obrázek domečku-home  logo-FB     časopis Kulturní studia


Monako

Oficiální název: Principaute de Monaco

Český název: Monacké knížectví

Užívaný název: Monako

Rozloha: 1,95 km²

Využití plochy: 0 % orná půda, 0 % pastviny, 0 % lesy, 100 % ostatní

Reliéf: nejvyšší bod - Mont Agel (140 m), nejnižší bod - Středozemní moře (0 m)

Vodstvo: Středozemní moře

Klima: subtropický pás

Politika:

Hlavní město: Monako (1 234 obyv.)

Správní členění: 4 části

Datum vzniku: 1861

Forma vlády: konstituční monarchie

Státní zřízení: knížectví

Hlava státu (2006): ALBERT II

Předseda vlády (2006): Jean-Paul PROUST

Členství: OSN, OBSE

Obyvatelstvo

Počet obyvatel (2006): 32 543

Hustota zalidnění: 16 000 obyv./km²

Národnostní složení: Francouzi 54 %, Monegaskové 16 %, Italové 16 %

Náboženství: katolíci 90 %

Věkové složení: 0-14 r. 15,32 %, 15-64 r. 62,2 3%, nad 65 r. 22,45 %

Roční přirozený přírůstek: 0,44 %

Střední délka života - muži: 75,04 let Střední délka života - ženy: 83,12 let

Gramotnost: 99 %

Urbanizace: 100 %

Úřední jazyk: francouzština

Hospodářství

Tvorba HDP: 72 % služby, 27 % průmysl, 0 % zemědělství

Zaměstnanost: 75 % služby, 25 % průmysl, 0 % zemědělství

HDP (parita kupní síly): 870 mil. USD

HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 27 000 USD

Inflace (2000): 1,9 %

Hospodářský růst: 0,8 %

Nezaměstnanost (2005): 22,0 %

Dluh (2000): 18 mld. USD

Dovoz: - Odběratelské země: Francie a další země EU Dodavatelské země: Francie a další země EU

Doprava: 1,7 km železnice, 50 km silnice

Měna: euro (EUR)

Zdroj: BRABEC, Tomáš. Geografický server [online]. 2002. Tomáš Brabec, 2002 [cit. 2008-04-18]. Dostupný z WWW: <http://www.zemepis.com/Monako.php>.

Celé území – pouze 1,95 km² – je hustě obydlené a tvoří je čtyři městské okrsky nebo čtvrtě. Na severovýchodě leží Monte Carlo se svými výškovými budovami, hotely a vilami, které se šplhají vysoko do svahu. Obchodní středisko La Condamine, historické hlavní město Monako s pověstnou botanickou zahradou a oceánografickým muzeem. Novější průmyslová čtvrť Fontvielle byla nedávno postavena na místě zasypaného mořského zálivu.

Obyvatelstvo

32 409 obyv. (2005) ; hustota zalidnění 16 620 obyv. / km² . Je to země s největší hustotou obyvatelstva na světě. Největší část tvoří cizinci, především Francouzi (téměř 50 %) a Italové (17 %). Monackých občanů je necelá pětina celkového počtu obyvatel. Je zde významná mezinárodní komunita, využívající nízkých daní. Přes 90 % obyvatel jsou římští katolíci. Školství je zavedeno podle italského vzoru. Üředním jazykem je francouzština, i když se také mluví monackým dialektem: Monegasštinou.

Od roku 1297 až do roku 1792 vládla v Monaku knížata z janovského rodu Grimaldi. Roku 1792 však místní lid vyhlásil v knížectví republiku a v roce 1793 převzala nad Monakem kontrolu revoluční Francie. Na vídeňském kongresu v roce 1815 získalo Monako znovu nezávislost, ale svěřilo svou ochranu sardinským králům. V roce 1861 se Grimaldiovci znovu dostali k moci, ale v té době již bylo území Monaka podstatně zmenšeno. Smlouva uzavřená s Francií v roce 1918 zaručila Monaku trvalou autonomii i v případě zániku grimaldiovské dynastie. V roce 1962, po neshodách s Francií ohledně daní, vyhlásil kníže Rainier III (nar. 1923) novou ústavu, podle níž se o zákonodárnou moc i o vládu dělí monarcha s osmnáctičlennou Národní radou a vládní radou (v čele je francouzský státní ministr).

Státní zřízení

Podle ústavy z roku 1962 je Monako dědičnou konstituční monarchií. Hlavou státu je kníže, jako poradní orgány má k dispozici korunní radu (11 členů) a státní radu (12 členů). Výkonnou moc má pod autoritou knížete jeden státní ministr (Jean-Paul PROUST) se třemi vládními rady. Legislativu vykonává kníže spolu s parlamentem, Národní radou s 18 volenými poslanci. V zahraničních vztazích zastupuje Monako Francie. Také právní systém je vybudován podle francouzského vzoru.

Nejdůležitějším hospodářským odvětvím knížectví je celoroční turistický ruch. Velký význam má kromě toho i sektor služeb, bankovnictví a pojišťovnictví. Státní příjmy vytváří převážně daň z přidané hodnoty a daň z obratu, dále státní monopoly jako telefon, pošta, daň z tabákových výrobků, vydávání známek aj. Výnos z kasina tvoří jen asi 4 %. Přímé daně se v Monaku nevybírají (jen Francouzi podléhají francouzským daňovým předpisům). V průmyslovém sektoru převládají malé a střední podniky v oboru chemie (hlavně farmacie a kosmetika), dále v produkci plastických hmot a elektroniky. Tradiční je umělecká výroba.

Monako má celní a měnovou unii s Francií. Až do roku 1962 představoval bezdaňový statut země ráj pro boháče z celého světa, kteří přispívali k prosperitě státu. I nové zavedené daně jsou nízké a rodilí Monačané jsou od daní z příjmu osvobozeni úplně.

Vynikající klimatická poloho učinila z Monaka jedno z nejprestižnějších evropských rekreačních a lázeňských letovisek. Monte Carlo má světově proslulé kasino a divadlo, které proslavila jeho opera a balet. Monako je též domovem dvou mezinárodních motoristických soutěží: Rally Monte Carlo a Velké ceny Monaka, která probíhá přímo v ulicích knížectví.


Zdroj: GRAHAM, Bateman, VICTORIA, Eganová. Encyklopedie Zeměpis světa. Praha : Columbus, spol. s r. o., 1999. 659 s. ISBN 80-901727-6-8. Monaco str. 261.

OTÁZKY

1. Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou v Monaku ?

Francouzi 49 %, Monegaskové 16 %, Italové 17 %, Britové 5%, Švýcaři 3%, Němci 2,5%, Belgičané 2,5%, Portugalci 2%

Suzane Tarpenning - „Hlavně Francouzi a Italové, ale všichni jsou tu v podstatě cizinci. Původní obyvatelé, Monegaskové, tu nejsou nijak vyčleněni.“

2. Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově?

Soužití mezi menšinami není problémové.

Suzane Tarpenning - „Podle toho, co bereme za většinovou společnost, statisticky jsou to Francouzi, a ti se k ostatním menšinám chovají bezproblémově.“

3. Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?

Suzane Tarpenning - „Všichni se tu v podstatě vnímáme na stejné úrovni, ať sem Italka či Francouzka, v očích ostatních jsem prostě obyvatelka Monaka, jako jsou oni.“

4. Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)?

V Monaku jsou tyto spolky:

Společenství Italské kuchyně (chrání tradiční italskou kuchyni a podporuje její hodnotu.

Asociace Brazilců (shromažďuje brazilce žijící v Monaku)

Asociace na pomoc novým obyvatelům při usazovaní

Asociace Portugalců (podporuje kulturu, umění, folklór, gastronomii)

Asociace Rakušanů (zintenzivňuje vztahy mezi Rakušany a Maročany)

Asociace Číňanů

Asociace USA

Asociace Monegasků (rozvoj přátelských vztahů, kultury a sportu mezi Monegasky a frankofonními společnostmi)

Britská asociace

Kanadský klub

Německý klub

Klub národů (sRpení členů jiných komunit Monaka a jejich přátel) …

5. Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?

Podle zákona jsou si všichni rovni. Rodilí Monačané jsou ale osvobozeni od daně z příjmů, ostatní musí daně platit, i když velice nízké, kromě Francouzů, kteří podléhají francouzským daňovým předpisům.

Suzane Tarpenning - „O tom sem neslyšela, akorát Francouzi tu mají stejně daňové zákony jako ve Francii, ale jinak nevím.“

6.V jakých zemích je nejvýraznější Monacká menšina?

Monacká menšina v jiných zemích není, pouze u francouzských hranic s Monakem.


Zdroj: Official Government Portal [online]. 2008. Monaco : Gouvernement de Monaco , 2008 [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: <http://www.gouv.mc/devwww/wwwnew.nsf/HomeGb>.

Neoficiální zdroj: Rozhovor po Skype (24.května 2008) s obyvatelkou Monaca Suzane Trapenning, žije zde 10 let.