obrázek domečku-home  logo-FB     časopis Kulturní studia


SLOVÁCI V ČESKÉ REPUBLICE

Brožková Kristýna, Kakrdová Barbora, Mašek Jan, Reindlová Renata, Večerníková Eva. SLOVÁCI V ČESKÉ REPUBLICE. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2011. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/doku.php?id=reindlova_brozkova_vecernikova_kakrdova_masek-_slovaci_v_cr

Úvod

I po rozdělení československé federace Slováci stále tvoří nejpočetnější národnostní menšinu v České republice. Podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 se ke slovenské národnosti hlásila přibližně 2 % obyvatel České republiky, což je okolo 193 tisíc. Jen v Praze se jejich počet odhaduje na více než 20 tisíc. Nejvíce jich však žije v Moravskoslezském kraji.

V samotné práci jsme nejprve stručně charakterizovali společnou historii Čechů a Slováků. Dále se věnujeme již vlastnímu výzkumu realizovaného na základě vyplněných dotazníků od vybraných respondentů. Závěr práce patří nejznámějším spolkům v České republice, které se snaží o uchování slovenské kultury a jazyka v prostředí majoritního národa.

Cíl práce

Výzkumná otázka

Jaký je pohled Slováků na vzájemné soužití s Čechy v České republice?

1.podotázka: Co bylo důvodem odchodu ze Slovenska?

2.podotázka: Jaký jazyk používají doma, a jaký v práci?

3.podotázka: V jakých oblastech vnímají největší rozdíly?

4.podotázka: Udržují vztahy s rodinou na Slovensku?

5.podotázka: Mají povědomí o existenci nějakých sdružení? Popřípadě se aktivně zapojují?

Metodologie

V této práci byly použity kvantitativní a kvalitativní techniky sběru dat. Z větší části se jednalo o metodu kvantitativní, kterou lze aplikovat na výzkumný vzorek a výsledkem je číselné vyjádření. Naproti tomu kvalitativní metody nevykazují žádné statistické údaje, pouze mají výzkumníkovi pomoci lépe pochopit daný problém.

Samotná práce započala studiem odborné literatury, jehož výstupem se stala literární rešerše.

Dále byla využita technika kvantitativní metody, konkrétně dotazník s otevřenými otázkami, který byl rozmístěn prostřednictvím internetových stránek somvprahe.sk na diskuzní fórum týkající se pracovní migrace Slováků. Při osobních setkáních s vybranými respondenty byla naopak použita kvalitativní metoda standardizovaného rozhovoru.

Literární rešerše

Jako stěžejní literatura, jež se zabývá tématem menšinové problematiky v Čechách - konkrétně problematikou slovenské menšiny a její identifikací jako odlišného etnika, byla vybrána následující díla: Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů, Etnické menšiny a česká politika - Analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989 a následně titul Etnické menšiny ve střední Evropě.

Pro lepší orientaci v tématu bylo vhodné literární rešerši na několik podčástí.

Důvody migrace na území České republiky

Důvody migrace Slováků na české území se v průběhu let měnily. Prvotními důvody migrace mezi lety 1945 - 1999 byla především nabídka pracovních míst na území Čech. V první fázi se jednalo o jedince, kteří přišli do Čech v rámci strategické koncepce výhledové socialistické industrializace. Měli se zde zaučit a poté nově získané poznatky aplikovat v podnicích na Slovensku a rozvinout tak tamější průmysl.1) V další fázi Slováci přicházeli především za prací do nejvíce rozvíjených průmyslových regionů. Cílovou oblastí bylo v této fázi především Ostravsko a Karvinsko. V 90. letech 20. století se však motivy stěhování Slováků do Čech změnily. Od této doby převažují především rodinné a studijní důvody.2)

Postavení Slováků po vzniku České republiky

K 1. 1. 1993 se Slováci stali na území Čech menšinou, bylo tedy třeba řešit legislativu týkající se tohoto národa. Aby nebyly omezeny možnosti zaměstnávání, byla mezi Českou republikou a Slovenskem 29. 10. 1992 podepsána Smlouva o vzájemném zaměstnávání občanů. Slováci jsou zaměstnáváni na stejných pozicích jako Češi, není zde tedy doklad o diskriminaci této menšiny. Následně byly slovenským studentům v roce 1999 uděleny stejné podmínky pro studium jako Čechům. Od této doby nemusí Slováci platit školné a mohou během studia používat slovenský jazyk. Slovenští studenti navštěvující české vysoké školy většinou uvádějí, že návrat na Slovensko nevylučují, ale jsou skeptičtí ohledně ekonomické situace na Slovensku a následně ohledně najití uplatnění na slovenském trhu.3)

Uvědomění si odlišné národnosti

Co se týče skutečnosti, jak se slovenští studenti vnímají a vymezují ve vztahu k Čechům, můžeme mluvit o třech situacích, skupinách. V prvním případě se slovenští studenti cítí být cizinci. S českou majoritou si nerozumí a je zde patrná i jazyková bariéra. Druhá skupina klade důraz na zdůraznění postavení své osoby jako cizince ve velmi příbuzném prostředí. Poslední skupina je tvořena studenty, kteří pokládají české prostředí za domácí a jako cizí berou naopak prostředí slovenské. Všechny 3 skupiny se ovšem shodují v názoru, že mladší generace Čechů již slovenskému jazyku nerozumí. Studenti se tedy komplexně cítí být především Slováky, ale jejich konstrukce etnické identity zahrnuje i identitu československou.4) Odlišnou národnost si studenti uvědomují především v okamžiku, kdy jsou k tomu svým okolím nějakým způsobem vyzváni, donuceni. Pokud takováto situace nastane, jedná se většinou o uvědomění na základě negativního kontextu. Jedná se o názorové konflikty, netoleranci, kde výjimečně sehrává roli právě národnost. Celkově však studenti uvádí, že mezi nimi a českou majoritou panují dobré vztahy, což souvisí především s kulturní, jazykovou a geografickou blízkostí. Významnou roli hraje samozřejmě i společná historie.5)

Jazyk jako základní znak etnoidentifikace

Jako základní znak etnoidentifikace se u slovenské menšiny objevuje jazyk, následně slovenská kultura a vědomí příslušnosti ke slovenskému národu. Co se týče jazykové komunikace, převládá v běžném životě čeština a následně bilingvální projev. V komunikaci s dětmi je používána především čeština, v komunikaci s cizím prostředím pak bilingvální projev. Jako mateřský jazyk uvádí 85,7 % jedinců slovenštinu, 13 % jedinců uvádí češtinu.6) Většina Slováků uvádí, že udržet si znalost mateřského jazyka je velmi důležité, ale při výběru škol dávají přednost školám českým. A to i v případě, kdy mají bez omezení na výběr.7) Z tohoto důvodu je na území Čech minimum menšinových školských zařízení a minimum menšinových tříd v rámci státního školství.8)

Menšinová média a krajanská sdružení

Zájem o menšinová média (slovenská periodika a slovenské televizní kanály) mají především jedinci, kteří jsou již plně integrováni a v Čechách žijí dlouhodobě. Slovenských periodik vychází v České republice několik. Můžeme jmenovat časopis „Korene“ - „Prvý slovenský časopis v ČR“, který vydává Obec Slovákov v ČR, čtvrtletník „Zrkadlenie/ Zrcadlení“ a časopis Slovenské dotyky, jež vycházejí pod záštitou Slovensko - českého klubu.9) Na území České republiky funguje i několik občanských sdružení. Jako nejvýznamnější můžeme jmenovat např. Obec Slovákov v ČR, Slovensko - český klub a Klub slovenské kultury. Celkově však v České republice převažují tzv. pendleři. Také jinak lidé, kteří nemají o krajanské aktivity zájem a mnohdy ani nevědí o existenci krajanských sdružení.10) V roce 1995 vykazovalo Slovenské obyvatelstvo v České republice vysokou míru etnické otevřenosti. Až 70 % Slováků v České republice uzavírá dle tohoto výzkumu smíšená manželství. Ve většině případů se jedná o česko-slovenské svazky.11) Tato skutečnost je dána i minimální kompaktností této menšiny. Slováci žijí disperzně na území celé České republiky a málokdy udržují přátelské vztahy pouze s příslušníky vlastního etnika.12)

Slovenská menšina a její práva na území České republiky

Česká republika nebere Slováky jednoznačně jako národnostní menšinu a ani sami Slováci se ve většině případů za menšinu nepovažují. V anketě, jež měla za cíl zjistit, jaká menšinová práva by měla být minoritám zajištěna, neodpověděla skoro polovina Slováků. V konkrétně vyjádřených odpovědích se nejčastěji objevil názor, že by měla být slovenské menšině poskytnuta stejná práva, jako mají Češi a nedělat rozdíly. Jako druhá nejčastější odpověď byl uveden názor, že práva jsou garantována dostatečně a není třeba nic měnit. Lze tedy říci, že pro Slováky je málo přijatelné, aby byli bráni jako národnostní menšina.13)

Vztahy po rozdělení Československa

Existuje několik výzkumů, jež se zabývaly otázkou vztahů mezi Slováky a Čechy po rozdělení Československa. Tyto výzkumy ukazují, že většina lidí (jak Slováků, tak Čechů) považuje rozdělení za negativní, a že tento krok vedl ke zhoršení vztahů mezi Čechy a Slováky. Toto stanovisko se ovšem postupem času mění a stále více lidí uvádí zlepšení vzájemných vztahů.14)

Společná historie Čechů a Slováků

Češi a Slováci vedle sebe existovali jako dva národy od samotného příchodu Slovanů do střední Evropy (5.-6. století). Společné dějiny dvou národů se tak táhnou od Sámovy říše přes Velkou Moravu až do období Rakouska-Uherska. Až na konci 19. století probíhá mezi Čechy a Slováky jakési „národní uvědomění“ a na území Čech vznikají první slovenské spolky. V roce 1882 vzniká v Praze DETVAN – akademický spolek slovenských studentů v Praze. V něm působil například i pozdější slovenský politik Milan Rastislav Štefánik. K r. 1896 se váže vznik Českoslovanské jednoty, která byla až do 1. sv. války hlavní institucí pro česko-slovenské vztahy. Českoslovanská jednota se soustředila především na podporu přijímání slovenských studentů na české školy. Tento jev byl v té době nejvýraznější kapitolou česko-slovenských vztahů. Nemůžeme tedy ještě mluvit o národnostní menšině, protože slovenští studenti se ve velké většině vraceli zpět na Slovensko. Mnoho důležitých slovenských postav nadcházející doby tedy studovalo v Čechách, což nepochybně pomohlo vzájemným vztahům na politické úrovni.

Vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918 se Slováci v Čechách stávají netypickou národnostní menšinou. Vzniká tím totiž i politicky vykonstruovaný československý národ, který je ale etnicky blízký. Dle sčítání lidu z roku 1930 žilo na českém území přibližně 44 000 Slováků. V září roku 1938 byla přijata Mnichovská dohoda, která znamenala ztrátu území jak pro Čechy, tak pro Slováky. 15) Následně byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava a samostatná Slovenská republika. Po válce byla potom stanovena opět Československá republika.

Po válce přichází velký příliv Slováků na naše území v důsledku odsunu německého obyvatelstva z pohraničí. Přicházeli také Slováci z válkou zničeného východu. Vraceli se také Slováci z ciziny, a to na výzvu československé vlády. Ti se ovšem spíše usazovali právě na českém území a bylo jich až 60 000. V roce 1950 tak na území Čech žilo 258 000 obyvatel slovenské národnosti. Vysoký počet a nesourodost Slováků v Čechách byla s tlakem ze strany KSČ hlavním důvodem nezachování žádných sdružujících spolků.

Po pádu komunistické moci bylo Československo jako země s nejlepší šancí pro plynulý přechod k demokracii.16) Po rozdělení Československa v roce 1993 se stali Slováci oficiální menšinou. Slovenská národnostní menšina se řadí na první místo menšin v naší republice, i přesto, že se proti roku 1991 počet osob hlásících se ke slovenské národnosti snížil o 120 000. Hlavní příčinou byl zmíněný rozpad federace. Podle sčítání lidu v roce 2001 se ke slovenské národnosti hlásilo 193 790 obyvatel.

Vlastní práce

V této části práce se budeme zabývat zvolenou výzkumnou otázkou a snažit se postupně zodpovědět dané podotázky, které jsme si položili v úvodu samotné práce. Našim hlavním zdrojem výzkumu byli především respondenti slovenské národnosti žijící na území České republiky. Sestavili jsme dotazník, který přikládáme v příloze. Dotazník je v podobě otevřených otázek, které umožňují věrněji zachycovat pohled respondenta na otázku, jelikož není omezen variantami odpovědi. Dané dotazníky jsme vygenerovali podle občanství.

V druhé části práce přiblížíme téma týkající se spolků, kde se sdružují Slováci žijící v České republice. Budeme zmiňovat tři nejznámější spolky, které jsme i kontaktovali. Pouze z Obce Slovákov v ČR jsme se dočkali kladné odpovědi, a setkali se s předsedou Obce doc. PhDr. Jaromírem Slušným, CSc., který nám velice ochotně zodpověděl naše otázky.

Výzkum

V současné době přichází do České republiky mnoho Slováků za prací, která byla také s lepšími pracovními a platovými podmínkami hlavním důvodem odchodu. Velkou výhodou je pro i velmi podobný jazyk. Pokud mluvíme o generaci mladší 26 let, je jednoznačným důvodem k odchodu studium. Konkrétní školy či obory na Slovensku se nevyskytovaly či neměly uplatnění, a tak se rozhodli odejít do České republiky. Poté si už zde vytvořili zázemí, našli si práci a vytvořili rodinu.

Co se týče jazyka, je často míchána čeština se slovenštinou, ale většinou se doma mluví rodiny slovensky a v práci používají češtinu. Diskriminační přístup k osobě slovenské národnosti převážně nikdo nepociťuje ani se s tím nesetkal. Snad jen v ojedinělých případech, kdy při výkonu pracovní profese nadřízení požadovali vyloženě český jazyk. Ale jako negativní postoj vůči Slovákům se toto řadit příliš nedá, při konkrétních profesích se očekává znalost českého jazyka. Mimo práci a většinou i v ní jsou Češi tolerantní a rozdíly nedělají.

Vztahy a chování Čechů a Slováků jsou různorodé, ovšem jisté rozdíly existují. Některé situace prožívají Slováci více citově, jsou emotivnější, temperamentnější a projevují velkou národní hrdost a pokládají se za větší vlastence. Jeden z rozpoznatelných rozdílů je především náboženství. Slováci mají mnohem silnější vztah k víře i k tradicím. I rodina hraje důležitější roli, rodinné vztahy jsou více zakořeněné. V určitých situacích jsou rozdíly evidentní, ale vztahy jsou víceméně nekonfliktní. Hodně záleží na individualitě a na osobních vztazích, také záleží na samotné povaze člověka.

Když už jsme zmínili rodinné vztahy, tak je i důležité udržovat vztahy s rodinou na Slovensku. Velká většina respondentů udržuje kontakt s rodinou telefonicky i elektronicky. Na Slovensko dojíždí několikrát do roka, povětšinou o svátcích či rodinných oslavách. Ovšem zda by uvažovali o případném návratu na Slovensko, tak odpovědi byly téměř jednotné. Nepřemýšleli. Jen v mimořádných případech, jako nepříznivé rodinné situaci nebo zvažují návrat na důchod.

Hodně slovenských rodin zachovává tradice, které si přinesly z domova. Někteří se snaží uchovat jazyk a národní povědomí ve spolcích a kulturních institucích. Ale ne všichni jsou zastánci takového sdružování, jako jsou naši respondenti. Část o takovýchto institucí neví a ani podobné sdružování nevyhledává. Menší část už o podobných sdružení slyšela, ale zájem o účasti nejeví. Zaujal nás názor jednoho respondenta. Je zastáncem přirozené integrace a ne vytváření „komunity v komunitě“. Účast v těchto sdružení je individuální, každý dělá, co ho baví a o co jeví zájem. Není to umělé vytváření komunity. Je zřejmé, že účastníci sdružení alespoň nezapomínají na své rodiště.

Pokud bychom měli říci, jak vidí Slováci žijící na Slovensku odchod svých spoluobčanů do Čech, tak vcelku nijak negativně. Chápou, že když už se někdo k tomuto kroku rozhodne, má k tomu vážné důvody, mezi které nejčastěji řadí práci nebo odchod za rodinou. Naši respondenti však sami o něčem takovém neuvažovali a většina si neumí představit, že by měli začít žít jinde. Na druhou stranu ale přiznávají, že v Čechách jsou lepší podmínky k životu, co se týče práce a celkově otevřenější společnosti.

Na otázku jak vnímají vztahy s Čechy, odpověděli, že neutrálně nebo spíše kladně. Mají pocit, že vztahy se výrazně zlepšily, oproti době těsně po vzniku samostatné Slovenské republiky. Přesto občas pociťují mezi oběma národy rivalitu.

Česká společnost nebere Slováky žijící na našem území v žádném případě jako menšinu. Starší generace je pořád vidí jako naše „bratry“ a ta mladší je ráda, že jsme díky různým zábavným pořadům se slovenským národem spojováni. Mohou se tak dostat opět do kontaktu se slovenštinou. Samozřejmě, že se objevují i takové názory, že by Slováci neměli brát Čechům práci a místa na vysokých školách, ale ty jsou pouze ojedinělé.

Abychom celkově shrnuli soužití Čechy se Slováky na území České republiky, tak lze konstatovat, že tyto dvě národnosti spolu vycházejí dobře a žijí v harmonickém prostředí. Slováci obecně považují Čechy za tolerantní národ a oceňují zejména podobnost obou národů a jazyka.

Spolky v České republice

Většina organizací byla založena v 90. letech 20. století. Působnost spolků se z velké části soustřeďuje na Prahu, početnější z nich mají v regionech vytvořené pobočky. Ideové zaměření společností má společné rysy a to především uchování a prohlubování česko-slovenských vztahů, emancipaci slovenské menšiny. Sdružení operuje s několika zdroji financí. Kromě darů a sponzorských příspěvků je to zejména čerpání zdrojů z dotační politiky ČR, ale také slovenských institucí. Jde o dotace poskytované Ministerstvem kultury ČR a Ministerstvem kultury SR. Slováci v České republice mají několik spolků. Nejvýznamnější z nich jsou Klub slovenské kultury, Slovensko-český klub, Obec Slováků. Jsou tu i menší sdružení, jako folklorní soubor Limbora, Šarvanci, existuje tu Slovenský evangelický sbor, sdružení Detvan a některá další.

Obec Slováků v ČR

Obec Slováků v ČR se sídlem v Praze je občanské sdružení občanů slovenské národnosti žijících v České republice a příznivců Slovenska a slovenské kultury bez ohledu na národní příslušnost. Obec Slováků v ČR vznikla v roce 1992 a v současnosti ji tvoří 14 regionálních obcí např. v Praze, Třinci, Brně, Plzni, Teplicích. Registrovaných členů, kteří platí roční příspěvek 100 Kč, je více než 1800. Program tohoto spolku je zaměřen na kulturní a občanskou emancipaci slovenské menšiny. K hlavním cílům patří udržování a pěstování národního povědomí členů. Hlavní obsahem činnosti Obce je tedy účast na veřejném životě v České republice, vzájemné vztahy Slováků a Čechů a vzájemná spolupráce a podpora při řešení problémů Slováků žijících v ČR. Nejaktuálnějším problémem Obce jsou dotace, které jim letos Ministerstvo kultury ČR neposkytlo. Tyto dotace potřebují především na vydávání časopisu Kořeny, který momentálně vychází pouze na internetových stránkách. Proto se obrátili pro pomoc na Slovensko, poskytnuté peníze bohužel pokryly náklady pouze na 2 vydání. Dalším následkem neposkytnutí peněz bylo stěhování. Obec sídlila v Praze na Lužinách, ale kvůli vysokému nájemnému musela toto místo opustit a přesídlit do menší kanceláře v Radlicích. Všechny Obce spolu spolupracovaly až do té doby než se Obec Slovákov v Praze osamostatnila, následoval ji Hradec Králové a Brno. Je zajímavé, že Obec v Praze jako jediná dotace získala i když žádný časopis nevydává. Obec pro své členy a příznivce organizuje nejrůznější kulturní, společenské a sportovní aktivity. Celkově se ve všech regionech pořádá okolo 100 akcí za rok. Jedná se o různé plesy, veselice, pochody. Veškeré tyto akce se těší velké oblibě a zájmu a to nejen u Slováků, ale i u ostatních menšin v ČR. Mezi nejvýznamnější a vůbec největší akci pořádanou pro slovenskou menšinu patří Mezinárodní festival slovenského folklóru Jánošíkův dukát. Tento festival se každoročně pořádá v Rožnově pod Radhoštěm a trvá 3 dny. Další významnou akcí je též udělování Cen Matěje Hrebendy, kde se každoročně uděluje cena jednomu Čechovi a jednomu Slovákovi za výrazný podíl na vytváření dobrých vztahů mezi těmito národy. K oceněným patří například Juraj Jakubisko, Helena Růžičková, Miro Žbirka, Václav Fischer. Aktivit se však účastní zejména střední a starší generace. Mladší generaci činnosti příliš neoslovují. Do budoucna by rádi vytvořili program, který by zaujal i studenty. Obec publikuje časopis Kořeny, který vychází jako měsíčník. V žádném čísle nesmí chybět něco z historie Slovenska, rozhovor s osobností, ale i náboženské otázky, recepty, sport, krimi povídka a pro děti příloha Koráliky. Kvůli finančním problémům časopis vychází modro černo bíle. Kromě šéfredaktora, který pobírá plat, pracují ostatní jako dobrovolníci.

Slovensko-český klub

Slovensko-český klub je občanské sdružení, které se v roce 1996 oddělilo od Obce Slováků v ČR. Oba dva spolky spolu nadále spolupracují a pořádají společné akce. Cílem je udržovat a zvyšovat úroveň česko-slovenských vztahů. Klub vydává měsíčník Slovenské dotyky, který vychází s podporou české vlády. Realizuje televizní projekty pro Českou i Slovenskou televizi, spolupracuje i s oběma veřejnoprávními rozhlasy. Vydává také knihy. Kromě toho klub pořádá řadu dalších kulturních akcí, například organizuje cyklus festivalů Dny slovenské kultury v České republice, různé klubové večery, výstavy a plesy a literární soutěže pro děti. Podílí se na produkci divadla Česko Slovenská scéna, která v Praze uvádí 5-10 představení měsíčně a v kterých hrají spolu čeští i slovenští herci ve svém jazyce.

Klub slovenské kultury

Klub slovenské kultury je zájmové občanské sdružení Slováků žijících a působících v České republice, Čechů i ostatních příznivců slovenské kultury se sídlem v Praze. Snaží se udržovat úzké kontakty se Slovenskem, a to především v oblasti kultury a umění. Posláním sdružení je rozvíjet a prohlubovat česko-slovenské vztahy v duchu dobrých tradic vzájemného spolužití a principu česko-slovenské vzájemnosti. K cílům patří vytváření dobrých podmínek pro rozvoj společenského a kulturního života. Blíže se jedná o organizaci kulturních, společenských, vzdělávacích, sportovních a dalších akcí jako jsou vlastivědné zájezdy, národopisné exkurze, tělovýchovné a turistické akce a to nejen pro dospělé, ale i děti a mládež. Také věnují pozornost problematice slovenských vysokoškoláků v ČR. Klub slovenské kultury vydává časopis Listy Slováků a Čechů, který informuje čtenáře o různých akcích, událostech navazující na rozvoj a podporu slovenské tradice v České republice.

Závěr

Přes původní předpoklad, že Slováci jsou Čechům v mnoha ohledech velice podobní, a až na jazyk a společnou historii zde rozdíly prakticky neexistují, jsme na základě výzkumu dospěli k názoru, že přes svoji atypičnost se slovenská menšina od jiných menšin v zásadě tolik neliší. Slováci si uvědomují mnoho odlišností mezi jejich národem a Čechy. Nejedná se jen o rozdíly v oblasti jazyka, ale především o rozdíly v běžném chování a víře v Boha. Můžeme také mluvit o markantních rozdílech ve vztahu k rodině. Slováci se mnohem více snaží udržovat dobré vztahy s ostatními rodinnými příslušníky, což lze doložit jejich poměrně častými návštěvami. Objevuje se zde ze strany Slováků i snaha o udržování mnoha spolků a sdružení, která je doprovázena snahou o udržování tradic a obyčejů slovenské kultury. Mnozí však naopak s existencí těchto spolku nesouhlasí vzhledem k možnému uzavírání slovenské komunity vůči komunitě české. Pozitivní také je, že tato menšina prakticky nepociťuje ze strany majority jakoukoliv diskriminaci.

Slováci na Slovensku nemají s odchodem svých krajanů do České republiky žádný problém, důvody jejich odchodu chápou a nevidí na nich nic špatného. V případě pohledu Čechů na slovenskou komunitu žijící v České republice nelze též mluvit o jakékoliv averzi. Slováci jsou přijímáni kladně, jako o menšině se o nich nemluví a starší generaci jsou stále blízcí. I slovenština je u Čechů velice oblíbená. Na závěr lze tedy říci, že přes na první pohled zdánlivou podobnost jsou obě etnika poměrně rozdílná a jedinečná, což však nevede k nevraživosti, ale k takřka idylickému soužití.

Použité zdroje

CZECHOSLOVAKIA'S HISTORY. The Christian Science Monitor [online]. 24.12.1992, THE WORLD, [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/291205291/12F4DEF37FE623CE7C2/15?accountid=26997>

GABAL, Ivan a kol. Etnické menšiny ve střední Evropě. G plus G, 1999, 341 s., ISBN 80-86-103-23-4

LEONTIYEVA, Yana a kol. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci, Romové). Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2006, 95 s., ISBN 80-7330-098-2

MAREŠ, Miroslav a kol. Etnické menšiny a česká politika- Analýza stranických přístupů k etnické a imigrační potice po roce 1989. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, 139 s., ISBN 80-7325-050-0

Národnost [online]. Český statistický úřad, 2003, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/57004FD451/$File/Kapitola1.pdf>

Obec Slovákov v Českej republike [online]. Obec Slovákov v ČR, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: <www.slovaci.cz>

Slovaks near to split with CzechsSlovaks near to split with Czechs: Leaders discuss how to set up two independent states. The Independent [online]. 20. 6. 1992, NEWS, [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/239650050/12F4DDDBF42468BDD78/17?accountid=26997#>

Vybrané národnosti České republiky [online]. Český statistický úřad, 2003, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/57004FD472/$File/Kapitola3.pdf>

Příloha

1) LEONTIYEVA, Y. a kol. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů. Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2006, s. 16.
2) , 3) LEONTIYEVA, Y. a kol. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů. Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2006, s. 17
4) LEONTIYEVA, Y. a kol. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů. Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2006, s. 18
5) , 6) LEONTIYEVA, Y. a kol. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů. Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2006, s. 19
7) GABAL, I. a kol. Etnické menšiny ve střední Evropě. G plus G, 1999, s. 137
8) MAREŠ, M. a kol. Etnické menšiny a česká politika - Analýza stranických přístupů k etnické a imigrační petice po roce 1989. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s. 21
9) LEONTIYEVA, Y. a kol. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů. Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2006, s. 20
10) LEONTIYEVA, Y. a kol. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů. Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2006, s. 31
11) GABAL, I. a kol. Etnické menšiny ve střední Evropě. G plus G, 1999, s. 148
12) GABAL, I. a kol. Etnické menšiny ve střední Evropě. G plus G, 1999, s. 136
13) MAREŠ, M. a kol. Etnické menšiny a česká politika - Analýza stranických přístupů k etnické a imigrační petice po roce 1989. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, s. 20
14) GABAL, I. a kol. Etnické menšiny ve střední Evropě. G plus G, 1999, s. 134
15) CZECHOSLOVAKIA'S HISTORY. The Christian Science Monitor [online]. 24.12.1992, THE WORLD, [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/291205291/12F4DEF37FE623CE7C2/15?accountid=26997>
16) Slovaks near to split with CzechsSlovaks near to split with Czechs: Leaders discuss how to set up two independent states. The Independent [online]. 20. 6. 1992, NEWS, [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/239650050/12F4DDDBF42468BDD78/17?accountid=26997#>.