Kočovníci věčné touhy. Brno: Blok, 1972.
4) Marek, V. O dávných náboženských představách Laponců. In Českloslovenská Ethnografie II, 1955.
5) , 7) Finsko [online]. Wikipedia: Otevřena encyklopedie, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Finsko>.
6) The population of Finland in 2008 [online]. Statistics Finland, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://www.stat.fi/til/vaerak/2008/vaerak_2008_2009-03-27_tie_001_en.html>.
8) , 9) , 18) Sámové [online]. Wikipedia: Otevřená encyklopedie, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Laponci>.
10) , 17) Laponsko [online]. Wikipedia: Otevřena encyklopedie, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Laponsko>.
11) The sámi language [online]. Sámediggi, c2009 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=view&id=23&Itemid=112>
12) National minorities [online]. 2009 [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <http://finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=26473>.
13) Education in the Sámi language [online]. Sámediggi, c2008 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=view&id=74&Itemid=104>
14) Media [online]. Sámediggi, c2009 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=view&id=76&Itemid=167>
15) The Sámi Parliament [online]. Sámediggi, c2008 [cit. 2009-03-09]. Dostupný z WWW: <http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=78&Itemid=196>
16) Laponsko (finský kraj) [online]. Wikipedia: Otevřena encyklopedie, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Laponsko_(finsk%C3%BD_kraj)>.
19) , 20) , 21) , 22) , 23) National Minorities [online]. 2009 [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <http://finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=26473>.

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2018