obrzek domeku-home


Turci v Makedonii

Helena Kotenová, Zuzana Kubátová

Historie Turků v Makedonii

image002.jpg

Historie Turků v Makedonii sahá do 14. století, kdy Osmané ovládli toto území. Křesťanští panovníci ze západních částí Evropy se snažili o ukončení muslimské nadvlády Osmanů v oblasti východní Evropy, ale tato tažení byla neúspěšná. Osmané zde vládli dlouhých 600 let. V 19. století se od již upadající Osmanské říše odtrhli Řekové, Bulhaři a Srbové a založily si svoje vlastní státy. Území Makedonie se stalo předmětem sporů mezi těmito zeměmi. Nezávislá Makedonie vznikla až v roce 1991 z Jugoslávie.

Identita obyvatel

Obyvatelé Makedonie v oblastech s početní převahou tureckého obyvatelstva se cítí být Turky. Na otázku, zda se považují spíše za Turky či Makedonce, každý bez váhání odpoví, že je Turek. To platí spíše v menších městech a vesnicích, kde nedochází k mísení s jinými kulturami. Naopak v urbanizovaném Skopje se rozdíly mezi etnickou příslušností stírají a pocit sounáležitosti v rámci jednotlivých etnik (Turci, Albánci, Makedonci, …) nahrazuje náboženská příslušnost. Běžné však je, že většina místních Turků má makedonskou pasovou příslušnost.

V rámci projektu Pestrá Evropa jsme navštívili tyto oblasti s významnou tureckou „menšinou“. Menšinou v uvozovkách proto, protože jak se ukázalo, nejedná se vždy v těchto místech o menšinu, ba naopak.

Gostivar–Gorná Banjica

Jižně od hlavního města Skopje se v severozápadní části Makedonie nachází město Gostivar (44 400 obyvatel – sčítání z r. 2002). V samotném Gostivaru, především však na jeho předměstí – Gorné Banjici, je početná turecká menšina. Jsou zde k vidění trojjazyčné nápisy na úředních vývěskách, a to v makedonštině, albánštině a turečtině (např. na městském úřadu). Z toho se dá usuzovat, že turecká menšina je v oblasti značně početná. Přítomnost tureckých muslimů je zvláště patrná v postním měsíci ramadánu, kdy většina obchodů vlastněných Turky je přes den zavřená a otevírá se až v půl osmé. V tu dobu také město ožívá – plní se restaurace, kavárny a obchody.

image004.jpg

V Gorné Banjici sídlí turecká organizace Namik Efendi, která se stará o udržení etnického povědomí místních obyvatel vydáváním časopisů (Dere), organizováním sportovních akcí a organizací společenského života vůbec. Organizace také pořádá různé konference a stará se o udržení kontaktu s Tureckem. Sdružuje zhruba 1 000 obyvatel z celkového počtu 1 500 v Gorné Banjici. Organizaci řídí 15 lidí v čele s voleným předsedou. Namik Efendi není jedinou tureckou organizací v oblasti, funguje však nejdéle (10 let).

Školství v oblasti Gostivar je řešeno formou duálního systému vzdělávání. Rodiče mohou své děti zapsat do škol, kde se vyučuje buď v makedonštině, nebo v turečtině. Děti se v podstatě nemusí setkat s výukou v makedonštině až do studia na vysoké škole. Z toho vyplývá, že generace mladých Turků má dnes jisté problémy s komunikací v makedonštině. To je způsobeno také tím, že je komunita silně sepjatá a etnická příslušnost se zde projevuje verbálním projevem – Turci mezi sebou mluví turecky.

Výše uvedené informace dokládají silné etnické povědomí Turků v této oblasti Makedonie.

Oblast Centar Župa

Horská oblast Centar Župa se nachází v jihozápadní Makedonii a zahrnuje vesnice Bajramovci, Balanci, Breštani, Broštica, Centar Župa, Crno Bosci, Dolgaš, Dolno Melničani, Elevci, Evla, Golem Papradnik, Gorenci, Gorno Melničani, Kočišta, Kodžadžik, Mal Papradnik, Novak, Odžovci, Osolnica, Pareši, Pralenik, Vlasikji, Žitineni. Dle údajů ze sčítání obyvatelstva z roku 2002 vyplývá, že drtivou většinu obyvatel v oblasti tvoří Turci, a to v počtu 5 226 z celkových 6 511. V době našeho výzkumu oficiální zdroje v oblasti (Municipality of Centar Župa) uvádí zhruba 9 500 obyvatel, z čehož 90 % tvoří Turci. Určitě není bez zajímavosti, že po většinu roku zhruba 70 % ekonomicky činného obyvatelstva pracuje v zahraničí, a to zejména v Itálii a Německu.

image006.jpg

Historie osídlení sahá 600 let do minulosti, kdy s osmanskými vojsky přicházejí první „okupanti“ a usazují se zde. Jde zejména o přistěhovalce z oblastí Karaman a Konya, které se nacházejí ve střední části dnešního Turecka.

V oblasti působí dvě turecké organizace zaměřující se především na historické povědomí místního obyvatelstva o domovině jejich předků, na kulturu a v neposlední řadě na podporu sociálně slabších rodin. Těmito organizacemi jsou Koca Türk Dernegi (oblast Debar/Kodžadžik) a Jupa Türkleri Dernegi (oblast Jupa/Novak). Finanční zdroje jsou čerpány částečně z fondů státní podpory a nemalý podíl zde zastupují příspěvky od soukromých investorů. Na rozvoj v oblasti Centar Župa mají také zásluhu partnerské projekty sponzorované z Turecka.

Školský systém je zde obdobný jako ve městě Gostivar. Primární a sekundární vzdělávání probíhá v turečtině, terciální potom v makedonštině. Vzhledem k tomu, že v oblasti žije drtivá většina obyvatelstva hlásící se k tureckému etniku, hodně lidí zde makedonsky vůbec nemluví, a nebo jen v základních formulích. Běžná komunikace mezi místními probíhá v turečtině.

image008.jpg

K vidění jsou zde všudypřítomné turecké vlajky, děti pobíhající v tričkách s tureckým znakem, ženy oblečené v tradičních oděvech, turecké hřbitovy atd. To vše, společně s horským umístěním a jistou izolovaností, dělá z oblasti Centar Župa tureckou enklávu v západní Makedonii.

Plasnica

Správní oblast Plasnica zahrnuje vesnice Preglovo (převaha tureckého obyvatelstva), Dvorci (jediná makedonská obec v oblasti), Lisičani a Plasnica (obě turecké). Počet obyvatel je odhadován na 6 000–6 500, přičemž oficiální zdroje hovoří až o 99 % Turků ve vesnicích Preglovo, Lisičani a Plasnica.

Historie Plasnice sahá až do dob osmanské říše. V průběhu času je zde více patrná asimilace místních s ostatními etniky–starší obyvatelé mají jako rodný jazyk makedonštinu a turecky buď neumí a nebo se turecky učí. Přesto nebo právě proto je tu větší snaha o etnickou identifikaci (i obyvatelé, kteří turecky neumí, se rodově za Turky považují). Trend zavádění turečtiny do škol je doménou posledních 8 let.

V obci Lisičani působí turecká organizace Abdi Bayraktar (oblast Kičevo/Plasnica), která se snaží o podporu mladých, kteří mají zájem o studium v Turecku.

Výuku zajišťují dvě místní školy, na kterých se v posledních letech vyučuje v turečtině. Probíhají výměnné pobyty studentů škol se studenty z Turecka.

Obyvatelé „přirozeně“ dodržují turecké a muslimské tradice, nosí tradiční oděv a vůbec vzhlížení a upínání se k Turecku je zde zřejmé.

Slovo na závěr

image010.jpg Přestože, dle posledního sčítání obyvatelstva v roce 2002, tvoří v Makedonii turecká menšina pouhých 3,85 %, je jejich přítomnost v regionu cítit. Ať už je to dáno architekturou, a nebo islámem, který s sebou do oblasti přinesli právě Osmané. Místní Turci jsou na svůj původ náležitě hrdí a i přesto, že v některých oblastech kupříkladu neumí turecky, snaží se svůj deficit dohnat a ani to jim nebrání v tom se za Turky považovat. Silné etnické cítění, tradiční turecké oděvy, projevy islámské víry, architektura a oblastní Turecko-Makedonská spolupráce, to vše dokládá, že Turci v Makedonii rozhodně nevymřeli a Makedonie zůstává národnostně pestrou.

Zajímavosti

• Turci z města Gostivar označují obyvatele z oblasti Centar Župa za „pseudoturky“, kteří se v každém sčítání označí za jiné etnikum.

• Místní v Gostivaru mají za to, že kdyby bylo všem Turkům v Makedonii umožněno dostat turecké občanství, stala by se z nim většina

• Oblast Centar Župa má v Makedonii pověst oblasti s vysokou kriminalitou.

• Obec Kodžadžik je rodištěm rodičů Mustafy Kemala Atatürka–zakladatele a prvního prezidenta Turecké republiky.

• V oblasti Centar Župa je snadnější domluvit se italsky či německy než makedonsky.

• V Plasnici je vysoká nezaměstnanost a úřady se snaží o příliv investic.

• V Plasnici byl na zahraniční cestě ministr zahraničí Turecka a údajně prohlásil, že se zde cítí jako v turecké vesnici.

• V oblastech s více jak 20 % minoritou se v Makedonii zavádí jako další úřední jazyk dané minority společně s makedonštinou.

• I v horských oblastech bují stavební činnost, což je dáno jednak podporou ze zahraničí (Turecka) a jednak poměrně velkou nezaměstnaností v regionu, což nutí místní obyvatele za prací vyjíždět do zahraničí (Německo, Itálie aj.), kde po celý rok pracují. Domů v podstatě pak přivážejí vydělaný kapitál, ze kterého pak rekonstruují své domy v Makedonii.

Zdroje

http://www.matusiteb.org.mk/MATUSITEB%20MECLIS%20UYELERI%20-%202010.pdf

http://www.naqshbandi.org/ottomans/maps/declinemap.gif

http://www.mfa.gov.mk

turci_v_makedonii.doc

Omlouvam se, ze vam tady zasahuju do vyzkumu, ale nasel sem jednu praci o turcich na balkane a je tam i makedonie a recko – tak kdyby se vam z toho neco hodilo ;) Rudy (turecko rumunsko-bulharska skupina) : turks_and_tatars_in_balkans.pdf


V Makedonii je turecká minorita početně na 3. místě

  • 1. Makedonci 64,18 %
  • 2. Albánci 25,17 %
  • 3. Turci 3,85 %
  • 4. Romové 2,66 %
  • 5. Srbové 1,78 %

V roce 1982 žilo v Makedonii kolem 200 000 Turků (dnes je jejich počet pod 80 000). Místní Turci hovoří dialektem turečtiny, který je nazýván jako makedonský nebo dinler. Náboženství – muslimové (sunnité a někteří příslušníci súfijského řádu bektaši1) – blízcí k šíitům, s některými prvky křesťanství, např. křtem).

Turci tvoří souvislé osídlení především v několika obcích Jihozápadní oblasti (Југозападен регион). V Jupa Center (Centar župan) a Plasnici (Plasnica) tvoří Turci většinu všech obyvatel.

Mezi další města a obce s významnou tureckou menšinou patří Vrapçişte (Врапчиште), Manastır (Битола / Bitola), Gostivar, Kicevo (Kicevo), Tetovo (Tetovo), Resne, Valandovo.

Počty Turků v jednotlivých okresech (zvýrazněné okresy, kde Turci tvoří většinu):

Skopje – 8 595; Gostivar – 7 991; Centar Župa – 5 226; Plasnica – 4 446; Radoviš – 4 061; Strumica – 3 754; Struga – 3 628; Studeničani – 3 285; Vrapčište – 3 134; Debar – 2 684; Mavrovo and Rostuša – 2 680; Dolneni – 2 597; Kičevo – 2 430; Ohrid – 2 268; Vasilevo – 2 095; Tetovo – 1 882; Resen – 1 797; Veles – 1 724; Bitola – 1 610; Valandovo – 1 333; Štip – 1 272; Bogovinje – 1 183; Prilep – 917; Karbinci – 728; Konče – 521; Tearce – 516; Bosilovo – 495; Dojran – 402; Čaška – 391; Pehčevo – 357; Demir Kapija – 344; Kočani – 315; Kruševo – 315; Drugovo – 292; Kumanovo – 292; Vraneštica – 276; Vinica – 272; Negotino – 243; Sopište – 243; Mogila – 229; Makedonski Brod – 181; Kavadarci – 167; Lozovo – 157; Delčevo – 122; Berovo – 91; Sveti Nikole – 81; Petrovec – 75; Gradsko – 71; Bogdanci – 54; Demir Hisar – 35; Gevgelija – 31; Novaci – 27; Ilinden – 17; Kratovo – 8; Probištip – 6; Jegunovce – 4; Brvenica – 2; Debarca – 2; Kriva Palanka – 2; Želino – 2; Zelenikovo – 1. 2)

Odkazy

Makedonie zapomíná na tureckou menšinu (anglicky) http://mvonkoenig.blogspot.com/2006/02/macedonias-forgotten-turkish-minority.html

2) Zdroj: sčítání obyvatel 2002 – Census of Population, Households and Dwellings in the Republic of Macedonia, 2002. http://www.stat.gov.mk/pdf/kniga_13.pdf nebo macedonia-census-2002.pdf

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017