obrázek domečku-home logo-FB


Svátek Pesach - svátek jara

Úvod a cíl práce

Odhaduje se, že jedna třetina západní populace nese stopy židovského dědictví. Jeho životnost se projevuje ve jménech, která dáváme dětem, v umění, v životě národa prostřednictvím duchovní pokladnice biblických výrazů a citátů. Nejhlubší vliv starých židů na západní civilizaci spočívá však v převzetí jejich náhledu na základní otázky, před něž nás život staví. Jednou z oblastí, kde se odráží náhled na základní otázky, jsou svátky a tradice. Svátek Pesach, o kterém tato práce pojednává, nám více přiblíží právě toto židovské smýšlení.

Cílem této práce je zjistit, jak se liší dodržování židovských tradic a zvyků u svátku Pesach v České republice v porovnání s jinými zeměmi, přesněji s Kanadou, Francií a Izraelem.

Výzkumné otázky

Jakým způsobem židé slaví svátek Pesach?

1. Jaký je původ svátku Pesach a jaké jsou jeho aspekty?

2. Jak obecně probíhá oslava svátku Pesach?

3. Jaké tradice dodržují židé při tomto svátku v České republice, Izraeli, Kanadě a ve Francii?

Literární rešerše

O původu svátku Pesach se můžeme dočíst již v Exodu, který pojednává o vyvedení židů z Egypta. Aspekty a původem svátku Pesach se dále ve své knize Židovské svátky - Kalendář od Pesachu do Purinu zabývá Jan Divecký, kde zmiňuje odchod z Egypta a darování Tóry. V této knize se dozvíme, jak svátek Pesach obecně probíhá. Autor se zmiňuje, jaké jsou příkazy a zvyklosti týkající se tohoto svátku a jaký mají historický původ, jaké pokrmy se o svátku jedí, o průběhu sederové večeře a o šabatu, který připadá na svátek Pesach.

Jednou z knih, která se zabývá jednou z našich výzkumných otázek, nese název Židovské tradice a zvyky od kolektivu autorů, přesněji Jiřina Šedivá, Jana Doležalová a Alexandr Putík. Tato kniha má mnoho obrázků a ilustrací, které vyobrazují různé předměty využívané při oslavách svátků (např. sedmiramenný svícen menora používaný při svátku Chanuka či ukázky sederové večeře svátku Pesach). Čtenář díky ilustracím získává lepší, konkrétnější představu o daných svátcích. Dále se kniha vyznačuje stručností textu, nezabíhá tedy do detailů židovských svátků.

V díle Svátky v životě židů vysvětluje spisovatel Marc Stern nejprve povahu a strukturu židovského kalendáře, pořadí svátků v průběhu roku a význam modlitby v židovské duchovní tradici. Poté se zabývá jednotlivými svátky, jejich vznikem, konkrétním svátečním rituálem, jeho vývojem i způsobem, jak tyto významné chvíle prožívají mnohé židovské rodiny. Tato publikace přispívá k lepšímu pochopení tématiky svátků díky přiloženým ilustrovaným příběhům, které objasňují danou tématiku tradic, svátků či modliteb.

Svátkem Pesach ve státě Izrael se zabývá autor Muki Tsur v článku Pesach in the Land of Israel: Kibbutz Haggadot*. Tento článek vychází ze studia hagad, které podle autora jsou zrcadlem historie kibuců a jejich členů. V článku autor rozebírá historii svátku Pesach v kibucech a jeho průběžné transformace. Zdůrazňuje pedagogickou úlohu sederu a popisuje jeho průběh v kibucech. Dochází k závěru, že seder je neustále vyvíjející se část prožívání společnosti. Článek je doplněn poznámkami či částmi deníků obyvatel kibuců.

Geografickými odlišnostmi svátku pesach se zabývá autorka Carol Anne Blitzer v článku The flaovrs of Passover Regional differences influence Passover observances, kde uvádí jako hlavní rozdíl potraviny, které se během svátku pesach používají. Rozdíly jsou dány tím, že obyvatelé východní Evropy se museli spokojit s chudší stravou, na rozdíl od židů v jižní (úrodnější) části Evropy, kde bylo vhodnější klima pro zemědělství.

Metodologie

Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou rozdíly mezi oslavou svátku Pesach v České republice a jiných státech, k čemuž bylo použito především kvalitativních výzkumných metod.

Před zahájením samotného výzkumu bylo věnováno hodně času studiu odborné literatury, díky které jsme si prohloubili znalosti v oblasti dané problematiky. Informace takto získané byly základem praktické části práce. Dalším zdrojem informací byly webové stránky Českého rozhlasu, konkrétně rubrika Judaismus, ve které jsou uvedeny články pojednávající o židovských svátcích, včetně svátku Pesach.

V naší pracovní skupině není nikdo, kdo by se otázkou židovství blíže zabýval, proto jsme získávali informace pomocí respondentů. Pro tento výzkum byli k dispozici respondenti z České republiky i ze zahraničí, konkrétně z Francie, Izraele a Kanady. Respondenti z Francie a Izraele si přejí, aby jejich jména zůstala anonymní.

  1. Respondent A - Francie, Paříž - Meaux, žena, 28 let
  2. Respondent B - Izrael, Jeruzalém, muž, 32 let
  3. Michelle - Kanada, Oakville, žena, 29 let
  4. Jeff - Kanada, Toronto, muž, 34 let

Pro získání kontaktů na dané respondenty bylo využito vlastních kontaktů a známých, dále vyhledávání respondentů na sociální síti Facebook.

V této práci jsme použili jako hlavní metodu sběru dat metodu řízeného rozhovoru, který u zahraničních respondentů probíhal prostřednictvím online dopisování (chatu) na sociální síti Facebook. Výhodou řízeného (standardizovaného) rozhovoru byla skutečnost, že respondenti se neodchylovali od tématu a odpovídali přesně na námi stanovené otázky. Nevýhodou byla malá volnost nás, tazatelů, protože jsme byli vázáni stanovenými otázkami. Dále jsme navštívili Židovskou obec, kde jsme uskutečnili nestandardizovaný rozhovor s rabínem Davidem Peterem. Výhodou nestandardizovaného rozhovoru byla jeho přirozenost a volnost. Díky tomu jsme získali veliké množství obsáhlých informací. Nevýhodou byla složitá sumarizace dat a jejich vyhodnocení.

Praktická část

Judaismus

Charakteristika

Judaismus je nejstarším náboženstvím na světě. Je to náboženství monoteistické, což znamená, že přívrženci uznávají pouze jednoho Boha, v případě judaismu je nazývaný Jahve (Hospodin).

Židovské náboženství je založeno na dodržování přísných mravních pravidel, která se nazývají „micva“. Tato pravidla jsou závazná a řídí každodenní život. Každý člověk vyznávající toto náboženství je od narození svázán jistými pravidly a předpisy, které je povinen dodržovat, protože tato pravidla jsou pevně dána v hebrejských biblických knihách, zejména v Tóře. Tóra se skládá z 5 knih Mojžíšových, kterými jsou:

  • Genesis
  • Exodus
  • Leviticus
  • Numeri
  • Deuteronomium

Toto náboženství dalo vznik křesťanství a velký vliv mělo i na vznik islámu.

Něco málo z dějin

Historie judaismu se dělí na 4 velká období rozvržená do 4000 let 1)

1. Období biblické tradice (20. st. př. Kr. - 4. st. př. Kr.)

Judaismus vznikl jako kmenové náboženství hebrejských kmenů přibližně ve 2. tisíciletí př. n. l. Podle Tóry jsou předky izraelského národa tři patriarchové, Abrahám, Izák a Jákob, který měl 12 synů, ze kterých povstalo 12 kmenů, které se nazývaly Izraelem. Tóra jim byla dána skrze Mojžíše po vyjití z Egypta.

2. Helénské období (4. st. př. Kr. - 2. st. n. l.)

Židé za nadvlády Řeků a Římanů nacházejí útočiště v severní Africe a Malé Asii. V tomto období dochází ke zboření Jeruzaléma a Jeruzalémského chrámu, ze kterého se zachovala pouze západní zeď, které se říká Zeď nářků.

3. Období rabínské tradice (2. - 18. st. n. l.)

Jak již název napovídá, v tomto období hráli rabíni - učenci velikou roli. Převzali totiž otěže vedení národa namísto králů či kněží nebo proroků. Sebrali veškeré tradice, které byly do té doby předávané ústně, a sestavili dvě fenomenální díla, Mišnu a Talmud.

4. Moderní + současné období (1750 - dnes)

Vrcholnou tragédií židovského obyvatelstva je pak holocaust za 2. světové války, kdy v letech 1937 - 1944 dochází k hromadnému vyvražďování židů nacisty. Ti co přežili, se rozhodli vrátit do země zaslíbené, Palestiny. 14. května 1948 vznikl za mezinárodní podpory nezávislý stát Izrael, kde žije jedna šestina celkového počtu židů. Nejpočetnější židovská komunita se nachází v USA s 6 milióny židů. V Evropě žije něco přes 4 milióny židů.

Odnože Judaismu

V dnešní době se můžeme setkat se čtyřmi proudy judaismu. Tyto proudy se vytvořily během posledních dvou století a mají zastoupení po celém světě. Jednotlivé větve se navzájem odlišují důsledností při dodržování náboženských předpisů. Jsou to:2)

  1. Ortodoxní židé - pravidla jsou pro ně neměnná a povinná, věrni Tóře (patří sem např. chasidé)
  2. Konzervativní židé - dodržují velkou část náboženských předpisů, aniž by je pokládali za střed vesmíru (tzv. masortim)
  3. Liberální, neboli reformovaní židé - zachovávají jen to, co je pro ně vhodné
  4. Rekonstruktivní židé

Další dělení:

  1. Aškenázové (židé německo-francouzské oblasti, později též polské, české, maďarské a východoevropské oblasti)
  2. Sefardi (označení pro židy španělského nebo portugalského původu)
  3. Karaimové (jedná o tzv. šikmooké židy, kteří však nemusí být nutně šikmoocí)
  4. Falašové (jiným názvem etiopští židé, kteří se vyznačují černou barvou kůže)

Existuje však mnoho dalších menších skupin.

Statistika

Podle webových stránek Židovské obce se počet Židů na celém světě dnes odhaduje na 14 milionů. 3)

Statistika zkoumaných zemí

Izrael - Počet obyvatel Státu Izrael dosáhl 8.522.000. Izraelských Židů je dnes 6.377.000 (74,8 % z celkové populace Izraele). 4)

Francie - Celkový počet francouzského obyvatelstva činí více než 66 000 000. Dle odhadů z roku 2014 je ve Francii přibližně 475,000 Židů (0,72 % z celkové populace Francie). 5) Dochází však k odlivu židovského obyvatelstva z Evropy do Izraele.

Kanada - Celkový počet obyvatel v Kanadě se pohybuje okolo 35 000 000. Odhady z roku 2014 uvádějí, ze v Kanadě je přibližně 385,000 Židů (1,1 % z celkové populace Kanady). 6)

Česká republika - V České republice se počet obyvatel pohybuje okolo 10 500 000. V 10 Židovských obcích v ČR je registrováno cca 3 000 členů, v ostatních žid. spolcích cca 2 000 dalších. Odhaduje se, že v ČR dnes žije 15 – 20 000 Židů, avšak většina z nich není registrována. 7) (0,19 % z celkové populace ČR)

Základní pravidla, zákony a svátky

Judaismus má nepřeberné množství rituálů a tradic. Mezi ty nejznámější patří například obřízka chlapců.

Důležitá jsou také stravovací omezení, výběr surovin a způsob přípravy pokrmů. Veškeré pokrmy musí být obřadně čisté, tzv. košer, tedy připravené podle židovských rituálních předpisů. Na stole nemají být současně pokrmy z masa a mléčná jídla. Dokonce nádobí v kuchyni je oddělené zvlášť pro mléčná a zvlášť pro masitá jídla a nesmí se zaměnit.

Dalším neodmyslitelným zvykem je jarmulka, kterou musí muži nosit. Jedná se o malou přiléhavou čapku, kterou muži nosí na znamení oddanosti Bohu.

Známý je též pojem Šabat, což je den odpočinku. Šabat začíná v pátek od západu slunce a končí sobotní nocí. Tímto svátkem se připomíná, že Bůh po stvoření světa 7. den odpočíval.

Marc Stern 8) uvádí několik významných svátků:

  • Pesach - nazývá se též svátek překročení, svátek jara, či svátek nekvašených chlebů
  • Šavu´ot - svátek týdnů
  • Sukot - svátek stánků, který připomíná pobyt izraelských kmenů na poušti po odchodu z Egypta
  • Roš ha-šana - židovský Nový rok a svátek Jom kipur je dnem smíření
  • Chanuka - svátek světel, při kterém rozsvěcují sedmiramenný svícen, jedná se o obdobu křesťanských Vánoc
  • Purim - svátek losů, připomínající zachránění židovského národa královnou Ester

Všechny tyto zvyky a omezení jsou zakotveny v Bibli.

Svátek Pesach

Historický původ svátku Pesach

Křesťanské Velikonoce se slaví přibližně ve stejné době jako židovský svátek Pesach, což není náhoda. Právě z Pesachu se vyvinuly křesťanské svátky ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše. Rabín David Peter na otázku, zda se dá svátek Pesach připodobnit ke křesťanským Velikonocům, odpověděl: „Křesťané to v podstatě od nás převzali.“ Ovšem události, které Pesach připomínají, zůstaly součástí křesťanského vnímání světa. Kdo by neznal příběh o tom, jak Mojžíš vedl spor s faraónem, vyvedl Izraelity z Egypta, přešel s nimi Rákosové moře a přivedl je na poušť do svobody?! A to je vlastně i hlavním tématem Pesachu. Tento svátek patří k nejtajuplnějším, ale také nejveselejším okamžikům židovského roku.

Odchod izraelských otroků z Egypta začíná právě Velkou nocí - okamžikem, kdy Hospodin pomocí zázraků umožnil svému lidu uprchnout z moci faraóna. Podle knihy Exodus se tak stalo narychlo, a Židé před útěkem nestačili připravit obvyklý chléb a jedli jen nekvašené placky.9)

V Exodu se praví: Mojžíš řekl lidem: „Pamatujte na tento den, kdy jste vyšli z Egypta, z domu otroctví. Hospodin vás odtud vyvedl pevnou rukou. Proto se nesmí jíst nic kvašeného. Vycházíte dnes, v měsíci Abíbu. Až tě Hospodin uvede do země Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Chivejců a Jebúsejců, o niž se zavázal tvým otcům přísahou, že ji dá tobě, zemi oplývající mlékem a medem, budeš v ní tohoto měsíce konat tuto službu: sedm dní budeš jíst nekvašené chleby. Sedmého dne bude slavnost Hospodinova. Nekvašené chleby se budou jíst po sedm dní. Nespatří se u tebe nic nekvašeného, na celém tvém území se u tebe nespatří žádný kvas. V onen den synovi oznámíš: „Toto je pro to, co mi prokázal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta. A budeš to mít jako znamení na své ruce a jako připomínku mezi svýma očima, aby v tvých ústech zůstal Hospodinův zákon, neboť pevnou rukou tě vyvedl Hospodin z Egypta.“ 10)

Pokud bychom chtěli získat další informace o svátku Pesach zábavnější formou, existuje kreslený pořad nejen pro děti, ale je velmi populární především u dospívajících. Tento kreslený pořad s názvem Rugrats seznamuje diváky se základními principy svátku Pesach.11)

Průběh svátku Pesach

Přípravy před svátkem

Samotnému svátku předcházejí nejrůznější přípravy a rituály. Jedním z nich je vyčištění domu od tzv. „chamce“. Takto se označují všechny potraviny a pokrmy, které jsou kvašené a kvašením nabývají na svém objemu. Patří sem veškeré kynuté pokrmy z žita, pšenice, ječmene, či ovsa, ale i pivo. Jedná se v podstatě o tzv. „jarní úklid“, který rabín D. Peter nazývá bláznovstvím: „I já lítám po domě s vysavačem, abych chamec vyluxoval. A když máte děti, které všude drobí, je to opravdu třeba. Přípravy na Pesach chtějí dobrý bojový plán.“ Odpověď kanadského respondenta Jeffa na otázku, zda vyčistí dům od chamce: „Ne úplně, v době Pesachu nemáme doma chléb, ale více to neřešíme.“ Michelle z Kanady napsala, že chamec vůbec nehledají ani nevyhazují. Izraelský respondent odpověděl: „Ano, dům čistíme od chamce a pak spálíme malou část.“ Francouzská respondentka uvedla: „Před Pesachem vyhodíme chamec, nebo ho dáme sousedům.“ Tradičně se do procesu vyčištění domu od chamce zapojují děti, které v předvečer samotného svátku chamec po domě hledají. Chamec se poté pálí. „Je to taková organizovaná pyromanie. My jsme v synagoze pálili pouze symbolický kousek chleba“, zmiňuje rabín. Nespálený chamec se vyhodí, nebo se dá potřebným. Další možností, kterou Stern 12) ve své knize zmiňuje, je, že někteří zamykají chamec do sklepa společně s nádobím, které běžně na chamec používají. Dále svátku předchází nákup potravin, potřebných k přípravě tradičních pokrmů. Rabín D. Peter uvádí: „Představte si předvánoční nákupní horečku. Nákup před Pesachem je podobný, ne-li větší extrém, který je spojený s růstem cen poptávaných potravin.“ Dokonce existuje několik pekáren, ve kterých se dají nakoupit nejen typické židovské zboží, ale šest týdnů před svátkem Pesach nabízí dokonce speciální pokrmy bez tzv. „chamce“. Jejich příprava je pomocí nových nástrojů a pod přísným dohledem odborníků či rabínů taková, aby proběhlo vše přesně dle tradice. Jednu takovou pekárnu naleznete například v Brooklynu.13)

Průběh svátku

Hebrejská bible objasňuje nejen původ svátku, ale objasňuje zde i základní rituál, na kterém je Pesach postaven. Tím se míní pojídání tzv. macesů, nekvašených chlebů.14) Proto se Pesachu říká také „svátek nekvašených chlebů“. Nekvašených proto, že v době, kdy utíkali ze zajetí a putovali pouští, byli nuceni jíst ještě nedokvašený chléb. Tento chléb byl pouze směsí mouky a vody. Nazývá se maces.

Dodnes si některé rodiny dělají domácí macesy, respondentka z Francie uvádí: „Moje babička dodnes peče domácí macesy.“ Rodina izraelského respondenta také dělá domácí macesy, respondenti z Kanady, Michelle a Jeff odpověděli: „Macesy kupujeme, je to jednodušší, oba jsme časově vytížení a většina lidí už macesy kupuje.“ Kanaďané tento svátek slaví u sebe doma, nebo když je problém s organizací, jsou zváni k ostatním přátelům. Dalšími možnostmi je oslavovat tento svátek v hotelu, resortu či na lodích, které jsou pro tento svátek přizpůsobeny.15)

Nejdůležitější částí svátku je „sederová“ večeře. Koná se po návštěvě synagogy, kde proběhla slavnostní bohoslužba. Klíčovým bodem sederové večeře („uspořádání“), je pojídání slavnostních jídel v předem pevně stanoveném pořadí. Každý pokrm má velice výraznou symboliku. Hostinu doprovází čtení a vyprávění o událostech, které provázeli odchod židů z Egypta („Hagada“).

Všichni respondenti seder drží a čtení hagady také dodržují. Nelze opomenout mladé členy rodiny, děti, které by si podle tradic měly tuto sváteční večeři také užít. Protože cílem večeře není pouze čtení příběhů, ale především vzájemné obohacení o zkušenosti a názory, existuje již několik moderních přístupů ve výuce na židovských školách. Učitel tam žáky pomocí různých aktivit (např. drama, skládání obrázků do příběhu) podvědomě učí souvislosti z židovské historie a tradic.16)

Základ tabule tvoří tři macesy, které jsou přikryty speciálními zdobenými ubrusy. Dále jsou na stole pokrmy, které mají určitou náboženskou symboliku. Jsou umístěny na sederovém talíři a podle tradice by na nich měly být 17):

  • zeroa“- pečená kost, připomínající oběť beránka
  • bejca“- vejce, vzpomínka na sváteční oběti, pro rabína je to i symbol smutku, připomínajícího, že není chrám ani království, že není ve své zemi
  • maror“ - hořké byliny jako připomenutí hořkosti otroctví
  • karpas“- petržel, brambor, které symbolizují čas jara
  • charoset“- sladká směs mandlí, rozinek, skořice a vína, představující maltu, z níž se v Egyptě vyráběly cihly.

Všichni respondenti o sederu mají na stole všechny výše uvedené pokrmy. V Kanadě a Francii mají o večeři na stole dostatek zeleniny. Jídlo na seder se ve Francii liší podle regionu - dovoleny jsou macesy a některé speciální přípravy jídla.18) Rozdíly mezi zkoumanými zeměmi jsou v surovinách, ze kterých dělají maror a charoset. Respondenti z Kanady dělají maror z křenu, stejně jako rabín D. Peter. Respondentka z Francie nám prozradila: „Maror se u nás tradičně dělá z čekanky, protože má nahořklou chuť.“ Respondent z Izraele uvedl: „Maror je u nás normální salát, ale ne ten ledový.“ Na otázku, z čeho dělají charoset (maltu), odpověděli kanadští respondenti Michelle a Jeff: „Rozmixujeme jablka se skořicí.“ Rodina rabína D. Petera přidává k jablkům sladké víno. Francouzská respondentka odpověděla: „Charoset se v naší rodině dělá z datlí.“ Respondent z Izraele odpověděl: „Charoset se dělá z datlí a fíků.“ Dříve se podle rabína dělali maror a charoset ze surovin, které v dané oblasti rostly. „Dnes už není problém udělat si v Česku charoset z datlí“, uvedl rabín.

Na slavnostním stole je také pohár vína pro proroka Eliáše. Ve Francii, Kanadě i Česku se tato tradice podle respondentů většinou dodržuje, Izraelský respondent uvedl, že místo vína pijí vinný mošt. Každý ze členů má též vlastní pohár, který musí na čtyřikrát vyprázdnit a naplnit. Dále je na stole kromě těchto všech uvedených pokrmů miska se slanou vodou. Má za úkol připomenout slzy židovského lidu.19) Jedí se také vajíčka. I Pesach je totiž vnímán jako svátek jara.

K pesachovým rituálům patří i pojídání beránka - toho měli podle líčení Exodu Izraelité v Egyptě obětovat 14. dne jarního měsíce nisanu a jeho krví označit veřeje svých dveří, aby jejich domovy Bůh poznal a ušetřil je morové rány, až bude procházet faraónovou zemí na Nilu. Po staletí pak starověcí židé každoročně obětovali beránka v jeruzalémském chrámu. Dnes se beránek neobětuje, což nám potvrdil rabín a ostatní respondenti, a během pesachové večeře se jehněčí maso obvykle ani nejí. Velikonoční beránek je na svátečním stole symbolicky zastoupen jen v podobě opečené ovčí (či kuřecí) kosti. Právě symbol beránka spojuje židovský Pesach s křesťanskými Velikonocemi - podle křesťanského výkladu byl Ježíš jako ukřižovaný Syn Boží definitivním obětním beránkem, který svou smrtí vykoupil lidstvo. Křesťané si tedy už dva tisíce let o Velikonocích připomínají právě Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání. Vzpomínka na vysvobození izraelských otroků se však v křesťanské kultuře zachovala, a mnohokrát se znovu vynořila jako symbol touhy po volnosti, jak o tom svědčí třeba černošské spirituály, které situaci amerických otroků viděly právě starozákonní optikou. Ostatně i taková kreslená pohádka Lví král je inspirovaná pesachovým příběhem.

V průběhu svátku se samozřejmě zpívá a tancuje. Rabín D. Peter nám sdělil, že původně zpěv a tanec nebyl součástí tradice. Podle něj se jedná o jistou modifikaci. Sám tuto tradici dodržuje. V některých oblastech (především v jižní Evropě) se dokonce hraje i divadlo.

Respondent Jeff z Kanady uvádí: „O sederu zpívám se svými dvěma bratry píseň Chad good yo jako rap.“ Respondentka Michelle z Kanady uvedla: „Během večeře zpíváme tradiční píseň Dayenu a sestra hází jarní cibulku přes stůl. Je to taková dobrosrdečná šarvátka.“ Izraelský respondent se svojí rodinou také zpívají jejich tradiční písně. Respondentka z Francie na otázku, zda zpívají při sederu, odpověděla: „Ano, zpíváme, jako malá jsem se na to vždy těšila.“

Pesachová večeře je velmi dlouhá, a někdy trvá i hluboko do noci.20) Na otázku, do kolika hodin přibližně trvá seder, odpověděla respondentka z Francie: „U nás je to různé, většinou vydržíme i do 2 do rána.“ Odpověď respondenta z Izraele: „Seder trvá většinou do 23 hodin.“ Michelle a Jeff z Kanady odpověděli: „Jak se komu chce, většinou do půlnoci.“ Rabín D. Peter odpověděl: „Seder držíme klidně i do 3 do rána.“

Pesach obecně trvá osm dní. V židovském kalendáři svátek probíhá od 15. do 22 nisanu. Zákaz práce během Pesachu trvá pouze první a poslední dva dny.21) Nejdůležitější z těch osmi dní jsou první dva dny, respektive první dva večery, kdy se slaví sederová hostina. Během hostiny se čte již zmíněná kniha - tzv. „Hagada“. Ta vypráví příběh o odchodu z Egypta a připomíná jeho různé aspekty. To je právě na tomto svátku nejdůležitější, aby si židé znovu zopakovali a uvědomili si, co se v Egyptě stalo. Na otázku, proč slaví Pesach, odpověděli respondenti velice podobně. Všichni uvedli, že si tím připomínají vyvedení z Egypta a všichni také uvedli, jak je pro ně podstatné, že Pesach slaví se svojí rodinou.

Po začátku sederové večeře se většinou nejmladší člen rodiny zeptá hlavy rodiny na čtyři otázky22) :

  • Proč jí během celého roku jak kvašené, tak i nekvašené chleby, ale tuto noc jí jen nekvašený chléb?
  • Proč jí během celého roku různé druhy zeleniny a tuto noc jí hořkou zeleninu?
  • Proč během roku do ničeho nenamáčí zeleninu, jí ji samotnou, a proč ji tentokrát dvakrát namáčí - jednou do slané vody a jednou do směsi jablek („charoset“)?
  • A proč si během celého roku může vybrat, jestli se bude opírat během večeře o opěradlo a jíst tedy velmi ležérně, nebo jestli se nebude opírat?

Proč zrovna tyto otázky? Protože rabíni, kteří vytvořili seder, si řekli, že toto jsou otázky, na které by se děti mohly zeptat. Děti se mají ptát proto, aby jim rodiče mohli odpovědět tím, že to všechno dělají pro připomenutí pesachového příběhu. Bohužel v dnešní době otázky ztrácí význam, když dítě ví, že se na ně má zeptat. A právě proto spousta rodičů, kteří neberou seder jen jako formální oslavu, ale chtějí, aby ta oslava byla opravdu pro děti zajímavá a aby v nich provokovala otázky, dává na stůl různé předměty, které děti provokují k otázkám. Anebo vymýšlejí kreativní zábavu, jak děti zabavit. Například, že schovají půlku macesu zabalenou do ubrousku („afikoman“) a děti ho pak mají za úkol najít. Nebo se snaží vyprávění příběhu oživit hrami. 23) „Všechny svátky jsou u nás zaměřeny na rodinu a hlavně na děti, protože to je to největší bohatství, které člověk může mít“, uvedl rabín.

Zbytek Pesachu jsou středně sváteční dny, kterým se říká „chol hamoed.“ Během těchto dní se jedí speciální jídla. Stále se nejí nic kvašeného a ani to, co obsahuje mouku. Většinou je to něco podobného, jako znají lidé z doby vánoční - i když jsou dny, kdy se přímo nic neslaví, ve vzduchu je stále cítit atmosféra svátku, lidé se scházejí apod. 24) Všichni respondenti, kromě rabína D. Petra, však slaví pouze 2 sederové večeře, nedodržují striktně celý Pesach.

Závěr

Během našeho zkoumání jsme zjistili, že svátek Pesach má kořeny již v Exodu. Jednotlivé zvyky a tradice tohoto svátku mají výraznou symboliku a odkazují právě na Exodus. Dále jsme zjistili, že z tohoto svátku se vyvinuly křesťanské Velikonoce. Nejdůležitějším aspektem je dle respondentů rodina. Pesach je pro ně hlavně o tom, být s rodinou, protože rodina je pro ně základ a je to to největší bohatství. Pesach je svátek velmi zaměřený na děti a na prohlubování jejich znalostí v oblasti tohoto svátku.

Jako každý svátek i Pesach vyžaduje dodržování určitých tradic. Již samotná příprava před samotným svátkem je velice důležitá, ale tou úplně nejzákladnější tradicí je pojídání nekvašených chlebů během svátku. Při sederových večeřích je na stole sederový talíř s mnoha symbolickými surovinami, pije se červené víno a samozřejmě se také konají speciální bohoslužby v synagoze. Další nedílnou součásti sederu je čtení tzv. hagady.

Nejčastější úpravou z pohledu geografického, jsou suroviny, které se v jednotlivých zemích liší. V každé oblasti se používají ty suroviny, které zde jsou dostupné. Například příprava maroru, který používá jiné suroviny v Kanadě (křen), Francii (čekanka) či v Izraeli (salát).

Ze získaných informací lze usoudit, že se dodržování svátku Pesach liší především geografickým místem, kde jednotlivci a jejich rodiny bydlí a na jaké zvyky a tradice jsou zvyklí. Židé žijící v ortodoxním prostředí dodržují všechny zvyky a pravidla přesně tak, jak jim zákon vyznání předkládá. Zato židovská část obyvatelstva, která je spíše reformního přístupu, si tato ustanovení některých částí slavení svátku i lehce upravuje či pozměňuje, avšak jádro zůstává stejné.

Předpokládali jsme, že pokud se žid pohybuje v oblasti Izraele, kde je největší relativní počet židů na světě, pravděpodobně ho ortodoxní atmosféra vtáhne natolik, že bude, stejně jako ostatní, dodržovat tradice striktně. Nicméně jsme zjistili, že zrovna ve státě Izrael se například upouští od tradičního pití vína, které je nahrazováno vinným moštem. Naopak jsme se domnívali, že pokud se ocitne na území Čech, které jsou považovány za převážně ateistický stát, asi bude mít větší sklony k určitým úlevám, zvláště v blízkosti ateistů. V případě rabína Davida Petera se nám tato domněnka nepotvrdila. Podle nás tedy striktní dodržování tradic nezávisí na regionu, ale spíše na člověku samotném, jeho rodině, a na intenzitě jeho vyznání.

Seznam literatury

Literární zdroje

  • Skupina autorů. Židé - dějiny a kultura. Praha, Židovské muzeum, 2005, str. 160. ISBN: 80-86889-11-4
  • STERN, Marc. Svátky v životě Židů: vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha, Světová náboženství (Vyšehrad), 2002, str. 248. ISBN 80-7021-551-8
  • URIS, Leon. Exodus. Praha, BB/art, 2014, str. 560. ISBN: 978-80-7507-023-4

Zdroje z databáze ProQuest

  • GAYNAIR, Gillian. PASSOVER: JEWS CELEBRATE THEIR JOYOUS DAY WITH READING, LEARNING, FEASTING: [CITY Edition], Dayton Daily News. 1995, č. 4, str. 5.B. ISSN 08970920. Použito z databáze: ProQuest
  • HAMLIN,Suzanne. Passover Bakery Opens for a Sweet and Hectic Season, New York Times. 1996, č. 3, str. C.3. ISSN 0362433. Použito z databáze: ProQuest
  • KLOER, Phil. NEWS for KIDS „A Rugrats Passover“, The Atlanta Constitution. 1995, č. 4, str. A/3. ISSN 1539-7459. Použito z databáze: ProQuest

Internetové zdroje

1) Judaismus [online], Světová náboženství, [citováno 1. 4. 2016]. Dostupný z: http://www.svetova-nabozenstvi.cz/judaismus/
2) Judaismus [online], Židovská kuchyně, 2007, [citováno 1. 4. 2016]. Dostupný z: http://absolventi.gymcheb.cz/2007/mihrubo/Judaismus.html
3) , 7) Statistika [online] FEDERACE ŽIDOVSKÝCH OBCÍ V ČR, 2010 [cit. 1. 9. 2016] Dostupné z: https://www.fzo.cz/o-nas/statistika/
4) BLAUSTEIN, Max Počet obyvatel Izraele přesáhl 8,5 milionu [online] Eretz o.s. 2016 [cit. 2. 9. 2016] Dostupné z: http://eretz.cz/souvisi/ustredni-statisticky-urad/
5) , 6) Vital Statistics: Jewish Population of the World [online] American-Israeli Cooperative Enterprise, 2016 [cit. 2. 9. 2016] Dostupné z: http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/jewpop.html
8) , 12) , 17) STERN, Marc. Svátky v životě Židů: vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha, Světová náboženství (Vyšehrad), 2002, str. 248. ISBN 80-7021-551-8
9) , 20) FINGERLAND, Jan. O Velikonocích slaví i Židé – a to svůj svátek Pesach [online], Český rozhlas, 4/2011. [citováno 1. 4. 2016]. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/882494
10) URIS, Leon. Exodus. Praha, BB/art, 2014, str. 560. ISBN: 978-80-7507-023-4
11) KLOER, Phil. NEWS for KIDS „A Rugrats Passover“, The Atlanta Constitution. 1995, č. 4, str. A/3. ISSN 1539-7459. Použito z databáze: ProQuest
13) HAMLIN,Suzanne. Passover Bakery Opens for a Sweet and Hectic Season, New York Times. 1996, č. 3, str. C.3. ISSN 0362433. Použito z databáze: ProQuest
14) Pessach - macesy [online], Federace židovských obcí v ČR, 2010, [citováno 1. 4. 2016]. Dostupný z: https://www.fzo.cz/judaismus/svatky/pesach/
15) First day of Passover in Canada [online], [citováno 1. 4. 2016]. Dostupný z: http://www.timeanddate.com/holidays/canada/first-day-of-passover
16) GAYNAIR, Gillian. PASSOVER: JEWS CELEBRATE THEIR JOYOUS DAY WITH READING, LEARNING, FEASTING: [CITY Edition], Dayton Daily News. 1995, č. 4, str. 5.B. ISSN 08970920. Použito z databáze: ProQuest
18) Passover in France [online], [citováno 1. 4. 2016]. Dostupný z: http://www.fundootimes.com/festivals/france-passover.html/
19) Skupina autorů. Židé - dějiny a kultura. Praha, Židovské muzeum, 2005, str. 160. ISBN: 80-86889-11-4
21) Passover, BBC [online], 2009, [citováno 1. 4. 2016]. Dostupný z: http://www.bbc.co.uk/religion/religions/judaism/holydays/passover_1.shtml
22) , 23) , 24) ŠUSTOVÁ, Jana, Židovský svátek Pesach připomíná vyvedení židů z egyptského otroctví [online], Český rozhlas, 2011, [citováno 1. 4. 2016]. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/judaismus/_zprava/zidovsky-svatek-pesach-pripomina-vyvedeni-zidu-z-egyptskeho-otroctvi--370142

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2018