Pojem „šamanismus“ se velmi často užívá ve velice širokém smyslu. Autoři, kteří o šamanismu píší, se shodují, na tom, že šamanismus je chápán jako technika, nikoli jako náboženství. Šamanismus může existovat vedle velkých světových náboženství nebo může důležitým prvkem v animistické náboženské soustavě. Někdy je šamanismus pokládán za starou, univerzální podobu náboženského chování. Slova šaman pochází z jazyka Tunguzů (východní Sibiř), označuje náboženského specialistu, který se dokáže dostat do transu, aby mohl komunikovat s „duchy“.

Autoři píšící o šamanismu, jsou rozdělovány do čtyř širokých proudů, které od sebe nejsou zásadně odděleny.

• šamanismus považuje za jasně odlišený jev s charakteristickými vlastnostmi
• šamanismus chápe šíře jako „techniku extáze“
• tvrdí, že tunguzský šamanismus nelze pokládat za klasickou formu šamanismu, protože přikládá hlavní důležitost vtělení „duchů“ a menší důležitost „výstupu na nebesa“

• tvrdí, že magie, posedlost duchy, kanibalismus a šamanismus jsou úzce související výrazy vyjadřující charismatickou, mystickou sílu
• jeho definice šamanismu zahrnuje podmanění duchů (nikoli vyhánění duchů), kteří mají ve své moci oběť nebo působí při iniciaci

• Šamanismus chápe jako ,,extatický komplex specifických a pevně zakotvených prvků se specifickou ideologií, která trvala celá tisíciletí a lze i nalézt v mnoha odlišných kulturních prostředích‘‘
• Rozlišuje několik konstituujících rysů šamanismu: počáteční krizi, hledání vidění, ordál, nebo zážitek roztrhání těla na kusy a poté regenerace
• Šaman je léčitel a prostředník mezi komunitou a mimořádnou skutečností

• Ukazuje na to, že šamanské pohnutky, témata a stavy se objevují v celých lidských dějinách, v náboženství a psychologii
• šamanismus není nějaké jediné, jednotné náboženství, nýbrž transkulturní forma náboženské senzibility a praxe

• Arktický šamanismus (Locus classicus) – podle oblasti výskytu - oblast okolo severního pólu
• Slovo „šaman“ je tunguzského původu a znamená kouzelník, čaroděj
• pochází z jazyka pálí, sanskrtu nebo čínštiny àkde označuje někoho, kdo je ,,pohnutý“, „vzrušený“ nebo „pozvednutý“, „povznesený“
• Šamanismus – není náboženství ale kosmologický komplex přesvědčení, mýtů, rituálů, zvyklostí, praktik a nástrojů (takový komplex pak může existovat i bez šamana)

1. Šaman je pán (paní) duchů. 2. Má ve své moci skupinu duchů. 3. Existuje soubor uznávaných metod a výbavy, jež se dále předávají. 4. Pro šamanskou praxi existuje teoretické zdůvodnění. 5. Šamani zaujímají zvláštní společenské postavení

• podobná jako Širokogorova
• šamana označil jako „funkcionář společnosti“
• styk s ostatním světem se uskutečňuje extází či transem

• schopnost ovládat duchy, kteří obývají viditelný i neviditelný svět
• pokud šaman neovládne duchy, nemůže být úspěšný
• léčitelská úloha šamana – preventivní i léčivá

• jsou spojeneckým vojskem šamana
• pomáhají šamanovi diagnostikovat nemoci a následně léčit

• Šaman se prostřednictvím seance dostává do kontaktu s duchy, léčí a vyhání zlé duchy nebo věští. Seance může být buď neokázalou, nenápadnou, soukromou záležitostí velkolepý veřejný obřad. Mnoho cestovatelů se snažilo odhalit princip dovedností šamanů a mnohdy se jim to alespoň částečně podařilo. Waldemar Borgnosa se sám přesvědčil na Sibiři, jakými schopnostmi oplývají tamní šamani.

• Lidé se na Západě k šamanské skupině připojují především ze zvědavosti nebo z jiného hlubšího důvodu. V západní společnosti se ovšem úloha šamana neuznává. Ve společnostech, kde je šamanismus hlavním výrazem náboženského postoje a chování, má povolání šamana zcela jiný význam. Ti, kdo tuto úlohu přijímají, odpovídají představě „zraněných léčitelů“. Ten, kdo se chce stát šamanem, musí projít iniciací. Jedná se o nebezpečnou záležitost, kdy duchové ověřují novicovu sílu. Během šamanské iniciace se musí jedinec dostat do styku s duchy, kteří se stanou jeho pomocníky. Ti většinou roztrhají a snědí novice, který se následně stane šamanem. Před iniciací je novic často nemocný, v bezvědomí nebo posedlý. Šaman dostává schopnost cestovat světem duchů a přivolávat na pomoc zvířecí strážné duchy. Než se novicové stanou šamany, musí projít třemi fázemi. První fáze je nedobrovolné posedlosti, životní krize nebo nemoci. Poté co si projde mocnou zkušeností, nabývá zraněný léčitel šamanských schopností. V závěrečné fázi je jednotlivec schopen používat svých sil k tomu, aby druhé léčil nebo jim škodil.

• Šamanským rysem seance je žebřík, tyč nebo strom užívaný ke znázornění středu světa. Šaman musí vylézt na symbolický strom, který spojuje svět s lidmi a ne-lidskými silami. Nezbytnou výbavou v arktických společnostech je buben. Rytmus bubnu umožňuje šamanovi dostat se do transu. Dále jsou oblečeni do koženého oděvu, ozdobeného různými symbolickými předměty. V některých společnostech pomáhají šamanovi dostat se do transu psychotropní látky.

• V posledních letech prudce narostl v západních zemích zájem o šamanismus a šamanistické praktiky. Zejména v USA a v celé Evropě vznikly populární časopisy, knihy, specializované obchody, šamanistické semináře. Ne vždy je ovšem západní šamanismus v souladu s domorodým šamanismem. V 70. letech vznikla v Evropě a USA nová šamanská hnutí. Jejich hlavním poutem byl odkaz drogové kultury ze šedesátých let, prvky hnutí New Age, zájem o nezápadní náboženství. Tato hnutí vyjadřovala názor, že šamanismus je v protikladu k institucionalizovanému náboženství a politickým systémům. Jedním z děl, které mělo velký vliv a význam je kniha The Teachings of Don Juan: a Yaqui Way of Knowledge, jejímž autorem je Carlos Castaneda. První část knihy má být autobiografická a druhá dává najevo vědecké ambice knihy. Dílo nelze považovat za seriózní etnografii. Z nejznámějších a nejvlivnějších Castanedových následovníků je Michael Harner, který byl vyškolen v šamanských technikách.

• Dnes již není na Západě výjimečné prosadit se jako šamanský léčitel, který se vyučil u domorodých kmenů. Dle neošamanismu jsme všichni vyzýváni dostat se do „šamanského stavu vědomí“. Každý, kdo použije náležitých technik, se dostane do styku s aspekty vnitřního duševního světa. Šamanský průvodce se může vydat na pouť duše klienta nebo může působit jako porodní asistent(ka). Je velký rozdíl mezi šamanismem tradičním a pojetím šamanismu na Západě, kde je v současnosti využíván i pro komerční účely.



Počet shlédnutí: 117