obrzek domeku-home logo-FB


Němci v Dánsku

Úvod a cíl práce

O menšině

Německá menšina v Dánsku žije na jihu u hranic s Německem v oblasti severní Šlesvicko. V této oblasti žije asi 250 tisíc obyvatel, z toho 15 až 25 tisíc je příslušníky německé minority. Menšina se věnuje činnosti v církevní a sociální oblasti, provozuje vlastní deník, různé spolky, sportovní a kulturní aktivity. Má vlastní německé školy, školky, knihovny, politickou stranu, muzea. Na území severního Šlesvicka probíhá míchání vlivů z Německa a severního Dánska. Němci si mohli dobrovolně vybrat občanství a identitu. Nyní se zdá, že jsou se svou situací spokojeni.

Cíle práce

Naším cílem bylo zjistit základní informace o této menšině a jak na tom celkově jsou. Zaměřili jsme se na jazyk, školství a výchovu dětí, podporu minority ze strany státních institucí (tedy dánské většiny, ale i Německa), národnostní identitu, náboženství, folklór, menšinové spolky a organizace. Dále na otázky běžného života zaměřující se na současnou situaci dánských Němců a jejich historické povědomí a na jejich povahu. V poslední řadě také na stručný přehled historie této menšiny.

Rešerše

V Severním Schleswigu (nebo také Jižním Jutsku) se mluví standardní dánštinou („Rigsdansk“) a jižní jutštinou („Sonderjysk“), dánským dialektem, který se používá spíše na hovorové úrovni. Němčina je používána jako formální jazyk (schůze, diskuse, kostel, …). Dánsko je ale oficiálně jednojazyčná země; němčina je zde uznávána a podporována, ale nemá oficiální status. 1)

Německý jazyk je jako vyučující jazyk na (soukromých) „menšinových“ školách a je učena (jako předmět) na všech dánských středních školách. Je zde vydáván denní „menšinový“ tisk „Der Nordschleswiger“, který je téměř celý v němčině a prodává se okolo 4000 kopií denně. Německé vysílání v rádiu nebo televizi je vzácné, je povolené, ale není nijak podporované. Němčina je pro menšinu jazyk všech kulturních aktivit. Německá minorita je politicky reprezentována 16 radními v 9 městských úřadech a má 1 representanta na okresním shromáždění („amtsraad“) Jižního Jutska. 2)

Největší podíl této oblasti je zemědělský, lidé žijí nejvíce v malých městečkách a na vesnicích. Nejsou zde žádná velká města. Pro přibližně 8,000 Němců je němčina mateřský jazyk a denně ji používají. Po 2. světové válce došlo k úpadku německého jazyka a nikdy se úplně nezotavil. Tato oblast je oproti zbytku Dánska na ekonomické úrovni pozadu, industrializace ji zasáhla později a pomaleji. Někteří vystudovaní Němci se stěhují pryč za prací. 3)

Německá menšina je oficiálně representována organizací „Bund Deutscher Nordschleswiger“ (4100 členů) a její politickou stranou - Schleswigská strana („Schleswigsche Partei“). Pro německou menšinu je zde také „Deutscher Schul- und Sprachverein für Nordschleswig“ („Asociace německých škol a jazyka pro Severní Schleswig“), která aktivně podporuje německý jazyk a kulturu. 4)

Status německé menšiny je garantován Německo-dánskou dohodou z roku 1955 („Bonn-Kopenhagener Erklärungen“). Od té doby zde mezi minoritou a Dány nebyly žádné větší problémy. 5)

Bohužel se nejedná o literární rešerši, ale spíše o teoretické zázemí práce. Tuto část musíte předělat.

Metodologie

Během výzkumu jsme používali tyto techniky sběru dat:

Analýza písemných dokumentů

Tato technika je sekundárním sběrem dat, tedy data máme již zpracovaná - z druhé ruky - a to je také její největší nevýhodou (informace mohou být neobjektivní, zastaralé nebo dokonce mylné). Znamená analýzu jakýchkoliv písemností, ať už to jsou dokumenty tištěné nebo psané na papíře nebo na audiovizuálních nosičích, fotografie. Výhodou této metody je, že lze získat informace, které nemůže sehnat podklady k výzkumu přímým. Vhodná metoda pro studium historie, srovnávání a ověřování informací.

Informace v teoretické části a literární rešerši byly čerpány mj. z odborných článků, průvodců a internetových stránek, Tato technika výzkumu je neinvazivní, takže nijak neobtěžuje respondenty. Také se dá skrze ni dostat k informacím, na které bychom jinak nenarazili nebo bychom je nebyli schopni zjistit (např.: z časového či geografického hlediska). Naše práce zahrnuje informace z různých zdrojů a jejich porovnáním by čtenář měl dospět k úvodnímu seznámení s tématem.

Polostandardizovaný rozhovor

Pomocí polostandardizovaného rozhovoru vede tazatel část rozhovoru ve stanovené pořadí a zbytek otázek, jež mají návaznost na předešlé, doplňuje.[5, s. 142] Je to přechodná varianta mezi strukturovaným a volným rozhovorem. Dotazující má připravený jen hrubý seznam otázek a dává tak dotazovanému určitou volnost. Také je možno dodatečně klást doplňující otázky. Výhodou osobního dotazování je to, že je možné během rozhovoru respondenta i pozorovat a to může poskytnout dodatečné informace. Nevýhodou je naopak to, že některým respondentům nemusí tato forma vyhovovat (nemusí odpovídat pravdivě, mají určité zábrany, které by třeba při písemném dotazování neměli). Je to technika vhodná pro kvalitativní výzkum. Důležitou roli hraje také tazatel, který musí být dobře připraven a pokládat i zaznamenávat otázky tak, aby neovlivnil objektivnost výzkumu.

Dotazování vybraných respondentů bylo bezmála klíčovou metodou našeho výzkumu. Získali jsme tak mnoho informací. Byli vybráni lidé, kteří se neznají, tudíž byla zaručena objektivnost výzkumu. Na druhou stranu se nedá vyvodit, jestli nejsou odpovědi respondentů zkreslené, z mnoho výpovědí jsme ale byli vždy schopni vyvodit jednotný závěr. Rozhovory probíhaly formou osobního setkání s respondenty přímo ve zkoumané oblasti, dále také pomocí internetu. Respondenti byli po našem stručném představení uvedeni několika větami do tématu a postupně odpovídali na základní otázky týkající se zkoumané německé menšiny. Zvláště se osvědčila sociální síť Couchsurfing, přestože na mnoho odpovědí se muselo čekat delší než předpokládanou dobu, byli zde lidé nejvstřícnější (např. na známém a všemocném Facebooku nebo formou e-mailingu byl kontakt podstatně horší). Navíc jsme zde také získali nové kontakty (krom těch, které jsme dostali při pobytu v Dánsku). Dotazovaní byli více méně vstřícní, problém byl, že těch, kteří vůbec odpověděli byla (stejně jako předmětem naší práce) menšina. Překvapivě jsme „ztratili kontakt“ i s některými respondenty, kteří s námi již diskutovali. Rozhovory probíhaly v angličtině a následně byly pro výzkum překládány do češtiny. Zřídkakdy nastal problém s překladem či pochopením výkladu v cizím jazyce. Velice nápomocna nám také byla městská knihovna v Aabenraa, která je vedena německou menšinou.

Ve výzkumu probíhaly rozhovory s těmito osobami:

Respondenti
  • Harro Hallmann / muž, Aabenraa, Dánsko - vedoucí pro komunikaci BDN, politolog, pracuje v Aabenraa Bibliotek
  • Jakobsen Petersen, 25 / muž, Dánsko - student, příslušník německé menšiny, vyrůstal v jižním Jutsku, mluví německy, dánsky i místním dialektem
  • Lea Kehres / žena, Bad Segeberg , Schleswig-Holstein, Německo - má příbuzného v Dánsku, kterého jezdí navštěvovat
  • Paul Christensen / muž, DK-6800 Varde, Dánsko
  • Dr. Nils Hansen / muž, Flensburg-Weiche, Německo

Lokalita výzkumu

Mapa

Němci se zde soustřeďují v městečkách Tinglev (něm. Tingleff), Aabenraa (Apenrade) a Haderslev (Hadersleben) a v jejich okolí.

6)

Aabenraa

Město Aabenraa (německy: Apenrade) se nachází v obci Aabenraa. Jeho jméno původně znamenalo „otevřená pláž“. Město má 15806 obyvatel (podle sčítání z 1. ledna 2010).
Město disponuje 7,5 m hlubokým přístavem, s významným námořním obchodem. Také je tu najdeme pestrý průmysl např.: varhany Marcussen, strojírna Callesens.
Významná německá menšina zde zveřejňuje „Der Nordschleswiger“ noviny v německém jazyce. 7)

Haderslev

Haderslev (německy: Hadersleben) je město v regionu jižního Dánska s 21.293 obyvateli (podle sčítání z 1. ledna 2010). Haderslev byl pravděpodobně založen Vikingy, v té době se stal jedním z hlavních obchodních center v jižním Jutsku. V 16. století se město stalo jedním z prvních míst ve Skandinávii, kde byla přijata Lutheránská reformace.
Haderslev je nyní obchodní centrum a přístav. Jeho průmysly zahrnují strojní obchody a pivovar. 8)

Tinglev

Tinglev bylo před rokem 1918 pod nadvládou Němců, do roku 2007 se jednalo o obec s vlastní samosprávou. Dnes spadá s počtem 2 884 obyvatel pod samosprávu obce Aabenraa. Toto město bývá spojováno Hjalmarem Schachtem- německým finančníkem a ministrem hospodářství nacistické vlády v letech 1937-1943. 9)

Vlastní část

Úvodem

Německá minorita v Dánsku žije na jihu u hranic s Německem v oblasti severní Šlesvicko. Situace na území Dánska je pro ni dobrá a příslušníci této menšiny jsou na svůj původ pyšní. Na jihu Dánska žije asi 250 tisíc obyvatel, z toho 15 až 25 tisíc je příslušníky německé minority. Německá menšina se věnuje činnosti v církevní a sociální oblasti, provozuje vlastní deník, různé spolky, sportovní a kulturní aktivity. Má vlastní německé školy, školky, knihovny, politickou stranu, muzea. Hlavním úkolem organizace Der Bund Deutscher Nordschleswiger (jenž je hlavní, zastřešující organizací této menšiny) je podpora německé identity, řeči a kultury v severním Schleswigu. Mezi další činnosti této skupiny patří péče o dobrý a důvěryhodný vztah k většinovému obyvatelstvu Dánska. Organizace se vidí jako „spojnice“ mezi německou minoritou a Dány. Na území severního Šlesvicka probíhá míchání vlivů z Německa a severního Dánska. Příslušníci německé menšiny si mohli dobrovolně vybrat občanství a identitu.

Historie

Oba národy, německý i dánský, žili v harmonii až do vstupu nacionalismu do poloviny 19. století. V roce 1830 došlo k vážným střetům mezi Němci a Dány. Začlenění oblasti Schleswig do království bylo ustanoveno novou ůstavou Dánska a celá situace vygradovala v dánské hnutí. Poté přišly 2 války, které tento stav změnily. První válka mezi lety 1848 -1850, kterou Dánové vyhráli a druhá roku 1864, při které Dánové ztratili Šlesvicko, když prohráli proti Prusku s Rakouskem. Tato válka nevyřešila národní konflikty. Dánsko se snažilo o získání kulturní autority, ale většina populace byla německé identity a Šlesvicko se stalo pruskou provincií. 10)

Po skončení 1. světové války vzniklo řešení šlesvické otázky týkající se práva na národní sebeurčení. Roku 1920 proběhlo v celém Šlesvicku v rámci Versailleské smlouvy lidové hlasování ve formě plebiscitu. V severním Šlesvicku proběhlo hlasování na celém území (enc-bloc = vcelku). Naopak v zóně na jihu od dnešních hranic (jižní Šlesvicko - dnes součástí Německa) proběhl plebiscit po obcích jednotlivě. můžete o volbách napsat něco konkrétněji, kdo je organizoval, jaká byla kampaň, byly to volby, nebo plebiscit (referendum), jak to, že byl odlišný systém sčítání hlasů ve dvou částech, jaký by byl výsledek při použití stejné metody, v jižní části byly hlasy v každé komunitě sečteny odděleně Výsledky hlasování byly následující: v severní zóně se cítilo být Dány 75 % obyvatel a 25 % se cítilo být Němci. V jižní části u hranic tomu bylo přesně naopak, tedy 75 % občanů se cítilo být Němci a zbylých 25% Dány. Následkem vzniku dvou zón byla vytvořena národní hranice mezi Dánskem a Německem. Na základě principu národního sebeurčení bylo rozděleno Šlesvicko. Tento proces znamenal počátek německé menšiny v Dánsku. Minorita si udržovala místa svého vlivu v několika městech a jejich oblastech (Tondern, Hadersleben, Sondenburg, Appenrade) a v jižní (zemědělské oblasti) části severního Šlesvicka.kdo byl garantem dohody, byla uzavřena mezinárodní smlouva? Dalším důsledkem bylo vytvoření německé minority v Dánsku a dánské minority v Německu. 11)

Prvních pár let po tomto rozdělení, které proběhlo pomocí referenda, byly z německé strany snahy o změnu hranice. Oficiálním důvodem bylo rozdělení podle dvou různých plebiscitů, které byly pokládány za nekorektní. Tato situace vedla ke konfrontaci mezi Němci a Dány a dále se zhoršovala s příchodem národního socialismu do Německa. Když Adolf Hitler získal moc, německá minorita doufala, že hranice budou přesunuty jak?. Roku 1938 bylo postaveno na německo-nacistickou ideologii, němci převzali menšinové spolky. Okupace Dánska německými vojáky 9. dubna 1940 ještě více zhoršila vztahy mezi Němci a Dány v příhraničí v obou zemích.

Druhá světová válka byla pro německou minoritu také velmi špatná, vyžádala si od německé menšiny v Dánsku veliké oběti: Německá minorita se stala součástí německé okupační mašinerie a přidala se k německému vojsku. Na německé straně bojovalo 2100 dobrovolníků, z nichž 752 padlo. Většina dobrovolníků to dělala kvůli dánské státní příslušnosti a službě ve „Waffen- SS“ , budovy státních institucí jako školy, školky atd. byly zkonfiskovány jak rozumět této konfiskaci - kdo tedy přišel o školy a školky - Dánové nebo německá menšina?Tato situace velmi zhoršovala vztahy minority s Dánskem po 2. světové válce. V roce 1945 po konci 2. sv. války bylo přibližně 3000 mužů z německé menšiny Dány odsouzeno a uvězněno za spolupráci s Němci při německé okupaci. Byli odsouzeni za vlastizradu, jelikož měli dánské pasy - byli považováni za Dány. Roku 1945, přesně 22.11. 1945 nastal zvrat a nový, demokratický začátek pro německou menšinu pomocí Deklarace Loajality. V tomto dokumentu německá minorita oficiálně deklarovala svoji loajalitu k dánské ústavě a uznala hranice z roku 1920. Der Bund deutcher Nordschleswiger tímto chtěl navázat nové, lepší vztahy s dánskou většinou a snažit se zůstat a žít v dánském národním státě. Díky této deklaraci se minorita stala řádnou součástí dánské společnosti, byla zde přijata německá kultura a národnost jako taková. Tato vyjádření byla v Evropě v té době průlomová (v otázce menšin) a stala se tak příkladem pro všechny další menšiny v Evropě.

Dalším pozitivním krokem se stala Bonn – Kodaňská deklarace v roce 1955. Tato deklarace zajistila práva menšin na severu i jihu Šlesvicka a vyhlásila svobodu výběru své národnosti. Zapečetěním kladných vztahů mezi oběma národy byla návštěva královny Markéty II. roku 1986, německého prezidenta Richarda von Weizsäckera roku 1989 a německého prezidenta Romana Herzoga v roce 1998. Všechny tyto návštěvy byly důležitými momenty k dosažení kompletní rovnosti a zaručily dobré vztahy v dánsko-německém regionu. 12)

Vždycky se snažte, aby minimum otázek zůstalo „nakousnutých“ - kdy to nebylo, jak se to projevovalo? Před 10 lety se dokonce mnoho Němců v příhraničí přistěhovalo do Dánska v další vlně, protože v této zemi byla znatelně lepší ekonomická situace. Píšete o další vlně, ale zatím nezmiňujete ty vlny předchozí. Informace o dalším přílivu Němců do Dánska je velmi zajímavá - uveďte zdroj a o jaké množství Němců se jednalo.

Dnes už se ovšem situace obrátila a mnoho dánských Němců se stěhuje nebo dojíždí přes hranici do Německa za prací nebo za studiem. Minorita v poslední době ztrácí na početnosti.

Identita a organizace

Členové německé minority se považují za dánské občany s německou identitou. Menšina se domnívá, že představuje jakýsi most mezi Dány a Němci. Většinou, když si mají vybrat, jestli se cítí být více Němci či Dány, nejsou schopni to určit, není to prý ani jedna z možností. Mají silné pouto k severnímu Šlesvicku. Na pohled se zdají být natolik začleněni do dánské komunity, že se již stali spíše Dány. Přesto se v nich ale objevuje jistý patriotismus, který rozhodně nechtějí opustit. Na druhou stranu se tu samozřejmě nachází i tací, kteří se se svojí příslušností k německému národu nadobro rozloučili a stali se Dány se vším všudy. Těch je ale minimum. Z pohledu Dánů tu dnes Němci žijí s nimi a nikdo tu skutečnost, že nejsou původem z Dánska už neřeší (obecně). Německá menšina zde už není denním tématem. Příslušníci německé menšiny v Dánsku mají dánské občanství, takže je pro vnějšího pozorovatele takřka nemožné je rozlišit od Dánů. Dánové ale mohou Němce poznat, a to podle stále přítomného akcentu. Německá minorita se rozhodně necítí nějak diskriminována, s Dány mají dobrý vztah. Přesto je u Dánů patrný jakýsi malý odstup, se kterým na Němce hledí, podobně jako na cizince. Není to ale nic nepřirozeného, stejně jako člověk „respektuje“ něco, co mu není zcela vlastní. 13) 14)

Federace Der Bund Deutscher Nordschleswiger je mateřská organizace německé menšiny. Zastupuje ji ve věcech politických, kulturních a ekonomických. Jejich hlavní cíl je reprezentovat zájmy minority a podporovat německý jazyk a kulturu v Severním Šlesvicku. BDN byla založena 22. listopadu 1945. Je rozdělena na 4 okresy a 19 místních poboček a má asi 3200 členů. Generální sekretariát BDN je v Abenraa, má trvalé zastoupení u dánské vlády (v parlamentu), Sekretariát německé minority v Kodani. Generálním předsedou byl roku 2007 zvolen Hinrich Jürgensen. Další významní členové jsou předseda kulturního výboru Marion Petersen a předseda představenstva SP Marit Jessen Rüdiger. Nejvyšší orgán je Shromáždění delegátů, skládající se ze zástupců spolků a místních organizací (menších celků, ze kterých se skládá BDN). V BDN si shromáždění delegátů volí: o hlavnho předsedu, zástupce předsedy, předsedu Schleswigsche partei, předsedu kulturního výboru. Tyto funkce jsou vykonávány dobrovolně, bez platu. Členové nejvyššího předsednictví jsou odpovědni za zásadní věci shromáždění a za celkové hospodaření BDN. Zástupci jsou členy hlavního předsednictví. Disponují 33 miliony euro ročně. Dostávají také nemalé dotace od Německa. Hlavní zásady BDN jsou: německá kultura je samostatná část většího společenství,totiž Dánska; německý jazyk je to nejdůležitější poznávací znamení; dobrovolná práce je základem působení německé menšiny; sebevědomí, tolerance, otevřenost; vyznačuje se dobrým, důvěryhodným jednáním vůči dánské většině; vynakládá úsilí o rozšiřování vztahů mezi Němci a Dány a v neposlední řadě členství je dobrovolné.

Institut pro historický výzkum spravuje archivy historie německé minority a provádí výzkum. Další významnou asociací je Heimatkundliche Arbeitsgemeinschaft, založená pro studování místní a regionální historie v podobě exkurzí, přednášek a publikací. V Sonderborgu se nachází Německé muzeum, jsou zde k vidění kolekce německé historie v Nordschleswigu. V průmyslovém městě Abenraa je Německé školní muzeum.

15)

Ve znaku jsou dva lvi a most, který symbolizuje spojenectví mezi Dány a Němci.

Školky, školy a jazyk

Školky a školy jsou hlavními institucemi německé minority. 20 mateřských školek navštěvuje 600 dětí, 14 základních škol a 1 gymnázium, které navštěvuje 1400 dětí hrají důležitou roli ve výuce německého jazyka a kultury. Také dánština je součástí studijního plánu, takže děti se mohou cítit doma na obou stranách hranice. V Tinglev se nachází Německá Internátní škola pro žáky 9. a 10. třídy. Deutscher Schuhl und Sprach Verein je zastřešující organizace pro školství, organizuje jednotlivé menší spolky týkající se škol. Školství je na základě dánského zákonodárství pro privátní školy, podporováno dánským státem, lze říci, že jsou to privátní školy. Podle dánského sociálního zákona je financována většina německých škol. Cílem výuky je osvojení si německého jazyka a úvod do německé kultury a historie, dánský jazyk a seznámení na život v dánské společnosti. Vysvědčení těchto škol je uznáváno v Dánsku, ale i v Německu. V Abenraa najdeme Centrální knihovnu,která má pobočky v Haderslev, Sonderburg, Tondern a Tinglevu, 2 mobilní knihovny, 15 školních knihoven, 23 německých knihoven – to vše čítá 23 000 jednotek médií (knihy, časopisy, hry, záznamy, dvd, ETA) pro 8 000 uživatelů. Ačkoli Copenhagen - Bonn deklarace zaručuje právo užívat německý jazyk jako jazyk minority, většina členů minority nemluví německy jako svý hlavním jazykem. Jejich nejpoužívanější jazyk je dánský dialekt, tzv. Sonderjysk (dialekt Jižního Jutska). Standartní dánštinu ovládá jen pár příslušníků minority, naučili se jí buď ve škole nebo ve společnosti Dánů. Sonderjysk považují jako neutrální jayk jak minorita, tak i majorita, ale standartní dánštinu vnímá neutrálně pouze majorita. Minorita považuje standartní dánštinu jako národní jazyk majority, který není slučitelný s jejich národní identitou. Přestože standartní dánština není součástí jejich identity, chápou, že je nutné ji akceptovat a to zejména v práci a v politických souvislostech. Závěrečná zkouška může být složena v němčině nebo dánštině. Na němčinu jako předmět kladou velký důraz, ostatní předměty jako biologie, fyzika atd. bývají také vyučovány v němčině, ale o přestávce se většinou mluví dánsky. Do německých škol neposílají své děti všichni příslušníci německé minority, ale většinou tomu tak je. Mladí většinou mluví doma s rodiči německy, ale venku nebo ve škole pak dánsky. 16) 17)

Zajímavé bylo zkoumat náhled našich respondentů na kvalitu a frekvenci užívání původního jazyka oproti jazyku země, ve které v současné době žijí. Ačkoli Bonn-kodaňská deklarace zaručuje právo užívat německý jazyk jako jazyk minority, většina členů minority nemluví německy jako svým hlavním jazykem. Jejich nejpoužívanější jazyk je dánský dialekt, tzv. Sønderjysk (dialekt Jižního Jutska). Je to dialekt dánského jazyka, jež můžeme dělit ještě na severní, východní a západní - mluví jím lidé jak na severu Šlesvicka (více se podobá standardní dánštině), na jihu Dánska, ale v malé míře i v Německu na jih od dánských hranic (minimálně také ve Flensburgu, tam ale mluví Dánové spíše standardní dánštinou). Dialekt má tendenci stále se blížit ke standardní dánštině - často čím mladší generace mluvčích, tím podobnější. Rigs dansk - Standardní dánštinu v této oblasti ovládá jen málo příslušníků minority, naučili se jí buď ve škole, nebo ve společnosti Dánů. Sonderjysk považují za neutrální jazyk jak minorita, tak i majorita, ale standardní dánštinu vnímá neutrálně pouze majorita. Minorita považuje standardní dánštinu jako národní jazyk majority, který není zcela vhodný k jejich národní identitě.

Němčina je používána jako formální jazyk (schůze, diskuse, kostel, …). Dánsko je ale oficiálně jednojazyčná země; němčina je zde uznávána a podporována, ale nemá oficiální status. 18)

Německý jazyk je jako vyučující jazyk na (soukromých) „menšinových“ školách a je učena (jako předmět) na všech dánských středních školách. Je zde vydáván denní „menšinový“ tisk „Der Nordschleswiger“, který je téměř celý v němčině a prodává se okolo 4000 kopií denně. Německé vysílání v rádiu nebo televizi je vzácné, je povolené, ale není nijak podporované. Němčina je pro menšinu jazyk všech kulturních aktivit. Německá minorita je politicky reprezentována 16 radními v 9 městských úřadech a má 1 representanta na okresním shromáždění („amtsraad“) Jižního Jutska. 19)

Tabulka, která znázorňuje používání jazyků v Severním Šlesvicku (z roku 1982, z knihy Das Sparchverhalten innerhalb der Familie, Toft):

Jazyk používaný v rodině Německý jazyk Sonderjysk Dánský jazyk
S rodiči23,7%72,4%3,9%
S dětmi27,8%70,71,5%

Dobrovolnické akce

Dobrovolnictví je pro německou menšinu podstatné. Sport a aktivity pro volný čas jsou nabízeny prostřednictvím široké škály skupin, které jsou součástí mladé asociace Jugendverband. Členy Jugendverband je 3 000 aktivních mladých lidí, kteří se podílejí a účastní různých akcí. Tato asociace pořádá každoroční Knivsbergfest, tradiční letní shromáždění německé menšiny. Knivsberg je nejvyšším bodem v Severním Šlesvicku a také místem Jugendhof, což je konferenční centrum německé minority, které poskytuje aktivity pro mládež jako je tanec, sport a hudba. Populárními sporty německé menšiny v Dánsku jsou házená,gymnastika, volejbal, judo a veslování. Vlastní 6 veslařských klubů. Nejznámější je Severošlesvický veslařský spolek - Rudendverband fur Nordschleswig, pořádá zájezdy s veslařskými regatami.Význam veslování dokládá i to, že jsou napojeni na veslaře dál v Dánsku a v Německu. 6 jejich kluboven jsou domy, kde se setkávají místní členové minoritní skupiny. Významný je pro minoritu i dechový orechestr. Hlavní orgán sociálních služeb Nordschleswigu se skládá ze 3 pilířů. 1. Působí 16 místních společenství s 3200 členy, které se starají o aktivity na konkrétních místech a podporují formou práce ve výborech (pořádají naučné kurzy, cestování na regionální úrovni a dalších akce). 2. Poradenství pro rodiny zahrnující i hospodaření je samostatné i s pomocí úřadů nebo dalších skupin pro pomoc rodinám (na místní úrovni). 3. Dům Quickborn, místo setkání a odpočinku v lokalitě Flensburger fo“rde, zde se pořádají kulturní akce, představení, dovolená, umění. K úkolům těchto organizací patří starání se o seniory, akce a kurzy pro rodiny a mládež. 20) 21)

Náboženství

Němci v Dánsku jsou protestanté, stejně jako Dánové a celý Skandinávský poloostrov. Nemají vlastní kostely, ale mají své pastory (kněží), celkem jich je 5 na rurálních farnostech. Vyznávají německé luteránsví. Severošlesvická církevní obec je úzce napojena na evangelickou luteránskou severolabskou církev (Německo), která se o obyvatelstvo stará (Evangelich-lutherische Nordelbische Kirche). V severošlesvických městech jsou 4 němečtí pastoři, v rámci Danische Volkskirche – Dánská lidová církev, která obstarává církevní služby ve městech. Kostely pak sdílejí s Dány. V otázce náboženství se ale Němci zcela neshodují s Dány v některých detailech. Vztah není nepřátelský, spíše se zde respektují a do těchto záležitostí se sobě navzájem nevměšují. 22)

Zvyky a kultura

Příslušníci německé menšiny v Dánsku neslaví jiné svátky než Dánové, vesměs je mají stejné. Němci a Dánové mají velice podobnou kulturu a tradice. I přes značnou asimilaci, pořádá německá menšina kulturní akce, jež majoritní Dánové neslaví. Mezi takovou typickou zábavnou oslavu patří Ringeridning, který lze přirovnat k - moderní verzi středověkých rytířských turnajů. Hry se účastní několik rytířů, jejichž úkolem je chytit železný kroužek zavěšený na provazu. V každém městě je korunován král a na konci sezóny se koná finální turnaj v Hellevadu a korunovace “Krále králů”. Největší turnaje se konají v městech Søndborg a Aabenraa. 1. května 1996 byla založena Stevning Ringriderforening asociace, která podporuje pořádání těchto turnajů. Jejími zakladateli jsou Kay Vogt, Anne Jørgensen, Jacob Rudolph, Karin Thomsen, Anette Bendixen, Marianne White a Vagn Erik White a mnoho dobrovolníků. 23)

Zvláštní význam pro udržování vzájemných vztahů má pro německou menšinu festival Knivsbergfest, který se pořádá každý rok již od roku 1894. Pouze v období dvou světových válek byli příslušníci německé minority o Knivsbergfest ochuzeni. Dne 29. června 1947 byl uspořádán první poválečný Knivsbergfest. Třídenní festival má pestrý program, jsou zde pořádány hry, živá hudba, vystoupení a sportovní turnaje. Každoročně je pořádán zápas v házené, hrají proti sobě dva týmy: jeden ze Severního Šlesvicka a druhý z Německa. 21. dubna 2012 se v rámci festivalu poprvé uskutečnil tzv. disk golfový turnaj. Na své si na festivalu přijdou i řečníci a to v podobě Soapbox, což je forma veřejného projevu, především o otázkách politických. 24) 25) 26)

Tradice Der Deutschen Tage (německý den) vznikla po roce 1945. Tzv. Německý den se koná vždy první sobotu v listopadu ve městě Tinglev, přesněji v hale německého sportovního a rekreačního střediska. Každý rok této disponuje novým, aktuálním mottem. V roce 2008 motto znělo: „ Spojená vlast a otevřenost světu“. Během Der Deutschen Tage probíhají slavnostní akce, hudební a kulturní vystoupení a proslovy německých a dánských politiků.27)

Na začátku ledna se koná Neujahrstagung (Zasedání na Nový rok) v Akademii ve městě Sankelmark. Zasedání se účastní politici z Berlína a z Kodaně, diskutují o aktuálních problematikách a politických otázkách německé menšiny. Součástí setkání je taktéž kulturní program s kabaretem a otevřením výstavy. 28)

Německé a dánské jídlo

Jednou, když moje neteř slavila druhé narozeniny, bylo mi divné, že její matka a babička chtěly mít dánskou vlajku na stole. Nemohly ji nikde sehnat, bez ní to ale nešlo. Nakonec se jim podařilo ji koupit. Bratr mi řekl, že je to tam normální. Když se něco slaví nebo je nějaká speciální příležitost, je velice důležité mít na stole dánskou vlajku jako symbol země, ze které pocházejí. Matka s Babičkou se také velice divily, že bratr pro svou dceru nechce mít na stole také německou vlajku.

Lea Kehres , Bad Segeberg , Schleswig-Holstein, Germany.

V oblasti jídla vynakládá dánská vláda velkou snahu o zdraví životní styl prostřednictvím vysokých daní, které jsou uvaleny například na sladkosti, brambůrky, alkohol atd… Obyvatelé Dánska se o tyto nezdravé pochutiny nenechají obrat a vyjíždějí na nákupy do Německa. V dánských restauracích není obvyklé dávat dýžko, naopak v Německu je to samozřejmost. Oproti Dánsku je v Německu pestřejší výběr národních kuchyň (čínské, indické, thajské, španělské, italské, francouzské, portugalské, německé, vegetariánské atd.). Další nevýhodou je užší výběr sortimentu v dánských supermarketech. Typickým dánským pokrmem je smore brot (dánský sendvič se sleděm, rajčetem, nasekanou cibulí a salátem navrch na rustikálním chlebu).

Politická reprezentace

Německou minoritu zastupuje politická strana jménem Šlesvická strana (Schleswigsche Partei), funguje jako strana nezávislá a regionální. V místních volbách roku 2009 bylo zvoleno 5 zástupců šlesvické strany: 2 v Aabenraa, další v Tondern, Sonderborg a Haderslev. Šlesvická strana je reprezentována v Kodani. Minorita je z velké části financována a podporována také německou vládou. V poslední době minorita podporuje proces Evropské Integrace a také v něj věří. Menšina spolupracuje s Federal Union of European Nationalities (FUEN) a YEN (Youth of European Nationalities). 29) 30)

Rozdíly mezi Němci a Dány

Většina respondentů se v zásadních otázkách shodla. Ovšem v různých směrech soužití a porovnání charakterových vlastností se daly odhalit jisté diference v názorech dotazovaných lidí. Například náhledy na stěhování lidí z Německa do Dánska a opačně se lišily. Někdo z respondentů přikládal větší výhody bydlení a životu v Německu, a někdo naopak v Dánsku. Každý ze států má podle vyzkoumaných informací své pro a proti, ovšem žádná zásadní špatná zkušenost, ať už s chováním lidí či úřadů, nebyla zjištěna. Vztahy minoritních skupin vůči majoritní společnosti v těchto zkoumaných zemích se dle všeho jeví jako bezproblémové a relativně přátelské. Přestože historicky byla tato oblast sužována spory a válkami, zdá se, že současní obyvatelé především pohraničních oblastí, o které šlo nejvíce, necítí žádnou nenávist nebo zášť. Hodnocení charakterových vlastností musí začít zmínkou o srdečných a přátelských Dánech, kteří však překvapivě drží hodně při sobě (jako minorita v Německu). Stýkají se se svými krajany, navštěvují různé národní spolky či pořádají společenské akce. Němci v Dánsku oproti tomu příliš nerozlišují mezi krajany a původními Dány. Pouze mimořádně se konají některá setkání německých krajanů, musí to už však být opravdu výjimečná událost. Němci velmi dobře splynou se svou „novou“ společností a příliš neřeší změny tradic a zásad pocházejících z jejich domoviny. Dánové si v cizině udržují své zvyky a konzultují je s krajany, a proto se v mnohem větší míře drží své kultury než Němci. Celkově se z této studie dá zjistit mnoho zajímavých informací. Němci v Dánsku nejsou v žádném případě diskriminováni. Není jim nijak bráněno v praktikování vlastní kultury, mají i různá privilegia, avšak oni jich nevyužívají v takové míře, v jaké by to bylo možné.

Celý článek na téma Německá menšina v Dánsku: Typické vlastnosti najdete na tomto odkazu

V rámci vlastní práce se zamyslete nad tím, které informace jste zjistili v rámci výzkumu a které jsou odcitované - parafrázované z literatury ( u těch musí být odkaz).

Shrnutí a závěr

Němci jsou v Dánsku velice spokojení. Po 2. sv. válce mezi oběma etniky v oblasti severního Šlesvicka docházelo ke konfliktům, ale nyní lze konstatovat, že vztahy mezi majoritní dánskou společností a minoritní německou společností jsou bezproblémové. Organizace Der Bund Deutscher Nordschleswiger představuje pevnou základnu pro udržení a rozšíření německé minority v Dánsku a o záležitosti menšiny se pečlivě stará. Několik kulturních událostí, zejména Ringeridning, festival Knivsbergfest, tradice Der Deutschen Tage či Neujahrstagung jsou další příležitostí pro udržení vztahů mezi členy německé minority. Nejvýznamnějším atributem menšiny je německý jazyk, který je vyučován i na školách. Více než německým jazykem hovoří menšina tzv. Sønderjysk, což je dánský dialekt, svou strukturou spíše podobný dánštině. Německou minoritu v Dánsku je možné označit za asimilovanou. Minorita se od Dánů nijak výrazně neliší a ze strany obou etnik není pociťována diskriminace či nenávist vůči druhé skupině. Menšina má i vlastní politickou stranu. Co se týká náboženství, obě zde žijící skupiny jsou protestantské. Zdejší Němci se po stránce národní identity hlásí ke svým německým předkům, ale cítí se, že patří stejným dílem i mezi Dány.

Odkazy a literatura

Zdroje

1) , 2) , 3) , 4) , 5) , 18) , 19) Euromosaic [online] - German in Denmark [cit. 2011-17-05] <http://www.uoc.edu/euromosaic/web/document/alemany/an/i2/i2.html#2.2>
6) Danmark - Mapy Google. Danmark - Mapy Google [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: <https://maps.google.com/>
7) Aabenraa - Wikipedia, the free encyclopedia. Aabenraa - Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Aabenraa>
8) Haderslev - Wikipedia, the free encyclopedia. Haderslev - Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Haderslev>
9) Tinglev - Wikipedia, the free encyclopedia. Tinglev - Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Tinglev>
10) , 12) , 14) , 20) English. English [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.nordschleswig.dk/english.1685.aspx
11) Die Schleswigsche Partei nach 1920. Die Schleswigsche Partei nach 1920 [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.schleswigsche-partei.dk/SEEEMS/1826.asp
13) , 15) Aabenraa Kommune - Die deutsche Volksgruppe. Aabenraa Kommune - Die deutsche Volksgruppe [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.aabenraa.dk/forside/om+kommunen/auf+deutsch/die+deutsche+volksgruppe
16) Deutsche Kindergärten in Nordschleswig. Deutsche Kindergärten in Nordschleswig [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.dssv.dk/SEEEMS/8808.asp
17) Deutsche Schulen in Nordschleswig. Deutsche Schulen in Nordschleswig [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.dssv.dk/SEEEMS/12714.asp
21) , 22) , 29) The German Minority in Denmark. In: The German Minority in Denmark [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.nordschleswig.dk/files/$misc/INFO2012-English.pdf
23) Ringeridning. Ringeridning [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.stevning.dk/ringridning/forening.shtml
24) Herzlich willkommen beim Deutschen Jugendverband für Nordschleswig. Herzlich willkommen beim Deutschen Jugendverband für Nordschleswig [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.djfn.dk/
25) , 27) , 28) Traditionen. Traditionen [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.nordschleswig.dk/traditionen.1595.aspx#anchorName1611
26) Soapbox - Wikipedia, the free encyclopedia. Soapbox - Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Soapbox
30) 90er Jahre bis heute. 90er Jahre bis heute [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.schleswigsche-partei.dk/SEEEMS/1835.asp

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako