Slovinsko je alpský stát ve střední Evropě. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako nástupnický stát Jugoslávie. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími. Slovinsko je členem OSN, Evropské unie a NATO. Jeho sousedy jsou Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie. Rozloha je 20 253 km a počet obyvatel je 2 019 392 osob.

Slovinsko je přímořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Severní část země zasahuje do jižní části Alp, východní oblasti Prekmurje do Panonské nížiny, do jihozápadní pobřežní části a zahrnuje i do části Istrie.

Slovinsko má společné hranice s Rakouskem (324 km dlouhé) na severu, s Maďarskem (102 km) na východě, s Chorvatskem (546 km) na jihu a s Itálií (235 km) na západě. Na jihozápadě má přístup k Jaderskému moři.

Největší slovinské město je hlavní město Lublaň (Ljubljana) s 271000 obyvateli. Další velká města jsou Maribor, Celje, Novo Mesto, Koper, Kranj, Nova Gorica a Murska Sobota.

Slovinsko je etnicky téměř homogenní. Obyvatelé Slovinska patřili historicky do sféry katolického vlivu. Podle posledního sčítání lidu se hlásí 57,8 % obyvatel ke katolicismu, 10,1 % k ateismu, 2,4 % k islámu, 2,3 % k ortodoxnímu křesťanství a 15,7 % neodpovědělo.

Slovinsko tvořilo do roku 1918 součást Habsburské monarchie. Po rozpadu Rakousko-Uherska se 29. října 1918 většina Kraňska a Jižní Štýrsko začlenilo do státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, jenž se stali 1. prosince 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS) (od 3. října 1929 Království Jugoslávie). 12. srpna 1919 se pak součástí Království SHS stala i převážně Slovinci obývaná část jihozápadního Uherska Prekmurje, a 10. října 1920 bylo ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutanska. Za druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovuzačleněno do obnovené Jugoslávie. 2.prosince 1945 pak v rámci federalizované socialistické Jugoslávie vzniká Lidová republika Slovinsko, přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého okněžněného hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska). Slovinsko bylo po roce 1945 nejrozvinutější částí Jugoslávie a její průmyslovou základnou a celá léta doplácelo na chudší části. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími.

Slovinsko je republika v čele s prezidentem, který je volený na pět let. Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Devadesátičlenné Národní shromáždění (Državni zbor) je voleno přímo, po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina. Čtyřicetičlená horní komora Národní rada (Državni svet) je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. Volební období Národního shromáždění je čtyřleté a Národní rady je pětileté.

Dnes je Slovinsko nejbohatší ze zemí, které si v 90. letech 20. století prožily transformaci od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Postupně se připojuje k vyspělým evropským zemím. Členem EU je od roku 2004, k přijetí eura se připojilo na začátku roku 2007 a podpořilo tak již vysoký hospodářský růst. Zdejší HDP na obyvatele činí 84 % v průměru k EU. Přestože se Slovinsko při transformaci vydalo složitou a riskantní cestou, díky tehdejším ekonomům i politikům se úspěšně začlenilo hospodářsky zpět do Evropy a dnes je nejbohatší z bývalých jugoslávských republik.

1. Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou ve Slovinsku?
2. Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově?
3. Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?
4. Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)?
5. Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?
6. V jakých zemích je nejvýraznější slovinská menšina?
7. Má tato slovinská menšina podobná práva jako menšiny ve Slovinsku?

Slovinsko je etnicky téměř homogenní, většinu obyvatel tvoří Slovinci. Z menšin stojí za zmínku zejména 1,98 % Srbů, 1,81 % Chorvatů, 1,10 % Bosňáků, 0,53 % Muslimů, 0,32 % Maďarů, 0,20 % Makedonců a 0, 11% Italů. Italské a maďarské menšiny jsou státem uznávané, ostatní menšiny vznikly po rozpadu Jugoslávie a Slovinská republika je neuznává.

Oficiální stanovisko

V roce 2002 při sčítání lidu vyplynulo, že italská menšina představuje 0,11 %, což je 2258 osob z celkového počtu obyvatelstva ve Slovinské republice. Při sčítání lidu v roce 1991 byl počet italské minority o 701 osob více, tedy 2959. Italové žijí v etnicky smíšených městech u pobřeží, především ve městech Koper, Izola a Piran, což představuje 81,5% ze všech italů žijící ve Slovinské republice. V těchto magistrálních oblastech* je také úřední jazyk italština spolu se slovinštinou.

*Italská Národní komunita je organizace, která má status entity mezinárodního práva, a komunikuje se státními orgány v magistrátech Koper, Izola, a Piran – magistráty,v kterých italové žijí jsou autochtonní.

Oficiální stanovisko

Při sčítání lidu v roce 2002 tvořila maďarská menšina 0,32%, což představovalo 6243 osob, což je o 1757 osob méně ve srovnání s rokem 1991, kdy probíhalo také sčítání lidu (8000 maďarů). Maďaři bydlí v etnicky smíšených oblastech v pěti magistrátech* v Prekmurje regionu (Lendava, Dobrovnik, Hodos, Salovci, a Moravske Toplice), což představuje 83,5 % ze všech maďarů žijící ve Slovinské republice. V těchto magistrálních oblastech je také úřední jazyk maďarština spolu se slovinštinou.

*Maďarská Národní komunita je organizace, která má status entity mezinárodního práva, a komunikuje se státními orgány v magistrátech Lendava, Dobrovnik, Hodos, Salovci, a Moravske Toplice – magistráty,ve kterých maďaři žijí jsou autochtonní.

Oficiální stanovisko

Většinové slovinské společnosti se státem uznanými menšinami (italská a maďarská) je v podstatě bezproblémové soužití. Většinová společnost tyto menšiny vnímá převážně pozitivně.

Neoficiální stanovisko

Jiný je však pohled většinové společnosti na státem neuznané menšiny (především jde o národy a národnosti ze zemí bývalé Jugoslávie), kde se příležitostně objevují tenze a následné řešení problémů je komplikované.

Neoficiální stanovisko

Obě menšiny uznávané státem mají své spolky, školství, vydávají periodika a mají ve svém jazyku rozhlasové a částečně i televizní vysílání.

Oficiální stanovisko

Ve školním roce 2003/2004 celkem 264 dětí navštěvovalo 3 předškolní instituce, kde se mluví pouze italsky. Jedná se o: Delfino Blu v Koper, Dante Alighieri v Izola, a La Coccinella v Portoroz

Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo celkem 385 žáků tři základní školy a přidružené školy jen s italštinou. Jedná se o: Základní škola Dante Alighieri, Izola; Pier Paolo Vergerio il Vecchio, Koper s přidruženými školami v Semedela, Bertoki a Hrvatini; Vincenzo de Castro, Piran s přidruženými školami v Lucija, Secovlje a Strunjan

Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo 291 studentů 3 střední školy, kde výuka probíhá v italském jazyce. Jedná se o: Antonio Sema, Piran; Gian Rinaldo Carli, Koper Pietro Coppo,Izola

Na Univerzitě v Ljubljani a na Univerzitě Primorska v Koper mohou italové studovat literaturu a italský jazyk.

Italové mají tři knihovny, kde jsou také zvláštní oddělení, které se věnují italské kultuře, publikacím a časopisům.

Mají částečně zajištěné rádiové a televizní vysílání, které zajišťuje Radiotelevizija Slovenia v regionalním rádiu a televizním středisku Koper. Rádio vysílá 126 hodin týdně v italštině a televizní programy trvají v úterý, středu, pátek, sobotu a v neděli 9 hodin a v pondělí a ve čtvrtek 7,5 hodin. Na přípravě televizního vysílání a v rádiu pracuje 193 lidí.

Členové italské Národní komunity mohou také studovat na univerzitě v Itálii a v Chorvatsku (Rijeka, Pula),zvláště když chtějí studovat další předměty v italském jazyce.

Např. mají zřízeny instituce, které jsou důležité pro italskou komunitu ve Slovinsku, ale nacházejí se v Chorvatsku. Jedná se o:

- EDIT nakladatelství v Rijeka - italské divadlo, Rijeka - historické výzkumné středisko v Rovinj.

Tyto instituce jsou spolufinancované Slovinskou republikou.

Školy v etnicky smíšených oblastech, kde maďarská Národní komunita pobývá musí být podle zákona výuka dvojjazyčná ve slovinštině a v maďarštině. Výuka je tedy vedena v obou jazycích, jak pro slovince tak i pro maďary, na rozdíl od italské komunity, které má výuku jen v italském jazyce.

Ve školním roce 2003/2004 navštěvovalo celkem 249 dětí dvojjazyčné předškolní instituce v etnicky smíšené oblasti Pomurje.

Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo 942 žáků dvojjazyčné základní školy s přidruženými školami. - dvojjazyčná základní škola Lendava I, - dvojjazyčná základní škola Lendava II se zvláštním programem, - dvojjazyčná základní škola Vlaj Lajoš, Genterovci, - dvojjazyčná základní škola Dobrovnik a Bilingual základní škola Prosenjakovci.

Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo 280 žáků Lendava dvojjazyčnou střední školu.

V září 2005 bylo otevřeno sportovní centrum se sportovními halami, kde je 400 míst o ploše 1 750 m2.

Společně s tímto centrem byly také vystavěny silnice, cyklistické stezky atd . Slovinská republika zcela financovala tento projekt (2,7 miliard slovinských korun), který slouží maďarské menšině.

Členové maďarské Národní komunity mohou studovat maďarský jazyk na Universitě v Mariboru a na University of Ljubljana na základě dvojstranné dohody z roku 1993 mezi Slovinskem a Maďarskem, o vysokých školách. Asi 50 členů maďarské Národní komunity využívá možnosti studia každým rokem.

Maďarská Národní komunita má přes 30 amatérských společností a skupin, které se věnují folkloru, dále jsou to hudební skupiny, sbory a divadelní skupiny. Provozují nakladatelskou činnost pro spisovatele maďarské národnosti. Mají knihovnu a vlastní malé knihkupectví s jedinou dostupnou maďarskou literaturou a novinami, internetovou kavárnu s moderním multimediálním vybavením.

Maďaři mají částečně zajištěné rádiové a televizní vysílání, které zajišťuje Radiotelevizija Slovenia ve středisku Maribor. Program zahrnuje 13 hodin televize a 15 minut denně rádio včetně sobot a nedělí. Celý chod zajišťuje 115 pracovníků.

Oficiální stanovisko

Italská a maďarská menšina bydlící ve Slovinské republice a patřící k Národní komunitě má zaručena všechna práva podle ústavy Slovinské republiky a mezinárodních dohod. Jedná se např. o: - právo používat volně národní symboly - k tomu, aby si uchovala národní identitu má právo na založení organizace, která spočívá i v ekonomických, kulturních, vědeckých a výzkumných aktivitách, stejně jako aktivity na poli veřejných prostředků a vydavatelství; - právo na vzdělání a výuku v jejich vlastním jazyce a právo na vznik a vývoj vzdělání a školení.

Lidé, žijící v těchto městech a okolních oblastí, patří do Národní komunity a jsou chráněni zákonem, předpisy vlád, více než 60 specifickými zákony, dalšími právními úkony, pravidly a statuty magistrátů v etnicky smíšených oblastech, smlouvami nebo mezistátními dohodami, stejně jako mezinárodními konvencemi, které byly ratifikovany Slovinskou republikou a dále řídícím statusem italské Národní komunity.

Členové italské Národní komunity mají zaručeno právo, které jim umožňuje používat v etnicky smíšených oblastech vstup do zvláštní voličské registrace tedy účastnit se voleb jako zástupce do Národního shromáždění Slovinské republiky, právo učit se rodný jazyk v etnicky smíšené oblasti za určitých podmínek. Jsou také reprezentováni jedním představitelem v Radě Radiotelevizija Slovenija. Navíc, Rada Radiotelevizija Slovenija také stanovuje programové obecní úřady pro menšinové programy, ve kterém 2/3 členů patří 2 Národním komunitám (italské a maďarské).

Oficiální stanovisko

Slovinská menšina je nejpočetnější v sousedních zemích - Itálie, Rakousko, Chorvatsko i Maďarsko. Slovinci vytvořili rovněž početné vystěhovalecké komunity ve vzdálenější cizině (USA, Kanada, Argentina či Austrálie).

Oficiální stanovisko

Státem uznané menšiny mají ochranu zaručenou místním zákonem. Obecně lze uvést, že postavení menšin uvnitř Slovinska i slovinských menšin v zahraničí (EU) je v souladu s unijním acquis.

Situace Slovinců, žijící v Porabje (Maďarsko) je nesrovnatelná se situací maďarské Národní komunity, přestože mezistátní dohoda garantuje zvláštní práva pro maďarské menšiny ve Slovinské republice stejně, jako pro slovinské menšiny bydlící v Maďarské republice. Situace Slovinců žijících v Porabje v Maďarské republice je ve všech hlediskách nesrovnale horší než situace maďarské Národní komunity ve Slovinské republice.

Oficiální informace

Informace mi byly poskytnuty na slovinském velvyslanectví v ČR.

Dále mi byly poskytnuty informace v mailové komunikaci s českým velvyslanectvím ve Slovinsku a také mi byly doporučeny následující internetové stránky: http://www.uvn.gov.si/, (gp.un@gov.si) , http://www.uszs.gov.si/, (urad.slovenci@gov.si) .

Písemně jsem konkrétně jednala s 1. tajemníkem Petrem Šmejkalem, který sídlí na Velvyslanectví České republiky ve Slovinsku, Riharjeva 1, 1000 Ljubljana, tel. + 386 (1) 420 24 50

Neoficiální informace

Slovinsko [online]. 2008 , 2008 [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovinsko>. 

Počet shlédnutí: 119