obrzek domeku-home logo-FB


Slováci v Maďarsku

Úvod

Pestrá Evropa je projekt, který lze zjednodušeně řečeno představit tak, že vznikl proto, aby bylo zjištěno, jak si stojí různé minority v evropských státech. Jednou z menšin, která je v evropských státech poměrně početná, (např. Srbsko, Ukrajina, ČR, Maďarsko) je menšina slovenská. Slováci byli vybráni v rámci tohoto projektu proto, že jsou kulturně velmi blízcí Čechům, a tak se dalo předpokládat lepší pochopení této problematiky. Dalším důvodem pro výběr byla předpokládaná velmi nízká jazyková bariéra. Maďarsko bylo vybráno proto, že tam slovenská minorita má dlouholetou tradici, a také kvůli vysokému počtu Slováků žijících v Maďarsku, což ukazovalo na snadnější shánění respondentů. Problematika slovensko-maďarských vztahů, zejména pak neklid na slovensko-maďarské hranici není věcí neznámou, nicméně existence slovenské menšiny žijící na maďarském území již tak známá není. Úkolem výpravy do jihovýchodního Maďarska, která proběhla v rámci projektu Pestrá Evropa, tedy bylo zmapování situace slovenské menšiny žijící v maďarském prostředí.

Prvotním cílem bylo zjištění původu a vzniku výše zmíněné minority a následovalo zjištění poměrů panujících ve vztazích mezi maďarskou většinou a slovenskou menšinou a její životaschopnost. Akcent byl kladen především na jazykovou situaci, tedy zda se slovenština udržela v čisté formě nebo zda došlo k jejím modifikacím či úplné náhradě maďarštinou. V otázce vitality jazyka je jedním z důležitých ukazatelů také fakt, zda je původní jazyk používán v běžném životě (můžete-li ho zaslechnout na ulici) nebo zda se jedná již pouze o jazyk formální či liturgický.

Neméně důležitým bodem výzkumu bylo také objasnění identity obyvatel této lokality, tedy skutečnost, zda se sami cítí být spíše Slováky nebo Maďary a z jakých pramenů tento pocit plyne, jinými slovy co tuto jejich identitu vytváří (jazyk, historie, náboženská tradice nebo něco jiného?).

Dalšími důležitými faktory, dle kterých je možné částečně zhodnotit přeživší schopnost menšiny, bylo dodržování slovenských tradic, počet publikací vycházejících ve slovenštině, zda existuje slovenské televizní nebo radiové vysílání a slovenské kulturní nebo jiné spolky a v neposlední řadě, zda existuje politická strana hájící zájmy slovenské menšiny v maďarském veřejném životě, či dokonce v maďarském parlamentu.

Článek pojednávající o slovenské menšině v Maďarsku přispívá k poodhalení celkového obrazu etnické situace v Evropě, což je hlavním cílem celého projektu Pestrá Evropa, který zaštiťuje Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze.

Literární rešerše

Situací slovenské menšiny v Maďarsku se zabývá řada autorů.Nicméně větší část literatury je ta, kterou si vydávají sami Slováci žijící v Maďarsku. Jedním z příkladů je kniha Alžběty Uhrinové a Márie Žilákové 1) Používanie slovenského jazyka v Békešskej župe soustřeďují na jazykovou situaci slovenské menšiny. Cílem této knihy je zmapování jazykové situace Slováků v Maďarsku a následné představení veřejnosti. Békéšskou Čabou, jejím kalendářem důležitých akcí, esejemi ze studentských prací mladých Slováků a vzpomínkových článků starší generace Slováků, se zabývá také publikace Čabiansky Kalendár 2) na rok 2011, kterou si vydává sama Čabianska organizácia Slovákov.

Stejně tak je tomu v případě publikací Ozveny času… 3) a Ozveny času II 4) Podrobné informace o Sarvašské slovenské škole, tzn. o pořádaných akcích školou, studentských pracích, samotných studentech a dokonce fotkách z ročenky, je možno dozvědět v publikacích

Maďarský historik, Dr. Ferenc Boros, 5) který se věnuje, jak studiu maďarsko-slovenských vztahů, tak například otázkám spolupráce euroregionů v rámci evropské integrace, vydal v roce 2003 krátkou publikaci Slováci a Maďari. Kniha relativně podrobně seznamuje čtenáře s historickým vývojem slovensko-maďarských vztahů od samotného počátku, tedy osídlení dané oblasti a vznik uherského státu až do 21. století.

Situací Slováků v Maďarsku se také v jedné z kapitol zabývá sborník Zahraniční Slováci a materinský jazyk,6) kde je popisován vznik slovenské menšiny na území Maďarska a více prostoru je věnováno situaci slovenské menšiny v Maďarsku po nástupu horthyovského režimu. Kdy byla slovenská menšina terorizována tímto režimem, což spousty slovenských rodin donutilo k emigraci. Dále je ve sborníku popsán vývoj situace Slováků v Maďarsku,a to až do roku 1988, přičemž z textu vyplývá, že tato situace nebyla většinou příznivá.

Vzájemnými vztahy mezi Maďary a Slováky se věnuje autor Jozef Hajko ve své knize Odsúdení na dohodu: Spoločné tisícročie Slovákov a Maďarov.7) V této publikaci se zabývá společnou historií Maďarů a Slováků, jejich charakteristickými podobnostmi a snaží se pochopit rozostřené vztahy mezi Maďary a Slováky, které přetrvávají posledních již 200 let. Zároveň vyslovuje přání o vzájemné spolupráci, vymizení konfliktů a napětí mezi oběma národy a možné řešení.

Slovenskou menšinou žijící v Maďarsku se zabývá také Csaba Szaló v jedné z kapitol sborníku Národnostní politika v postkomunistických zemích, 8) kde popisuje obecně situaci menšin v Maďarsku v kontextu s menšinovou politikou a samosprávou menšin v Maďarsku.

Metodologie

Informace byly získávány pomocí metod jak kvantitativního, tak kvalitativního výzkumu. Nejprve bylo zapotřebí získat teoretické povědomí o slovenské menšině v Maďarsku, o jejím původu, kořenech a historii, stejně jako o její současné situaci, tedy demografickém složení a kulturních aktivitách. Výše zmíněná první - teoretická, část výzkumu proběhla na základě studia dostupných literárních pramenů a statistických údajů v průběhu prvního pololetí roku 2011. V té době došlo i k vytvoření scénáře semistandardizovaného rozhovoru se základními a doplňujícími otázkami. Mezi výhody tohoto typu rozhovoru patří především možnost doptat se během probíhajícího interview pomocí doplňujících otázek na nejasnosti předem vytyčených základních otázek, aby nedošlo ze strany tazatele ke zkreslení získaných dat. Nebo naopak je-li daná základní otázka respondentovi nejasná, je možné navést respondenta k pochopení otázky pomocí doplňujících otázek nebo tím rozšířit dané téma, které nás více zajímá. Nevýhodou je vyhodnocování většího množství dat, které touto metodou získáme, tomu jsme předešly omezeným počtem doplňujících otázek.

9)

Druhá část výzkumné práce proběhla v terénu v červenci 2011 v Békéšské župě na jihovýchodě Maďarska. Uvedená lokalita byla vybrána na základě statistických dat získaných z maďarského statistického úřadu10) jako lokalita s nejvyšším počtem lidí hlásících se k slovenské národnosti. Terénní výzkum byl založen především na pozorování, ale byly prováděny také relativně krátké rozhovory semistandardizovaného charakteru. Pomocí pozorování bylo možné získat obecnější náhled na problematiku každodenního života slovenské menšiny v Maďarsku, tedy například zjištění, jakého jazyka lidé využívají ve svém každodenním životě atp. Cílem prováděných rozhovorů bylo naopak proniknutí blíže k jádru problému, respektive získání konkrétnějších informací od samotných obyvatel, na jejichž základě bylo možné získat jasnější obraz celé situace. Během terénního výzkumu bylo provedeno 8 semistandardizovaných rozhovorů s respondenty patřící mezi „běžné“ obyvatele, ale i s lidmi aktivními ve veřejném životě Békéščaby snažícími se udržet slovenskou tradici a kulturu naživu. Získat respondenty nebyl nijak závažný problém. Do Békéščaby jsme se vydaly bez předchozí domluvy s respondenty, nicméně okamžitě po příjezdu jsme zamířily do Domu slovenské kultury, kde jsme se ptaly po ředitelce Domu, ale protože byla zrovna nepřítomna, ochotně se nás ujala paní pokojská. Respondentce bylo kolem padesáti let a narodila se v Maďarsku. Zbylých respondentů bylo sedm. Všichni se narodili v Maďarsku, čtyři z nich byli muži a tři ženy. Věkové rozmezí respondentů bylo široké, jejich věk se pohyboval od 23 let do 63 let, přičemž nejmladší z nich byl náš průvodce po městě Sarvaši - student slovakistiky Jura.

RespondentiVěkPovoláníMísto narozeníJazyk používaný při rozhovoru
č. 1 - žena51pokojskáMaďarskočabianská slovenština
č. 2 - muž52podnikatelMaďarskoangličtina
č. 3 - muž45průvodce v muzeuMaďarskoslovenština
č. 4 - muž28správce Domu slovenské kulturyMaďarskoslovenština
č. 5 - muž23student slovakistikyMaďarskoslovenština
č. 6 - žena63ředitelka slovenské školyMaďarskoslovenština
č. 7 - žena36ředitelka Domu slovenské samosprávyMaďarskoslovenština
č. 8 - žena40ředitelka Výskumného ústavu pre Slovákov žijících v MaďarskuMaďarskoslovenština

11)

Župy, ve kterých žije trvale přes 1000 osob hlásících se ke slovenské národnosti. Nejvíce Slováků z celého Maďarska je právě v Békéšské župě, jedním z důvodů je i fakt, že tato oblast patřila mezi první místa, kam Slováci v 17. století přicházeli, aby zde ve většině případů obdělávali půdu. V rámci výzkumu byla navštívena Budapešť a dále zmiňovaná Békéšská župa, konkrétně to byly obce Békéšská Čaba a Sarvaš.

I v okolních zemích žije slovenská menšina v poměrně hojném počtu. Podle Úřadu pro Slováky žijící v zahraničí12) bylo v roce 2008 přibližně 18 000 osob majících slovenský původ v Rumunsku, dále kolem 60 000 jich žije v Srbsku. Velké počty Slováků jsou dále v Evropě ve Velké Británii, Irsku, Polsku, Německu, na Ukrajině a v Rakousku. Nejvíce osob majících slovenský původ žije v České republice. Přibližný odhad z roku 2008 byl kolem 380 000 tisíc.

Vlastní práce

Obecné informace o Maďarsku

Stát se od 1.1.2012, kdy vešla v platnost nová ústava, oficiálně nazývá Maďarsko (Magyarország) a sousedí s Rakouskem, Slovenskem, Ukrajinou, Rumunskem, Srbskem, Chorvatskem a Slovinskem. Počet obyvatel Maďarska je dle posledního sčítání lidu (léto 2011) 9 982 000, z toho je 39 260 osob (2005), které se hlásí ke slovenské národnosti. Maďarsko je administrativně členěno do 19 žup, přičemž v pěti župách trvale žije přes 1 000 osob hlásící se ke slovenské národnosti. Jedná se o především o župy při slovenských hranicích: Borsod-Abaúj-Zemplén, Nográd, Budapest, Komárom Ezstergom a jednu župu separovanou od Slovenska - Békés.

13)

Trh v Békešská župě, který je podobný ostatním trhům v Maďarsku, kde je možné najít úplně všechno od zeleniny a ovoce po květiny a oblečení až po tužkové baterie.

Vznik menšiny

Vznik slovenské menšiny na území dnešního Maďarska můžeme hledat v 17. století a důvodů, které vedly Slováky k odchodu z Horních Uher (dnešního Slovenska) do Dolní země (Dolní Uhry, Maďarsko) bylo hned několik. V první řadě se jednalo o církevní situaci v Uherském království, respektive v celé Evropě. Oheň náboženské reformace, který v Evropě vzplál v 16. století, zasáhl i Uhry, především jejich horní část. Reformované učení se do Horních Uher dostávalo jak od kněží z Moravy a Slezka, tak prostřednictvím samotných slovenských kněží, kteří tou dobou studovali především ve Würtemberku, tedy v samotném epicentru reformace. Potlačení reformačního hnutí v Turčanské a Oravské stolici roku 1673 mělo za následek odchod mnohých slovenských protestantů, především z řad měšťanstva a nižší šlechty, do jižní oblasti Dolní země. Dalším faktorem, který přispěl odchodu slovenského etnika, byla turecká hrozba, která Uhry sužovala až do roku 1687. V neposlední řadě byly Horní Uhry do jisté míry přelidněné, a tak slovenští rolníci využili nabídky Jána J. Harruckerna, který jim nabídl úrodnou, ale neobdělanou půdu na svém nově získaném panství a odešli do vylidněné jižní části Dolních Uher. Nově příchozí založili své první město – Békešskou Čabu a později začali zakládat další vesnice a města (např. Sarvaš).14)

15)

János György Harruckern - muž, který nabídl slovenským rolníkům půdu, kterou by mohli obdělávat. Jeho panství se nacházelo v Dolní zemi, a tak se ocitla spousta Slováků na území dnešního Maďarska, konkrétně v oblasti Békéšské župy.

Náboženství

Maďarsko je křesťanská země, kterou se stala kolem roku 1000, kdy se tehdejší král sv. Štěpán obrátil na křesťanskou víru. Podle sčítání z roku 2001 byla většina obyvatel katolického vyznání, druhá nejpočetnější skupina byli protestanti. Mezi protestanty se řadí i slovenská menšina, což je oproti vyznání Slováků na Slovensku rozdílná situace. Na Slovensku je totiž převážná většina obyvatel katolického vyznání.16)

17)

Tranoscius – sborník náboženských písní, který si do Dolní země přinesli slovenští příchozí. Jedná se o jednu z nejstarších knih, kterou má Čabianská organizace Slováků k dispozici. Jak říkají zdejší, kniha je psaná v „bibličtině“.

Většina Slováků žijících v Békéšské Čabě jsou protestanti, tedy evangelíci. Na stavbu kostela, který byl dostavěn v roce 1824, získali peníze od francouzských vojáků, kterým tehdejší Slováci prodávali žito. Bohužel dnes již nemají v kostele slovenského kněze, na slovenskou bohoslužbu tedy dojíždí kněz z jiného města, tato bohoslužba je jednou týdně, a to v neděli v 8.30 hod. I přesto na ni chodí velmi málo lidí.

18)

Varhany tzv. „Velkého evangelického kostela“. Obyvatelé Békešské Čaby jsou na tento kostel z roku 1824 velmi hrdí, protože jejich předkové ho postavili z peněz, které utržili za své obilí od francouzských vojáků. Slovenská bohoslužba je jednou týdně - v neděli o půl deváté.

Slovenská kultura

Slovenská minorita v Maďarsku se snaží revitalizovat tradiční slovenskou kulturu, a to především zakládáním různých skupin, které mají slovenskou lidovou kulturu přiblížit širší veřejnosti. Jedná se především o skupiny pěvecké a folklorní, taneční, lidové kapely nebo divadelní ochotníky. Šíření slovenského folkloru podpořil i fakt, že do učebních osnov základních škol byla zařazena výuka slovenské lidové kultury. Dnes je téměř v každém maďarském městě, kde žije početnější skupina Slováků, nějaký umělecký kroužek. Nejčastěji se jedná o kroužky pěvecké. Několik spolků tak lze najít v Budapešti, v Černi, v Čemeru, v Sarvaši, v Békéšské Čabě a v mnoha dalších maďarských městech.

V této práci bude zaměřena pozornost na spolky, které se snaží oživit slovenskou kulturu v Békéšské Čabě, neboť toto město jsme v rámci výzkumu navštívily a máme tedy k dispozici podrobnější informace.

19)

Hotel Slovák v Békešské Čabě

Udržet slovenskou kulturu se snaží Slováci žijící v Maďarsku také skrze gastronomii. V Békešské Čabě se nachází slovenský hotel Slovák s restaurací. Slovenská organizace, která je vlastníkem objektu, ale nemá dostatek finančních prostředků na provoz restaurace, a tak jsou její prostory pronajaty maďarskému restauratérovi.

Jednou z organizací, která působí v Bekéšské Čabě, je Čabianská růžička. Tento pěvecký spolek byl založen v roce 1995 Čabianskou organizací Slováků, která také Čabianskou růžičku finančně podporuje. Jejich repertoárem jsou skladby, jak čabianských, tak dolnozemských slovenských hudebních skladatelů, také lidové písně Slováků v Maďarsku nebo předělané náboženské písně. Členové růžičky vystupují na významných městských, župních, ale i celokrajských folklórních akcích.20) Taktéž byla část výzkumu prováděna i v městě Sarvaši.

21)

Uvnitř budovy Slovenské samosprávy města Sarvaš. Prostory slouží zároveň jako společenská místnost - například pro odpolední partičku karet.

Jazyková situace v Maďarsku

Oficiálním jazykem Maďarské republiky je maďarština, kterou hovoří 95 % obyvatel, je tedy jasné, že pro etnické minority mnoho prostoru nezbývá. Jde o jazyk ugrofinské větve jako například finština. Slováci jsou třetí nejpočetnější národnostní menšinou v Maďarsku vůbec. Velké procento lidí hovořících maďarsky odpovídá reálné jazykové situaci v tomto státě, kde se s tak rozšířeným jazykem jako je např. angličtina člověk na ulici moc nedomluví. V dnešním Maďarsku mluví z celkového počtu Slováků pouze přibližně čtrnáct tisíc Slováků slovenštinou jen v rodinném kruhu a to je nepatrný zlomek z celkového původního počtu z roku 1918. Za tento stav může vliv asimilace, který je zde opravdu značný a dalo by se říci, že i velmi malý zájem státu o udržování slovenské kultury. Na ulicích není slyšet slovenština vůbec. Ta je udržována spíše mezi nadšenci pro zachování slovenské kultury v Maďarsku a mezi starými lidmi, díky nimž se také většina nadšenců slovenštinu naučí.

V rámci výzkumu bylo zjištěno, že spíše než slovenština se používají místní nářečí, tzn. například v Békéšské Čabě Slováci, jak sami uvedli, hovoří čabianštinou. Ta je sice velmi podobná slovenštině, ale jsou tam zřejmé maďarské prvky. To bylo uvedeno respondenty z Domu slovenské kultury, nicméně jeden z respondentů uměl výborně slovensky, takže mohl ukázat, jaký je rozdíl mezi čabianštinou a slovenštinou. Respondentova slovenština byla dobrá hlavně z toho důvodu, že se účastnil mnoha akcí, které jsou v Maďarsku pořádány, aby slovenská kultura neupadla. Přesto, že jsou tyto akce poměrně časté a hojně navštěvované, tak nám respondent řekl, že:…,,v roce 2050 už tu žiadni Slováci nebudú, taká je maďarská asimilácia.,, V zařízeních, která by měla sloužit právě k rozkvětu slovenské kultury a především slovenského jazyka, bylo víceméně také možno slyšet převážně maďarštinu. Při návštěvě slovenské školy v Sarvaši probíhal rozhovor mezi ředitelkou této slovenské školy a studentem slovakistiky, jejím bývalým žákem, také v maďarštině.

Školství

Po povinné výměně maďarského a slovenského obyvatelstva byla podepsána dohoda o ukončení tohoto přesidlování obyvatel s podmínkou zabezpečení národnostního vzdělání v rodném jazyce. Takto došlo na přelomu roku 1949/50 k založení Základní školy a žáckého domova v Sarvaši, kde se vyučovalo ve slovenštině, což mělo mít vliv na udržení a pěstování vlastní kultury. Začátky nebyly vůbec jednoduché, zejména kvůli nedostatku kvalitních pedagogů, kteří by uměli spisovný slovenský jazyk. Dále tu byla chybějící budova a také učebnice. První vyučující byli tedy Maďaři, kteří paradoxně ovládali spisovnou slovenštinu. Školu ze začátku navštěvovalo velmi málo žáků, jejichž počet se později navyšoval. Odbornou pomoc škole poskytovalo národnostní oddělení Ministerstva školství (v oblasti přípravy osnov a učebnic). Od založení školy do roku 1960 byla vyučovacím jazykem slovenština. Na nižším stupni se učili žáci současně slovenskou i maďarskou gramatiku, čtení a psaní. V maďarštině se vyučoval pouze maďarský jazyk a literatura, všechny ostatní odborné předměty se učili ve slovenštině. To se ale změnilo v roce 1961, kdy se začaly odborné předměty vyučovat v maďarštině (pouze odborné výrazy byly vyučovány i ve slovenštině). V roce 1978 konečně Ministerstvo školství odsouhlasilo změnu osnov, které naprosto nevyhovovaly tehdejší situaci, a to především z důvodů:

- vlivem asimilace měli žáci velmi nízkou znalost slovenského jazyka

- do školy se hlásilo čím dál více žáků, kteří neměli slovenský původ, ale chtěli se učit slovensky

V roce 1991 nastoupila do školy hostující učitelka ze Slovenska, což bylo vnímáno velmi pozitivně.

22)

Ředitelka školy paní Zuzana Medvegyová. Na fotce je spolu se svým bývalým žákem a naším průvodcem Györgem Rágyanszkim.

V rámci výzkumu jsme navštívily jednu slovenskou školu - Slovenská základní škola, mateřská škola a žácký domov v Sarvaši. Tato škola funguje i v současné době, nynější ředitelkou je Zuzana Medvegyová, která je původem Slovenka a velmi ráda vzpomíná na Prahu, kterou před pár lety s přáteli navštívila. Jako průvodce při návštěvě školy nám velmi pomohl její bývalý žák György Rágyanszki, který je původem také Slovák. Oba mluvili slovensky velmi dobře, ale mezi sebou komunikovali převážně maďarsky. Další slovenská škola je v Békéscsabě, a to slovenské gymnázium, které v době našeho výzkumu procházelo rekonstrukcí.

Politická situace

V zákoně o právu národních a etnických menšin v Maďarsku, který byl přijat v roce 1993, je národní a etnickou menšinou každá etnická skupina, která žila na území Maďarské republiky minimálně jedno století, což Slováci žijící na území Maďarska splňují. Dalším předpokladem je, že jsou členové této skupiny občany Maďarské republiky a odlišují se od ostatních obyvatel Maďarska jazykem, kulturou, identitou a také aktivní formou solidarity, díky které si daná etnická skupina udržuje svou odlišnost. Co se týče počtu Slováků v Maďarsku, kteří se hlásí ke slovenské národnosti je zajímavým faktem, že podle zákona o etnických a národních menšinách není prokazování etnické a národní idetity samozřejmě povinné. Z čehož vyplývá, že není možné s jistotou vycházet z výsledků sčítání lidu o počtu Slováků žijících v Maďarsku. Dalším faktem zůstává, že se nelze označit za Maďara a zároveň Slováka. Tato skutečnost jistě také ovlivní rozhodování obyvatel ohledně národnosti, protože někteří se považují jak za Slováky, tak za Maďary, z toho důvodu, že žijí v Maďarsku sice odjakživa, ale jejich rodiče nebo prarodiče jsou Slováci. Slovenská menšina v Maďarsku je obecně charakterizována jako menšina s velkou mírou kulturní asimilace a také jako menšina s velkou mírou sociální integrace.23)

Slováci a média

Rozhlasové vysílání ve slovenštině je každý den a trvá dvě hodiny, vysílání připravují pouze dva lidé, protože více zaměstnanců není možné z finančních důvodů přijmout. Příspěvky od státu jsem jsou mizivé. Televizní vysílání je jednou týdně a to po dobu dvou hodin. Na jednu relaci je rozpočet 10 000 ft (přibližně 1000 Kč). I přes malé finance jsou jak rozhlasové, tak televizní pořady na dobré úrovni, bohužel opět z finančních důvodů není možné točit více. To je také jeden z faktorů, proč se pořady často opakují.

znak_zupy_bekes.jpg24)

Erb Békéšské župy

Shrnutí a závěr

Prvotním cílem výzkumu bylo získání základních informací o slovenské menšině v Maďarsku. Na základě studia literatury lze konstatovat, že slovenská minorita má se svými kořeny ze 17. století v Maďarsku již dlouholetou tradici, jak bylo popsáno v začátku vlastní práce. Je možné, že i toto je důvod, proč je v některých případech upřednostňována lokální identita před identitou slovenskou (národní).

Příslušníky slovenské menšiny v Maďarsku lze dle našich poznatků z terénního výzkumu zařadit do několika charakteristických skupin. Pro zástupce první skupiny je typické, že si uvědomují svůj slovenský původ a nějakým se snaží způsobem udržet slovenskou kulturu. Zároveň ale na otázku, kým se cítí být, odpoví např. Čabianem - tedy upřednostňují lokální identitu před identitou národní. Druhou skupinu lze popsat tak, že její zástupci o sobě sami hovoří jako o Slovácích a snaží se aktivně nejen udržet, ale i rozvíjet slovenskou kulturu, například prostřednictvím výměnných pobytů dětí na Slovensko, pořádání kulturních akcí, literární činností atp. Zástupce poslední, tedy třetí skupiny, je možné vymezit tak, že sice vědí o svých slovenských předcích, ale oni sami se v důsledku toho, že žijí celý život v Maďarsku (často se navíc jedná o smíšená manželství) považují za Maďary.

Jazyk je všeobecně považován za jeden z nejdůležitějších prvků, který napomáhá tvořit, upevňovat identifikaci lidí k určité etnické skupině. Lze jej tedy považovat za jeden z prvků determinující etnickou (lokální, či národní) identitu. Vzhledem k výše řečenému se ani tento výzkum nemohl obejít bez nahlédnutí na jazykovou situaci, ve které se nachází zkoumaná minorita. Cílem primárního výzkumu na poli lingvistiky bylo především zodpovězení základní otázky, a to zda je udržován slovenský jazyk v rámci slovenské menšiny aktivně, či je jeho znalost pouze pasivní, nebo jestli jeho znalost vymizela úplně. Lze shledat, že provedený výzkum ukázal poměrně jasnou tendenci užívání slovenského jazyka - velká část Slováků žijících v Maďarsku slovensky sice rozumí, ale aktivně slovenštinu nepoužívají. Jak už bylo několikráte zmíněno výše, část slovenských obyvatel žijících v Maďarsku, dává přednost lokální identitě, před identitou slovenskou či maďarskou, což je se nevyhnutelně promítá i do používaného jazyka. V případě Slováků, kteří se vůči ostatním vymezují na základě své místní (lokální) kultury, je charakteristické užití slovenštiny s výraznými prvky odlišující jí jak od oficiální (spisovné) slovenštiny. Jedním z jejích rysů je užití archaičtějších výrazů, které se již v moderní slovenštině nevyskytují nebo se vyskytují zřídka, a zároveň je patrná modifikace původního jazyka jazykem většinovým, tedy maďarštinou. Vliv maďarštiny je patrný především po fonetické stránce jazyka. Je patrný přízvuk podobný maďarskému a také některá slova jsou přejímána z maďarštiny. I přesto je ovšem domluva stále prostupná a konverzace tudíž probíhala celkem bez problémů a to i u osob mladší generace, která bývá často považována za tu, která již původním jazykem nemluví. V navštívených obcích, s větším zastoupením slovenské menšiny ovšem slovenština během běžných konverzací na ulici k zaslechnutí nebyla. U mladší generace bylo navíc patrné, že slovensky rozumí dobře a ovládají slovenštinu i aktivně, přesto je pro ně přirozenější mluvit maďarsky. Přestože znalost jazyka je sice podle respondentů jedním z klíčových atributů uvědomování si a identifikace se slovenským etnikem, v praxi to vypadá tak, že její aktivní znalost a užití je spíše výjimkou.

Snaha Slováků udržet a také obnovit slovenské tradice je ještě poměrně silná, i proto existuje v Maďarsku několik spolků, které tomu mají napomoci. Jedná se hlavně o různé taneční a pěvecké soubory jak pro děti, tak pro dospělé. Zároveň se snaží vydávat jak vlastní noviny psané ve slovenštině, tak zajistit slovenské televizní a rozhlasové vysílání. Současný ekonomický vývoj a především nové legislativní úpravy, které v nedávné době provedla maďarská vláda, ovšem přinejmenším nenapomáhají slovenským snahám o udržení své původní kultury, naopak jejich situaci spíše zhoršují.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že Slováci v Maďarsku se hlásí ještě ke slovenské národnosti a snaží se různými cestami přispět k udržení a obnovení slovenství, nicméně vlivem maďarské asimilace (která nebyla vždy nejšetrnější) a také postupem času, ubývá sil a snahy udržet slovenské tradice a dochází tedy k čím dál větší integraci do většinové společnosti a její kultury. Tento trend je patrný zejména u mladší generace.

Seznam použitých zdrojů

Literární zdroje

DIVIČANOVÁ, Anna; KRUPA, Ondrej. Slováci v Maďarsku. Budapest : Press Publica, 1999. 127 s. ISBN 963 9001 49 X.

SLOVENSKÉ OSVETOVÉ CENTRUM. Živá kultúra Slovákov v Maďarsku. Budapešť : Fazekas és Fiai Szarvas, 2009. 123 s. ISBN 978-963-08-0629-9.

SZALÓ, Csaba. ,,Národnostní“ politika v Maďarsku: realita a vize samosprávy menšin. In Národnostní politika v postkomunistických zemích. Ediční řada Sborníky. Svazek č. 3.Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2000. 316 s. ISBN 80-210-2388-0.

UHRINOVÁ, Alžběta; ŽILÁKOVÁ, Mária. Používanie slovenského jazyka v Békešskej župe. Békéscsaba : Výskumný ústav Slovákov v Maďarsku, 2005. 487 s. ISBN 963 86573 3 2.

1) UHRINOVÁ, A., ŽILÁKOVÁ, M., Používanie slovenského jazyka v Békešskej župe. Békéscsaba: Výskumný ústav Slovákov v Maďarsku, 2005. 487 s. ISBN 963 86573 3 2.
2) TUŠKOVÁ, T.Čabiansky Kalendár na rok 2011.Békešská Čaba: Progresszív Nyomanda Kft.,2010.
3) PÁLNÉ, M., Ozveny času…, Békéscsabá: a Sirályka Nyomdában, 1999. 156 s.
4) PÁLNÉ, M., Ozveny času II, Békéscsaba: Sirályka Nyomda, 2010. 237 s.
5) BOROS, F., Maďari a Slováci, Budapešť: PRESS PUBLICA, 2003.128 str.ISBN 963-9001-81-3.
6) BIELIK, F., BALÁŽ, C., Zahraniční Slováci a materinský jazyk, Martin: Matica Slovenská, 1990. 296 s. ISBN 80-7090-066-0.
7) HAJKO, J. Odsúdení na dohodu: Spoločné tisícročie Slovákov a Maďarov. Bratislava: Slovart, 2011. 455 s. ISBN 978-80-556-0332-2.
8) SZALÓ, Csaba. ,,Národnostní“ politika v Maďarsku: realita a vize samosprávy menšin. In Národnostní politika v postkomunistických zemích. Ediční řada Sborníky. Svazek č. 3.Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2000. 316 s. ISBN 80-210-2388-0.
10) MAĎARSKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Közpponti Statisztikai Hivatal [online]. 2011 [cit. 2011-06-08]. Dostupné z:http:www.ksh.hu
11) Zdroj:HUNGARIAN CENTRAL STATISTICAL OFFICE.Hungarian Central Statistical office [online]. 7. 3. 2012 [cit. 2012-07-06]. Dostupné z: http://www.ksh.hu/regional_atlas%7D%7D.Zdroj%20obr%C3%A1zku:%20http://www.ksh.hu/regional_atlas
12) ÚRAD PRE SLOVÁKOV ŽIJÚCÍCH V ZAHRANIČÍ. Počty a odhady [online]. Bratislava, ©2013 [cit. 2013-07-14]. Dostupné z: http://www.uszz.sk/sk//pocty-a-odhady/
13) , 17) , 18) , 19) , 21) , 22) Vlastní zdroj
14) MANGA, János. Slovenské etnické skupiny v Maďarsku. In: [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.sulinet.hu/oroksegtar/data/magyarorszagi_kisebbsegek/szlovakok/a_magyarorszagi_szlovakok_neprajza_1975/pages/nsvm1975_02_manga.htm
15) Zdroj obrázku: FAMYLIPEDIA. Famylipedia: János György Harruckern [online]. [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://familypedia.wikia.com/wiki/J%C3%A1nos_Gy%C3%B6rgy_Harruckern _(1664-1742
16) VAĎURA, Pavel. ČESKÝ ROZHLAS. Náboženství: Maďarsko [online]. 25. 4. 2009 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/eu/_zprava/madarsko--575115
20) SLOVENSKÉ OSVĚTOVÉ CENTRUM. Živá kultura Slováků v Maďarsku. Budapešť: Fazekas és Fiai Szarvas, 2009.
23) SZALÓ, Csaba. ,,Národnostní„ politika v Maďarsku: realita a vize samosprávy menšin. In Národnostní politika v postkomunistických zemích. Ediční řada Sborníky. Svazek č. 3.Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2000. 316 s. ISBN 80-210-2388-0.
24) Zdroj obrázku: Ficheiro:Békés departemento blazono.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://pt.wikipedia.org/wiki/Ficheiro:B%C3%A9k%C3%A9s_departemento_blazono.jpg

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako