obrzek domeku-home logo-FB


Němci ve Francii - Lotrinsko

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lorraine.svg

Úvod

Po staletí byla evropská politika ovládána francouzsko-německými spory. Vztahy Francie a Německa, dvou významných evropských států, je možné s určitostí považovat za zcela výjimečné. Pohraniční oblast, které se válečné konflikty dotkly nejvíce, je známá pod pojmem Alsasko-Lotrinsko, území, jehož obyvatelé museli čtyřikrát během jednoho století změnit svou státní příslušnost a které se již od středověku stalo obětním beránkem mnoha válečných konfliktů. Hlavní výzkumnou otázkou, na kterou se budeme snažit najít odpověď zní: “Jakými specifiky se v současné době vyznačuje německojazyčné obyvatelstvo na území francouzského regionu Lotrinsko.“ Na návaznosti na hlavní výzkumnou otázku, se dále budeme zabývat také těmito vedlejšími výzkumnými otázkami: Další výzkumné otázky: „Jakým způsobem je udržována němčina v této oblasti?“ „Jak funguje školský systém, kde a jakým způsobem je vyučován německý jazyk?“ „Jaký vztah mají lotrinští obyvatelé k Německu?“ „Jaké jsou rozdíly ve vývoji z hlediska jednotlivých generací?“ V neposlední řadě je jeden z hlavních úkolů, natočit filmový dokument na toto téma.

Tato práce se zabývá kulturní a ekonomickou analýzou německojazyčného obyvatelstva ve francouzském pohraničním regionu Lotrinsko. Cílem práce je zjistit, jaký je současný stav specifického společenství občanů, žijícího na území tohoto regionu. Práce je rozdělena na dvě části. V první části je zpracován historický vývoj od počátku vzniku Lotrinska až po jeho současnou podobu.

Druhá, praktická část je zaměřena na vlastní výzkum autorky, jenž detailně rozebírá kulturní a ekonomická specifika obyvatelstva z hlediska historie, identity, kultury, jazykové situace a školství. Práce vychází z terénního výzkumu prováděného ve Francii v září 2012 v rámci projektu „Pestrá Evropa“, realizovaném na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze.

Metodologie

Pro dosažení stanovených cílů byl proveden terénní výzkum v několika klíčových lokalitách Lotrinska. Tuto větu nechápu, vy jste dosáhla cílů a potom jste začala dělat terénní výzkum? To určitě ne. Lenka: Promiňte, ale nerozumím, proč se Vám zdá tato věta špatně? Získané informace jsou tudíž velice přesné a aktuální. Před odjezdem do Francie byl proveden předvýzkum, jehož snahou bylo získat co nejvíce informací, které mohly být užitečné při pátrání po projevech německé minority na území Lotrinska. Během samotného výzkumu byla použita kvalitativní metoda sběru. Díky této metodě je umožněn mnohem hlubší vhled do problematiky (na rozdíl od kvantitativní metody, je schopna odhalit příčiny a důsledky samotného jednání), zejména díky přímému kontaktu s dotazovanou osobou a také možnosti strávit určitou dobu ve zkoumaném prostředí, která by měla trvat několik měsíců, nejideálněji celý rok. Nevýhodou je časová a finanční náročnost. Z těchto důvodů byla doba trvání výzkumu omezena pouze na sedm dní. Pro zaznamenávání a sběr dat bylo nezbytné použít následující pomůcky: videokamera, fotoaparát, diktafon. Já bych tam to pozorování pouze zmínila, zaměřte se hlavně na techniku sběru dat, zda jste uskutečnila rozhovory, jaký druh rozhovorů, čím se vyznačují, jejich výhody a nevýhody. To je důležité.

Průběh terénního výzkumu

Zpočátku byla pozornost zaměřena na přípravu podkladů pro zpracování teoretické části, hledání dostupné literatury a především odborných článků, týkajících se francouzsko-německých vztahů. Byl použit elektronický způsob získávání kontaktů a informací. V této fázi šlo zejména o získání přehledu a orientace v historických souvislostech, základních poznatcích o daném území a charakteristice jejího obyvatelstva. Další fází byl samotný výzkum, jež se uskutečnil v několika různých oblastech po celém Lotrinsku, ve kterých se dala předpokládat největší pravděpodobnost výskytu zkoumané minority. Terénní výzkum proběhl v září roku 2012 v rámci projektu „Pestrá Evropa“, jehož cílem je zmapovat menšiny a poukázat tak na národnostní a kulturní pestrost evropského kontinentu. Výzkumu se kromě autorky účastnili další tři členové. Nejdůležitějším úkolem před odjezdem bylo zajištění co největšího množství předem domluvených rozhovorů s osobami vhodnými pro tento výzkum, především z důvodů existence velké jazykové bariéry, jelikož ani jeden ze zúčastněných výzkumníků nehovořil francouzsky ani na té nejnižší úrovni. Díky včasné přípravě bylo domluveno několik schůzek s místními obyvateli hovořícími anglicky. Velkou výhodou se ve většině případů ukázala být znalost jazyka německého, což se dalo předpokládat, ale snadno se tato skutečnost mohla projevit jak v pozitivním, tak i negativním slova smyslu. Přestože pro odstranění této komunikační nevýhody bylo učiněno maximum, výzkum byl tímto faktorem bezpochyby podstatně ztížen. Především díky aktivnímu přístupu se tento handicap podařilo překonat a využít tak možnosti získat přehled o jazykové situaci a přístupu místních obyvatel k cizincům, kteří neznají jejich rodný jazyk a pozorovat reakce, při projevu zájmu o problematiku francouzsko-německých vztahů, která je pro některé místní obyvatelé stále citlivým tématem.

Oslovováni byli muži i ženy. Nejčastější věkovou skupinu tvořila mladší generace v rozmezí od 20 do 30 let, především z důvodu nutnosti potřeby komunikovat v angličtině, kterou ve Francii hovoří převážně jen mladí lidé a ve velmi omezené míře. K rozhovorům bylo nutno přistupovat rozvážně a opatrně, vzhledem k povaze výzkumu. Lotrinčané, se kterými jsme měli možnost hovořit, byli velmi příjemní a milí lidé. Osoby a jména, které jsou v práci citovány, jsou pravdivé.

lotrinsko-skoly2.jpg

Na mapě výše jsou vyznačena místa (růžově a červeně), ve kterých je v Lotrinsku aktivně vyučována němčina. Tato místa jsme během našeho výzkumu navštívili téměř všechna.

Seznam dotazovaných osob

Literární rešerše

Bylo napsáno bezpočet knih, které se zabývají historií Francie i Německa, obdobím válek apod. Avšak dostupné publikace, které by byly zaměřeny konkrétně na oblast Lotrinska či německojazyčné obyvatelstvo ve Francii, se nalézt nepodařilo. Odborná literatura či výzkumná činnost, která by se jakkoliv věnovala zkoumanému tématu, v současné době neexistuje. Díky této skutečnosti bylo nutné čerpat především z odborných článků a zdrojů umístěných na internetu.

V rámci projektu „Pestrá Evropa“ byl uskutečněn výzkum německé minority Němci v Alsasku nutný odkaz, který v některých částech a pasážích úzce souvisí právě s Lotrinskem. Text Přehledné dějiny Lotrinska zpracoval student filosofické fakulty UK Radek Vávra odkaz! v rámci projektu „Burgundsko 2007“ název knihy musí být kurzívou. Dále se historií a kulturním vývojem Lotrinska zabýval David Starr odkazJordan ve svém článku The Future of Alsace-Lorraine kurzíva. Na poválečnou situaci po druhé světové válce navázal Hugh D. Cloud odkaz ve svém článku The Revival of Rural Lorraine after the Great War kurzíva.

Lucie Filipová odkazvydala nedávno první českou monografii Francouzi a Němci na cestě ke sblížení kurzíva, kde se snažila přiblížit vývoj francouzsko-německých vztahů v letech 1950-2000. Tato kniha poukazuje na fakt, že navázání dlouhodobé spolupráce Francie a Německa nebylo zásluhou pouze sféry politické, nýbrž i sféry hospodářské a kulturní, za přispění několika milionů řadových občanů.

Autorka zpracovala také studii Francouzi nebo Němci. Otázka státní loajality kurzíva. Tato práce je zaměřena na vnímání identity u Francouzů a Němců, konkrétně u politologa Josepha Rovana, historika Alfreda Grossera a politika Daniela Cohn-Bendita. Tyto tři muže spojuje francouzsko-německá spolupráce, díky které se dostali do širšího povědomí veřejnosti.

U článků či knih, které jste k této problematice našla, se snažte o něco více rozepsat, vy je tam spíše jen vyjmenováváte, ale nesdělíte, o čem ta kniha je, jak to souvisí s vaší problematikou. Jestliže píšete, že byla zpracována stidie o Francouzích a Němcích ohledně vnímání identity, tak tam také napište, k čemu autorka dospěla.

Historie

Úvod do historie a problematiky francouzsko-německých vztahů

Německá minorita ve Francii

Jestliže chcete psát o historii a odpovídá tomu nadpis, tak tam neplettě geografii a demografii. Na to se můžete zaměřit někde jinde, ale ne v historii. To s tím nesouvisí.

Při hledání původního německého obyvatelstva ve Francii je nezbytné zaměřit se na oblast Alsaska-Lotrinska, dvou pozoruhodných krajů, které se nachází na severovýchodě Francie na rozhraní s Německem. Tato část bude zaměřena na události, které v průběhu dějin daly vzniknout Lotrinsku, jak jej známe dnes. Půjde především o co nejpřesnější výklad historických souvislostí, které stály za vznikem veškerých konfliktů a rozporů a utvářely v průběhu času charakteristické rysy a kulturní specifika lotrinského obyvatelstva.

Stručná historie Lotrinska

Počátky

Původními obyvateli dnešního Lotrinska byli kočovní lovci. Od roku 600 př. n. l. bylo území obydleno keltskými kmeny. Tento stav vydržel do roku 52. př. n. l., kdy došlo k dobytí oblasti Římany. Až do doby zániku Římské říše tvořila řeka Rýn hranici mezi západním románským a východním „barbarským“ obyvatelstvem. Od 1. století našeho letopočtu vznikající galorománské obyvatelstvo asimilovalo okolní germánské skupiny. První zmínky o Alemanech, členech germánských kmenových spolků, pochází z 3. století n. l. Názvy allemands a alemanes je dodnes označováno německé obyvatelstvo ve francouzštině a španělštině. Ano, tady už je to správně, tímto začněte historii zkoumané oblasti, ale vidím zde velkou chybu a to v podobě nedostatku průběžných citací, které jsou v převzatém textu nutné. Bude dobré, když se objeví za každým odstavcem a to i za tu cenu, že je citace ze stejného zdroje.

Historie Lotrinska se začíná utvářet kolem roku 843, kdy došlo k rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou a území se dostalo pod nadvládu císaře Lothara I. Původní pojmenování Lotharingia, neboli Lotrinské vévodství, ze kterého později vznikl francouzský název Lorraine, získala tato oblast o něco později, po nástupu vlády Lothara II. v 60. letech 9. století. Roku 870 došlo k přerozdělení země Meersenskou smlouvou mezi západofranskou a východofranskou říši

Další změna nastala o deset let později, tehdy již celá země připadla východofranské říši krále Ludvíka II. Říšský místodržitel a arcibiskup kolínský rozdělil v roce 959 Lotrinsko pod vládu dvou vévodů, hornolotrinského a dolnolotrinského. Význam a postavení vévodství dolnolotrinského od druhé poloviny 11. století výrazně upadalo. Naproti tomu vývoj Horního Lotrinska byl podstatně důležitější, postupně se z této části vyvinulo současné, moderní Lotrinsko . Dlouhodobější změna nastala až roku 962, kdy se oblast Lotrinska na dalších šest století stala součástí Svaté říše římské .

V pohraniční oblasti Lotrinska, kde se hovořilo francouzsky, začala pronikat francouzská kultura. Stoletá válka mezi Francií a Anglií roku 1339 zapříčinila pozastavení tlaku na východní hranici, tzn. i na Lotrinsko. Cesta k jeho postupnému ovládnutí tak byla přerušena. Lotrinsko získalo svou nezávislost zpět až po smrti Karla Smělého, který byl zabit roku 1477 v bitvě u Nancy. Lotrinsko mělo brzy poznat rozmach Francie .

Zdroj: Němci v Alsasku (2010) [online]. [2013-02-24]. Dostupné z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki7/doku.php?id=nemci_ve_francii

Zdroj: Radek Vávra: Přehledné dějiny Lotrinska (2007) [online]. [2013-02-28]. Dostupné z: pvh.ff.cuni.cz/exkurze07/referaty/vavra_prehledne_dejiny.pdf

Období válek

V pohraniční oblasti Lotrinska, kde se hovořilo francouzsky, začala počátkem 14. století pronikat francouzská kultura. Stoletá válka mezi Francií a Anglií roku 1339 zapříčinila pozastavení tlaku na východní hranici, tzn. i na Lotrinsko (které mělo brzy poznat rozmach Francie). Cesta k jeho postupnému ovládnutí byla přerušena. Svou nezávislost si získalo zpět, až po smrti vévody Karla Smělého, který byl zabit roku 1477 v bitvě u Nancy. Tento odstavec se vám opakuje. Máte ho zde dvakrát.

Německo pravilo: „Nedám ti svobodu a rovnost, dokud si nebudu jisté tvojí láskou.“ Alsasko-Lotrinsko na to odpovědělo: „Nemůžu tě milovat, když mi nedáš svobodu.“ přímá citace musí být v uvozovkách, to máte, ale také v kurzívě a to vám chybí.(The Future of Alsace-Lorraine )

Zdroj: David Starr Jordan, The Future of Alsace-Lorraine, The Journal of Race Development, Vol. 9, No. 1 (Jul., 1918), s. 40-55 (1918) [online]. [2013-02-22]. a nezapomeňte, že to, co stojí před online musí být dle citační normy také kurzívou.

Další zlom v dějinách nastal během Třicetileté války (1618–1648), kdy bylo Lotrinsko obsazeno Francií, která se snažila omezit španělský vliv v těchto oblastech. Po jejím uplynutí musel německý císař v rámci Vestfálského míru uzavřeného roku 1648 vrátit Lotrinsku samostatnost a jeho budoucnost tak zůstala prozatím otevřená.

V srpnu roku 1663 bylo území znovu obsazeno Francií. Mírový kongres v nizozemském Nijmegenu roku 1678 znamenal pro Lotrinsko návrat jeho vévodovi, za předpokladu, že si Francie ponechá města Nancy, Longwy a několik strategických cest do Alsaska. Vévoda Karel V. však tyto podmínky nepřijal a francouzská okupace pokračovala i nadále. Během uplynulých deseti let zřídil francouzský král Ludvík XIV. v místech své expanze, jenž zahrnovala i Metz, zvláštní soudní dvůr, který měl posuzovat nároky na území Lotrinska. To se králi podařilo a tento soud vynesl opravňující nárok Francie na většinu území Lotrinska.

Během Devítileté války, která byla ukončena roku 1697, došlo k odsunutí Francie Augšpurskou ligou (koalice evropských států ). Tato válka znamenala navrácení Lotrinska Svaté říši římské a vládu na ním mohl převzít jeho tehdejší vévoda Leopold Josef .

Když se císaři Karlu VI. podařilo vydáním Pragmatické sankce počátkem 18. století zajistit nástupnická práva pro svou dceru Marii Terezii, začal se zaobírat otázkou budoucího sňatku své dcery. Za muže jí vybral syna Lotrinského vévody Leopolda Josefa, Františka Štěpána, který se stal po svém otci dalším Lotrinským vévodou, když se ujal vlády roku 1729. Očekávané protesty ze strany Francie, zapříčiněné blížícím se sňatkem Františka a Marie, který znamenal spojení vévodství s habsburskou mocí, vyústily ve společnou domluvu. Francie se sňatkem souhlasila za podmínek získání Lotrinska ve svůj prospěch. V roce 1736 se tak František Štěpán oženil s Marií Terezií a vzdal se vlády v Lotrinsku za podmínek adekvátní kompenzace (získal nadvládu nad Toskánskem). O něco dříve, roku 1733 vyhlásila Francie společně se svými spojenci válku Rakousku, území Lotrinska bylo okamžitě obsazeno Francií. Rakousko bylo zcela nepřipravené a císař Karel VI. téměř bezmocný. Vídni tedy nezbylo nic jiného, nežli usilovat o mír. Paříž se nebránila a předběžná mírová smlouva byla podepsána 5. října roku 1735. Francie byla ochotna zaručit územní nedělitelnost habsburských držav a uznat Pragmatickou sankci, výměnou za Lotrinsko . Tento stav byl definitivně stvrzen třetí vídeňskou úmluvou z roku 1738. Posledním Lotrinským lotrinským vévodou byl polský král Stanislaw Leszczyński, který získal toto území k doživotnímu užívání, po abdikaci na polský trůn (roku 1736), díky sňatku jeho dcery s francouzským králem. Jeho smrt roku 1766 znamenala konec nezávislosti Lotrinského vévodství, které bylo zrušeno a do roku 1870 bylo území připojeno zpět k Francii .

V roce 1870 pokořili Prusové svého soka Francii v souboji titánů. Vzali si oblast Alsaska-Lotrinska. V první světové válce (1914-1918) už se Francie dalšímu německému výpadu ubránila. Pomstila se později tím, že nadiktovala po skončení války poraženému Německu potupné podmínky ve stejném sále, kde byl korunován německý císař. Francie si vzala zpět obě území a nádavkem kontrolu nad částí německého území. Ještě předtím Německo podepsalo kapitulaci v železničním vagónu .

K Německu bylo Lotrinsko připojeno naposledy roku 1940. Tento stav setrval až do pádu Třetí říše, koncem druhé světové války roku 1945. Po válce to byli opět Francouzi, kteří těžili z momentální převahy, převzali kontrolu nad Lotrinskem a jednou okupační částí Německa . Doplňte ty průběžné citace.

Zdroj: Němci v Alsasku (2010) [online]. [2013-02-24]. Dostupné z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki7/doku.php?id=nemci_ve_francii

Zdroj: Radek Vávra: Přehledné dějiny Lotrinska (2007) [online]. [2013-02-28]. Dostupné z: pvh.ff.cuni.cz/exkurze07/referaty/vavra_prehledne_dejiny.pdf

Zdroj: Francouzsko-německé usmíření 1958-1963 (2003) [online]. [2013-02-25]. Dostupné z: http://studena.valka.cz/francouzsko-nemecke_usmireni_1958-1963.htm

Poválečné období

Ze všech politicko-geografických problémů, jež vznikly v průběhu válek, se zapsalo právě Alsasko-Lotrinsko jako oblast, která byla válečnými událostmi nejvíce poznamenána a s následky se jen těžko vyrovnávala. Německo ve své ješitnosti se po více než padesát let snažilo podmanit si zdejší obyvatelstvo dobýváním a to byl také důvod, proč v tomto snažení selhali .

Německo se jako účastník a původce obou světových válek nacházelo koncem 40. let v očekávatelném stavu. Vítězství spojenců ukončilo působení Adolfa Hitlera a fungování Třetí říše. Bylo však již příliš pozdě a země těžce doplácela na systém válečné ekonomiky. Vítězné mocnosti, Francie, SSSR, USA a Velká Británie získaly po bezpodmínečné kapitulaci německých armád prakticky neomezenou moc nad bývalou německou říší. Celá země byla rozdělena na čtyři okupační zóny, přičemž i hlavní město Berlín bylo pod vlivem všech okupačních mocností. Jak je všeobecně známo, spolupráce USA s Velkou Británií a později i s Francií, se vydala zcela opačným směrem, než úmysly a činy SSSR.

Konec druhé světové války, znamenal přirozeně i nový začátek. Nejen pro německý stát, ale v širších souvislostech pro celý svět .

Německo pravilo Francii: „Nemůžeme býti přáteli, pokud nezapomenete.“ Francie na to odpověděla: „Ty mě nenecháš zapomenout a já ani zapomenout nemohu.“ kurzíva (The Future of Alsace-Lorraine )

Zdroj: David Starr Jordan, The Future of Alsace-Lorraine, The Journal of Race Development, Vol. 9, No. 1 (Jul., 1918), s. 40-55 (1918) [online]. [2013-02-22].

Zdroj. Luisa Bielská (2007) Evropská politika Konrada Adenauera [online]. [2013-02-25]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/144391/fss_b/Text_prace.txt

Francouzská poválečná politika

Přes veškeré hrůzy a útrapy, kterými si oblast Lotrinska musela v minulosti projít, jsou dnes spolu s Alsaskem prosperujícími regiony, s malebnými vesničkami a nádhernou, dech beroucí krajinou. Čím to tedy je, že Lotrinsko nedopadlo podobně jako dodnes zdevastované a zpustošené Sudety ten pojem Sudety se dnes už zas tak moc nepoužívá, raději o tom hovořte jako o pohraničí? Manfred Gratzl odkaz, jakmile zmíníte jméno autora, odkaz musí být ihned za jeho jménem. se domnívá, že hlavní odlišnost spočívá v tom, že v Čechách se stále najdou lidé, kteří ze všech sil obhajují etnickou čistku a s ní spojenou devastaci Sudet.

Francouzi mohli po skončení 2. světové války stejně jako Češi v čele s prezidentem Edvardem Benešem srovnat účty s Německem formou etnické čistky v pohraničních oblastech. K ničemu takovému však nikdy nedošlo. I když byla po válce zahájena soudní řízení proti válečným zločincům, na území Alsaska ani Lotrinska nikdy nedošlo k masakrům civilního obyvatelstva, přesídlení či konfiskaci majetku. Charles de Gaulle si i přes utrpení svého národa zachoval zdravý rozum a nepodlehl emocím a slepé nenávisti.

Zdroj: Z rozhovoru s Manfredem Gratzlem, De Gaulle a Beneš – bratři v duchu? (2004) [online]. [2013-02-25]. Dostupné z: http://www.cs-magazin.com/.store/index.php?a=a2004031050

První náznaky smíru

Sbližování probíhalo ve dvou etapách. Po válce, v roce 1945, spolu začaly navazovat vztahy hnutí odporu z obou zemí. Bez vědomí vzájemného utrpení na obou stranách by to však nebylo možné. Revoluční byl 9. květen roku 1950, kdy byla tehdejším francouzským ministrem zahraničních věcí Robertem Schumanem vyhlášena Deklaraci 9. května. Když přišel francouzský generál Charles de Gaulle k moci, musel prodělat jistou konverzi, neboť původně vystupoval proti Schumanově politice. Sám de Gaulle nic nevytvořil, snad jen vyjma založení tzv. Office franco-allemande, mládežnických výměnných organizací .

V dubnu roku 1951 podepsali zástupci Francie, Itálie, Německa a Beneluxu smlouvu o vzniku Evropského společenství uhlí a oceli, předchůdci dnešní Evropské unie. Šlo o průlomovou smlouvu nejen v ekonomických otázkách, ale i v těch politických. Společná kontrola a vytvoření volného trhu těchto dvou strategických surovin, prakticky vyloučila možnost další války mezi Francií a Německem. De Gaulle byl zvolen prezidentem v době označené za tání ve vztazích mezi velmocemi. Prezident toužil po obnovení zašlé slávy a plně si uvědomoval sílu Francie a hledal potřebného spojence. Ideálním se mu jevilo Německo, které bylo ekonomicky nesmírně silné a zároveň politicky nesmírně slabé. Věděl, že ve spojenectví s ním bude vždycky Francie, kdo bude tím prvním. „Bez francouzsko-německého smíření nebude žádná Evropa“ hlásal tehdy de Gaulle. Hegemonie Německa byla z důvodů nacistických hrůz nepřijatelná i pro samotného německého kancléře Konrada Adenauera.

První signál byl vyslán. Německý kancléř odcestoval na návštěvu prezidenta de Gaulla 19. září 1958. Ačkoliv schůze i vše ostatní proběhlo v přátelském duchu, šlo u obou stran více o sňatek z rozumu, nežli z lásky .

Zdroj: Z rozhovoru s Alfredem Grosserem, francouzským publicistou a politologem. (2005) [online]. [2013-02-20]. Dostupný z: http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=051&clanek=010510

Zdroj: Francouzsko-německé usmíření 1958-1963 (2003) [online]. [2013-02-25]. Dostupné z: http://studena.valka.cz/francouzsko-nemecke_usmireni_1958-1963.htm

Smlouva o příměří

Formálně byla Smlouva o přátelství podepsána 22. ledna 1963 v Elysejském paláci v Paříži. Díky místu konání je dnes známá pod označením Elysejská smlouva. V platnost vstoupila dne 2. července 1963. Francouzi ji považovali za vhodný nástroj k zisku statutu evropské velmoci. De Gaulle ve svých pamětech vzpomíná:

„Cesta končila v Remeši, symbolu našich starých tradic, ale také dějišti nesčetných klání mezi oběma nepřáteli na život a na smrt, od někdejší germánské invaze po bitvu na Marně. V katedrále, jejíž rány ještě nebyly zcela zahojeny, spojili první Francouz a první Němec svoji modlitbu, aby na obou stranách řeky Rýn skutky přátelství překonaly utrpení války.“ kurzíva (Charles de Gaulle )

Zdroj: Francouzsko-německé usmíření 1958-1963 (2003) [online]. [2013-02-25]. Dostupné z: http://studena.valka.cz/francouzsko-nemecke_usmireni_1958-1963.htm

Pro Němce znamenal smír spíše potvrzenku k návratu do civilizované Evropy. Zatímco de Gaulle v této době řídil Francii jako její neomezený vládce, doba Adenauerovy moci se chýlila ke konci. Jeho nástupce Ludwig Erhard jednoznačně preferoval navázání dobrých vztahů s USA. A tak se po odchodu Adenauera kouzlo osobních vztahů mezi vrcholnými představiteli Francie a Německa s nástupem Erharda vytratilo.

Kancléř si rozuměl spíše s Lyndonem Johnsonem než s de Gaullem. Až jejich následovníci Georges Pompidou a Willy Brand napodobili oba velké vůdce předchozích desetiletí.

Další posun nastal se až ve druhé polovině 70. let, který zapříčinilo přátelství francouzského prezidenta Valéry Giscarda d’Estaing s kancléřem Helmutem Schmidtem a poté v 80. letech obrovské a upřímné přátelství mezi Françoisem Mitterrandem a Helmutem Kohlem. Socialista Mitterrand dokonce při svém projevu ve Spolkovém sněmu v lednu 1983 u příležitosti 20. výročí podpisu Elysejské smlouvy podpořil v následujících německých volbách konzervativce Helmuta Kohla, namísto socialisty Schmidta. I dvojice Jacques Chirac s Gerhardem Schröderem navázal na politiku „sňatku z rozumu“, vytvořenou prvními představiteli dobrých francouzsko-německých vztahů - Charlesem de Gaullem a Konrádem Adenauerem .

Zdroj: Les relations franco-allemandes: une histoire de couples (2010) [online]. [2013-02-28]. Dostupné z: http://www.larousse.fr/encyclopedie/article/Laroussefr_-_Article/11023055

Vztahy Německa a Francie dnes

Každé ze šestnácti spolkových zemí Německa, zajišťuje federální uspořádání SRN určitou míru autonomie a umožňuje jim disponovat vlastní ústavou, vládou a parlamentem. Další rozsáhlé pravomoci mají jednotlivé země v oblastech jako je školství, zemědělství, daně, kultura apod. Naproti tomu Francie, jakožto unitární stát patří na rozdíl od Německa k nejvíce centralizovaným evropským státům. Legislativní a regulační pravomoci zajišťuje centrální vláda.

Odlišnosti historických tradic přenášející se do uspořádání aparátů státní správy tradičně centralistické Francie a decentralizovaného Německa se odrážely v rozdílném pojetí žádoucí podoby evropské integrace již od jejího samotného počátku. Z projevů francouzských a německých vládních činitelů minulých let byly patrné rozcházející se představy o budoucím směru EU. Odlišné vnitřní struktury obou zemí se velmi výrazně promítaly také do praktických integračních kroků.

Obě země měly v minulosti velmi rozdílné názory v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky, evropské hospodářské a měnové unie, rozšíření členských států a tématu reforem institucí a mechanismů fungování EU. Tyto neshody přetrvávají dodnes .

50. let Elysejské smlouvy

Od podpisu Elysejské smlouvy uběhlo dlouhých 50 let. Současné hlavy obou států, kancléřka Angela Merkelová a Francois Hollande se slavnostně sešly 22. ledna 2013 v Berlíně, aby si připomněli den, kdy došlo k vzájemnému usmíření obou stran. Stejně jako tomu bylo v minulosti, vztahy obou zemí zůstaly klíčové dodnes. Především v rámci Evropské unie. Paradoxně atmosféra mezi současnými hlavními představiteli bývá častokrát velmi napjatá. Francie byla dlouhodobě zvyklá mít před Německem navrch. Nicméně díky ekonomické krizi se situace obrátila a ekonomicky lépe je na tom dnes Německo, což se zdá býti pro hrdé Francouze v čele s Françoisem Hollandem tvrdým oříškem.

Zdroj: Dana Kudelová: Spolupráce Francie a sjednoceného Německa. (2001) [online]. [2013-03-5]. Dostupné z: http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/700

Na obrázku jsou zobrazena partnerská města, usilující v současné době o navázání francouzsko-německé spolupráce, na obecní, okresní, nebo regionální úrovni.

Zdroj: La coopération communale – Les jumelages (2013) [online]. [2013-03-5]. Dostupné z: http://www.france-allemagne.fr/La-cooperation-communale-Les,1151.html

Geografie

Jako jediné z 27 francouzských regionů, hraničí Lotrinsko se třemi státy, s Belgií, Lucemburskem a Německem. Na území Francie sousedí s regiony Alsasko, Franche-Comté a Champagne-Ardenne. Během zavádění systému regionů v polovině 20. století, bylo území rozčleněno na čtyři územně-správní celky Meurthe-et-Moselle, Meuse, Moselle a Vosges. Tyto celky se dále člení na 19 arrondisementů, 157 kantonů a 2 337 obcí. Jeho celková rozloha činí 23 547 km². K tomuto by bylo dobré dodat mapku, aby si to čtenář jasně vybavil.

Demografie

Podle francouzského statistického úřadu se aktuální počet obyvatel v Lotrinsku pohybuje kolem 2,36 milionů . Po dlouhém období stagnace nyní následuje návrat k populačnímu růstu. Oproti národní úrovni je však tento trend mnohem nižší. Některé venkovské oblasti mají tendenci být více izolované a potýkají se s vylidňováním a stárnutím populace . Stárnutí populace je přitom patrné po celém území Francie. V Lotrinsku žije přes 554 000 osob starších 60 let, před 25 lety tento údaj činil 366 000 osob .

Zdroj: Institut national de la statistique et des études économiques (2012) [online]. [2013-02-28]. Dostupné z: http://www.insee.fr/fr/regions/lor/default.asp?page=faitsetchiffres/presentation/presentation.htm

Tabulka zobrazuje dvacet největších měst Lotrinska a jejich počet obyvatel počátkem roku 2009.

Zdroj: Institut national de la statistique et des études économiques (2012) [online]. [2013-03-5]. Dostupné z: http://www.insee.fr/fr/insee_regions/lor/LorPoch.pdf

Ten začátek o geografii a demografii můžete dát někam do této části, bude se tedy jednat o průřez historií až po současnost a ta demografie a geografie přeci patří do současnosti a je přeci špatně začínat současností, pak jít do historie a poté opět se věnovat současnosti.

Na tom posledním obrázku téměř není nic vidět, bylo by dobré ho zvětšit. Dále ty průběžné citace, musíte je dát průběžně do textu a ne tím způsobem, že dokončíte odstavec a potom za něj vyjmenujete všechny zdroje, ze kterých je odstavec citován. To je špatně, musí být vidět, kde je odstavec citován z jednoho zdroje a kde začíná zdroj další.

Německojazyčné obyvatelstvo na území Lotrinska

Francouzsko-německý úřad pro mládež

Francouzsko-německý úřad mládeže (FGYO), je organizace, která slouží k podpoře francouzsko-německé spolupráce. Podpisem Elysejské smlouvy roku 1963 byly položeny také základy vzniku úřadu pro podporu francouzsko-německé mládeže. Ustanovení o vytvoření spolupráce vychází z mezivládní dohody ze dne 5. července 1963. Cílem je podpora vztahů mezi francouzskými a německými mladými lidmi, posílení vzájemného porozumění a poznání obou kultur, snaha o povědomí specifické role Francie a Německa v Evropě, podpora zájmu o druhý jazyk a posílení výuky.

FGYO je nezávislá mezinárodní organizace s hlavními pobočkami v Berlíně a v Paříži. Od roku 1963 umožnila tato organizace více než 8 milionům mladých lidí z Francie a Německa účast na výměnných programech, s finanční, vzdělávací a jazykovou podporou. Organizace také slouží jako poradce a zprostředkovatel pro místní a regionální orgány a taktéž pro občanskou společnost ve Francii a Německu.

Univerzitní výměny: 146 seminářů a workshopů, 598 dotace na pracovní stáže v podnicích, na francouzsko-německé projekty, na studijní obory v uměleckých školách a hudebních konzervatořích .

Školní výměny: 2 672 programů s 61 000 žáky středních a 1 808 žáků primárního vzdělávání .

Out-of-školní výměny: 1 080 programů, s 18 963 účastníky, navržených pro mládež sportovních asociací a svazů, kulturních sdružení a programů vědecko-technické povahy, 53 mladých lidí získá grant každý rok v rámci programů Destinace Německo, Destinace Francie.

Zdroj: oficiální stránky organizace Office franco-allemand pour la Jeunesse [online]. [2013-02-21]. Dostupné z: http://www.ofaj.org/mentions-legales

Víte, že wiki umí citovat jako poznáku pod čarou? Dáte celý zdroj citace do dvojitých kulatých závorek a ono se vám to objeví úplně dole. Tento způsob vašeho citování je špatně a nazepomínejte, že u internetových citací musí být vše před online kurzívou. - Děkuji, všechny citace předělám.

Jazyková situace

Kdysi dávno bylo těžké určit, zdali na území Lotrinska (především v oblastech na severu ) dominuje kultura francouzská či německá. Území bývalo plné rozmanitosti, etnik a dialektů, jenž vznikly spojením obou jazyků a staly se tolik odlišnými od spisovné formy francouzštiny a němčiny. Dodnes jsou tyto ne úplně zaniklé dialekty označovány slovem „francique“. I lotrinský dialekt, který bývá označován slovem lorraine se uchoval dodnes. Snaha o jeho oživení v současnosti není nikterak aktivně zajištěna ani není podporována.

Při přímém kontaktu s nejstarší generací, tj. obyvateli staršími osmdesáti let, bylo vypozorováno, že pro tyto občany je lotrinský dialekt jejich rodnou řečí a užívají jej po celý svůj život. Dnešní podoba se nezměnila, stále si tento dialekt zachoval podobu s prvky francouzského i německého jazyka, vyváženou bez dominance jednoho či druhého. Naopak, oba dokonale splynuly v jeden společný, kterému se dá jen těžko porozumět i s dobou znalostí jak francouzštiny, tak němčiny. Není překvapivé, že jsou si velmi podobné se sousední alsasštinou.

Prvky obou kultur se vzájemně propojovaly a propojují se stále, tak jak je u pohraničních regionů zvykem. Obě země, přestože jsou si podobné v mnoha ohledech, pravděpodobně nikdy nepřekonají minulost a navždy bude mezi oběma národy stát neviditelná bariéra. Proces pomalého vymizení němčiny a německé kultury je nejen důsledkem běhu času, ale taktéž urputné snahy francouzské vlády o prosazení francouzštiny, jako jediného oficiálního jazyka na všech úrovních a sférách života. Nejradikálnější kroky podnikla francouzská vláda po skončení první světové války, především prostřednictví školského systému, kdy byla francouzština nastavena jako jediný jazyk, ve kterém se na školách vyučovalo. Později, koncem 70. let 20. století začala být francouzština moderní a velmi oblíbená ve světě a tak nebyl důvod, aby rodiče vzdělávali své děti v jiném než francouzském jazyce. I přes neexistenci žádných vědeckých studií, by generační model užívání němčiny a francouzsko-německých dialektů mohl vypadat následovně:

- Prarodiče, jejichž rodiče měli německý původ, mluví především německy a různými německými dialekty.

- Děti prarodičů mluví většinou francouzsky, s prarodiči německy.

- Nejmladší generace mluví ve většině případů pouze francouzsky, bez ohledu na původ rodičů či prarodičů .

Zdroj: Deutschen Sprache im Elsass und in Lothringen [online]. [2013-02-26]. Dostupné z: http://www.elsass-lothringen.de/

Snaha o udržení německého jazyka je patrná především v oblasti sousedního Alsaska, kde se úsilí o zachování alemánského dialektu projevuje převážně v oblasti školství. Studenti si mohou zvolit alsasštinu jako volitelný jazyk, této možnosti ovšem využívá jen malé množství studentů. Jediná oblast Lotrinska, kde je podporována výuka německého jazyka je bilingvní škola ABCM v Sarreguemines, jež se věnuje dvojjazyčnému systému vzdělávání.

ABCM Schulen im Elsass und Mosel

Cílem těchto škol je rozvíjet francouzsko-německou dvojjazyčnost. Aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků, je kladen důraz především na včasný začátek a dále pak na intenzitu a kontinuitu. Děti v těchto školách začínají s výukou již kolem třetího roku života. Nejde pouze o výuku německého jazyka, ale také o jeho používání, z tohoto důvodu je proces učení zaměřen na plnění všech možných aktivit (zpěv, hraní, tanec, jídlo, atd.). Důraz je kladen na zkušenosti pedagogů, téměř polovina z nich pochází z Německa či Rakouska. Na konci školní docházky je předpokládáno, že děti dosáhnou znalostí němčiny na úrovni blížící se rodilému mluvčímu.

Tyto školy mají charakter rozšířené jazykové výuky. Není zde souvislost se snahou zachovat němčinu kvůli německé minoritě. Jejich role tudíž není na území Lotrinska nikterak zásadní. Nejedná se o snahu zachránit či oživit tento jazyk na tomto území. Proto je zde také jenom jedna škola a zbylé se nachází v Alsasku. Proto není překvapující, že škola je situována v Sarreguemines, které se nachází velmi blízko hranic s Alsaskem.

(vysvětlit význam - že to není podpora minority, ale pouze jazyková škola, nic víc, nemá souvislost s fra-něm minoritou!)

Zdroj: Les écoles ABCM Zweisprachigkeit en Alsace et en Moselle [online]. [2013-02-15]. Dostupné z: http://www.abcmzwei.eu/sprachigkeit/

Školy ABCM - dvojjazyčné vzdělávání

Na internetových stránkách těchto bilingvních škol, které se nacházejí především v oblastech sousedního Alsaska jsou uvedeny následující otázky a odpovědi, které popisují, účel a systém výuky v těchto školách.

V jakém rozsahu probíhá? Intenzivní výuka probíhá 13 hodin týdně v každém jazyce (francouzština, němčina).

Za jakých podmínek vzniká dvojjazyčná škola? Školy organizují dvojjazyčné vzdělávání ve formě tříd, v závislosti na počtu zaměstnanců. Minimálním počet děti ve třídě je 15, pokud možno stejného věku a stejné jazykové úrovně.

Za jakým účelem tyto třídy vznikají? Účelem je podpora dvojjazyčného vzdělávání v oblastech, kde mají rodiče zájem, aby jejich děti kromě francouzštiny znaly alespoň základy němčiny.

Jaké předměty jsou vyučovány v němčině a jaké ve francouzštině? Jazyky jsou rozděleny mezi veškeré aktivity, v případě čtení se děti nejdříve učí číst francouzsky a až potom přechází ke čtení v němčině.

Jaké jsou používány materiály? Pro německou výuku jsou použity specifické příručky, pro část ve francouzštině obvyklé učebnice.

Kdo v těchto školách vyučuje? Vyškolení učitelé, většinou vysokoškolští profesoři, kteří mají pro tento druh výuky osvědčení.

Ty otázky a odpovědi jsou tedy z nějakého uskutečněného rozhovoru, který nebyl realizován vaším výzkumným týmem. Musíte to tam napsat a ten podnadpis nějakým způsobem uvést a nezačínat otázkou a odpovědí, nějakým způsobem se snažte okomentovat.

Zdroj: Les écoles ABCM Zweisprachigkeit en Alsace et en Moselle [online]. [2013-02-15]. Dostupné z: http://www.abcmzwei.eu/sprachigkeit/

Dvojjazyčné noviny

Do roku 1989 vycházely v Mez francouzsko-německé dvojjazyčné noviny . Které ukončily svojí činnost z důvodu klesajícího zájmu místních obyvatel. Noviny vycházely již před rokem 1963, kdy se během roku prodalo až 70 000 výtisků. V roce 1989 už to bylo pouhých 5 000. Tato čísla byla důkazem, že se jazyková charakteristika obyvatel Lotrinska za více než třicet let kompletně změnila. Postupné vymizení německého jazyka bylo nezpochybnitelně potvrzeno.

Zdroj: Deutschen Sprache im Elsass und in Lothringen [online]. [2013-02-26]. Dostupné z: http://www.elsass-lothringen.de/

Školy s německým a lucemburským vyučovacím jazykem

Prezentace (*.ppt) - jazyková situace v Lotrinsku (německy) http://pestraevropa.hks.re/media/pr-sentation.ppt

(Starší a novější mapa - mapy nejsou ovšem datované, francouzská je snad aktuální)

lotrinsko-skoly.jpg lotrinsko-skoly2.jpg

tu legendu u map musíte popsat v českém jazyce do popisků.

Plánování terénního výzkumu ve Francii vycházelo především z informací, které se daly vyčíst z těchto dvou výše uvedených map. Díky vyznačeným územím jsem se začala zajímat tyto oblasti a získala tak jedny z prvních informací o regionu vůbec. Před samotným výjezdem jsem se snažila získat co největší orientaci v oblastech tohoto regionu a na základě míst označených jako nejpravděpodobnější z hlediska výskytu německé minority, či aktivity v podobě školského systému, kde vyučování probíhá v německém jazyce.

I když údaje nemusely být zcela přesné, ba naopak mohly být velmi zavádějící, rozhodla jsem se navštívit většinu těchto oblastí, aniž bych předem tušila a měla s jistotou zaručeno, že právě tam naleznu odpovědi na své otázky. Během terénního výzkumu jsem se svým týmem navštívila Bitche, Sarreguemines, Thionville, Creutzwald, Metz, Nancy a Sarrebourg. V některých těchto oblastech se mi podařilo domluvit si rozhovor s místními obyvateli. Bohužel v některých se to naopak nepodařilo. Tyto dva odstavce patří do průběhu terénního výzkumu v metodice práce, sem bych už je nedávala.

Cítí se být Lotrinčané Francouzi nebo Němci?

Na jednoduchou otázku, jednoduchá odpověď. Obyvatelé Lotrinska se necítí být ani Francouzi, ani Němci. Říkají o sobě, že jsou zkrátka Lotrinčané. Samozřejmě administrativně toto území přísluší Francii, nicméně vliv německé kultury a německého jazyka nelze přehlédnout. Lotrinčané v této situaci působí velmi přirozeně. Pokud se vám nepodaří dozvědět se potřebné informace ve francouzském jazyce, plynule můžete přejít na konverzaci v jazyce německém.

Zdroj: Deutschen Sprache im Elsass und in Lothringen [online]. [2013-02-26]. Dostupné z: http://www.elsass-lothringen.de/

Identita

Člověk jakožto společenská bytost, má potřebu sdružovat se do skupin, kde nalézá podporu, ochranu a soucit. Identitu můžeme definovat jako vědomí příslušnosti k určitému společenství. Na území Lotrinska docházelo v minulosti k mísení francouzské a německé kultury v závislosti na proměnách francouzsko-německých hranic a také díky po staletí trvající migraci obyvatelstva z Francie do Německa a naopak. Lidé opouštěli své domovy s nadějí na lepší životní perspektivy, někdy z důvodů zachování dosavadního způsobu života či jen holé existence .

Při zjišťování, zdali se Lotrinčané cítí být Francouzi, nebo Němci, nebylo složité udělat si obrázek již před samotnou realizací terénního výzkumu. Ačkoliv je na první pohled jasné, že zdejší obyvatelé jsou Francouzi (žijí na francouzském území), není to tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nejlepší vysvětlení nám může podat jedině pravý Lotrinčan:

Samozřejmě náš kraj si v minulosti prošel bohatou válečnou historií, ale my jsme a vždy budeme Lotrinčané. Jsme Francouzi, ale stále si uchováváme i něco z kultury německé, která je naší součástí už od nepaměti.“ (Arnaud Siebering - Bitche)

My jsme Francouzi, nemáme v rodině žádné německé předky, nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, určitě máme v našem regionu silnější vazby na Německo, i když ne tak veliké jako v sousedním Alsasku, kde žije mnoho původních německých obyvatel.“ (Melody Gornet - Nancy)

Tyto dvě výpovědi se od sebe nikterak neliší, je to pravděpodobně způsobeno nízkým věkem dotazovaných osob. V Lotrinsku nikdy nebyl počet obyvatel s německými předky či kořeny tak rozsáhlý, jako je tomu v Alsasku. Proto je logické, že pokud v rodině žádné takové vazby na Německo nejsou, budou se tito obyvatelé vždy hrdě hlásit pouze k francouzské identitě. Pokud ovšem takové vazby existují v jakémkoliv rozsahu, je zde pravděpodobnost (převážně u starší generace) převládajícího pocitu příslušnosti k Německu. Avšak potomci těchto obyvatel zpravidla mívají pevné vazby na Francii a cítí se být Francouzi už od narození. U mladých lidí bylo vypozorováno, že historické, ani dnešní vztahy Francie a Německa neberou příliš vážně, nejsou to otázky, kterými by byli zvyklí se zabývat.

Kultura a tradice

Kultura

Kdyby měla Lotrinsko charakterizovat barva, byla by to barva zlatá. To platí zejména o městě Nancy, kde se nachází světoznámé Stanislavovo náměstí s oslňujícími kovanými branami, navržené Jeanem Lamourem. Rozměry a elegance, kvalita a harmonie, pouliční kavárny a král Stanislaw, stojící hrdě uprostřed náměstí, to vše přidává tomuto místu na královské atmosféře. Medově zabarvené Metz, město zářící žlutými tóny, jenž dodávají historické části duši a kouzlo, Většina zdejších památek byla postavena ze žlutých kamenů, dominantou města je zlatá katedrála Sv. Štěpána, přezdívaná také jako „Lucerna“. Od těžkého průmyslu až ke zlatnictví, Lotrinsko chrlí svou ocel, připravené podrobit se vrtochům a rozmarům předních návrhářů.

Tradice

Práce s ohněm je Lotrinskou vlastní již od pradávných časů, svůj tradiční přístup si stále uchovává keramický průmysl, naproti tomu smaltování je dílem současných designérů a těší se do budoucna velké oblibě. Dlouhou tradici má také lázeňství, díky blahodárným účinkům minerálních vod, zde vznikla známá lázeňská města, která se změnila na nádherné prázdninové destinace. Lotrinsko bylo v minulosti významné důlním průmyslem, především těžbou železné rudy. Celé území udivuje svojí krásnou přírodou, která prostupuje celým krajem.

Kuchyně

Toto se týká stravování a typických pokrmů, tak to takto nějak nazvěte.Jak chutná Lotrinsko? Nejznámějším a nejoblíbenějším z tradičních pokrmů tohoto kraje je bezesporu Quiche Lorraine. Slaný koláč, oblíbený pro jeho jednoduchost a skvělou chuť. Původní recept pochází již z 16. století. Pro Lotrinsko jsou dále charakteristické Lotrinské mirabelky, jsou více než jen symbolem regionálního životního stylu, jsou to hvězdy velkých festivalů a potravinářských slavností. Ty nejlepší a nejznámější se rodí v Metz. Vyrábí se z nich džem, který se používá jako přísada do koláčů, hlavních chodů, nebo se z nich vyrábí alkohol. V tomto regionu je velmi oblíbeným nápojem kromě vína také pivo. Lotrinsko je třetím největším producentem piva ve Francii. Zřejmě z tohoto důvodu zde můžeme najít takové množství muzeí piva a nelze opomenout ani mini pivovary, farmářské pivovary a řemeslné pivovary. Místní obyvatelé stále tyto lokální pivovary provozují, povýšili výrobu piva na umění, vyráběné v široké škále různých druhů a chutí.

Osobnosti

Významné historické osobnosti narozené v Lotrinsku patří polský král a poslední vévoda lotrinský Stanislaw Leszczyński, zachránkyně Francie, národní hrdinka Jana z Arku, francouzský sociolog Émile Durkheim či prokletý básník Paul Verlain.

Ekonomika

2008 2009
Ile-de-France 157% Ile-de-France 159%
Rhône-Alpes 100% Rhône-Alpes 99%
Provence-Alpes-Côte d‘Azur 94% Provence-Alpes-Côte d‘Azur 94%
Alsasko 93% Alsasko 92%
Champagne-Ardenne 92% Champagne-Ardenne 91%
Haute-Normandie 90% Aquitaine 90%
Pays de la Loire 90% Midi-Pyrénées 90%
Aquitaine 91% Haute-Normandie 90%
Midi-Pyrénées 90% Pays de la Loire 90%
Bretaň 87% Bretaň 87%
Bourgogne 87% Centre 86%
Centre 87% Bourgogne 86%
Auvergne 83% Auvergne 83%
Poitou-Charentes 82% Poitou-Charentes 81%
Franche-Comté 82% Franche-Comté 81%
Nord-Pas-de-Calais 81% Nord-Pas-de-Calais 81%
Basse-Normandie 78% Korsika 80%
Lorraine 81% Basse-Normandie 80%
Limousin 81% Lorraine 80%
Picardie 80% Limousin 80%
Korsika 78% Languedoc-Roussillon 78%
Languedoc-Roussillon 79% Picardie 77%
Francie celkem 100% Francie celkem 100%
Francie celkem 30 366 € /1 obyv. Francie celkem 29 574 € /1 obyv.

Tabulka výše: úroveň HDP jednotlivých francouzských regionů oproti celofrancouzskému průměru.

Zdroj: Produit intérieur brut en 2008 et 2009: comparaisons régionales. 2010.

Převzato z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki7/doku.php?id=nemci_ve_francii&#specifika_oblasti

Náboženství

Ve Francii zajišťuje finanční podporu římskokatolické církvi, kalvinismu a židovství stát, který umožňuje, aby tato náboženství byla vyučována na veřejných školách. Představitelé těchto náboženství jsou placeni státem, prezident republiky jmenuje biskupy, kteří jsou navrženi papežem. Víc než polovina věřících obyvatel Francie jsou katolíci, druhým nejpočetnějším náboženstvím se stal islám, jež by rád získal stejnou podporu od státu, jakou mají výše uvedená náboženství. K podpoře náboženství dochází i přesto, že je církev oddělena od státu již od roku 1905. Oficiální statistiky týkající se náboženství nejsou sledovány, údaje dostupné ze zdrojů MZV jsou pouze orientační, získané z dostupných statistik. Občané, kteří nemají žádné vyznání, prosazují snahu o zastavení financování církví státem.

Náboženské složení ve Francii

Deklarované vyznání:

bez vyznání 28 %, katolické 64 %, muslimské 4 %, protestantské 3 %, židovské 1 % za procenty se píše mezera.

Zdroj: IFOP, údaj z roku 2009 uveřejněný na oficiálních stránkách MZV [online]. [2013-02-20]. Dostupné z: MZV: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/francie/index.html

Závěr

Francouzi jsou hrdým národem a jen neradi jsou srovnáváni či jen spojováni s Německem a německou kulturou. Toto téma je dokonce pro některé Francouze doslova tabu a mohou se snadno urazit, pokud jsou jim kladeny nevhodné otázky. Proto je velmi důležité dbát na slušné chování a je nutné respektovat určitá pravidla, pokud jde o získání potřebných informací.

V Lotrinsku je situace velmi specifická, obyvatelé jsou podle jejich vlastních slov „Lotrinčané“, ani Francouzi ani Němci. Nemůžeme s určitostí říci, že se na tomto území jedná o německou minoritu. Spíše se jedná o velmi specifické území se specifickým obyvatelstvem, hrdým na svůj původ. Lotrinsko je mnohem živější a rozmanitější, než je možné si představit, zaujme svými tradicemi, historií, smyslem pro pohostinnost a okouzlí svou uměleckou, a kulturní sférou.

Oficiálním jazykem je zde francouzština, ale je možné konverzovat zde bez potíží v jazyce německém. Jak již bylo řečeno, je slušnost začít konverzaci přinejmenším základními francouzskými frázemi, které se dají snadno naučit. Většina základní slovní zásoby je všeobecně známá a není těžké naučit se několik úvodních frází. Prolomí se tím prvotní jazyková bariéra a v kombinaci se slušným chováním a projevem zájmu, je cesta k místním lidem otevřená. Poté není problém plynule přejít z konverzace ve francouzštině na konverzaci v němčině. Při komunikaci s mladší generací, je možné zkusit se domluvit anglicky.

Je všeobecně známo, že se Francouzi neradi učí cizí jazyky, u mladší generace se ale tato situace rozhodně vyvíjí dobrým směrem, bez potíží se lze seznámit s anglicky mluvícími jedinci a překvapivě se mnoho mladých Francouzů učí také německy. Snaha o udržení dvojjazyčnosti v této oblasti je zajištěna poměrně kvalitně, i když pouze v malém rozsahu.

Lotrinčané si dnes stále často připomínají období, kdy byli nuceni bojovat na straně Německa a byli proto považováni za nepřítele. Není jednoduché zapomenout na společné utrpení obou zemí a to i přes dlouhou dobu, která již uplynula. Vzpomínky na dobu minulou jsou stále v živé paměti mnoha obyvatel.

Dnešní vztahy Francie a Německa se zdají býti zcela v pořádku, podle některých jsou však stále málo produktivní. Paradoxně se dnes stává, že některé aktuální události, které se jakýmkoliv způsobem dotýkají francouzsko-německých vztahů, mnohem více prožívají okolní státy, než samotná Francie a Německo.

Je třeba říci, že vymizení němčiny a německé kultury v Lotrinsku je jen výsledek procesu života několika generací. Tento proces je do budoucna pravděpodobně nevyhnutelný. Mladší generace má dobré znalosti a přehled o dějinách své země, nicméně válečné konflikty už vnímají jako časy dávno minulé, ale to je pochopitelné, nikdy nemůžeme zcela pochopit, co jsme nikdy doopravdy nezažili. Není zde pochyb o tom, že v Lotrinsku existuje citové pouto k německé kultuře, historie nebude nikdy zapomenuta a generace si mezi sebou budou předávat příběhy o francouzsko-německých válečných událostech ještě velmi dlouhou dobu.

Když se článek jmenuje Němci ve Francii - v oblasti Lotrinska, tak zde chybí jeden důležitý údaj. Kolik jich tam tedy je podle různých kritérií? - Bohužel francouzský statistický úřad žádné informace o počtu Němců ve Francii neuvádí. Neexistuje ani žádný spolek, který by se zabýval počtem této minority ve Francii. Z mého výzkumu tedy vyplývá a snažila jsem se to tak popsat v závěru, že v současné době tato minorita na území Francie neexistuje, pouze v minulosti, v období válek, bylo obyvatelstvo dvojjazyčné.

Na obrázku výše jsou vyobrazeny údaje ekonomického, kulturního a vzdělávacího charakteru. Například počet německých studentů ve Francii a francouzských v Německu. Dále můžeme z obrázku zjistit, že součet francouzské a německé populace tvoří 30 % celkové populace v Evropě. Z obrázku je také možné vyčíst, že v současnosti, pokud je Francie srovnávána s Německem, jedná se pouze většinou o ekonomické ukazatele. K sociálním konfliktům francouzských a německých obyvatel na území Lotrinska ani všeobecně ve Francii nedochází.

Zdroj: La relation franco-allemande en chiffres (2013) [online]. [2013-03-5]. Dostupné z http://www.infos.fr/infographie-50-ans-de-relations-franco-allemande-en-chiffres-11112.html

Tento poslední obrázek by bylo dobré popsat v češtině, opět je legenda psaná v cizím jazyce, z tohoto důvodu je potřeba ho okomentovat, co tím chcete čtenáři říci.

Fotky z výzkumu

1. Výzkumný tým (autor: Lenka Šedinová)

2. Městečko Bitche - Citadela (autor: Lenka Šedinová)

3. Citadela (autor: Lenka Šedinová)

4. Moje kamarádka Nina z Německa, studentka univerzity v Metz (autor: Lenka Šedinová)

5. Bitche (autor: Lenka Šedinová)

6. Lotrinský kříž (autor: Lenka Šedinová)

Zdroj: Fotky byly pořízeny během terénního výzkumu v roce 2012

Zdroje

Dana Kudelová: Spolupráce Francie a sjednoceného Německa. (2001) [online]. [2013-03-5]. Dostupné z: http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/700

David Starr Jordan, The Future of Alsace-Lorraine, The Journal of Race Development, Vol. 9, No. 1 (Jul., 1918), s. 40-55 (1918) [online]. [2013-02-22].

Deutschen Sprache im Elsass und in Lothringen [online]. [2013-02-26]. Dostupné z: http://www.elsass-lothringen.de/

Duché de Lorraine [online]. [2013-02-28]. Dostupné z: http://m.pinterest.com/ytfbasw/lorraine-statistics/

Francouzsko-německé usmíření 1958-1963 (2003) [online]. [2013-02-25]. Dostupné z: http://studena.valka.cz/francouzsko-nemecke_usmireni_1958-1963.htm

Institut national de la statistique et des études économiques (2012) [online]. [2013-03-5]. Dostupné z: http://www.insee.fr/fr/insee_regions/lor/LorPoch.pdf

IFOP, údaj z roku 2009 uveřejněný na oficiálních stránkách MZV [online]. [2013-02-20]. Dostupné z: MZV: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/francie/index.html

La coopération communale – Les jumelages (2013) [online]. [2013-03-5]. Dostupné z: http://www.france-allemagne.fr/La-cooperation-communale-Les,1151.html

La relation franco-allemande en chiffres (2013) [online]. [2013-03-5]. Dostupné z http://www.infos.fr/infographie-50-ans-de-relations-franco-allemande-en-chiffres-11112.html

Les écoles ABCM Zweisprachigkeit en Alsace et en Moselle [online]. [2013-02-15]. Dostupné z: http://www.abcmzwei.eu/sprachigkeit/

Les relations franco-allemandes: une histoire de couples (2010) [online]. [2013-02-28]. Dostupné z: http://www.larousse.fr/encyclopedie/article/Laroussefr_-_Article/11023055

Lucie Filipová: Francouzi nebo Němeci? Otázka státní loajality. (2009) [online]. [2013-03-5]. Dostupné z: stuter.fsv.cuni.cz/index.php/stuter/article/download/3/2

Luisa Bielská (2007) Evropská politika Konrada Adenauera [online]. [2013-02-25]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/144391/fss_b/Text_prace.txt

Manfred Gratzl De Gaulle a Beneš – bratři v duchu? (2004) [online]. [2013-02-25]. Dostupné z: http://www.cs-magazin.com/.store/index.php?a=a2004031050

Němci v Alsasku (2010) [online]. [2013-02-24]. Dostupné z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki7/doku.php?id=nemci_ve_francii

Oficiální stránky organizace Office franco-allemand pour la Jeunesse [online]. [2013-02-21]. Dostupné z: http://www.ofaj.org/mentions-legales

Radek Vávra: Přehledné dějiny Lotrinska (2007) [online]. [2013-02-28]. Dostupné z: pvh.ff.cuni.cz/exkurze07/referaty/vavra_prehledne_dejiny.pdf

Z rozhovoru s Alfredem Grosserem, francouzským publicistou a politologem. (2005) [online]. [2013-02-20]. Dostupný z: http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=051&clanek=010510

Poznámky

David Starr Jordan The Future of Alsace-Lorraine The Journal of Race Development, Vol. 9, No. 1 (Jul., 1918), s. 40-55 david-starr-jordan.pdf

Hugh D. Clout The Revival of Rural Lorraine after the Great War Geografiska Annaler. Series B, Human Geography, Vol. 75, No. 2 (1993), s. 73-91 geografiska.pdf

N. J. G. Pounds Lorraine and the Ruhr. Economic Geography, Vol. 33, No. 2 (Apr., 1957), s. 149-162 pounds.pdf

Die Sprachenproblematik in Lothringen pr-sentation.ppt


Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako